Poslední Reformace - Začátek (2016) - CELÝ FILM

Bonusová videa, DVD a více na: http://www.tlrmovie.com.

Tento dokument právě teď mění svět! Ukazuje jaký byl život prvních Ježíšových učedníků, kteří chodili po zemi a proč evangelium zaplavilo celý svět. Ukazuje, jak má vypadat život křesťana - život, kde nás následují znamení a zázraky.

SDÍLEJ tento film s každým s kým můžeš.

Stáhni si tento film a ukaž ho svojí církvi / domácí skupině / přátelům
https://thelastreformationmovie.com/download

Facebook
https://www.facebook.com/TheLastReformationMovies/

Kontaktuj učedníky ve svojí oblasti
https://thelastreformation.com/network

Studuj dál! Online biblická škola zdarma
https://www.youtube.com/playlist?list=PL0gVAb8r3Mj-GbT18XWdro0Kt_6wM0kv_

Pomoz rozšířit tento film
https://thelastreformationmovie.com/help-to-spread-this/

Hudba
Matia Cupelli - https://soundcloud.com/mattiacupelli
Adam Threlfall - http://www.adamthrelfall.co.uk

Titulky k videu
https://thelastreformation.com/help-with-translating-the-movie/

Dary
https://thelastreformationmovie.com/donate

FAQ
https://thelastreformationmovie.com/qa

"Toto je DNES nejlepší dokument Knihy Skutků." -- Andy Garcia

"Dívali jsme se minulou noc na váš film v našem církevním shromáždění. Duch Svatý se mocně ukázal!" -- Sarah

"Tenhle film mě dostal! Sdílela jsem ho s mnoha přáteli!" - Angela

Skutky 19:5
"Když to uslyšeli,

dali se pokřtít
ve jméno Pána Ježíše."

Smrt tělu a hříchu.

Zemři s Kristem.
Povstaň s Kristem.

Duchu Svatý přijď,
Duchu Svatý přijď, osvoboď ji.

Zemři s Kristem.

Skutky 19:6:
A když na ně Pavel vložil ruce

přišel na ně Duch Svatý,

a oni začali mluvit jazyky,
a prorokovat

Duchu Svatý ještě...

Přijď se svým Duchem Svatým.
Naplň mě.

A slova začala přicházet.

Díky Pane.

Co jsem to dělal?
- Cože?

Co jsem to dělal?

Co jsi dělal,
ty ses modlil v jazycích.

Skutky 3:6-7
Petr pak řekl:

"...Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského,
vstaň a choď...

...a hned jeho nohy
a klouby získaly sílu."

Bolí to?
- Ne.

Vůbec ne?
- Ne.

Ježíšovým jménem,
děkuji Ti, amen.

Je to hotovo?
Hallelujah.

...přes jeden měsíc
a ona je v šoku.

To je Ježíš.

Dívala jsem se
na tyhle věci v TV

a nevěřila jsem tomu,
ale dneska tomu věřím,

protože se to stalo mě.

Bolesti odejdi, teď.

A teď to můžeš udělat.
Teď vstaň.

Je to dobré, jo?
- Jo.

Díky Otče, amen.
Zkontroluj to.

Cítíš nějaký rozdíl?

Vážně to už nebolí.

Páni.

Bože, díky za uzdravení,
protože ta bolest odejde.

Zkus hlavu.

Ne...
Necítím bolest, brácho.

Bolest už je pryč.
Bolest už je pryč, ano.

My jako dnešní církev stojíme
na prahu nové reformace.

Reformace, kde jdeme zpátky

k tomu, co čteme v Knize Skutků.

Když se podíváte na církev dnes,

je tak odlišná od toho co čteme
v Knize Skutků.

Protože máme zhruba
2000 let historie,

kde se církev měnila
znova a znova.

Můžeme vidět, že církev
v Knize Skutků byla živé tělo.

Bylo to tělo věřících,
kteří byli vedeni Duchem Svatým.

Církev byla hnutí,
učednické hnutí.

Křesťanství se přesunulo do Řecka
a stalo se filozofií.

Přišlo do Itálie
a stalo se institucí.

Přišlo do Evropy
a stalo se kulturou.

Přišlo do Ameriky
a stalo se obchodem.

Pokud vezmeš tělo a uděláš
obchod ze svého těla,

není to prostituce?

A to je co jsme dnes
udělali s církví.

My jsme prodávali církev
Kristovu, tělo Kristovo.

A proto potřebujeme
vidět reformaci,

kde půjdeme mnohem hlouběji,

co se týká učení,
co se týká Ducha,

a co se týka celého systému,
církevního systému.

Proč děláme církev tak jak ji děláme.

Je čas se vrátit k tomu,
co čteme v Knize Skutků.

Bůh nás přivádí
zpátky na začátek.

Co dělá Knihu Skutků
unikátní knihou Bible,

Kniha Skutků je
jedinou knihou celé Bible

a všech písem,
která nám ukazuje,

jak vlastně vyjít
a získávat učedníky.

Pokud čtete evangelia, která,
vedou ke Knize Skutků,

je zajímavé,
že i když byly tyto knihy

napsané v čase,
ve kterém byly napsané,

pravděpodobně kolem třiceti let
po kříži.

Ale veškerý čas, který je zachycen
je před křížem.

Takže my tam nevidíme
plnost křesťanského života,

protože Kristus ještě nezemřel,
nebyl ještě pochován

a vzkříšen a nebyl poslán
jeho Duch.

Takže v evangeliích nevidíme,

jak vyšli ven
a získávali učedníky.

Duch Svatý ještě nebyl dán

a navíc jsme ještě neměli moc

vyjít a být v tom úspěšní.

A myslím, že to dost přispívá
k dnešnímu strachu

pro ty, kteří neznají
Ducha Svatého.

Protože Ježíš jim řekl,
aby šli a čekali.

Řekl, když přijde můj Duch,
obdržíte moc

a pak budete mými svědky.

Je to skutečné!
Je to opravdu skutečné!

Amen, je to skutečné!

Haleluja.
- Byla uzdravená.

Úžasný Ježíš.
Díky Ježíší.

Koukněte na to, ona chodí.

Vím, že v mnoha církvích
mají nápis

na zdi, na kterém je napsáno:

'Ježíš je stejný včera,
dnes a navěky.'

Dneska, my jako věřící,
věříme, že

Ježíš je stejný
včera, dnes a navěky.

Ale když je stejný,
tak Duch Svatý je také stejný.

A když je Duch Svatý stejný,

to co čteme v Knize Skutků,
by mělo být také stejné.

Mocí Ježíše Krista ona se teď uzdraví.

Tento muž právě uzdravil tuhle paní.

Je tím přemožený.

Je to hotovo.
- Je to hotovo, je to dokončené.

Je to dokončené s jeho pláčem.

Takto jsem chodila,
protože jsem nemohla rychleji.

Co můžete udělat teď?

Sestro, udělej tohle.

Tohle jsem nemohla udělat,
tohle jsem nemohla udělat.

A tohle jsem nemohla udělat

Křičela bych, kdybych
tohle měla udělat.

Všechna sláva Jeho jménu.

V Knize Skutků vidíme
prvotní Křesťany,

prvotní učedníky Kristovy.

Oni žili tento
učednický životní styl.

Střetávali lidi v jejich domovech,
na ulicích.

Potkávali lidi tam,
kde zrovna byli.

A evangelium se rozrůstalo
a šířilo se do celého světa.

Tisíce a tisíce a tisíce lidí

přijali víru v Ježíše Krista

a byli pokřtěni
a obdrželi Ducha Svatého.

Ale v určitém momentu historie
vidíme, že

křesťanství bylo institucializované
a brzy se stalo státním náboženstvím.

Jeho hierarchie, tato institucializovaná
církev nás následovala přes reformaci,

kde přišli Luther, Calvin,
a Zwingli.

Oni se snažili reformovat a přinést
nás zpět ke skutečnému evangeliu,

zpět ke knize Skutků.

Ale neuspěli.

Pořád jsme měli tu budovu.
Pořád jsme měli to vybrané kněžstvo.

Pořád máme shromáždění lidí
ve zvláštních budovách,

ve zvlášstní dny, s hierarchií
a lidi snažící se

přinést dary církvi,
aby získali Boží přízeň.

Luther neuspěl v přenesení
církve zpět

k tomu co čteme v Knize Skutků.

Bible je kniha života.

A nestává se knihou
života studováním.

Stává se knihou života tím,
že ji žijeme.

Přikazuji bolesti v této ruce odejít,
Ježíšovým jménem.

Zkus to znova.

Je to pryč.

Co se to děje?

Ježíšovým jménem, teď, amen.

Zkontroluj to.

Je to pryč.

Amen.

Odejdi teď, v Ježíšově jménu.
Zkus to znova.

Kosti, přikazuji vám teď uzdravení,
v Ježíšově jménu.

Zkus to.

To je něco jako reiki?
- Ne, Ježíš.

Ježíš, ne reiki.
- Žádná energie?

Bůh! Ne, to není energie.

Díky Ježíši.

Co si myslíte o tom,
co se zrovna stalo?

Je to paráda?
- To je fakt paráda.

Narodili jsme se tady na zemi
s účelem.

A to, hledat a najít Boha.

Problém je, že ho nehledáme

a kvůli tomu ho ani nenajdeme.

Slyšeli jste o Ježíši?

Žijeme 2015 let
po Ježíši Kristu.

Bůh je skutečný a povolává nás,
abychom se stali jeho učedníky,

Ježíšovými učedníky, vyšli
a ukázali světu, že je skutečný

5. dubna 1995, jsem učinil pokání,

poznal jsem, že jsem zhřešil
a dal jsem svůj život Ježíši

a světlo přišlo do mého těla.
Spadl jsem na zem a poznal Boha.

Když se staneš znovu-narozeným křesťanem,
Duch Boží přijde a žije v tobě

a budeš dělat věci jako Ježíš.

Bible říká, že bychom měli
být činitelé toho Slova

a ne pouze posluchači.

Pokud Slovo jenom slyšíme a nečiníme ho,
tak klameme sami sebe.

Jsme jako člověk,
který se dívá do zrcadla,

ale hned jak odejdeme, tak
jsme zapomněli, co jsme viděli.

Neděli za nedělí jsou tu
miliony křesťanů

kteří sedí v kostele,
poslouchají Slovo Boží.

Ale hned jak odejdou,
tak zapomenou, co slyšeli.

Každá bolest musí odejít, právě teď,
ve jménu Ježíše.

Od hlavy až k patě.

Tohle jste předtím nemohl udělat?
- Ne.

Takhle to bylo od roku 2005.

On žije!

Kdy jste naposledy chodil?
- Nechodil jsem 10 let.

Není to skvělé?

Byl jsem malý, když jsem ho viděl chodit.
- Prosím?

Byl jsem velmi malý,
když jsme chodili spolu.

Bude mu brzy 13 let.
- Takže tehdy mu byly 3 roky?

"Mám onemocnění svalů."
"Pomodlíme se za to."

"Kde to je?"
"V celém mém těle."

Začali se modlit.
4 nebo 5 lidí se za mě modlilo.

Cítil jsem jak mi něco praská v zádech.
Pak jsem mohl vstát a chodit.

Čekal jsem, pak přišel doktor.

"Zdravím pane Ekkelboome,
jak se máte?"

Já říkám: "skvěle"
"Co jsem to slyšel?"

Tak jsem se postavil

On říká: "Co se stalo?"

Mě se neptejte, zeptejte se Boha.

Řekl: "Můžu vám pogratulovat?
Doufám, že to bude nadále dobré."

Až do teď, teď je říjen

a tohle se přihodilo 8. června

Je to už asi 4 měsíce...
od června, července.

Ano, 4 měsíce.
A opravdu je to dobré.

Jako pastor,
v posledních letech,

začal jsem být vážně hladový.
Četl jsem Knihu Skutků

a začal jsem být naštvaný na to,
že jsem ty věci, co se děly

v Knize Skutků neviděl

v mojí církvi,
nebo v mém životě,

nebo u starších, nebo
v církevních strukturách vůbec.

Nechodíme ven a
neuzdravujeme lidi.

Pokládali bychom ruce na lidi
a říkali jim běžte domů

a možná jim bude líp
v budoucnu nebo možná taky ne.

Ale to co čtu v Knize Skutků
je, že apoštolové

chodili ven a dělali
tyhle věci denně.

Opravdu jsem cítil, že je to,
co chci.

Takže dva roky jsem byl
hladový po těchto věcech,

věřil jsem, že je to to,
k čemu jsem byl povolán,

ale nebyl jsem to schopen dělat.

Církevní systém se musí změnit.

Potřebujeme přestat být institucí
zaměřenou na budovy a nedělní službu.

Lidé sedí v kostelech,
rok za rokem čekající, že

přijde nějaký vyjímečný duchovní
za nimi a pomodlí se za ně

a řekne, že teď máte pomazání.

Teď můžete jít ven a dělat
tohle nebo tamto pro Boha.

Nebo tam prostě sedí,
doufají, že někdo

je uvidí, uvidí jejich talenty.

A to není,
co nám Bible říká, abychom dělali.

To není to,
co nám Ježíš říká, abychom dělali.

V roce 1995 jsem pracoval jako pekař
a nevěděl jsem nic o Bohu.

Nevěděl jsem nic o Bibli.

Byl jsem mladý kluk v Dánsku,
pokřtěný v protestanské církvi.

Byl jsem uznaný
Luteránskou církvi, když mi bylo čtrnáct.

Ale byla to tradice.
Je to tradice pro spoustu lidí dneska.

Jedné noci jsem se podíval nahoru a řekl:
"No tak Bože, jsi tam?

Jestli jsi tam, přijď a zachraň mě.
Chci tě poznat."

Po krátké době
jsem slyšel evangelium

a 5. dubna 1995
o půl desáté večer

jsem činil pokání

a dal všechno Ježíši.

Ale pak jsem začal
chodit do kostela.

A začal jsem být jako
lidé v kostele.

Myslel jsem, že je to křesťanství,

poznat Boha a pak chodit do kostela
a sedět tam každou neděli.

Ale byl jsem víc a víc zklamaný.

Protože jsem si říkal: Musí být něco víc,
než jen chodit do kostela,

sedět tam dvě hodiny každou neděli

a poslouchat něčí kázání.

V tom čase jsem prostě
začal číst Knihu Skutků.

Číst o prvních křesťanech,
o tom, jak žili.

Oni nedělali to co my.

Viděli jak se mění životy tam,
kam přišli.

V té době jsem byl tak frustrovaný,
protože jsem byl křesťan

tolik let.

Nikdy jsem neuzdravil nemocné,
nikdy jsem nevymýtal démony

Nikdy jsem nevedl nikoho ke Kristu.
Nikdy jsem nezakoušel život,

jak o něm čteme, v první cirkvi
v Knize Skutků.

Takže jednoho dne takhle zklamaný
jsem si říkal:

"Bože, dám Ti všechno,
chci vidět takový život."

A pak jsem začal vidět ten život
více a více a více.

Ale problém byl, že na začátku

tu nebyl nikdo,
kdo by mě vyučil.

Nebyl tu nikdo, jako Ježíš,
když řekl:

"Pojďte a následujte mě
a udělám z vás rybáře lidí."

Pojďte a následujte mě,
ukážu vám

jak uzdravovat nemocné,
jak hlásat evangelium.

Ukážu ti a vytrénuju tě, jak
můžeš být efektivní v Království Božím.

Nikdo to neudělal.

Ale co je nyní jinak je to, že

nyní začínáme učit lidi.

Pokud vezmeme to,
co jsme se naučili a dáme to

další generaci učedníků
a oni v tom budou pokračovat,

pak to vezmeme a dáme to
další generaci učedníků,

ve velmi krátké době
budeme mít učedníky

chodící po zemi,
kteří budou přesně jako Ježíš,

dělající stejné věci jako Ježíš,
ano, dokonce větší věci

protože On odešel k Otci.

Teď si poslechneme naše přátele.

Ve švédštině.

Švédsko jede!

Otče, modlím se,
že získáme Evropu,

teda Dánsko a Norsko
a celý svět pro Tebe.

Stal jsem se křesťanem
asi před jedenácti lety.

Vstoupil jsem do
Švédské státní církve.

z úplně
ne-křesťanského prostředí.

Po čase jsme se já a moje žena
přestěhovali do jiného města

a přišli jsme tam do
velmi velké církve.

Stali jsme se vedoucími v rozsáhlé
terénní práci v té církvi.

Měli jsme být příkladem,
ale nikdy jsem nikoho nepřivedl ke Kristu,

Nikdy jsem ani
sám nikoho nepokřtil.

Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo
by se modlil za uzdravení.

Došel jsem až k bodu, kdy
jsem byl jedné noci venku

a tu prišel člověk k mému stolu
a zeptal se:

"Hej, vidím, co děláš,
chtěl bych se stát křesťanem.

Jak to udělat?"

Moje reakce byla:
"Ok, vyzvednu tě zítra

a vezmu tě do církve."

Tak jsem to udělal,
vzal ho do církve

a přivel ho k pastorovi
a pastor ho vedl ke spasení.

Ale něco ve mně se vzepřelo, pochopil
jsem, že něco bylo špatně.

Protože jsem dost četl dost Bibli,
roky jsem chodil do Biblické školy

Věděl jsem, co Bible říká
a byl jsem ten,

kdo by měl tyhle věci dělat.

Byl jsem to já, kdo by měl
pokládat ruce na nemocné,

aby se uzdravili.
Já jsem byl,

kdo měl křít lidi
a nedělal jsem to.

Takže něco bylo špatně.

Začal jsem přemýšlet,
že možná lžou,

možná není pravda,
co mi lidé říkají.

Tak jsem začal chodit ven.

Každé ráno jsem se vzbudil
a modlil jsem se k Pánu.

A někdy pršelo,
sněžilo, bylo špatné počasí

ale i přesto jsem šel ven,
protože jsem křičel k Bohu.

Chci Tě znát,
chci skutečný život.

Jeden den jsem byl v práci
a četl jsem křesťanské noviny.

Byla tam malá poznámka
o dánském muži,

který byl v nákupním
centru ve Švédsku,

modlil se za uzdravení lidí
a ti se uzdravili.

A říkám si: Cože?
Viděl jsem ten článek před sebou

ale tohle mě vzalo za srdce
a cítil jsem, že je to Bůh.

Tak jsem mu zavolal a on mi odpověděl,
byl to normální člověk jako já.

Mluvili jsme a řekl jsem mu
o své cestě

a on si myslel,
tohle je úžasné, měli bychom se setkat.

Takže jsem dal dohromady pár přátel
a vyrazili jsme za ním do Dánska.

Pak se náse zeptal:
"Proč jste přišli do Dánska?"

My jsme řekli:
"Chceme vidět uzdravené lidi."

On řekl:
"Dobře, asi za patnáct minut

uvidíš prvního uzdraveného člověka."

Já jsem si říkal: bla, bla
Nevěřil jsem tomu.

Jak tohle může být část
mého života.

Ale vyšli jsme do ulic
a šli jsme ke skupince lidí,

tak ve věku kolem 25, 30.

Jedna dívka měla řadu let
problém s kolenem.

On mi řekl ať položím ruce
na její koleno

a přikážu bolesti,
aby odešla pryč.

Málem jsem omdlel,
tak jsem byl nervózní.

Myslím, že jsem neměl ani žádnou víru.
Říkám, ok, udělám to.

Tak jsem to udělal a ona téměř vyskočila
a já jsem si říkal: Cože?!

A byla uzdravená.

A celá ta skupinka byla jako...
Tohle otřáslo mým světem.

Uvědomil jsem si, tohle je pravda,
tohle je pravda.

To mi stačilo.

Modlil jsem se za někoho
a pak jsem vyrazil už sám.

My křesťané jsme povolání
získávat učedníky.

Další slovo, které jsme začali
používat je 'kickstarting'(nakopnutí).

Je to jako s motorkou a ty chceš

nastartovat motor,
tak ho nakopneš.

A když je motorka nastartovaná,
tak můžeš jet všude kolem.

Podobně my, jako křesťané,
potřebujeme 'nakopnout'

ve věcech,
ke kterým nás Ježíš povolal.

Když, například, 'nakopáváme'
křesťany v uzdravování nemocných,

vezmem je do ulic
a řekneme: pojďte a následujte nás.

A pak jim ukážeme, jak to dělat.

Když to zvládnou jednou,
můžou to dělat znovu.

Říkáš, že máš bolest v celém
těle, hlavně v nohách?

Ano.
- Pomodlím se, uvidíš.

Přikazuji veškeré bolesti,
odejdi, teď.

Buď uzdravený právě teď
na celém těle.

Přikazuji vší bolesti,
opusť tělo, teď.

Celé tělo, právě teď.

Modlím se za uzdravení, právě teď,
ve jménu Ježíše, amen.

Pohni se, zkus se pohnout.

Vyzkoušej to.

Je to dobré.
- Je to dobré, ano?

Ale cítíš teď bolest?

Ne.
- Takže je to pryč?

Lidi to překvapí.

Přikazuji zádům
úplné obnovení, právě teď.

Ohni se takhle, zkus to.

A znovu nahoru.
- Vážně, je to pryč.

Fakt.
- Cože?

Přísahám.
- Nevymýšlím si,

můžeš cítit, že je to pryč.
- Nojo. Můj Bože.

Tohle přibývá po celém světě.

Minulé roky jsme viděli

stovky tisíc uzdravených lidí.

Normálními lidmi,
kteří byli 'nakopnutí'

a začali chodit ven
a uzdravovat nemocné.

A tihle lidé nyní začínají
vést další lidi ke Kristu.

Takže minulé roky jsme viděli
tisíce lidí přicházející ke Kristu.

A to je opravdu mocné.

Přijel jsem do Stockholmu
a potkal tohohle bratra

a on zde byl s bandou lidí
a jeho žena tu byla taky.

Pak jsme šli ven.

On nejdřív zastavil
tuhle osobu v bolestech

a položil ruku na tu osobu
a ta byla uzdravená.

A bylo to jako:
Týjo, tohle je úžasné!

Tahle osoba se uzdravila
a já jsem si říkal,

teď už to není YouTube.

Nekoukám na tohle na YouTubu,
ale teď to vidím před sebou.

Bylo to úžasné vidět reakce
téhle uzdravené osoby.

Další co se stalo,
přišla tahle paní

a bolel ji žaludek.

Ten muž, který mě
'nakopával' říkal:

Teď je tvůj čas se modlit.
Jenom polož ruku

a přikaž bolesti, aby odešla.
Takže jsem položil svoji ruku

a váhal jsem,
ale položil jsem ruku

a přikázal.
V Ježíšově jménu, bolesti odejdi.

Odstranil jsem ruku a najednou,
měl bys to vidět

obličej té ženy,
ona byla jako, jak jsi to udělal?

Cože...?!

Děláte si ze mě srandu?
- Ne, neděláme si srandu.

Tohle je pravda, a to je
proč to děláme.

Ne.

Tohle je ujetý.

Ježíš uzdravil tebe, ne mě.

Týjo, nikdy předtím jsem
v něčem takovém nebyl.

jako by se mi zrovna
splnily moje sny, zrovna tady.

Tohle je ve skutečnosti
nejlepší den mého života.

Být součástí něčeho, po čem
jsem toužil tak dlouhý čas.

Takže na mé cestě zpátky domů.
Byl jsem tak naplněný radostí.

Takže jsem seděl v autobuse,
co mě vezl domů.

Když jsem dojel, nemohl jsem
ani sedět nebo jít domů.

Prostě jsem chodil kolem po městě
a modlil jsem se za lidi

ten samý den
a přišel jsem mezi tyhle holky

a modlil se za ně a only byly
okamžitě uzdraveny.

A říkal jsem si: páni!

Tohle není něco co se stalo
ve Stockholmu a zůstalo tam.

Pokračuje to, chápeš.

Od té doby jsem chodil
ven každý den.

Každý den jsem byl v ulicích
a viděl jsem tisíce uzdravených.

A prostě mě to změnilo.
Úplně mě to změnilo.

Je to něco.

Pohni nohou.

Nic necítím.

Zmizelo to?

Necítím to.
- Ne.

Necítím to.

Necítím to.

Není to divný?
- Ano.

To byl Ježíš kdo tě uzdravil.

Dřepni si a vyzkoušej to.

Fungovalo to Denisi.
- Vyzkoušej to. Vyzkoušej to.

Jaké to je teď?
- Je to perfektní.

Všechna bolest je pryč?
- Všechna bolest je úplně pryč.

Přísahám Bohu.

Díky Ježíši.

Vůbec jsem nečekal to, co jsme viděli,
nebo něco podobného...

Celou dobu jsem viděl
na videích, že se to děje,

ale nikdy jsem nebyl schopen
to dělat sám

a naplno očekávat,
že tohle je, co Bůh dělá.

Takhle mě používá,
tohle je zde můj účel.

Modlili jsme se za jednu dívku,
která měla něco se zády.

Myslím, že měla
nějaký druh operace.

Bolestí odejdi, teď.
Záda, napravte se, teď.

Ve jménu Ježíše.

Cítíš, že se něco děje?

Do háje.
- Týjo, něco se děje.

Byla naplněná Duchem Svatým
a Bůh se s ní setkal radikálně.

Byla v slzách.
- Padla na zem před nás.

Naplň ji.
Víc, víc.

Duch Svatý je nad tebou,
jen otevři ústa.

Duchu Svatý, víc...
Naplň ji.

Právě jsi byla pokřtěna,
naplněna Duchem.

Je tam, je tam.

Tohle je nový začátek.
Je to nový začátek pro tebe.

Je to nový začátek.

Bože, my Ti děkujeme za svobodu,
Bože, my Ti děkujeme za nový začátek.

Její rodina, která byla s ní,
její švagrová a její děti

byly úplně v pohodě,
jako by bylo všechno normální,

lidé chodící kolem..

A já si pamatuju, že mi procházelo hlavou:

Tohle je neuvěřitelný, co se děje
téhle holce právě teď,

Ona neměla tušení, co
se stane ten den.

Vrátila se a můžeš říct,
ona byla jiný člověk.

Bůh ji změnil zevnitř ven.

Já jsem v pohodě, Lillio.

Tohle je dobré.
- Mnohem lepší než dobré.

Mnohem lepší než dobré.

Bůh chce být živý.
Chce nám to ukázat

a ukázat, kým On je pro nás.

Tohle je Bůh, tohle je tady venku.

Ne v nějakém krásném kostele,
ale Bůh je tady

a chce být součásti
našeho života.

Chce být součásti tvého života.

Pak jsme se odtamtud přesunuli.

Pak jsme se modlili za
chlapíka jménem Danny.

Správně, prvně jsme se zeptali
jiného člověka, jestli ho něco bolí.

A on řekl: "Ne."
A pak přišel Danny...

Pravda, zeptali jsme se pána
na lavičce, jestli se můžeme pomodlit.

A on řekl: "Ne, jsem v pořádku."
A ten chlapík jménem Danny a říká:

"Ó, moje záda fakt bolí."
"Jak dlouho?"

"Deset let."
Ve skutečnosti to bylo pět let,

kdy se ten muž zranil.
Řekli jsme:

"Fajn, posaď se."
A usadili jsme ho

a měl jednu nohu delší než
druhou asi něco přes centimetr.

Noho uvolni se natáhni,
právě teď ve jménu Ježíše.

A je to tu.
- Ano, ty jo, hýbe se.

Cítil jsi to?
- A hýbala se v tvé ruce.

Něco luplo, když šla ven.

Danny, zkus si stoupnout
a zkontrolovat si teď záda.

Je to fakt dobrý.
- Je to pryč?

Ano
- Patnáct let a je to pryč.

Ano, pět.
- Aha, a je to pryč?

Co jsi cítil?
- Nevím, bylo to prima.

Tohle je poprvé, co to dělá.

Bylo to super a
když jsme hledali další lidi

rozhodli jsme se, že si dáme zmrzlinu.

Šli jsme dovnitř a mluvili jsme s paní
za pultem.

Byla zde žena za pultem

a ptala se, co děláme,
a odkud jsme

a tak jsem jí to vysvětlil,
že chodíme kolem a modlíme se.

Jsem z Houstonu a jsme
s lidmi s různých míst

a modlíme se za nemocné lidi,
nebo za lidi s bolestí.

Řekla: "Skutečně?"
Řekl jsem jí o Dannym.

Ona řekla, pane Bože,
chci se s ním setkat.

Myslel jsem, že myslí Dannyho,
který se uzdravil.

"Nevím kde je, promiň."

Řekla: "Pokud se vrátí modlit,
dejte mi vědět."

Říkal jsem si:
"To jsem byl já, jsem tady."

A tak, ano, vrátil jsem se zpět,
asi za minutu.

A ona obešla pult, sundala botu:

"Je to tenhle kotník."
Svěřila se

a já mohl pokračovat v modlitbě za ni.
A bylo to lepší a lepší.

Otočil jsem se kolem a bylo
tam 4 nebo 5 lidí, co říkali:

"Mám bolest."
"Můžeš se za mě pomodlit?"

Jak to vypadá?
- Co to děláte?

To ne já, pane.
- Měl jsem bolesti.

Nelžu.

Je to úplně pryč?

No tak, vyskoč, vyskoč!
- Teď můžu.

Co to děláte?
- To Ježíš.

Jdi dolů!

Kdy naposledy jsi tohle zvládnul?

V armádě.
- Před deseti lety?

Ano, před deseti lety.
- Takže jsi tohle nezvládl deset let?

Ne, ne...

No tak!
- Ano, vím, cítím se dobře.

Posaď se do křesla,
uvidíme jesti to půjde jako obvykle.

A pak se zvedni.

Pokud je tohle Bůh, pak...
miluju Tě.

Tohle je Bůh! Deset let jsi tohle
nemohl udělat.

Ne, nemohl, měl jsem bolesti.

Chodil jsem za doktory,
tam a ven.

Ale Ježíš je skvělý doktor.
Je ten nejvyšší a je tady.

Je, amen.

A co je s tebou?
- Moje ruka...

Nemůžeš ji zvednout
výš než takhle?

Jak dlouho to máš?
- Šest týdnů.

Šest týdnů jsi tohle
nemohl udělat.

Uvolni se teď,
ve jménu Ježíše, teď.

A máš to!

A máš to,
je to tvoje, nech si ji.

Předtím jsi ji mohl dát sem, správně?

Lepší pohyblivost, ano?

Je to dobré.
- Zvedni ruku!

Plácneme si.

Cítíš se dobře?

Teď víme, jaké to je.

Takže se vrátime zpět do Houstonu
a půjdem do parků a obchodů...

Když jíme někde pizzu...
není to mimo dosah Boha.

Je to jako když zrzek
vyrůstá v Asii a myslí si:

"Cítím, že nás musí být víc,
tady vypadají všichni stejně."

a pak odjede do Irska:

"Jsou, opravdu jsou!"
Jsou zde lidi jako já!"

To je, jak se cítím:
"Ó, tohle je život, paráda."

Tohle je, co jsem chtěla
a teď můžu jít a dělat to.

Ano, takže jsme nadšení,
že jedeme zpět a cítím se jako,

mí sousedé, lidé, nemají
ponětí co se jim stane,

protože teď to chápu, že můžu tohle
dělat Bože, rozhodně to můžu dělat.

Skutky 2:38 Petr odpověděl,
"Učiňte pokání, každý z vás,

ať se dá pokřtít ve jméno Ježíše Krista
na odpuštění vašich hříchů,

a obdržíte dar Ducha Svatého.

My v žijeme ve skutečně
vzrušujích časech v Evropě,

začínáme tu vidět znovu probíhající
Knihu Skutků za našich dnů.

Vidíme, že lidé
jdou ven s evangeliem,

s ukázkou Království.

A je to často
velmi jasná zpráva evangelia

o obrácení se
od vlastních hříchů.

Součástí balíčku je ve skutečnosti

křest a naplnění Duchem Svatým.

V našem církevním systému
je toto tak často odděleno.

Ale co vidíme víc a víc

je, že to jde společně
v jednom proudu,

jako to bylo v Knize Skutků.

Takže tu není žádné čekání.

Takže když někdo činí pokání
a vyjadřuje víru v Ježíše,

tak jsou vzati kdekoli je voda.

A může to být kdekoli.
Může to být jezero.

Může to být nádrž na dešťovou vodu.
Může to být vana nebo cokoli.

Lidé jsou okamžitě pokřtěni

a ve stejném čase
také naplněni Duchem Svatým.

První slova, která
vyšla z Ježíšových úst byla:

"Čiňte pokání, Království Boží je blízko."

Jsme povolaní dnes kázat pokání.

Jako by tahle část byla dnes
v církvi ztracena.

Mluvíme o víře,
ale nemluvíme o pokání.

Téměř se bojí mluvit o hříchu.

Ale my jsme povolaní,
abychom mluvili o hříchu.

Jsme povolání hlását pokání.

Musíme říct, co je to hřích.

Musíme říct, že ti lidé,

kteří pokračují v hříchu,
zemřou.

Musíme mluvit o hříchu před tím,
než mluvíme o tom, že

Ježíš byl Beránek Boží,
který přišel odstranit náš hřích.

Protože pokud nemluvíme o hříchu,
co by měli lidé dělat s Ježíšem.

Kam půjdeš?
- Půjdu s Bohem, do nebe.

Proč?
- Protože...

Jsi dobrý člověk?
- Ano.

Lhala jsi někdy?
- Ano.

Ukradla jsi někdy něco?

Stáhla jsi něco bez placení?
- Ano.

Měla jsi sex mimo manželství?

Tohle jsou tři
z deseti přikázání.

Kolik jich mám projít?

Je to o tom, jak se srovnáváme
s ostatními.

Samozřejmě, pokud se srovnáváš
s lidmi okolo sebe,

můžeš si myslet,
že jsi dobrý člověk.

Otázka nezní jestli
jsi dobrý člověk.

Otázka zní:
Jsi dost dobrá?

Bible říká: Pokud jsi
spáchala jeden z hříchů

jsi vinna všemi.

Není to jako v jiných věcech,
jako že je v pohodě, když zvážíš

a máš špatné skutky a dobré...

Tak to není.
Je to vinen nebo nevinen.

Pokud jsi jednou porušila zákon,
pak jsi vina porušením zákona.

Když mluvíme o Bohu.
Žádná osoba nemůže nikdy

přijít k Bohu, přijít do nebe
pro svoje dobré skutky.

Není to možné.

A já jsem si vždy myslel,
že jsem dobrý člověk, protože,

ano, trochu moc jsem bojoval,

trochu moc jsem pil,
dělal jsem věci... Ale!

Tahle osoba a tahle osoba
byly mnohem horší než já.

Takže můj problém byl, že jsem se
srovnával s lidmi kolem sebe,

namísto srovnávání sebe
s tím jediným,

před kterým budu
jednoho dne stát.

Věřím, že se musíme dostat zpět
k tomu, co nám Bible ukazuje.

Pokání není ani tak pociťování
lítosti za svoje hříchy

a za to, co jsme udělali

a jak jsme porušili Boží Slovo,
sami o sobě.

Litovat není pravé pokání.

Je to část, ale ne celý příběh.

Vidíme faraóna ve Starém Zákoně
s Izraelity v Egyptě,

bylo mu to líto, prohlásil:
"Ó, zhřešil jsem proti Bohu."

Vyznal svůj hřích, ale
neodvrátil se od svého hříchu.

Ani to nejsou výčitky svědomí.

Dost lidí říká: vidíš,
je jim to líto,

pláčou,
protože mají opravdové výčitky.

Jidáš v Novém Zákoně,
měl výčitky.

Měl takové vyčitky,
že ve skutečnosti spáchal sebevraždu,

ale neobrátil se
od svého hříchu.

Když čteme Bibli,
vidíme, že Bůh řadí pokání

k odpuštění,

raději než odpuštění
k víře v Ježíše.

A myslím, když se dívám
na to druhé, my si často myslíme

s vírou v Ježíše, Bůh
automaticky odpouští naše hříchy.

A jak čtete v Bibli,
objevíte, že to není ten případ.

Představte si jak
spolu hrajeme šachy.

Já táhnu, a pak je to tvůj tah.

Chci vidět tvůj tah.

Můj tah. Tvůj tah.

Můžu udělat tohle?
Táhnout jednou sem a jednou tam.

Můžu táhnout dvakrát?
- Ne.

Proč? Protože jsou tu pravidla.

A pravidla jsou, že táhneš
jednou a já táhnu jednou.

Když přijde na Boha.
Ty jsi zhřešil.

Udělal jsi něco, co je špatné

a kvůli tomu
ses oddělil od Boha.

Nemůžeme mít společenství s Bohem
kvůli našemu hříchu.

Náš hřích způsobuje, že Bůh
s námi nemůže mít společenství.

Bůh se na tebe dívá a říká:

"Nechci tě potrestat,
ale jsem svatý, takže to musím udělat,

ale ve stejnou dobu ti
chci dát šanci

abys získal odpuštění
a měl se mnou společenství.

Takže jsem poslal svého syna, Ježíše,
aby za tebe zemřel.''

Takže je to takhle.

Ty jsi zhřešil a porušil
Boží přikázání,

to je proč žijeme
bez společenství s Bohem.

Žijeme svůj vlastní život,
oddělený od Boha.

Bůh se dívá dolů na tebe
a říká: nechci tě soudit

Chci ti odpustit, takže posílám
svého syna Ježíše, aby za tebe zemřel.

Čí je to teď tah?
Tvůj tah.

Bůh ti chce odpustit.
Chce tě osvobodit

On ti chce dát nový život
a uzdravovat skrze tebe.

On chce dělat tyhle věci.
Ale říká:

"Je to tvůj tah!"
Čeká na tebe, až to uděláš.

Ale hned jak to řekneš: Činím pokání
a přijímám to odpuštění.

Hned jak to uděláš,
Bůh ti odpustí.

Je velmi důležité porozumět,

protože je tu spousta lidí
a já jsem to měl taky takhle.

Jako vy, věřil jsem
že je zde Bůh.

Ale ve svojí mysli, v mém světě:
"Dobře, až bude čas

on si přijde pro mě,
je to na něm,

On je velký, může to udělat,
kdykoli bude chtít.''

A přenesl jsem tu zodpovědnost
na Něho.

Pravé hluboké pokání
vyžaduje akci.

Není to jen slovo,
není to něco, co si myslíme.

Pravé pokání je
ne pouze si uvědomit

že jsme zhřešili
proti svatému Bohu.

Ale to, že
vyznáš Mu svoje hříchy,

projevíš Mu zármutek

a obrátíš se od hříšného života

a začneš žít Jeho život.

Tohle slovo pro pokání v Bibli
je slovo 'metanoia'

a to znamená zamyslet se znova.

A Bůh chce abychom se zamysleli znova.

Nad naším životem
a jak jsme žili.

Pokud budeme přemýšlet o Bohu
a jak Ho ovlivňuje náš hřích.

Pak Bůh také přehodnotí to,
co si myslí o nás.

Skutky 22:16
Na co ještě čekáš?

Vstaň, buď pokřtěn,
smyj své hříchy...

A pokud vyznáš svůj hřích
a vyneseš ho na světlo

zakusíš odpuštění.

Ale pokud si ho budeš držet,
pokáždé když uděláš krok

ke světlu, Satan ti řekne:

"Vzpomeň si, vzpomeň si..."
- Ano, to je to co dělá.

Ale teď je venku,
vyznala jsi ho.

Řekla jsi mi ho, vyznala jsi ho.

Buď vedena Duchem Svatým, možná
bys to měla říct celému světu.

Nevím jak, ale je tu odpuštění.

Lidé potřebují tohle slyšet,
je tu svoboda.

Je tu tolik dívek,
které tím prochází, tolik žen.

Oni mají přesně to samé,

táhnou to s sebou,
třicet, čtyřicet, padesát let.

Tohle není svoboda.

Svoboda je to, co
zažíváš, právě teď.

Přišla jsem dnes, hledající Boha
pro dar jazyků.

A pro cokoli ostatního ve svém životě,
od čeho potřebuji vysvobození.

Během tohoto víkendu,
mě Bůh vysvobodil

a požehnal mi darem jazyků

a obmyl mě vodou křtu.

Žila jsem přes třicet let

ve studu a zahanbení,
kvůli tajemství,

že jsem ve svých dvaceti

podstoupila potrat.

A každý jeden den
od toho dne dál

Ďábel si mě podal.

Takže jsem také hledala Boha,
jak jsem sledovala Torbenova videa.

Říkala jsem Bohu,
nemůžu takhle dál.

Prosila, žádala, chtěla vědět,

jestli mi odpustí.

A pak přišlo to, že mě
vedl sem tento víkend.

Cítila jsem se vedená,
abych mluvila s Torbenem,

že Bůh mi chce něco říct
skrze něho.

Takže mi byla dána přiležitost
od Boha, být osvobozena.

Osvobozena od té bolesti.

Přes třicet let, jsem svobodná.
Díky Ježíší, díky.

Buď svobodná.

...když mi bylo kolem dvaceti...
Bože, pomoz mi...

...byla jsem na potratu
a od toho dne

Bůh se mi snažil říct,
že je to dobré,

ale ďábel měl
větší slovo v mém životě.

On mě prostě držel pevně
a držel v tom.

Pamatuju si ten den,
je to jako včera

a cítím tu stejnou bolest.

Je to nový začátek,
je to nový start.

Jsi připravená být
pokřtěna v Ježíše Krista

kvůli obmytí svých hříchů?
- Ano

Takže podle tvojí víry,
křtíme tě v Ježíše Krista.

Zemři s Kristem.
Povstaň s Kristem.

Pojď, pomodleme se za tebe.

Bože, děkujeme za Elizabeth.
Bože, děkujeme za Tvoji svobodu.

A když to vyznala,

další žena přišla
a vyznala ten stejný hřích.

A najednou její svědectví

přineslo život
a odpuštění další.

A ta žena byla pokřtěna ve vodě

a zažila tu svobodu.

Později jsme měli setkání
s osmdesáti lidmi,

kde nám vyložila, jak to udělala

a byl to hřích s tím potratem,
ale Ježíš jí odpustil její hříchy.

A když to vyznala
a podělila se o toto svědectví

na setkání s osmdesáti lidmi,

po tom setkání za ní přišlo
dalších dvanáct žen

a vyznávaly to stejné.

A bylo tu vidět moc
ve vyznání hříchů,

moc křtu ve vodě
a toho, o čem je celé evangelium.

Kdo uvěří a nechá se pokřtít
bude zachráněn, řekl Ježíš.

Co je ale opravdu zajimavé
na křtu vodou je to...

věřím, že kvůli času a tradici,

se dnes díváme na svátost
úplně jinak

než co nás Bible učí,
že svátost skutečně je.

Často se díváme na svátost jako na
vnější znamení vnitřní reality.

A co je zajimavé je
na té definici je,

že bere duchovní a fyzické

a kompletně tohle
dvojí odděluje.

A jako výsledek,
my pouze vidíme křest

jako něco, co je pouze obřadní

a nemá žádnou spojitost
s čímkoli v duchovním světě.

Jinými slovy, je to
pouze potvrzení

něčeho, co už v duchu proběhlo.

Ale křest je velmi,
velmi odlišný od tohoto.

Co jsme objevili je, že křest

není něco, co je jen svátostní

nanejvýš jako vnější znamení
vnitřní reality.

Vidíme, že když jdeš do té vody,

Duch Boží se toho dotýká.

A když se fyzické a duchovní
spojí ve vodě křtu.

Bůh dělá něco zázračného.

Co je zajimavé je to, že
vodní křest jsou dvě věci.

Je to obojí, koupel a pohřbení.

Pro koupel, musíš být špinavý.

Takže co to znamená?

Znamená to, že osoba,
která se hodlá pokřtít

potřebuje přiznat
svoje hříchy před Bohem.

A v tomto smyslu, křest
a pokání jdou ruku v ruce.

Je to obrácení
a příchod do víry.

Požadavek na křest,
co Bůh chce, abychom přinesli

je pokání
a víra v Ježíše Krista.

Osoba přichází mrtvá
ve svých hříších.

Co se stane je,
že vezmeme tu osobu,

která přichází ve svých hříších,
přineseme důkaz pokání

a pokřtíme ji.

Takže když ta osoba vyjde ven,
je zcela nová a čistá.

Říkám mnoha lidem, které potkávám,

křest vodou není jen
čistý začátek.

Je to zcela nový
čistý život který začne.

Nechej ho, nechej ho Víc, víc...

Sláva, sláva...

Chvála Ti, Ježíši.

Díky Ježíši.

Díky Ježíši, díky Ježíši.

Díky Ježíši.

Díky Ježíši.

Díky Ježíši.

Chvála Tvému jménu, díky Ježíši.

Díky Ježíši.

Jak se cítíš?

Cítil jsem, že něco šlo ven z...

Vyvěrá, je to živá vodá,
která vyvěrá ven v tobě

a Bůh to uvolňuje
skrze tvoje ústa.

Claudio, jsi zbrusu nový člověk.
- Amen.

Cítíš se dobře?
- Ano.

Tohle je jen začátek Claudio.

Tohle je jen začátek.
- Ano.

Bůh ti nyní dal tento dar.

Přijde čas, kdy nebudeš
vědět, za co se modlit.

A teď můžeš chodit
ve víře a modlitbě.

Co je skvělé na
modlení se v jazicích je,

že se můžu soustředit
na jiné věci během modlitby,

protože má mysl se nemodlí.

Pouze nechávám svoje ústa,
pohybovat se vírou.

A Duch se přimlouvá skrze nás.

Takže Bůh tě používal.

Duch vešel dovnitř
a přimlouvá se skrze tebe.

Je to krásné.
- Amen, díky Bože.

Není Bůh Dobrý?
- Ano.

Je skvělý.
- Je.

Něco jsem se dneska naučil.

Moc vodního křtu v Ježíše.

Není to už víc jako symbol,
jako tomu většina církví může věřit,

tak jako jsem tomu věřil já,
protože to bylo všechno, co jsem věděl.

Myslel jsem si, že je to něco,
čím prostě projdeš,

pokropením nebo jakkoli.

Ale je tu tolik moci

když opravdu věříš tomu,
o čem to celé je.

O smrti, pohřbu,
uzavření, starém člověku,

přirozenost je pryč
a nový člověk vychází.

Jak jsem se dneska naučil, věříš

v Ježíše, svého Pána
a Spasitele?

Ano, věřím.

Tak, starý člověk jde dolů
a zemře a nový člověk povstává.

A hned jak se vynořil z vody,

řekl, že ho něco opustilo.

Velká zátěž ho opustila
a neměla žádný nárok na jeho život.

A okamžitě obdržel
křest Ducha Svatého.

A tento bratr byl tak zničený,
že vzlykal.

Jen se držel za prsa,
bylo to tak cenné to vidět.

Je to tak cenné vidět,
co Bůh udělal v jeho životě.

Všechno co mohl dělat bylo plakat
v Boží přítomnosti.

A pro mě, jenom se dívat,
co Bůh...

Řídil, tuším
tři nebo čtyři hodiny, aby se sem dostal,

protože to je to, co chtěl.

A ta věc, která na něj
útočila celý ten čas

nemá víc žádné moci nad ním
a on je svobodný, úplně svobodný.

A já jsem skutečně vděčný,
že jsem se teď naučil,

že je tu něco na křtu vodou,

že je tu něco na pokání,

je tu něco na tom
být pokřtěn Duchem Svatým.

Všechny tři věci jsou potřeba.

A tohle mi skutečně
změnilo život

a nyní hlásám tuhle zprávu
až do dne své smrti.

Protože jsem to zakusil
a je to jedna z nejmocnějších

ukázek Boží lásky,
kterou jsem kdy viděl.

Věřím, že důvod proč
vidíme nyní tyhle věci

je protože, když starý
člověk umírá,

démoni ztrácí svoji moc
a svoji kořist.

Nemohou více
trápit mrtvého člověka.

Protože starý člověk umírá

a když vyjdeš ven z vody,

jsi někdo zcela nový.

Je tu nový člověk,
nosící tvé staré šaty.

Když Ježíš chodil zde po zemi,

kázal pokání.

A pak učil, že se lidé
musí narodit znovu,

z vody a Ducha.

Ale nemohl, v tom čase,
křtít lidi svým jménem.

Nemohl křtít lidi Duchem Svatým.

Ale po kříži,
když Petr vystoupil na letnice,

jsme poprvé slyšeli plné
evangelium, když Petr řekl:

"Učiňte pokání, dejte se pokřtít
za odpuštění svých hříchů,

a obdržíte
Ducha Svatého."

Ty poklekni a ty řekni:
"Křtím tě v Ježíše Krista"

a ujisti se, že jde dolů.

Zemři s Kristem.
Povstaň s Kristem.

Svoboda! Svoboda!
Pojď! Pojď!

Svoboda. Svoboda.

Ven! Opusť ho! Odejdi!

Přikazuji ti duchu, odejdi!
Teď! Vyjdi ven!

Jdi! Ve jménu Ježíše
přikazuji tomuto duchu, jdi!

Odejdi od něj, teď!

Ven! Ven!
Jdi!

Ve jménu Ježíše přikazuji
každému démonu, odejdi, teď!

Odejdi! Teď!
Vyjdi z něho!

Přikazuji tomuto démonovi, odejdi!
Odejdi, teď!

Démone, odejdi!

Přikazuji každému zlému
odejdi od něj, teď!

Lži, odejdi! Vyjdi ven!
Víc, víc. Nech to být!

Přikazuji ti démone,
ve jménu Ježíše, vyjdi!

Vyjdi ven! Víc!
Odejdi!

Ve jménu Ježíše,
přikazuji té poslední věci, odejdi!

Vyjdi, ve jménu Ježíše,
každý démone! Odejdi!

Teď!
Opusť ho, opusť ho.

Naplň ho, naplň ho, víc,
svoboda, svoboda.

Toto je skutečné.

Díky.

Toto je skutečné!

Pokud si o tom chcete přečíst knihu,
chci vám doporučit knihu.

Možná jste o ní slyšeli,
jméno té knihy je Bible.

Toto je, co čteme v Bibli.

Byl vysvobozen a
Duch Svatý to převzal.

Tohle není jenom obraz,
tohle je skutečnost.

A když je tohle v Bibli skutečné,
co asi ten zbytek?

Každé slovo je skutečné,
od začátku do konce.

Haleluja.

Můj příteli!

Ještě si pamatuju
zatínání svých pěstí

a pamatuju si plácání se ve vodě

a pak jsem řval
opravdu nahlas a pak

a pak bylo nějaké zmítání,
něco se dělo.

Nevěděl jsem, jestli jsem to byl já.
Nevěděl jsem, co se děje.

Měl jsem zavřené oči
a pak jsem je otevřel

a byl jsem v jiné poloze
než předtím.

Koukal jsem a Torben byl támhle

a já jsem koukal tímhle směrem,
předtím jsem koukal jiným směrem.

Nerozumím docela proč.

Pak tam bylo další zmítání.

Poslední věc, co si pamatuju
byl Torben, který říkal:

"Démoni, odejděte."

Pak už to bylo pokojné,
prostě se to uklidnilo.

Byl tam klid a ticho.

Vzpomínám si jak jsem se díval nahoru
a byla tam kupa lidí

a všichni měli vytažené kamery.

Moho lidí mě sledovalo

a bylo to jako,
byl jsem trochu v šoku.

Jako návrat z operace
a všichni jsou tam.

Ve smyslu jaké to bylo,
to můžu vysvětlit.

Z mého života a mých zkušeností,

tu není nic, co by bylo podobné.

Ale nejlepší věc, co mám
ze svojí zkušenosti

je to jako vytrhnutí zubu

Věděl jsem, že tam něco bylo,

když se odehrávalo tohle zmítání,
něco, co nemělo právo tam být.

Teď je to jako
zub, který je venku.

Není tam nic,
je to prostě venku, pryč.

A je to jako by
tam byla nová kůže

Když máte vytržený zub,

chcete vzít jazyk
a dotknout se toho.

Prostě projíždíte svým jazykem tam,
kde byl ten vytržený zub,

abyste cítili jako to je
a takové to je.

Bylo tam něco nového a mladého,

kde ten zub byl.

Jsem šťastný, jsem svobodný.
Díky Ježíši Kristu.

Hned jak jsou lidé pokřtěni,
začínám se za ně modlit,

za vysvobození, protože
zemřeli s Kristem,

povstali s Kristem,
a tak je Satan musí opustit.

A je to opravdu silné,
vidět vysvobození

jako součást křtu.

Je to tak mocné,
tolik lidi přišlo a viděli to

a najednou tu bylo množství
lidí, asi 150, 200, kteří se dívali.

Hned jak byl vysvobozen,
byl pokřtěn Duchem Svatým

a mluvil v jazycích,
bylo to opravdu mocné.

Pak jsme měli pokřtít

zbytek jeho rodiny, jeho syna
jeho dceru a jeho ženu.

Když vstoupili do vody,
připravení na křest,

Bůh udělal něco úžasného.

Četli jsme dneska v evangeliích,

že Ježíš byl pokřtěn,
v řece Jordánu.

Četli jsme, že se nebe otřevřelo

a Duch Svatý
sestoupil dolů jako holubice.

Já a Lauren jsme si řekli:

"Modleme se, aby se něco
takového stalo dneska,

abychom viděli znamení na nebi,
když budeme pokřtěni."

Tak když jsme měli být pokřtěni,

byla jsem ve vodě,
čekala jsem na křest.

A slyšela jsem lidi
v davu, jak říkají: "Koukni nahoru!"

Otočila jsem se podívala se nahoru
a viděla jsem 'skutečné' na obloze.

Bylo to jako by moje modlitba
byla vyslyšena

když jsem měla být pokřtěna.

Díky Ježíši.

Každý ukazoval a říkal:
"Podívejte, podívejte se nahoru!"

A nahoře na obloze,
muselo tam být letadlo,

které napsalo na oblohu: 'skutečné'.

Bylo to ve stejné době,
kdy jsem se modlil za jejího manžela

a za jeho záchranu,
a říkal jsem:

"Tohle je skutečné"
"Tohle není obraz."

"Pokud je tohle skutečné, všechno,
co čteme v Bibli je skutečné."

A najednou jsme to viděli,
na obloze,

že Bůh napsal 'skutečné'.

SKUTEČNÉ

Torbene, podívej se nahoru!
- Ano, viděl jsem to.

Ano, vidím to.

Začali jsme poté
kázat evangelium

a mnoho dalších lidí
učinilo pokání a byli zachráněni toho dne.

Namísto křtu devíti lidí,
jak jsme čekali,

jsme pokřtili víc
než třicet lidí.

Protože lidé, kteří
viděli, co se stalo,

viděli, jak jsou lidé
osvobozeni od démonů,

viděli, jak
obdrželi Ducha Svatého.

Tak také činili pokání
ze svých hříchů

a přišli a byli pokřtěni
a zakusili to samé.

Svět démonů je tak skutečný.
Je velmi skutečný.

Zahlédl jsem jeho
náznak v církvích,

když dorazili evangelisté,
nebo takzvaní muži Boží.

Lidé, kteří chodí v autoritě.

Modlí se za lidi
a vidí jejich projev.

Ale nikdy se to nestalo
moji vlastní rukou.

První skutečná zkušenost, kterou jsem měl

a nejspíš ta největší zkušenost

byla, když já a moje žena
jsme křtili

poprvé v našem domě.

Ta osoba byla zapletena
v New Age, reiki léčení,

čtení tarotových karet, krystalech,
v dost New Age věcech.

Pokřtili jsme ji a kdybychom
ji takhle opustili

jako při normální církevní službě,
usmívali bychom se,

dali bychom jí certifikát
a poté šálek kávy.

Ale my jsme pokračovali,
modlili se za ni

a asi za dvě minuty
se démoni začali projevovat.

Jeden za druhým se začali projevovat
a my jsme je vyháněli.

Byla to skutečně nejopravdovější,
a nejradikálnější zkušenost,

kterou jsem kdy měl.

Otevřelo mi to oči
ohledně té bitvy, tohle je boj.

Nepožádal nás.
Neřekl nám, že je to dobrý nápad.

Ježíš nám dal příkaz, abychom
vyháněli démony.

Byla nám dána zodpovědnost,
osvobodit lidi, v Ježíšově jménu.

Proč je tu ten pokračující boj?
Protože se to Satanovi nelíbí.

Ale teď jdeme pod vodu a pak

vystoupí a ty uvidíš

svobodu, uvidíš
svobodu a nový život.

Jenom poklekni.
Neboj se. Poklekni.

Prostě jenom poklekni.
- Nemůžu.

Ne, můžeš, můžeš.

Ve jménu Ježíše, můžeš, můžeš.

Je to nový život.
Satan je lhář, Satan je lhář.

On lhal a nechce

abys dala všechno Ježíši Kristu.

Protože, když se
odevzdáš, on tě osvobodí

a Satan prohraje a to on nechce.

Můžeš.

Moje kolena se nechtějí ohnout.

Jdi dolů, ve jménu Ježíše.

Ona chce, ale její kolena
se nechtějí ohnout.

Nemůže jít dolů, je tu boj.

V Ježíšově jménu,
Bože, děkujeme.

Jen jdi dolů, ve jménu Ježíše,
prostě jdi dolů.

Dolů, dolů, jen jdi dolů
ve jménu Ježíše.

Ve jménu Ježíše.
Ve jménu Ježíše, jdi dolů.

Jdi dolů, jdi dolů.
Ve jménu Ježíše, jdi dolů.

Jsi připravená být pokřtěná
v Ježíše Krista?

Tak podle tvojí vlastní víry,
křtíme tě v Ježíše Krista.

Jen jdi dolů. Zemři s Kristem.
Povstaň s Kristem.

Svoboda! Svoboda! Satane odejdi!
Opusť ji! Opusť ji, teď!

Vyjdi! Vyjdi!
Opusť ho! Odejdi!

Vyjdi! Odejdi!
Teď!

Propusť! Propusť!

Odejdi! Odejdi! Ve jménu Ježíše,
přikazuji Ti náboženský duchu

odejdi, teď ve jménu Ježíše!

Odejdi! I to poslední, odejdi!

Odejdi! Odejdi, ve jménu Ježíše!

Odejdi! Teď!

Odejdi! Odejdi!

Vypadni ve jménu Ježíše!
Vypadni!

Odejdi! Teď! Odejdi!

Každá zloba, každý strach,
odejděte hned ve jménu Ježíše!

Vyjdi! Teď!
Vypadni! Vypadni teď!

Vyjdi, teď!

Přikazuji ti, odejdi!

Odejdi! Odejdi, teď!
Svoboda! Teď!

Propusť!

Přikazuji ti démone, odejdi!

Přikazuji ti duchu, odejdi!

Vypadni! Vypadni! Teď!

Odejdi, ve jménu Ježíše!
Okamžitě odejdi ve jménu Ježíše!

Okamžitě vypadni!

Odejdi! Odejdi! Přikazuji každému
démonu, okamžitě ho nechej!

Vyjdi ven!

Odejdi, teď v Ježíšově jménu!

Vyjdi ven!
Vyjdi ven, teď!

Odejdi! Odejdi!
Odejdi ve jménu Ježíše!

Přikazuji každému duchu, opusťte ho.
Ihned! Ihned! Vyjděte!

Vypadni! Vypadni!
Okamžitě vypadni v Ježíšově jménu.

Vyjdi! Vyjdi!

Haleluja.

Cítíš svobodu?

Jsi volná.

Jaké to je?
- Je to skvělé, díky!

Pojď, nový život.

No tak, vidíte to?
Miluju to!

No tak přátelé, vidíte to?

To je moc křtu.

Čiňte pokání od svých hříchů
směrem k Ježíši Kristu...

Je to bitva,
ale Satan ji prohrál.

Ježíš je živý.

Nový život, nový život.

Svoboda.
- Ano.

Chvála Pánu.
Chvála Ježíši.

Díky, že ji naplňuješ,
díky, díky.

Amen!

Amen!

Máš Ducha Svatého.
- Ano.

Nikdy předtím
nemluvil v jazycích.

Mocné!

Viděli jsem tolik lidí

vysvobozené od hříchu, ve křtu.

Viděli jsme schizofreniky

propuštěné od démonů při křtu.

Viděli jsme lidi
se stravovacími poruchami

osvobozené při křtu.

Viděli jsme nemocné lidi,
vyléčené při křtu.

Viděli jsme mnoho lidí,
kteří nebyli schopní

přijmout křest Duchem Svatým.

Ale když byli pokřtěni ve vodě,

Duch Svatý je uchvátil
a začali mluvit v jazycích.

Je to skutečné, říkám vám, je to skutečné.

Nevím jak to vysvětlit,
ale Duch Boží přišel

a byl jsem skutečně pokřtěn
Duchem a mluvil jsem v jazycích.

Skutky 1:8
Obdržíte moc

když na vás sestoupí Duch Svatý;

a budete mi svědky...
až na konec země.

Budu se modlit a ty mi pomůžeš.

Jak se jmenuješ?
- Kathy.

Kathy má úzkosti a chtěla by být
pokřtěná Duchem Svatým.

Právě jsme se potkali a mluvili o křtu
Duchem Svatým a jaké to je.

Bože.

Věřím v Tebe.

Věřím v Tebe Ježíši.

Činím pokání.

A žádám Tě,

osvoboď mě

z každé úzkosti

přijď se svým Duchem Svatým.

Naplň mě.

Pokřti mě.

Teď.

Ve jménu Ježíše.

Bible mluví jasně, že
je tu vždy znamení,

když lidé obdrží Ducha Svatého.

V Knize Skutků, kapitole 8,
čteme o Filipovi,

jak přišel do Samaří
a kázal evangelium.

Lidé přijali tu zprávu
a činili pokání

a byli pokřtěni
ve vodě v Ježíše Krista.

Ale celý ten čas,

nepřijali křest Duchem Svatým.

Takže když apoštolové
přišli, viděli,

že neobdrželi křest
Duchem Svatým.

Takže na ně položili ruce

a obdrželi křest Duchem Svatým.

Nedočteme se tam, co se stalo,

ale víme, že tam bylo znamení.

Proč?
Protože tam byl člověk, Šimon.

Šimon viděl,
jak je dáván Duch Svatý

rukama apoštolů.

Když to viděl,
chtěl tu stejnou moc.

Takže aby lidé, na které
by položil ruce,

by také získali Ducha Svatého.

Teď začínáme mluvit
v jazycích, když říkám: "Teď"

začni říkat první slova
a uvolni to ze sebe.

Teď.

Duchu Svatý, svoboda.

Svoboda, teď.

Svoboda, teď.
Svoboda, svoboda.

Duchu Svatý, svoboda.

Svoboda, právě teď.
Přijď se svoji silou, teď.

Síla, síla.

Ano, je to super, že?
Já jsem to měl včera.

Byl pokřtěný Duchem Svatým včera

a ty dneska.

Nikdy předtím jsem
nemluvila v jazycích.

Jak... Prostě to přišlo?
- Ano.

Jak se to stalo?

Bylo to úžasné, úplně úžasné.

Přestav si, že jsme
zde uprostřed ulice.

Je to úžasné, díky.
Moc díky.

Běž a řekni o tom ostatním.

Vždycky jsem měl za to,
že jsou tu dva tábory.

Když jdeš do jednoho tábora,
mluví pouze o zázracích, zázracích.

To mi nedávalo smysl

z jednoduchého důvodu a to,
kdyby chtěl Ježíš pouze

abychom pomáhali se zázraky
a uzdravování fyzického těla

a to by bylo všechno, co by chtěl,

pak by to bylo v rozporu s tím,

že Bůh slíbil dát věřícím
jednoho dne nové tělo.

Ale stejně tak, pokud půjdeme
do druhého tábora

a já řeknu, zázraky nejsou
pro dnešek, je tu pouze Slovo Boží,

tak popírám písmo

protože písmo říká, že
Slovo Boží přichází v moci

a že ho potvrdí mocí.

Takže, kde je ta střední cesta?

A střední cesta se dá najit
ve Slově Božím,

kde je rovnováha obojího,

kde chceme, aby Slovo Boží

šlo společně s Boží mocí

a ve skutečnosti
měnilo lidské životy,

kde jsou lidé opravdu
usvědčeni Duchem Svatým,

zkušeností nového života,
pokáním, obrácením od hříchu,

ne jen přiznáním hříchu,
ale odpuštěním hříchu,

obdržením moci Boží,

pokřtěni ve vodě, mluvící jazyky

a fungovat tak den za dnem

s mocí Boží v nás

nebo, spíše, v chrámu,
který jsme my.

Roky jsem se potloukal
kolem náboženství.

Pak jsem se od něj úplně vzdálil

a pak jsem měl ten hlad,
abych se k tomu vrátil.

A když jsem se vrátil,
byla zde oblast v mém životě,

kde jsem byl odstavený v nevíře.

To se dneska neděje,
to bylo jen v Ježíšových časech,

nebo to je jen pro pár lidí.

Pak jsem si přečetl Bibli
a ta říká:

Tahle znamení budou následovat
ty, kteří věří.

A já říkám, jsem věřící,
proč se to neděje?

Co je třeba k tomu,
abychom probudili navzájem víru.

Pokud mám tým lidi
a všichni děláme tu stejnou věc,

povzbudí to moji víru.

Tak jako teď s vámi.

Dneska jsem dostal dar jazyků.

Pokud nepoužíváš ten dar,
hádej co se stane.

Vytratí se.

Co se stane,
když máš teď tohle v sobě

a nečteš svoji Bibli.

Zahodíš to pryč.

Kultivuj to, udělej
z toho svůj styl.

Učiň Boha středem svého života

a udělej to co děláme my
svým přátelům.

Pomysli na někoho, koho znáš,
někoho ze svých přátel.

Zavolej jim a řekni jim,
co se stalo.

Sdílej svoje svědectví
a modli se za ně.

Věř, že když položíš
ruce a budeš se modlit...

Mluvím s jistotou... hádej
jak dlouho to už dělám?

Od včera.
- Dneška.

Dnes je můj první den,
co uzdravuji lidi.

Modlím se za uzdravení dneska.

Teď si představ, všechen
ten církevní odpad, co jsme se naučili

nikdy bych nemohl cokoliv dělat.

A teď s mocí Boží v nás

to můžeš udělat právě teď
a ve skutečnosti

najdi někoho, modli se za něj
a budeš mít uzdravování.

To je ta moc Ježíše Krista.
On je úžasný.

Všechny přijďte sem
a dívejte se co se stane.

Uvidíte, co Bůh udělá.

Není to úžasné?
- Ano.

Kdo chce přijít první,
kdo má problém?

Ne, ne, vážně.
- Ty máš puchýře, zrovna teď.

Dobrá.
- Bolí tě kotník?

Ne, na chodidle.
Mám všude puchýře.

Dobře.
Buď uzdravená v Ježíšově jménu.

Jak se cítiš?
Pohni nohou.

Ó můj Bože.

Ne, nic necítím.
- Vážně?

Na stupnici od jedné do deseti,
cítíš nějakou bolest?

Jen dva.
- Dobře, modleme se znovu.

Kosti, srovnejte se,
buďte uzdravené v Ježíšově jménu.

Nic necítím.
To je šílený.

To je?
Není Ježíš úžasný?

Je úžasný, není?
- Miluju ho.

Moc ti děkuji.
- Jsi si jistá?

Neříkáš mi to jen abys mě potěšila?
- Ne, jsem v pořádku.

Můžu už chodit...
- Fantastický. Projdi se a předveď mi to.

Vůbec žádná bolest?
Báječné.

Chvalte Ježíše, chvalte Ho...
kdo je další?

Bolí mě klouby v mém kolenu.

Vážně?
- Ano.

Jak dlouho to máš?

Začalo to asi uprostřed
minulého roku a přijde to a zase odezní.

Co bys řekla,
jaká je úroveň bolesti teď?

Cítíš nějakou bolest?

Když to zatížím...

Dobrá, modleme se.

Kolena, klouby, buďte
uzdravené Ježíšovým jménem.

Teď se projdi
a podívej se jaké to je.

Prostě se projdi kolem.

Tak to je docela vtipný.

Bolelo to před dvěma sekundama
a teď to nebolí.

Úplně? Kompletně?

Úplně, zatěžuju to.

Když to zatěžuju, normálně to...

Je to úplně pryč?
- Ano.

Buď za to chvála Bohu.

Víš jak se stalo
tohle uzdravení?

Mocí Ježíše.

Je to Ježíš, ne já.

Nejsem žádná zvláštní osoba,
jsem jenom posel.

Má někdo další něco?
No tak.

Nedávno jsem se zotavila
z vyvrtnutého kotníku.

a ještě občas bolí.

Bolí teď?
- Trochu.

Pohni s ním a zkus,
jaká je tam bolest.

Ano, bolí to.
- Dobře.

Kotníku, buď uzdravený,
ve jménu Ježíše.

Pohni s kotníkem.
- Je to divný.

No tak, projdi se trochu.

To je...
- Není to úžasné?

Jsem v úžasu tak jako ty,
protože víš proč?

Jsem nový křesťan,
zrovna jsem byl pokřtěn ve vodě,

a obdržel jsem
křest Duchem Svatým.

Mluvil jsem v cizím jazyce.
Zrovna jak to říká Bible.

Bible taky říká,
jděte ven a uzdravujte lidi.

Neposlouchej náboženské
křesťanské denominace

to jsou všechno kraviny.
To je všechno náboženství.

Praví následovníci Krista činí,
co nám Ježíš říká, abychom činili

a to je to, co děláme.

Jsme prostí, obyčejní lidé.

Jen vyrazit ven a
poslouchat co Ježíš říká.

Skutky 19:2
Pavel se jich zeptal,

"Přijali jste Ducha Svatého,
když jste uvěřili?"...

Kolik toho víš o Duchu Svatém?

A křtu Duchem Svatým?
- On se za mě přimlouvá.

Slyšela jsi o mluvení jazyky?

Slyšela, viděla jsem to,
když jsem byla mladší,

ale vyděsilo mě to,
takže jsem si nebyla jistá co to bylo,

s velmi malým porozuměním Bible

a jak Duch Svatý působí.

Bylo to pro mě jaksi těžké
tomu rozumět.

V církvi, kam chodím
jsem ještě neviděla, že by se to dělo.

V Knize Skutků kapitola 19
čteš o Pavlovi,

jak přišel do Efezu,
kde potkal nějaké věřící.

Neptal se jich,
kterou církev navštěvují,

protože to nebylo důležité.

Zeptal se jich:

"Přijali jste Ducha Svatého
když jste uvěřili?"

Tihle věřící nebyli ještě

pokřtěni ve vodě
ve jméno Ježíše Krista

a nedostali Ducha Svatého.

Takže Pavel je tam pokřtil
v Ježíše Krista

a když na ně položil ruce,

všichni obdrželi Ducha Svatého
a začali mluvit v jazycích.

Svoboda. Svoboda. Víc.

Více svobody. Svoboda, právě teď.

Bože, děkujeme za Tvou lásku,
Děkujeme za Tvou svobodu.

Děkujeme Duchu Svatý, že
ji naplňuješ. Ty ji naplňuješ.

Nikdy stejná, nikdy stejná.

Jak je?

Cítila jsi, že... Bůh...

Nikdy jsi to nezažila?

Nikdy nebudu stejná.

A tam v nákupním centru,
jsem na ni vložil ruce

a Duch Svatý na ni sestoupil.

Nikdy předtím to nezakusila.

Byla tak zasažená Duchem Svatým

že jsme se rozhodli jít ven
povídat si a modlit se trochu víc.

Venku, když jsem se za ni modlil,
démon se začal projevovat.

Přikazuji ti ty duchu,
odejdi teď!

Přikazuji ti, nech ji, okamžitě!

Je tu svoboda, je tu svoboda.

Vyjdi! Jdi!

Svoboda, právě teď,
svoboda, teď.

Jdi!
Jdi, přikazuji tomu duchu, jdi!

Jdi! Jdi! Právě teď! Jdi!

Opusti ji! Opusti ji!
Právě teď! Nech ji!

Na začátku jsem nevěděl přesně,
za co jsem se modlil,

ale pak mi to Bůh ukázal.

Ukázal mi hřích v jejím životě,
který udělala.

Když jsem jí to řekl,
zhroutila se v pláči

a řekla:" Jak jsi věděl,
jak jsi to věděl?

Může mi Bůh odpustit?"

Tam, u obchodního centra
ta mladá dívka potkala Boha.

Bylo to tak silné,
takže v jednu chvíli

tam vyběhli tři muži z ochranky,
a ona řekla:

"Běžte pryč, jděte pryč,
chci s nima mluvit,

chci s nimi mluvit."

A ten den,
se ta dívka střetla s Bohem.

Později odpoledne přišla
a my jsme se za ni modlili

a obdržela křest v Duchu Svatém a
mluvila jazyky.

Bylo to velmi emocionální
a když se za mě modlil

nikdy jsem se mu o tom předtím nezmínila

ale řekl mi,
že jsem mu připomínala

někoho, kdo si procházel
tím samým.

Takže jsem věděla, že Bůh

mi chtěl ten den říct,
že mi odpustil.

Přestože jsem sobě
nechtěla odpustit

protože jsem myslela, že
není žádné odpuštění pro takovou věc.

Ale ten den, Bůh použil Torbena,
aby mi dal vědět, že

mě miluje a odpustil mi
co jsem udělala.

A dovolil mi zakusit to.

Nikdy na to nezapomenu a
nikdy nebudu stejná.

Můžeš říct o tom včerejšku

a pak co se stalo dnes?
- Ano

Omlouvám se, jsem opravdu šťastná,
přemýšlela jsem o tom včera,

je to opravdu takhle

Protože jsem byla unavená
hledáním odpovědí

a nikde jsem je nemohla najít.

Vždycky bylo něco uvnitř mě.

Včera to pro mě bylo dokončené
a mám z toho opravdu radost.

Tak dnes jsem přijala křest.

Cítila jsem se potom
opravdu výborně.

Je to něco o čem jsem uvažovala
že to udělám

ale myslela jsem, že
jsou tu věci, které musím udělat předtím,

než budu moci udělat tohle.
Musím mluvit s pastorem,

projít pár seminářů
nebo tak něco,

Takže, na základě tvé víry
tě křtíme v Ježíše Krista.

Zemři s Kristem.
Povstaň s Kristem.

Bože děkujeme ti za Marii.

Děkujeme Ti za všechno
co jsi udělal, Bože.

Děkujeme za to, co jsi
udělal včera a dnes.

Děkujeme za to,
co uděláš v budoucnosti Bože.

Je tak úžasné, jak Bůh
opravdu odpovídá na modlitby

a jak ti může v jeho
správný čas dát

věci, které se potřebuješ naučit

a to, co potřebuješ
vědět o jeho lásce.

Vlastně jsem se modlila
noc před setkáním s Torbenem

Modlila jsem se tu noc
na dálnici, když jsem řídila.

Modlila jsem se, abych měla
touhu ve svém srdci

poznat Ho a natáhnout se
a dát všechno Jemu,

ale nevím kde začít.

Cítila jsem, že jsem utekla tak daleko, že
On už tu dávno není.

Ale včera mi odpověděl
na mou modlitbu

a nechal mě uvědomit si, že
tam byl celý čas.

Byl přímo tam, když jsem se trápila,
když jsem byla sklíčená.

Deprese mě hodně dostala.

Ale jsem stále tu a jsem
zobrazením Jeho lásky.

Vážně myslím, že když
se církev vrátí

k pravému křtu,
pravému evangeliu:

Pokání, obrácení se ke Kristu.

Být pokřtěn za odpuštění hříchů.

Zemřít s Kristem
a povstat s Kristem

a být naplněn Duchem Svatým.

To by změnilo tento svět.

To, co vidíme v Knize Skutků

je živý, dynamický
život s Bohem.

Není to postaveno na hierarchii.

Nestojí to na programech,
nebo plánech.

Jsou to lidé, kteří následují Ježíše.

Jak žijeme Knihu Skutků,

jsme nyní svědky, jak
se to odehrává v životě.

Teď, když se podíváme do
perfektního zrcadla Božího Slova,

kde říká:
"Slovo se stalo tělem."

Děje se to v našich
vlastních životech

Je to jako když se teď díváme sami na sebe
při čtení Skutků.

Vidím lidi, kteří mají dost budov.

Vidím lidi, kteří mají dost tradic.

Vidím lidi, kteří neakceptují nic,
kromě pravdy.

Skoro každý křesťan ve světě
chce vidět obnovení.

Ale moje představa obnovení byla taková:

Světlo, nebo nějací andělé přijdou z nebe
a každý se probere

a pak budem mít obnovu.

Ale co dnes vidíme je, že
když se všichni křesťané na této planetě

uvedou v chod, začnou dělat
věci o kterých mluví Bible,

že je budeme dělat,
jít ven, uzdravovat

hlásat evangelium, vést lidi ke Kristu,
pak budeme mít obrození.

Věřím, že obnova je tu,
od příchodu Ježíše před 2000 lety.

Opravdu věřím,
že toto je poslední reformace.

Poslední reformace církve.

Tohle je skutečné, je to skutečné.
Můžeš to dělat.

Je to jen o tom vyjít ven

a začít pracovat v ulicích.

Skrýváme v církvi spousty věcí

a je mnoho svázaností v církvi,

ale potřebujeme odtamtud vyjít
a začít ty věci dělat

Bůh je skutečný a volá nás abychom byli
Jeho učedníci, Ježíšovi učedníci

a šli a ukázali světu,
že On je skutečný.

Tohle je skutečné.

Je to skutečné, říkám
toto je reálné.

Je to skutečné!
Je to opravdu skutečné!

Je to opravdu skutečné!

Tohle je skutečné!

Jestliže tohle je skutečné v Bibli,
co ten zbytek?

Každé slovo je skutečné,
od začátku do konce.

SKUTEČNÉ

Tohle je opravdové.
Žijeme v posledních časech

kdy Bůh vrací svou církev zpátky k pravdě,

zpět k opravdovému životu,
po kterém jsme toužili.

Opravdový život, o kterém jsme četli
v Knize Skutků,

vedený Duchem Svatým.

Tohle se děje a děje se to po celém světě.

Tak se pojďme zaměřit,
a pokračovat v získávání učedníků

a nechme Ježíše postavit Jeho církev.

Věřím, že je to poslední reformace

a tohle je jen začátek.

Pamatuješ si ještě to co jsem ti řekl?

Pamatuješ si ještě ten sen,
co jsem ti dal?

Čas utíká a kalendář je plný.

Ale jedno je nezbytné,
trávit čas se mnou.

Probuď se můj lide.

Brzo se vrátím.

Jedno je nezbytné.

Trávit čas se mnou

Povedu tě.

Jestli chceš být můj učedník

musíš zapřít sám sebe
a odložit svůj sen.

Následuj mě,
je jedno, co to stojí.

Pak obdržíš věčný život.

Probuď se můj lide.

Brzo se vrátím.

Jedno je nezbytné.

Trávit čas se mnou

Povedu tě.

Máš pro mě čas?

Hledat mé království.

Hledat moji tvář.

Chci s tebou mluvit.

Chci tě vést krok za krokem.

Volám tě.

Budeš mě následovat bez ohledu na cenu?

Volám tě, volám tě.

Subtitles by:
Diana Ingham & Lukáš Spáčil.