-
Ahoj, moje jméno je Tony
a toto Every Frame a Painting.
-
Jedna divná otázka. Dívali jste se
někdy na záběr a říkali si...
-
To je skvělé křeslo.
-
Nemyslím tím, že by bylo skvělé ho mít,
i když by to bylo hezké.
-
Jen že si někdo našel čas,
aby pro příběh našel to pravé křeslo.
-
A tenhle důraz na detail
se nějakým způsobem vyplatil.
-
"V tomhle hotelu
je pět různých druhů křesel."
-
"Do hajzlu a co tu všechny dělaj"
"Je tu pět druhů křesel."
-
"Dej pryč kámo"
-
Protože ve filmu,
není křeslo jen křeslem
-
Je součástí scénografie.
A druh křesla který si vyberete,
-
může říct všechno o člověku
a světě ve kterém žije.
-
"Moje papíry,
Pracovní papíry."
-
Takže pojďme nakupovat.
-
Pokud chcete vidět název filmu,
klikněte na ikonku CC dole.
-
Řekněme, že jste napsali příběh.
K čemu je to pro vás dobré?
-
První a nejběžnější využití křesla,
je jako rozšíření světa.
-
Tak jej já a vy vidíme každý den,
jako součást prostředí.
-
Ale diváci se na ně podívají
a mohou říct,
-
jestli je svět zářivý a čistý,
-
nebo trochu více zchátralý.
-
Jestli naše postavy
mají málo peněz
-
a nebo mnoho.
-
"Sklápěcí stoly nemůžeš
prodávat bez židlí..."
-
"Se židlema máš jídelní kout.
Bez židlí máš hovno!"
-
Jako všechny rekvizity,
nám správné křeslo dává
-
možnost, představit si celý svět
mimo záběr.
-
"Ošklivá stará věc."
-
"A přesto má jistou přitažlivost."
-
"Lysa Arryn křesel."
-
A také nabízí možnost,
jak snadno ukázat sílu a hierarchii.
-
Hlava království.
-
Kapitán lodi.
-
Nebo vládce celé říše.
-
"Vítej, mladý Skywalkere."
-
Druhé, méně obvyklé použití křesla,
je jako rozšíření postavy.
-
Například, vezměte si někoho,
kdo je slabý a nejistý.
-
"Zajistil jsem to tak,
že se bude dívat vždy nahoru na vás...
-
"...a vy se budete dívat dolů na něho."
-
"Mm hmm. Velmi dobře."
-
Kdo se snaží udržet ostatní lidi dole.
-
A přesto jsou jeho plány pokaždé zmařeny,
a on nikdy nemůže být na vrcholu.
-
"Velmi zajímavé."
"Ano, líbí se vám to?"
-
Jinými slovy, křeslo může
ukazovat psychologii postavy.
-
Jestli je ješitná...
-
Jestli je bez zábran...
-
Nebo opravdu ráda používá joysticky.
-
A co se týká animace,
můžete jít ještě dál.
-
Nakreslíte křeslo,
které se postavě podobá.
-
Všimněte si jak je Carlova hranatá hlava
podobná jeho křeslu.
-
Zatímco Ellie má kulaté křeslo s ušima.
-
Poté co zemře,
Carl si nechá její křeslo poblíž.
-
Takže pokaždé když ho vidíme,
připomíná nám jak moc ji miloval.
-
Ale třetí možnost,
má asi nejširší využití.
-
Křeslo může být
rozšířením situace.
-
"A ty jsi tomu věřil?
Věřil?"
-
Všimněte si v této scéně z filmu Kmotr II,
jak se Fredo snaží posadit,
-
"Vždycky jsem se o tebe postaral Fredo"
"Ty jsi se postaral o mě?"
-
ale křeslo mu to nedovolí.
-
"Jsi můj mladší brácha!
A staráš se o mě?"
-
A čím více se snaží,
tím více bezradněji vypadá.
-
Francis Ford Coppola:
"Něco na tom křesle bylo..."
-
"...že v té scéně tak dobře fungovalo.
Pořád říkal 'Jsem tvůj starší bratr!'..."
-
"...a tak podobně, a to křeslo ho
dělalo slabého a ochablého."
-
"Fungovalo to perfektně."
-
Skvělá věc na křeslech je,
-
že mění držení těla herců.
-
Některá křesla pro ně nejsou
vůbec pohodlná.
-
Jiná jsou pohodlná až příliš.
-
"Ahoj Bernie."
"Ahoj Tome, o co jde?"
-
A jiné je povzbuzují v tom,
být trochu...
-
"Blofeld"
-
...teatrální.
-
Tyto věci si neodporují.
Nejvíce zábavy vzniká,
-
když začnete s jednou,
a skončíte s jinou.
-
Poslouchejte v této scéně z Playtime,
jaké zvuky ta křesla dělají.
-
Je to jednoduchý vtip.
Ale o pár minut později
-
ten vtip pokračuje
s dvěma lidmi a dvěma křesly.
-
A jak se tato křesla znovu objevují,
záběr za záběrem.
-
Stává se to větším vtipem o tom,
jak si moderní lidé
-
stále kupují stejná zpropadená křesla.
-
Tohle vám může nabídnout
dobrá scénografie.
-
Jeden detail,
který funguje nečekaně.
-
A nemusí to být jen křeslo.
To je jen velmi obvyklé a dost levné.
-
Ve vašem příštím záběru,
až požádáte herce aby si sedli.
-
Zvažte toto:
na co si sedají?
-
"Tohle není opravdové?"
-
A je tu prostor aby ten předmět,
byl něčím víc?
