Return to Video

Jak pořídit obrázek černé díry

  • 0:01 - 0:03
    Ve filmu "Interstellar"
  • 0:03 - 0:07
    můžeme vidět detailní pohled
    na obří černou díru.
  • 0:07 - 0:09
    Na pozadí zářícího plynu
  • 0:09 - 0:11
    obrovská gravitační síla černé díry
  • 0:11 - 0:12
    ohýbá světlo do prstence.
  • 0:12 - 0:15
    Avšak, toto není skutečná fotografie,
  • 0:15 - 0:16
    ale počítačové vykreslení --
  • 0:16 - 0:20
    umělecké znázornění toho,
    jak by černá díra mohla vypadat.
  • 0:20 - 0:22
    Před sto lety
  • 0:22 - 0:25
    publikoval Albert Einstein
    svoji teorii obecné relativity.
  • 0:25 - 0:27
    Od té doby
  • 0:27 - 0:30
    vědci předložili mnoho důkazů,
    které tuto teorii podpořily.
  • 0:30 - 0:33
    Ale jedna věc předpovídaná
    touto teorií, černá díra,
  • 0:33 - 0:35
    stále nebyla přímo pozorována.
  • 0:35 - 0:38
    Ačkoliv máme nějakou představu,
    jak by černá díra mohla vypadat,
  • 0:38 - 0:41
    nikdy jsme žádnou nevyfotili.
  • 0:41 - 0:45
    Ale můžete být překvapeni,
    že se to brzy může změnit.
  • 0:45 - 0:50
    Možná uvidíme první obrázek černé díry
    v několika následujících letech.
  • 0:50 - 0:54
    Pořízení tohoto prvního obrázku závisí
    na mezinárodním týmu vědců,
  • 0:54 - 0:55
    teleskopu velikosti Země
  • 0:55 - 0:58
    a algoritmu, který dá dohromady
    výsledný obrázek.
  • 0:58 - 1:02
    Ačkoliv vám nebudu moci dnes ukázat
    skutečný obrázek černé díry,
  • 1:02 - 1:05
    ráda bych vám nastínila
    snahu, která je potřeba
  • 1:05 - 1:06
    pro pořízení tohoto obrázku.
  • 1:07 - 1:09
    Jmenuji se Katie Bouman
  • 1:09 - 1:12
    a jsem PhD studentkou na MIT.
  • 1:12 - 1:14
    Dělám výzkum v laboratoři
    počítačových věd,
  • 1:14 - 1:17
    která pracuje na tom, aby počítače
    viděly skrze obrázky a video.
  • 1:17 - 1:19
    Ačkoliv nejsem astronom,
  • 1:19 - 1:20
    ráda bych vám dnes ukázala,
  • 1:20 - 1:23
    jak jsem mohla přispět
    k tomuto vzrušujícímu projektu.
  • 1:23 - 1:26
    Pokud se dnes večer vytratíte mimo
    zářící světla města,
  • 1:26 - 1:29
    možná budete mít možnost
    vidět úžasný pohled
  • 1:29 - 1:30
    na galaxii Mléčná dráha.
  • 1:30 - 1:33
    A pokud byste se mohli přiblížit
    přes miliony hvězd,
  • 1:33 - 1:36
    26 000 světelných let k srdci
    kroužící Mléčné dráhy,
  • 1:36 - 1:40
    dostali byste se až
    ke skupině hvězd přímo uprostřed.
  • 1:40 - 1:43
    Pohledem skrz veškerý galaktický prach
    pomocí infračervených teleskopů
  • 1:43 - 1:47
    mohou astronomové tyto hvězdy
    pozorovat již více než 16 let.
  • 1:47 - 1:51
    Ale to, co nevidí,
    je to nejúžasnější.
  • 1:51 - 1:54
    Zdá se, že tyto hvězdy obíhají
    kolem neviditelného objektu.
  • 1:54 - 1:56
    Sledováním cest těchto hvězd
  • 1:56 - 1:57
    astronomové vyvodili,
  • 1:57 - 2:01
    že jedinou věcí, tak malou a dostatečně
    těžkou, aby mohla tento pohyb způsobit,
  • 2:01 - 2:03
    je obří černá díra --
  • 2:03 - 2:07
    objekt tak hutný, že pohltí
    cokoliv, co se přiblíží --
  • 2:07 - 2:08
    dokonce i světlo.
  • 2:08 - 2:11
    Ale co se stane, pokud bychom
    přiblížili ještě více?
  • 2:11 - 2:16
    Je možné vidět něco, co,
    podle definice, nemůže být spatřeno?
  • 2:17 - 2:20
    No, ukázalo se, že pokud bychom
    zaměřili na radiové vlny,
  • 2:20 - 2:22
    mohli bychom spatřit prstenec světla
  • 2:22 - 2:24
    zapříčiněný gravitačním
    zakřivením horké plasmy
  • 2:24 - 2:26
    prolétající kolem černé díry.
  • 2:26 - 2:27
    Jinými slovy,
  • 2:27 - 2:30
    černá díra vrhá stín
    na pozadí světlého materiálu,
  • 2:30 - 2:32
    čímž vykrajuje temný kruh.
  • 2:32 - 2:36
    Tento světlý prstenec odhaluje
    horizont událostí černé díry,
  • 2:36 - 2:38
    kde se gravitační tah
    stává tak velkým,
  • 2:38 - 2:40
    že ani světlo nemůže uniknout.
  • 2:40 - 2:43
    Einsteinovy rovnice předpověděly
    velikost a tvar tohoto prstence,
  • 2:43 - 2:46
    proto by pořízení fotky nebylo
    pouze hodně vzrušující,
  • 2:46 - 2:48
    ale také by nám to umožnilo ověřit,
    že tyto rovnice platí
  • 2:48 - 2:51
    v těchto extrémních podmínkách
    kolem černé díry.
  • 2:51 - 2:53
    Jenomže, tato černá díra
    je od nás tak daleko,
  • 2:53 - 2:57
    že ze Země se tento prstenec
    jeví neskutečně malým --
  • 2:57 - 3:00
    stejně veliký jako pomeranč
    na povrchu Měsíce.
  • 3:01 - 3:04
    To dělá pořízení snímku
    extrémně náročným.
  • 3:05 - 3:06
    Proč to tak je?
  • 3:07 - 3:10
    Inu, všechno se to dá shrnout
    jednoduchou rovnicí.
  • 3:10 - 3:12
    Vzhledem k fenoménu,
    kterému se říká difrakce,
  • 3:12 - 3:14
    existují zásadní limity
  • 3:14 - 3:16
    nejmenších objektů,
    které můžeme vidět.
  • 3:17 - 3:20
    Tato řídící rovnice říká,
    že abychom viděli menší a menší,
  • 3:20 - 3:23
    musíme náš teleskop
    udělat větší a větší.
  • 3:23 - 3:26
    Ale i s nejsilnějšími optickými
    teleskopy tady na Zemi
  • 3:26 - 3:29
    se nemůžeme dostat ani trochu
    k potřebnému rozlišení,
  • 3:29 - 3:31
    které by zobrazilo povrch Měsíce.
  • 3:31 - 3:34
    Tady vidíte jedno z největších rozlišení,
    které bylo kdy pořízeno
  • 3:34 - 3:36
    na povrch Měsíce ze Země.
  • 3:36 - 3:38
    Obsahuje zhruba 13 000 pixelů
  • 3:38 - 3:43
    ale i tak by každý pixel obsahoval
    více než 1,5 milionu pomerančů.
  • 3:43 - 3:45
    Čili, jak velký teleskop potřebujeme,
  • 3:45 - 3:48
    abychom mohli vidět pomeranč
    na povrchu Měsíce,
  • 3:48 - 3:50
    a tudíž naši černou díru?
  • 3:50 - 3:52
    No, ukázalo se,
    že přechroupáním čísel
  • 3:52 - 3:55
    můžete snadno spočítat,
    že bychom potřebovali teleskop
  • 3:55 - 3:56
    velikosti celé Země.
  • 3:56 - 3:57
    (Smích)
  • 3:57 - 4:00
    Pokud bychom mohli postavit
    tenhle teleskop velikosti Země,
  • 4:00 - 4:03
    mohli bychom začít rozlišovat
    ten zvláštní prstenec světla,
  • 4:03 - 4:05
    který ukazuje na horizont událostí
    černé díry.
  • 4:05 - 4:08
    Ačkoliv by tento obrázek neobsahoval
    všechny detaily, které vidíme
  • 4:08 - 4:10
    v počítačových vykresleních,
  • 4:10 - 4:11
    umožnilo by nám to
    získat první náznak
  • 4:11 - 4:14
    prostředí v těsné blízkosti
    kolem černé díry.
  • 4:14 - 4:16
    Ale jak asi tušíte,
  • 4:16 - 4:20
    postavení jednotalířového teleskopu
    velikosti Země je nemožné.
  • 4:20 - 4:22
    Ale známými slovy Micka Jaggera,
  • 4:22 - 4:23
    "Nemůžeš vždy získat to, co chceš,
  • 4:23 - 4:26
    ale pokud se někdy pokusíš,
    můžeš prostě zjistit,
  • 4:26 - 4:27
    že máš to, co potřebuješ."
  • 4:27 - 4:29
    A spojením teleskopů z celého světa,
  • 4:29 - 4:33
    mezinárodní spolupráce nazvaná
    Teleskop Horizontu Událostí,
  • 4:33 - 4:36
    vytváří výpočetní teleskop velikosti Země,
  • 4:36 - 4:38
    schopný rozlišení struktury
  • 4:38 - 4:40
    velikosti horizontu událostí
    černé díry.
  • 4:40 - 4:43
    Tato síť teleskopů plánuje pořídit
    vůbec první obrázek černé díry
  • 4:43 - 4:45
    již příští rok.
  • 4:45 - 4:49
    Každý teleskop v celosvětové
    síti pracuje společně.
  • 4:49 - 4:51
    Propojeni skrze přesné načasování
    atomových hodin,
  • 4:51 - 4:54
    tým vědců na každém z míst
    zmrazí světlo
  • 4:54 - 4:57
    pomocí sesbírání tisíců
    terabytů dat.
  • 4:57 - 5:02
    Tato data jsou poté zpracována
    v laboratoři přímo tady v Massachusetts.
  • 5:02 - 5:04
    Jak tohle vůbec funguje?
  • 5:04 - 5:07
    Vzpomínáte si, že pokud chceme vidět
    černou díru uprostřed naší galaxie,
  • 5:07 - 5:10
    potřebujeme postavit tento neskutečně
    velký teleskop velikosti Země?
  • 5:10 - 5:13
    Pojďme na vteřinu předstírat,
    že můžeme postavit
  • 5:13 - 5:14
    teleskop velikosti Země.
  • 5:14 - 5:17
    To by bylo trochu jako přeměnit Zemi
  • 5:17 - 5:19
    v obrovskou točící se disco kouli.
  • 5:19 - 5:21
    Každé jednotlivé zrcadlo
    by shromáždilo světlo,
  • 5:21 - 5:23
    které bychom pak mohli spojit
    a udělat z něj obrázek.
  • 5:23 - 5:26
    Ale, dejme tomu, že teď
    odstraníme většinu těch zrcadel,
  • 5:26 - 5:28
    aby jich zbylo pouze několik.
  • 5:28 - 5:31
    Stále bychom mohli zkusit spojit
    tyto informace dohromady,
  • 5:31 - 5:33
    ale teď by tam bylo mnoho děr.
  • 5:33 - 5:37
    Tato zbývající zrcadla představují
    místa, kde máme teleskopy.
  • 5:37 - 5:42
    To je neskutečně malý počet měření,
    abychom z nich vytvořili obrázek.
  • 5:42 - 5:45
    Ale ačkoliv sbíráme světlo
    jen na několika místech,
  • 5:45 - 5:49
    jak se Země otáčí, dostáváme
    další nová měření.
  • 5:49 - 5:53
    Jinými slovy, jako se disco koule otáčí,
    tato zrcadla mění umístění
  • 5:53 - 5:56
    a my můžeme pozorovat
    různé části obrázku.
  • 5:56 - 6:00
    Obrazové algoritmy, které jsme vytvořili,
    doplní chybějící místa disco koule,
  • 6:00 - 6:03
    čímž zrekonstruujeme
    obrázek černé díry.
  • 6:03 - 6:05
    Pokud bychom měli teleskopy umístěné
    všude na planetě --
  • 6:05 - 6:07
    jinými slovy, na celé disco kouli --
  • 6:07 - 6:09
    toto by bylo triviální.
  • 6:09 - 6:12
    Ale my vidíme pouze pár snímků,
    a z toho důvodu
  • 6:12 - 6:14
    je nekonečné množství
    možných obrázků,
  • 6:14 - 6:17
    které jsou perfektně shodné
    s měřeními našich teleskopů.
  • 6:17 - 6:20
    Jenže, není obrázek jako obrázek.
  • 6:21 - 6:25
    Několik těchto obrázků vypadá
    reálněji, než jiné.
  • 6:25 - 6:29
    Tedy má role ve snaze
    pořídit první snímek černé díry
  • 6:29 - 6:32
    je navrhnout algoritmus, který najde
    ten nejrozumnější obrázek,
  • 6:32 - 6:34
    který také sedí na měření teleskopu.
  • 6:35 - 6:39
    Tak, jako forenzní expert
    používá pouze omezený popis,
  • 6:39 - 6:42
    aby vytvořil obrázek s pomocí
    znalosti struktury obličeje,
  • 6:42 - 6:46
    obrazové algoritmy, které vytvářím,
    používají pouze omezená data z teleskopů,
  • 6:46 - 6:50
    aby nás dovedly k obrázku,
    který vypadá jako věci v našem vesmíru.
  • 6:50 - 6:54
    Použitím těchto algoritmů
    jsme schopni složit dohromady obrázky
  • 6:54 - 6:56
    z těchto řídkých, špinavých dat.
  • 6:56 - 7:00
    Tady ukazuji příklad rekonstrukce
    pomocí simulovaných dat,
  • 7:00 - 7:02
    kdy předstíráme,
    že naše teleskopy
  • 7:02 - 7:05
    zaměříme na černou díru
    uprostřed naší galaxie.
  • 7:05 - 7:09
    Ačkoliv je toto pouze simulace,
    takováto rekonstrukce nám dává naději,
  • 7:09 - 7:13
    že budeme brzy schopni spolehlivě
    pořídit první obrázek černé díry
  • 7:13 - 7:15
    a z něj odvodit velikost jejího prstence.
  • 7:16 - 7:19
    Přesto, že bych strašně ráda pokračovala
    v detailech tohoto algoritmu,
  • 7:19 - 7:21
    naštěstí pro vás, nemám čas.
  • 7:21 - 7:24
    Ale i tak bych vám ráda
    předala krátkou myšlenku,
  • 7:24 - 7:26
    o tom, jak definujeme,
    jak náš vesmír vypadá,
  • 7:26 - 7:30
    a jak to můžeme použít k rekonstrukci
    a ověření našich výsledků.
  • 7:30 - 7:33
    Vzhledem k tomu, že je nekonečné
    množství možných obrázků,
  • 7:33 - 7:35
    které perfektně odpovídají
    měřením našich teleskopů,
  • 7:35 - 7:38
    musíme z nich nějakým způsobem vybrat.
  • 7:38 - 7:40
    Děláme to pomocí hodnocení obrázků
  • 7:40 - 7:43
    na základě toho, jak moc
    se jedná o obrázek černé díry,
  • 7:43 - 7:45
    a pak vybíráme ten,
    který je nejpravděpodobnější.
  • 7:45 - 7:48
    Takže, co to přesně znamená?
  • 7:48 - 7:50
    Řekněme, že se snažíme vytvořit model,
  • 7:50 - 7:53
    který nám řekne, jaká je šance,
    že se obrázek objeví na Facebooku.
  • 7:53 - 7:55
    Asi bychom chtěli,
    aby nám model řekl,
  • 7:55 - 7:58
    že je dost nepravděpodobné, že někdo
    publikuje tenhle obrázek šumu nalevo,
  • 7:58 - 8:01
    a dost pravděpodobné,
    že někdo publikuje selfie,
  • 8:01 - 8:02
    jako je tato napravo.
  • 8:02 - 8:04
    Obrázek uprostřed je rozmazaný,
  • 8:04 - 8:07
    takže ačkoliv bychom
    na Facebooku viděli spíše tento,
  • 8:07 - 8:08
    než obrázek šumu,
  • 8:08 - 8:12
    je méně pravděpodobné,
    že bychom ho viděli v porovnání se selfie.
  • 8:12 - 8:13
    Ale když přijde na obrázky z černé díry,
  • 8:13 - 8:17
    jsme postaveni před opravdový hlavolam:
    nikdy předtím jsme černou díru neviděli.
  • 8:17 - 8:19
    V tom případě, jak asi vypadá
    obrázek černé díry
  • 8:19 - 8:22
    a co bychom měli předpokládat
    o struktuře černých děr?
  • 8:22 - 8:25
    Mohli bychom se pokusit použít obrázky
    ze simulací, které jsme udělali,
  • 8:25 - 8:28
    jako obrázek černé díry
    z filmu "Interstellar",
  • 8:28 - 8:30
    ale pokud bychom to udělali, mohlo
    by to způsobit několik vážných problémů.
  • 8:30 - 8:34
    Co by se stalo,
    kdyby Einsteinovy teorie neobstály?
  • 8:34 - 8:38
    Stále bychom chtěli rekonstruovat
    přesný obrázek toho, co se děje.
  • 8:38 - 8:41
    Pokud bychom zapekli Einsteinovy rovnice
    příliš do našich algoritmů,
  • 8:41 - 8:44
    viděli bychom jen to,
    co chceme vidět.
  • 8:44 - 8:46
    Jinými slovy, chceme
    ponechat možnost,
  • 8:46 - 8:49
    že se uprostřed naší galaxie
    nachází obrovský slon.
  • 8:49 - 8:50
    (Smích)
  • 8:50 - 8:53
    Různé typy obrázků mají
    velmi odlišné vlastnosti.
  • 8:53 - 8:57
    Můžeme velmi snadno poznat rozdíl
    mezi obrázky simulace černé díry
  • 8:57 - 8:59
    a obrázky, které pořizujeme
    zde na Zemi každý den.
  • 8:59 - 9:02
    Potřebujeme nějak říci našim
    algoritmům, jak obrázky vypadají,
  • 9:02 - 9:05
    aniž bychom příliš vnucovali
    vlastnosti jednoho typu obrázků.
  • 9:06 - 9:08
    Jedna z cest, jak se tomu vyhnout,
  • 9:08 - 9:11
    je aplikovat vlastnosti
    různých druhů obrázků
  • 9:11 - 9:15
    a pozorovat, jak námi zvolený typ obrázku
    ovlivňuje naše rekonstrukce.
  • 9:16 - 9:19
    Pokud všechny typy obrázků vytvoří velmi
    podobně vypadající obrázek,
  • 9:19 - 9:21
    pak si můžeme být více jisti,
  • 9:21 - 9:25
    že naše předpoklady příliš
    neovlivňují tento obrázek.
  • 9:26 - 9:28
    Je to podobné,
    jako kdybyste dali stejný popis
  • 9:29 - 9:32
    třem různým kreslířům
    portrétů z celého světa.
  • 9:32 - 9:34
    Pokud vytvoří velmi podobně
    vypadající obličej,
  • 9:34 - 9:36
    pak se můžeme spoléhat,
  • 9:36 - 9:40
    že se nesnaží vložit do kreseb
    svoje vlastní kulturní odlišnosti.
  • 9:40 - 9:43
    Jednou z cest, jak se pokusit
    aplikovat různé vlastnosti obrázků,
  • 9:43 - 9:46
    je použití částí existujících obrázků.
  • 9:46 - 9:48
    Proto jsme vytvořili
    velkou sbírku obrázků
  • 9:48 - 9:51
    a rozdělili jsme je na malé dílky.
  • 9:51 - 9:55
    Pak si můžeme s dílky hrát
    jako s kousky puzzle.
  • 9:55 - 10:00
    Ty dílky, které se vyskytují často,
    pak použijeme k vytvoření obrázku,
  • 10:00 - 10:02
    který odpovídá měření našich teleskopů.
  • 10:03 - 10:07
    Odlišné typy obrázků mají
    velmi odlišné skupiny dílků.
  • 10:07 - 10:10
    Takže co se stane,
    když vezmeme stejná data,
  • 10:10 - 10:14
    ale použijeme různé skupiny dílků
    k rekonstrukci obrázku?
  • 10:14 - 10:19
    Začněme nejdříve s dílky
    z obrázku simulace černé díry.
  • 10:19 - 10:20
    OK, to vypadá rozumně.
  • 10:20 - 10:23
    Vypadá to tak, jak bychom očekávali,
    že bude černá díra vypadat.
  • 10:23 - 10:24
    Ale nezískali jsme to proto,
  • 10:24 - 10:27
    že jsme algoritmus nakrmili
    právě obrázky simulace černé díry?
  • 10:27 - 10:29
    Pojďme zkusit další sadu dílků
  • 10:29 - 10:32
    z astronomických objektů,
    které nejsou černými děrami.
  • 10:33 - 10:35
    OK, dostali jsme
    podobně vypadající obrázek.
  • 10:35 - 10:37
    A pak, co ty dílky
    z každodenních obrázků,
  • 10:37 - 10:40
    jako obrázky, které vyfotíte
    svým osobním foťákem?
  • 10:41 - 10:43
    Skvělé, vidíme ten samý obrázek.
  • 10:43 - 10:47
    Když dostaneme ten samý obrázek
    z různých skupin dílků,
  • 10:47 - 10:49
    pak můžeme začít více věřit,
  • 10:49 - 10:51
    že předpoklady, ze kterých vycházíme,
  • 10:51 - 10:54
    neovlivňují výsledný obrázek.
  • 10:54 - 10:57
    Další věcí, kterou můžeme udělat,
    je vzít stejnou skupinu dílků,
  • 10:57 - 11:00
    jako jsou ty odvozené
    od každodenních obrázků,
  • 11:00 - 11:03
    a použít je k rekonstrukci
    mnoha různých druhů zdrojových obrázků.
  • 11:03 - 11:05
    Pak v našich simulacích
  • 11:05 - 11:08
    předstíráme, že černá díra vypadá jako
    jiné astronomické objekty,
  • 11:08 - 11:12
    stejně jako každodenní obrázky,
    jako třeba slon uprostřed naší galaxie.
  • 11:12 - 11:15
    Když výsledky našich algoritmů
    ve spodní části vypadají velmi podobně
  • 11:15 - 11:18
    jako skutečná simulace v horní části,
  • 11:18 - 11:21
    pak můžeme více důvěřovat
    našim algoritmům.
  • 11:21 - 11:23
    A ráda bych tady chtěla zdůraznit,
  • 11:23 - 11:25
    že všechny tyto obrázky byly vytvořeny
  • 11:25 - 11:28
    spojením malých kousků
    každodenních fotografií,
  • 11:28 - 11:30
    které byste mohli pořídit
    vlastním foťákem.
  • 11:30 - 11:33
    Proto obrázek černé díry,
    kterou jsme nikdy neviděli,
  • 11:33 - 11:37
    může být nakonec vytvořen spojením
    obrázků, které vídáme pořád,
  • 11:37 - 11:40
    jako například lidí, budov,
    stromů, koček a psů.
  • 11:40 - 11:43
    Nápady zobrazování,
    jako jsou tyto, nám umožní
  • 11:43 - 11:45
    pořídit vůbec první obrázky černé díry
  • 11:45 - 11:48
    a, doufejme, ověřit
    ty slavné teorie,
  • 11:48 - 11:50
    na které vědci spoléhají
    na denní bázi.
  • 11:50 - 11:53
    Ale, samozřejmě, uvedení
    takových nápadů do praxe
  • 11:53 - 11:56
    by nikdy nebylo možné
    bez úžasného týmu vědců,
  • 11:56 - 11:58
    se kterými mám možnost spolupracovat.
  • 11:58 - 11:59
    Stále mě fascinuje,
  • 11:59 - 12:03
    že, ačkoliv jsem začala tento projekt
    bez základů v astrofyzice,
  • 12:03 - 12:05
    to, co jsme dokázali
    skrze tuto unikátní spolupráci,
  • 12:05 - 12:08
    může vyústit ve vůbec
    první obrázky černé díry.
  • 12:08 - 12:11
    Ale velké projekty, jako je
    Teleskop Horizontu Událostí,
  • 12:11 - 12:14
    jsou úspěšné díky veškerým
    mezioborovým zkušenostem,
  • 12:14 - 12:15
    kterými jednotliví lidé přispívají.
  • 12:15 - 12:17
    Jsme jeden velký kotel astronomů,
  • 12:17 - 12:19
    fyziků, matematiků a inženýrů.
  • 12:19 - 12:22
    To je to, co brzo umožní
  • 12:22 - 12:25
    dosáhnout něco,
    co dříve nebylo ani myslitelné.
  • 12:25 - 12:27
    Ráda bych vás všechny povzbudila,
    abyste vyšli ven
  • 12:27 - 12:29
    a pomohli posunout hranice vědy,
  • 12:29 - 12:33
    ačkoliv se na první pohled můžou
    zdát stejně tajemné, jako je černá díra.
  • 12:33 - 12:34
    Děkuji.
  • 12:34 - 12:37
    (Potlesk)
Title:
Jak pořídit obrázek černé díry
Speaker:
Katie Bouman
Description:

V srdci Mléčné dráhy je obří černá díra, která se živí rotujícím diskem horkého plynu, pohlcujícím cokoliv, co se octne příliš blízko -- dokonce i světlo. Nemůžeme ji vidět, ale její horizont událostí vrhá stín a obrázek tohoto stínu by nám mohl pomoci zodpovědět některé důležité otázky o vesmíru. Vědci si mysleli, že takový obrázek je možné pořídit pouze pomocí teleskopu velikosti Země -- dokud Katie Bouman a tým astronomů nepřišli s chytřejší alternativou. Podívejte se, jak můžeme vidět v absolutní temnotě.

more » « less
Video Language:
English
Team:
TED
Project:
TEDTalks
Duration:
12:51

Czech subtitles

Revisions