V A M P Y R

Tento příběh vypráví zvláštní
dobrodružství mladého Allana Graye,
jednoho z těch mladých,

jehož pátrání po prachstarých
pověrách o vampýrismu a satanismu

udělalo obzvláště choulostivým
vzhledem k jednomu setkání, které prožil.

Při jedné ze svých procházek bez cíle se
jedné noci koncem léta ocitl před hostincem
u řeky v městečku Courtempierre.

Kdo je tam?

Obejděte to drouhou stranou.

Dobrou noc.
Dobrou noc.

Za té náměsíčné noci plné světel a stínů,
hlasů a tváří, se zdálo, že nabývají
tajemného významu.

Allan Gray cítil,
že ho šero začíná ovládat.

Jeho mozek se pokoušel chránit před tím
nevýslovným terorem. Strachem z nehmotného
pokračování neklidného snu.

Kdo jsi?

Tiše!

Ona nesmí zemřít, slyšíte mě?

Otevřít po mé smrti

Jaké hrozné tajemství se tu odhaluje?

Allan Gray něco cítil,
někdo v nebezpečí smrti ho prosil o pomoc
a on cítil nutkání této prosbě vyhovět.

Justin, pojď sem!

Kde je?

Lékař

Slyšel jste něco?

Ano, nějaké dítě

Dítě?
Ano, ano, nějaké dítě.

Nejsou zde žádné děti.

Ale... jsou tu psi.

Tady nejsou ani děti ani psi.

Ne?
Ne. Dobrou noc.

Dobrou noc.

Po stopách stínů vešel do parku.
Mezi starými stromy se v oparu
letní noci tyčily věže hradu.

Muž, kterého Allan Gray viděl té samé noci
v hostinci, tu žil o samotě se svými dvěma
dcerami a několika služebníky.

Rány už jsou téměř zacelené.
Ano.

Krev. Ta krev.

Neodcházejte, dokud nepřijde doktor.

Pospěšte si! Rychle!

Otevřete, pro lásku boží!

Co se děje?

Rychle, rychle.

Jeanne, rozsviťte světlo v knihovně.

On...je...mrtvý.

Zůstanete s námi?

Kam jede?

Na policii.

Otevřít po mé smrti

Historie vampýrů od Paula Bonnarda

Víra v upíry má nejasný původ.
Trýzněné duše mrtvých zlosynů,

které vylézali za úplňku sát mladou krev,
aby si prodloužily vlastní
chmurnou existenci.

Kníže temnot je jejich spojencem a...

propůjčuje jim nadpřirozené schopnosti,
kterými tito mrtví trápí živé.

Za těchto nocí si tyto stvůry
z hlubin vybírají určité živé a ten,
který se stane upírovou obětí,

zmizí bez možnosti návratu.
Malé červené zranění na krku
jako krysí nebo kočičí kousanec

je známkou věčného odsouzení.
Ani lékařská věda...,

Leone!
Kde?

Tam, na louce.
Leone

Leone!

...ani modlitby, ani exorcismus
nad tím nemohou zvítězit.

Jako by to byla nakažlivá nemoc,
upírova rozkoš z krve
se přenese na jeho oběť,

a tak se nevinná lidská bytost
sama stane upírem

a začne hledat kořist mezi svými příbuznými.
Celé rodiny, dokonce celé vesnice se
takto mohou nakazit.

Kdybych tak mohla zemřít!

Ne, ne, Leone!

Ano, skončila jsem. Jsem ztracená.

Myslím, že Leone zemře.

Neslyšel jste něco?

Pane, kočár se vrací.

Podívejte! Krev!

Nejen duše popravených zločinců
jsou předurčeny upírům.

Jedna zpráva z Maďarska udává,
že venkovský lékař upsal duši ďáblu
a stal se upírovým komplicem

při hrůzných zločinech spáchaných
v té oblasti.

- Dobrý večer, doktore.
- Dobrý večer

Od dnešního rána byla dvě úmrtí.
Tady je jedno.

Mrtví?
Ano, měli jsme tu dvě oběti.

Jdu se podívat.

Má znovu poraněný krk.

Dobrou noc, doktore.
Dobrou noc.

Zůstanete tady?

- Je moc nemocná.
- Puls? - Slabý..

Je možné ji zachránit?

Možná.

Ale budeme potřebovat krev.

Lidskou krev.

Dáte svoji krev?

Tak dobrá, mladíku,

vezmu vám krev.

Proč chodí doktor jen v noci?

Upír svou mocí oběť zkouší dohnat
k sebevraždě, aby jí tak mohl předat
sou ďábelskou duši.

Protože sebevrah je navždy zatracen,
nebeské království pro něj zůstane navždy
zakázané a ztratí i veškerou naději.

Sestro, pojďte sem.

Běžte si na chvilku zdřímnout,
já ji pohlídám.

Neslyšela jste?

Tak, jak je zvláštní upírova existence,
tak zvláštní je i způsob, jak ho zničit.

Doktore

Doktore, ztratil jsem krev.

Vaše krev je tady, vaše krev.

Zpráva pojednává o tom,
jak se upír zneškodní.

Ve vesnici Kysilova v Transylványi
žil jeden upír převtělený do stařeny,

jehož noční výpravy postihly a zpustošily
celou vesnici, ve které stařena zemřela
před dvěma stoletími.

Postup byl následující:
otevřeli za svítání její hrob, kde spala,

pak jí propíchli srdce železnou tyčí
a tím přibili ženinu neposlušnou duši
k zemi.

Tehdy skutečně zemřela opravdovou smrtí
a prokletí, které na ní a na jejích
obětech leželo, bylo odňato.

Pojďte se mnou!

Budeme jedna duše, jedno tělo...

...smrt čeká!

Později byla vesnice spasena,
díky pánu bohu. Historie vypráví,
že i naše kraje trápí upíři.

Před čtvrtstoletím epidemie sebevražd
zpustošila celou vesnici Courtempierre.

Zemřelo 11 lidí. Lékaři tvrdili,
že se jednalo o nemoc, ale lidé trvali

na tom, že tu zdánlivou pohromu
zpusobil upír.

Mnozí si myslí, že jedině Marguerite
Chopinová, která byla pohřbena na hřbitově
v Courtempierre mohla být upírkou.

Zemřela ve smrtelném hříchu, bez slitování,
a církev jí odmítla poslední pomazání.

Probuďte se, děje se něco strašného!

Honem, rychle!

Sestro, mám strach, že zemřu.

Jsem prokletá.

Ach můj bože! Ach můj bože! Ach můj bože!

Sestro, ona nesmí zemřít.

Musí přežít dnešní noc. Slyšíte mě?

Prach jsi a v prach se obrátíš.

1, 2, 3... teď!

Cítím sílu...
má duše je volná!

Marguerite Chopinová,
milosrdný Pane,
dopřejte jí věčný odpočinek.

Ah, to jsi ty, můj příteli!

Prosím tě, pust mě.
Neslyšel jsi mě?

Pryč! Pust mě!

Zatraceně! Nech mě odejít!

Otevři mi!

Otevři! Otevři!
Nechci zemřít!

KONEC

O

Os

Osk

Oski

Oski!

www.titulky.com