Smrt je mrzutá věc. Ale s tělem se po smrti dějou pozoruhodné věci. A my si je ukážeme. Nebojte, žaludek se vám nezvedne... skoro. Jakmile člověk dodýchá, přestanou buňky jeho těla dostávat kyslík, ale budou ještě několik minut žít a vytvářet oxid uhličitý. Ten je nakyslý a jeho hromaděním se v buňkách poškozují váčky, které obsahují enzymy. Ty pak začnou buňky zevnitř rozkládat. Vzniká tím nutričně bohatá tekutina podobná hnisu. V tekutině se díky živinám do týdne rozbují bakterie a houby a dál "zkapalňují" svaly a orgány. Mikrobi napadající tkáň vytvářejí více než 400 různých plynů a chemikálií. Například freon, který znáte z ledniček; nebo benzen, který je v benzínu; síru, která smrdí jako pukavec; a také chlorid uhličitý, který se užíval v hasicích přístrojích a jako čistidlo, než se zjistilo, že je vysoce toxický. Pak se do zbytků masa pouští - teď to přijde - červi a brouci. Hmyz po sobě nechá už jen kosti. Bílkoviny v kostech se však časem také rozloží, takže zbude jen minerál zvaný hydroxyapatit. A ten se nakonec obrátí v prach. Budiž nám útěchou, že veškeré živiny a chemikálie, ba i prach, zúrodňují půdu, z níž vyklíčí rostliny. Takže i když jeden život skončil, dá vzejít novému. Popel popelu, prach prachu. [Autor a vypravěč: Mark Fischetti] [Pomocná redakce: Kathryn Free] [Produkce, úprava & animace: Eric R. Olson]