Tohle je moje první cesta.
Moje první zahraniční cesta jako první dáma.
Věřily byste tomu?
(Potlesk)
A i když to není má první návštěva Velké Británie,
musím říct, že jsem ráda, že je to má první oficiální návštěva.
Mimořádný vztah mezi Spojenými státy a Velkou Británií
je založen nejen na vztahu mezi vládami,
ale také na společném jazyce a sdílených hodnotách.
Pohled na vás mi to dnes připomíná.
Během mé návštěvy mi bylo zvláště ctí
potkat některé z nejvýjimečnějších žen Británie.
Žen, které vám všem razí cestu.
A jsem poctěna, že poznávám vás,
budoucí vůdkyně Velké Británie a celého světa.
A přesto, že se okolnosti našich životů mohou zdát být velice vzdálené --
já před vámi stojím jako první dáma Spojených států amerických
a vy teprve doděláváte školu --
chci abyste věděly, že máme mnoho společného.
Protože nic na mé životní dráze
by nemohlo předpovědět, že tady budu dnes stát
jako první afroamerická první dáma
Spojených států amerických.
Na mém příběhu není nic co by mě sem dostalo.
Nebyla jsem vychovaná v bohatství nebo s prostředky
či nějakým významným sociálním postavením.
Byla jsem vychována na Jižní straně Chicaga.
To je opravdu jedna z částí Chicaga.
A byla jsem produktem dělnické třídy.
Můj otec byl po celý život dělníkem.
A matka byla ženou v domácnosti.
Byla doma a starala se o mě a mého staršího bratra.
Ani jeden z nich nestudoval na univerzitě.
Otci byla diagnostikována roztroušená skleróza
na vrcholku jeho života.
Ale i v době kdy pro něj bylo těžké chodit
a ráno se oblékat --
viděla jsem ho zápasit víc a víc --
můj otec si nikdy nestěžoval.
Byl vděčný za to co měl.
Prostě o něco dříve vstal a tvrději pracoval.
Můj bratr a já jsme byli vychovaní se vším co opravdu potřebujete:
láskou, silnými hodnotami
a vírou v to, že s dobrým vzděláním
a spoustou tvrdé práce
neexistuje nic, čeho bychom nemohli dosáhnout.
Jsem příklad toho co je možné,
když jsou dívky od počátku svých životů
milovány a podporovány lidmi kolem nich.
Během svého života jsem byla obklopena neobyčejnými ženami.
Babičkami, učitelkami, tetami, sestřenicemi, sousedkami,
které mě naučily síle a důstojnosti.
A mou matkou, nejdůležitějším vzorem v mém životě,
která žije s námi v Bílém domě
a pomáhá nám s péčí o naše dvě malé dcery,
Malii a Sashu.
Je aktivním účastníkem v jejich životě stejně jako v mém
a vštěpuje jim
ty samé hodnoty, které učila mě a mého bratra:
věci jako soucit, čest,
sebevědomí a vytrvalost.
To vše obaleno bezpodmínečnou láskou,
kterou může dát jenom babička.
Měla jsem taky to štěstí, že jsem byla také oceňována a podporována
některými silnými mužskými vzory,
včetně mého otce, bratra, strýců a dědečků.
Muži v mém životě mě také naučili některé důležité věci.
Naučili mě, jak by měl vypadat uctivý vztah
mezi mužem a ženou.
Naučili mě, jak vypadá silné manželství.
Že je postaveno na víře a odhodlání
a obdivu k jedinečným darům toho druhého.
Naučili mě, co znamená
být otcem
a vychovávat rodinu.
A investovat nejen do vlastního domova,
ale podat pomocnou ruku i dětem
v širší komunitě.
A byly to tyto vlastnosti,
které jsem hledala u svého manžela --
Baracka Obamy.
Když jsme se seznámili,
jedna z věcí, kterou si pamatuji, je že mě vzal na rande.
A jeho představa rande bylo vzít mě na komunitní zasedání.
(Smích)
Já vím, jak romantické.
(Smích)
Ale když jsme se seznámili, Barack byl komunitní koordinator.
Pomáhal lidem najít práci
a snažil se přivést prostředky do zkoušených sousedství.
Když promlouval k obyvatelům v tom komunitním centru,
mluvil o dvou konceptech.
Mluvil o tom "jaký svět je" a o tom "jaký by svět být měl."
Mluvila jsem o tom během celé volební kampaně.
Říkal, že se příliš často
smiřujeme se vzdáleností mezi těmito myšlenkami.
A někdy se spokojíme s tím jaký svět je,
i když nereflektuje naše hodnoty a touhy.
Ale Barack nám ten den připomněl,
nám všem v té místnosti, že všichni víme,
jak by náš svět měl vypadat.
Všichni víme, jak vypadá čestnost, spravedlnost a příležitost.
Všichni to víme.
A přesvědčoval lidi na tom zasedání,
v té komunitě,
aby se věnovali překonávání mezery
mezi těmi dvěma koncepty,
aby společně pracovali na tom, aby svět jaký je
a svět jaký by měl být, byla jedna a ta samá věc.
Přemýšlím nad tím dneska, protože
jsem přesvědčena, že vy všichni na této škole
jste velice důležitou součástí překonávání této mezery.
Jste ženy, které vybudují svět takový jaký by měl být.
Napíšete další kapitolu historie.
Ne jen pro sebe, ale i pro vaší generaci
a generace, které přijdou po vás.
A to je důvod, proč je dobré vzdělaní
tak důležité --
To je důvod, proč je všechno to čím procházíte --
to dobré i zlé, ti učitelé, které máte rádi, i ti, co je rádi nemáte --
proč je to tak důležité.
Protože komunity a země a nakonec i celý svět
jsou jen tak silné jako je prosperita jejich žen.
A to je důležité mít na paměti.
Částí této jejich prosperity je i vynikající vzdělání.
Rozdíl mezi nefunkční a prosperující rodinou
spočívá často v přítomnosti silné ženy,
nebo silných žen, v jádru oné rodiny.
Rozdíl mezi prosperující a nefunkční komunitou
spočívá často ve zdravém respektu mezi muži a ženami
a ve vzájemném ocenění jejich příspěvku pro společnost.
Rozdíl mezi chřadnoucím národem
a tím, který bude prosperovat,
je v poznání, že potřebujeme stejný přístup k vzdělávání
pro chlapce i děvčata.
A tato škola, pojmenovaná po první britské lékařce
a okolní budovy pojmenované po mexické umělkyni Fridě Kahlo,
Mary Seacole,
jamajské zdravotní sestře, známe jako "černá Florence Nightingale,"
a anglické spisovatelce Emily Bronteové,
ctí ženy, které bojovaly proti sexismu, rasismu a neznalosti,
aby se mohly věnovat svým vášním.
Nedovolily, aby je cokoliv zastavilo.
Tak jak praví ten nápis tam vzadu -- "bez omezení."
Nevěděly, jak žít jinak,
než následovat své sny.
A proto tyto ženy
překonaly spoustu překážek.
A umožnily tak
miliónům žen stát se lékařkami, zdravotními sestrami,
umělkyněmi a spisovatelkami,
protože ty je následovaly.
A s dobrým vzděláním
také vy můžete řídit svůj osud.
Na to prosím nezapomínejte.
Jestli chcete vědět, proč tady dnes vlastně stojím,
tak je to kvůli vzdělávání.
Já jsem nikdy nebyla za školou. Omlouvám se, nevím jestli někdo za školu chodí.
Já to nikdy nedělala.
Milovala jsem, když jsem dostávala jedničky.
Líbilo se mi být chytrá.
Líbilo se mi chodit včas. Líbilo se mi dělat úkoly.
Byla jsem přesvědčená, že být chytrá je ta největší frajeřina na světě.
A vy také, pokud budete mít stejné hodnoty,
můžete řídit svůj osud.
Také vy můžete razit cestu.
Také vy si můžete splnit své sny,
a pak je vaším úkolem
pomoct někomu jako vy dokázat to samé.
Historie dokazuje, že nezáleží na tom,
jestli pocházíte z paneláku
nebo z luxusní vily.
Váš úspěch bude záležet na
na vaší statečnosti,
na vaší smělosti, na vašem vlastním těžkém úsilí.
Je to pravda. Takový je opravdu svět, ve kterém žijeme.
Nyní máte kontrolu nad svým vlastním osudem.
Nebude to jednoduché. To je jisté.
Ale máte vše co potřebujete.
Vše co potřebujete k úspěchu
máte již tady.
Můj manžel pracuje ve velké kanceláři.
Říkají jí Oválná pracovna.
V Bílém domě se nachází stůl za kterým sedí.
Říká se mu "stůl Resolute".
Byl sestaven z dřeva z Královské lodě Resolute
a darován královnou Viktorií.
Je to přetrvávající symbol přátelství mezi našimi národy.
A jeho název, Resolute [Rozhodný]
je připomínka, jak silný charakter je potřeba
nejen k vedení země,
ale také k vedení smysluplného života.
A já doufám, že až budete následovat své sny, zůstanete rozhodné
a půjdete kupředu bez jakýchkoliv hranic
a že využijete své vlohy -- protože těch je hodně. Viděli jsme je.
Jsou ve vás.
Že je využijete k vytvoření takového světa, jaký by měl být.
Protože my na vás spoléháme.
Spoléháme na to, že každá z vás
dosáhne svého potenciálu.
Protože svět je velký.
A plný výzev.
A potřebujeme silné, chytré a sebejisté mladé ženy,
aby se zvedly a převzaly otěže.
Všichni víme, že to dokážete. Milujeme vás. Velice vám děkuji.
(Potlesk)