0:00:00.340,0:00:02.190 V tomto videu bych rád pohovořil o ledvinách. 0:00:02.190,0:00:05.500 Tohle je velký obrázek ledviny. 0:00:05.500,0:00:08.200 Chci mluvit o tom, jak fungují, 0:00:08.200,0:00:10.500 a také o nejmenší funkční jednotce ledvin, 0:00:10.500,0:00:11.420 což je nefron. 0:00:11.420,0:00:16.700 Takže tématem budou ledviny a nefron. 0:00:16.700,0:00:18.780 Ledviny určitě znáte. 0:00:18.780,0:00:19.680 Máme dvě. 0:00:19.680,0:00:23.270 Lidé si je asi nejvíc spojují s tím, 0:00:23.270,0:00:27.860 že nám umožňují vylučovat odpad. 0:00:27.860,0:00:32.229 Také nám ale pomáhají udržovat 0:00:32.229,0:00:36.410 správnou hladinu vody, množství soli 0:00:36.410,0:00:39.010 nebo elektrolytů a náš krevní tlak. 0:00:39.010,0:00:40.870 Zjednoduším to ale jen na vodu. 0:00:40.870,0:00:42.960 Také produkují hormony a další věci, 0:00:42.960,0:00:45.190 které teď nebudu detailně popisovat. 0:00:45.190,0:00:48.580 Chci se zaměřit jen na první dvě funkce, které jsem zmínil, 0:00:48.580,0:00:52.210 abyste pochopili základní funkci ledvin. 0:00:52.210,0:00:54.130 Většina z nás má dvě ledviny. 0:00:54.130,0:00:57.480 Jsou na zádech po obou stranách páteře 0:00:57.480,0:00:59.210 za našimi játry. 0:00:59.210,0:01:02.470 A tohle je zvětšený obrázek ledviny. 0:01:02.470,0:01:04.239 Pokud si přepnete na režim celé obrazovky, 0:01:04.239,0:01:07.150 skutečné ledviny nejsou tak velké. 0:01:07.150,0:01:10.980 Ledvinu jsme rozpůlili, abychom viděli, co se děje uvnitř. 0:01:10.980,0:01:15.130 Abyste všemu porozuměli, 0:01:15.130,0:01:17.660 než začneme mluvit o nefronu, 0:01:17.660,0:01:20.520 ukáži vám jednotlivé části ledviny. 0:01:20.520,0:01:24.930 Tohle místo 0:01:24.930,0:01:28.910 se jmenuje renální (ledvinová) kůra. 0:01:28.910,0:01:31.550 Kdykoliv mluvíme o něčem, co má spojitost s ledvinami, 0:01:31.550,0:01:34.110 vždy je v názvu slovo renální (ledvinový), 0:01:34.110,0:01:34.580 což odkazuje na ledviny. 0:01:34.580,0:01:36.800 Tohle je tedy ledvinová kůra, 0:01:36.800,0:01:38.230 tato vnější část. 0:01:38.230,0:01:44.380 Tohle je zase ledvinová dřeň. 0:01:44.380,0:01:46.480 Dřeň pochází z prostředku. 0:01:46.480,0:01:49.050 Můžete to tedy vnímat jako střed ledviny. 0:01:49.050,0:01:52.400 .. 0:01:52.400,0:01:55.680 Zjistíme, že 0:01:55.680,0:01:58.350 hrají důležitou roli 0:01:58.350,0:02:01.720 ve filtraci nebo vylučování. 0:02:01.720,0:02:05.730 Mají schopnost nevylučovat tolik vody, 0:02:05.730,0:02:09.020 když se snažíme odfiltrovat krev. 0:02:09.020,0:02:11.720 Jak už jsem řekl, 0:02:11.720,0:02:14.330 možná jste to slyšeli i od někoho jiného, 0:02:14.330,0:02:16.490 funkční jednotka ledvin je nefron. 0:02:16.490,0:02:22.510 .. 0:02:22.510,0:02:25.040 Důvod, proč se nazývá funkční jednotkou, 0:02:25.040,0:02:28.290 je, že se jedná o úroveň, 0:02:28.290,0:02:30.250 na které se obě funkce dějí. 0:02:30.250,0:02:32.980 Dvě základní funkce ledvin jsou vylučování 0:02:32.980,0:02:36.580 a udržování hladiny vody 0:02:36.580,0:02:37.730 v našem krevním systému. 0:02:37.730,0:02:41.730 Teď vám ukážu, jak nefron zapadá do tohoto obrázku. 0:02:41.730,0:02:45.840 Tento obrázek je z Wikipedie. 0:02:45.840,0:02:48.420 snažili se tady namalovat dvojici nefronů. 0:02:48.420,0:02:50.630 Nefron vypadá tedy nějak takhle. 0:02:50.630,0:02:53.680 Ponořuje se do dřeně, pak jde zpět do kůry 0:02:53.680,0:02:56.640 a do sběrných kanálků. 0:02:56.640,0:02:59.620 Tekutina bude končit v močovodu, 0:02:59.620,0:03:02.960 v močovém měchýři, který můžeme vyprázdnit, 0:03:02.960,0:03:05.880 když se nám chce. 0:03:05.880,0:03:07.770 Je to o délce nefronu. 0:03:07.770,0:03:10.780 Věřím, že si to dokážete představit. 0:03:10.780,0:03:13.030 Tady začíná, a tady se znovu zanořuje. 0:03:13.030,0:03:14.840 Takže mnohonásobné nefrony toto budou dělat, ale 0:03:14.840,0:03:15.840 jsou extra tenké. 0:03:15.840,0:03:18.140 Tyto trubice či tyto tubuly, možná bych měl 0:03:18.140,0:03:20.800 říct, jsou extrémně tenké. 0:03:20.800,0:03:26.190 Průměrná ledvina obsahuje 0:03:26.190,0:03:27.440 milion nefronů. 0:03:27.440,0:03:31.320 .. 0:03:31.320,0:03:34.470 Nelze určitě říct, že nefrony jsou mikroskopické. 0:03:34.470,0:03:39.390 Mají.. minimálně jejich délku, když se zanořují.. 0:03:39.390,0:03:41.880 Lze tedy říct, že tuto vzdálenost jde vidět. 0:03:41.880,0:03:45.510 Pořád se jich do jedné ledviny vejde spousta. 0:03:45.510,0:03:49.580 Nyní se můžeme podívat na to, jak nefron 0:03:49.580,0:03:52.880 filtruje krev a ,,zajistí", že ne příliš 0:03:52.880,0:03:56.530 vody nebo ne příliš prospěšných látek skončí 0:03:56.530,0:03:58.330 v moči. 0:03:58.330,0:04:04.070 Nakreslím nefron. 0:04:04.070,0:04:07.200 Začnu takto. 0:04:07.200,0:04:08.850 Začněme s průtokem krve. 0:04:08.850,0:04:13.480 Krev přichází v tepně, to je 0:04:13.480,0:04:15.780 tepenná kapilára, dá se říct. 0:04:15.780,0:04:17.589 Takže přichází nějak takhle.. 0:04:17.589,0:04:21.820 Toto se ve skutečnosti nazývá přívodná tepna. 0:04:21.820,0:04:23.230 Netřeba znát názvy, ale 0:04:23.230,0:04:24.480 někde byste se s tím mohli setkat. 0:04:24.480,0:04:26.670 .. 0:04:26.670,0:04:28.170 Krev přitéká. 0:04:28.170,0:04:32.060 Pak přichází do tohoto velkého vinoucího se prostoru. 0:04:32.060,0:04:34.810 Opravdu se takto vine.. 0:04:34.810,0:04:36.060 Toto se nazývá glomerulus. 0:04:36.060,0:04:43.490 .. 0:04:43.490,0:04:45.870 A pak krev odchází odvodnou tepnou. 0:04:45.870,0:04:57.100 .. 0:04:57.100,0:04:58.610 Odvodná znamená pryč z centra. 0:04:58.610,0:05:02.750 Přívodná vede směrem do centra, odvodná od centra. 0:05:02.750,0:05:04.340 Budu o tom ještě mluvit, ale 0:05:04.340,0:05:05.830 je to zajímavé, že se ještě zabýváme 0:05:05.830,0:05:07.040 tepnami i teď. 0:05:07.040,0:05:08.770 Je to stále okysličená krev. 0:05:08.770,0:05:12.260 Normálně, když opouštíme krevní systém jako 0:05:12.260,0:05:14.950 tady glomerulus, obvykle se zabýváme 0:05:14.950,0:05:18.650 žilným systémem, ale tady je to stále tepenný systém. 0:05:18.650,0:05:21.280 Je to pravděpodobně tím, že tepenný systém má vyšší 0:05:21.280,0:05:22.760 krevní tlak, a co je třeba udělat je to, že 0:05:22.760,0:05:28.730 ,,vymáčkneme" tekutinu a vše co obsahuje pryč z 0:05:28.730,0:05:30.970 krve a glomerulu. 0:05:30.970,0:05:35.420 Glomerulus je velmi porézní a je obklopen 0:05:35.420,0:05:37.460 ostatními buňkami. 0:05:37.460,0:05:38.710 Toto je něco jako průřez.. 0:05:38.710,0:05:44.470 .. 0:05:44.470,0:05:49.200 Je obklopen něčím jako je tato struktura, a tyto 0:05:49.200,0:05:53.350 buňky si představte že jsou tady všude kolem. 0:05:53.350,0:05:56.980 Samozřejmě, opravdové kapiláry mají buňky 0:05:56.980,0:05:58.960 které je obklopují, takže tady jsou buňky. 0:05:58.960,0:06:01.140 Takže když kreslím tyto linie, jsou to vlastně 0:06:01.140,0:06:03.420 řady malých buněk. 0:06:03.420,0:06:04.540 Co se dále děje je tom že krev přitéká 0:06:04.540,0:06:05.900 při opravdu vysokém tlaku. 0:06:05.900,0:06:06.960 Toto je porézní. 0:06:06.960,0:06:10.410 Tyto buňky vně se nazývají podocyty. 0:06:10.410,0:06:11.880 Jsou o něco více vybíravé v tom, 0:06:11.880,0:06:14.630 co má být odfiltrováno ven, a prakticky pětina tekutin, 0:06:14.630,0:06:20.640 které přitékají dovnitř, skončí v tomto prostoru 0:06:20.640,0:06:22.550 který se nazývá Bowmanův prostor. 0:06:22.550,0:06:23.690 Celé toto se nazývá 0:06:23.690,0:06:24.940 Bowmanův váček. 0:06:24.940,0:06:28.270 .. 0:06:28.270,0:06:30.650 Je to koule se vstupním otvorem, kudy se kapilára 0:06:30.650,0:06:34.050 dostane dovnitř, a tento prostor.. 0:06:34.050,0:06:36.890 Bowmanův prostor. 0:06:36.890,0:06:41.270 Je to prostor uvnitř Bowmanovo váčku, a 0:06:41.270,0:06:42.150 toto celé je z buněk. 0:06:42.150,0:06:44.200 Všechny tyto struktury jsou samozřejmě vytvořeny- nebo možná ne 0:06:44.200,0:06:46.830 tak samozřejmě- jsou vytvořeny z buněk. 0:06:46.830,0:06:48.730 Uvnitř máme filtrát. 0:06:48.730,0:06:53.190 Filtrát je jen tekutina, kterábyla ,,vymáčknuta" ven z glomerulu. 0:06:53.190,0:06:56.380 Nelze to ještě nazvat močí, protože je zde ještě 0:06:56.380,0:07:01.720 spousta kroků, které musí nastat, abychom tuto tekutiny mohli nazvat močí. 0:07:01.720,0:07:04.400 Zatím je to jen filtrát, ale v podstatě, co se 0:07:04.400,0:07:07.220 dostane ven, říkal jsem něco kolem jedné pětiny tekutin, 0:07:07.220,0:07:10.450 a látky které jsou v této tekutině dobře rozpustné, čili 0:07:10.450,0:07:16.430 malé ionty, sodík, možná některé menší molekuly jako je glukóza, možná 0:07:16.430,0:07:19.570 některé malé aminokyseliny. 0:07:19.570,0:07:21.086 Je tu spousta látek, ale tyto jsem řekl 0:07:21.086,0:07:22.080 jen tak pro představu. 0:07:22.080,0:07:25.370 Látky, které se nefiltrují jsou třeba 0:07:25.370,0:07:31.340 červené krvinky nebo větší molekuly, větší proteiny. 0:07:31.340,0:07:32.510 Nefiltrují se. 0:07:32.510,0:07:36.700 Víceméně se filtrují jen mikromolekuly, 0:07:36.700,0:07:40.910 ty jsou součástí filtrátu, který se pak objevuje 0:07:40.910,0:07:42.390 v Bowmanově prostoru. 0:07:42.390,0:07:45.110 Tak, co dále dělá nefron. Bowmanův 0:07:45.110,0:07:46.960 váček je něco jako začátek nefronu, 0:07:46.960,0:07:51.280 jen tak pro představu naší velké ledviny, řekněme 0:07:51.280,0:07:54.760 že jsme v blízkosti tepny. 0:07:54.760,0:07:56.980 Toto je Bowmanův váček. 0:07:56.980,0:07:59.075 Vypadá to nějak takto. Celý nefron je 0:07:59.075,0:08:00.580 takto svinutý. 0:08:00.580,0:08:03.150 Zanořuje se do dřeně, a pak 0:08:03.150,0:08:06.220 se zase vynořuje, a nakonec pokračuje 0:08:06.220,0:08:07.980 sběracím kanálkem, o něm budu mluvit více. 0:08:07.980,0:08:12.250 Toto co jsem zde nakreslil je přiblížená verze 0:08:12.250,0:08:14.660 této části 0:08:14.660,0:08:16.250 To, co chci teď udělat, je trochu to oddálit, protože 0:08:16.250,0:08:17.550 se chystám trochu vzdálit 0:08:17.550,0:08:19.290 Oddálím to. 0:08:19.290,0:08:23.220 Tady máme vstupující tepnu. 0:08:23.220,0:08:26.520 Vše je smotáno v glomerulu, a většina 0:08:26.520,0:08:30.160 krve odtéká, ale jedna pětina 0:08:30.160,0:08:33.390 je filtrována a dostává se do Bowmanova váčku. 0:08:33.390,0:08:34.780 Tady je Bowmanův váček. 0:08:34.780,0:08:36.450 Teď jsem to trochu oddálil.. 0:08:36.450,0:08:39.530 Tady máme náš filtrát. 0:08:39.530,0:08:41.080 Udělám ho trochu žlutější.. 0:08:41.080,0:08:44.440 .. 0:08:44.440,0:08:46.800 Tento filtrát, co odtéká v tuto chvíli pryč, 0:08:46.800,0:08:49.270 se občas nazývá glomerulární filtrát, protože 0:08:49.270,0:08:52.170 byl filtrován v glomerulu, a byl také filtrován 0:08:52.170,0:08:55.060 těmi podocyty uvnitř 0:08:55.060,0:08:56.470 Bowmanova váčku. 0:08:56.470,0:08:59.120 Ale nyní přejděme k proximálnímu tubulu. 0:08:59.120,0:09:03.080 .. 0:09:03.080,0:09:06.530 Nakreslím to takto. 0:09:06.530,0:09:08.300 Samozřejmě, že to takto nevypadá, jak to mám tady.. 0:09:08.300,0:09:09.580 ale takto to bude dávat větší smysl. 0:09:09.580,0:09:17.470 Toto je proximální tubulus. 0:09:17.470,0:09:20.560 Zní to honosně, ale proximální 0:09:20.560,0:09:23.590 znamená prostě ,,blízko" a tubulus, lze říct jako malá trubice. 0:09:23.590,0:09:25.740 Je to tedy malá trubice blízko začátku.. 0:09:25.740,0:09:27.880 Proto se nazývá proximální tubulus. 0:09:27.880,0:09:29.700 Má dvě části. 0:09:29.700,0:09:31.245 Celá tato věc je často nazývána 0:09:31.245,0:09:32.870 proximální zavinutý tubulus. 0:09:32.870,0:09:35.870 .. 0:09:35.870,0:09:37.390 To protože je celý zavinutý. 0:09:37.390,0:09:38.830 Vše je vlnité. 0:09:38.830,0:09:40.750 Nakreslil jsem to dvojrozměrné. 0:09:40.750,0:09:43.170 Ve skutečnosti je to trojrozměrné. 0:09:43.170,0:09:45.470 Ale ve skutečnosti tu je takto vlnitá část a pak tu 0:09:45.470,0:09:48.220 je rovná část poblíž konce proximálního tubulu. 0:09:48.220,0:09:50.570 Toto celé se tedy nazývá proximální tubulus. 0:09:50.570,0:09:52.060 Toto je zavinutá část. 0:09:52.060,0:09:53.670 Toto je rovná část, ale 0:09:53.670,0:09:55.340 nemůžeme být moc nároční.. 0:09:55.340,0:09:59.040 Ale celý tento bod této části nefronu- 0:09:59.040,0:10:02.810 pamatujme si, kde se zrovna nacházíme- tento bod 0:10:02.810,0:10:05.890 nefronu přesně tady- zde začíná 0:10:05.890,0:10:09.700 zpětná absorpce některých látek z filtrátu, 0:10:09.700,0:10:10.670 které nechceme vyloučit z těla. 0:10:10.670,0:10:11.880 Nechceme vyloučit glukózu. 0:10:11.880,0:10:13.900 To je složitě získaná látka, 0:10:13.900,0:10:15.090 potřebná pro energii. 0:10:15.090,0:10:18.790 Nechceme vyloučit nezbytně moc sodíku. 0:10:18.790,0:10:24.040 Už z předchozích videí víme, že je to užitečný 0:10:24.040,0:10:24.480 iont, který je často potřebný. 0:10:24.480,0:10:26.490 Nechceme vyloučit aminokyseliny. 0:10:26.490,0:10:30.490 Ty jsou potřebné pro tvorbu bílkovin a dalších látek. 0:10:30.490,0:10:32.320 Tyto látky tedy nechceme vyloučit, takže je 0:10:32.320,0:10:33.670 vstřebáváme zpět. 0:10:33.670,0:10:35.840 Udělám celé video o tom, jak přesně se toto děje, 0:10:35.840,0:10:37.480 ale děje se to aktivně. 0:10:37.480,0:10:40.575 Protože spotřebováváme ATP, trošku si to shrneme, 0:10:40.575,0:10:43.900 spotřebováváme ATP pro sodíkovou pumpu a pak 0:10:43.900,0:10:45.660 se tady zapojují další látky. 0:10:45.660,0:10:48.160 To je jen menší ochutnávka z toho, co se tu děje. 0:10:48.160,0:10:52.190 Takže zpětná absorpce.. představte si, co se tu děje. 0:10:52.190,0:10:56.370 Máte tu buňky lemující proximální tubulus. 0:10:56.370,0:10:58.310 a toto z nich vyčnívá.. 0:10:58.310,0:10:59.790 Udělám o tom celé video, protože 0:10:59.790,0:11:00.630 to je opravdu zajímavé. 0:11:00.630,0:11:01.910 Takže tady máme buňky. 0:11:01.910,0:11:04.660 Na druhé straně buněk je 0:11:04.660,0:11:08.110 tepenný systém, spíše tedy kapilární systém. 0:11:08.110,0:11:12.080 Takže tady je kapilární systém, 0:11:12.080,0:11:16.580 velice blízko buněk lemujících proximální tubulus, a tak 0:11:16.580,0:11:19.140 se tyto látky aktivně pumpují, zejména 0:11:19.140,0:11:23.000 sodík, ale všechno toto spotřebovává energii, pumpuje se selektivně zpět 0:11:23.000,0:11:24.890 do krve, a nejspíše 0:11:24.890,0:11:25.870 i trochu vody.. 0:11:25.870,0:11:32.480 Takže se zpět pumpuje nějaký sodík, glukóza 0:11:32.480,0:11:34.710 a také trochu vody, 0:11:34.710,0:11:36.540 protože nechceme veškerou vodu vyloučit pryč. 0:11:36.540,0:11:38.620 Pokud bychom veškerou vodu z filtrátu 0:11:38.620,0:11:41.560 prostě vyloučili z těla ve formě moči, vylučovali 0:11:41.560,0:11:44.240 bychom galony a galony vody denně, což 0:11:44.240,0:11:45.310 samozřejmě nechceme. 0:11:45.310,0:11:46.500 To je celá pointa. 0:11:46.500,0:11:49.130 Začíná se absorpční proces. 0:11:49.130,0:11:51.400 Tady vstupujeme do Henleovy kličky. A toto je, 0:11:51.400,0:11:52.610 podle mě, nejvíce 0:11:52.610,0:11:55.370 zajímavá část nefronu. 0:11:55.370,0:11:59.930 Vstupuje tedy do Henleovy kličky, zanořuje se, 0:11:59.930,0:12:03.680 a pak se opět vynořuje. 0:12:03.680,0:12:05.740 Tudíž většinu délky nefronu 0:12:05.740,0:12:07.900 představuje Henleova klička. 0:12:07.900,0:12:10.916 Když se vrátím k tomuto diagramu, jestliže 0:12:10.916,0:12:13.270 mluvím o Henleově kličce, mluvím o 0:12:13.270,0:12:15.440 celé této věci. 0:12:15.440,0:12:17.450 Tady můžete zahlédnout cosi zajímavého. 0:12:17.450,0:12:21.050 Křižuje hranici mezi kůrou, toto světle hnědé, 0:12:21.050,0:12:24.820 a dření, toto červeno oranžové tady.. 0:12:24.820,0:12:27.170 a děje se to z velmi důležitého důvodu. 0:12:27.170,0:12:28.000 Nakreslím to. 0:12:28.000,0:12:32.710 Řekněme, že toto je hranice mezi kůrou a dření. 0:12:32.710,0:12:35.460 Toto je kůra. 0:12:35.460,0:12:39.550 Toto je dřeň. 0:12:39.550,0:12:42.060 Takže celá funkce- vlastně jsou dvě- 0:12:42.060,0:12:43.590 Henleovy kličky. 0:12:43.590,0:12:48.570 .. 0:12:48.570,0:12:57.830 První je ta, že činí dřeň slanou, a to pomocí 0:12:57.830,0:13:00.502 aktivního pumpování solí. 0:13:00.502,0:13:03.090 Aktivně pumpuje soli, a to se děje 0:13:03.090,0:13:06.140 ve vzestupné části Henleovy kličky. 0:13:06.140,0:13:12.390 Aktivně pumpuje soli: chlorid 0:13:12.390,0:13:14.440 sodný, chlorid draselný.. chlor, dá se říct. 0:13:14.440,0:13:17.500 chlorové ionty. 0:13:17.500,0:13:21.990 Aktivně pumpuje tyto soli právě tady, 0:13:21.990,0:13:27.670 aby byla celá dřeň slaná, pokud chceme použít terminologii osmózy- 0:13:27.670,0:13:29.990 aby byla dřeň hypertonická. 0:13:29.990,0:13:33.320 Je tu více rozpuštěných látek než ve filtrátu, 0:13:33.320,0:13:36.010 který prostupoval tubulem. 0:13:36.010,0:13:37.240 A k tomu se spotřebovává ATP. 0:13:37.240,0:13:39.910 Všechny tyto věci vyžadují ATP, k aktivnímu pumpování proti 0:13:39.910,0:13:41.570 koncentračnímu spádu. 0:13:41.570,0:13:46.110 Toto je tedy slané a to ne bezdůvodně. 0:13:46.110,0:13:50.820 Není to jen proto, aby byly odebrány soli z filtrátu, 0:13:50.820,0:13:53.230 ačkoli to je také část problému, ale tím, 0:13:53.230,0:13:57.620 že se tímto stává slané, vzestupná část je propustná pouze pro tyto soli 0:13:57.620,0:13:59.270 a tyto ionty. 0:13:59.270,0:14:00.830 Není propustná pro vodu. 0:14:00.830,0:14:06.110 .. 0:14:06.110,0:14:09.050 Sestupná část Henleovy kličky je propustná jen 0:14:09.050,0:14:10.300 pro vodu. 0:14:10.300,0:14:13.390 .. 0:14:13.390,0:14:14.380 Co se stane dále? 0:14:14.380,0:14:17.430 Jestli je toto všechno slané, protože vzestupná část aktivně 0:14:17.430,0:14:21.260 pumpuje ven soli, co se stane s vodou, 0:14:21.260,0:14:23.110 když se dostane do sestupné části? 0:14:23.110,0:14:24.870 Tady je hypertonické prostředí. 0:14:24.870,0:14:28.830 Voda se bude přirozeně snažit 0:14:28.830,0:14:30.540 tyto koncentrační rozdíly vyvážit. 0:14:30.540,0:14:31.510 O tom jsem už vytvořil celé video. 0:14:31.510,0:14:33.680 Neděje se to pomocí magie. 0:14:33.680,0:14:36.710 Takže voda bude- protože je tu hypertonické prostředí- 0:14:36.710,0:14:39.620 více slané- a toho je zase propustné jen pro vodu- 0:14:39.620,0:14:42.930 voda nechá membránu sestupné části 0:14:42.930,0:14:44.560 Henleovy kličky na pokoji. 0:14:44.560,0:14:48.710 Toto je hlavní část zpětné absorpce vody. 0:14:48.710,0:14:52.870 Už jsem hodně přemýšlel, proč se ATP nespotřebovává 0:14:52.870,0:14:54.360 k aktivnímu pumpování vody? 0:14:54.360,0:14:55.850 Odpověď je- není 0:14:55.850,0:14:56.650 žádná snadná cesta, jak to udělat. 0:14:56.650,0:15:01.130 Biologické systémy jsou dobré ve spotřebovávání ATP k pumpování iontů, 0:15:01.130,0:15:03.360 ale neumí aktivně pumpovat vodu. 0:15:03.360,0:15:06.360 Voda je něco jako bariéra pro proteiny, neumí s ní zacházet. 0:15:06.360,0:15:09.580 Takže řešení je učinit tuto oblast méně slanou, 0:15:09.580,0:15:12.540 a to pumpováním iontů ven. Pak bude voda, pokud bude oblast propustná pouze pro voda, 0:15:12.540,0:15:14.750 přirozeně odtékat pryč. 0:15:14.750,0:15:18.170 Toto je tedy mechanismus získávání zpět velkého množství 0:15:18.170,0:15:20.820 vody, která se odfiltruje. 0:15:20.820,0:15:23.390 A důvod, proč to trvá tak dlouho, je ten, aby voda 0:15:23.390,0:15:27.560 měla dostatek času se odplavit pryč, a proto se 0:15:27.560,0:15:31.490 klička zanořuje hodně hluboko do této slané části. 0:15:31.490,0:15:34.710 Pak opustíme Henleovu kličku a už jsme s 0:15:34.710,0:15:36.110 nefronem téměř hotoví. 0:15:36.110,0:15:38.790 Tady máme další zavinutý tubulus, 0:15:38.790,0:15:41.710 a zkuste schválně uhádnout název toho zavinutého tubulu. 0:15:41.710,0:15:44.860 Když tamto byl proximální tubulus, toto bude distální tubulus. 0:15:44.860,0:15:47.070 A abych kreslil správně, opravdu 0:15:47.070,0:15:51.560 prochází velice blízko Bowmanově váčku, 0:15:51.560,0:15:52.810 takže to nakreslím jinou barvou... 0:15:52.810,0:15:57.230 .. 0:15:57.230,0:16:01.920 Distální zavinutý tubulus opravdu vede pěkně blízko 0:16:01.920,0:16:03.970 Bowmanovo váčku. 0:16:03.970,0:16:06.000 A ještě jednou, celé to nakreslím zavinuté dvojrozměrně, 0:16:06.000,0:16:07.740 ale ve skutečnosti je to trojrozměrné. 0:16:07.740,0:16:09.840 Není to takhle dlouhé, ale já jsem se potřeboval dostat odtud 0:16:09.840,0:16:11.830 až sem. 0:16:11.830,0:16:12.830 Toto se nazývá distální. 0:16:12.830,0:16:14.510 Distální znamená dále. 0:16:14.510,0:16:16.750 Je to zavinuté a je to tubulus. 0:16:16.750,0:16:24.450 Toto je tedy distální zavinutý tubulus a 0:16:24.450,0:16:27.690 tady se děje další zpětná absorpce: vápník a 0:16:27.690,0:16:28.820 další sodík. 0:16:28.820,0:16:31.250 Zpětně vstřebáváme více látek, 0:16:31.250,0:16:32.600 které nechceme vyloučit. 0:16:32.600,0:16:34.180 Je tu spousta látek, o kterých lze mluvit, 0:16:34.180,0:16:36.330 které se zpětně vstřebávají, toto je pouze stručný přehled. 0:16:36.330,0:16:39.870 Opět se vstřebává zpět i voda. 0:16:39.870,0:16:41.420 Ale tady na konci, 0:16:41.420,0:16:42.800 je filtrát zpracováván. 0:16:42.800,0:16:44.290 Spousta vody je vzata pryč. 0:16:44.290,0:16:45.760 Je to mnohem více koncentrované. 0:16:45.760,0:16:47.700 Vstřebali jsme zpětně spoustu solí, 0:16:47.700,0:16:49.290 elektrolytů, které chceme. 0:16:49.290,0:16:52.100 Vstřebali jsme glukózu a spoustu aminokyselin. 0:16:52.100,0:16:53.770 Cokoliv chceme si vezmeme. 0:16:53.770,0:16:55.630 Vstřebáme to zpět. 0:16:55.630,0:16:59.710 Toto je tedy víceméně odpad a voda 0:16:59.710,0:17:01.670 kterou už dále nepotřebujeme. Pak se to vše vlévá do 0:17:01.670,0:17:02.920 sběrného kanálku. 0:17:02.920,0:17:05.140 .. 0:17:05.140,0:17:07.230 Můžete si to představit jako ledvinovou skluzavku 0:17:07.230,0:17:12.384 pro odpad, kde mnoho nefronů 0:17:12.384,0:17:13.740 vlévá toto. 0:17:13.740,0:17:16.960 Toto by mohl být distální tubulus nebo jiný nefron 0:17:16.960,0:17:22.010 a toho sběrací kanálek, který je zrovna 0:17:22.010,0:17:23.569 tubulus, který sbírá všechny 0:17:23.569,0:17:27.040 meziprodukty nefronu. 0:17:27.040,0:17:28.620 Zajímavý fakt o sběracím kanálku je ten, 0:17:28.620,0:17:31.040 že se dále zanořuje do dřeně. 0:17:31.040,0:17:34.210 Znovu jde do dřeně, ke slané části. 0:17:34.210,0:17:36.090 Pokud mluvíme o sběracím kanálku, 0:17:36.090,0:17:40.400 vrací se do dřeně, 0:17:40.400,0:17:43.070 sbírá veškerý filtrát ze všech nefronů. 0:17:43.070,0:17:46.860 A protože prochází tím velice slaným místem 0:17:46.860,0:17:50.240 ve dřeni, máme hormon zvaný 0:17:50.240,0:17:54.540 antidiuretický hormon, který může nařídit, jak porézní 0:17:54.540,0:18:00.910 sběrací kanálek bude, a pokud bude velmi porézní, 0:18:00.910,0:18:04.430 propustí více vody do dřeně, protože 0:18:04.430,0:18:06.110 toto je slané, voda 0:18:06.110,0:18:07.690 tedy odejde, pokud je toto porézní. 0:18:07.690,0:18:10.740 A když se toto stane, činí to 0:18:10.740,0:18:13.100 filtrát- už se tomu dá říkat moč- 0:18:13.100,0:18:17.170 ještě více koncentrovaný, protože ztratíme ještě méně vody, 0:18:17.170,0:18:19.490 a on dále sbírá, sbírá a sbírá, dokud 0:18:19.490,0:18:23.650 neskončí tady, a neopustí ledvinu. Pak pokračuje skrz naše močovody 0:18:23.650,0:18:25.030 do močového měchýře. 0:18:25.030,0:18:27.200 Takže doufejme, že toho shledáte užitečným. 0:18:27.200,0:18:29.650 Myslím, že nejelegantnější věc je, jak aktivně 0:18:29.650,0:18:33.150 vstřebáváme nazpět vodu a podle mě, 0:18:33.150,0:18:36.770 nejvíc elegantní ze všeho je Henleova klička.