1
00:00:00,000 --> 00:00:16,713
(hudba)

2
00:00:16,713 --> 00:00:22,267
Nacházíme se v Muzeu moderního
umění ve 4. patře,

3
00:00:22,267 --> 00:00:25,867
které se věnuje abstraktnímu expresionismu
a stojíme před obrazem

4
00:00:25,867 --> 00:00:31,800
No.3/No.13 od Marka Rothka z roku 1949.

5
00:00:31,800 --> 00:00:35,200
Abstraktní expresionisty nebavilo
vymýšlet názvy pro obrazy,

6
00:00:35,200 --> 00:00:39,200
byl to takový problém modernismu. 
To ano.

7
00:00:39,200 --> 00:00:41,733
Kompozice číslo...
Nechtěli tím ohrozit smysl obrazu.

8
00:00:41,733 --> 00:00:47,400
Tato dvojznačnost je velmi 
důležitá pro umělce 20. století.

9
00:00:47,400 --> 00:00:50,380
Zajímalo by mě, jestli to jméno vymysleli
kurátoři, když přemýšleli,

10
00:00:50,380 --> 00:00:54,400
jak se ten obraz vlastně jmenuje, 
a proto říkají No.3/No.13. Nevědí.

11
00:00:54,400 --> 00:00:58,733
Vůbec netuším, jak to bylo.

12
00:00:58,733 --> 00:01:02,467
Je to zvláštní, protože Rothko je takový umělec,

13
00:01:02,467 --> 00:01:07,800
že i když jsem se zrovna nezajímala o abstraktní 
obrazy, ty Rothkovy jsem vždy milovala.

14
00:01:07,800 --> 00:01:10,733
Mají silný základ, jakousi intenzitu.

15
00:01:10,733 --> 00:01:13,867
Tu úžasnou melancholii.

16
00:01:13,867 --> 00:01:18,800
Myslím, že jsem ani netušila, proč se mi líbily.

17
00:01:18,800 --> 00:01:23,267
Myslím, že Rothko by rád slyšel, co mi říkáš.
Chtěl na lidi zapůsobit.

18
00:01:23,267 --> 00:01:29,200
Vzpomínám si na citát: "Kdyby lidé pochopili
mé malby, plakali by před nimi."

19
00:01:29,200 --> 00:01:31,733
Ano, myslím, že tak působí.

20
00:01:31,733 --> 00:01:36,200
Je to pocit, jako když vyhlédnete
vitrážovým oknem v gotické katedrále.

21
00:01:36,200 --> 00:01:39,200
Něco neuvěřitelně úžasného.

22
00:01:39,200 --> 00:01:46,267
Co v nás vyvolává tyhle pocity? Je toho spousta,

23
00:01:46,267 --> 00:01:54,267
je to ta horizontálnost, 
jak se světlo formuje zezadu,

24
00:01:54,267 --> 00:02:00,800
jako by byl obraz bez okrajů,
jen balancoval.

25
00:02:00,800 --> 00:02:02,800
Když jsi to zmínila, znělo to, 
jako bys mluvila o Mondrianovi.

26
00:02:02,800 --> 00:02:06,133
Také vidíte jakoby pod barvu,

27
00:02:06,133 --> 00:02:09,400
něco vystupuje...

28
00:02:09,400 --> 00:02:12,200
Jakási nedokončenost.
Je to proces.

29
00:02:12,200 --> 00:02:17,467
Úplně cítíte Rothkův pokus 
najít si cestu malbou.

30
00:02:17,467 --> 00:02:21,800
Teď zníš jako bys mluvil o Cezannovi.

31
00:02:21,800 --> 00:02:26,200
Některé prvky opravdu jsou jako od Mondriana 
nebo Cezanna, což vás zpočátku ani nenapadne.

32
00:02:26,200 --> 00:02:29,867
Toto je ten typ obrazu, před kterým
stojíte a nevíte co dělat.

33
00:02:29,867 --> 00:02:33,800
Docela mi trvalo na tohle přijít:

34
00:02:33,800 --> 00:02:36,533
tyhle malby vypovídají o prostoru více než o barvě.

35
00:02:36,533 --> 00:02:41,600
Barvy jsou tu důležité, to je zjevné. Jsou úžasné.

36
00:02:41,600 --> 00:02:45,800
Má to formu, mírně zamlženou,která 
existuje v prostoru vlastní struktury.

37
00:02:45,800 --> 00:02:46,577
To dává smysl. 


38
00:02:46,577 --> 00:02:50,725
To o horizontálnosti bylo zajímavé, 
protože se jedná o horizontální malby,

39
00:02:50,725 --> 00:02:52,600
i když je to vertikální obraz.

40
00:02:52,600 --> 00:02:54,467
Ale vytváří vyplněný prostor

41
00:02:54,467 --> 00:03:01,733
ve vlastním smyslu, v té těžkosti černé.

42
00:03:01,733 --> 00:03:06,277
V tom černém mrakovitém obdélníku.

43
00:03:06,277 --> 00:03:14,000
A protože je vysoko, přitahuje vás a je o to silnější.
Je to jako by vás přímo vtahoval dovnitř.

44
00:03:14,000 --> 00:03:20,000
Ale zároveň to svisle utlačuje
tu krémově bílou barvu

45
00:03:20,000 --> 00:03:22,000
a černou linku

46
00:03:22,000 --> 00:03:25,067
i tu zelenou barvu pod tím.

47
00:03:25,067 --> 00:03:27,200
Malba je taková tíživá.

48
00:03:27,200 --> 00:03:29,800
Ale úžasně prosvětlená.

49
00:03:29,800 --> 00:03:32,600
Podle restaurátorů už ale barvy 
vybledly a mě by zajímalo,

50
00:03:32,600 --> 00:03:35,867
jak obraz vypadal, když byl hotov.

51
00:03:35,867 --> 00:03:39,200
Musel úplně zářit. 
Velmi intenzivně.

52
00:03:39,200 --> 00:03:42,600
Tento náš dojem, že i když je obraz hotový,

53
00:03:42,600 --> 00:03:48,333
pořád je v procesu - jak tomu 
Rosenberg říkal "akční malba".

54
00:03:48,333 --> 00:03:51,333
K Rothkovi tento termín většinou nepřiřazujeme,

55
00:03:51,333 --> 00:03:54,200
protože je takový soustředěný a vyrovnaný.

56
00:03:54,200 --> 00:03:57,800
Když přemýšlíte o akční malbě, 
napadne vás Pollock

57
00:03:57,800 --> 00:03:59,740
pobíhající po plátně.

58
00:03:59,740 --> 00:04:03,260
Připadá mi, že proces hledání je dočasný.

59
00:04:03,260 --> 00:04:07,200
Je spoután s umělcem a jeho zkušenostmi
při malování tohoto plátna.

60
00:04:07,200 --> 00:04:09,400
Pravost plátna

61
00:04:09,400 --> 00:04:11,933
je ukotvena v této znalosti.

62
00:04:11,933 --> 00:04:15,067
Hledání a cítění, ano.

63
00:04:15,067 --> 00:04:19,132
Je tu takový obrat k duchovnu.

64
00:04:19,132 --> 00:04:22,267
Přesně tak, je to vnitřní projev.

65
00:04:22,267 --> 00:04:29,000
Zajímavé je, že příští generace umělců
bude odmítat tento koncept.

66
00:04:29,000 --> 00:04:34,467
Je to jako psychoanalytický vývoj,

67
00:04:34,467 --> 00:04:38,200
snaha vymanit se z evropského surrealismu. 
Oprostit se od Junga a Freuda,...

68
00:04:38,200 --> 00:04:41,000
Mít čistě americký způsob vyjádření, 
získat nová měřítka a prostor.

69
00:04:41,000 --> 00:04:46,933
Warhol jen ukazoval svou reakci 
se svou Campbellovou polévkou.

70
00:04:46,933 --> 00:04:52,467
Ano, i Rauschenberger a Jasper
ukazovali jen svou výpověď,

71
00:04:52,467 --> 00:04:56,467
že umění není jen o nadpřirozenu.

72
00:04:56,467 --> 00:04:59,000
V mnoha směrech je to nádherný 
a výmluvný projev romantismu.

73
00:04:59,000 --> 00:05:01,246
To bych řekla.

74
00:05:01,246 --> 00:05:06,126
(hudba)