Kolik je na světě vesmírů?

Nikdo na tuto otázku neumí odpovědět - proto je tak fascinující. Dějiny fyziky jsou protkány neustálým rozšiřováním porozumění samotné reality, které dospělo do bodu, kdy fyzikové předpokládají, že vedle našeho vesmíru existuje mnoho dalších vesmírů. Chris Anderson prozkoumává strhující důsledky této myšlenky.

(Hudba)

Při dlouhém letu letadlem

se někdy upřeně dívám na hory a pouště

a snažím se pochopit, jak velká naše Země vlastně je.

A pak si vzpomenu, že existuje objekt, který máme každý den před očima,

který je schopen pojmout milion našich Zemí.

Slunce se jeví jako nesmírně obrovské,

ale ve vesmírném makrorežimu je pouhou kapkou v moři,

jednou ze 400 miliard hvězd galaxie Mléčná dráha,

která vám za jasné noci bude připomínat světle bílý závoj táhnoucí se oblohou.

To ale není zdaleka vše.

Existuje zhruba 100 miliard galaxií, které jsou zachytitelné našimi teleskopy,

takže kdyby každá hvězda byla velikosti zrnka písku,

sama Mléčná dráha by měla dostatek hvězd, aby zapnila

část pláže o rozměrech 9 x 9 x 1 metr pískem.

Na celé Zemi není tolik pláží,

jejichž zrnka písku by zastoupily hvězdy celého vesmíru.

Taková pláž by se musela táhnout do dálky stovek milionů mil.

Můj ty svatý Hawkingu, to je ale hvězd.

Steven Hawking a další fyzikové dnes věří,

že skutečnost je ještě mnohem neuvěřitelnější.

Zaprvé, těch 100 miliard galaxií, které jsou v dosahu našich teleskopů,

je pouhým nepatrným zlomkem celku.

Vesmír jako takový se roztahuje

zrychlujícím se tempem. Drtivá většina galaxií

se od nás vzdaluje tak rychle,

že k nám jejich světlo ani nemusí nikdy dorazit.

Přesto však je naše fyzická realita tady na Zemi

těsně spjata s těmito vzdálenými, neviditelnými galaxiemi.

Můžeme je brát jako součást našeho vesmíru.

Představují jedno obří soukolí,

řídící se stejnými fyzikálními zákony, je složeno ze stejného typu atomů, elektronů,

protonů, kvarků, neutrin, ze kterého jste složeni vy a já.

Nejnovější fyzikální teorie,

včetně tzv. teorie strun, nám nicméně naznačují,

že by mohlo existovat nekonečně mnoho vesmírů,

skládajících se z odlišných částic,

s rozdílnými vlastnostmi a řídící se podle odlišných pravidel.

Ve většině z těchto vesmírů by nikdy nemohl existovat život

a takovéto vesmíry by mohly vznikat a zanikat během nanosekundy.

Když je však sečteme,

tvoří většinu multivesmíru množiny možných vesmírů

zanořené až do 11 rozměrů a dějí se v nich zázraky vymykající se naší nejdivočejší fantazii.

Podle přední verze teorie strun

je multiversmír složen z 10 až 500 vesmírů.

To je jednička s 500 nulami,

číslo tak ohromné, že kdyby měl každý atom v našem pozorovatelném vesmíru

svůj vlastní vesmír

a všechny atomy v těchto všech vesmírech

měly rovněž svůj vlatsní vesmír,

a opakovaly byste to ve dvou dalších cyklech,

pořád byste měli jen pouhý zlomek celku --

konkrétně jednu bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion bilion biliontinu.

Ale i takovéto číslo je nepatrné v porovnání

s dalším číslem: nekonečnem.

Někteří fyzikové se domnívají, že časoprostorové kontinuum

je doslova nekonečné a že čítá nekonečné množství

tzv. kapesních vesmírů s proměnlivými vlastnostmi.

Stíhá to váš mozek?

Kvantová teorie tomu ale přidává úplně nový rozměr.

Tato teorie byla prokázana jako pravdivá, o tom není pochyb,

její interpretace je ale matoucí.

A někteří fyzikové tvrdí, že ji můžete pochopit

pouze když si představíte, že každým okamžikem vzniká

nesmírné množství paralelních vesmírů,

z nichž je mnoho podobných našemu světu,

a mohly by obsahovat několik kopií vás samých.

V jednom z nich byste vystudovali s vyznamenáním a vzali se s láskou vašich snů.

V druhém byste takové štěstí neměli.

Je stále mnoho vědců, kteří by řekli: čirý nesmysl.

Jediná smysluplná odpověď na otázku, kolik existuje vesmírů,

je ta, že existuje jen jeden vesmír.

A několik filozofů a mystiků

by mohlo namítat, že i ten náš vesmír je pouhou iluzí.

Jak tedy vidíte,

v současnosti neexistuje v této oblasti žádny konsensus,

ani zdaleka.

Víme jen, že odpověď se nachází někde mezi nulou a nekonečnem.

Myslím ale, že víme také toto:

tahle doba je pro studium fyziky jako stvořená.

Můžeme právě procházet

největší změnou paradigmatu v poznání, které kdy lidstvo zaznamenalo.