WEBVTT

00:00:01.436 --> 00:00:03.296
Ve filmu "Interstellar"

00:00:03.320 --> 00:00:06.647
můžeme vidět detailní pohled
na obří černou díru.

00:00:06.671 --> 00:00:08.814
Na pozadí zářícího plynu

00:00:08.838 --> 00:00:10.956
obrovská gravitační síla černé díry

00:00:10.980 --> 00:00:12.415
ohýbá světlo do prstence.

00:00:12.439 --> 00:00:14.548
Avšak, toto není skutečná fotografie,

00:00:14.572 --> 00:00:16.358
ale počítačové vykreslení --

00:00:16.382 --> 00:00:19.772
umělecké znázornění toho,
jak by černá díra mohla vypadat.

NOTE Paragraph

00:00:20.401 --> 00:00:21.567
Před sto lety

00:00:21.591 --> 00:00:25.192
publikoval Albert Einstein
svoji teorii obecné relativity.

00:00:25.216 --> 00:00:26.655
Od té doby

00:00:26.679 --> 00:00:29.652
vědci předložili mnoho důkazů,
které tuto teorii podpořily.

00:00:29.676 --> 00:00:32.760
Ale jedna věc předpovídaná
touto teorií, černá díra,

00:00:32.784 --> 00:00:35.134
stále nebyla přímo pozorována.

00:00:35.158 --> 00:00:38.364
Ačkoliv máme nějakou představu,
jak by černá díra mohla vypadat,

00:00:38.364 --> 00:00:41.223
nikdy jsme žádnou nevyfotili.

00:00:41.223 --> 00:00:45.470
Ale můžete být překvapeni,
že se to brzy může změnit.

00:00:45.494 --> 00:00:49.658
Možná uvidíme první obrázek černé díry 
v několika následujících letech.

00:00:49.682 --> 00:00:53.640
Pořízení tohoto prvního obrázku závisí
na mezinárodním týmu vědců,

00:00:53.664 --> 00:00:55.231
teleskopu velikosti Země

00:00:55.255 --> 00:00:58.087
a algoritmu, který dá dohromady
výsledný obrázek.

00:00:58.111 --> 00:01:01.639
Ačkoliv vám nebudu moci dnes ukázat
skutečný obrázek černé díry,

00:01:01.663 --> 00:01:04.574
ráda bych vám nastínila
snahu, která je potřeba

00:01:04.598 --> 00:01:06.211
pro pořízení tohoto obrázku.

NOTE Paragraph

00:01:07.477 --> 00:01:08.914
Jmenuji se Katie Bouman

00:01:08.938 --> 00:01:11.504
a jsem PhD studentkou na MIT.

00:01:11.504 --> 00:01:13.551
Dělám výzkum v laboratoři 
počítačových věd,

00:01:13.579 --> 00:01:16.877
která pracuje na tom, aby počítače 
viděly skrze obrázky a video.

00:01:16.901 --> 00:01:19.063
Ačkoliv nejsem astronom,

00:01:19.087 --> 00:01:20.372
ráda bych vám dnes ukázala,

00:01:20.396 --> 00:01:23.299
jak jsem mohla přispět
k tomuto vzrušujícímu projektu.

NOTE Paragraph

00:01:23.323 --> 00:01:26.238
Pokud se dnes večer vytratíte mimo
zářící světla města,

00:01:26.238 --> 00:01:28.614
možná budete mít možnost
vidět úžasný pohled

00:01:28.638 --> 00:01:30.131
na galaxii Mléčná dráha.

00:01:30.155 --> 00:01:32.617
A pokud byste se mohli přiblížit
přes miliony hvězd,

00:01:32.641 --> 00:01:36.396
26 000 světelných let k srdci
kroužící Mléčné dráhy,

00:01:36.396 --> 00:01:39.917
dostali byste se až
ke skupině hvězd přímo uprostřed.

00:01:39.917 --> 00:01:43.203
Pohledem skrz veškerý galaktický prach
pomocí infračervených teleskopů

00:01:43.203 --> 00:01:47.062
mohou astronomové tyto hvězdy
pozorovat již více než 16 let.

00:01:47.086 --> 00:01:50.675
Ale to, co nevidí,
je to nejúžasnější.

00:01:50.699 --> 00:01:53.765
Zdá se, že tyto hvězdy obíhají
kolem neviditelného objektu.

00:01:53.789 --> 00:01:56.112
Sledováním cest těchto hvězd

00:01:56.136 --> 00:01:57.430
astronomové vyvodili,

00:01:57.454 --> 00:02:01.263
že jedinou věcí, tak malou a dostatečně
těžkou, aby mohla tento pohyb způsobit,

00:02:01.263 --> 00:02:02.531
je obří černá díra --

00:02:02.599 --> 00:02:06.777
objekt tak hutný, že pohltí
cokoliv, co se přiblíží --

00:02:06.801 --> 00:02:08.295
dokonce i světlo.

NOTE Paragraph

00:02:08.319 --> 00:02:11.380
Ale co se stane, pokud bychom
přiblížili ještě více?

00:02:11.404 --> 00:02:16.137
Je možné vidět něco, co,
podle definice, nemůže být spatřeno?

00:02:16.719 --> 00:02:19.963
No, ukázalo se, že pokud bychom 
zaměřili na radiové vlny,

00:02:19.963 --> 00:02:21.685
mohli bychom spatřit prstenec světla

00:02:21.693 --> 00:02:24.104
zapříčiněný gravitačním 
zakřivením horké plasmy

00:02:24.128 --> 00:02:25.957
prolétající kolem černé díry.

00:02:25.981 --> 00:02:27.141
Jinými slovy,

00:02:27.165 --> 00:02:30.336
černá díra vrhá stín
na pozadí světlého materiálu,

00:02:30.360 --> 00:02:32.202
čímž vykrajuje temný kruh.

00:02:32.226 --> 00:02:35.565
Tento světlý prstenec odhaluje
horizont událostí černé díry,

00:02:35.565 --> 00:02:37.965
kde se gravitační tah
stává tak velkým,

00:02:37.965 --> 00:02:39.591
že ani světlo nemůže uniknout.

00:02:39.591 --> 00:02:42.640
Einsteinovy rovnice předpověděly
velikost a tvar tohoto prstence,

00:02:42.640 --> 00:02:45.754
proto by pořízení fotky nebylo
pouze hodně vzrušující,

00:02:45.754 --> 00:02:48.422
ale také by nám to umožnilo ověřit,
že tyto rovnice platí

00:02:48.422 --> 00:02:50.886
v těchto extrémních podmínkách
kolem černé díry.

NOTE Paragraph

00:02:50.910 --> 00:02:53.468
Jenomže, tato černá díra
je od nás tak daleko,

00:02:53.492 --> 00:02:56.590
že ze Země se tento prstenec
jeví neskutečně malým --

00:02:56.614 --> 00:03:00.204
stejně veliký jako pomeranč 
na povrchu Měsíce.

00:03:00.758 --> 00:03:03.582
To dělá pořízení snímku
extrémně náročným.

00:03:04.645 --> 00:03:05.947
Proč to tak je?

00:03:06.512 --> 00:03:09.700
Inu, všechno se to dá shrnout
jednoduchou rovnicí.

00:03:09.724 --> 00:03:12.140
Vzhledem k fenoménu,
kterému se říká difrakce,

00:03:12.164 --> 00:03:13.519
existují zásadní limity

00:03:13.543 --> 00:03:16.213
nejmenších objektů,
které můžeme vidět.

00:03:16.789 --> 00:03:20.461
Tato řídící rovnice říká,
že abychom viděli menší a menší,

00:03:20.485 --> 00:03:23.072
musíme náš teleskop 
udělat větší a větší.

00:03:23.072 --> 00:03:26.141
Ale i s nejsilnějšími optickými
teleskopy tady na Zemi

00:03:26.141 --> 00:03:28.620
se nemůžeme dostat ani trochu
k potřebnému rozlišení,

00:03:28.660 --> 00:03:30.854
které by zobrazilo povrch Měsíce.

00:03:30.854 --> 00:03:34.471
Tady vidíte jedno z největších rozlišení,
které bylo kdy pořízeno

00:03:34.495 --> 00:03:35.892
na povrch Měsíce ze Země.

00:03:35.916 --> 00:03:38.473
Obsahuje zhruba 13 000 pixelů

00:03:38.497 --> 00:03:42.547
ale i tak by každý pixel obsahoval
více než 1,5 milionu pomerančů.

NOTE Paragraph

00:03:43.396 --> 00:03:45.368
Čili, jak velký teleskop potřebujeme,

00:03:45.392 --> 00:03:48.157
abychom mohli vidět pomeranč
na povrchu Měsíce,

00:03:48.181 --> 00:03:50.395
a tudíž naši černou díru?

00:03:50.419 --> 00:03:52.143
No, ukázalo se,
že přechroupáním čísel

00:03:52.143 --> 00:03:54.673
můžete snadno spočítat,
že bychom potřebovali teleskop

00:03:54.673 --> 00:03:55.950
velikosti celé Země.

00:03:55.950 --> 00:03:56.950
(Smích)

NOTE Paragraph

00:03:56.950 --> 00:03:59.829
Pokud bychom mohli postavit
tenhle teleskop velikosti Země,

00:03:59.829 --> 00:04:02.650
mohli bychom začít rozlišovat 
ten zvláštní prstenec světla,

00:04:02.650 --> 00:04:04.837
který ukazuje na horizont událostí
černé díry.

00:04:04.837 --> 00:04:07.955
Ačkoliv by tento obrázek neobsahoval
všechny detaily, které vidíme

00:04:07.955 --> 00:04:09.539
v počítačových vykresleních,

00:04:09.539 --> 00:04:11.472
umožnilo by nám to
získat první náznak

00:04:11.472 --> 00:04:14.463
prostředí v těsné blízkosti
kolem černé díry.

NOTE Paragraph

00:04:14.487 --> 00:04:16.100
Ale jak asi tušíte,

00:04:16.124 --> 00:04:19.748
postavení jednotalířového teleskopu
velikosti Země je nemožné.

00:04:19.748 --> 00:04:21.635
Ale známými slovy Micka Jaggera,

00:04:21.635 --> 00:04:23.426
"Nemůžeš vždy získat to, co chceš,

00:04:23.426 --> 00:04:25.713
ale pokud se někdy pokusíš,
můžeš prostě zjistit,

00:04:25.713 --> 00:04:26.954
že máš to, co potřebuješ."

00:04:26.972 --> 00:04:29.436
A spojením teleskopů z celého světa,

00:04:29.436 --> 00:04:32.974
mezinárodní spolupráce nazvaná
Teleskop Horizontu Událostí,

00:04:32.998 --> 00:04:36.107
vytváří výpočetní teleskop velikosti Země,

00:04:36.131 --> 00:04:37.668
schopný rozlišení struktury

00:04:37.692 --> 00:04:39.891
velikosti horizontu událostí
černé díry.

00:04:39.915 --> 00:04:43.302
Tato síť teleskopů plánuje pořídit
vůbec první obrázek černé díry

00:04:43.326 --> 00:04:45.141
již příští rok.

00:04:45.165 --> 00:04:48.503
Každý teleskop v celosvětové
síti pracuje společně.

00:04:48.527 --> 00:04:51.239
Propojeni skrze přesné načasování
atomových hodin,

00:04:51.263 --> 00:04:53.920
tým vědců na každém z míst
zmrazí světlo

00:04:53.944 --> 00:04:56.906
pomocí sesbírání tisíců
terabytů dat.

00:04:56.930 --> 00:05:01.947
Tato data jsou poté zpracována 
v laboratoři přímo tady v Massachusetts.

NOTE Paragraph

00:05:01.947 --> 00:05:03.741
Jak tohle vůbec funguje?

00:05:03.741 --> 00:05:07.164
Vzpomínáte si, že pokud chceme vidět 
černou díru uprostřed naší galaxie,

00:05:07.164 --> 00:05:10.356
potřebujeme postavit tento neskutečně
velký teleskop velikosti Země?

00:05:10.356 --> 00:05:12.598
Pojďme na vteřinu předstírat,
že můžeme postavit

00:05:12.598 --> 00:05:14.392
teleskop velikosti Země.

00:05:14.392 --> 00:05:16.847
To by bylo trochu jako přeměnit Zemi

00:05:16.847 --> 00:05:18.594
v obrovskou točící se disco kouli.

00:05:18.594 --> 00:05:20.844
Každé jednotlivé zrcadlo 
by shromáždilo světlo,

00:05:20.866 --> 00:05:23.463
které bychom pak mohli spojit
a udělat z něj obrázek.

00:05:23.463 --> 00:05:26.124
Ale, dejme tomu, že teď
odstraníme většinu těch zrcadel,

00:05:26.124 --> 00:05:28.096
aby jich zbylo pouze několik.

00:05:28.120 --> 00:05:30.997
Stále bychom mohli zkusit spojit 
tyto informace dohromady,

00:05:31.021 --> 00:05:33.014
ale teď by tam bylo mnoho děr.

00:05:33.038 --> 00:05:37.411
Tato zbývající zrcadla představují
místa, kde máme teleskopy.

00:05:37.435 --> 00:05:41.514
To je neskutečně malý počet měření, 
abychom z nich vytvořili obrázek.

00:05:41.538 --> 00:05:45.376
Ale ačkoliv sbíráme světlo
jen na několika místech,

00:05:45.400 --> 00:05:48.823
jak se Země otáčí, dostáváme
další nová měření.

00:05:48.847 --> 00:05:52.666
Jinými slovy, jako se disco koule otáčí,
tato zrcadla mění umístění

00:05:52.690 --> 00:05:55.589
a my můžeme pozorovat
různé části obrázku.

00:05:55.613 --> 00:05:59.631
Obrazové algoritmy, které jsme vytvořili,
doplní chybějící místa disco koule,

00:05:59.655 --> 00:06:02.688
čímž zrekonstruujeme
obrázek černé díry.

00:06:02.712 --> 00:06:05.348
Pokud bychom měli teleskopy umístěné
všude na planetě --

00:06:05.372 --> 00:06:07.313
jinými slovy, na celé disco kouli --

00:06:07.337 --> 00:06:08.621
toto by bylo triviální.

00:06:08.645 --> 00:06:11.967
Ale my vidíme pouze pár snímků,
a z toho důvodu

00:06:11.991 --> 00:06:14.379
je nekonečné množství
možných obrázků,

00:06:14.403 --> 00:06:17.367
které jsou perfektně shodné
s měřeními našich teleskopů.

00:06:17.391 --> 00:06:20.407
Jenže, není obrázek jako obrázek.

00:06:20.849 --> 00:06:25.307
Několik těchto obrázků vypadá 
reálněji, než jiné.

00:06:25.331 --> 00:06:28.553
Tedy má role ve snaze
pořídit první snímek černé díry

00:06:28.577 --> 00:06:31.509
je navrhnout algoritmus, který najde
ten nejrozumnější obrázek,

00:06:31.533 --> 00:06:33.755
který také sedí na měření teleskopu.

NOTE Paragraph

00:06:34.727 --> 00:06:38.669
Tak, jako forenzní expert 
používá pouze omezený popis,

00:06:38.669 --> 00:06:42.183
aby vytvořil obrázek s pomocí
znalosti struktury obličeje,

00:06:42.183 --> 00:06:46.088
obrazové algoritmy, které vytvářím,
používají pouze omezená data z teleskopů,

00:06:46.088 --> 00:06:49.988
aby nás dovedly k obrázku, 
který vypadá jako věci v našem vesmíru.

00:06:49.988 --> 00:06:53.639
Použitím těchto algoritmů
jsme schopni složit dohromady obrázky

00:06:53.639 --> 00:06:55.819
z těchto řídkých, špinavých dat.

00:06:55.819 --> 00:07:00.348
Tady ukazuji příklad rekonstrukce
pomocí simulovaných dat,

00:07:00.348 --> 00:07:02.301
kdy předstíráme,
že naše teleskopy

00:07:02.329 --> 00:07:04.914
zaměříme na černou díru
uprostřed naší galaxie.

00:07:04.914 --> 00:07:09.369
Ačkoliv je toto pouze simulace, 
takováto rekonstrukce nám dává naději,

00:07:09.393 --> 00:07:12.846
že budeme brzy schopni spolehlivě
pořídit první obrázek černé díry

00:07:12.870 --> 00:07:15.465
a z něj odvodit velikost jejího prstence.

00:07:15.822 --> 00:07:19.291
Přesto, že bych strašně ráda pokračovala
v detailech tohoto algoritmu,

00:07:19.291 --> 00:07:21.465
naštěstí pro vás, nemám čas.

NOTE Paragraph

00:07:21.465 --> 00:07:23.986
Ale i tak bych vám ráda
předala krátkou myšlenku,

00:07:23.986 --> 00:07:25.846
o tom, jak definujeme,
jak náš vesmír vypadá,

00:07:25.846 --> 00:07:30.312
a jak to můžeme použít k rekonstrukci
a ověření našich výsledků.

00:07:30.312 --> 00:07:33.028
Vzhledem k tomu, že je nekonečné
množství možných obrázků,

00:07:33.028 --> 00:07:35.337
které perfektně odpovídají
měřením našich teleskopů,

00:07:35.337 --> 00:07:37.942
musíme z nich nějakým způsobem vybrat.

00:07:37.942 --> 00:07:39.780
Děláme to pomocí hodnocení obrázků

00:07:39.780 --> 00:07:42.824
na základě toho, jak moc
se jedná o obrázek černé díry,

00:07:42.824 --> 00:07:45.306
a pak vybíráme ten, 
který je nejpravděpodobnější.

NOTE Paragraph

00:07:45.306 --> 00:07:47.501
Takže, co to přesně znamená?

00:07:47.862 --> 00:07:49.840
Řekněme, že se snažíme vytvořit model,

00:07:49.864 --> 00:07:53.047
který nám řekne, jaká je šance,
že se obrázek objeví na Facebooku.

00:07:53.071 --> 00:07:54.832
Asi bychom chtěli,
aby nám model řekl,

00:07:54.832 --> 00:07:58.377
že je dost nepravděpodobné, že někdo 
publikuje tenhle obrázek šumu nalevo,

00:07:58.377 --> 00:08:00.796
a dost pravděpodobné, 
že někdo publikuje selfie,

00:08:00.820 --> 00:08:02.154
jako je tato napravo.

00:08:02.178 --> 00:08:03.817
Obrázek uprostřed je rozmazaný,

00:08:03.841 --> 00:08:06.510
takže ačkoliv bychom
na Facebooku viděli spíše tento,

00:08:06.510 --> 00:08:08.034
než obrázek šumu,

00:08:08.034 --> 00:08:11.508
je méně pravděpodobné,
že bychom ho viděli v porovnání se selfie.

NOTE Paragraph

00:08:11.508 --> 00:08:13.412
Ale když přijde na obrázky z černé díry,

00:08:13.412 --> 00:08:17.168
jsme postaveni před opravdový hlavolam:
nikdy předtím jsme černou díru neviděli.

00:08:17.168 --> 00:08:19.401
V tom případě, jak asi vypadá
obrázek černé díry

00:08:19.401 --> 00:08:21.989
a co bychom měli předpokládat
o struktuře černých děr?

00:08:21.989 --> 00:08:25.321
Mohli bychom se pokusit použít obrázky
ze simulací, které jsme udělali,

00:08:25.321 --> 00:08:27.515
jako obrázek černé díry
z filmu "Interstellar",

00:08:27.515 --> 00:08:30.477
ale pokud bychom to udělali, mohlo 
by to způsobit několik vážných problémů.

00:08:30.477 --> 00:08:33.621
Co by se stalo, 
kdyby Einsteinovy teorie neobstály?

00:08:33.621 --> 00:08:37.520
Stále bychom chtěli rekonstruovat
přesný obrázek toho, co se děje.

00:08:37.520 --> 00:08:40.921
Pokud bychom zapekli Einsteinovy rovnice
příliš do našich algoritmů,

00:08:40.945 --> 00:08:43.710
viděli bychom jen to,
co chceme vidět.

00:08:43.724 --> 00:08:46.000
Jinými slovy, chceme 
ponechat možnost,

00:08:46.024 --> 00:08:48.947
že se uprostřed naší galaxie
nachází obrovský slon.

NOTE Paragraph

00:08:48.971 --> 00:08:50.028
(Smích)

NOTE Paragraph

00:08:50.052 --> 00:08:53.041
Různé typy obrázků mají
velmi odlišné vlastnosti.

00:08:53.041 --> 00:08:56.589
Můžeme velmi snadno poznat rozdíl
mezi obrázky simulace černé díry

00:08:56.589 --> 00:08:58.925
a obrázky, které pořizujeme
zde na Zemi každý den.

00:08:58.925 --> 00:09:02.159
Potřebujeme nějak říci našim 
algoritmům, jak obrázky vypadají,

00:09:02.159 --> 00:09:05.408
aniž bychom příliš vnucovali
vlastnosti jednoho typu obrázků.

00:09:05.865 --> 00:09:07.758
Jedna z cest, jak se tomu vyhnout,

00:09:07.782 --> 00:09:10.844
je aplikovat vlastnosti
různých druhů obrázků

00:09:10.868 --> 00:09:14.998
a pozorovat, jak námi zvolený typ obrázku
ovlivňuje naše rekonstrukce.

00:09:15.712 --> 00:09:19.203
Pokud všechny typy obrázků vytvoří velmi
podobně vypadající obrázek,

00:09:19.227 --> 00:09:21.284
pak si můžeme být více jisti,

00:09:21.308 --> 00:09:25.481
že naše předpoklady příliš
neovlivňují tento obrázek.

NOTE Paragraph

00:09:25.505 --> 00:09:28.495
Je to podobné,
jako kdybyste dali stejný popis

00:09:28.519 --> 00:09:31.515
třem různým kreslířům 
portrétů z celého světa.

00:09:31.539 --> 00:09:34.399
Pokud vytvoří velmi podobně
vypadající obličej,

00:09:34.423 --> 00:09:36.216
pak se můžeme spoléhat,

00:09:36.240 --> 00:09:39.856
že se nesnaží vložit do kreseb
svoje vlastní kulturní odlišnosti.

00:09:39.880 --> 00:09:43.195
Jednou z cest, jak se pokusit
aplikovat různé vlastnosti obrázků,

00:09:43.219 --> 00:09:45.660
je použití částí existujících obrázků.

00:09:46.214 --> 00:09:48.374
Proto jsme vytvořili
velkou sbírku obrázků

00:09:48.398 --> 00:09:51.116
a rozdělili jsme je na malé dílky.

00:09:51.140 --> 00:09:55.425
Pak si můžeme s dílky hrát
jako s kousky puzzle.

00:09:55.449 --> 00:09:59.727
Ty dílky, které se vyskytují často,
pak použijeme k vytvoření obrázku,

00:09:59.751 --> 00:10:02.203
který odpovídá měření našich teleskopů.

NOTE Paragraph

00:10:03.040 --> 00:10:06.783
Odlišné typy obrázků mají
velmi odlišné skupiny dílků.

00:10:06.807 --> 00:10:09.613
Takže co se stane,
když vezmeme stejná data,

00:10:09.637 --> 00:10:13.767
ale použijeme různé skupiny dílků
k rekonstrukci obrázku?

00:10:13.791 --> 00:10:18.557
Začněme nejdříve s dílky
z obrázku simulace černé díry.

00:10:18.557 --> 00:10:19.886
OK, to vypadá rozumně.

00:10:19.886 --> 00:10:22.890
Vypadá to tak, jak bychom očekávali,
že bude černá díra vypadat.

00:10:22.890 --> 00:10:24.223
Ale nezískali jsme to proto,

00:10:24.223 --> 00:10:27.445
že jsme algoritmus nakrmili
právě obrázky simulace černé díry?

00:10:27.469 --> 00:10:29.349
Pojďme zkusit další sadu dílků

00:10:29.373 --> 00:10:31.952
z astronomických objektů, 
které nejsou černými děrami.

00:10:32.914 --> 00:10:35.040
OK, dostali jsme 
podobně vypadající obrázek.

00:10:35.064 --> 00:10:37.300
A pak, co ty dílky 
z každodenních obrázků,

00:10:37.324 --> 00:10:40.109
jako obrázky, které vyfotíte
svým osobním foťákem?

00:10:41.312 --> 00:10:43.427
Skvělé, vidíme ten samý obrázek.

00:10:43.427 --> 00:10:46.793
Když dostaneme ten samý obrázek
z různých skupin dílků,

00:10:46.793 --> 00:10:48.839
pak můžeme začít více věřit,

00:10:48.839 --> 00:10:51.265
že předpoklady, ze kterých vycházíme,

00:10:51.265 --> 00:10:53.822
neovlivňují výsledný obrázek.

NOTE Paragraph

00:10:53.822 --> 00:10:57.155
Další věcí, kterou můžeme udělat,
je vzít stejnou skupinu dílků,

00:10:57.155 --> 00:10:59.636
jako jsou ty odvozené 
od každodenních obrázků,

00:10:59.636 --> 00:11:03.236
a použít je k rekonstrukci
mnoha různých druhů zdrojových obrázků.

00:11:03.260 --> 00:11:04.531
Pak v našich simulacích

00:11:04.555 --> 00:11:08.330
předstíráme, že černá díra vypadá jako
jiné astronomické objekty,

00:11:08.354 --> 00:11:12.203
stejně jako každodenní obrázky, 
jako třeba slon uprostřed naší galaxie.

00:11:12.203 --> 00:11:15.491
Když výsledky našich algoritmů 
ve spodní části vypadají velmi podobně

00:11:15.491 --> 00:11:17.563
jako skutečná simulace v horní části,

00:11:17.563 --> 00:11:20.909
pak můžeme více důvěřovat 
našim algoritmům.

00:11:20.909 --> 00:11:22.776
A ráda bych tady chtěla zdůraznit,

00:11:22.800 --> 00:11:24.734
že všechny tyto obrázky byly vytvořeny

00:11:24.758 --> 00:11:27.694
spojením malých kousků 
každodenních fotografií,

00:11:27.718 --> 00:11:29.933
které byste mohli pořídit 
vlastním foťákem.

00:11:29.957 --> 00:11:33.233
Proto obrázek černé díry,
kterou jsme nikdy neviděli,

00:11:33.257 --> 00:11:37.200
může být nakonec vytvořen spojením
obrázků, které vídáme pořád,

00:11:37.224 --> 00:11:39.969
jako například lidí, budov,
stromů, koček a psů.

00:11:39.993 --> 00:11:42.638
Nápady zobrazování, 
jako jsou tyto, nám umožní

00:11:42.662 --> 00:11:45.281
pořídit vůbec první obrázky černé díry

00:11:45.305 --> 00:11:47.752
a, doufejme, ověřit
ty slavné teorie,

00:11:47.776 --> 00:11:50.197
na které vědci spoléhají
na denní bázi.

NOTE Paragraph

00:11:50.221 --> 00:11:52.829
Ale, samozřejmě, uvedení
takových nápadů do praxe

00:11:52.853 --> 00:11:56.175
by nikdy nebylo možné
bez úžasného týmu vědců,

00:11:56.199 --> 00:11:58.086
se kterými mám možnost spolupracovat.

00:11:58.110 --> 00:11:59.273
Stále mě fascinuje,

00:11:59.297 --> 00:12:02.648
že, ačkoliv jsem začala tento projekt
bez základů v astrofyzice,

00:12:02.672 --> 00:12:05.291
to, co jsme dokázali
skrze tuto unikátní spolupráci,

00:12:05.315 --> 00:12:08.074
může vyústit ve vůbec
první obrázky černé díry.

00:12:08.098 --> 00:12:10.796
Ale velké projekty, jako je
Teleskop Horizontu Událostí,

00:12:10.820 --> 00:12:13.634
jsou úspěšné díky veškerým
mezioborovým zkušenostem,

00:12:13.658 --> 00:12:15.448
kterými jednotliví lidé přispívají.

00:12:15.472 --> 00:12:17.178
Jsme jeden velký kotel astronomů,

00:12:17.202 --> 00:12:19.434
fyziků, matematiků a inženýrů.

00:12:19.458 --> 00:12:22.012
To je to, co brzo umožní

00:12:22.012 --> 00:12:24.865
dosáhnout něco,
co dříve nebylo ani myslitelné.

NOTE Paragraph

00:12:24.865 --> 00:12:27.201
Ráda bych vás všechny povzbudila,
abyste vyšli ven

00:12:27.241 --> 00:12:29.337
a pomohli posunout hranice vědy,

00:12:29.337 --> 00:12:33.238
ačkoliv se na první pohled můžou
zdát stejně tajemné, jako je černá díra.

NOTE Paragraph

00:12:33.238 --> 00:12:34.412
Děkuji.

NOTE Paragraph

00:12:34.436 --> 00:12:36.833
(Potlesk)