Co nám mohou řeky povědět o historii Země

Řeky jsou jednou z nejmocnějších přírodních sil -- rozorávají hory, prořezávají se zemí a jejich směr se neustále mění. Pochopení jejich formování a proměn je důležité pro ty, kteří jejich břehy a delty nazývají svým domovem. Ve své vizuálně nabité přednášce geoložka Liz Hajek ukazuje, jak kameny, ukládané starověkými řekami, mohou představovat stroj času ke studiu historie Země. Díky nim můžeme zjistit, jak dnes vést udržitelnější život.

Ukažme si obrázek Země.

Země je úžásná.

Jsem geoložka, takže jsem
do ní celkem blázen,

Země prostě nemá chybu.

Má sílu, je dynamická,
neustále se mění.

Je to celkem zajímavé
místo k životu.

Ale dnes bych s vámi chtěla
sdílet můj pohled geologa.

Jak pochopení minulosti Země

může pomoci při rozhodování,
které činíme v současnosti,

o udržitelném životě na jejím povrchu.

Na zemském povrchu se děje
spousta zajímavých věcí.

Kousek si to přiblížíme

a chci vám povědět
o jedné z nich.

Materiál se po povrchu Země
neustále pohybuje.

Velmi znatelné je to
na povrchu vysokých hor,

který se při erozi uvolní
a sesouvá až do moře.

Tento proces se děje už od počátku

a má obrovský dopad na fungování krajiny.

Tady je příklad z jižní Indie --

je zde jedno z nejvyšších pohoří světa

a na tomto snímku ze satelitu
můžete vidět řeky

přenášející horninu
z těchto pohoří přímo do moře.

Představte si tyto řeky jako buldozery.

V podstatě ztrhávají tato pohoří
a tlačí je dolů k moři.

Ukáži vám názornou ukázku.

Zase se kousek přiblížíme.

Chci vám vyprávět právě o řece.

Vidíme krásné vzory, které řeka vytváří

při posouvání horniny do moře,

ale tyto vzory nejsou statické.

Řeky se kroutí a sem tam přeskočí
o kousek vedle

a to může mít velký vliv na náš život.

Tady je například řeka Kosi.

Tato řeka má krásný tvar písmene C,

vytéká z vysokých Nepálských hor

a nese sebou tuny materiálu,

sedimenty, který vznikly
při erozi ve vysokých horách,

a rozprostírá se napříč Indií

a přemisťuje tento materiál.

Přiblížíme si tuto oblast

a ukážeme si, co se dělo s řekou Kosi.

Je to ukázka toho, jak dynamické
tyto systémy mohou být.

Tady je satelitní snímek ze srpna 2008.

Jsou na něm zvýrazněny barvy,

takže vegetace a rostliny
jsou na něm zelené.

Voda jako modrá.

Znovu zde můžete vidět koryto ve tvaru C,

které zde řeka má,
když vytéká z Nepálu.

A nyní v monzunovém období.

Srpen je období monzunů
v této části světa

a každému, kdo žije poblíž řeky,
nejsou cizí záplavy,

i nebezpečí a minimálně nepříjemnosti
s nimi spojené.

V roce 2008 se ale něco zajímavého.

Řeka změnila své koryto.

Záplavy proběhly hodně odlišně.

Takže řeka Kosi teče tudy,

ale někdy se stane,
že sediment odnášený řekou

některé místo ucpe

a to může způsobit

dramatickou změnu jejího směru.

Tento snímek byl získán
o dva týdny později.

Tady je předchozí trasa

ve tvaru C

a všiměte si, že už není modrá.

Ale máme tady jinou modrou trasu,

která prochází střední částí
oblasti na snímku.

Řeka Kosi tedy vyskočila ze svých břehů.

Pro představu, měřítko je 64 km.

Náhle se posunula o nějakých 48 km.

Ucpala se a vylila ze břehů.

Tady je další snímek o týden později,

můžete zde vidět i předchozí trasy.

Jak vidíte, přemísťování řeky pokračuje

až do velké vzdálenosti od svého
původního směru.

Teď chápete, jak v této oblasti,

kde řeky často mění svůj směr,

považují za důležité vědět, kdy,
kde a jak se řeky přemístí.

Ale tento proces se děje
i mnohem blíže našemu domovu.

V USA

máme řeku Mississippi,
která protéká velkou částí kontinentu.

Přesouvá horninu ze Skalnatých hor

a Velké planiny.

Odvádí ji a přesouvá
přes celou Ameriku

a vypouští do Mexického zálivu.

Tohle je trasa Mississippi,
tak jak ji teď známe,

ale neplynula vždy tímto směrem.

Když použijeme geologické záznamy
zjistíme,

kudy plynula v minulosti.

Například před 4600 lety řeka Mississipi

plynula a ukládala horniny

v této červené oblasti.

Poté se asi před 3500 lety přesunula

na trasu znározněnou oranžovou barvou.

Stále se pohybovala a pohybuje.

Tady je asi před 2000 lety,

před 1000 lety,

a před 700 lety.

A už asi před 500 lety,

plynula stejnou trasou, jako dnes.

Takže tyto procesy
jsou opravdu důležité

a obzvláště v oblasti této delty,

kde přemísťováním Mississippi

vzniká zemský povrch
na pomezí země a moře.

Je to velmi cenný pozemek

a delty jako tato, jsou jedny
z nejvíce zalidněných oblastí planety.

Takže porozumění dynamice těchto krajin,

jak se vytváří
a budou měnit v budoucnosti,

je velmi důležité pro lidi,
kteří tam žijí.

Řeky se různě kroutí.

Mluvila jsem o velkých skocích.

Tady vám ukážu některé z nich.

Zaletíme si k povodí řeky Amazonky

a opět se jedná o velký říční systém,

který odvádí a přesouvá horninu
z pohoří And,

přesouvajíce ji skrz jižní Ameriku

a odvádějící ji do Atlantického oceánu.

Když si to přiblížíme,
můžeme vidět krásně klikaté cesty řeky.

Jsou vážně krásná,
ale znovu připomínám, stále se mění.

Tyto řeky se stále pohybují po okolí.

Satelitní snímky získáváme
už asi 30 let,

takže můžeme tyto změny monitorovat.

Tak chvíli pozorujte některý
záhyb či křivku této řeky

a zjistíte, že dlouho nezůstává
na stejném místě.

Mění se, rozvíjí a překrucuje svůj tvar.

Když se zaměříme na tuto
konkrétní oblast,

vidíte tam něco jako smyčku,

která se kompletně odstřihne.

Jako když prásknete bičem

a odpojíte část řeky v určitém bodě.

Tak jen pro představu,

v této oblasti řeka změnila
směr o více jak 7 km

za jedno nebo dvě období.

Takže krajina, ve které žijeme,

v níž probíhá eroze

a horniny cestují do moře,

se neustále vlní.

Neustále se mění,

takže je potřeba porozumět
těmto procesům,

abychom mohli i nadále žít
na těchto územích.

Je to těžké, pokud máme
jenom informace o tom,

co se děje na zemském povrchu
v současnosti.

Rozumíte? Nemáme mnoho pozorování.

Máme satelitní snímky
jen z posledních 30 let.

Potřebujeme více pozorování,
abychom tyto procesy lépe pochopili.

A také bude potřeba zjistit,

jak tyto oblasti budou
reagovat na změnu klimatu

a změny v krajině,

jak postupně zabíráme
a měníme zemský povrch.

Tady přichází na řadu kameny.

Jak řeky plynou,

odnášejí horniny z hor do moří,

semtam se nějaký kámen zasekne na dně.

Postupně se zanese dalším materiálem

a po delší době tady
máme velký nános usazenin,

který se může změnit v kámen.

To znamená, že se můžeme
podívat na takovéto místo,

kde je velký a silný nános kamenů,

vrátit se v čase

a nahlédnout do minulosti,
jak krajina vypadala dříve.

Může nám to pomoci rekonstruovat

a pochopit, jak se krajina vyvíjela.

Je to celkem praktické,

protože Země má celkem
velkolepou historii, že?

Tohle video zobrazuje
rekonstrukci paleogeografie

prvních 600 milionů let historie Země.

Tady je to trochu zrychlené.

Desky se různě pohybovaly,

klima se měnilo,
hladina moře také,

vytvářely se různé typy krajin

a rozdílné typy prostředí,
kterými můžeme procházet --

kdybychom měli stroj času --

můžeme se k nim vrátit.

Ale my ho vlastně máme,

stačí se podívat na skály z toho období.

Chci vám ukázat příklad

a vzít vás do speciálního období
v minulosti Země.

Asi před 55 miliony let došlo
k prudkému oteplení

a velké množství oxidu uhličitého

se uvolnilo do atmosféry.

Způsobilo to rychlé a celkem
extrémní globální oteplení.

Když říkám oteplení,
tak myslím opravdové oteplení.

Jako třeba krokodýli a palmy

od severní Kanady až po jižní Patagonii.

Bylo to horké období
a proběhlo poměrně rychle.

Co tedy můžeme udělat?

Můžeme se vrátit zpět,
najít skály z tohoto období

a rekonstruovat krajinu,
která vznikla reakcí na toto oteplení.

Takže, tady ... ano, kameny.

(smích)

Tady je hromada kamení.

Ta žlutá oblast

kdysi bývala řeka.

Podobná té na kresbě.

Tady jsou usazeniny z období
asi před 55 miliony let.

Geologové umí po bližším prozkoumání

rekonstruovat krajinu.

Tady je další příklad.

Žlutá oblast bývala řeka.

Tady další nad ní.

Můžeme jít blíž, provést měření a průzkum

a zjistit různé vlastnosti.

Například to, co jsem tady zvýraznila,
nám napoví,

že řeka byla asi metr hluboká.

Mohli jste se přebrodit přes tuto říčku,

pokud jste tudy šli
asi před 55 miliony lety.

Ty načervenalé věci
nad a pod těmito pásy

jsou starobylé usazeniny půdy.

Když je prozkoumáme,
můžeme říct, co žilo a rostlo v krajině

a pochopit, jak ji řeky
spoluvytvářely svými záplavami.

Můžeme se tedy podívat zblízka
a rekonstruovat s určitou specifičností,

jak tyto řeky plynuly
a jak vypadala krajina.

Pokud to uděláme
u tohoto konkrétního místa

dnes,

zjistíme, co se stalo
před tím náhlým oteplením,

řeky jakoby vytesaly svou cestu
dolů z hor do moře

a možná vypadaly podobně
jako povodí řeky Amazonky.

Ale právě na počátku
této klimatické změny

se řeky dramaticky změnily.

Najednou se rozšířily

a přelévaly se sem a tam mnohem rychleji.

Někdy se řeky vrátily do stavu
v mnohém podobného,

jaký byl před touto klimatickou změnou,

ale to trvalo velmi dlouho.

Můžeme se tedy vrátit v čase,
vytvářet tyto rekonstrukce

a pochopit, jak se povrch země měnil

v reakci na klimatickou změnu
nebo když se na něm něco událo.

Takže některé ze způsobů,
kterými se řeky proměňují

nebo příčiny, proč mění
své vzorce a své pohyby,

jsou kvůli nadměrnému množství vody
padajícímu na zemský povrch,

když se klima oteplí,

může přesunout více sedimentu
a erodovat více sedimentu,

a to mění chování řeky.

Pokusím se to shrnout.

Dokud bude zemský povrch našim domovem,

musíme opatrně pracovat se zdroji a riziky

spojenými s životem
v dynamickém prostředí.

Podle mě jediná cesta,
jak to provádět udržitelně,

je s využitím informací

o vývoji krajiny a jejím chování
v dřívějších dobách.

Děkuji vám.

(Potlesk)