Hleďte si jazyka | Patricia Ryan | TEDxDubai

Tato přednáška zazněla na lokální TEDx akci, uspořádané nezávisle na TED konferencích.
Angličtina je velký byznys a jazyky vymírají rychleji než kdy dřív. Je tam nějaká spojitost? Je to další manifestace McDonaldizace, nežádoucí tvář globalizace? Chceme přijít o jazykovou pestrost a bohatou kulturu, kterou to s sebou přináší?

V Dubaji se mi to stává každou chvíli:

"Jste tu na dovolené, drahoušku?"

(Smích)

"Přijela jste za dětmi?"

(Smích)

"Jak dlouho se zdržíte?"

No, doufám, že ještě
aspoň chvíli.

V Zálivu už žiji a učím
přes třicet let

(Nadšení) (Potlesk)

a za tu dobu jsem byla
svědkem mnoha změn.

Jsou to šokující statistiky
a já bych dnes ráda hovořila

o ztrátě jazyka
a globalizaci angličtiny.

Chci vám povědět o své známé,

která učila angličtinu
dospělé studenty v Abú Dhabí

a jednoho krásného dne se rozhodla
vzít je na zahradu,

aby je naučila nějaká slovíčka
k tématu příroda.

Nakonec to ale byla ona,
kdo se naučil všechny arabské názvy

tamních rostlin
i jejich využití:

v medicíně, kosmetice,
kuchyni i bylinářství.

Kde ke všem těm vědomostem
ti studenti přišli?

Přirozeně skrze své prarodiče,
ba dokonce praprarodiče.

Není nutné vás poučovat
o důležitosti

komunikace napříč
generacemi.

Jazyky však v dnešní době zanikají
nebývalou rychlostí.

Každých 14 dní zanikne jeden jazyk.

Netuším, jak na to přišli,
ale říká se to, že?

Angličtina je zatím
neoddiskutovatelným globálním jazykem.

Může tam být spojitost?
To nevím.

Vím však, že jsem
zažila velké změny.

Cílem mé první cesty do Zálivu
byl Kuvajt,

a to v době, kdy to bylo
ještě strastiplné místo.

Ovšem zase ne až tak dávno,
to je trochu moc brzo.

Byla jsem nicméně najata
společností British Council

společně s dalšími pětadvaceti učiteli,

a byli jsme prvními nemuslimy, kteří
na státních školách v Kuvajtu učili.

Poslali nás tam učit angličtinu,

protože tamní vláda chtěla
modernizovat zemi

a pozvednout občany
prostřednictvím vzdělání.

A Spojené království samozřejmě něco
těžilo z toho úžasného ropného bohatství.

Dobře.

Ta zásadní změna, jíž jsem byla svědkem,

je přerod z výuky angličtiny

coby vzájemně prospěšné činnosti

k obrovskému mezinárodnímu byznysu,

kterým je teď.

Není to už ledajaký cizí jazyk
ve školních osnovách

a není ani výsadou
matky Anglie.

Stal se z toho hit

ve všech anglicky hovořících
zemích světa.

A proč také ne?

Nejlepší vzdělání,

jak uvádí nejnovější
univerzitní žebříčky,

poskytují univerzity
ve Spojeném království a USA.

Každý proto logicky touží
po anglickém vzdělání.

Pokud ale nejste rodilý mluvčí,
musíte uspět u testu.

Ale je správné odmítnout studenta

pouze na základě jeho jazykových
kompetencí?

Vezměte si třeba počítačového
génia.

Bude potřebovat stejný jazyk
jako například právník?

Nemyslím si.

My, učitelé angličtiny,
takové odmítáme neustále.

Zamáváme stopkou
a zastavíme je tak na jejich cestě.

Nemůžou se vydat za svým snem
dokud neovládnou angličtinu.

Řeknu to asi takhle,

kdybych potkala monolingvního Holanďana,

který našel lék proti rakovině,

zamítla bych mu studia
na své Britské univerzitě?

Těžko.

Ve skutečnosti ale přesně tohle děláme.

My angličtináři
jsme strážci brány

a vy nás musíte nejdřív přesvědčit,

že vaše angličtina je dost dobrá.

Může být nebezpečné dát tak hodně...

(Smích) (Potlesk)

dát takovou moc
úzkému segmentu společnosti,

bariéra by pak byla až moc obecná.

Už ale slyším jak říkáte:

"A co věda a výzkum?
To je všechno v angličtině."

Knihy jsou psané anglicky,

časopisy jsou psané anglicky,

ale to vše je jen sebenaplňující se
předpověď.

Jen to přiživuje požadování angličtiny,
a tak to neustává.

Kam se poděl překlad, ptám se.

Pokud se zamyslíte nad
zlatým věkem islámu,

tehdy se hojně překládalo,

vznikaly překlady z latiny a řečtiny

do arabštiny, perštiny

a pak se to dále přeložilo
do germánských jazyků Evropy

a do románských jazyků

a najednou vyšla záře
nad evropskou dobou temna.

Nechápejte mě špatně,

nejsem proti výuce angličtiny,
vy všichni angličtináři,

nevadí mi to, je skvělé,
že máme globální jazyk,

potřebujeme ho dnes více než kdy jindy.

Jsem ale proti tomu využívat jej
jako překážku.

Chceme skutečně skončit
se šesti sty jazyky,

přičemž těmi hlavními
budou angličtina nebo čínština?

Potřebujeme víc než jen to.

Kde uděláme čáru?

Daný systém staví na roveň
inteligenci

se znalostí angličtiny,

(Smích)

což je dost nahodilé.

(Povzbuzení) (Potlesk)

A ráda bych připomněla,

že oni velikáni, již tvořili základ
pro dnešní vzdělance

nemuseli umět anglicky,

nemuseli uspět u testu
z angličtiny.

Jeden příklad za všechny,
Einstein.

Ten byl mimochodem považován
za žáka se speciálními potřebami,

protože byl v podstatě dyslektik.

Naštěstí pro tento svět
však nemusel dělat zkoušku z angličtiny,

protože ty přišly až roku 1964

v podobě TOEFL, americké zkoušky
z angličtiny.

Teď je jich tu přehršel.

Zkoušek z angličtiny
je dnes spousta

a milióny a milióny studentů
je každoročně podstupují.

Můžeme se domnívat, vy i já,

že poplatky za ně nejsou tak špatné,
že jsou v pořádku,

ale jsou nedosažitelné
pro milióny chudých lidí.

Takže tyto lidi v podstatě automaticky
odmítáme.

(Potlesk)

Připomíná mi to titulek,
který jsem nedávno viděla.

"Vzdělání - velká propast."

Rozumím tomu a chápu,
proč se lidé chtějí zaměřit na angličtinu.

Chtějí svým dětem dopřát
ty nejlepší životní příležitosti,

a k tomu potřebují
západní vzdělání,

protože ty nejlepší pracovní
pozice obsazují

absolventi univerzit ze Západu,
jak už jsem prve zmínila,

je to koloběh.

Povím vám příběh dvou vědců,
dvou anglických vědců.

Prováděli experiment týkající se genetiky,

předních a
zadních končetin zvířat.

Jenže se nemohli dobrat výsledků,
jaké chtěli,

a nevěděli co si počít,

když v tu přišel německý vědec,
který si všiml,

že používají dva výrazy pro
přední končetinu a zadní končetinu,

zatímco genetika nerozlišuje
a stejně tak němčina.

Takže hurá! Problém vyřešen.

Pokud nedokážete vymyslet myšlenku,

zaseknete se.

Když to ale dokáže jiný jazyk,

pak můžeme spoluprací
dosáhnout a naučit se mnohem víc.

Moje dcera přijela do Anglie z Kuvajtu.

Studovala vědu a matematiku v arabštině
na arabské střední škole.

Musela si to na gymnáziu překládat
do angličtiny

a byla v těch předmětech
nejlepší ve třídě,

což jen ukazuje, že když k nám
přijedou zahraniční studenti,

možná je dostatečně neuznáváme
pro to, co znají,

a znají to ve svém vlastním jazyce.

Když jazyk vymře,

neuvědomujeme si,
co s ním ztrácíme.

Tohle je nádherný...

Nevím, zda jste to
nedávno neviděli na CNN,

udělovali Heroes Award

mladému keňskému pasáčkovi ovcí,

který v noci nemohl studovat,
jako žádné z tamních dětí,

protože petrolejová lampa
čadila a to ničilo oči,

a krom toho petroleje nikdy
nebylo dost,

protože co si za dolar na den koupíte?

Vymyslel proto beznákladovou
solární lampu,

a děti z jeho vesnice teď dostávají
stejně dobré známky ve škole

jako děti,
které doma mají elektřinu.

(Potlesk)

Když obdržel to ocenění,
pronesl tato krásná slova:

"Ty děti můžou vyvést Afriku
z toho, čím je teď,

z temného kontinentu do osvětleného."

Jednoduchá myšlenka, která však může mít
tak dalekosáhlé důsledky.

Lidé, kteří postrádají světlo,

ať už hmatatelné, nebo metaforické,

nemohou našimi zkouškami projít

a my nemůžeme nikdy zjistit, co umí.

Neponechejme je ani sebe
v temnotě.

Oslavujme různorodost.

Hleďte si jazyka!

Používejte jej k šíření skvělých myšlenek!

(Potlesk)