YouTube

Got a YouTube account?

New: enable viewer-created translations and captions on your YouTube channel!

Czech subtitles

← Vychovávejme odvážné dívky - podporujme dobrodružství

Get Embed Code
41 Languages

Showing Revision 25 created 05/03/2017 by Samuel Titera.

  1. Když jsem byla malá, byla jsem posedlá
    Guinnessovou knihou rekordů
  2. a sama jsem moc chtěla
    nějaký rekord překonat.
  3. Byl v tom ale malý háček:
  4. vůbec na nic jsem neměla talent.
  5. Takže jsem se rozhodla,
    že stanovím rekord v něčem,
  6. na co není třeba
    vůbec žádná dovednost.
  7. Rozhodla jsem se pro
    vytvoření světového rekordu
  8. v plazení.
  9. (smích)

  10. Tehdejší rekord byl 20,1 km

  11. a z jakéhosi důvodu
    se mi to zdálo jako brnkačka.
  12. (smích)

  13. Zatáhla jsem do toho kamarádku Anne

  14. a spolu jsme došly k tomu,
    že ani není třeba trénovat.
  15. (smích)

  16. Když přišel den pokusu
    o rekord,

  17. na své rifle pro štěstí
    jsme si přidělaly podložky
  18. a vyrazily jsme,
  19. ale hned na to se vyskytl problém,
  20. riflovina se nám totiž třela o kůži
  21. a začalo to dřít,
  22. a brzo to odnesla kolena.
  23. Po pár hodinách
  24. začalo pršet.
  25. A pak to Anne vzdala.
  26. A pak se setmělo.
  27. Tou dobou mi krev z kolen
    tekla přes rifle,
  28. ze zimy jsem blouznila,
  29. k tomu ta bolest a jednotvárnost.
  30. Abyste měli představu,
    jaká to byla parádní muka:
  31. první kolo školního oválu
    mi zabralo 10 minut.
  32. To poslední skoro 30.
  33. Po 12 hodinách plazení

  34. jsem přestala
  35. a za sebou jsem měla 13,7 km.
  36. Takže rekord 20,1 km jsem nepřekonala.
  37. Spoustu let jsem to brala
    jako historku o naprostém propadáku,

  38. ale dnes se na to dívám jinak,
  39. protože když jsem se
    snažila o světový rekord,
  40. dokázala jsem tři věci.
  41. Dostala jsem se ze své zóny pohodlí,
  42. musela se spolehnout
    na svou houževnatost
  43. a objevila jsem důvěru v sebe sama
  44. a ve svá rozhodnutí.
  45. Tehdy mi to nedošlo,
  46. ale to všechno nejsou
    známky selhání.
  47. Jsou to známky odvahy.
  48. V roce 1989, když mi bylo 26,

  49. jsem se stala hasičkou v San Franciscu.
  50. Byla jsem 15. žena ve sboru
    mezi 1500 muži.
  51. (potlesk)

  52. Asi si dovedete představit,

  53. že se dost pochybovalo o tom,
    jestli tu práci může dělat žena.
  54. Takže i když jsem byla holka se 178 cm
    a 68 kg, co na vysoké veslovala
  55. a dokázala jsem vydržet 12 hodin
    šílené bolesti kolen...
  56. (smích)

  57. bylo mi jasné, že budu muset dokázat,
    že jsem silná a v kondici.

  58. Jednou nás tak zavolali k požáru,

  59. a když naše skupina dorazila,
  60. z budovy se do ulice valil černý kouř.
  61. Byla jsem se Skipem, chlapem jako hora.
  62. On měl proudnici, já byla hned za ním
  63. a ten požár byl celkem běžný.
  64. Bylo tam plno kouře a horko
  65. a najednou
  66. došlo k explozi.
  67. Mě se Skipem to odhodilo dozadu,
  68. strhlo mi to masku
  69. a chvilku jsem byla zmatená.
  70. Pak jsem se ale zvedla,
  71. vzala jsem hadici
  72. a udělala to, co se od hasiče čeká:
  73. vyrazila jsem vpřed,
  74. pustila vodu
  75. a sama se prala s ohněm.
  76. Za výbuch mohl ohřívač vody,
  77. nikdo nebyl zraněn
    a nakonec se zas tak moc nestalo,
  78. ale později za mnou přišel Skip a řekl:
  79. "Dobrá práce, Caroline,"
  80. s takovým tím překvapením v hlase.
  81. (smích)

  82. Zmátlo mě to, protože po fyzické stránce
    nebylo těžké oheň zvládnout,

  83. tak proč se na mě díval skoro užasle?
  84. Ale pak mi to došlo:
  85. Skip, mimochodem fakt super chlap
  86. a skvělý hasič,
  87. si nemyslel jen to,
    že ženy nemůžou být silné,
  88. ale i to, že nemůžou být ani odvážné.
  89. A nebyl jediný.
  90. Přátelé, známí i cizí lidé,
  91. muži i ženy, se mě po celou mou kariéru
  92. pořád dokola ptali:
  93. "Caroline, co ten oheň
    a všechno to nebezpečí,
  94. nenahání ti to strach?"
  95. Ale nikdy jsem neslyšela,
    že by se na to někdo ptal chlapa.
  96. Začalo mi to vrtat hlavou.
  97. Proč nikdo nečekal odvahu od ženy?
  98. Začalo mi to být jasnější,

  99. když si jedna kamarádka stěžovala,
  100. že je její dcera hrozný strašpytel
  101. a to upoutalo mou pozornost.
  102. Ano, dcera byla úzkostlivá,
  103. ale co víc,
    její rodiče byli úzkostliví.
  104. Když šla ven, většinou jí hned říkali:
  105. "Buď opatrná," "Dávej pozor," "Ne."
  106. Mí přátelé nebyli špatní rodiče.
  107. Jen dělali to,
    co většinou rodiče dělávají.
  108. Své dcery nabádají k opatrnosti
    mnohem více než své syny.
  109. Existuje studie, která zahrnuje
    zrovna hasičskou tyč na dětském hřišti.

  110. Bylo vypozorováno, že matky
    i otcové obvykle varují své dcerky,
  111. že je hasičská tyč nebezpečná
  112. a pokud si dívka i tak
    na ní chce hrát,
  113. rodič jí obvykle pomáhá.
  114. Ale chlapci?
  115. Rodiče je ke hraní si na tyči povzbuzují,
  116. i když se toho mohou bát
  117. a často jim i chtějí ukázat,
    jak po tyči mohou sami lézt.
  118. Co to tedy chlapcům a dívkám napovídá?
  119. Že jsou dívky křehké
    a víc potřebují pomoc
  120. a chlapci dokáží, a měli by,
    zvládat těžké překážky sami.
  121. Znamená to, že holky by se měly bát
  122. a kluci by měli být odvážní.
  123. Ironií ale je, že v tak nízkém věku

  124. jsou na tom dívky a chlapci
    fyzicky dost podobně.
  125. Vlastně do puberty
    jsou dívky často i silnější
  126. a vyspělejší.
  127. Přitom my dospělí jednáme,
  128. jakoby byly dívky křehčí,
  129. víc potřebovaly pomáhat
  130. a tolik toho samy nezvládly.
  131. Tohle si zafixujeme v dětství
  132. a tohle přesvědčení
    s námi roste.
  133. My ženy tomu věříme, muži taky
  134. a víte co?
  135. Jako rodiče to předáváme
    vlastním dětem
  136. a tak to jde dál.
  137. A tak jsem přišla na svou odpověď.

  138. To proto se od žen, i od hasiček,
  139. očekává, že budou mít strach.
  140. Proto ho ženy často mají.
  141. Teď mi možná někteří
    nebudete věřit,

  142. ale já proti strachu nic nemám.
  143. Vím, že je to důležitá emoce,
    která nás má držet v bezpečí.
  144. Problém je, když dívky
    naučíme a přesvědčíme je,
  145. že strach je prvotní reakce,
  146. kdykoli čelí něčemu,
    co je mimo jejich zónu pohodlí.
  147. Léta jsem dělala paragliding...

  148. (potlesk)

  149. Jde o létání s padákovým kluzákem

  150. a létá to fakt dobře,
  151. ale vím, že pro mnoho lidí
    je to jako prostěradlo,
  152. které drží na šňůrkách.
  153. (smích)

  154. Na horách jsem trávila hodně času,

  155. s tím nafouklým prostěradlem
  156. jsem se rozběhla a létala.
  157. Vím, co si asi myslíte.
  158. Jakože, Caroline, trochu strachu
    by neškodilo.
  159. A máte pravdu.
  160. Strach jsem opravdu cítila.
  161. Ale když jsem na vrcholku
  162. čekala na dobrý vítr,
  163. cítila jsem krom toho plno dalších věcí:
  164. nadšení, sebedůvěru.
  165. Věděla jsem, že jsem dobrý pilot,
  166. že jsou podmínky dobré,
    jinak bych tam nebyla.
  167. Věděla jsem, jak skvělé to bude
    stovky metrů nad zemí.
  168. Ano, strach tam byl,
  169. ale zaměřila jsem se na něj,
  170. zhodnotila, jak moc je relevantní
  171. a pak ho odsunula tam, kam patří,
  172. což bylo zpravidla až
    někam za pocit nadšení,
  173. těšení se
  174. a za pocit sebejistoty.
  175. Takže já nemám nic proti strachu.
  176. Jenom víc fandím odvaze.
  177. Neříkám, že musí být
    ze všech dívek hasičky

  178. nebo, že by se měly dát na paragliding,
  179. jen říkám, že naše výchova vede k tomu,
    že jsou nesmělé, nebo dokonce bezradné.
  180. A začíná to nabádáním k opatrnosti
    při jakémkoli nebezpečí.
  181. Učíme se strachu,
    ale ne zkušenostem
  182. a to nám zůstává do dospělosti,
  183. stává se pak z toho to, čemu čelíme
    a čeho se snažíme zbavit:
  184. váháme, když máme vyjádřit svůj názor,
  185. příliš nám záleží na tom, abychom
    byly oblíbené,
  186. nejsme si jisté svými rozhodnutími.
  187. A jak se teda staneme odvážnými?

  188. K tomu mám dobrou zprávu.
  189. Odvaha se dá naučit
  190. a jako vše, co se učíme,
  191. ji prostě potřebujeme procvičovat.
  192. Takže zaprvé,
  193. musíme se pořádně nadechnout
  194. a povzbuzovat své dcery,
  195. aby jezdily na skateboardu,
    lezly po stromech
  196. a šplhaly po té tyči
    na dětském hřišti.
  197. Přesně tohle dělala moje máma.
  198. Tehdy to nevěděla,
  199. ale je pro to i odborný název.
  200. Říká se tomu nebezpečná hra
    (tzv. risky play),
  201. která je podle studií pro všechny děti
    opravdu důležitá,
  202. protože je učí vyhodnocovat nebezpečí,
  203. odložit uspokojení,
  204. učí je odolnosti
  205. a učí je sebedůvěře.
  206. Jinak řečeno,
  207. když jdou děti ven
    a trénují svou odvahu,
  208. jsou to pro ně cenné lekce do života.
  209. Zadruhé, musíme je taky přestat
    pořád bezděky upozorňovat.

  210. Takže si příště všímejte, když řeknete:
  211. "Dávej pozor, ublížíš si,"
  212. nebo, "Nedělej to, je to nebezpečné."
  213. A pamatujte, že často to
    pro ni vlastně znamená,
  214. že by se neměla snažit a překonat se,
  215. že není dost dobrá,
  216. že by se měla bát.
  217. A zatřetí,

  218. my ženy taky musíme
    začít s trénováním odvahy.
  219. Nenaučíme to své dcery,
    dokud se to nenaučíme samy.
  220. A ještě jedna věc:
  221. strach a nadšení
  222. se projevují dost podobně:
  223. ruce se třesou,
    srdeční tep se zrychluje,
  224. nervy jsou napjaté
  225. a vsadím se, že když si hodně z vás
  226. naposledy myslelo,
    že jste strachy bez sebe,
  227. mohly jste spíš cítit nadšení
  228. a přišly jste o příležitost.
  229. Takže trénujte.
  230. Malé holky by měly chodit ven,
    aby se otrkaly,
  231. ale chápu, že dospělí netouží
    po kolonožce nebo lezení po stromech,
  232. takže my všechny bychom měly trénovat
  233. doma, v kanceláři
  234. nebo se odhodlejte přímo tady
  235. a popovídejte se s někým,
    koho obdivujete.
  236. Až bude vaše dcerka, dejme tomu,

  237. na kole na vrcholku prudkého kopce,
  238. který se bude opravdu bát sjet,
  239. pomozte jí najít odvahu.
  240. Možná ten kopec bude
    vážně příliš strmý,
  241. ale ona na to přijde sama
    díky své kuráži, a ne strachu.
  242. Protože tu nejde o prudký kopec,
    který je před ní.
  243. Jde o život, který ji čeká
  244. a o to, aby byla schopná
  245. zvládat a vyhodnocovat
  246. všechna nebezpečí,
    před kterými ji neochráníme,
  247. všechny výzvy, u kterých nebudeme,
    abychom jí pomohli.
  248. Je to o tom všem, s čím se naše holky
  249. tady a všude na světe
  250. budou muset v budoucnu vypořádat.
  251. Jo a mimochodem,

  252. světový rekord v plazení je dnes...
  253. (smích)

  254. 56,6 kilometrů

  255. a fakt bych ráda viděla holku,
    jak to překoná.
  256. (potlesk)