1
00:00:01,436 --> 00:00:03,296
Ve filmu "Interstellar"

2
00:00:03,320 --> 00:00:06,647
můžeme vidět detailní pohled
na obří černou díru.

3
00:00:06,671 --> 00:00:08,814
Na pozadí zářícího plynu

4
00:00:08,838 --> 00:00:10,956
obrovská gravitační síla černé díry

5
00:00:10,980 --> 00:00:12,415
ohýbá světlo do prstence.

6
00:00:12,439 --> 00:00:14,548
Avšak, toto není skutečná fotografie,

7
00:00:14,572 --> 00:00:16,358
ale počítačové vykreslení --

8
00:00:16,382 --> 00:00:19,772
umělecké znázornění toho,
jak by černá díra mohla vypadat.

9
00:00:20,401 --> 00:00:21,567
Před sto lety

10
00:00:21,591 --> 00:00:25,192
publikoval Albert Einstein
svoji teorii obecné relativity.

11
00:00:25,216 --> 00:00:26,655
Od té doby

12
00:00:26,679 --> 00:00:29,652
vědci předložili mnoho důkazů,
které tuto teorii podpořily.

13
00:00:29,676 --> 00:00:32,760
Ale jedna věc předpovídaná
touto teorií, černá díra,

14
00:00:32,784 --> 00:00:35,134
stále nebyla přímo pozorována.

15
00:00:35,158 --> 00:00:38,364
Ačkoliv máme nějakou představu,
jak by černá díra mohla vypadat,

16
00:00:38,364 --> 00:00:41,223
nikdy jsme žádnou nevyfotili.

17
00:00:41,223 --> 00:00:45,470
Ale můžete být překvapeni,
že se to brzy může změnit.

18
00:00:45,494 --> 00:00:49,658
Možná uvidíme první obrázek černé díry 
v několika následujících letech.

19
00:00:49,682 --> 00:00:53,640
Pořízení tohoto prvního obrázku závisí
na mezinárodním týmu vědců,

20
00:00:53,664 --> 00:00:55,231
teleskopu velikosti Země

21
00:00:55,255 --> 00:00:58,087
a algoritmu, který dá dohromady
výsledný obrázek.

22
00:00:58,111 --> 00:01:01,639
Ačkoliv vám nebudu moci dnes ukázat
skutečný obrázek černé díry,

23
00:01:01,663 --> 00:01:04,574
ráda bych vám nastínila
snahu, která je potřeba

24
00:01:04,598 --> 00:01:06,211
pro pořízení tohoto obrázku.

25
00:01:07,477 --> 00:01:08,914
Jmenuji se Katie Bouman

26
00:01:08,938 --> 00:01:11,504
a jsem PhD studentkou na MIT.

27
00:01:11,504 --> 00:01:13,551
Dělám výzkum v laboratoři 
počítačových věd,

28
00:01:13,579 --> 00:01:16,877
která pracuje na tom, aby počítače 
viděly skrze obrázky a video.

29
00:01:16,901 --> 00:01:19,063
Ačkoliv nejsem astronom,

30
00:01:19,087 --> 00:01:20,372
ráda bych vám dnes ukázala,

31
00:01:20,396 --> 00:01:23,299
jak jsem mohla přispět
k tomuto vzrušujícímu projektu.

32
00:01:23,323 --> 00:01:26,238
Pokud se dnes večer vytratíte mimo
zářící světla města,

33
00:01:26,238 --> 00:01:28,614
možná budete mít možnost
vidět úžasný pohled

34
00:01:28,638 --> 00:01:30,131
na galaxii Mléčná dráha.

35
00:01:30,155 --> 00:01:32,617
A pokud byste se mohli přiblížit
přes miliony hvězd,

36
00:01:32,641 --> 00:01:36,396
26 000 světelných let k srdci
kroužící Mléčné dráhy,

37
00:01:36,396 --> 00:01:39,917
dostali byste se až
ke skupině hvězd přímo uprostřed.

38
00:01:39,917 --> 00:01:43,203
Pohledem skrz veškerý galaktický prach
pomocí infračervených teleskopů

39
00:01:43,203 --> 00:01:47,062
mohou astronomové tyto hvězdy
pozorovat již více než 16 let.

40
00:01:47,086 --> 00:01:50,675
Ale to, co nevidí,
je to nejúžasnější.

41
00:01:50,699 --> 00:01:53,765
Zdá se, že tyto hvězdy obíhají
kolem neviditelného objektu.

42
00:01:53,789 --> 00:01:56,112
Sledováním cest těchto hvězd

43
00:01:56,136 --> 00:01:57,430
astronomové vyvodili,

44
00:01:57,454 --> 00:02:01,263
že jedinou věcí, tak malou a dostatečně
těžkou, aby mohla tento pohyb způsobit,

45
00:02:01,263 --> 00:02:02,531
je obří černá díra --

46
00:02:02,599 --> 00:02:06,777
objekt tak hutný, že pohltí
cokoliv, co se přiblíží --

47
00:02:06,801 --> 00:02:08,295
dokonce i světlo.

48
00:02:08,319 --> 00:02:11,380
Ale co se stane, pokud bychom
přiblížili ještě více?

49
00:02:11,404 --> 00:02:16,137
Je možné vidět něco, co,
podle definice, nemůže být spatřeno?

50
00:02:16,719 --> 00:02:19,963
No, ukázalo se, že pokud bychom 
zaměřili na radiové vlny,

51
00:02:19,963 --> 00:02:21,685
mohli bychom spatřit prstenec světla

52
00:02:21,693 --> 00:02:24,104
zapříčiněný gravitačním 
zakřivením horké plasmy

53
00:02:24,128 --> 00:02:25,957
prolétající kolem černé díry.

54
00:02:25,981 --> 00:02:27,141
Jinými slovy,

55
00:02:27,165 --> 00:02:30,336
černá díra vrhá stín
na pozadí světlého materiálu,

56
00:02:30,360 --> 00:02:32,202
čímž vykrajuje temný kruh.

57
00:02:32,226 --> 00:02:35,565
Tento světlý prstenec odhaluje
horizont událostí černé díry,

58
00:02:35,565 --> 00:02:37,965
kde se gravitační tah
stává tak velkým,

59
00:02:37,965 --> 00:02:39,591
že ani světlo nemůže uniknout.

60
00:02:39,591 --> 00:02:42,640
Einsteinovy rovnice předpověděly
velikost a tvar tohoto prstence,

61
00:02:42,640 --> 00:02:45,754
proto by pořízení fotky nebylo
pouze hodně vzrušující,

62
00:02:45,754 --> 00:02:48,422
ale také by nám to umožnilo ověřit,
že tyto rovnice platí

63
00:02:48,422 --> 00:02:50,886
v těchto extrémních podmínkách
kolem černé díry.

64
00:02:50,910 --> 00:02:53,468
Jenomže, tato černá díra
je od nás tak daleko,

65
00:02:53,492 --> 00:02:56,590
že ze Země se tento prstenec
jeví neskutečně malým --

66
00:02:56,614 --> 00:03:00,204
stejně veliký jako pomeranč 
na povrchu Měsíce.

67
00:03:00,758 --> 00:03:03,582
To dělá pořízení snímku
extrémně náročným.

68
00:03:04,645 --> 00:03:05,947
Proč to tak je?

69
00:03:06,512 --> 00:03:09,700
Inu, všechno se to dá shrnout
jednoduchou rovnicí.

70
00:03:09,724 --> 00:03:12,140
Vzhledem k fenoménu,
kterému se říká difrakce,

71
00:03:12,164 --> 00:03:13,519
existují zásadní limity

72
00:03:13,543 --> 00:03:16,213
nejmenších objektů,
které můžeme vidět.

73
00:03:16,789 --> 00:03:20,461
Tato řídící rovnice říká,
že abychom viděli menší a menší,

74
00:03:20,485 --> 00:03:23,072
musíme náš teleskop 
udělat větší a větší.

75
00:03:23,072 --> 00:03:26,141
Ale i s nejsilnějšími optickými
teleskopy tady na Zemi

76
00:03:26,141 --> 00:03:28,620
se nemůžeme dostat ani trochu
k potřebnému rozlišení,

77
00:03:28,660 --> 00:03:30,854
které by zobrazilo povrch Měsíce.

78
00:03:30,854 --> 00:03:34,471
Tady vidíte jedno z největších rozlišení,
které bylo kdy pořízeno

79
00:03:34,495 --> 00:03:35,892
na povrch Měsíce ze Země.

80
00:03:35,916 --> 00:03:38,473
Obsahuje zhruba 13 000 pixelů

81
00:03:38,497 --> 00:03:42,547
ale i tak by každý pixel obsahoval
více než 1,5 milionu pomerančů.

82
00:03:43,396 --> 00:03:45,368
Čili, jak velký teleskop potřebujeme,

83
00:03:45,392 --> 00:03:48,157
abychom mohli vidět pomeranč
na povrchu Měsíce,

84
00:03:48,181 --> 00:03:50,395
a tudíž naši černou díru?

85
00:03:50,419 --> 00:03:52,143
No, ukázalo se,
že přechroupáním čísel

86
00:03:52,143 --> 00:03:54,673
můžete snadno spočítat,
že bychom potřebovali teleskop

87
00:03:54,673 --> 00:03:55,950
velikosti celé Země.

88
00:03:55,950 --> 00:03:56,950
(Smích)

89
00:03:56,950 --> 00:03:59,829
Pokud bychom mohli postavit
tenhle teleskop velikosti Země,

90
00:03:59,829 --> 00:04:02,650
mohli bychom začít rozlišovat 
ten zvláštní prstenec světla,

91
00:04:02,650 --> 00:04:04,837
který ukazuje na horizont událostí
černé díry.

92
00:04:04,837 --> 00:04:07,955
Ačkoliv by tento obrázek neobsahoval
všechny detaily, které vidíme

93
00:04:07,955 --> 00:04:09,539
v počítačových vykresleních,

94
00:04:09,539 --> 00:04:11,472
umožnilo by nám to
získat první náznak

95
00:04:11,472 --> 00:04:14,463
prostředí v těsné blízkosti
kolem černé díry.

96
00:04:14,487 --> 00:04:16,100
Ale jak asi tušíte,

97
00:04:16,124 --> 00:04:19,748
postavení jednotalířového teleskopu
velikosti Země je nemožné.

98
00:04:19,748 --> 00:04:21,635
Ale známými slovy Micka Jaggera,

99
00:04:21,635 --> 00:04:23,426
"Nemůžeš vždy získat to, co chceš,

100
00:04:23,426 --> 00:04:25,713
ale pokud se někdy pokusíš,
můžeš prostě zjistit,

101
00:04:25,713 --> 00:04:26,954
že máš to, co potřebuješ."

102
00:04:26,972 --> 00:04:29,436
A spojením teleskopů z celého světa,

103
00:04:29,436 --> 00:04:32,974
mezinárodní spolupráce nazvaná
Teleskop Horizontu Událostí,

104
00:04:32,998 --> 00:04:36,107
vytváří výpočetní teleskop velikosti Země,

105
00:04:36,131 --> 00:04:37,668
schopný rozlišení struktury

106
00:04:37,692 --> 00:04:39,891
velikosti horizontu událostí
černé díry.

107
00:04:39,915 --> 00:04:43,302
Tato síť teleskopů plánuje pořídit
vůbec první obrázek černé díry

108
00:04:43,326 --> 00:04:45,141
již příští rok.

109
00:04:45,165 --> 00:04:48,503
Každý teleskop v celosvětové
síti pracuje společně.

110
00:04:48,527 --> 00:04:51,239
Propojeni skrze přesné načasování
atomových hodin,

111
00:04:51,263 --> 00:04:53,920
tým vědců na každém z míst
zmrazí světlo

112
00:04:53,944 --> 00:04:56,906
pomocí sesbírání tisíců
terabytů dat.

113
00:04:56,930 --> 00:05:01,947
Tato data jsou poté zpracována 
v laboratoři přímo tady v Massachusetts.

114
00:05:01,947 --> 00:05:03,741
Jak tohle vůbec funguje?

115
00:05:03,741 --> 00:05:07,164
Vzpomínáte si, že pokud chceme vidět 
černou díru uprostřed naší galaxie,

116
00:05:07,164 --> 00:05:10,356
potřebujeme postavit tento neskutečně
velký teleskop velikosti Země?

117
00:05:10,356 --> 00:05:12,598
Pojďme na vteřinu předstírat,
že můžeme postavit

118
00:05:12,598 --> 00:05:14,392
teleskop velikosti Země.

119
00:05:14,392 --> 00:05:16,847
To by bylo trochu jako přeměnit Zemi

120
00:05:16,847 --> 00:05:18,594
v obrovskou točící se disco kouli.

121
00:05:18,594 --> 00:05:20,844
Každé jednotlivé zrcadlo 
by shromáždilo světlo,

122
00:05:20,866 --> 00:05:23,463
které bychom pak mohli spojit
a udělat z něj obrázek.

123
00:05:23,463 --> 00:05:26,124
Ale, dejme tomu, že teď
odstraníme většinu těch zrcadel,

124
00:05:26,124 --> 00:05:28,096
aby jich zbylo pouze několik.

125
00:05:28,120 --> 00:05:30,997
Stále bychom mohli zkusit spojit 
tyto informace dohromady,

126
00:05:31,021 --> 00:05:33,014
ale teď by tam bylo mnoho děr.

127
00:05:33,038 --> 00:05:37,411
Tato zbývající zrcadla představují
místa, kde máme teleskopy.

128
00:05:37,435 --> 00:05:41,514
To je neskutečně malý počet měření, 
abychom z nich vytvořili obrázek.

129
00:05:41,538 --> 00:05:45,376
Ale ačkoliv sbíráme světlo
jen na několika místech,

130
00:05:45,400 --> 00:05:48,823
jak se Země otáčí, dostáváme
další nová měření.

131
00:05:48,847 --> 00:05:52,666
Jinými slovy, jako se disco koule otáčí,
tato zrcadla mění umístění

132
00:05:52,690 --> 00:05:55,589
a my můžeme pozorovat
různé části obrázku.

133
00:05:55,613 --> 00:05:59,631
Obrazové algoritmy, které jsme vytvořili,
doplní chybějící místa disco koule,

134
00:05:59,655 --> 00:06:02,688
čímž zrekonstruujeme
obrázek černé díry.

135
00:06:02,712 --> 00:06:05,348
Pokud bychom měli teleskopy umístěné
všude na planetě --

136
00:06:05,372 --> 00:06:07,313
jinými slovy, na celé disco kouli --

137
00:06:07,337 --> 00:06:08,621
toto by bylo triviální.

138
00:06:08,645 --> 00:06:11,967
Ale my vidíme pouze pár snímků,
a z toho důvodu

139
00:06:11,991 --> 00:06:14,379
je nekonečné množství
možných obrázků,

140
00:06:14,403 --> 00:06:17,367
které jsou perfektně shodné
s měřeními našich teleskopů.

141
00:06:17,391 --> 00:06:20,407
Jenže, není obrázek jako obrázek.

142
00:06:20,849 --> 00:06:25,307
Několik těchto obrázků vypadá 
reálněji, než jiné.

143
00:06:25,331 --> 00:06:28,553
Tedy má role ve snaze
pořídit první snímek černé díry

144
00:06:28,577 --> 00:06:31,509
je navrhnout algoritmus, který najde
ten nejrozumnější obrázek,

145
00:06:31,533 --> 00:06:33,755
který také sedí na měření teleskopu.

146
00:06:34,727 --> 00:06:38,669
Tak, jako forenzní expert 
používá pouze omezený popis,

147
00:06:38,669 --> 00:06:42,183
aby vytvořil obrázek s pomocí
znalosti struktury obličeje,

148
00:06:42,183 --> 00:06:46,088
obrazové algoritmy, které vytvářím,
používají pouze omezená data z teleskopů,

149
00:06:46,088 --> 00:06:49,988
aby nás dovedly k obrázku, 
který vypadá jako věci v našem vesmíru.

150
00:06:49,988 --> 00:06:53,639
Použitím těchto algoritmů
jsme schopni složit dohromady obrázky

151
00:06:53,639 --> 00:06:55,819
z těchto řídkých, špinavých dat.

152
00:06:55,819 --> 00:07:00,348
Tady ukazuji příklad rekonstrukce
pomocí simulovaných dat,

153
00:07:00,348 --> 00:07:02,301
kdy předstíráme,
že naše teleskopy

154
00:07:02,329 --> 00:07:04,914
zaměříme na černou díru
uprostřed naší galaxie.

155
00:07:04,914 --> 00:07:09,369
Ačkoliv je toto pouze simulace, 
takováto rekonstrukce nám dává naději,

156
00:07:09,393 --> 00:07:12,846
že budeme brzy schopni spolehlivě
pořídit první obrázek černé díry

157
00:07:12,870 --> 00:07:15,465
a z něj odvodit velikost jejího prstence.

158
00:07:15,822 --> 00:07:19,291
Přesto, že bych strašně ráda pokračovala
v detailech tohoto algoritmu,

159
00:07:19,291 --> 00:07:21,465
naštěstí pro vás, nemám čas.

160
00:07:21,465 --> 00:07:23,986
Ale i tak bych vám ráda
předala krátkou myšlenku,

161
00:07:23,986 --> 00:07:25,846
o tom, jak definujeme,
jak náš vesmír vypadá,

162
00:07:25,846 --> 00:07:30,312
a jak to můžeme použít k rekonstrukci
a ověření našich výsledků.

163
00:07:30,312 --> 00:07:33,028
Vzhledem k tomu, že je nekonečné
množství možných obrázků,

164
00:07:33,028 --> 00:07:35,337
které perfektně odpovídají
měřením našich teleskopů,

165
00:07:35,337 --> 00:07:37,942
musíme z nich nějakým způsobem vybrat.

166
00:07:37,942 --> 00:07:39,780
Děláme to pomocí hodnocení obrázků

167
00:07:39,780 --> 00:07:42,824
na základě toho, jak moc
se jedná o obrázek černé díry,

168
00:07:42,824 --> 00:07:45,306
a pak vybíráme ten, 
který je nejpravděpodobnější.

169
00:07:45,306 --> 00:07:47,501
Takže, co to přesně znamená?

170
00:07:47,862 --> 00:07:49,840
Řekněme, že se snažíme vytvořit model,

171
00:07:49,864 --> 00:07:53,047
který nám řekne, jaká je šance,
že se obrázek objeví na Facebooku.

172
00:07:53,071 --> 00:07:54,832
Asi bychom chtěli,
aby nám model řekl,

173
00:07:54,832 --> 00:07:58,377
že je dost nepravděpodobné, že někdo 
publikuje tenhle obrázek šumu nalevo,

174
00:07:58,377 --> 00:08:00,796
a dost pravděpodobné, 
že někdo publikuje selfie,

175
00:08:00,820 --> 00:08:02,154
jako je tato napravo.

176
00:08:02,178 --> 00:08:03,817
Obrázek uprostřed je rozmazaný,

177
00:08:03,841 --> 00:08:06,510
takže ačkoliv bychom
na Facebooku viděli spíše tento,

178
00:08:06,510 --> 00:08:08,034
než obrázek šumu,

179
00:08:08,034 --> 00:08:11,508
je méně pravděpodobné,
že bychom ho viděli v porovnání se selfie.

180
00:08:11,508 --> 00:08:13,412
Ale když přijde na obrázky z černé díry,

181
00:08:13,412 --> 00:08:17,168
jsme postaveni před opravdový hlavolam:
nikdy předtím jsme černou díru neviděli.

182
00:08:17,168 --> 00:08:19,401
V tom případě, jak asi vypadá
obrázek černé díry

183
00:08:19,401 --> 00:08:21,989
a co bychom měli předpokládat
o struktuře černých děr?

184
00:08:21,989 --> 00:08:25,321
Mohli bychom se pokusit použít obrázky
ze simulací, které jsme udělali,

185
00:08:25,321 --> 00:08:27,515
jako obrázek černé díry
z filmu "Interstellar",

186
00:08:27,515 --> 00:08:30,477
ale pokud bychom to udělali, mohlo 
by to způsobit několik vážných problémů.

187
00:08:30,477 --> 00:08:33,621
Co by se stalo, 
kdyby Einsteinovy teorie neobstály?

188
00:08:33,621 --> 00:08:37,520
Stále bychom chtěli rekonstruovat
přesný obrázek toho, co se děje.

189
00:08:37,520 --> 00:08:40,921
Pokud bychom zapekli Einsteinovy rovnice
příliš do našich algoritmů,

190
00:08:40,945 --> 00:08:43,710
viděli bychom jen to,
co chceme vidět.

191
00:08:43,724 --> 00:08:46,000
Jinými slovy, chceme 
ponechat možnost,

192
00:08:46,024 --> 00:08:48,947
že se uprostřed naší galaxie
nachází obrovský slon.

193
00:08:48,971 --> 00:08:50,028
(Smích)

194
00:08:50,052 --> 00:08:53,041
Různé typy obrázků mají
velmi odlišné vlastnosti.

195
00:08:53,041 --> 00:08:56,589
Můžeme velmi snadno poznat rozdíl
mezi obrázky simulace černé díry

196
00:08:56,589 --> 00:08:58,925
a obrázky, které pořizujeme
zde na Zemi každý den.

197
00:08:58,925 --> 00:09:02,159
Potřebujeme nějak říci našim 
algoritmům, jak obrázky vypadají,

198
00:09:02,159 --> 00:09:05,408
aniž bychom příliš vnucovali
vlastnosti jednoho typu obrázků.

199
00:09:05,865 --> 00:09:07,758
Jedna z cest, jak se tomu vyhnout,

200
00:09:07,782 --> 00:09:10,844
je aplikovat vlastnosti
různých druhů obrázků

201
00:09:10,868 --> 00:09:14,998
a pozorovat, jak námi zvolený typ obrázku
ovlivňuje naše rekonstrukce.

202
00:09:15,712 --> 00:09:19,203
Pokud všechny typy obrázků vytvoří velmi
podobně vypadající obrázek,

203
00:09:19,227 --> 00:09:21,284
pak si můžeme být více jisti,

204
00:09:21,308 --> 00:09:25,481
že naše předpoklady příliš
neovlivňují tento obrázek.

205
00:09:25,505 --> 00:09:28,495
Je to podobné,
jako kdybyste dali stejný popis

206
00:09:28,519 --> 00:09:31,515
třem různým kreslířům 
portrétů z celého světa.

207
00:09:31,539 --> 00:09:34,399
Pokud vytvoří velmi podobně
vypadající obličej,

208
00:09:34,423 --> 00:09:36,216
pak se můžeme spoléhat,

209
00:09:36,240 --> 00:09:39,856
že se nesnaží vložit do kreseb
svoje vlastní kulturní odlišnosti.

210
00:09:39,880 --> 00:09:43,195
Jednou z cest, jak se pokusit
aplikovat různé vlastnosti obrázků,

211
00:09:43,219 --> 00:09:45,660
je použití částí existujících obrázků.

212
00:09:46,214 --> 00:09:48,374
Proto jsme vytvořili
velkou sbírku obrázků

213
00:09:48,398 --> 00:09:51,116
a rozdělili jsme je na malé dílky.

214
00:09:51,140 --> 00:09:55,425
Pak si můžeme s dílky hrát
jako s kousky puzzle.

215
00:09:55,449 --> 00:09:59,727
Ty dílky, které se vyskytují často,
pak použijeme k vytvoření obrázku,

216
00:09:59,751 --> 00:10:02,203
který odpovídá měření našich teleskopů.

217
00:10:03,040 --> 00:10:06,783
Odlišné typy obrázků mají
velmi odlišné skupiny dílků.

218
00:10:06,807 --> 00:10:09,613
Takže co se stane,
když vezmeme stejná data,

219
00:10:09,637 --> 00:10:13,767
ale použijeme různé skupiny dílků
k rekonstrukci obrázku?

220
00:10:13,791 --> 00:10:18,557
Začněme nejdříve s dílky
z obrázku simulace černé díry.

221
00:10:18,557 --> 00:10:19,886
OK, to vypadá rozumně.

222
00:10:19,886 --> 00:10:22,890
Vypadá to tak, jak bychom očekávali,
že bude černá díra vypadat.

223
00:10:22,890 --> 00:10:24,223
Ale nezískali jsme to proto,

224
00:10:24,223 --> 00:10:27,445
že jsme algoritmus nakrmili
právě obrázky simulace černé díry?

225
00:10:27,469 --> 00:10:29,349
Pojďme zkusit další sadu dílků

226
00:10:29,373 --> 00:10:31,952
z astronomických objektů, 
které nejsou černými děrami.

227
00:10:32,914 --> 00:10:35,040
OK, dostali jsme 
podobně vypadající obrázek.

228
00:10:35,064 --> 00:10:37,300
A pak, co ty dílky 
z každodenních obrázků,

229
00:10:37,324 --> 00:10:40,109
jako obrázky, které vyfotíte
svým osobním foťákem?

230
00:10:41,312 --> 00:10:43,427
Skvělé, vidíme ten samý obrázek.

231
00:10:43,427 --> 00:10:46,793
Když dostaneme ten samý obrázek
z různých skupin dílků,

232
00:10:46,793 --> 00:10:48,839
pak můžeme začít více věřit,

233
00:10:48,839 --> 00:10:51,265
že předpoklady, ze kterých vycházíme,

234
00:10:51,265 --> 00:10:53,822
neovlivňují výsledný obrázek.

235
00:10:53,822 --> 00:10:57,155
Další věcí, kterou můžeme udělat,
je vzít stejnou skupinu dílků,

236
00:10:57,155 --> 00:10:59,636
jako jsou ty odvozené 
od každodenních obrázků,

237
00:10:59,636 --> 00:11:03,236
a použít je k rekonstrukci
mnoha různých druhů zdrojových obrázků.

238
00:11:03,260 --> 00:11:04,531
Pak v našich simulacích

239
00:11:04,555 --> 00:11:08,330
předstíráme, že černá díra vypadá jako
jiné astronomické objekty,

240
00:11:08,354 --> 00:11:12,203
stejně jako každodenní obrázky, 
jako třeba slon uprostřed naší galaxie.

241
00:11:12,203 --> 00:11:15,491
Když výsledky našich algoritmů 
ve spodní části vypadají velmi podobně

242
00:11:15,491 --> 00:11:17,563
jako skutečná simulace v horní části,

243
00:11:17,563 --> 00:11:20,909
pak můžeme více důvěřovat 
našim algoritmům.

244
00:11:20,909 --> 00:11:22,776
A ráda bych tady chtěla zdůraznit,

245
00:11:22,800 --> 00:11:24,734
že všechny tyto obrázky byly vytvořeny

246
00:11:24,758 --> 00:11:27,694
spojením malých kousků 
každodenních fotografií,

247
00:11:27,718 --> 00:11:29,933
které byste mohli pořídit 
vlastním foťákem.

248
00:11:29,957 --> 00:11:33,233
Proto obrázek černé díry,
kterou jsme nikdy neviděli,

249
00:11:33,257 --> 00:11:37,200
může být nakonec vytvořen spojením
obrázků, které vídáme pořád,

250
00:11:37,224 --> 00:11:39,969
jako například lidí, budov,
stromů, koček a psů.

251
00:11:39,993 --> 00:11:42,638
Nápady zobrazování, 
jako jsou tyto, nám umožní

252
00:11:42,662 --> 00:11:45,281
pořídit vůbec první obrázky černé díry

253
00:11:45,305 --> 00:11:47,752
a, doufejme, ověřit
ty slavné teorie,

254
00:11:47,776 --> 00:11:50,197
na které vědci spoléhají
na denní bázi.

255
00:11:50,221 --> 00:11:52,829
Ale, samozřejmě, uvedení
takových nápadů do praxe

256
00:11:52,853 --> 00:11:56,175
by nikdy nebylo možné
bez úžasného týmu vědců,

257
00:11:56,199 --> 00:11:58,086
se kterými mám možnost spolupracovat.

258
00:11:58,110 --> 00:11:59,273
Stále mě fascinuje,

259
00:11:59,297 --> 00:12:02,648
že, ačkoliv jsem začala tento projekt
bez základů v astrofyzice,

260
00:12:02,672 --> 00:12:05,291
to, co jsme dokázali
skrze tuto unikátní spolupráci,

261
00:12:05,315 --> 00:12:08,074
může vyústit ve vůbec
první obrázky černé díry.

262
00:12:08,098 --> 00:12:10,796
Ale velké projekty, jako je
Teleskop Horizontu Událostí,

263
00:12:10,820 --> 00:12:13,634
jsou úspěšné díky veškerým
mezioborovým zkušenostem,

264
00:12:13,658 --> 00:12:15,448
kterými jednotliví lidé přispívají.

265
00:12:15,472 --> 00:12:17,178
Jsme jeden velký kotel astronomů,

266
00:12:17,202 --> 00:12:19,434
fyziků, matematiků a inženýrů.

267
00:12:19,458 --> 00:12:22,012
To je to, co brzo umožní

268
00:12:22,012 --> 00:12:24,865
dosáhnout něco,
co dříve nebylo ani myslitelné.

269
00:12:24,865 --> 00:12:27,201
Ráda bych vás všechny povzbudila,
abyste vyšli ven

270
00:12:27,241 --> 00:12:29,337
a pomohli posunout hranice vědy,

271
00:12:29,337 --> 00:12:33,238
ačkoliv se na první pohled můžou
zdát stejně tajemné, jako je černá díra.

272
00:12:33,238 --> 00:12:34,412
Děkuji.

273
00:12:34,436 --> 00:12:36,833
(Potlesk)