YouTube

Got a YouTube account?

New: enable viewer-created translations and captions on your YouTube channel!

Czech subtitles

← Kouzlo rovnováhy mezi odvahou a strachem

Get Embed Code
40 Languages

Showing Revision 18 created 02/05/2020 by Vladimír Harašta.

  1. Když jsme mladí, jsme přirozeně stateční
  2. a neohroženě sníme o tom,
    jaký by náš život mohl být.
  3. Možná jste chtěli být astronautem
    nebo konstruktérem raket.
  4. Možná jste snili,
    že procestujete všechny kontinenty.
  5. Od útlého mládí jsem toužila pracovat
  6. pro Organizaci spojených národů
  7. v těch nejproblémovějších zemích světa.
  8. A díky velké kuráži
  9. se mi tento sen splnil.
  10. S odvahou se to však má takto:

  11. nepřichází na povel,
    kdykoli ji potřebujeme.
  12. Jde o výsledek náročné reflexe
    a skutečného úsilí,
  13. jež vyžadují rovnováhu
    mezi strachem a statečností.
  14. Beze strachu se dopouštíme hloupých chyb.
  15. A bez kuráže
    nikdy nevykročíme do neznáma.
  16. V rovnováze mezi nimi
    leží klíč k úspěchu,
  17. a právě s touto rovnováhou
    se všichni dennodenně potýkáme.
  18. Nejprve pár slov o mých nóbl kolečkách.

  19. Na vozíku nejsem odjakživa.
  20. Vyrůstala jsem jako mnozí z vás,
  21. běhala, skákala a tancovala.
  22. Miluji tanec.
  23. Nicméně, když mi bylo kolem 25 let,
  24. začala jsem z nevysvětlitelných
    důvodů padat na zem.
  25. A o pár let později
  26. mi diagnostikovali
    recesivní genetickou poruchu
  27. s názvem dědičná zánětlivá myopatie
  28. neboli HIBM.
  29. Jde o onemocnění,
  30. kdy postupně ochabují všechny svaly
    od hlavy po prsty na nohou.
  31. HIBM je velmi vzácná nemoc.
  32. Ve Spojených státech
    ji diagnostikovali méně než 200 lidem.
  33. Dodnes neexistuje prokázaná léčba ani lék
  34. a během 10 až 15 let od propuknutí
  35. vede HIBM zpravidla k ochrnutí,
  36. což je důvod,
    proč nyní používám invalidní vozík.
  37. Když u mě poprvé rozpoznali poruchu,
    všechno se změnilo.

  38. Byla to děsivá zpráva,
  39. protože jsem s chronickou nemocí
    či hendikepem měla nulové zkušenosti.
  40. A neměla jsem ponětí,
    jak může nemoc postupovat.
  41. Avšak nejvíc deprimující
  42. bylo poslouchat rady druhých lidí,
  43. abych omezila své ambice a sny
  44. a změnila svá očekávání od života.
  45. „Měla bys opustit
    svoji mezinárodní kariéru.“
  46. „Takhle si tě nikdo nevezme.“
  47. „Bylo by sobecké pořídit si děti.“
  48. To, že někdo jiný než já sama
  49. kladl omezení mým snům a cílům,
  50. bylo absurdní.
  51. A neakceptovatelné.
  52. A tak jsem je ignorovala.
  53. (povzbuzení a potlesk)

  54. Provdala jsem se.

  55. Já sama se rozhodla nemít děti.
  56. A pokračovala jsem
    v kariéře pro Spojené národy
  57. i po stanovení diagnózy,
    kdy mě čekaly 2 roky v Angole,
  58. země zotavující se
    z 27leté brutální občanské války.
  59. Trvalo však dalších 5 let,
  60. než jsem svému zaměstnavateli
    oficiálně sdělila svou diagnózu.
  61. Protože jsem se bála,
  62. že zpochybní mou schopnost
    vykonávat tuto práci, a že ji ztratím.
  63. Pracovala jsem v zemích,
    kde byla běžná obrna,
  64. takže když jsem někoho zaslechla,
  65. že jsem nejspíš přežila obrnu,
  66. myslela jsem,
    že je mé tajemství v bezpečí.
  67. Nikdo se neptal, proč kulhám.
  68. A tak jsem nic neříkala.
  69. Trvalo mi přes 10 let,

  70. než jsem závažnost HIBM vnitřně přijala,
  71. zrovna když i základní úkoly
    pro mne začínaly být čím dál náročnější.
  72. I přesto jsem nadále mířila za svým snem
    o práci po celém světě,
  73. a dokonce jsem byla jmenována
    kontaktní osobou pro hendikepované
  74. z řad obětí ničivého zemětřesení
    na Haiti v roce 2010,
  75. kde jsem 2 roky sloužila pro UNICEF.
  76. Později mě práce přivedla
    do Spojených států.
  77. A i poté, co nemoc značně pokročila
  78. a já potřebovala k chůzi
    ortézu a chodítko,
  79. nepřestávala jsem toužit po dobrodružství.
  80. A tentokrát jsem začala snít
    o skutečně velkolepém dobrodružství.
  81. A co může být velkolepější
    než samotný Grand Canyon?
  82. Věděli jste, že z 5 milionů lidí,
    kteří navštíví okraj kaňonu,

  83. pouhé 1 procento
    sestoupí na jeho dno?
  84. A já chtěla být součástí toho 1 procenta.
  85. Jediný problém je ‒
  86. (potlesk)

  87. Jediný problém je,
    že Grand Canyon není tak docela přístupný.

  88. Potřebovala jsem něčí asistenci,
  89. abych slezla 5000 stop hluboký,
    kolmý svah se sypkým terénem.
  90. Když musím čelit překážkám,
  91. strach se nemusí dostavit hned,
  92. jelikož předpokládám, že tak či onak
  93. problém vyřeším.
  94. A v této situaci mě napadlo:
  95. takže pokud dolů nemohu sejít pěšky,
  96. mohla bych se naučit jezdit na koni.
  97. A přesně tohle jsem udělala.
  98. A tímto rozhodnutím

  99. se započala má 4letá mise,
  100. během níž jsem se zmítala
    mezi strachem a kuráží,
  101. abych absolvovala 12denní expedici.
  102. Čtyři dny na koňském hřbetu
    napříč Grand Canyonem, od okraje k okraji,
  103. a 8denní rafting
    po 240 kilometrech řeky Colorado River,
  104. to vše s filmovým štábem v závěsu.
  105. Spoiler ‒ dokázali jsme to.
  106. Avšak ne bez toho, abych poznala,
    jak můj nejhlubší strach
  107. ve mně dokáže vyvolat
    stejnou porci odvahy.
  108. Je 13. dubna 2018,
  109. sedím 2,5 metru nad zemí,
  110. jedu na mustangovi jménem Sheriff
  111. a mé první dojmy z Grand Canyonu
  112. byly ve znamení šoku a hrůzy.
  113. Kdo mohl vědět, že mám strach z výšek.
  114. (smích)

  115. Ale na vzdávání se teď nebylo pomyšlení.

  116. Sebrala jsem každý kousek odvahy
  117. abych nedovolila strachu
    připravit mě o to nejlepší v sobě.
  118. Nasedli jsme na koně na jižním okraji
  119. a vše, co jsem mohla dělat,
    abych se udržela v klidu,
  120. bylo zhluboka dýchat,
    zírat vzhůru do oblak
  121. a soustředit se na hlasy lidí z týmu.
  122. K nehodě došlo
    ještě během první hodiny.
  123. Nedokázala jsem se udržet
    v sedle vzpřímená,
  124. a když kůň překonával delší schod,
  125. mrštila jsem sebou dopředu
    a udeřila se obličejem o jeho hlavu.
  126. Vypukla panika, hlava mě šíleně bolela,
  127. ale stezka byla příliš úzká na to,
    abychom mohli sesednout.
  128. Teprve v polovině cesty,
    ve výšce 700 metrů,
  129. před sebou ještě nejméně 2hodinový sestup,
  130. jsme mohli zastavit, sundat helmu
  131. a spatřit bouli o velikosti vejce
    trčící z mého čela.
  132. Jak je možné, že při všem tom
    plánování a veškeré výbavě
  133. nám nakonec chyběl sáček s ledem?
  134. (smích)

  135. Naštěstí pro nás všechny otok ustoupil

  136. a přesunul se na mou tvář,
    kde vytvořil dva obří monokly,
  137. což je přesně ten pravý „look“
    pro dokumentární film.
  138. (smích)

  139. (potlesk a povzbuzení)

  140. Nebyla to jednoduchá, poklidná cesta,

  141. ale o to přesně tady šlo.
  142. Ačkoli jsem se bála
    nasednout zpět do sedla,
  143. dostala jsem se tam.
  144. Samotný sestup na dno kaňonu
  145. trval celkem 10 hodin,
  146. a to byl pouze první den v sedle
    z celkových 4 dní.
  147. Poté následovaly mohutné peřeje.

  148. Řeka Colorado v Grand Canyonu
  149. patří k nejdivočejším vodám
    pro sjezd v zemi.
  150. A čistě pro případ, že bychom se převrhli,
  151. jsme nejprve nacvičovali mou záchranu
    v menších peřejích.
  152. A mohu s klidem říct,
    že nešlo o oslňující scénu.
  153. (smích)

  154. Nadechla jsem se na nesprávné straně vlny,

  155. dusila jsem se vodou
  156. a nedokázala udržet směr.
  157. Ano, bylo to hrůzostrašné,
  158. ale zároveň to bylo úchvatné.
  159. Vodopády, hladké stěny kaňonu
  160. a dno staré několik miliard let,
  161. v kterém se v průběhu dne střídaly barvy.
  162. Grand Canyon je ryzí divočina
  163. hodná všech svých poct.
  164. (potlesk)

  165. Expedice,

  166. celé to plánování a výprava samotná
  167. mi ukázaly novou dimenzi strachu,
    jakou jsem nikdy předtím nepoznala.
  168. Ale co je důležitější,
  169. ukázaly mi,
    jak troufale odvážná dokážu být.
  170. Mé putování Grand Canyonem
    nebylo jednoduché.
  171. Tohle nebyla výprava neohrožené Amazonky
  172. hravě si razící cestu velkolepou scenérií.
  173. Tohle jsem byla já v slzách,
  174. vyčerpaná, domlácená a se dvěma monokly.
  175. Bylo to děsivé,
  176. bylo to stresující,
  177. bylo to vzrušující.
  178. Teď, když výprava skončila,

  179. je snadné brát to,
    čeho jsme dosáhli, na lehkou váhu.
  180. Vím, že chci tuto řeku sjet znovu.
  181. Tentokrát celých 445 kilometrů.
  182. (potlesk)

  183. Ale zároveň vím, že tu část v sedle
    už nechci absolvovat nikdy.

  184. (smích)

  185. Je to zkrátka příliš nebezpečné.

  186. A o to přesně mi jde.
  187. Nejsem zde pouze proto,
    abych vám ukazovala záběry z filmu.
  188. Jsem tady, abych připomenula nám všem,
  189. že život sám je vskutku lekce
  190. hledání rovnováhy mezi strachem a odvahou.
  191. A porozumění tomu,
    co je a co není dobrý nápad.
  192. (smích)

  193. Život je děsivý sám o sobě,

  194. takže aby se naše sny vyplnily,
    stateční být musíme.
  195. Tváří v tvář vlastním obavám
  196. a při sbírání odvahy pro jejich překonání,
  197. přísahám, že prožívám výjimečný život.
  198. A proto žijte velkolepě
  199. a pokuste se nechat svou odvahu
    vyvážit váš strach.
  200. Nikdy nevíte, kam vás to zavede.
  201. Děkuji.

  202. (potlesk a povzbuzení)