Maz Jobrani: Saúdský Arab, Ind a Íránec vejdou do Katarského baru...

Íránsko-Americký komik Maz Jobrani se vydává na pódium TEDxSummit v Dauhá, Kataru, aby čelil vážným otázkám Blízkého východu -- jako kolik polibků dát při pozdravu a co neříkat v americkém letadle.

Zdravím Dauhá. Zdravím. Salaam alaikum.

Miluji cesty do Dauhá. Je to tak mezinárodní místo.

Je to jako -- mám pocit, že OSN je právě tady.

Přistanete na letišti a jste přivítaní Indkou,

která vás vezme do Al Maha Services, kde potkáte Filipínku,

která vás předá Jihoafričance,

která vás pak vezme ke Korejci, který vás vezme

k Pákistánci se zavazadly,

který vás zavede k vašemu autu se Srí Lančanem.

Jdete se ubytovat do hotelu. Je tam Libanonec.

Že jo? A pak mi chlapík ze Švédska ukázal můj pokoj.

Zeptal jsem se: "Kde jsou Katařani?" (Smích)

(Potlesk)

Oni na to: "Ne, ne, je moc vedro. Oni vycházejí později. Jsou chytří."

(Smích) "Oni se vyznají."

A samozřejmě, rozrůstá se to tak rychle, že občas rostou i problémy.

To, jak například někdy natrefíte na lidi, o kterých si myslíte,

že znají město dobře, ale oni ho zase tak dobře neznají.

Můj indický taxikář se objevil u W

a já jsem mu řekl, aby mě vzal do Sheratonu

a on na to: "Žádný problém, pane."

A pak jsme tam seděli dvě minuty.

Zeptal jsem se: "Co nám brání? On na to: "Jeden problém, pane."

A já: "Jaký?" A on: "Kde to je?"

(Smích)

Já na to: "Vy jste řidič, vy byste to měl vědět." A on: "Ne, já jsem právě dorazil, pane."

A já: "Vy jste právě dorazil k W?" "Ne, právě jsem dorazil do Dauhá, pane.

Byl jsem na cestě domů z letiště. Dostal jsem práci.

Už pracuji."

A pokračuje: "Pane, co kdybyste řídil vy?"

Já na to: "Nevím, kudy se tam jede."

"Ani já ne. Bude to dobrodružství, pane."

Je to dobrodružství. Blízký východ je dobrodružstvím už pár let.

Blízký východ je poblázněný Arabským jarem

a revolucí a tím vším. Jsou tu nějací Libanonci dnes večer?

Nějací Libanonci podle potlesku? (Potlesk) Libanonci.

Jo. Blízký východ se zbláznil.

Víte, že Blízký východ se zbláznil,

když Libanon je nejklidnějším místem v regionu.

(Smích) (Potlesk)

Koho by to napadlo? Proboha.

Ne. Jsou tu vážné problémy v regionu.

Někteří lidé o nich nechtějí mluvit. Já tu jsem, abych tu o nich dnes večer hovořil.

Dámy a pánové z Blízkého východu,

tady je závažná otázka. Když potkáme jeden druhého,

když se zdravíme, kolikrát se políbíme?

V každé zemi je to jinak a je to matoucí, že?

V Libanonu to dělají třikrát. V Egyptě dvakrát.

Byl jsem v Libanonu, zvykl jsem si na tři.

Jel jsem do Egypta. Šel jsem pozdravit jednoho egyptského chlapíka,

udělal jsem jedna, dva. Chtěl jsem třetí. On ne.

(Smích)

Řekl jsem mu, řekl jsem: "Ne, ne, ne, prostě jsem byl v Libanonu."

On na to: "Je mi fuk, kde jste byl. Zůstaňte, kde jste, prosím. Jednoduše zůstaňte, kde jste."

Jel jsem do Saúdské Arábie. V Saúdské Arábii dělají jeden, dva

a pak zůstanou na stejné straně -- 3, 4, 5, 6

7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18.

(Smích)

Příště až uvidíte někoho ze Saúdské Arábie, podívejte se pořádně. Jsou prostě trošku naklonění.

"Abdule, jsi v pořádku?" "Jo, asi půl hodiny jsem se zdravil.

Budu v pohodě."

Katařané, vy děláte to s tím nosem na nos.

Proč? Jste moc unavení na to, abyste to udělali celé?

"Habibi, je vedro. Pojď sem na vteřinku. Pojď pozdravit.

Ahoj Habibi. Jen se nehýbej. Prostě tu chvilku zůstaň.

Potřebuji si odpočinout."

Každá země -- Íránci, my občas děláme dva, občas tři.

Jeden z mých přátel mi vysvětlil, že před revolucí v roce 1979

to byly dva. Po revoluci tři.

Takže u Íránců můžete říct, na které straně ten člověk je,

podle toho, kolikrát vás políbí.

Jo, uděláte jeden, dva, tři -- "Nemůžu uvěřit, že podporuješ tenhle režim

se svými třemi polibky."

Ale ne, lidi, vážně je to vzrušující být tady

a jak jsem řekl, vy děláte z kulturního pohledu hodně,

víte, a je to úžasné a pomáhá to změnit představu

Blízkého východu na Západě. Například hodně Američanů

o nás moc neví, neví o Blízkém východě.

Já jsem Íránec a Američan. Žiju tam. Znám to, cestoval jsem sem.

Je taková spousta věcí, my se smějeme, že?

Lidi neví, že my se smějeme. Když jsem dělal turné se svým humorným představením Axis of Evil,

vyšlo to na Comedy Central, přihlásil jsem se online,

abych viděl, co o tom lidé říkají. Skončil jsem na konzervativním webu.

Jeden chlapík psal jinému. Řekl: "Nevěděl jsem, že tito lidé se smějí."

Zamyslete se nad tím. V Americkém filmu nebo v televizi nikdy nevidíte, jak se smějeme, že je to tak?

Možná zle -- něco jako: "Wuhahaha, wuhahaha. (Smích)

Zabiju vás ve jménu Alláha, wuhahahahaha."

Ale nikdy jako: "ha ha ha ha ha ha ha ha ha."

Smějeme se rádi. Rádi oslavujeme život.

Byl bych rád, kdyby sem cestovalo víc Američanů. Vždycky přesvědčuji své přátele:

Cestujte, podívejte se na Blízký východ, je tam tolik věcí k vidění, tolik dobrých lidí.

A je to i naopak a pomáhá to zastavit problémy

s nedorozuměním a stereotypy.

Například nevím, jestli jste slyšeli o tomhle,

ale nedávno byla v Americe muslimská rodina,

šla uličkou k letadlu

a bavila se o tom, které místo v letadle je nejbezpečnější.

Někteří cestující je zaslechli, nějak špatně si to vyložili

jako teroristický rozhovor a nechali je vyhodit z letadla.

Byla to rodina, matka, otec a dítě, kteří šli uličkou

a bavili se o tom, kde sedět. No, jako muž z Blízkého východu

vím, že jsou určité věci, které nemáte v letadle

v Americe říkat, že jo?

Nemám jít třeba uličkou

a udělat něco jako: "Hi, Jack." [pozn. hijack = unést (letadlo)]. Víte, to není cool.

I když tam jsem se svým přítelem, který se jmenuje Jack, řeknu:

"Zdravíčko, Jacku. Vítám tě, Jacku."

Nikdy: "Hi, Jack."

(Smích)

Ale jak se zdá, teď ani nemůžeme mluvit o

nejbezpečnějším místě, kde v letadle sedět.

Takže má rada všem mým kamarádům z Blízkého východu a kamarádům muslimům

a všem, kdo vypadají jako lidé z Blízkého východu nebo muslimové,

jako Indové, Hispánci, všichni,

kdo jsou snědí --

tady je má rada mým snědým přátelům.

Příště až budete v letadle v USA,

mluvte prostě svým mateřským jazykem.

Potom nikdo nebude vědět, co říkáte. Život jde dál.

Je pravda, že některé mateřské jazyky mohou znít

průměrnému Američanovi trochu výhružně, že?

Takže pokud jdete uličkou a mluvíte Arabsky,

možná je vyděsíte, když jdete: "[Arabsky],"

možná řeknou: "O čem mluví?"

Takže klíčem je, moji arabští bratři a sestry,

že do toho musíte zakomponovat dobrá slova, která lidi uklidní,

jak jdete uličkou.

Jednoduše jdete: "[Napodobuje arabštinu] --

jahoda!"

(Smích)

"[Napodobuje Arabštinu] -- duha!"

"[Napodobuje Arabštinu] -- Tutti Frutti!"

"Myslím, že se chystá unést letadlo pomocí nějaké zmrzliny."

Mockrát díky. Přeji vám hezký večer.

Díky, TED. (Potlesk)