Life In A Day 2010 Film

YOUTUBE A RIDLEY A TONY SCOTTOVÉ UVÁDĚJÍ VE SPOLUPRÁCI S LG

V PRODUKCI SCOTT FREE FILMS

ŽIVOT V JEDNOM DNI

POŽÁDALI JSME LIDI NA CELÉM SVĚTĚ, ABY NATOČILI SVÉ ŽIVOTY A ZODPOVĚDĚLI PÁR JEDNODUCHÝCH OTÁZEK

DOSTALI JSME 4500 HODIN VIDEA ZE 192 ZEMÍ

VŠE NATOČENO V JEDNOM DNI: 24. ČERVENCE 2010

žena: Není nádherný?

[muž vyje]

[vytí pokračuje]

[kuckání]

žena: Umíš –
muž: Ahoj.

žena:
Umíš anglicky?

muž: Jo.

žena: Co –
muž: [směje se] Oh-ho.

žena: Co je za den?
muž: Jasně.

„I like to move it move it.“

žena: No tak.
muž: Ajaj.

Tohle je nejlepší den
mého života.

žena: Ale ne. Ptám se –
muž: Aha, co je za den?

žena: Ano.
muž: Ehm, je, ehm...

Počkej chvilku.
[smích]

Hloupá otázka.
„Co je za den?“

Aj, promiň.
žena: OK.

muž: Je 24. července.

[smích]

žena: No a co je to za den.

muž:
Je to nejlepší den ze všech.

žena: Možná se divíte, proč jsem vzhůru
v tuhle nekřesťanskou hodinu.

Jako další lidé věřím,

že mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno

je závoj mezi tímto
a oním světem

nejtenčí.

V této hodině

často slýchám
své jméno vyřčené

nějakou neviditelnou bytostí.

[štěkot psa]

[kokrhání kohouta]

žena: Dobré ráno.

[žena 2 hovoří rodnou řečí]

[ženský smích]

muž: Vau. [smích]

[hovor rodnou řečí]
To je hezké.

muž: A teď
vjíždíme do garáže.

Správně.

Pojedeme výtahem.

Dobrá.
Tak jeďme.

Tady je.

Správně.

Tohle je výtah z parkoviště
obchodního domu

v Roanoke ve Virginii.

Tenhle výtah se proslavil
přímo tady.

Tady to je.

Jsme v šestce,
která vyhořela.

Jen obyčejný výtah
značky Dover.

Pro všechny
z firmy Dover Elevators,

je to dobrá značka výtahů.

Teď pojedeme zpátky do jedničky.

Tak dobře.
Čas jít do práce.

[startování motoru]

Nebyla to legrace?

Gray: Máte představu, kolik sil
je potřeba na to, být rebelem?

He. Tak tohle je noc
ze života S. Graye, kámo.

Chápeš, o čem mluvím?

Spaní na gauči...
úplně sám.

Každej den se dřu
jak mezek.

Prckové si neužívaj
mámu.

Chlap si neužívá s manželkou,
se svou ženou – svou dámou.

[dětský pláč]

Jenom kecy, kámo.

Dominantní samec
chycenej do pasti a uvězněnej

náboženstvím a politikou.

Brzo, kámo,
budou všechny mý plány

dokonalý.

[nebeský chór]

[mužské chrápání]

[zvonění telefonu]

[chrastění hračky]

[pípání budíku]

[kokrhání kohouta]

[zvonění telefonu]

[nebeský chór]

žena: [něžně] Miluju tě.
muž: [něžně] Taky tě miluju.

[muž kašle, kucká]

[triumfální orchestrální
finále]

[houká lodní siréna]

muž rodnou řečí:
Musíš se vyčurat.

Tai-Chane.

Když se nevyčuráš, nemůžeš
se přece dívat na televizi, ne?

Hmm?

Tak, pojď sem.

chlapec: Proč ti roste
tolik fousů?

muž rodnou řečí:
Protože jsem muž.

chlapec rodnou řečí:
A co ženy?

muž: Ženy vousy nemají.
Ne tolik.

[muž hovoří rodnou řečí]

Řekni mamince dobré ráno.

chlapec rodnou řečí:
Dobré ráno.

muž rodnou řečí:
Tady je vonná tyčinka.

chlapec rodnou řečí:
Nechci.

muž: Tak to tatínek
udělá sám, Tai-Chane.

Tai-Chane, tady,
zazvoň na zvonek.

Až sem tatínek
dá vonnou tyčinku,

můžeš zazvonit.

[zvuk zvonku]

Ještě ne.

Až sem dá tatínek
vonnou tyčinku.

[zvuk zvonku]

Tak.
Dobré ráno, maminko.

chlapec rodnou řečí:
Dobré ráno, maminko.

muž rodnou řečí:
Dobře, teď zhasni svíčku.

Dobře.

chlapec rodnou řečí:
Hotovo.

Chci vodu.

[muž hovoří rodnou řečí]

[ženský smích]

[muž kašle]

muž:
Dnes natočíme Sashu,

při jeho prvním holení.

Sasha: No teda.

muž: Kolik je teď Sashovi?

Sasha: Hmmm...15
muž: Dobrá.

Sasha: 15.

muž:
Nejdřív Sasha

odtočí teplou vodu
a dá si na obličej

horký ručník.

Sasha: Jo.

muž: Tak se ti
nahřeje obličej

a navlhčí pleť.

Už máš obličej
pěkně prohřátý?

Sasha: Vždycky byl pěkný.
muž: No dobře.

Když to říkáš,
kámo.

Asi bychom měli
zblízka zabrat tyhle –

tvoje licousy.

Už jsou vážně dlouhé.

[směje se]
Sasha: Díky.

muž: No, musíš to
pořádně napěnit.

Sasha: OK.

muž: Na nos si to
asi dávat nemusíš.

Sasha: No jo.
muž: [směje se]

Sasha: Žiletka s pěti břity,
kterou jsme dostali jako vzorek.

Říz!
Už je čas?

muž: Jdi na to.

Sasha:
Tak jo, děláš to za mě.

To je trapný.

Krvácím.
muž: Ano. To nic není.

Přežiješ.
Sasha: Páni.

muž: Žádné strachy.
Bude to v pořádku.

Sasha: Eh, páni.

To je mučení.

Au!

muž: Bolí to?
Sasha: Jo.

muž: Chvíli
to bude štípat.

Tady, osuš se.

A teď se podívejme,
jak ses hezky...

Sasha: Eh.
muž: Hezky bezchybně oholil.

Dobrá práce, kamaráde. Na.
Sasha: Tohle není bez chybičky.

muž: Takhle se to dělá.
Sasha: Éh.

muž: Nedělej –
otoč se na kameru.

A dáme tam malý kousek.

Vidíš? Přilepí se
na krvavé místo.

A vida, je hotový.

Počkat.
Plácneme si.

Přežil jsi to.

[cinkot zvonků dobytka]

muž: Zamilovávat se do ženských
není dobré, chlapi.

Vy máte manželky,
jste za vodou.

Ale já ženu nemám.

Mrcha.

muž: Kolikátého je?
muž 2: 24.

muž říká rodnou řečí:
To není možné.

muž 2: Tak kolikátého myslíš?

muž: 25.
muž 2: Není 25.

muž: Je 25.
muž 2: 24.

muž rodnou řečí:
Pane bože.

[muž hovoří rodnou řečí]

[muž si radostně připíjí]

muž: Všechno natáčíme.

Bobby: Ha ha ha!
muž: Pšš.

Bobby: Da da da dá,
na na na ná!

Na na na ná
na na na ná!

muž: Bobby,
nech maminku spát.

[Bobby se směje]

muž: Je ti dobře?

Cathy: Ale ano,
jsem jen strašně unavená.

muž: Dobře.
Bobby: Je ti divně?

Bude ti ještě divnějc.

Há, držžž.

muž: Stačí,
nech maminku spát.

Bobby: Dobře, mami.

Da da da dá,
da da da dá!

muž: Bobby, slez dolů.
Necháme maminku spát.

Bobby: Sakra.

Cathy: Díky.
Děkuju.

Ale chtěla bych
se zeptat,

protože největší starost

mi dělají obvazy
a tyhle věci.

Ale sprchov –

Vím, že se můžu sprchovat,
ale nesprchovala jsme se.

Myslela jsem, že bych
to mohla zkusit alespoň,

než přijedete.

Můžu to zkusit?

OK. V pořádku.

Bobby: Tati,
můžu jít dolů?

Cathy:
Bobby, můžeme si promluvit?

Prosím, prosím?
Bobby: Eh.

Cathy: Jen si s tebou
potřebuju promluvit, OK?

Protože
babička říká –

všechny babičky
a všichni známí říkají,

jaký jsi skvělý kluk.

Já to samozřejmě vím.

A vím, že to je těžké.

Nikdy jsem v nemocnici nebyla.

Tohle se mi
ještě nikdy nestalo.

Jen potřebuji, abychom si všichni
pomáhali, OK?

A vím,
že když někdy chceme,

abys s něčím pomohl,
někdy to je proto,

že nechceš jít nahoru,
protože máš strach.

To je v pořádku.
Chápu to.

Bobby: Tátova vina.

Cathy: Jestli
se jen bojíš

jít sám nahoru
nebo dolů,

jen mi to řekni.

Bobby: Řeknu. Někdy...
[mluví nesrozumitelně]

A přestaň natáčet!

Cathy: Bobby...

muž: Taky jsem ti
chtěl dát kameru.

Cathy: Uděláme projekt –

rodinný projekt, OK?

Můžeme se domluvit,
že uděláme rodinný projekt?

Jestli ne, nemůžeme ho dělat.
muž: Chceš kameru?

Cathy: Tak jo?
Bobby: Co?

muž: Chceš kameru,
abys mě mohl natočit?

Bobby: Hmmm.

Cathy: Bude to
rodinný projekt.

Dnes potřebuju
šťastného kluka, OK?

muž: Když máš kameru,
musíš být šťastný.

Bobby: Proč?

muž: Protože tohle je
veselý film.

Cathy: Dobře?

muž: Se šťastným koncem.

[prskání oleje]

žena: Kompiang,
zlobila jsem jako dítě?

žena 2 rodnou řečí:
Ne.

žena rodnou řečí:
Opravdu?

žena 2:
No, možná trošku.

[žena hovoří rodnou řečí]

žena: Jak dlouho
už pro naši rodinu pracuješ?

žena 2 rodnou řečí:
Přes 25 let.

žena rodnou řečí:
Na co jsou ty obětiny?

žena 2:
Na oslavu úplňku.

žena rodnou řečí:
Úplňku?

[žena 2 hovoří
rodnou řečí]

žena: Co je tohle?

žena 2: Koláč pelungsur,

na znamení,
že obřad skončil.

[kokrhání kohouta]

[kokrhání kohouta]

žena rodnou řečí:
Pro kterého je to boha?

žena 2 rodnou řečí:
To je pro Višnu.

Voda je obětina
pro Něj.

žena:
OK, vcházíme dovnitř...

Nejdřív ze všeho –

a teď už mě
určitě slyší –

mi dovolte
něco vysvětlit.

Slyší mě všichni
nahlas a jasně?

Můj syn si včera
měl uklidit v pokoji.

No tak, kluku!

chlapec: Ženská!

žena: [směje se]
Ženská!

Tohle bude dlouhý den,
jako většina.

chlapec: [mručí]

žena: Ráno je vždycky
milý jako sluníčko.

No tak, do sprchy,
den začíná.

Máme práci
a taky musíme někam jít.

chlapec: Jó.

žena: S někým se setkat,
vytvářet budoucnost.

[veselá hudba]

muž: Jsem po těžké
operaci srdce.

Jsem moc vděčný
skvělému personálu.

Nic pro ně není moc
těžké ani moc bezvýznamné.

I před pěti minutami,

jen mi utřeli zadek,

protože jsme byl
prvně na velké...

[směje se pro sebe]

asi po týdnu.

Jedna z nich
přišla na pomoc a říká

„Co kdybych vám to tady
trochu upravila, pane?“

Tak jsem řekl „Ano“.

A, v mém případě,
velmi odvážná dáma,

myslím,
to provedla.

Jen tak, v rámci
každodenních povinností.

[slabé pípání]

Jsem moc vděčný
za tyhle lidi,

kteří se mnou zacházejí...

Tak hezky.

Za krátko...

Se zase začnu zotavovat

a zase budu tam venku
dělat bláznivé věci

a užívat si života.

[mluví mnoho lidí]

muž: 56, 56...57.

61 rupií.

61 poprvé,
61 podruhé.

Prodáno!

[mluví mnoho lidí]

[pulzování ultrazvuku]

Amanda: Já jsem Amanda.

Tuhle sobotu mám radost
díky tomuhle...

Jsem trochu zděšená
a moc šťastná.

žena: Můj bože,
cítili jste to?

Zkusme to znovu.

[hovoří rodnou řečí]

Poslechněte si,
jestli spinká.

[kapání vody]

žena: Copak, Beatrice?

[ptačí zpěv]

muž: Je je je je...

[hovoří rodnou řečí]

[uvolněná instrumentální hudba]

žena: Tak dobře.
Jej! Pojď sem!

Ty můj maličký zázraku!

Bože.

Maminka si teď udělala
malou kopii maminky.

[žena hovoří rodnou řečí]

muž zpívá:
Jen z nejčistší

vody chci pít,

k jídlu chci,
co by každý měl mít.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Chci vylézt
na horu nejvyšší,

vyšplhat,
ať nikdo neslyší.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Alespoň mraky
by měly být bílé,

oceán pláž by měl
hladit mile,

přehánět nechci rozmařile,

když přece vím o ní,
lásce nejčistší.

Žít se dá najednou
jen jeden den, lásko.

Žít se dá najednou
jen jeden den, kdo ví.

Lásko.

Život v jednom dni
a život v jednom dni

a život v jednom dni...

Jen z nejčistší vody
chci pít,

k jídlu chci,
co by každý měl mít.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Chci vylézt
na horu nejvyšší,

vyšplhat,
ať nikdo neslyší.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Alespoň mraky
by měly být bílé,

oceán pláž by měl
hladit mile,

Přehánět nechci rozmařile,

když přece vím o ní,
lásce nejčistší.

Okhwan Yoon:
Dobré ráno všem.

Bonjour.
Buenos días.

Namaste.
Salam alejkum.

Jmenuji se Okhwan Yoon.

Narodil jsem se v Koreji.

Je jedno, jestli
v Severní nebo v Jižní.

Cestuji kolem světa
na kole.

[psí štěkot]

[muž huláká
rodnou řečí]

Yoon: Dnes to je
9 let a 36 dní.

[troubí autobus]

Tohle je Káthmándú, Nepál.

Zatím jsem navštívil
190 zemí.

Šestkrát mě srazilo auto.

Pětkrát mě operovali.

Po světě jezdí
tolik bezohledných řidičů.

Viděl jsem spoustu
různě velkých much.

V severní Africe,
menší mouchy než tady.

A v Turecku,
menší mouchy než tady.

Tahle je ale stejně velká
jako mouchy v Koreji,

v Japonsku nebo v Číně.

Takže jsem dost dojatý.

[troubí auta]

[prásknutí dveřmi]

[lehká jazzová hudba]

muž: Cestovní zubní kartáček
a pasta –

základní věc, trávíte-li noc
mezi kozami.

[hvízdání větru]

muž rodnou řečí:
3D brýle.

muž rodnou řečí:
Krabička s léky,

které potřebuji každý den,
abych nezemřel.

muž: Jé, a také
tahle plastová rukavice,

asi se mi tam dostala,
když jsem byl v práci.

muž: 50 pesos. Nádhera.

muž: Bankovka, 500 rupií.

2BA 596135.

To číslo si pořád pamatuju.

žena:
První je kanadská vlajka,

protože mám předky

z Nového Skotska v Kanadě.

Další je německá vlajka,
protože mám předky

také v Německu.

Někteří žili
ve Wisconsinu,

a další byli
z Polska.

Altajec z čokoládového
vajíčka.

Elektrická kostka.

Je to ochrana na oči
proti ďáblu.

Randy: Kovová pila.

Kovový orel.

Kovová kola.

Chce někdo žulu?

Jmenuji se Randy Raisides

a tohle je dům
Kennetha V. Fletchera.

Veliká traverza...

Košík hroznů...

Ohýbačka trubek...

Miliarda krabic.

Je trochu křeček.

Přistěhoval jsem se sem před čtyřmi
lety, jako děsnej feťák.

Za ty čtyři roky
udělal Ken dvě věci.

Dostal mě z toho

a přišel o všechno.

Dobré ráno.
Ken: Dobré ráno.

Randy: Kenneth V. Fletcher.

Ken: Ztroskotanec.

Zachránce.

Co ještě?

Strádající lidská bytost.

Randy: Zítra Ken odjíždí
na Kanáry.

Dostal tam práci
jako masér.

A já se vracím do Nebrasky,

ke svým rodičům.

Je jedním z těch,
co mají tisíce nápadů,

ale nikdy žádný
nedotáhnou do konce.

Jako dítě
chtěl Ken piáno.

Jako dítě
ho nemohl mít.

Tak jsme před třemi roky celé
léto prohledávali Craigslist

a pak se vydali
do Minneapolis-Saint Paul

a koupili piána!

[Ken hraje středně rychlou melodii]

Ten chlap je génius.
Jen nikdy neměl čas.

Vypadá to,
že dorazil dražitel.

[skřípění]

[rána]

muž: Co mám v kapse?

No, klíč.

S maličkým,
opravdu pěkným logem.

[startování a hluk motoru]

Tohle je Lamborghini.

A tohle můj život v jednom dni.

žena: Tady je moje peněženka
od Marca Jacobse.

Tohle je můj milovaný
přívěsek na klíče od Marca Jacobse.

Zrcátko.

žena: Můj iPod,
moje duše.

muž: Růženec.

Velmi dobrý způsob,
jak přínosně trávit čas

v dimenzi věčnosti.

Telefon se sluchátky.

Skvělý způsob,
jak čas promarnit

v pozemské dimenzi.

[smích]

[muž hovoří rodnou řečí]

muž:
Větvička zederachu.

muž 2 rodnou řečí:
K čemu ji používáš?

muž rodnou řečí:
Na zuby.

muž: Nic v kapsách nemám.
Nula.

muž rodnou řečí:
V kapsách nemám nic.

Jsou prázdné.

chlapec rodnou řečí:
Peníze, spoustu peněz.

muž rodnou řečí:
Kolik je spousta?

chlapec rodnou řečí:
Dvě pade.

muž rodnou řečí:
Kolik?

chlapec rodnou řečí:
Dva soly a padesát centimů.

[muž hovoří rodnou řečí]

muž rodnou řečí:
To je tátova krabice?

chlapec rodnou řečí:
Bráchova.

Na vydělání spousty peněz.

muž rodnou řečí:
Ahoj Abeli.

Máš se fajn?

Zase sobota.

[muži hovoří rodnou řečí:]

muž: Už je zima
a v srpnu to bude ještě horší.

Nezapomeň se teple
oblékat Abeli.

chlapec rodnou řečí:
Hej ty, tohle je můj flek.

[muži hovoří rodnou řečí:]

chlapec rodnou řečí:
Někdy vydělám pět solů.

Jako malý jsem jednou vydělal
20 solů za den.

[muži hovoří rodnou řečí]

muž rodnou řečí:
Nazdar. Uvidíme se příští sobotu.

muž: Co nosíš v kapsách?

Svůj nůž.

Jen mě odsuďte,
jestli chcete,

ale po světě
běhá spousta šílenců.

žena:
Moje pistole

Ruger P94 ráže 40.

Nosím ji

všude s sebou.

muž rodnou řečí:
Klíče.

Telefon.

Stříkačky.

muž rodnou řečí:
To celé je hřbitov.

[cinkot klíčů]

muž rodnou řečí:
Bydlí tu někdo?

muž 2 rodnou řečí:
Jo, ukážu vám to.

muž rodnou řečí:
Mohu si s nimi promluvit?

muž 2 rodnou řečí:
Jo, jo.

[mečí koza]

muž rodnou řečí:
Nemohu pracovat,

protože kdo by
se staral o děti?

Moje žena zemřela,
matka mých dětí.

Mám 20letého
nemocného syna.

Je retardovaný.

Celý den musí být přivázaný,
jinak se vždycky zatoulá.

Žije tu čtrnáct lidí.

Nemáme elektřinu,
vodu ani kanalizaci.

Ale pořád žijeme.

Bůh na nás nezapomene.

Stvořil nás.

Tomu já věřím.

Bůh by tuhle populaci nestvořil,
jen aby na nás zapomněl.

[tlumený hovor]

[muž hovoří rodnou řečí]

[tlumený hovor]

Ayomatty:
Jmenuji se Ayomatty.

Jsem v Dubaji už 13 let.

Pracuji jako zahradník

a jsem velmi šťastný.

muž rodnou řečí:
U nás doma není práce.

Jít do Dubaje
se vyplatí.

Jsem tu, abych vydělal peníze
a mohl je poslat dětem.

muž rodnou řečí:
Posaďte se prosím.

žena: Myslíte jenom
na svůj pupek.

[muž hovoří rodnou řečí]

muž: Viděli jste ten plot,
jak spadnul do bodláčí?

Zatracený bodláky, jsou všude.

A vy si myslíte, že já jsem pichlavej.

[smích]

muž:
Takhle se dělá brynza.

Když je pryč všechna tekutina,
je sýr moc dobrý.

Skoro tak dobrý
jako ten holandský.

Dokonce se v něm dělají díry,
po dvou, třech dnech.

žena rodnou řečí:
Nech toho chvástání.

žena rodnou řečí:
Oběd!

[děti těžce oddechují]

[výkřiky a smích]

[žena zpívá
v rodné řeči]

[všichni zpívají
v rodné řeči]

[výstřel]

[zpěv pokračuje]

[zpěv ustane]

muž: Tohle je balut.

Jen na Filipínách.

muž 2: Vařené vejce s kuřetem.

muž: Vidíte?

žena: Fůůj.

muž: Hnus, co?

Teď to trochu posolíme,
přesně tady.

To je sůl.

A teď se dívejte.

[smích]

[ženy zpívají
v rodné řeči]

muž rodnou řečí:
Jak to funguje?

muž 2: Jde to dovnitř
a zase ven, jako jehla.

Nestřílí to kulky.

Z pistole nic nevystřeluje.

muž rodnou řečí:
Aha.

[výstřel]

[řinčení plechu]

[výstřel]

[ženský zpěv pokračuje]

[muž mručí]

[zpěv pokračuje]

Jack: Dnes je sobota,

24. července.

Poslední tři roky
jsem pryč z domova,

kvůli studiu.

A jak jsem
to dodělal,

hned jsem začal pracovat
v dost náročné firmě.

Takže starouše
moc často nevídám.

Ale kdykoli ho navštívím,

jdeme vždycky na stejné místo

a děláme stejné věci
a povíme si novinky.

muž: Právě jsem ti volal.

Jack: Jo, právě
jsem to zjistil.

Zrovna jsem ti chtěl
volat zpátky.

muž: Jak se máš?
Dobře?

Jack: Jo, není to špatný.
muž: Lokneš si?

Jack: Loknu si.

muž: Už jsi spravil tu pneumatiku?
Jack: Ehm...

muži: Je v hajzlu.

Jack: Neměl jsem čas.
muž: Ta guma je v hajzlu.

Doplatíš na to.
Viděls to?

Je natržená.

Jack: To je natržený?

muž: Natoč to
tady dole, Jacku.

Jestlipak tam uvidíme kelímek.

Tak to je moc.
Propána.

Už nejsi student.

Jsi pracující člověk.

Nic tě neomlouvá.

Přesně tady.

muž: Sem jedeme?

Jack: Jo.

muž: Dva malé hovězí
hamburgery, věřte nebo ne.

Jak asi vypadají
velké nebo střední?

Není to absurdní?
Neuvěřitelné.

No, tady máš, Jacku.

Tudy.
Sednu si do auta.

[křik racků]

Co to máš?

Jack: Tohle.
muž: Ach.

To je tvoje fotka
z university?

Jack: Jo.
muž: Skvělé.

To je skvělé.

Dám na to
pěkný rámeček,

protože Nina
takový má.

[smích]

To je vážně pěkné, Jacku.
Děkuju ti.

Teď bys na sebe
měl být hrdý, Jacku,

uvážíme-li,
žes málem vyletěl ze školy.

Měl jsi štěstí, ne?

Jo, vážně jsi dospěl –
za poslední rok

se z tebe stal
pořádný chlap,

opravdový gentleman
a milý kluk.

[startování motoru]

Děkuju, Jacku.

muž rodnou řečí:
Koho máš moc rád?

chlapec rodnou řečí:
Tatínka...

Protože mi nosí ovoce.

Vaří mi oběd,

dělá mi snídani.

Vaří všechno
naše jídlo.

Záleží mu na mě víc
než na práci.

Moje nejmilovanější věc
je můj laptop.

Ve Wikipedii jsou příběhy,
historie, matematika,

přírodověda, náboženství.

Je tam všechno.

Je to obří knihovna.

[ptačí štěbetání]

muž: Miluji být sám sebou.

Miluji život.

Všechno je zábava.

muž rodnou řečí:
Já, já bych musel říct...

žena rodnou řečí:
Mít nohy v mokrém písku.

Musí být mokrý.

žena: Trávu, hlínu...

Vůni bahnité řeky.

Hmm, vůni táboráku,
co vám zůstane ve vlasech.

muž: Obalované kuře
pečené v troubě

s kořením.

muž:
Co miluji nejvíc?

No...

Díváte se na ni.

[pláč]

muž: Miluji svou rodinu,

své bratry a sestry.

žena rodnou řečí:
Být se svými dětmi.

A starat se o ně.

muž rodnou řečí:
A teď vám představím

osobu, kterou miluji
nejvíc na světě.

Ahoj.

dívka rodnou řečí:
Ahoj.

muž:
Co milujete ze všeho nejvíc?

muž: Ženy.

Moc.

muž: Miluji tebe, Uliyo.

Jsi má jediná láska.

Má první láska.

Láska pro mě znamená tebe.

žena rodnou řečí:
Miluješ svého muže?

žena 2:
To přece musím.

muž: Miluji svou ženu.
Svého syna.

Miluji svou půdu.

Svá zvířata –

své psy, svou fretku,
kuřata, koně

támhle vzadu.

Miluji svůj život.

Ale co miluji nejvíc?

Svého Pána,
nebeského Otce,

Stvořitele, od něhož
pochází veškeré požehnání.

muž: Miluju pálit to
240 km za hodinu

po dálnici
v dobrém autě.

muž 2: [chichot]

muž: Miluju fotbal.

Myslím, že to je
jediný sport,

který spojuje lidi.

žena rodnou řečí:
Miluji...

Vyčistit něco moc špinavého
a vidět výsledek.

muž: Opravdu miluju
svou lednici.

Je to skvělá věc.

Nehne se z kouta.

Nemá žádné řeči.

Miluji svou lednici.

Nic jiného,
jen svou lednici.

muž: Co máte rádi?

muž 2: Ženy.

muž: Co máte rádi?

muž 3: Svobodu.

muž: Co máte rádi?

muž 4: Moc.
muž: [smích]

žena: Miluji slovo
„mamihlapinatapai“.

Pochází z jazyka Yaghanů,

který už je mrtvý.

Mluvilo se jím
v Ohňové zemi,

na nejjižnějším cípu
Jižní Ameriky.

Nikdy jsem to slovo neslyšela
vyslovené správně,

takže ho možná
říkám špatně.

Ale má skutečně
nádherný význam.

Znamená tu chvíli
nebo pocit,

kdy dva lidé
chtějí něco začít,

ale ani jeden
nechce být ten první.

Mohou to být
dva náčelníci,

kteří chtějí uzavřít mír,

ale žádný z nich
nechce být ten, kdo začne.

Nebo to mohou být
dva lidé na večírku,

kteří se chtějí seznámit,

ale ani jeden nemá dost kuráže,
aby udělal první krok.

[křik ptáků]

Teď jsou slyšet ledňáci.

[vyzvánění]

muž: Momentálně
volám mámě.

Chci se zeptat,
co mám dnes říct Emily.

[vyzvánění]

žena: Prosím?

muž: Máš na mě vteřinku?

žena: Jistě.

muž: Dneska jdu
do města s Emily.

žena: OK.
muž: Ale myslel jsem,

že jí řeknu,
co přesně k ní cítím.

A teď zase nevím.

Tak volám mámě,
abych se zeptal –

co mám tý ženský říct?

[ženský smích]

OK.

Já nevím.
Jen myslím, víš –

jen se soustřeď na to,
že, no víš,

k ní cítíš
velkou úctu,

žes ji vždycky
obdivoval.

muž: „Úctu“?
Tohle slovo bych měl použít?

Úctu?

Myslíš, že by se jí to líbilo?

žena: Jo. Cokoli.

muž: Nejsem si jistý,
jestli –

žena: Velmi si jí vážíš.

muž: OK – nevím,
jestli tyhle –

žena: Má v tvém životě
zvláštní místo.

muž: Dobře.
Zkusím to tak.

Nazdar.
Teď jsem ve vlaku.

Tohle je má kamarádka Emily.

[romantická hudba]

Ahoj „Živote v jednom dni“.

Stále jsem s Emily a stále
jsme spolu v Chicagu.

Ehm, tohle je...

Právě jsme odsud vyšli,
super místo.

Ale nechám
tu věc zapnutou,

kdyby došlo
k nějakému klimaxu.

muž: Thereso, podívej se na mě.

Theresa: [uchechtne se]

Ach, můj bože.

Ach, můj bože.

Óch!

[romantická hudba pokračuje]

muž: No,
Tak tady je výsledek.

Zeptal jsem se,
jestli by se mnou někdy

šla na romantické rande.

Řekla „Ne“.

Prostě ne.

Vážně neřekla nic víc.

Jenom „ne“.

Nemá zájem.

Nikdy ho nebude mít.
Vůbec nikdy.

No, tak, ehm...

No, řekl jsem

„Je nějaká šance,
že bude nějaká šance?“

A ona řekla –
že ne.

Žádná šance.
Žádná.

žena: OK, chci vám říct,

že ženy si mají kleknout.

Žena si má například
kleknout před mužem.

muž: Mm-hmm.

Ukážeš nám
jak to děláš?

žena: Ano.

muž: Tak pozdrav Mosese,
podle tradice.

[Moses hovoří
rodnou řečí]

muž: Vau. Vau.

Mosesi,
jaké to je?

Každý den přijde
a klekne si?

Moses:
Ano, protože já jsem muž.

Musí mít respekt.

žena: To je kultura.

[živá taneční hudba]

[smích a potlesk]

muž zpívá: Wise men say

only fools rush in.

But I can't help

falling in love with you.

David: Ahoj babi.
Tady David. Jak se máš?

Já dobře. Jsem pořád –
Jo, pořád v New Yorku.

Je – Ano, je tu opravdu vedro,
ale bavím se.

Eh, no, chtěl jsem
ti zavolat,

protože, ehm,
znáš mého kamaráda Nicka, co –

hodněkrát jsi ho viděla...

Jo, jo, já vím.

Je moc milý.

Ehm...
No, chtěl jsem ti říct,

že není, ehm, jenom –
kamarád.

Je – je to můj partner.

Ehm, už jsem ti to chtěl
nějakou dobu říct,

ale vůbec jsem nevěděl,
jak to vezmeš.

Trochu jsem se bál
ti to říct.

Ehm...

Já – taky tě mám rád.

Ano.

Taky tě mám rád.

A doufám, že –

že bys třeba mohla
mít ráda i Nicka,

protože, je to pro mě
moc důležitý.

Tak doufám,
že bys ho mohla

mít ráda taky.

Ano.

No, to –
to pro mě moc znamená.

Ano. Děkuju ti.

Já – Ano – Mám –

Taky tě mám rád.

Ano. Jo.

Ano, rodiče to ví.
Ano.

No, babi,
dnes se tomu říká být gay.

Nemusíš říkat
„homosexuál“.

Není to – jo.

Ne, není to nemoc.
Děkuju.

muž: Na, hoď těm kachnám
kousek sýra.

Jdi k nim blíž.
Natáčím video, Sarah.

Sarah: Co když mě kousnou.

muž: Nekousnou.
Kachny nekoušou.

No tak.
Natáčím video.

Jdi mezi ně.
To bude dobré video.

muž 2:
Chcete natočit spolu?

muž: Oh.

muž 2:
Ještě jeden záběr na vás?

muž: Díky.

muž 2: Jen mi řekněte,
co mám udělat.

muž: Jen...jen...

muž:
První pravda o manželství –

Láska je bitevní pole.

[smích]

Vy dva spolu budete
bojovat jako kohouti.

Řekněme to jasně.
Je to vědecky prokázáno.

Strčte libovolná dvě zvířata
do uzavřeného prostoru

a, ehm, bude z toho
moře něhy,

ale také poteče krev.

[smích]

Tristam: To je můj kapesní
Walt Whitman.

Bezpochyby jeden
z největších básníků všech dob.

Jestli budou mé děti moci číst
Walta Whitmana ve dne v noci

a učit se od něj,
budu mít velkou radost.

Nakonec, děti, přece řekl,

„Jsem August.

Obhajováním své duše
já se netrápím.“

Ne, neřekl „duše“.
Řekl „Obhajováním...“

žena: Už dost, Tristame,
spotřebuješ celou paměť.

To je chvástání a –
Prosím tě přestaň.

Potřebují si odříhnout.
Tristame, přestaň.

Tristam:
„Obhajováním svého ducha...“

žena: Nebuď tak sobecký.
Necpi se pořád všude dopředu.

Prosím, hlídala jsem je
celý den.

Prostě toho nech.

Tristam:
„Obhajováním své duše–

„Obhajováním svého ducha,

já se netrápím.“

žena: Fajn.

muž: Ann a John
dnes znovu skládají svůj slib,

ve světle zkušeností
z 50 let manželství.

Tento výjimečný pár se rozhodl
udělat něco neobvyklého.

Navzájem si napsali
své sliby.

Ann si napsala Johnův

a John napsal Annin.

muž rodnou řečí:
Tahej, tahej.

žena rodnou řečí:
Tahle mě nezvedne.

[mužský smích]

žena rodnou řečí:
Tady je nová.

[muž hovoří rodnou řečí]

muž rodnou řečí:
Hrome!

Musíš vytáhnout tuhle.

Dokážeš to?

žena rodnou řečí:
Ne-e.

muž: Musíš použít
zádové svaly.

žena rodnou řečí:
Ani se nehne.

[muž hovoří rodnou řečí]

žena rodnou řečí:
ANI SE NEHNE.

muž: Johne, je nutné

vyřešit jeden či dva
nedostatky

ve fyzické stránce
manželství.

Všichni jistě souhlasí,

že existují určité
fyzické nároky,

jež může žena
na manžela klást.

A Ann tě žádá,
abys je teď hned splnil.

[smích]

Umyješ okna
zevnitř i zvenčí?

[smích]

muž rodnou řečí:
Je to jako v posilovně.

Tady to popadneš,

támhle sevřeš,

a nohy dáš rovnoběžně,

abys mohla použít
zádové svaly.

Pak táhneš.

[ženský smích]

žena rodnou řečí:
Neříkej.

muž: Ann,
John se ptá, jestli

může udělat tu věc,

cos mu slíbila
ke 40. narozeninám,

ale k níž ještě nedošlo.

[smích]

V očekávání tvé
předchozí odpovědi, Ann,

John říká:
„Příležitostný orální sex je úplně...“

[smích]

žena: Zkoušíš to
všemi způsoby?

Říkala jsem, že se to nehne.

Nehne se to.

Cože
jsi to říkal?

[smích]

muž: Nakonec, navzdory tomu,
že muži zjevně pocházejí z Marsu

a ženy z Venuše,

slibujete si, že se budete
milovat a ctít

a užívat si společně krásného
rodinného života,

zde v Appletree Cottage,

dokud budete oba živi?

oba: Ano.

[potlesk]

[tikot hodin]

[pes chrápe]

[hodiny kukají]

[cinknutí]

muž rodnou řečí:
Hej, vstávat.

Co děláš?

[muž hovoří rodnou řečí]

muž rodnou řečí:
Jdeme.

Jdeme?

Pojď.

[mňouká kočka]

[veřejné hlášení
v rodné řeči]

[troubí auto]

dívka rodnou řečí:
Helmu.

Ahoj, dědo.

[smích]

Šplhej, hubeňoure!

[muž hovoří rodnou řečí]

[troubení houkaček]

[kapela hraje veselou píseň]

muž rodnou řečí:
Šplhej, Virginie.

Tak, pomalu.

[muž hovoří rodnou řečí]

[rozmarná hudba]

muž: Jóó!

[chlapec pláče]

[smích a potlesk]

[hukot vrtulníku]

[smích]

muž: Udělej hňupa.
Prosím.

Nakonec zkusím
přemluvit velitele,

aby udělal hňupa.

muž 2: Ééé!

muž: Proč musíš furt
vyplazovat jazyk?

Vraž Easonovi jednu,
hned teď.

muž 3: Ach bože!

muž:
Tohle jsou Povstalci.

A tohle je Impérium.

Masúd: Ahoj.
Tohle je můj pokoj.

A tohle naše zahrada.

Jmenuji se Masúd...

Žiji v Afghánistánu, v Kábulu,

a fotím pro noviny.

Tady je můj dům.

A tady můj otec,
právě pije čaj.

Matka se modlí.

Farid, můj bratr, právě –

zase zírá do lednice,
jako vždycky.

Teď jsem v autě.

Jedu do staré části Kábulu
něco nafotit.

Někdy se tu
rád jen tak procházím

a hledám dobrý záběr.

Tyhle fotoaparáty jsou
jako moje miminka.

Nosím je všude.

[žena hovoří rodnou řečí]

[Masúd hovoří
rodnou řečí]

žena:
Tady jsem, sama,

protože můj muž

je na druhém konci světa,

aby pracoval,
bojoval za nás.

Které tričko si mám vzít?

Které se Philovi
bude líbit víc, co myslíš?

Hmm?
Které myslíš?

Tohle?
Je to to nejlepší?

Masúd: Tohle je trh
ve starém městě.

Většina cizinců si myslí,
že chodit ulicemi Kábulu

je nebezpečné.

Ale jak vidíte,
nic nebezpečného tu není...

Alespoň ne pro nás.

žena: Hra na čekání.

Hra na čekání.

[ptačí štěbetání]

Masúd:
Tady v té ulici

se obvykle prodávají
takovíhle ptáčci.

Říkají jim ptáčci lásky,

protože se
pořád pusinkují.

Sharon: Och.

Kde jsi?

Oó.

Phil: Ahoj Sharon.

Sharon: Ahoj!

Phil: Ahoj.
Sharon: Jak to jde?

Vidíš mě?

Phil: Jo. Hezky ses oblékla,
že jo?

Sharon: Jistě.
Máme dnes přece rande.

[děti se překřikují]

Masúd:
Afghánistán –

název mé země je
spojován s konflikty, válkou,

sebevražednými útoky,
vším tím negativním,

co slyšíme
a posloucháme ve zprávách.

Ale Afghánistán
má i jinou tvář,

kterou běžně nevidíte.

Tyhle dívky ve mně
vzbuzují optimismus,

když myslím
na budoucnost své země.

Phil: Miluju tě.

Sharon: Taky tě miluju.
Dávej na sebe pozor.

Phil: Budu, zlato.
Ty taky, ano?

Sharon: Dobře.

Phil: Ahoj.
Sharon: Ahoj.

[popotahuje]

muž rodnou řečí:
Vysvětlit motivaci

není snadné.

Můžu udělat něco
pro sjednocení Koreje?

Vypadá to nemožně.
Jako bych nemohl vůbec nic.

Ale i nemožné je možné.

Bobby: Tati,
vidíš moji válku?

Jo, a červená helma

je zlá
a bílá dobrá.

[napodobuje střelbu]

Oh!

[pozpěvuje si]

muž: Není to tak zlé.
Cathy: Ne?

Nekrvácí mi něco
v podpaží?

Zkusme to s tímhle.

muž: Ée.
Cathy: O ho ho!

Co je to?
[dušený mužský smích]

Cathy: Co to je?

muž: Vypadá to
jako nějaký –

Cathy:
To mi vylezlo z vlasů?

muž: Ne, měl jsem to na tašce.
Beruška.

Cathy: Aha.

dívka: Všech příšer
a duchů

a čarodějnic.

chlapec: Zombií.

muž:
Co zombie dělají?

Dobře.
Zombie umíš skvěle.

dívka rodnou řečí:
Hadů a duchů.

[muž hovoří rodnou řečí]

muž rodnou řečí:
Když přijdu do práce v jednu v noci

a tuhle a támhle
slyším různé zvuky.

To mě trochu děsí.

žena: Bojím se psů.

žena rodnou řečí:
Koček.

muž rodnou řečí:
Krys.

chlapec rodnou řečí:
Lvů.

žena: Vos.

žena: Pavouků.

dívka: Bojím se...
lupičů...

násilníků...

dívka: Bojím se dospívání.

muž: Bojím se,
že přijdu o tohle místo.

žena rodnou řečí:
Kultur, kterým nerozumím.

muž rodnou řečí:
Bojím se Alláha,

ničeho jiného.

žena rodnou řečí:
Nebojím se ničeho.

[žena 2 rodnou řečí]

žena rodnou řečí:
Jen Boha.

dívka: Bojím se o všechny lidi,
kteří neznají Boha.

Kdo nebude spasen,
přijde do pekla.

muž:
Mám strach z homosexuality.

Homosexualita je jako...

jako nemoc
a z nemocí mám strach.

muž: Zůstanu v pokoji
a nemůžu myslet na nic jiného,

než že za pár let
tu bude bydlet někdo jiný,

kdo není Izraelec,
možná...

nějaký Palestinec.

muž: Myslím, že nejvíc
mě děsí politika.

Zajímalo by mě, jestli
zase povedeme nějakou válku.

muž rodnou řečí:
Když ráno odejdu z domova,

nevím, jestli se
v bezpečí vrátím.

Žádný Afghánec nečeká,
že se v bezpečí vrátí.

žena rodnou řečí:
Čas běží

a já nemám
chlapečka ani holčičku

a nikdo mi nikdy
nebude říkat „maminko“.

muž: Právě teď je pro mě
jedna z nejděsivějších věcí,

že mi začínají
padat vlasy.

žena: Tohle jsem já.

A také to, čeho se bojím.

žena: Že mě manžel opustí
a najde si jinou ženu,

kvůli nedostatku
víte čeho.

dítě rodnou řečí:
Rozvodu.

Rozvod. Jak strašné!

žena: Bojím se samoty.

muž: Že se jednoho rána
nevzbudím...

A celý týden
mě nikdo nenajde.

To by bylo zajímavé.

žena:
Že ztratím někoho, koho mám ráda.

Proto mi dělá
velké problémy

se s někým
skutečně spojit.

Protože co si počnete,
až ten člověk odejde?

dívka: Co když Bůh
není skutečný?

Věřím v Něj,
ale co když není skutečný?

A budeme jen ležet v hlíně,
navždycky mrtví?

žena:
A toho se bojím,

být v tomhle hrobě.

Život je hrozně
krátký, víte?

muž: Myslím, že umírání.

[cinkání zvonků dobytka]

[dunění hromu]

[vrčení psů]

[muž hovoří rodnou řečí]

muž:
Psi se bojí hromu.

muž rodnou řečí:
Jo, jsou vyděšení.

muž: Vášo, musíme najít
nějaké petardy.

Protože na podzim,
přijdou vlci.

muž: Musíme rychle domů.
Bude pršet!

všichni:
3...2...1...

[hlasité veselí]

muž: Vítejte
na Love Parade.

[elektronická hudba]

žena rodnou řečí:
Koukejte dopředu!

[veselí]

[překřikování]

muž rodnou řečí:
Neskutečné.

Podívejte na stranu.
Co tam dělají?

Podívejte na tu rvačku.

Nedostaneme se ven.

muž rodnou řečí:
To není normální.

[překřikování]

[řev sirén]

muž rodnou řečí:
Kokot.

muž: Nechci uhnout.

muž rodnou řečí:
Nechte těch kravin!

[překřikování]

muž: Tunel se proměnil
ve smrtonosnou past.

Nejméně 18 lidí bylo
ušlapáno nebo umačkáno k smrti

v davovém šílenství na festivalu
Love Parade v Duisburgu.

žena: Tisíce
rozjařených lidí

neměly tušení,
k jakému neštěstí dochází.

[zesiluje stísněná melodie]

muž zpívá:
Jen z nejlepší

vody chci pít,

Chci všechno to,
co by každý měl mít.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Chci zlatý pramen
cítit, jak prší,

bez pochyb ze všech
být nejsilnější.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Alespoň mraky
by měly být bílé,

Oceán pláže
by laskat měl mile.

A k čemu knihy,
když rty znají slovo milé?

A kdoví,
co čistou lásku čeká?

Život, platí se po jednom.

Láska, život,
jen po jedné minci.

Láska, život,
jen po jedné minci.

Ach, láska.

[hvizd a rachot ohňostroje]

muž rodnou řečí:
Když zavřu oči,

Vidím všechny
ty různé lidi na světě,

od města k městu,
od země k zemi.

Cítím to, dotýkám se toho,
vidím to.

Cítím se jako znovuzrozený,
protože jsem ostříhaný.

Je čas pokračovat v cestě.

muž: Koho miluješ?

Cathy: Svoje hloupoučké kluky,
Bobby.

Tak jo. Z čeho máš strach?

muž: No, myslím...

Že teď z ničeho.

Bál jsem se,
že budeš mít rakovinu,

a tu jsi měla.

Myslím jako,
že ji dostaneš znovu.

A dostala.
Ale je to pryč.

Takže se už ničeho nebojím.

[vtíravá melodie]

[mluví mnoho lidí]

[dunění hromu]

žena: 24. července, 2010.

Je skoro půlnoc

a mně už dochází čas.

Celý den jsem pracovala.
V sobotu – ano, já vím.

Smutné na tom je...

Celý den jsem doufala,
že se stane něco úžasného,

skvělého, něco,
proč si tohoto dne vážit,

něco, čeho se zúčastním,
a že...

budu světu moci ukázat,
že něco úžasného

se může stát
v každém dni vašeho života,

života kohokoli.

Ale pravdou je,
že se to vždycky nestane.

A mně se dnes...

celý den
vůbec nic nepřihodilo.

Chci, aby lidé věděli,
že tady jsem.

Nechci zmizet.

[dunění hromu]

Nebudu tu sedět
a vyprávět vám,

jak jsem skvělá,
protože...

si to nemyslím.
Vůbec ne.

Myslím, že jsem obyčejná holka,

s obyčejným životem.

Není na mě nic...

O čem by stálo za to vědět.

Ale chci, aby bylo.

A dnes...

i když...

i když se nic
extra úžasného nestalo,

dnes mi připadá,
jako by se něco úžasného stalo.

[dunění hromu]

[rytmické kapání vody]

muž zpívá:
Jen z nejlepší

vody chci pít,

k jídlu chci,
co by každý měl mít.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Chci vylézt
na horu nejvyšší,

vyšplhat,
ať nikdo neslyší.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Alespoň mraky
by měly být bílé,

pláž by měl
omývat oceán,

Přehánět nechci rozmařile,

když vím, že tu čeká
láska bez příkras.

Žít se dá najednou
jen jeden den, lásko.

Život, jen jeden den najednou,
nevím.

Lásko.

Život v jednom dni
a život v jednom dni

a život v jednom dni
a život v jednom dni...

Jen z nejčistší vody
chci pít,

k jídlu chci,
co by každý měl mít.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Chci vylézt
na horu nejvyšší,

vyšplhat,
ať nikdo neslyší.

Chci jen v sobě

cítit sílu, víš.

Alespoň mraky
by měly být bílé,

pláž by měl
omývat oceán,

Přehánět nechci rozmařile,

když vím, co čeká...

[instrumentální hudba a sbor]

[rytmické kapání,
příjemně vtíravá melodie pokračuje]