Ludwick Marishane: Koupání bez vody

Pokud byste měli chodit míli každý den pro vědro vody, jako to dělají miliony jiných lidí, asi byste tu cennou vodu nepoužívali na koupání. Mladý podnikatel Ludwick Marishane vypráví úžasný a zábavný příběh o tom, jak vynalezl levné, jednoduché a pohodlné řešení: DryBath, první krém na světě, který nahrazuje koupání.

Vyrůstal jsem v Limpopu, na hranici Limpopa

a Mpumalangy, v malém městě Motetema.

Dodávky vody a elektřiny jsou stejně nepředvídatelné

jako počasí, a vyrůstaje v těchto obtížných podmínkách,

když mi bylo 17, jsem v zimě s pár přáteli

relaxoval a opalovali jsme se.

V zimě je v Limpopu na slunci pěkně horko.

A jak jsme se tak opalovali, můj nejlepší kamarád vedle mě povídá:

„Proč někdo nevynalezne něco, co si natřeš na kůži

a pak už se nemusíš koupat?“

A já se posadil a říkám: „Kámo, to bych koupil, že jo.“

A tak jsem šel domů a zkoušel si něco zjistit,

a objevil jsem naprosto šokující statistiku.

Více než 2,5 miliardy lidí na světě dnes

nemá dostatečný přístup k vodě a hygienickým potřebám.

450 milionů z nich žije v Africe,

z nichž pět milionů žije v Jižní Africe.

V takovém prostředí bují nejrůznější nemoci,

z nichž nejdrastičtější je trachom.

Trachom je infekce oka kvůli špíně, která

se dostane do oka. Několik infekcí trachomu

vás může trvale připravit o zrak.

Tato nákaza každý rok trvale oslepí osm

milionů lidí. Šokující na tom je,

že abyste zabránili infekci trachomu,

stačí si jen umýt obličej:

žádné léky, žádné prášky, žádné injekce.

Když jsem viděl tuto šokující statistiku, pomyslel jsem si:

„Dobře, i kdybych to nedělal jenom pro sebe

a pro to, že se nechci koupat, aspoň to musím zkusit

a zachránit svět.“ (Smích)

A tak na svém věrném malém oři,
svém telefonu Nokia 6234 –

neměl jsem laptop, neměl jsem moc přístup k Internetu

kromě internetové kavárny za 20 randů na hodinu –

jsem hledal na Wikipedii, na Googlu, o vodičkách,

krémech, složení, bodech tání, toxicitě –

něco jsem si pamatoval ze střední –

a zapsal jsem si vzoreček na kus papíru,

a vypadalo to jako tajný recept na koření z KFC.

A tak jsem si řekl, no, tak máme vzorec.

A teď ho potřebujeme uvést do praxe.

Přeskočíme o čtyři roky později, poté co jsem napsal

40stránkovou podnikovou koncepci na mobilu,

co jsem napsal svůj patent na mobilu,

jsem nejmladší držitel patentu ve svojí zemi,

a — („Už žádné koupání!“) —

to snad hovoří za všechno. (Smích)

Vynalezl jsem DryBath, první

náhradu koupele na světě.

Doslova si to natřete na kůži a nemusíte se umývat.

(Smích)

Poté, co jsem se to snažil realizovat na střední škole

s omezenými prostředky, jsem šel na univerzitu,

poznal nějaké lidi, uvedl to do provozu,

a teď máme naprosto funkční produkt, který je připraven

jít na trh. Vlastně už je na trhu dostupný.

Naučili jsme se pár věcí o komercializaci

a zpřístupnění DryBath.

Jedna z věcí, kterou jsme se naučili, byla, že chudé komunity

nenakupují věci ve velkém.

Nakupují podle potřeby. Člověk v Alexu

si nekoupí krabičku cigaret. Koupí si jednu cigaretu

každý den, i když je to dražší.

A tak jsme DryBath zabalili do těchto inovativních malých sáčků.

Prostě je přelomíte napůl a vymáčknete.

A skvělá věc je, že jeden sáček nahradí jedno koupání

za pět randů.

Když jsme vytvořili tento model, hodně jsme se naučili

o implementování produktu.

Zjistili jsme, že i bohaté děti z předměstí

chtějí DryBath. (Smích)

Alespoň jednou týdně.

Každopádně jsme přišli na to, že bychom mohli průměrně

ušetřit 80 milionů litrů vody pokaždé, když se nebudou koupat,

a také bychom ušetřili dvě hodiny dětem,

které bydlí na venkově, o dvě hodiny více školy,

o dvě hodiny více na úkoly,

o dvě hodiny více na to, aby si užily dětství.

Poté co jsme pochopili jeho globální dopad, zúžili jsme ho

na naše dvě klíčová zaměření,

což jsou čistota a pohodlí.

DryBath znamená pohodlí pro bohaté

a záchranu života pro chudé.

Uvedením produktu do praxe jsme teď vlastně

ve fázi, kdy chceme produkt nabídnout

nadnárodním společnostem, aby ho uvedly na trh,

a dovolím se dnes zeptat publika na jednu otázku:

„Na kamenitých cestách v Limpopu,

s kapesným 50 randů na týden,

jsem přišel na způsob, jak by se celý svět nemusel koupat.

Co brání vám?“ (Potlesk)

Ještě jsem neskončil. Ještě jsem neskončil.

Další zásadní věc, kterou jsem se naučil

v průběhu tohoto celého procesu.

Vloni mě Google označil za jednoho z nejtalentovanějších mladých lidí na světě.

V současnosti jsem nejlepší studující podnikatel

na světě, první Afričan, který dostal toto ocenění,

a jediné, co mě opravdu zaráží, je to, že jsem to všechno

udělal jenom proto, že jsem se nechtěl koupat. Děkuji.

(Potlesk)