Smrt je mrzutá věc.

Ale s tělem se po smrti
dějou pozoruhodné věci.

A my si je ukážeme.

Nebojte, žaludek se vám nezvedne... skoro.

Jakmile člověk dodýchá,

přestanou buňky jeho těla
dostávat kyslík,

ale budou ještě několik minut žít

a vytvářet oxid uhličitý.

Ten je nakyslý

a jeho hromaděním se v buňkách
poškozují váčky,

které obsahují enzymy.

Ty pak začnou buňky
zevnitř rozkládat.

Vzniká tím nutričně bohatá
tekutina podobná hnisu.

V tekutině se díky živinám do týdne
rozbují bakterie a houby

a dál "zkapalňují"
svaly a orgány.

Mikrobi napadající tkáň

vytvářejí více než 400 různých
plynů a chemikálií.

Například freon,
který znáte z ledniček;

nebo benzen, který je v benzínu;

síru, která smrdí jako pukavec;

a také chlorid uhličitý,
který se užíval

v hasicích přístrojích a jako čistidlo,

než se zjistilo,
že je vysoce toxický.

Pak se do zbytků masa pouští

- teď to přijde -

červi a brouci.

Hmyz po sobě nechá už jen kosti.

Bílkoviny v kostech se však
časem také rozloží,

takže zbude jen minerál
zvaný hydroxyapatit.

A ten se nakonec obrátí v prach.

Budiž nám útěchou,

že veškeré živiny a chemikálie,
ba i prach,

zúrodňují půdu,
z níž vyklíčí rostliny.

Takže i když jeden život skončil,
dá vzejít novému.

Popel popelu, prach prachu.

[Autor a vypravěč: Mark Fischetti]
[Pomocná redakce: Kathryn Free]

[Produkce, úprava & 
animace: Eric R. Olson]