WEBVTT

00:00:00.348 --> 00:00:03.458
V příštích dvou videích se 
pokusím přehledně vysvětlit,

00:00:03.458 --> 00:00:08.333
co vše se dělo se Zemí
od počátků její existence.

00:00:08.333 --> 00:00:14.168
Začneme u vzniku Země nebo vzniku naší
sluneční soustavy či vzniku Slunce.

00:00:14.168 --> 00:00:20.600
Nejuznávanější teorie o vzniku předpokládá
v blízkosti naší galaxie výskyt supernovy.

00:00:20.600 --> 00:00:23.475
Zbytky jedné takové supernovy
jsou na tomto obrázku,

00:00:23.475 --> 00:00:25.960
vlastně zbytku Keplerovy supernovy.

00:00:25.960 --> 00:00:30.297
Je to supernova, která vybuchla
před 400 lety, v roce 1604,

00:00:30.297 --> 00:00:34.133
v jejím centru v podstatě
explodovala hvězda.

00:00:34.133 --> 00:00:37.517
Po týdny byla nejjasnějším
objektem na noční obloze.

00:00:37.517 --> 00:00:41.133
V roce 1604 ji pozoroval
Kepler i další lidé.

00:00:41.133 --> 00:00:42.733
A takto vypadá dnes.

00:00:42.733 --> 00:00:48.205
Vidíme jakousi nárazovou vlnu,
která se šíří po dobu posledních 400 let,

00:00:48.205 --> 00:00:50.826
takže teď musí být
rozsáhlá několik světelných let.

00:00:50.826 --> 00:00:53.667
Ta hmota se zřejmě
nepohybovala rychlostí světla,

00:00:53.667 --> 00:00:56.213
ale musela cestovat
opravdu pěkně rychle,

00:00:56.213 --> 00:01:01.869
nejméně relativistickou rychlostí,
rychlostí blízkou rychlosti světla.

00:01:01.869 --> 00:01:03.682
Hmota už urazila kus cesty.

00:01:03.682 --> 00:01:08.190
Když si představíte nárazovou vlnu
šířící se směrem od supernovy,

00:01:08.190 --> 00:01:14.247
tak dejme tomu, že máme 
mrak molekul, mrak prachu,

00:01:14.247 --> 00:01:20.930
který před nárazem vlny nebyl
dostatečně zahuštěný pro vznik gravitace

00:01:20.933 --> 00:01:24.400
a pro zformování se do sluneční soustavy.

00:01:24.400 --> 00:01:32.617
Průchod vlny způsobí kompresi veškerých
těchto plynů, veškeré hmoty a molekul,

00:01:32.617 --> 00:01:39.587
takže zde nyní je dostatečná hustota pro
zformování hvězdy a sluneční soustavy.

00:01:39.587 --> 00:01:40.654
To předpokládáme.

00:01:40.654 --> 00:01:46.467
Faktem, který potvrzuje teorii, že Země
vznikla následkem výbuchu supernovy,

00:01:46.467 --> 00:01:51.954
je to, že kovy mohou vznikat pouze,
tedy alespoň kam naše znalost sahá,

00:01:51.954 --> 00:01:55.270
za teplot dosahovaných
při výbuchu supernovy.

00:01:55.270 --> 00:02:02.277
A uran vyskytující se na Zemi nejspíše
vznikl asi v té době, kdy vznikla Země,

00:02:02.277 --> 00:02:06.747
asi před 4,5 miliardami let.

00:02:06.747 --> 00:02:11.400
V některém dalším videu se podrobněji
zmíním o tom, jak se na to přišlo.

00:02:11.400 --> 00:02:15.190
Protože to vypadá, že uran je stejně
starý jako naše sluneční soustava,

00:02:15.190 --> 00:02:20.686
tak musel vzniknout ve stejné době,
díky výbuchu supernovy

00:02:20.686 --> 00:02:22.751
a jeho hmota musí pocházet se supernovy.

00:02:22.751 --> 00:02:27.267
Nárazová vlna nějaké supernovy tedy
musela projít naší částí vesmíru,

00:02:27.267 --> 00:02:31.333
což, jak se zdá, způsobilo 
stlačování a propojování částic plynů.

00:02:31.333 --> 00:02:34.100
Teď se rychle přesuňme
o pár milion let dopředu.

00:02:34.100 --> 00:02:36.867
Plyn se spojil v něco, jako je toto.

00:02:36.867 --> 00:02:40.703
Dosáhl dostatečné
teploty, hustoty a tlaku ve středu,

00:02:40.703 --> 00:02:44.617
aby uvnitř mohlo dojít
ke vznícení a k fúzi,

00:02:44.617 --> 00:02:46.672
vodík se začal přeměňovat na hélium.

00:02:46.672 --> 00:02:51.247
Tak tady vzniklo naše Slunce.

00:02:51.247 --> 00:02:56.050
Okolo Slunce byly všechny 
ty plyny, částice a molekuly,

00:02:56.050 --> 00:02:59.967
které měly dostatečnou úhlovou 
rychlost, aby nespadly do Slunce

00:02:59.967 --> 00:03:01.613
a začaly kolem Slunce obíhat.

00:03:01.613 --> 00:03:07.023
Byly také podporovány trochou tlaku,
představte si to jako velký mrak plynu,

00:03:07.023 --> 00:03:11.367
kde částice do sebe neustále narážely, ale
nejvíce působila jejich úhlová rychlost.

00:03:11.367 --> 00:03:17.930
Po další desítky milionů let do sebe
pomalu narážely a shlukovaly se dohromady.

00:03:17.930 --> 00:03:24.273
I malé částice mají gravitaci a zvolna
se z nich stanou kameny a asteroidy.

00:03:24.273 --> 00:03:26.763
Nakonec je můžeme
nazvat ‚malými planetkami‘,

00:03:26.763 --> 00:03:31.728
což jsou něco jako zárodky
planet nebo rané planety.

00:03:31.728 --> 00:03:35.733
Poté, co dosáhly dostatečné gravitace,

00:03:35.733 --> 00:03:39.666
tak přitahovaly další objekty a 
materiál a na sebe je nabalovaly.

00:03:39.666 --> 00:03:47.332
Neprobíhalo to tak hladce. Představte si,
že vznikne jedna planetka, potom druhá

00:03:47.332 --> 00:03:51.590
a místo, aby se obě hezky 
spojily a srostly dohromady,

00:03:51.590 --> 00:03:54.293
tak mají obrovskou relativní rychlost

00:03:54.293 --> 00:03:57.513
a narazí jedna do druhé,
takže se prostě roztříští.

00:03:57.513 --> 00:04:01.733
Nebyl to tedy hezký jemný 
proces neustálého srůstání.

00:04:01.733 --> 00:04:04.193
Nejspíš to byl velmi
divoký a hrubý proces,

00:04:04.193 --> 00:04:09.307
Má se za to, že takto v raném 
stadiu Země došlo ke vzniku Měsíce.

00:04:09.307 --> 00:04:14.883
Bylo to o něco později,
když se zformovala Země.

00:04:14.883 --> 00:04:21.449
Vlastně se spíš zformovala hmota,
ze které se nakonec stala Země.

00:04:21.449 --> 00:04:27.683
Nakreslím to tady.
Takže řekněme, že tady je Země.

00:04:27.683 --> 00:04:31.482
Nejspíš došlo k tomu, že nějaká
protoplaneta nebo jiný objekt,

00:04:31.482 --> 00:04:34.557
asi to byla planeta, protože
byla asi velká jako Mars,

00:04:34.557 --> 00:04:39.670
tak ta narazila do toho,
z čeho se později stala Země.

00:04:39.670 --> 00:04:44.310
Takto nějak to vypadalo.
Toto je umělecké ztvárnění toho nárazu.

00:04:44.310 --> 00:04:50.377
Tahle planeta, velká jako Mars, narazila
do toho, z čeho se nakonec stane Země.

00:04:50.377 --> 00:04:58.130
Říkáme jí Thea. Toto je Thea.
Takto nějak se to asi stalo.

00:04:58.130 --> 00:05:03.810
Na internetu jsou různé simulace tohoto
nárazu, podle nich to asi byl letmý náraz.

00:05:03.810 --> 00:05:06.933
Nebyl to přímý náraz, po něm
by se oba objekty roztříštily

00:05:06.933 --> 00:05:10.180
a vznikla by jedna velká roztavená koule.

00:05:10.180 --> 00:05:12.937
K nárazu tedy nejspíš
došlo letmo, asi nějak takhle.

00:05:12.937 --> 00:05:18.443
Toto je v podstatě Země. Samozřejmě se
dramaticky změnila po nárazu They.

00:05:18.443 --> 00:05:22.403
Thea je tady a podle teorie
narazila do Země letmo.

00:05:22.403 --> 00:05:27.073
Pohybovala se a narazila
do Země pod určitým úhlem.

00:05:27.073 --> 00:05:33.587
Po nárazu se obě planety roztavily
díky energii srážky,

00:05:33.587 --> 00:05:35.847
i když musíme říci,
že i tak už byly natavené,

00:05:35.847 --> 00:05:41.557
protože v té době stále docházelo ke
spojení, nárazům malých objektů na povrch,

00:05:41.557 --> 00:05:45.160
nejspíš obou planet.

00:05:45.160 --> 00:05:51.530
Tedy díky nárazu pod určitým úhlem došlo
k oddělení části nataveného materiálu,

00:05:51.530 --> 00:05:53.667
který zůstal na oběžné dráze.

00:05:53.667 --> 00:05:56.237
Thea prostě přilétla a
narazila do Země pod úhlem

00:05:56.237 --> 00:05:58.803
a oddělila určité množství
roztaveného materiálu.

00:05:58.803 --> 00:06:01.520
Část z něho se pak opět zachytila na Zemi.

00:06:01.520 --> 00:06:04.933
Takže toto bylo předtím a toto potom.

00:06:04.933 --> 00:06:11.750
Představte si, že Země
je velmi horká koule,

00:06:11.750 --> 00:06:17.180
jejíž část se po nárazu
rozstříkne na oběžnou dráhu.

00:06:17.180 --> 00:06:18.890
Pokusím se tady nakreslit Theu.

00:06:18.890 --> 00:06:26.400
Thea narazila a nyní je také roztavená
vlivem té ohromné energie

00:06:26.400 --> 00:06:28.500
a část z taveniny se
oddělí na oběžnou dráhu.

00:06:28.500 --> 00:06:32.883
Po nějaké době se z 
tohoto odděleného materiálu

00:06:32.883 --> 00:06:38.330
– materiál se na oběžnou dráhu oddělil
tímto směrem – stává náš Měsíc

00:06:38.330 --> 00:06:44.620
a zbytek této hmoty se nakonec jaksi
usadí zpět a zformuje kulovitý objekt,

00:06:44.620 --> 00:06:50.223
který je dnes naše Země.

00:06:50.223 --> 00:06:54.403
Toto je tedy současná 
teorie o tom, jak vznikl Měsíc.

00:06:54.403 --> 00:06:59.850
I když Země přestála toto, tak ji stále
ještě čekalo mnoho divokých zkušeností.

00:06:59.850 --> 00:07:04.383
Abychom si uvědomili, kde se
v historii Země nacházíme,

00:07:04.383 --> 00:07:08.830
tak se budeme orientovat podle těchto
geologických hodin, i v dalších videích.

00:07:08.830 --> 00:07:13.907
Tyto hodiny začínají tady, u vzniku naší
sluneční soustavy před 4,6 miliardami let,

00:07:13.907 --> 00:07:18.190
nejspíš k tomu došlo
současně s výbuchem supernovy.

00:07:18.200 --> 00:07:22.960
Když se pohybujeme po směru hodinových
ručiček, tak putujeme dopředu v čase.

00:07:22.960 --> 00:07:26.417
Takto si projdeme celou
historii až do současného období.

00:07:26.417 --> 00:07:28.757
Ještě vám vysvětlím tyto zkratky.

00:07:28.757 --> 00:07:32.843
‚Ga‘ znamená ‚před miliardami let‘,
G je symbol pro giga.

00:07:32.843 --> 00:07:36.803
‚Ma‘ znamená ‚před miliony let‘,
M je symbol pro mega.

00:07:36.803 --> 00:07:40.103
Nacházíme se tedy zde, 
právě došlo ke vzniku Měsíce.

00:07:40.103 --> 00:07:42.193
Toto období se nazývá hadaikum.

00:07:42.193 --> 00:07:45.380
Vlastně bych neměl říkat ‚období‘,
Správně je to eon.

00:07:45.380 --> 00:07:48.030
I když česky se eonu říká také období.

00:07:48.030 --> 00:07:55.413
Jsme tedy v hadaiku,
je to eon hadaikum.

00:07:55.413 --> 00:07:59.940
Eon je nejdelší časová jednotka, používá
se hlavně k popisování stáří Země,

00:07:59.940 --> 00:08:05.540
a trvá zhruba 500 milionů 
až 1 miliardu let.

00:08:05.540 --> 00:08:11.743
Pro eon hadaikum je z pohledu 
geologie nejvíce typické,

00:08:11.743 --> 00:08:14.520
že se nám z tohoto období
nedochovaly žádné horniny.

00:08:14.520 --> 00:08:18.883
Nemáme žádné kompaktní,
zřetelné horniny z období hadaikum,

00:08:18.883 --> 00:08:26.830
protože tehdy byla Země pouze
roztavená koule lávy a magmatu.

00:08:26.830 --> 00:08:32.747
Byla roztavená hlavně
díky všem těm kolizím a nárazům

00:08:32.747 --> 00:08:34.920
a kinetické energii,
co se změnila v teplo.

00:08:34.920 --> 00:08:37.373
Kdybyste tehdy mohli vidět povrch Země…

00:08:37.373 --> 00:08:41.203
Kdybyste se v tomto období dostali 
na povrch Země,

00:08:41.203 --> 00:08:44.789
což byste určitě nechtěli zažít, protože
by vás mohl trefit nějaký meteorit

00:08:44.789 --> 00:08:47.733
nebo byste uhořeli v magmatu, 
ale kdybyste tam přesto byli,

00:08:47.733 --> 00:08:50.513
tak by to vypadalo nějak takto. 
Nemohli byste tam dýchat.

00:08:50.513 --> 00:08:52.607
Takto nějak vypadal
povrch Země v té době.

00:08:52.607 --> 00:08:56.383
Něco jako ohromný bazén lávy. Přesně proto
se nám z té doby nedochovaly horniny,

00:08:56.383 --> 00:09:06.860
protože se neustále recyklovaly, tavily a
stravovaly uvnitř té obří roztavené koule.

00:09:06.860 --> 00:09:09.107
Země je vlastně stále
obří roztavená koule,

00:09:09.107 --> 00:09:14.003
my jen žijeme na velmi tenké vychladlé
kůře na povrchu té roztavené koule.

00:09:14.003 --> 00:09:15.952
Kdybyste se dostali pod zemskou kůru,


00:09:15.952 --> 00:09:18.025
budeme o tom více
mluvit v dalších videích,

00:09:18.025 --> 00:09:22.233
viděli byste magma, a kdybyste se dostali
hlouběji, tak byste viděli tekuté železo.

00:09:22.233 --> 00:09:27.213
Takže je to stále roztavená koule.
Celé období hadaikum bylo prostě zuřivé.

00:09:27.213 --> 00:09:31.400
Nejenže Země byla
vulkanická, roztavená koule,

00:09:31.400 --> 00:09:35.233
stejně postupně koncem
hadaika začala tuhnout,

00:09:35.233 --> 00:09:40.709
ale navíc na její povrch neustále
dopadala spousta hmoty,

00:09:40.709 --> 00:09:45.843
což vlastně jen přidávalo
té roztavené kouli teplo.

00:09:45.843 --> 00:09:47.330
Tady vás opustím.

00:09:47.330 --> 00:09:51.273
Dokážete si představit, že v tomto
období nejspíš neexistoval na Zemi život.

00:09:51.273 --> 00:09:56.183
I když jsou teorie, že nějaký život mohl
vzniknout v pozdním hadaiku,

00:09:56.183 --> 00:10:00.577
ale po většinu tohoto období byla Země
absolutně nevhodná pro vznik života.

00:10:00.577 --> 00:10:06.770
To je tedy vše. V příštím videu si
řekneme něco o období zvaném archaikum.