WEBVTT

00:00:01.617 --> 00:00:03.582
Když mi bylo osm,

00:00:03.582 --> 00:00:06.837
do třídy přišla nová holka.

00:00:06.837 --> 00:00:09.141
Byla naprosto úžasná,

00:00:09.141 --> 00:00:11.055
jak už tak nové holky bývají.

00:00:11.055 --> 00:00:13.733
Měla hustou hřívu velmi lesklých vlasů

00:00:13.733 --> 00:00:16.773
a malé rozkošné pouzdro.

00:00:16.773 --> 00:00:20.361
Byla machr na hlavní města

00:00:20.361 --> 00:00:22.853
a na pravopis.

00:00:22.853 --> 00:00:27.803
A já jsem se ten rok dusila závistí.

00:00:27.803 --> 00:00:31.346
Ovšem pak mě napadl vychytralý plán.

00:00:31.346 --> 00:00:35.579
Jednou jsem po vyučování zůstala ve škole.

00:00:35.579 --> 00:00:39.659
Bylo celkem pozdě a já se schovala 
na dívčích záchodech.

00:00:39.659 --> 00:00:41.994
Jakmile byl vzduch čistý, 
vynořila jsem se,

00:00:41.994 --> 00:00:43.733
vplížila se do třídy

00:00:43.733 --> 00:00:47.590
a vzala z katedry třídní knihu.

00:00:47.590 --> 00:00:49.926
A pak jsem to provedla.

00:00:49.926 --> 00:00:52.293
Pohrála jsem si se známkami své sokyně.

00:00:52.293 --> 00:00:55.123
Jen trošku, jen jsem smazala 
některé ty jedničky.

00:00:55.123 --> 00:00:58.222
Všechny jedničky. (Smích)

00:00:58.222 --> 00:01:01.965
Už jsem se chystala 
třídnici do zásuvky vrátit,

00:01:01.965 --> 00:01:04.999
ale počkat, pár dalších spolužáků

00:01:04.999 --> 00:01:08.492
mělo taky nechutně dobré známky.

00:01:08.492 --> 00:01:10.540
V tom nenadálém vzrušení

00:01:10.540 --> 00:01:12.528
jsem opravila známky všem.

00:01:12.528 --> 00:01:14.437
Bez valné představivosti

00:01:14.437 --> 00:01:16.951
jsem všem dala čtyřky

00:01:16.951 --> 00:01:19.752
a sobě jedničky.

00:01:19.752 --> 00:01:24.228
To víte, když už jsem tu třídnici držela.

NOTE Paragraph

00:01:24.228 --> 00:01:28.162
Pořád si nemůžu své počínání vysvětlit.

00:01:28.162 --> 00:01:30.574
Nechápu, kde se to ve mě vzalo.

00:01:30.574 --> 00:01:33.903
Nechápu, proč jsem se 
při tom cítila tak skvěle.

00:01:33.903 --> 00:01:35.426
Cítila jsem se vážně skvěle.

00:01:35.426 --> 00:01:38.005
Taky nechápu, že mě nikdy nechytli.

00:01:38.005 --> 00:01:39.601
Člověk by řekl, že to bylo do očí bijící.

00:01:39.601 --> 00:01:40.914
Nikdy mě nechytili.

00:01:40.914 --> 00:01:43.435
Ale především se nestačím divit,

00:01:43.435 --> 00:01:44.942
že mě tak štvalo,

00:01:44.942 --> 00:01:46.886
že tahle holka, tahle mrňavá holka,

00:01:46.886 --> 00:01:48.600
byla tak dobrá na pravopis.

00:01:48.600 --> 00:01:50.710
Žárlivost mě nepřestává překvapovat.

00:01:50.710 --> 00:01:53.634
Je v ní tolik záhad, je tak úpěnlivá.

00:01:53.634 --> 00:01:56.100
Jak známo, žárlivostí trpí miminka.

00:01:56.100 --> 00:01:59.750
Stejně tak primáti. Pták salašník 
je taktéž velmi náchylný.

00:01:59.750 --> 00:02:03.270
Je známo, že žárlivost je hlavní příčinou

00:02:03.270 --> 00:02:06.186
vražd manželů v USA.

00:02:06.186 --> 00:02:09.290
Ale zatím jsem nenarazila na žádnou studii,

00:02:09.290 --> 00:02:12.205
která by rozebírala spojení 
žárlivosti se samotou,

00:02:12.205 --> 00:02:17.059
její dlouhé trvání nebo 
její chmurné opojení.

00:02:17.059 --> 00:02:19.906
Na to máme romány,

00:02:19.906 --> 00:02:22.246
jelikož román je jako laboratoř,

00:02:22.246 --> 00:02:23.820
studující žárlivost

00:02:23.820 --> 00:02:25.894
ve všech možných podobách.

00:02:25.894 --> 00:02:29.218
Vlastně ani nepřeháním, když se zeptám

00:02:29.218 --> 00:02:31.250
zda kdyby nebylo žárlivosti,

00:02:31.250 --> 00:02:33.800
existovala by vůbec literatura?

00:02:33.800 --> 00:02:37.390
Nebyla by nevěrná Helena ani „Odyssea“,

00:02:37.390 --> 00:02:40.228
ani žárlivý král a „Tisíc a jedna noc“.

00:02:40.228 --> 00:02:43.365
Nebyl by ani Shakespeare.

00:02:43.365 --> 00:02:45.555
Byl by konec školních čtenářských deníků,

00:02:45.555 --> 00:02:47.367
jelikož bychom přišli o „Hluk a vřavu“,

00:02:47.367 --> 00:02:49.616
„Velkého Gatsbyho“, „Fiestu“,

00:02:49.616 --> 00:02:53.743
přišli bychom o „Madame Bovaryovou“ 
a „Annu Kareninu“.

00:02:53.743 --> 00:02:56.150
Bez žárlivosti by nebylo Prousta.

00:02:56.150 --> 00:02:57.911
Je teď v módě tvrdit, že Proust

00:02:57.911 --> 00:02:59.518
má na všechno odpověď,

00:02:59.518 --> 00:03:02.224
ale v případě žárlivosti

00:03:02.224 --> 00:03:04.965
to tak fakt je.

00:03:04.965 --> 00:03:08.951
Jeho veledílo „Hledání ztraceného času“ 
tento rok slaví sté jubileum.

00:03:08.951 --> 00:03:12.952
Je to nejrozsáhlejší studie 
sexuální žárlivosti

00:03:12.952 --> 00:03:15.104
a taky obyčejné soutěživosti, 
jakou mám já,

00:03:15.104 --> 00:03:17.689
kterou bychom měli mít v sobě. (Smích)

00:03:17.689 --> 00:03:20.116
Když se bavíme o Proustovi,

00:03:20.116 --> 00:03:21.610
myslíme na ty sentimentální 
pasáže, je to tak?

00:03:21.610 --> 00:03:23.565
Myslíme na malého chlapečka, 
co se snaží usnout.

00:03:23.565 --> 00:03:27.746
Myslíme na koláčky namáčené 
v levandulovém čaji.

00:03:27.746 --> 00:03:29.772
Zapomínáme na to, 
jak byla jeho vize krutá.

00:03:29.772 --> 00:03:31.612
Jak je nelítostný.

00:03:31.612 --> 00:03:33.933
Virginia Woolfová o jeho knihách řekla,

00:03:33.933 --> 00:03:36.269
že jsou drsné jako střívka.

00:03:36.269 --> 00:03:38.317
Přesně nevím, co střívka jsou,

00:03:38.317 --> 00:03:41.218
ale předpokládejme, 
že něco nahánějící hrůzu.

NOTE Paragraph

00:03:41.218 --> 00:03:44.436
Čím to tedy je, že se tak dobře doplňují?

00:03:44.436 --> 00:03:48.114
Román a žárlivost, žárlivost a Proust?

00:03:48.114 --> 00:03:51.345
Je tak zjevným faktem, že žárlivost,

00:03:51.345 --> 00:03:54.728
která se prožere do lidského nitra, 
tužeb a nedokonalostí,

00:03:54.728 --> 00:03:59.396
je silným základem vyprávění?

00:03:59.396 --> 00:04:02.071
No nevím. Věřím, 
že se dostáváme k jádru věci.

00:04:02.071 --> 00:04:04.120
Zamysleme se nad tím, co se děje,

00:04:04.120 --> 00:04:05.898
když žárlíme.

00:04:05.898 --> 00:04:09.850
Když žárlíme, v hlavě si vytváříme příběh.

00:04:09.850 --> 00:04:14.133
Namlouváme si příběh 
o životech ostatních lidí

00:04:14.133 --> 00:04:16.807
a díky těmto příběhům se cítíme mizerně,

00:04:16.807 --> 00:04:19.030
protože jejich účelem je, 
abychom se cítili mizerně.

00:04:19.030 --> 00:04:21.564
Jelikož jsme zároveň vypravěčem i publikem,

00:04:21.564 --> 00:04:23.538
víme přesně, jaké detaily zahrnout,

00:04:23.538 --> 00:04:27.107
abychom zasadili ránu. Není to tak?

00:04:27.107 --> 00:04:30.462
Žárlivost z nás dělá 
amatérské romanopisce,

00:04:30.462 --> 00:04:32.478
což Proust dobře věděl.

NOTE Paragraph

00:04:32.478 --> 00:04:35.651
V prvním díle „Swannovy lásky“,

00:04:35.651 --> 00:04:37.475
což je několik knih,

00:04:37.475 --> 00:04:39.181
si jeden z hlavních hrdinů, Swann,

00:04:39.181 --> 00:04:42.409
nemůže vynachválit svoji milenku

00:04:42.409 --> 00:04:44.101
a jak je v posteli skvělá.

00:04:44.101 --> 00:04:47.143
Náhle, během několika vět,

00:04:47.143 --> 00:04:49.184
a bavíme se tu o klasických 
proustovských větách

00:04:49.184 --> 00:04:50.696
nekonečných jako vesmír,

00:04:50.696 --> 00:04:52.959
tedy během několika vět

00:04:52.959 --> 00:04:55.366
se Swann náhle zarazí a uvědomí si:

00:04:55.366 --> 00:04:58.649
„Počkat, vše, co na téhle ženě miluji,

00:04:58.649 --> 00:05:02.420
může milovat také kdokoliv jiný.

00:05:02.420 --> 00:05:05.511
Stejně jako obdařuje rozkoší mě,

00:05:05.511 --> 00:05:07.220
může také obdařovat kohokoliv jiného,

00:05:07.220 --> 00:05:09.498
Například zrovna teď.“

00:05:09.498 --> 00:05:12.282
Začne sám sobě vyprávět tenhle příběh

00:05:12.282 --> 00:05:14.145
a od té chvíle Proust popisuje,

00:05:14.145 --> 00:05:17.192
že veškeré okouzlení, 
které Swann ve své milence nachází,

00:05:17.192 --> 00:05:19.856
přidává do „sbírky nástrojů

00:05:19.856 --> 00:05:23.478
ve své soukromé mučírně“.

NOTE Paragraph

00:05:23.478 --> 00:05:25.753
Je nutno uznat, že Swann a Proust

00:05:25.753 --> 00:05:27.429
byli nechvalně známí žárlivci.

00:05:27.429 --> 00:05:29.640
Tak třeba Proustovi partneři 
se museli odstěhovat

00:05:29.640 --> 00:05:31.737
do zahraničí, když se s ním chtěli rozejít.

00:05:31.737 --> 00:05:34.640
Ale ani není třeba být tak žárlivý,

00:05:34.640 --> 00:05:37.551
aby člověk uznal, že žárlivost je dřina.

00:05:37.551 --> 00:05:39.160
Žárlivost je vyčerpávající.

00:05:39.160 --> 00:05:42.807
Je to hladová emoce. Potřebuje krmit.

NOTE Paragraph

00:05:42.807 --> 00:05:44.896
Co žárlivosti chutná?

00:05:44.896 --> 00:05:47.986
Žárlivosti chutnají informace.

00:05:47.986 --> 00:05:50.375
Libuje si v detailech.

00:05:50.375 --> 00:05:53.198
Chutnají jí husté hřívy lesklých vlasů

00:05:53.198 --> 00:05:55.664
a malá rozkošná pouzdra.

00:05:55.664 --> 00:05:57.206
Žárlivost zbožňuje fotky.

00:05:57.206 --> 00:06:00.936
Proto je Instagram takový trhák. (Smích)

00:06:00.936 --> 00:06:04.897
Proust vlastně spojuje 
jazyk školství se žárlivostí.

00:06:04.897 --> 00:06:07.339
Když má Swann jeden 
ze svých záchvatů žárlivosti,

00:06:07.339 --> 00:06:09.510
kdy náhle poslouchá za dveřmi

00:06:09.510 --> 00:06:11.533
a podplácí služebné své milenky,

00:06:11.533 --> 00:06:12.985
obhajuje tento způsob chování.

00:06:12.985 --> 00:06:15.402
Říká: „Podívejte se, já vím, 
že si myslíte, jak je to odpudivé,

00:06:15.402 --> 00:06:17.208
ale ničím se to neliší

00:06:17.208 --> 00:06:19.558
od studia starověkých textů

00:06:19.558 --> 00:06:21.225
nebo obdivování památek.“

00:06:21.225 --> 00:06:23.822
Proust říká, že toto jsou 
„průzkumy vědeckého rázu

00:06:23.822 --> 00:06:26.825
s plnou intelektuální hodnotou“.

00:06:26.825 --> 00:06:28.937
Proust se pokouší demonstrovat, že žárlivost

00:06:28.937 --> 00:06:31.828
je neodpustitelná 
a díky ní působíme absurdně,

00:06:31.828 --> 00:06:36.498
ale ve své podstatě 
je to honba za poznáním,

00:06:36.498 --> 00:06:39.899
honba za pravdou, i když bolestivou.

00:06:39.899 --> 00:06:41.828
A dokonce, Proust je přesvědčen,

00:06:41.828 --> 00:06:44.620
že čím víc pravda bolí, tím líp.

00:06:44.620 --> 00:06:49.357
Smutek, potupa, ztráta,

00:06:49.357 --> 00:06:52.313
to jsou pro Prousta studny vědomosti.

00:06:52.313 --> 00:06:56.215
Říká: „Žena, po které toužíme,

00:06:56.215 --> 00:06:59.001
která nás nechá trpět, v nás vyvolá

00:06:59.001 --> 00:07:02.506
škálu emocí, které budou mnohem silnější,

00:07:02.506 --> 00:07:06.945
než jaké v nás umí vyvolat 
génius, který nás zajímá.“

00:07:06.945 --> 00:07:09.820
Snaží se nám tímto říct, 
abychom si hledali kruté ženy?

00:07:09.820 --> 00:07:12.117
Ne. Snaží se vysvětlit,

00:07:12.117 --> 00:07:15.286
že žárlivost nám pomáhá 
v odhalení sama sebe.

00:07:15.286 --> 00:07:18.182
Umí nás nějaká jiná emoce 
takto rozlousknout,

00:07:18.182 --> 00:07:20.510
jako oříšek?

00:07:20.510 --> 00:07:22.590
Umí v nás nějaká jiná emoce odhalit

00:07:22.590 --> 00:07:25.923
agresi, skryté ambice

00:07:25.923 --> 00:07:28.322
a naše sklony vlastnit?

00:07:28.322 --> 00:07:30.972
Naučí nás nějaká jiná emoce 
dívat se na věci

00:07:30.972 --> 00:07:34.164
tak neskutečně intenzivně?

NOTE Paragraph

00:07:34.164 --> 00:07:36.316
Později o tom psal Freud.

00:07:36.316 --> 00:07:38.570
Jednoho dne Freuda navštívil

00:07:38.570 --> 00:07:40.892
velmi rozrušený mladý muž, 
kterého sžírala

00:07:40.892 --> 00:07:43.395
myšlenka na to, že ho jeho žena podvádí.

00:07:43.395 --> 00:07:45.472
Freud se divil, co to s tím chlápkem je,

00:07:45.472 --> 00:07:47.586
že ho nezajímá, co jeho žena 
ve skutečnosti dělá.

00:07:47.586 --> 00:07:49.557
Protože je nevinná, jak je všem jasné.

00:07:49.557 --> 00:07:50.887
Ten chudák má

00:07:50.887 --> 00:07:52.885
jenom zcela bezdůvodné podezření.

00:07:52.885 --> 00:07:55.694
Pátrá po tom, co jeho žena dělá,

00:07:55.694 --> 00:07:58.194
aniž by si to uvědomila, podvědomě.

00:07:58.194 --> 00:08:00.511
Neusmívá se nějak moc mile?

00:08:00.511 --> 00:08:03.851
Neotřela se náhodou o tamtoho muže?

00:08:03.851 --> 00:08:06.527
[Freud] tvrdí, že z muže se stává

00:08:06.527 --> 00:08:10.875
strážce ženina podvědomí.

NOTE Paragraph

00:08:10.875 --> 00:08:12.696
V tomhle je román velmi dobrý.

00:08:12.696 --> 00:08:15.504
Dobře popisuje, jak nás žárlivost

00:08:15.504 --> 00:08:19.488
učí pozorovat věci intenzivně, 
ale ne s přesností.

00:08:19.488 --> 00:08:23.563
Vlastně čím silnější je naše žárlivost,

00:08:23.563 --> 00:08:26.082
tím více se stáváme obětmi představivosti.

00:08:26.082 --> 00:08:29.002
Proto si myslím, že žárlivost v nás

00:08:29.002 --> 00:08:31.818
nevyvolává pouze potřebu násilí

00:08:31.818 --> 00:08:33.818
nebo zločinu.

00:08:33.818 --> 00:08:36.100
Žárlivost v nás vyvolává chování,

00:08:36.100 --> 00:08:38.458
které je nepolapitelně vynalézavé.

00:08:38.458 --> 00:08:41.481
Když si vzpomenu na sebe, když mi bylo osm, 
musím to uznat.

00:08:41.481 --> 00:08:44.920
Ale také si vzpomínám na příběh, 
který jsem slyšela ve zprávách.

00:08:44.920 --> 00:08:48.828
Dvaapadesátiletá žena 
z Michiganu byla přistižena,

00:08:48.828 --> 00:08:51.697
jak vytvořila falešný profil na Facebooku,

00:08:51.697 --> 00:08:55.420
odkud posílala vulgární, odporné zprávy

00:08:55.420 --> 00:08:59.645
sama sobě po celý rok.

00:08:59.645 --> 00:09:01.770
Jeden rok. Celý rok.

00:09:01.770 --> 00:09:03.645
Snažila se to navlíknout

00:09:03.645 --> 00:09:05.802
na novou přítelkyni svého bývalého.

00:09:05.802 --> 00:09:09.443
Musím se přiznat, 
že když jsem o tomhle slyšela,

00:09:09.443 --> 00:09:11.355
mou reakcí byl obdiv.

00:09:11.355 --> 00:09:12.932
(Smích)

00:09:12.932 --> 00:09:15.347
Jen si to přiznejme,

00:09:15.347 --> 00:09:20.654
jak neuvěřitelná kreativita, 
i když špatně použitá. No ne?

00:09:20.654 --> 00:09:22.084
Je to jako z románu.

00:09:22.084 --> 00:09:25.485
Je to jako z románu Patricie Higsmithové.

NOTE Paragraph

00:09:25.485 --> 00:09:27.655
Higsmithová patří mezi mé nejoblíbenější.

00:09:27.655 --> 00:09:31.707
Je to skvělá a trochu zvláštní ženská 
představitelka americké psané tvorby.

00:09:31.707 --> 00:09:33.900
To ona napsala „Cizince ve vlaku“

00:09:33.900 --> 00:09:35.948
a „Talentovaného pana Ripleyho“.

00:09:35.948 --> 00:09:39.013
Tyto knihy jsou celé o tom, 
jak nám závist

00:09:39.013 --> 00:09:40.888
zaslepuje mysl.

00:09:40.888 --> 00:09:43.882
Jakmile nás žárlivost ovládne,

00:09:43.882 --> 00:09:49.145
membrána mezi tím, 
co je a co by mohlo být

00:09:49.145 --> 00:09:52.038
se dá propíchnout v mžiku.

00:09:52.038 --> 00:09:54.486
Tak se podívejme na Toma Ripleyho, 
jejího nejznámějšího hrdinu.

00:09:54.486 --> 00:09:57.325
Tom Ripley touží nejdříve po vás

00:09:57.325 --> 00:09:59.501
nebo po tom, co máte,

00:09:59.501 --> 00:10:02.929
až se vámi nakonec stane 
a má to, co jste jednou měli.

00:10:02.929 --> 00:10:04.462
A vy jste pod zemí.

00:10:04.462 --> 00:10:05.825
A on reaguje na vaše jméno,

00:10:05.825 --> 00:10:07.517
nosí vaše prstýnky,

00:10:07.517 --> 00:10:09.518
plení váš bankovní účet.

00:10:09.518 --> 00:10:11.493
To je jedna z možností.

NOTE Paragraph

00:10:11.493 --> 00:10:15.157
Ale co s tím? Všichni to nemůžeme 
řešit jako Tom Ripley.

00:10:15.157 --> 00:10:17.194
Nemohu dát celému světu čtyřky,

00:10:17.194 --> 00:10:20.041
I když bych někdy opravdu chtěla.

00:10:20.041 --> 00:10:23.539
Což je škoda, protože žijeme 
ve velice závistivé době.

00:10:23.539 --> 00:10:26.446
Žijeme v žárlivé době.

00:10:26.446 --> 00:10:28.459
Jsme přece poslušné ovce sociálních médií,

00:10:28.459 --> 00:10:31.843
kde je závist hlavní měnou.

NOTE Paragraph

00:10:31.843 --> 00:10:36.312
Poradí nám román, 
jak z toho ven? Nejsem si jistá.

00:10:36.312 --> 00:10:39.753
Udělejme tedy to, co hrdinové, 
když si nejsou něčím jistí,

00:10:39.753 --> 00:10:41.929
když se zabývají nějakou záhadou.

00:10:41.929 --> 00:10:44.203
Zkusme navštívit dům č. 221B na Baker Street

00:10:44.203 --> 00:10:46.221
a zeptat se Sherlocka Holmese.

00:10:46.221 --> 00:10:48.690
Když se řekne Sherlock Holmes,

00:10:48.690 --> 00:10:51.799
všichni si myslí, že jeho nemesis
byl profesor Moriarty,

00:10:51.799 --> 00:10:54.006
ten umělec zločinu.

00:10:54.006 --> 00:10:56.469
Ale já jsem vždy preferovala 
[inspektora] Lestrada,

00:10:56.469 --> 00:10:59.374
toho velitele Scotland Yardu 
s obličejem jako krysa,

00:10:59.374 --> 00:11:01.104
který Sherlocka zoufale potřebuje,

00:11:01.104 --> 00:11:03.408
neobejde se bez Sherlockova génia, 
ale zároveň ho nesnáší.

00:11:03.408 --> 00:11:05.265
To je mi nějak povědomé.

00:11:05.265 --> 00:11:09.282
Lestrade potřebuje jeho pomoc, 
ale nesnáší ho

00:11:09.282 --> 00:11:12.593
a překypuje hořkostí 
po celý průběh detektivky.

00:11:12.593 --> 00:11:16.470
Ale čím déle spolu pracují, 
věci se začnou měnit

00:11:16.470 --> 00:11:19.513
a nakonec, v „Šesti Napoleonech“,

00:11:19.513 --> 00:11:23.443
kdy Sherlock přijde a všechny 
překvapí svým řešením,

00:11:23.443 --> 00:11:26.884
Lestrade se k němu otočí a řekne:

00:11:26.884 --> 00:11:31.165
„My vám nezávidíme, pane Holmesi.

00:11:31.165 --> 00:11:34.524
My jsme na vás pyšní.“

00:11:34.524 --> 00:11:36.853
A také prohlásí, že ve Scotland Yardu 
není nikdo,

00:11:36.853 --> 00:11:39.852
kdo by si nechtěl potřást rukou 
s Sherlockem Holmesem.

NOTE Paragraph

00:11:39.852 --> 00:11:42.237
Je to jeden z mála momentů, 
kdy vidíme Sherlocka dojatého

00:11:42.237 --> 00:11:45.070
a mně tato scéna to připadá velmi dojemná.

00:11:45.070 --> 00:11:47.396
Ale je zároveň tak trochu záhadná.

00:11:47.396 --> 00:11:49.309
Zdá se, že závist se tu řeší

00:11:49.309 --> 00:11:52.047
spíše jako hříčka geometrie než emocí.

00:11:52.047 --> 00:11:54.913
V jednu chvíli se Sherlock nachází 
na opačné straně, než Lestrade.

00:11:54.913 --> 00:11:56.836
A za chvíli jsou na stejné straně.

00:11:56.836 --> 00:11:58.983
Zničehonic si Lestrade dovolí

00:11:58.983 --> 00:12:01.950
obdivovat génia, kterého 
nemohl předtím vystát.

00:12:01.950 --> 00:12:03.879
Je možné, že je to takhle jednoduché?

00:12:03.879 --> 00:12:06.310
Co když je žárlivost opravdu 
jen otázkou geometrie,

00:12:06.310 --> 00:12:10.020
otázkou toho, kde sami sobě dovolíme stát

00:12:10.020 --> 00:12:12.350
ve vztahu k ostatním?

00:12:12.350 --> 00:12:14.221
V tom případě bychom 
snad nemuseli nesnášet

00:12:14.221 --> 00:12:16.282
dokonalost ostatních.

00:12:16.282 --> 00:12:19.656
Jenom bychom se tomu přizpůsobili.

NOTE Paragraph

00:12:19.656 --> 00:12:21.912
Ale já má ráda záložní plány.

00:12:21.912 --> 00:12:24.248
Takže, zatímco budeme čekat, 
až k tomu dojde,

00:12:24.248 --> 00:12:26.944
připomeňme si, že se vždy 
můžeme obrátit k románu pro útěchu.

00:12:26.944 --> 00:12:29.395
Román odstraní ze žárlivosti tajemno.

00:12:29.395 --> 00:12:31.478
Román ji ochočí

00:12:31.478 --> 00:12:33.356
a pozve ji k jídelnímu stolu.

00:12:33.356 --> 00:12:35.229
A hle, kdo se nám u stolu sejde:

00:12:35.229 --> 00:12:39.065
sladký Lestrade, děsivý Tom Ripley,

00:12:39.065 --> 00:12:43.534
bláznivý Swann i samotný Marcel Proust.

00:12:43.534 --> 00:12:45.948
Jsme ve skvělé společnosti.

00:12:45.948 --> 00:12:47.368
Děkuji.

00:12:47.368 --> 00:12:52.184
(Potlesk)