-
Title:
Nebezpečí jediného příběhu
-
Description:
Naše životy, naše kultury, sestávají z mnoha překrývajících se příběhů. Spisovatelka Chimamanda Adichie vypráví příběh o tom, jak nalezla svůj autentický kulturní hlas - a varuje nás, že pokud nasloucháme pouze jedinému příběhu o jiném člověku či zemi, vystavujeme se riziku zásadního neporozumění.
-
Speaker:
Chimamanda Adichie
-
-
A ráda bych vám pověděla
několik osobních příběhů
-
o tom, čemu říkám
"nebezpečí jediného příběhu."
-
Vyrostla jsem na univerzitním kampusu
ve východní Nigérii.
-
Moje matka říká,
že jsem začala číst ve dvou letech,
-
ačkoliv já si myslím, že spíš ve čtyřech.
-
Takže jsem byla raná čtenářka.
-
A to, co jsem četla,
byly britské a americké knihy pro děti.
-
I psát jsem začala brzy.
¶
-
A když jsem, zhruba v sedmi letech,
začala psát
-
příběhy, ilustrované pastelkami,
-
které byla má ubohá matka nucená číst,
-
psala jsem přesně takové příběhy,
jaké jsem četla.
-
Všechny moje postavy byly modroocí běloši.
-
Skotačily ve sněhu.
-
Jedly jablka.
-
(Smích)
-
A hodně mluvily o počasí,
-
jak je krásné, že vyšlo slunce.
-
(Smích)
-
To vše navzdory skutečnosti,
že jsem žila v Nigérii.
-
Nikdy jsem nebyla mimo Nigérii.
-
Neměli jsme sníh. Jedli jsme manga.
-
A nikdy jsme nemluvili o počasí,
-
protože nebyl důvod.
-
Moje postavy také pily
spoustu zázvorového piva,
¶
-
protože postavy v britských knihách
-
pily zázvorové pivo.
-
Nic nevadilo, že jsem netušila,
co je zázvorové pivo.
-
(Smích)
-
A další spoustu let poté jsem toužila
-
ochutnat zázvorové pivo.
-
Ale to je jiný příběh.
-
Myslím si, že to dokazuje,
¶
-
jak ovlivnitelní a zranitelní jsme
-
tváří v tvář příběhu,
-
především v dětství.
-
Protože jediné, co jsem četla, byly knihy,
-
ve kterých byly postavy cizinci,
-
došla jsem k přesvědčení, že knihy,
-
od své podstaty, musí být o cizincích
-
a věcech, se kterými
-
jsem se já nemohla ztotožnit.
-
Ale to se změnilo,
když jsem objevila africké knihy.
-
Nebylo jich mnoho. A nebyly
-
tak snadno k nalezení
jako zahraniční knihy.
-
Ale díky spisovatelům,
jako Chinua Achebe a Camara Laye,
¶
-
jsem prošla změnou ve svém vnímání
-
literatury.
-
Uvědomila jsem si, že lidé jako já,
-
dívky s pletí barvy čokolády,
-
jejichž kudrnaté vlasy nelze svázat do culíku,
-
mohou také existovat v literatuře.
-
Začala jsem psát o věcech,
které jsem znala.
-
Milovala jsem tyto americké a britské knihy.
¶
-
Podněcovaly moji představivost.
Otevíraly mi nové světy.
-
Ale neplánovaný důsledek byl,
-
že jsem netušila, že lidé jako já
-
mohou v literatuře existovat.
-
Čili objev afrických spisovatelů
pro mne znamenal toto:
-
Zachránil mne před
jednostranným pohledem
-
na to, o čem jsou knihy.
-
Pocházím z konvenční,
středostavovské nigerijské rodiny.
¶
-
Můj otec byl profesor.
-
Moje matka byla administrativní pracovnice.
-
A tak jsme měli, jak bylo běžné,
-
pomocníky v domácnosti,
kteří často pocházeli z nedalekých vesnic.
-
A když mi bylo osm,
přišel k nám nový pomocník.
-
Jmenoval se Fide.
-
Jediná věc, kterou nám o něm moje matka řekla,
-
byla, že jeho rodina je velmi chudá.
-
Moje matka posílala sladké brambory a rýži
-
a naše staré šaty jeho rodině.
-
A když jsem nedojedla večeři,
matka říkávala,
-
"Dojez to! Copak nevíš,
že lidé jako Fideho rodina nemají nic?"
-
A tak jsem Fideho rodinu
nesmírně litovala.
-
Pak jsme jednu sobotu
navštívili jeho vesnici.
¶
-
A jeho matka nám ukázala
krásně vzorovaný košík,
-
vyrobený z barvené rafie,
který dělal jeho bratr.
-
Byla jsem zaražená.
-
Nenapadlo mě, že by někdo z jeho rodiny
-
mohl vůbec něco vytvořit.
-
Jediné, co jsem o nich slyšela
bylo, jak jsou chudí
-
a tak se pro mě stalo nemožným vidět víc
-
než jen, že jsou chudí.
-
Chudoba byl můj jediný příběh o nich.
-
Později, když jsem opustila Nigérii,
abych studovala
¶
-
na univerzitě v USA,
jsem si na to vzpomněla.
-
Bylo mi 19.
-
Moje americká spolubydlící
mnou byla šokovaná.
-
Ptala se mě, kde jsem se
naučila tak dobře anglicky
-
a byla překvapená,
když jsem jí řekla, že v Nigérii
-
je angličtina jaksi oficiálním jazykem.
-
Zeptala se, zda bych ji pustila něco,
čemu říkala moje "kmenová hudba"
-
a byla dost zklamaná,
-
když jsem pustila kazetu s Mariah Carey.
-
(Smích)
-
Předpokládala, že nevím,
-
jak používat sporák.
-
Došlo mi to: Litovala mě
¶
-
ještě dřív, než mě viděla.
-
Její výchozí postoj vůči mě - Afričance -
-
byla blahosklonná, dobře míněná lítost.
-
Moje spolubydlící znala
jediný příběh o Africe.
-
Jediný příběh katastrofy.
-
V tohmhle jediném přiběhu
neexistovala možnost,
-
že by jí Afričané byli jakkoliv podobní.
-
Neexistovala možnost pocitů
komplexnějších než lítost.
-
Možnost spojení mezi dvěma
rovnocennými lidskými bytostmi.
-
Musím přiznat, že dokud
jsem neodjela do USA,
¶
-
nepřipadala jsem si
vnitřně jako Afričanka.
-
Ale v USA se na mě lidé obraceli
kdykoliv přišla řeč na Afriku.
-
Nezáleželo na tom, že jsem
nevěděla nic o místech, jako je Namibie.
-
Ale postupně jsem se ztotožnila
s touto novou identitou.
-
A ve spoustě směrech
se nyní cítím jako Afričanka.
-
Přestože mě stále ještě dost irituje,
-
když se o Africe mluví jako o zemi.
-
Nejčerstvější příklad je můj jinak skvělý let
-
z Lagosu, před dvěma dny, během kterého
-
aerolinky Virgin America hlásily informace
-
o charitativní činnosti v
"Indii, Africe a jiných zemích."
-
(Smích)
-
Takže po tom, co jsem strávila
pár let v USA jako Afričanka,
¶
-
jsem začala chápat, proč na mě
moje spolubydlící takto reagovala.
-
Kdybych nevyrostla v Nigérii
a všechno, co bych o Africe věděla,
-
by pocházelo z propagačních fotek,
-
také bych si myslela, že Afrika je místem
-
překrásných krajin, překrásných zvířat
-
a nepochopitelných lidí,
-
vedoucích nesmyslné války,
umírajících na chudobu a AIDS,
-
neschopných mluvit sami za sebe,
-
čekajících na záchranu
-
dobrotivým, bílým cizincem.
-
Viděla bych Afričany
stejným způsobem, jako jsem
-
jako dítě viděla Fideho rodinu.
-
Tento jediný příběh o Africe pochází,
domnívám se, ze západní literatury.
¶
-
Tady je citace ze
-
zápisků londýnského kupce jménem John Lok,
-
který plul do západní Afriky v roce 1561
-
a vedl si fascinující zápisky o své cestě.
-
Poté, co popsal černé afričany
-
jako "zvířata, co nemají domy,"
-
píše, "Jsou to také lidé bez hlav,
-
kteří mají ústa a oči v prsou."
-
Smála jsem se pokaždé, když jsem to četla.
¶
-
Musíte uznat, že představivost
Johna Loka je obdivuhodná.
-
Ale to podstatné na jeho zápiscích je,
-
že reprezentují počátek
-
tradice vyprávění příběhů
o Africe na západě.
-
Tradice subsaharské Afriky
jako místa negativ,
-
rozdílnosti, temna,
-
lidí, kteří, slovy skvělého básníka
-
Rudyarda Kiplinga,
-
jsou "napůl ďábly, napůl dětmi."
-
A tak jsem si začala uvědomovat,
že moje americká spolubydlící
¶
-
musela během svého života
-
vidět a slyšet různé verze
-
tohoto jediného příběhu,
-
stejně jako jeden profesor,
-
který mi jednou řekl, že moje kniha
není "autenticky africká."
-
Já jsem byla ochotná připustit,
že některé věci ohledně té knihy
-
nebyly úplně v pořádku,
-
že v několika místech selhala.
-
Ale po pravdě mě nenapadlo, že selhala
-
při dosahováni čehosi,
jménem africká autentičnost.
-
Vlastně jsem vůbec netušila,
-
co to autentická afrika je.
-
Ten profesor mi řekl, že moje postavy
-
jsou příliš jako on,
-
vzdělaný muž ze střední třídy.
-
Moje postavy řídily auta.
-
Nehladověly.
-
Tím pádem nebyly autenticky africké.
-
Ale musím rychle dodat, že i já jsem vinna
¶
-
co se jediného příběhu týče.
-
Před několika lety
jsem navštívila Mexiko z USA.
-
Politická atmosféra v USA
byla v té době napjatá.
-
A vedly se debaty o přistěhovalectví.
-
A jak se v Americe často stává,
-
imigrace se stala synonymem pro Mexičany.
-
Existoval nezpočet příběhů o Mexičanech
-
jako o lidech, kteří
-
odírali zdravotnický systém,
-
plížili se přes hranice,
-
byli zatýkáni na hranicích, a tak podobně.
-
Pamatuji si, jak jsem se první den
procházela po Guadalajaře
¶
-
a pozorovala lidi, jak jdou do práce,
-
jak balí tortily na tržišti,
-
kouří, smějí se.
-
Vzpomínám si, že jsem nejprve
byla lehce překvapená
-
a pak mě zalil stud.
-
Došlo mi, že jsem byla tak ponořená
-
do zpravodajství o Mexičanech,
-
že se v mé mysli slili v jednu věc,
-
v bídného přistěhovalce.
-
Uvěřila jsem jedinému příběhu o mexičanech
-
a nemohla jsem se za sebe víc stydět.
-
Takto se tvoří jediný příběh --
-
ukazujete skupinu lidí jako jednu věc,
-
jednu jedinou věc,
-
pořád dokola,
-
dokud se jí nestanou.
-
Je nemožné mluvit o jediném příběhu,
¶
-
aniž bychom nemluvili o moci.
-
V jazyce igbo existuje slovo,
-
na které si vzpomenu, kdykoliv přemýšlím
-
o struktuře moci ve světě - slovo "nkali."
-
Je to podstatné jméno,
které lze volně přeložit
-
jako "být větší než druhý."
-
Stejně jako naše ekonomické a politické světy
-
i příběhy jsou definovány
-
principem nkali.
-
To, jak jsou vyprávěny, kdo je vypráví,
-
kdy je vypráví, kolik jich je vyprávěno,
-
závisí na moci.
-
Moc je schopnost nejen
vyprávět příběh jiného člověka,
¶
-
ale udělat z něj i
definitivní příběh toho člověka.
-
Palestinský básník Mourid Barghoti píše,
-
že pokud chcete uzurpovat skupinu lidí,
-
nejjednodušší způsob
je vyprávět jejich příběh
-
a začít slovy "za druhé."
-
Začněte příběh šípy indiánů
-
namísto příchodem britů
-
a dostanete zcela jiný příběh.
-
Začněte příběh
-
selháním afrického státu
-
namísto vzniku koloniálního afrického státu
-
a dostanete zcela jiný příběh.
-
Nedávno jsem měla proslov na univerzitě,
¶
-
kde mi jeden student řekl,
-
jak strašně ostudné je,
-
že nigerijští muži jsou násilníci,
-
jako postava otce v mé knize.
-
Tak jsem mu řekla,
že jsem zrovna četla knihu
-
jménem "Americké psycho"
-
(Smích)
-
a že je skutečně ostudné,
-
že mladí Američané jsou masoví vrazi.
-
(Smích)
-
(Potlesk)
-
To jsem samozřejmě řekla
v lehkém podráždění.
-
(Smích)
-
Nikdy by mě nenapadlo myslet si,
¶
-
že jenom proto, že jsem četla knihu,
-
ve které byla jedna postava sériovým vrahem,
-
že by nějakým způsobem reprezentovala
-
všechy Američany.
-
A není to proto, že bych byla
lepším člověkem než ten student,
-
ale kvůli kulturní
a ekonomické moci Ameriky.
-
Znám mnoho příběhů o Americe.
-
Četla jsem Tylera a Updika
a Steinbecka a Gaitskilla.
-
Neměla jsem jen jediný příběh o Americe.
-
Když jsem se před několika lety
dozvěděla, že spisovatelé
¶
-
musí mít opravdu nešťastná dětství
-
aby se stali úspěšnými,
-
začala jsem přemýšlet,
jak bych si mohla vymyslet
-
děsivé události, které mi rodiče provedli.
-
(Smích)
-
Pravdou je, že jsem měla velmi šťastné dětství,
-
plné smíchu a lásky, v blízce spojené rodině.
-
Ale měla jsem i dědečky,
kteří zemřeli v uprchlických táborech.
¶
-
Můj bratranec Polle zemřel,
protože nedostal odpovídající zdravotní péči.
-
Jeden z mých nebližších přátel,
Okoloma, zemřel při leteckém neštěstí,
-
protože hasící vozy neměly vodu.
-
Vyrůstala jsem pod represivními vojenskými vládami,
-
které devalovaly vzdělání,
-
takže moji rodiče občas nedostali výplatu.
-
A tak jsem jako dítě viděla, jak ze snídaně mizí marmeláda,
-
pak zmizel margarín,
-
pak už byl i chleba moc drahý
-
a mléko začalo být na příděly.
-
A především jakýsi normalizovaný politický strach
-
vtrhnul do našich životů.
-
Všechny tyto příběhy mě utvářely.
¶
-
Ale trvat jen na těch negativních příbězích
-
znamená zploštit moje zážitky
-
a přehlédnout tu spoustu ostatních příběhů,
-
které mě utvářely.
-
Jediný příběh vytváří stereotypy.
-
A problém se stereotypy
-
není, že jsou nepravdivé,
-
ale že jsou neúplné.
-
Z jednoho příběhu dělají jediný.
-
Samozřejmě, že Afrika je kontinent plný katastrof.
¶
-
Obrovských, jako hrůzná znásilnění v Kongu.
-
Skličujících, jako třea fakt, že
-
na každé volné pracovní místo v Nigérii připadá 5000 uchazečů.
-
Ale existují jiné příběhy, které nejsou o katastrofách.
-
A je velice důležité, úplně stejně důležité, o nich mluvit.
-
Vždycky mi připadalo nemožné
¶
-
řádně se zabývat místem nebo osobou,
-
aniž bychom se zabývali všemi příběhy, které se k nim vážou.
-
Následek jediného příběhu
-
je jeden: bere lidem důstojnost.
-
Ztěžuje nám vnímání lidské rovnosti.
-
Zdůrazňuje to, v čem jsme jiní,
-
spíš než to, v čem jsme stejní.
-
Co kdybych před svojí cestou do Mexika
¶
-
sledovala debatu o přistěhovalectví z obou stran,
-
americké i mexické?
-
Co kdyby nám moje matka řekla, že Fideho rodina je chudá
-
a pracovitá?
-
Co kdybychom měli africkou televizní síť,
-
která by vysílala rozmanité africké příběhy po celém světě?
-
To, čemu nigerijský spisovatel Chinua Achebe říká
-
"vyváženost příběhů."
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o mém nigerijském vydavateli,
¶
-
Muktovi Bakaray,
-
mimořádném muži, který opustil práci v bance,
-
a šel za svým snem založit vydavatelství?
-
Selský rozum říká, že nigerijci nečtou literaturu.
-
On s tím nesouhlasil.
-
Cítil, že lidé, kteří by mohli, by četli,
-
když by byla literatura dostupná.
-
Krátce po tom, co vydal moji první knihu,
¶
-
jsem šla na interview do televizní stanice v Lagosu.
-
A žena, která tam pracovala jako poslíček, mě oslovila a řekla,
-
"Vaše kniha se mi opravdu líbila. Nelíbil se mi konec.
-
Musíte napsat pokračování, a v něm bude následující..."
-
(Smích)
-
A začala mi povídat, co mám do toho pokračování napsat.
-
Nejen, že mě to okouzlilo. Dojalo mě to.
-
Stála přede mnou obyčejná žena nigerijského lidu,
-
která podle všeho neměla umět číst.
-
Nejen, že knihu četla, ona se s ní ztotožnila
-
a cítila důvod mi říct,
-
co mám napsat do pokračování.
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o mé kamarádce Fumi Onda,
¶
-
nebojácné ženě, která má vlastní televizní show v Lagosu
-
a je odhodlaná vyprávět příběhy, které bychom raději zapomněli?
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o operaci srdce,
-
která byla provedena v lagosské nemocnici minulý týden?
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o současné nigerijské hudbě?
-
Talentovaní lidé, zpívající anglicky a pidginem
-
a v jazyce Igbo a Yoruba a Ijo,
-
míchající vlivy od Jay-Z, přes Fela
-
a Boba Marleye, až po jejich dědečky.
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o právničce,
-
která šla nedávno v nigérii k soudu,
-
aby napadla směšný zákon,
-
který přikazoval ženám získat manželův souhlas,
-
aby si mohly obnovit pas?
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o Nollywoodu,
-
plném průkopníků, tvořících filmy navzdory technickým nedostatkům?
-
Filmy tak populární,
-
že jsou tím nejlepším příkladem
-
nigerijců konzumujících to, co vytvářejí.
-
Co kdyby moje spolubydlící věděla o mé skvělé, ambiciózní kadeřnici,
-
která nedávno rozjela vlastní obchod s příčesky?
-
Nebo o milionech jiných nigerijců,
-
kteří se pouští do podnikání a občas selžou,
-
ale nevzdávají se své ambice?
-
Pokaždé když jsem doma, jsem konfrontována
¶
-
se vším, co irituje většinu nigerijců:
-
naše špatná infrastruktura a špatná vláda.
-
Ale také s neuvěřitelnou nezlomností lidí, kteří
-
prosperují navzdory vládě,
-
spíš než díky ní.
-
Každé léto vedu workshopy psaní v Lagosu.
-
A jsem ohromena, kolik lidí se hlásí,
-
kolik lidí chce horlivě psát,
-
a vyprávět příběhy.
-
S mým nigerijským nakladatelem jsme založili neziskovku
¶
-
jménem Farafina Trust.
-
A máme velké sny o stavbě knihoven
-
a renovaci knihoven které už existují
-
a poskytování knih státním školám,
-
které ve svých knihovnách nemají nic,
-
a také organizaci mnoha a mnoha workshopů
-
čtení a psaní,
-
pro všechny ty lidi, kteří chtějí vyprávět rozmanité příběhy.
-
Na příbězích záleží.
-
Na rozmanitosti příběhů záleží.
-
Příběhy byly zneužity k pomluvám a uzurpaci.
-
Ale příběhy mohou zároveň dodávat sílu a zušlechťovat.
-
Příběhy mohou zlomit hrdost skupiny lidí.
-
Ale příběhy mohou tu zlomenou hrdost i napravit.
-
Americká spisovatelka Alice Walker napsala toto
¶
-
o svých jižanských příbuzných,
-
kteří se přestěhovali na sever.
-
Ukázala jim knihu o
-
tom jižanském životě, který opustili.
-
"Posedávali a sami si tu knihu četli,
-
poslouchali, jak čtu knihu já, a znovunabyli jakéhosi ráje."
-
Ráda bych skončila jednou myšlenkou:
-
Když odmítneme jednoúhlý příběh,
-
když si uvědomíme, že nikdy neexistuje jen jeden příběh
-
o jakémkoliv místě,
-
znovunabydeme jakéhosi ráje.
-
Děkuji.
-
(Potlesk)