The Fermi Paradox II — Solutions and Ideas – Where Are All The Aliens?

Je tu pravděpodobně 10 tisíc hvězd pro každé zrnko písku na Zemi v pozorovatelném vesmíru.

Víme, že jsou tu triliony planet.

..Takže kde jsou všichni mimozemšťané ?

Tohle je Fermi Paradox.

Pokud chcete vědět více, podívejte se na první část.

Tady se budeme zabývat možnými řešeními Fermi Paradoxu.

Takže, budeme zničeni, nebo nás čeká nádherná budoucnost ?

Cestování vesmírem je těžké, ale ne nemožné; je to obrovská výzva k cestování k jiným hvězdám.

Masivní množství materiálu by muselo být vypuštěno na oběžnou dráhu a sestaveno.

Cestu dlouhou přes tisíc let musí přežít populace dostatečně velká, aby začala odznovu.

A vybraná planeta by nemusela být tak pohostinná, jak původně vypadala.

Bylo již extrémně těžké sestavit vesmírnou loď, která by zdolala tuto cestu.

A s mezihvězdnou invazí bychom toho moc nenadělali..

Navíc, uvažujte o čase; vesmír je velmi starý.

Na Zemi byl život již pro alespoň 3.6 miliard let.

Lidé tu jsou přítomní již 250 tisíc let.

..Ale jen sto let jsme měli technologii schopnou komunikovat přes velké vzdálenosti.

Mohou tu být rozsáhlá mimozemská království roztažená přes tisíce hvězdných systémů a existující již miliony let,

a my jsme je mohli přehlédnout.

Mohou tu být úžasné ruiny na vzdálených světech.

99% všech druhů živočichů a rostlin již vymřely.

Je lehké argumentovat, že to bude i náš osud - dříve nebo později.

Inteligentní život se mohl vyvíjet, šířit se přes několik hvězdných systémů a vymřít znovu a znovu.

Ale galaktické civilizace se nemusely nikdy potkat.

..Takže, možná je to sjednocující myšlenka života ve vesmíru, pozorovat hvězdy a říkat si: "Kde jsou všichni ?"

Ale není tu žádný důvod předpokládat, že mimozemšťané jsou jako my;

že naše logika platí i pro ně.

Možná jsou naše nástroje pro komunikaci prostě příliš primitivní a staré.

Představte si, že sedíte v domě s vysílačem Morseovy abecedy; stále posíláte zprávy, ale nikdo neodpovídá.

A vy byste se cítili velice osamělí. Možná jsme stále nedetekovatelní pro inteligentní druhy.

A tak to zůstane, dokud se nenaučíme správně komunikovat.

A možná, i kdybychom potkali mimozemšťany, bylo by pro nás komunikování s nimi příliš obtížné.

..Představte si nejchytřejší veverku, jak je to jen možné;

nehledě na to, jak moc by jste se snažili, nedokázali byste jí vysvětlit naši společnost.

Konec konců, z perspektivy veverky je strom jediná věc, kterou potřebuje k životu.

Takže, kácení lesů je přeci šílené, ale my nekácíme lesy kvůli tomu, že nesnášíme veverky.

Prostě chceme nějaký zdroj.

Přání a zájmy této veverky nás nezajímají.

Civilizace typu III může shánět nějaké zdroje a ohrožovat nás podobným způsobem.

Můžou prostě vysát naše oceány pro jejich vlastní potřebu.

Jeden z mimozemšťanů se může zamyslet "Jé, malé roztomilé opičky, staví nádherné betonové struktury, ale teď vymřeli, jaká škoda"

..před aktivováním warpového pohonu.

Ale pokud tu je civilizace, která chce zničit ostatní druhy,

je více pravděpodobné, že by byla motivována spíše kulturou než ekonomikou.

A každopádně, bylo by více efektivní automatizovat tento proces zkonstruováním perfektní zbraně;

replikující se vesmírné sondy vytvořené z nano-robotů.

Pracují na molekulární úrovni velice rychle a smrtelně,

se sílou zaútočit a rozebrat vše, během okamžiku.

Jediné, co potřebujete, je dát jim čtyři instrukce:

Zaprvé, najdi planetu se životem.

Zadruhé, rozeber vše na této planetě do svých prvočinitelů.

Zatřetí, použij tyto zdroje k sestavení dalších sond.

Začtvrté, opakuj.

Stroj jako tento by mohl očistit galaxii od života během pár milionů let.

..Ale proč by jste cestovali tolik světelných let, místo páchání genocidy ?

Rychlost světla vlastně není až zas tak rychlá,

pokud by někdo chtěl cestovat rychlostí světla, stejně by to zabralo sto tisíc let k přeletění celé Mléčné dráhy,

a navíc by jste pravděpodobně cestovali pomaleji.

Může tu být více mnohem příjemnějších věcí, než je ničení civilizací a budování království.

Například, zajímavý koncept - Matrioshka Brain.

Obrovská struktura obklopující hvězdu,

počítač natolik výkonný, že by do něj celý druh mohl nahrát své vědomí a existovat ve virtuální realitě.

Navíc, bylo by možné prožít nádhernou věčnost bez nudy nebo smutku - perfektní život.

Pokud by tento počítač byl postaven okolo červených trpaslíků, mohl by být napájen až okolo deseti trilionů let.

Kdo by chtěl ovládnout galaxii nebo se setkat s ostatním životem, kdyby tohle bylo možností ?

..Všechna tato řešení Fermi Paradoxu mají jeden problém -

nevíme, kde leží hranice technologie.

Můžeme být velice blízko, nebo naopak.

Může nás čekat super-technologie,

která nám propůjčí nesmrtelnost, cestování do jiných galaxií, vyvyšující nás na úroveň bohů.

Jedinou věc, kterou musíme uznat je, že vlastně nic nevíme.

Lidé strávili více než 90% své jejich existence jako lovci nebo sběrači.

Před 500ti lety jsme si mysleli, že jsme středem vesmíru.

Před 200 lety jsme přestali používat lidskou sílu jako hlavní zdroj energie.

Před 30ti lety jsme na sebe mířili apokalyptickými zbraněmi kvůli politickému nesouhlasu.

V galaktickém časovém měřítku jsme embrya,

ušli jsme již dlouhou cestu, ale máme ještě pořád dlouhou cestu před sebou.

Myšlenka, že jsme stále středem vesmíru je v lidech stále silná,

takže je lehké vytvořit arogantní předpoklady o životě ve vesmíru.

Ale nakonec, je tu jen jeden způsob, jak to zjistit, že ?

Titulky vytvořil Stanislav Šesták (PowerOfFailing).

Nezapomeňte se podívat i na další videa tohoto kanálu !