-
Title:
Proměna dinosaurů
-
Description:
Kde jsou mláďata dinosaurů? Strhující vyprávění z TEDxVancouver, kde paleontolog Jack Horner popisuje, jak otvíráním zkamenělých lebek odhaluje šokující pravdu o některých našich oblíbených dinosaurech.
-
Speaker:
Jack Horner
-
Mohu požádat, aby zvedli ruku
-
nebo zatleskali
-
lidé různých generací?
-
Zajímá mě, kolika z vás
-
je 3 - 12 let.
-
(Smích)
-
Nikdo, co?
-
No dobrá.
-
Budu povídat o dinosaurech.
-
Vzpomínáte si na dinosaury,
když vám bylo tolik?
-
(Potlesk)
-
Dinosauři jsou docela zábavní, že.
-
-
-
Doufám, že si to všichni uvědomujete.
-
Takže vám řeknu to důležité hned teď:
-
Snažte se nevyhynout.
-
(Smích)
-
To je vše.
-
-
Lidé se mě hodně ptají --
¶
-
v podstatě je to nejčastější
otázka, kterou dostávám --
-
proč mají děti tak rádi dinosaury?
-
Co je na nich tak fascinuje?
-
Obvykle odpovídám:
-
„Dinosauři byli velcí,
-
jiní a už vymřeli.“
-
Všichni jsou pryč.
-
Což ale není pravda,
-
ale k huse se dostaneme za chvilku.
-
Takže asi takto:
-
velcí, jiní a vyhynulí.
-
Název mé přednášky je:
-
Proměna dinosaurů:
-
Příčina předčasného vyhynutí.
-
Předpokládám, že si
na dinosaury vzpomínáte.
¶
-
Mají rozličné formy.
-
Spousta různých druhů.
-
Před mnoha lety,
-
na počátku 20. století,
-
muzea pátrala po dinosaurech.
-
Vyráželi do terénu a sbírali je.
-
Je to zajímavý příběh.
-
Každé muzeum chtělo trochu
větší nebo lepší kousek,
-
než měli ostatní.
-
Takže když muzeum v Torontu vyrazilo ven
-
a nalezlo velkého Tyranosaura,
-
pak muzeum v Ottavě chtělo ještě většího
-
a lepšího.
-
Tak to bylo se všemi muzei.
-
Všichni vyhledávali
-
všechny ty větší a lepší dinosaury.
-
To bylo počátkem 20. století.
-
-
se několik vědců
-
zamyslelo: „Co to má znamenat?
-
Podívejte se na ty dinosaury.
-
Všichni jsou velcí.
-
Kde jsou všichni ti malí?“
-
Přemýšleli o tom
-
a dokonce o tom napsali pojednání:
-
„Kde jsou malí dinosauři?“
-
(Smích)
-
No, běžte do muzea a uvidíte,
-
kolik je tam mláďat dinosaurů.
-
Lidé si mysleli -- což
právě to byl problém --
-
mysleli si,
-
že pokud by měli malé dinosaury,
-
pokud by měli mláďata,
-
byli by snadno k poznání.
-
Měli byste velkého dinosaura
-
a malého dinosaura.
-
Ale měli jen velké dinosaury.
-
-
Za prvé, vědci mají ego
-
a rádi dinosaury pojmenovávají.
-
Chtějí pojmenovávat všechno.
-
Každý chce mít nějaké vlastní zvíře,
co se jmenuje po něm, a tak...
-
(Smích)
-
Takže pokaždé, když našli něco,
co vypadalo trochu jinak,
-
dali tomu nové jméno.
-
Samozřejmě to dopadlo tak,
-
že máme celou hromadu různých dinosaurů.
-
-
to někoho napadlo.
-
Dr. Peter Dodson
-
z Pensylvánské univerzity
-
si uvědomil,
-
že dinosauři rostli
-
podobně jako ptáci,
-
což se liší od způsobu
-
růstu plazů.
-
V podstatě
-
použil jako příklad kasuáry.
-
Což bylo chytré - když se podíváte na kasuáry
-
nebo na jiné ptáky s hřebenem na hlavě,
-
narůstají
-
do 80 % své velikosti,
-
než jim začne růst hřeben.
-
Zamyslete se nad tím.
-
V podstatě si uchovávají vlastnosti mláděte
-
až do pozdní ontogeneze.
-
Takže alometrická kraniální ontogeneze
-
je relativní lebeční růst.
-
Vidíte,
-
že kdybyste našli nějakého,
-
který dorostl do 80 %
-
a nevěděli byste, že z něj bude kasuár,
-
mysleli byste si, že se jedná
o dvě různá zvířata.
-
-
Peter Dodson upozornil
-
použitím kachnozubých dinosaurů
-
tehdy zvaných Hypacrosaurus.
-
Ukázal,
-
že když lze vzít mládě a dospělého jedince
-
a průměrem určit, jak by měl vypadat,
-
že kdyby narůstal lineárním způsobem,
-
mělo by hřeben
-
asi poloviční velikosti než dospělec.
-
Ale skuteční téměř dospělí
-
nemají v 65 %
-
vůbec žádný hřeben.
-
To bylo zajímavé.
-
Takže zde lidé
-
opět sešli ze správné cesty.
-
Pokud by prostě přijali práci
-
Peter Dodsona a pokračovali v ní,
-
bylo by mnohem méně dinosaurů
-
než nyní máme.
-
Ale vědci mají ego,
-
rádi dávají věcem jména.
-
Takže pokračovali v pojmenovávání dinosaurů,
-
protože vypadali jinak.
-
Nyní máme způsob, jak určit,
¶
-
zda je dinosaurus nebo jiné zvíře
-
mládětem nebo dospělým jedincem.
-
Dělá se to řezáním do jejich kostí.
-
Ale řezání dinosauřích kostí
-
je věc obtížná, jak jistě chápete,
-
protože v muzeích
-
jsou kosti velmi ceněné.
-
V muzeích se o ně velmi pečlivě starají.
-
Ukládají je do krabiček, do pěnové hmoty.
-
Pečují o ně velice dobře.
-
Nelíbí se jim, když přijdeme
-
a chceme je rozříznout
a podívat se dovnitř.
-
(Smích)
-
Takže nám to obvykle nedovolí.
-
Ale já mám muzeum
-
a sbírám dinosaury
-
a svoje si rozříznout smím.
-
Takže to dělám.
-
-
Takže když rozříznu malého dinosaura,
¶
-
je to uvnitř velmi houbovité (jako A).
-
Když řízneme do staršího dinosaura,
-
je to velmi masivní.
-
Vidíme, že je to dospělá kost.
-
Je velmi jednoduché je rozlišit.
-
Takže bych vám to
-
rád ukázal.
-
V Severní Americe, na Severních
pláních v USA
-
a Jižních pláních Alberty a Saskatchewanu
-
je geologické souvrství zvané Hell Creek,
-
které ukrývalo poslední dinosaury,
kteří na Zemi žili.
-
Je jich 12,
-
každý je pozná --
-
mám na mysli 12 hlavních dinosaurů,
-
kteří vyhynuli.
-
Takže se na ně podíváme.
-
Tímhle se zabývám.
-
Mí studenti, mí zaměstnanci,
-
my je otvíráme.
-
Jak si asi umíte představit,
-
rozříznout kost nohy je jedna věc,
-
ale když jdete do muzea
-
a řeknete: „Nevadilo by vám, kdybych
-
rozřízl dinosauří lebku, že?“
-
odpoví vám: „Zmizte.“
-
(Smích)
-
Zde je 12 dinosaurů.
-
Podívejme se nejprve na tyto 3.
-
Tito dinosauři se jmenují Pachycefalosauři.
¶
-
Každý ví,
-
že tato 3 zvířata jsou spřízněná.
-
Domněnka je,
-
že jsou příbuzní
-
asi jako bratranci.
-
Ale ještě nikoho nenapadlo,
-
že by mohli být příbuzní ještě více.
-
Jinými slovy,
-
lidé se na ně dívali a viděli rozdíly.
-
Všichni víte,
-
že pokud chcete určit,
-
zda jste příbuzný se svým
bratrem nebo sestrou,
-
nepovede se vám to hledáním rozdílů.
-
Příbuznost určíme pouze
-
hledáním podobností.
-
Takže lidé na ně hleděli
¶
-
a vykládali, jak jsou odlišní.
-
Pachycephalosaurus měl velkou,
silnou klenbu na hlavě
-
a několik menších na týle,
-
a drsné výrůstky na konci nosu.
-
Jiný dinosaurus, Stygimoloch,
-
žil ve stejné době
-
a měl ostny vzadu na hlavě.
-
Má malinkou klenbu
-
a výrůstky na nose.
-
A zde je něco zvané
-
Dracorex hogwartsia.
-
Hádejte, kde se to vzalo? Od draka.
-
Zde je dinosaurus,
-
který má ostny na hlavě, žádnou klenbu
-
a drsné výrůstky na nose.
-
Nikdo si nevšiml, že ty
výrůstky vypadají podobně.
¶
-
Ale dívali se na tuto trojici
-
a řekli: „To jsou 3 různí dinosauři
-
a Dracorex je z nich zřejmě nejprimitivnější .“
-
Jeden je primitivnější než druhý.
-
Není mi jasné,
-
jak tyto tři rozdělili.
-
Ale když je seřadíte,
-
když vezmete tyto 3 lebky a seřadíte je,
-
řadí se takto.
-
Dracorex je nejmenší,
-
Stygimoloch je prostřední velikosti,
-
Pachycephalosaurus je největší.
-
Jeden by si myslel,
-
že nám to něco napovídá.
-
(Smích)
-
Ale jim to nenapovědělo nic.
-
Protože, no víme proč.
-
Vědci rádi dávají jména.
-
-
Dracorexe --
-
Rozříznu našeho Dracorexe --
-
a hele, je uvnitř houbovitý,
-
velmi houbovitý.
-
Je to mládě,
-
velmi rychle rostoucí.
-
Časem bude větší.
-
Když rozřízneme Stygimolocha,
-
vychází to stejně.
-
Ta malá klenba
-
roste velmi rychle,
-
rychle se zvětšuje.
-
Je zajímavé, že osten na zádech Dracorexe
-
také roste velmi rychle.
-
Ostny na zádech Stygimolocha
-
ale ustupují,
-
což znamená, že se zmenšují
-
jak se klenba zvětšuje.
-
A když se podíváme na Pachycephalosaura,
-
má pořádnou klenbu
-
a malé výrůstky na týle
-
také ustupují.
-
Takže jen na této trojici dinosaurů
¶
-
lze snadno -- vědecky --
-
snadno vyslovit hypotézu,
-
že se jedná o růstovou řadu
-
stejného zvířete.
-
Což samozřejmě znamená,
-
že Stygimoloch a Dracorex
-
tímto vyhynuli.
-
(Smích)
-
Dobrá.
-
Což samozřejmě znamená,
-
že nám zbývá 10 hlavních dinosaurů.
-
Spolu s mým kolegou z Berkley
¶
-
jsme se podívali na Triceratopse.
-
A před rokem 2000 --
-
vzpomeňte si,
-
že Triceratops byl poprvé
nalezen v 19. století --
-
před rokem 2000 nikdo nikdy neviděl
-
mladého Triceratopse.
-
V každém muzeu po celém
světě je Triceratops,
-
ale nikdo nikdy nenašel mládě.
-
A my víme proč, že?
-
Protože všichni chtějí mít jen velké.
-
Takže všichni měli velké.
-
Tak jsme vyrazili ven a nasbírali
-
celou hromadu malých.
-
Jsou všude. Úplně všude.
-
Takže jich v našem muzeu
máme celou hromadu.
-
(Smích)
-
Všichni říkají, že to je proto,
že mám malé muzeum.
-
Kdo má malé muzeum,
má malé dinosaury.
-
-
Když se podíváte na Triceratopse,
¶
-
vidíte, že se proměňuje.
-
Jak mláďata rostou,
-
jejich rohy se sklánějí vzad.
-
A pak, jak stárnou,
-
rohy směřují vpřed.
-
To je zajímavé.
-
Když se podíváme na okraj límce,
-
vidíme malé trojúhelníkové kosti,
-
které se mohou zvětšit do trojúhelníku
-
a pak se položit proti límci,
-
velmi podobně jako ostny
-
Pachycephalosaura.
-
A pak, protože to jsou mláďata z mé sbírky,
-
rozříznu je
-
a podívám se dovnitř.
-
Ten malý je velmi houbovitý.
-
Ten střední velikosti je velmi houbovitý.
-
Zajímavé bylo,
-
že dospělý Triceratops byl také houbovitý.
-
Tato lebka je 2 m dlouhá.
-
Je to velká lebka.
-
Ale zde je jiný dinosaurus,
¶
-
který byl na tom místě nalezen
-
a který vypadá jako
Triceratops, jen je větší
-
a jmenuje se Torosaurus.
-
Když rozřízneme Torosaura,
-
má dospělé kosti.
-
Ale má tyto velké díry v krunýři.
-
Všichni říkají: „Triceratops a Torosaurus
-
vůbec nemohou být to samé zvíře,
-
protože jeden z nich je větší
než ten druhý.“
-
(Smích)
-
„A má díry v krunýři.“
-
Řekl jsem: „Máme nějaké mladé Torosaury?“
-
A oni na to: „No nemáme,
-
ale má díry v límci.“
-
Jeden z mých studentů, John Scannella,
¶
-
prozkoumal celou sbírku
-
a objevil,
-
že se ta díra začíná vytvářet
-
u Triceratopse
-
a samozřejmě je otevřená u Torosaura --
-
objevil tedy mezičlánek
-
mezi Triceratopsem and Torosaurem,
-
což bylo něco.
-
Takže nyní víme,
-
že Torosaurus
-
je ve skutečnosti dospělý Triceratops.
-
Jak pojmenováváme dinosaury,
-
jak dáváme jména čemukoli,
-
původní jméno zůstává
-
a druhé jméno je zamítnuto.
-
Takže Torosaurus vyhynul.
-
Triceratops, pokud jste to
slyšeli ve zprávách,
-
mnoho hlasatelů to úplně popletlo.
-
Mysleli si, že bychom si měli nechat Torosaura a zrušit Triceratopse,
-
ale to se nestane.
-
-
Dobrá, tak tohle se dá dělat
s hromadou dinosaurů.
¶
-
Zde máme Edmontosaura
-
a Anatotitana.
-
Anatotitan: obrovská kachna.
-
Je to obrovský kachnozubý dinosaurus.
-
Zde je další.
-
Takže se podíváme na histologii kosti.
-
Histologie nám říká,
-
že Edmontosaurus je mládě
-
nebo alespoň dospívající
-
a ten druhý je dospělý,
-
máme zde ontogenezi.
-
A zbavíme se Anatotitana.
-
A můžeme v tom pokračovat.
¶
-
Posledním je
-
T. Rex.
-
Máme tyto dva dinosaury,
-
T. Rexe a Nanotyranna.
-
(Smích)
-
Zase si jeden říká...
-
(Smích)
-
Ale napadla je dobrá otázka.
-
Prohlédli si je a řekli:
-
„Jeden má 17 zubů a ten
největší má 12 zubů.“
-
Což vůbec nedává smysl,
-
protože neznáme žádné dinosaury,
-
kterým by přibyly zuby, jak stárnou.
-
Takže to musí být správně --
-
jsou určitě odlišní.“
-
Tak jsme je rozřízli.
-
A skutečně,
-
Nanotyrannus má kosti mláděte
-
a ten větší má dospělejší kosti.
-
Zdá se, že by mohl ještě narůst.
-
V Muzeu of the Rockies, kde pracujeme,
-
mám čtyři T. Rexe,
-
takže mám hodně k řezání.
-
Ale vůbec jsem do nich nemusel řezat,
-
protože jsem jen seřadil jejich čelisti
-
a ukázalo se, že ten největší měl 12 zubů
-
a ten menší hned vedle měl 13
-
a ten ještě menší 14.
-
A samozřejmě, Nano má 17.
-
Tak jsme vyrazili a prohlédli si
sbírky jiných lidí
-
a našli jsme jednoho, který měl 15 zubů.
-
Takže znovu snadno řekneme,
-
že onotogeneze Tyrannosaura
-
zahrnuje Nanotyrannuse,
-
a proto můžeme zrušit dalšího dinosaura.
-
-
-
našeho pozdního křídového období,
-
zbývá jich 7.
-
To je pěkné číslo.
-
Dobré číslo na vymření, řekl bych.
-
Jak si asi umíte představit,
-
u čtvrťáků to není moc populární.
-
Čtvrťáci milují své dinosaury,
-
učí se je nazpaměť.
-
A tohle se jim nelíbí.
-
-
-