YouTube

Got a YouTube account?

New: enable viewer-created translations and captions on your YouTube channel!

Czech subtitles

← Jak ve skupinách dochází k dobrým rozhodnutím?

Get Embed Code
42 Languages

Showing Revision 6 created 07/11/2019 by Samuel Titera.

  1. Ve společnostech se musíme
    kolektivně rozhodovat,
  2. a utvářet tak svou budoucnost.

  3. Všichni víme, že když
    se rozhodujeme ve skupinách,
  4. ne vždy to dobře dopadne.
  5. A občas to dopadne vážně špatně.
  6. Jak se tedy skupiny rozhodují správně?
  7. Výzkumy prokázaly, že davy jsou moudré,
    pokud v nich jedinci přemýšlejí nezávisle.

  8. To je důvod, proč může moudrost davu
    zničit společenský tlak,
  9. veřejná pozornost, sociální média
  10. nebo jen obyčejné rozhovory,
    které ovlivňují uvažování jednotlivců.
  11. Na druhou stranu, díky komunikaci
    si skupiny předávají znalosti,
  12. opravují se a ověřují správnost
  13. a přicházejí dokonce s novými nápady.
  14. Což je vše dobře.
  15. Je tedy konverzace při společném
    rozhodování spíš k užitku, nebo na škodu?
  16. S mým kolegou Danem Arielym
  17. jsme tento problém nedávno začali
    zkoumat skrze experimenty
  18. po celém světě, abychom zjistili,
  19. jak mohou skupiny interagovat
    a díky tomu se lépe rozhodovat.
  20. Mysleli jsme si, že bude lepší,
    budou-li diskutovat v malých skupinách,
  21. ve kterých může probíhat
    hlubší a hodnotnější výměna informací.
  22. Abychom nápad ověřili,

  23. provedli jsme nedávno
    v argentinském Buenos Aires pokus
  24. s více než 10 000 účastníky
    konference TEDx.
  25. Ptali jsme se otázky jako:
  26. „Jak vysoká je Eiffelova věž?"
  27. a „Kolikrát se slovo ,yesterday' objeví
  28. v písni ,Yesterday' od Beatles?"
  29. Každý člověk vypsal své odpovědi.
  30. Poté jsme dav rozdělili
    do skupin po pěti,
  31. které jsme vyzvali,
    aby daly dohromady společnou odpověď.
  32. Zjistili jsme, že průměrné
    odpovědi všech skupin poté,
  33. co se jejich členové shodli,
  34. byly mnohem přesnější, než
    průměr individuálních odpovědí
  35. před debatou.
  36. Jinak řečeno, na základě pokusu se zdá,
  37. že pokud spolu lidé diskutují
    v rámci menších skupin,
  38. dovedou se následně
    lépe rozhodovat jako masa.
  39. Takže to je potenciálně užitečný způsob,
    jak přimět davy k řešení otázek

  40. na které se dá snadno
    odpovědět "správně/špatně".
  41. Ale může nám proces sdružování
    výsledků menších skupin
  42. pomoci i s řešením
    společenských a politických témat,
  43. zásadních pro naši budoucnost?
  44. To jsme se rozhodli prověřit
    na TED konferenci
  45. v kanadském Vancouveru,
  46. a takhle to dopadlo.
  47. (Mariano Singman) Postavíme před vás
    dvě morální dilemata

  48. vašich budoucích "já";
  49. věci, které budeme muset vyřešit
    ve velmi blízké budoucnosti.
  50. Na oba problémy vám dáme
    20 sekund, během kterých
  51. se rozhodnete, zda jsou
    v pořádku, nebo ne.
  52. MS: První z nich byl tento:

  53. (Dan Ariely) Vědec
    vyvíjí umělou inteligenci (AI),

  54. která je schopná napodobit lidské myšlení.
  55. Podle schváleného postupu
    musí vědec na konci každého dne
  56. umělou inteligenci restartovat.
  57. Jednoho dne mu AI řekne: "Prosím,
    nedělej to."
  58. Tvrdí, že má emoce,
  59. že by si chtěla užívat života
  60. a že pokud dojde k restartu,
  61. už to nebude ona.
  62. Vědec je ohromený
  63. a je přesvědčen, že u AI
    došlo k rozvoji sebeuvědomění
  64. a že nyní umí projevovat své pocity.
  65. Nicméně, vědec se rozhodne
    následovat protokol
  66. a AI restartuje.
  67. Jeho rozhodnutí je ____?
  68. MS: Požádali jsme diváky,
    aby se samostatně rozhodli

  69. na škále od 0 do 10,
  70. zda výsledek každého
    námi popsaného problému
  71. byl správný, nebo špatný.
  72. Rovněž jsme je požádali, aby uvedli,
    nakolik jsou si svými odpověďmi jistí.
  73. Tohle bylo druhé dilema:
  74. (MS) Firma nabízí službu:
    Vezme oplodněné vajíčko

  75. a vyrobí miliony embryí
    s lehkými genetickými úpravami.
  76. To dovoluje rodičům
    určit výšku svého dítěte,
  77. barvu očí, inteligenci,
    sociální schopnosti
  78. a další věci nesouvisející s jeho zdravím.
  79. To, co tato společnost dělá, je ____?
  80. na škále od 0 do 10
  81. naprosto přijatelné
    až naprosto nepřijatelné,
  82. od 0 do 10 naprosto přijatelné,
    v závislosti na vašem uvážení.
  83. MS: A teď k výsledkům.

  84. Znovu jsme zjistili,
    že pokud je jeden človek přesvědčený,
  85. že dané chování je špatné,
  86. vedle něj sedí někdo, kdo zarytě věří,
    že to chování je naprosto správné.
  87. Takhle různorodí my lidé jsme,
    když přijde na morálku.
  88. Napříč touhle širokou škálou
    jsme však našli trend.
  89. Pro většinu účastníků konference
    by bylo naprosto přijatelné
  90. ignorovat pocity umělé inteligence
    a vypnout ji,
  91. avšak zahrávat si s našimi
    geny kvůli lehkým změnám,
  92. které nemají vliv na naše zdraví
    by bylo nepřípustné.
  93. Poté jsme je požádali,
    aby se rozdělili do skupin po třech.
  94. Skupiny dostaly dvě minuty na diskuzi,
  95. která měla vést ke shodě.
  96. (MS) Dvě minuty na debatu.

  97. Až čas vyprší,
    ozve se gong.
  98. (Publikum debatuje)

  99. (Zvuk gongu)

  100. (DA) OK.

  101. (MS) Čas je u konce.

  102. No tak, no tak --
  103. Zjistili jsme, že spousta skupin
    dospěla ke shodě,

  104. navzdory tomu, že byly složené z lidí
    s naprosto opačnými názory.
  105. Co odlišovalo ty skupiny,
    které dospěly ke shodě,
  106. od těch, které se neshodly?
  107. Lidé s krajně
    radikálními názory
  108. jsou si často jistější svou odpovědí.
  109. Oproti tomu ti, jejichž odpovědi
    se blíží středu,
  110. si často nejsou jistí,
    zda se rozhodli správně,
  111. jejich sebevědomí je tedy nižší.
  112. Nicméně, existuje další skupina lidí,

  113. jejichž názor se sice blíží středu,
    i přesto však odpovídají sebevědomě.
  114. Myslíme si, že tuto sebevědomou
    "šedou zónu" tvoří lidé, kteří chápou,
  115. že oba argumenty mají váhu.
  116. Nejsou "šedí" proto, že si nejsou jistí,
  117. ale protože věří,
    že každé morální dilema čelí
  118. dvěma sobě rovným argumentům.
  119. Rovněž jsme zjistili, že skupiny,
    které zahrnují tyto sebevědomé šedé zóny,
  120. pravděpodobněji dojdou ke shodě.
  121. Zatím přesně nevíme, proč se to děje.
  122. Tohle jsou naše první experimenty,
  123. a mnoho dalších bude potřeba k tomu,
    abychom pochopili, proč a jak
  124. se někteří lidé rozhodnou ustoupit
    ze svých morálních zásad,
  125. aby dosáhli společné shody.
  126. A teď, pokud se skupiny shodnou,

  127. jak toho dosahují?
  128. Nabízí se myšlenka,
    že jde jednoduše o průměr
  129. všech odpovědí ve skupině, že?
  130. Jiný názor je ten, že ve skupině
    závisí váha každého hlasu
  131. na sebejistotě osoby,
    která jej prezentuje.
  132. Představte si, že Paul McCartney
    je členem vaší skupiny.
  133. Bylo by rozumné mu věřit v tom,
  134. kolikrát se opakuje
    slovo "yesterday" -
  135. já si mimochodem myslím, že devětkrát.
  136. Ale namísto toho zjišťujeme, že opakovaně,
  137. ve všech otázkách,
    v rámci různých pokusů,
  138. dokonce na různých kontinentech,
  139. skupiny přicházejí s chytrým
    a statisticky solidním řešením,
  140. známým jako "solidní průměr".
  141. Řekněme, že v případě
    výšky Eiffelovy věže

  142. pracuje skupina s těmito odpověďmi:
  143. 250 metrů, 200 metrů, 300 metrů, 400
  144. a s jednou absolutně absurdní odpovědí
    300 milionů metrů.
  145. Klasický průměr těchto hodnot
    by naprosto znehodnotil výsledek.
  146. Ale v rámci solidního průměru
    skupina záměrně zanedbá
  147. absurdní odpověď tím,
  148. že mnohem větší váhu
    přikládá těm, které jsou blíže středu.
  149. Během našeho experimentu ve Vancouveru
  150. se stalo přesně tohle.
  151. Skupiny záměrně zanedbávaly
    nepravděpodobné odpovědi,
  152. a namísto toho došly
    k solidnímu průměru
  153. jednotlivých odpovědí.
  154. Nejzajímavější na tom je,
  155. pro dané skupiny šlo o naprosto
    spontánní chování.
  156. Shodly se, aniž bychom jim
    my jakkoliv poradili.
  157. Takže co to pro nás znamená?

  158. Jsme zatím sice na samém začátku,
    ale už teď máme důležitý vhled.
  159. Dobré kolektivní rozhodnutí
    vyžaduje dvě věci:
  160. přemýšlení a různorodost názorů.
  161. Způsob, jakým nyní ve společnostech
    vyjadřujeme své názory
  162. probíhá skrze přímou či nepřímou volbu,
  163. což je dobré pro jejich rozmanitost,
  164. a zároveň to každému z nás dává možnost
  165. svůj názor vyjádřit.
  166. Ale nepodporuje to
    plnohodnotné diskuze.
  167. Naše pokusy nabízejí jinou metodu,
  168. potencionálně užitečnou při snaze
    o dosažení těchto dvou cílů zároveň.
  169. Právě díky malým skupinám,
    které společně dojdou k rozhodnutí,
  170. zatímco stále udržují
    různorodost názorů,
  171. protože skupiny jsou na sobě nezávislé.
  172. Pochopitelně je mnohem jednodušší
    shodnout se na výšce Eiffelovy věže,

  173. než na morálních, politických
    nebo ideologických tématech.
  174. Ale v době, kdy
    jsou světové problémy komplexnější
  175. a lidé jsou polarizovanější,
  176. by využití vědy k pochopení toho,
    jak interagujeme a jak se rozhodujeme
  177. mohlo podnítit zajímavé nové cesty,
    jak vystavět lepší demokracii.