Welcome back.
Before we proceed further and
get a little bit better
understanding of why maybe some
of these investors were
so keen on investing in mortgage
backed securities,
essentially loaning this money
to all these people who are
buying these ever appreciating
houses, I think we need to a
few more tools in
our tool belt.
So I'm going to introduce
you to the concept
of the yield curve.
You might have heard
this before.
You might have heard people
on CNBC talk about it.
And hopefully, after about the
next five or ten minutes, you
will know a lot about
the yield curve.
So when most people talk about
the yield curve, they're
talking about the treasury
yield curve.
And what does that mean?
What is even a treasury?
So these treasury securities,
whether they're T-Bills,
treasury bills, treasury notes,
or treasury bonds.
These are loans to the
federal government.
And these are considered
risk-free.
Because if you lend to the
federal government and they're
running short of cash, all they
have to do is increase
taxes on us the people and they
can pay back your debt.
So in dollar denominated terms,
the treasury bills,
notes, and bonds are about as
safe as you can get in terms
of lending your money
to anyone.
So when most people talk about
the yield curve, they're
talking about the risk-free
yield curve.
And they're talking about the
curve for treasuries.
So first, a little bit
of definitions.
What is the difference between
treasury bills, treasury
notes, and treasury bonds?
They're pretty much all loans
to the government.
But they're loans for different
amounts of time.
So if I give a loan to the
government for $1,000 for six
months, that will be
a treasury bill.
So I will give the government
$1,000, the government would
give me a treasury bill.
And that treasury bill from the
government is essentially
just an IOU saying that I'm
going to give you your money
back in six months with
interest. Similarly, if it's
three months, it's a three
month treasury bill.
Treasury notes are loans that
are from one year to 10 years.
So on this graph that we're
going to make using the actual
yield curve rates, from zero
to one year-- and actually
there's no zero year
treasury bill.
Actually, the shortest
one is one month.
This would be something like
here on our graph.
So from one month to one year,
these are T-bills.
And this is just definitional.
Then from one year to 10
year, these are notes.
Actually, I believe the one
year itself is a note.
Up to one year is a bill.
Although, I might be
wrong with that.
Correct me if I'm wrong.
That's just a definitional
thing.
From one to 10 year, these
are called notes.
And then when you go beyond
10 years, these are called
treasury bonds.
These are just definitional
things to worry about.
So with that out of the way,
let's talk about what the
yield curve is.
I'll just give you a simple
thought experiment.
If I'm lending money to someone
for a month versus
lending money to that person for
a year, in which situation
am I probably taking
on more risk?
Well, sure, if I'm lending
someone for a month, I know
only so much can happen
in that month.
So I would expect to be paid
less interest. Not just
obviously in dollar terms, but
even adjusted for time, I
would expect less interest
for that month.
And this is actually an
important point to make.
When I say that I'm charging
6% interest for that month,
that doesn't mean that after a
month the person is going to
pay me 6% on my money.
It means that if I were to give
that money to somebody
for a month, and they
were to pay it back.
And then I were to give that
money to, say, that same
person, or another person, for
a month, and I were to keep
doing that for a year, then in
aggregate I would get 6%.
So that 6%, no matter what
duration we talk about,
whether one month, one year,
five years, 15 years, when we
talk about the interest rate,
that's the rate that on
average we would
get for a year.
It's the annualized
interest rate.
So going back to my question.
If lend someone money, even the
government, for a month,
there's usually less
risk in that.
Because only so much
could happen in a
month versus in a year.
In a year there might be more
inflation, the dollar might
collapse, I might be passing on
better investments, I might
need the cash in a year's time,
while I have a lot of
confidence that I don't need
the cash in a month's time.
So in general, you expect less
interest when you loan money
for a shorter period time than
a longer period of time.
And so let's draw the
yield curve and see
if this holds true.
So I actually went
to the treasury
website, so that's treas.gov.
And this is the yield curve.
So they say on March
14, so this is
the most recent number.
And I'm going to plot this.
They say, if you lend money to
the government for one month,
you'll get 1.2% on that money.
And remember, if it's $1,000
it's not like I'm going to get
1.2% on that $1,000 just
after a month.
If I kept doing it for a year,
this is an annualized number,
I'll get 1.2%.
And so for three months, I
get a little bit less.
And then for six months
I get more.
And then it does seem that the
overall trend is that I expect
more and more money as I lend
money to the government for
larger and larger
periods of time.
And this is a little interesting
anomaly that you
get a little bit more
interest for one
month than three months.
And we'll do a more advanced
presentation later as to why
you might get lower yields for
longer duration investments.
That's called an inverted
yield curve.
So let's just plot this and
see what it looks like.
So you saw where
I got my data.
So they say for one month
I'd get 1.2%.
So this is one month.
It'd be right about here.
Three months I get about
the same thing.
For six months I get 1.32%.
Maybe that's like here.
One year, I get one 1.37%.
Maybe it's here.
Five years, I get 2.37%.
So that's maybe like here.
And these aren't all
of the durations.
I'm just for simplicity not
going to do all of them.
For 10 years, 3.44%.
So maybe that's here.
For 20 years, I get 4.3%.
Like that.
And then for 30 years,
I get 4.35%.
So the current yield curve looks
something like this.
And so you now hopefully at
least understand what the
yield curve is.
All it is, is using
a simple graph.
Someone can look at that graph
and say, well, in general what
type of rates am I getting for
lending to the government?
On a risk-free free basis, or
as risk-free as anything we
can expect, what type of rates
am I getting when I lend to
the government for different
periods of time?
And that's what the yield
curve tells us.
And in general, it's
upwardly sloping.
Because, as I said, when you
lend money for a longer period
of time, you're kind of
taking on more risk.
There's a lot more that you
feel that could happen.
You might need that cash.
There might be inflation.
The dollar might devalue.
There's a lot of things
that could happen.
So the next question
is, well, what
determines this yield curve?
Well, when the treasury, the
government, needs to borrow
money, what it does is say, hey
everyone we need to borrow
a billion dollars from
you, because we
can't control are spending.
And they say we're going to
borrow a billion dollars in
one month notes.
So this is one month notes.
They're going to borrow
a billion dollars.
And they have an auction.
And the world, investors from
everywhere, they go in, they
say, well, this is a
safe place to put
my cash for a month.
And depending on the demand,
that determines the rate.
So if there are a lot of people
who want to buy those
one month treasuries, the rate
might be a little bit lower.
Does that make sense to you?
Think about it.
If a lot of people want to buy
it, there's a lot of demand
relative to the supply.
So the government has to pay a
lower interest rate on it.
Similarly, if for whatever
reason people don't want to
keep their money in the dollar,
they think the U.S.
might default on their debt
one day, and not that many
people want to invest in the
treasury, then that auction,
the government is going to have
to pay a higher interest
rate to people for them
to loan money to it.
So maybe then the auction
ends up up here.
And similarly, the government
does auctions for all of the
different durations.
And duration, I just mean
the time period you're
getting the loan for.
So they do it for one month,
three months, six months, one
year, two year, three
year, et cetera.
Once the government has done
that auction-- You give the
money to the government,
they give you an
IOU called a T-bill.
Then you could trade it
with other people.
And that's going to determine
the rate in the short term.
So the government does
the auction.
But then after the auction,
and a lot of people had
demand, but then a lot of
people get freaked out.
And the public markets, when you
try to sell that treasury,
will then expect.
a higher yield.
I know that might be a little
complicated now.
And I always start to jumble
things when I run out of time.
But hopefully at this point you
have a sense of what the
yield curve is.
You have a sense of what
treasury bills, treasury
notes, and treasury bonds are.
And you have some intuition
on why the yield
curve has this shape.
See you in the next video.
...
Vítejte zpátky.
Než budeme pokračovat dál a trochu lépe
porozumíme, proč možná někteří z těchto investorů
měli takový zájem investovat do cenných papírů zajištěných hypotékou,
v podstatě půjčovat tyhle peníze všem lidem,
kteří kupují domy stále stoupající v ceně, myslím, že potřebujeme mít
v kapse pár dalších nástrojů.
Představím vám koncept
výnosové křivky.
Už jste to možná slyšeli.
Možná jste o tom slyšeli mluvit na CNBC.
A doufejme, že za dalších 5 nebo 10 minut,
toho budete o výnosové kříivce vědět hodně.
Takže když většina lidí mluví o výnosové křivce,
mluví o výnosové křivce státních dluhopisů.
A co to znamená?
Co jsou vůbec státní dluhopisy?
Takže státní cenné papíry, ať už jsou to krátkodobé dluhopisy (pokladniční
poukázky), střednědobé dluhopisy nebo dlouhodobé dluhopisy.
...
Jsou to půjčky federální vládě.
A jsou považovány za bezrizikové.
Protože pokud půjčíte federální vládě a
dojde jim hotovost, všechno co musí udělat je zvýšit
daně nám lidem a mohou vám splatit dluh.
Takže za podmínek, že je to vyjádřené v dolarech, pokladniční poukázky,
střednědobé a dlouhodobé dluhopisy jsou tak bezpečné jako
půjčování peněz nikomu jinému.
Takže když většina lidí mluví o výnosové křivce,
mluví o bezrizikové výnosové křivce.
A mluví o křivce dluhopisů.
Takže nejprve trochu definic.
Jaký je rozdíl mezi pokladničními poukázkami,
střednědobými a dlouhodobými dluhopisy?
Jsou to skoro všechno půjčky vládě.
Ale jsou to půjčky na rozdílnou dobu.
Takže když vládě poskytnu půjčku 1 000 dolarů na 6
měsíců, bude to pokladniční poukázka.
Poskytnu vládě 1 000 dolarů, vláda
mi dá pokladniční poukázku.
A ta pokladniční poukázka od vlády je v podstatě
dlužní úpis, že vám vrátím peníze
zpět za 6 měsíců spolu s úrokem. Podobně pokud jsou
to 3 měsíce, je to tříměsíční pokladniční poukázka.
Střednědobé státní dluhopisy jsou půjčky od 1 roku do 10 let.
Takže na tomhle grafu, který vytvoříme použitím aktuálních
odhadů výnosové křivky od nuly do 1 roku...a vlastně
u pokladničních poukázek není rok nula.
Ve skutečnosti nejkratší je 1 měsíc.
To bude na našem grafu někde tady.
Takže od 1 měsíce do 1 roku to jsou pokladniční poukázky.
A tohle je jen definiční.
Potom od 1 roku do 10 let to jsou střednědobé dluhopisy.
Vlastně věřím, že 1 rok samotný je střednědobý dluhopis.
Do 1 roku je to krátkodobý dluhopis.
Ačkoli se v tom mohu mýlit.
Opravte mne, jestli se mýlím.
To je jen otázka definice.
Od 1 do 10 let se to nazývá střednědobé dluhopisy.
A potom nad 10 let se to nazývá
dlouhodobé státní dluhopisy.
To se zabýváme jen definicemi.
Takže když to máme vyřešené, pojďme mluvit
o tom, co je výnosová křivka.
Dám vám jednoduchý příklad k zamyšlení.
Pokud půjčuji někomu peníze na měsíc naproti
tomu, kdy půjčuji peníze někomu na rok. V jaké situaci
pravděpodobně přijímám vyšší riziko?
Jasně, že když půjčuji někomu na měsíc, vím
kolik se toho může během měsíce stát.
Takže budu očekávat nižší úrok. Ne jenom
zjevně v dolarovém vyjádření, ale také upravené v čase. Budu
očekávat nižší úrok za tenhle měsíc.
A to je skutečně důležité říct.
Když říkám, že účtuji 6% úrok za měsíc,
neznamená to, že za měsíc mi ta osoba
zaplatí 6% z mých peněz.
Znamená to, že kdybych někomu dal ty peníze
na měsíc a oni by je splatili.
A potom bych ty peníze dal, řekněme, stejné
nebo jiné osobě na měsíc a dělal bych to tak
rok, potom bych souhrnně dostal 6%.
Takže těch 6%, bez ohledu na to o jaké splatnosti mluvíme,
ať je to 1 měsíc, 1 rok, 5 let, 15 let, když jsme
mluvili o úrokové sazbě. To je sazba, kterou
průměrně dostanete za rok.
Je to roční úroková sazba.
Takže zpět k mé otázce.
Když někomu půjčím peníze, i vládě na měsíc
je to obvykle méně riskantní.
Protože jen tolik se může stát
za měsíc oproti roku.
Během roku může být vyšší inflace, dolar může prudce
klesnout, mohu přijít o lepší investice, mohu
během roku potřebovat hotovost, zatímco jsem si dost
jistý, že nepotřebuji hotovost během měsíce.
Takže obecně očekáváte nižší úrok, když půjčujete peníze
na kratší dobu než na delší dobu.
A tak nakreslíme výnosovou křivku a uvidíme,
zda to platí.
Ve skutečnosti jsem šel na stránky
ministerstva financí, to je treas.gov.
A tohle je výnosová křivka.
Říkají 14. března, tohle je
nejaktuálnější číslo.
A já to zakreslím.
Říkají, když půjčíte peníze vládě na 1 měsíc,
dostanete 1,2% ze svých peněz.
A pamatujte si, když je to 1 000 dolarů není to tak, že
dostanu 1,2% z 1 000 dolarů po měsíci.
Pokud to budu dělat rok, tohle je roční číslo,
dostanu 1,2%.
A tak za 3 měsíce dostanu trochu méně.
A za 6 měsíců dostanu víc.
A potom to vypadá, že celkový trend je, že očekávám
víc a víc peněz, když půjčuji peníze vládě
na delší a delší časové období.
A tohle je trochu zajímavá anomálie, že
dostanete trochu větší úrok za 1
měsíc než za 3 měsíce.
A podíváme se to na zevrubněji později, proč
můžete dostat nižší výnosy z dlouhodobějších investic.
To se nazývá obrácená výnosová křivka.
Tak to nakreslím a uvidíme, jak to vypadá.
Takže jste viděli, odkud mám data.
Říkají, že za 1 měsic bych dostal 1,2%.
Tak tohle je 1 měsíc.
Bude to někde tady.
Za 3 měsíce dostanu zhruba stejně.
Za 6 měsíců dostanu 1,32%.
Třeba tady.
Za 1 rok dostanu 1,37%.
Třeba tady.
Za 5 let dostanu 2,37%.
Takže třeba někde tady.
...
A tohle nejsou všechny doby trvání.
Pro zjednodušení je nebudu všechny zakreslovat.
Za 10 let 3,44%.
Takže třeba tady.
Za 20 let dostanu 4,3%.
Tady.
A za 30 let dostanu 4,35%.
Takže současná výnosová křivka vypadá nějak takhle.
...
A tak doufám, že alespoň rozumíte tomu,
co je výnosová křivka.
Celé to používá jednoduchý graf.
Někdo se na ten graf může podívat a říct, no obecně jaké
typy sazeb dostávám za půjčení vládě
na bez rizikovém základě nebo tak bez rizika, jak jen
můžeme očekávat. Jaké typy sazeb dostávám, když půjčuji
vládě na různou dobu?
A to je to, co nám říká výnosová křivka.
A obecně je rostoucí.
Protože jak jsem řekl, když půjčíte peníze na delší dobu,
je to více riskantní.
Cítíte, že by se mohlo stát daleko víc.
Mohli byste potřebovat hotovost.
...
Mohla by být inflace.
Dolar by mohl devalvovat.
Je zde řada věcí, které by se mohly stát.
Takže další otázka je, co
určuje výnosovou křivku?
Když ministerstvo financí, vláda potřebuje půjčit
peníze, co udělá je, že řekne hele všichni potřebujeme od vás
půjčit miliardu dolarů, protože
neumíme kontrolovat své výdaje.
A řeknou, půjčíme si miliardu dolarů
v jednoměsíčních poukázkách.
Tohle je jednoměsíční poukázka.
Půjčí si miliardu dolarů.
A udělají dražbu.
A svět, investoři odevšad přijdou a
řeknou, tohle je bezpečné místo, kam
dát na měsíc hototovost.
A záleží na poptávce, ta určuje sazbu.
Takže když je hodně lidí, kteří chtějí koupit tyhle
jednoměsíční poukázky, sazba může být trochu nižší.
Dává vám to smysl?
Přemýšlejte o tom.
Když to chce koupit hodně lidí, je velká poptávka
vzhledem k nabídce.
Takže vláda za to musí platit nižší úrokovou sazbu.
Podobně, pokud z jakéhokoli důvodu nechtějí lidé
držet své peníze v dolarech, myslí si, že
USA mohou jednou neplnit svůj dluh a ne tolik
lidí chce investovat do ministerstva financí, potom ta aukce...
vláda bude muset platit vyšší úrokovou
sazbu lidem za to, že půjčili peníze.
Takže potom by ta aukce skončila třeba někde tady.
A podobně vláda udělá aukci
na všechny různé doby trvání.
A doba trvání, myslím tím dobu, na kterou
dostáváte půjčku.
Udělají to na 1 měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců,
1 rok, 2 roky, 3 roky, atd.
Jakmile udělá vláda tu aukci...Dáte vládě
peníze, oni vám dají
dlužní úpis, který se nazývá pokladniční poukázka.
Potom ji můžete obchodovat s ostatními lidmi.
A to bude určovat sazbu v krátkodobém horizontu.
Takže vláda udělá aukci.
Ale poté aukci a řada lidí poptávala,
ale potom se jich hodně leklo.
A veřejné trhy, když se snažíte prodat ten dluhopis,
potom očekávají
vyšší výnos.
Chápu, že to teď může být trochu komplikované.
A vždycky začnu míchat věci, když mi dochází čas.
Ale doufejme, že v tomto okamžiku máte povědomí o tom,
co je výnosová křivka.
Máte ponětí o tom, co je pokladniční poukázka, střednědobý
dluhopis a dlouhodobý dluhopis.
A máte určité tušení, proč
má výnosová křivka takový tvar.
Nashledanou v příštím videu.
ようこそ。
ようこそ。
私達がさらに続いて、なぜ投資家の人達が、
不動産担保証券に投資する事を熱望していたか、
もう少し理解を深めたいと思います。
基本的に住宅価格が上昇している、
これらの家を購入している全ての人に、
お金を貸すことになりました。
それを理解する為には、いくつかのツールが必要だと思います。
それでは、利回り曲線(イールドカーブ)のコンセプトについて、
説明したいと思います。
あなたは、たぶん以前、
これについて聞いた事がありますね。
人々はCNBCでのトークで聞いた事があると思います。
そして望むならば、5分、10分後に、
あなたは利回り曲線についての多くを知って欲しいです。
それでは、多くの人々が利回り曲線について話す時、
国債の利回りについて話します。
それは、どういう意味でしょうか?
さらに、国債とは何でしょうか?
それらの国債、それらは、短期国債(T-bills)、
中期国債(treasury notes)、
もしくは、長期国債(treasury bonds)
短期国債(T-bills)
中期国債(treasury notes)
長期国債(treasury bonds)
それらは、連邦政府のローンになります。
これらは、リスクフリーであるとみなされます。
なぜなら、もしあなたが連邦政府にお金を貸せば、
彼らは現金が不足しており、彼らがしなければいけない事は、
アメリカでの増税であり、
彼らはあなたの借金を返すことができます。
それで、USドル建ての条件では、
短期国債、中期国債、長期国債は、
あなたが誰かにお金を貸すのと同じくらい、
安全な条件です。
そして、多くの人達が利回り曲線について語る時は、
彼らは、リスクフリーの利回り曲線を話します。
そして、彼らは、国債の曲線について話します。
それでは、最初に少し定義を学びましょう。
短期国債、中期国債、長期国債のそれぞれ、
何が異なるでしょうか?
それらは、ほとんど全てが政府のローンです。
しかし、それらは時間の量が違うローンです。
それで、もし私が政府に6ヶ月の1,000ドルの融資をしたら、
それは、短期国債になります。
そして、私が政府に1,000ドルを払ったら、
政府は私に短期国債を与えるでしょう。
それで、その政府からの短期国債は、
基本的に借用書であり、それは政府が6ヵ月後に、
金利を乗せて返済するという事です。
同じように、それが3ヶ月なら、
それは3ヶ月の短期国債です。
中期国債は1年から10年までの融資になります。
それでは、このグラフで、
実際の利回り曲線について書いてみましょう。
(0から1年目まで)、
実際に短期国債の中で0年目はありません。
実際に一番短い物は、1ヶ月になります。
これは、グラフ上では、この様な物になるでしょう。
そして、1ヶ月後から1年目まで、それらは短期国債です。
これは、ただの定義です。
1年後から10年後までは、中期国債。
実際に1年後からは中期国債だと、私は思っています。
1年目までは、短期国債。
ただし、私は間違っているかもしれません。
私が間違っている場合は修正します。
それらは、ただの定義です。
1年後から10年後まで、中期国債と呼びます。
そして、あなたが10年目を超えていく時、
それらは長期国債と呼ばれます。
気にするだけで、これらは、ただの定義です。
それは脇に置いておいて、利回り曲線が何か、
話して行きましょう。
私はあなたに簡単な思考実験をしてみましょう。
もし、私が誰かにお金を1ヶ月の間、貸すのか、
その人に1年間もの間、貸すのか、
どちらの状況が、
リスクをより取る事になるでしょうか?
もちろん、もし私が誰かに、1ヶ月の間お金を貸せば、
その月だけ、何か起こる可能性がある事を知っています。
だから、私は金利が払われる事を予測します。
明らかにドル換算だけでなく、それでも時間に合わせ調整され、
私はその月の金利を期待するだろう。
これはそれを実際に作るための重要なポイントです。
私が、月に6%の金利を請求しようとしている時に、
その1ヶ月後の人は、私に、
私のお金で6%を支払いをしようとしている訳では、
ありません。
その意味は、私がもし1ヶ月の間、誰かにお金を渡して、
そして、彼らはそれを返済する事でした。
そして、私がそのお金を、その人か違う人に、
1ヶ月の間与えて、そしてそれを1年間やり続ける事にした、
その後の集計で6%になるだろう。
その6%は、私達が話す、経過年数が何年かは関係ありません。
私達が金利について話すときには、
1ヶ月、1年、5年、15年、
それは、平均的に、私達が1年間得るだろうという、
レートです。
それは年率金利です。
それでは、私の質問に戻りましょう。
もし私が誰かに、さらには政府に1ヶ月、お金を貸したら、
通常よりかは少ないリスクがそこにはあります。
なぜなら、何かが起こる可能性は、年間に対して、
月間だけになるからです。
年間では、たぶん更にインフレになったり、
ドルが暴落したりすれば、
私はより良い投資に回すかもしれません。
私は1年後に現金が必要になるかもしれませんし、
私は、1ヶ月以内には現金が必要としないと自信を持っています。
したがって一般的には、
あなたが長い期間よりも短い期間に融資をした場合、
あなたは少ない利回りを期待している。
それでは、利回り曲線を書いてみて、それが当てはまるか、
見てみましょう。
私は実際に国債のウェブサイトを訪問してみました、
それは、 treas.gov. です。
これは、利回り曲線です。(イールドカーブ)
彼らが言うには、3月14日では、
これは最も新しい数字です。
そして、これを図ってみたいと思います。
彼らは、もしあなたが政府に1ヶ月の間、お金を貸したら、
あなたは、そのお金の1.2%を受け取ります。
覚えていますか、それが1,000ドルだった場合、
1ヵ月後に、1,000ドルの1.2%を、
受け取るという事とは違います。
もし、これは年間の数字なので、
私がそれを1年間続けた場合、
私は1.2%を得ます。
3ヶ月の物は少し、少なくなり、
6ヶ月の物は、少し多くなった金利を得ます。
そして、全体的な傾向は、私が大きなお金を期待するならば、
私は政府に出来るだけ長く、長い期間、
お金を貸すという事です。
そして、これは興味深い例外です、
あなたは、1ヶ月国債の方が、3ヶ月国債よりも、
より多くの金利が得られるという事は。
そして、私達は後で、なぜ長い期間の投資をしているのに、
この例外は利回りが少ないのか、
高度なプレゼンテーションをするつもりです。
それは、逆利回り曲線と呼ばれています。
それでは、どの様になるか図ってみましょう。
私がデーターを持っているのを見ましたね。
1ヶ月国債では1.2%の金利だと示しています。
これは、1ヶ月です。
それは、ここが正しいと思います。
3ヶ月国債も同じ所です。
6ヶ月国債は、1.32%得ます。
恐らく、それはこの辺でしょう。
1年国債は1.37%を得ます。
たぶん、ここでしょう。
5年国債は、2.37%になります。
それは、たぶんこの辺でしょう。
10年国債は、
これらは、期間の全てではありません。
簡単にする為に、これらの全ては書きません。
10年国債は、3.44%です。
それは、たぶんここでしょう。
20年国債は、4.3%になります。
こんな感じかな。
そして、30年国債は、4.35%になります。
したがって、現在の利回り曲線はこの様になります。
現在の利回り曲線です。
そして、あなたが、少なくとも利回り曲線が何なのか、
理解している事を期待します。
それは全て、単純なグラフを使用しています。
誰かが、そのグラフを見て、言う事が出来ます。
一般的に、政府にお金を貸して、
どの様な種類のレートを得るでしょうか?と。
リスクフリーか、もしくはリスクフリーと同じくらいに基づいて、
私が異なった期間で政府にお金を貸す時に、
どんな種類のレートを得るか予測出来るでしょうか?
それは、利回り曲線が教えてくれます。
一般的に、それは上方へ傾斜しています。
なぜなら、私が言ったように、あなたが長い期間お金を貸せば、
あなたは、更にリスクを取る様な事だからです。
何かが起こる機会を沢山感じるでしょう。
あなたが現金を必要になったり、
あなたが現金を必要になったり、
インフレーションになったり、
ドルが過小評価されるかもしれませんし、
起こりうる事が沢山あります。
そして、次の質問は、
何がこの利回り曲線を決定しますか?
それでは、国債、政府がお金が必要な時、
それがすることは、
皆さん、私達は支出をコントロール出来ないので、
私達は皆さんから10億ドルが必要ですと、
言うことです。
そして、政府は、私達は1ヶ月国債で、
お金を借りますと言う。
これは、1ヶ月国債です。
彼らは、10億ドルを借ります。
そして、彼らはオークションを持ちます。
世界中の投資家が、これに参加し、
彼らは、今月の私の現金を置くのに安全な場所だと、
言うでしょう。
需要次第で、そのレートが決定されます。
それで、もし多くの人が、これらの1ヶ月国債を、
買いたいと思うなら、レートはたぶん少し低くなるでしょう。
それを、あなたは理解しましたか?
それについて考えてみましょう。
もし、多くの人達がそれを買いたいと思うなら、
多くの需要が供給と相対的にあります。
そして、政府は低い金利をそれに払う必要があります。
同じ様に、もし何らかの理由で人々が、
お金をドルで持ちたくないと思い、
彼らはアメリカの借金がいつかデフォルトすると思い、
そして、多くの人がその国債に投資しませんでした。
そして、そのオークションによって、
政府は高い金利を人々の融資に、
払わなければなりません。
そして、多分オークションはここで終わるでしょう。
同じ様に、政府は、異なる期間の、
すべての入札を行います。
期間、その意味は、あなたがローンを取得している、
期間を意味します。
政府は、それを1ヶ月、3ヶ月、6ヶ月、
1年、2年、とそれぞれ行います。
政府がオークションを行った後、
あなたは政府にお金を渡します。
政府はあたたに借用書、
T-billと呼ばれる物を渡します。
その後、他の人とそれを交換することができます。
それは短期期間のレートを決定します。
したがって、政府はオークションを行います。
しかし、オークションの後、多くの人達の需要がありましたが、
その後、多くの人達がパニックに陥りました。
それで、市場はこの国債を売るのを試みて、
それからに期待します。
高い利回りを。
それは、少し複雑かもしれませんね。
時間がなくなるとき、私は常にものを乱雑にし始めます。
しかし、あなたが利回り曲線のポイントが何か、
理解した事を期待します。
あなたは、短期国債、中期国債、長期国債がどういう物か、
理解したでしょう。
そして、あなたがこの利回り曲線が、この形状をしている意味が、
解っていると思います。
それでは、次のビデオで。
კეთილი იყოს თქვენი დაბრუნება.
სანამ ჩვენ გავაგრძელებთ
და უდნავ უკეთესად გავიგებთ
ამ ინვესტორებიდან ზოგიერთი რატომ იყო დაინტერესებული
იპოთეკურ ფასიან ქაღალდებში ინვესტირებით,
არსებითად ფული ასესხო ყველა ადამიანს რომელიც
ყიდულობს შეფასებულ სახლებს, ვფიქრობ რომ ჩვენ გვჭირდება
ოდნავ მეტი იარაღი ჩვენს იარაღბში.
მაშ ასე, მე ვაპირებ წარმოგიდგინოთ
სარგებლის მრუდის კონცეფცია.
თქვენ მის შესახებ აქამდეც შეიძლება გსმენოდათ.
შენ შეიძლება მის შესახებ გსმენია რაიმე CNBC-ზე ადამიანების საუბრიდან.
და იმედია რომ მომდევნო 5 ან 10 წუთი ს შემდეგ შენ
ძალიან ბევრი გეცოდინება სარგებლის მრუდის შესახებ.
მაშ ასე, როდესაც ადამიანების უმეტესობა საუბრობს სარგებლის მრუდზე ისისნი
საუბრობენ ფასიანი ქაღალდების სარგებლის მრუდზე.
და რას ნიშნავს ის?
ან რას ნიშნავს ფასიანი ქაღალდები?
ეს ფასიანი ქაღალდები არის ხაზინის ანგარიშები,
სახაზინო გარანტიები,
ან სახაზინო ოგლიგაციები.
ისინი ფედერალური მთავრობის სესხებია.
და მიჩნეულია რომ ისინი არის რისკისაგან თავისუფალი.
თუკი შენ ასესხებ ფულს ფედერალურ მთავრობას და მათ
ამოეწურებათ ნაღდი ფული, მაშინ მათ უნდა გაუზარდონ
გადასახადები ხალხს და შემდეგ შეძლებენ ვალის დაბრუნებას.
მაშ ასე, დოლარის მიხედვით, სახაზინო ანგარიშები,
გარანტიები და ობლიგაციები არის იმდენად უსაფრთხო რამდენადაც შენ შეგიძლია მიიღო
ვიღაცაზე ნასესხები შენი ფულის.
მაშ ასე, როდესაც ადამიანეის უმეტესობა საუბრობს სარგებლის მრუდზე ისინი
საუბრობენ რისკისაგან თავისუფალ სარგებლის მრუდზე.
და ისინი საუბრობენ ფასიანი ქაღალდების მრუდზე.
პირველ რიგში, ცოტა განმარტებები შემოვიტანოთ.
რა განსხვავებაა სახაზინო ანგარიშებს, სახაზინო
გარანტიებსა და სახაზინო ობლიგაციებს შორის?
თითქმის ყველა მათგანი მთავრობის სესხებია.
მაგრამ სხვადასხვა დროის რაოდენობის მქონე სესხებია.
მაშ ასე, თუ შენ მთავრობას ასესხებ 1000$-ს 6 თვით
ეს იქნება სახაზინო ანგარიშები.
თუ მე მთავრიბას მივცემ 1000$-ს , მთავრობა
მომცემს მე სახაზინო ანგარიშს.
ეს სახაზინო ანგარიში მთავრობისაგან ძირითადად
უბრალოდ ამბობს რომ "მე დაგიბრუნებ შენ ფულს
6 თვის შემდეგ პროცენტებით". ამის მსგავსად, თუ მას აქვს
3 თვე, ის არის 3 თვიანი სახაზინო ანგაიში.
სახაზინო გარანტიები არის ერთი წლიდან 10 წლამდე სესხი.
მაშ ასე, ამ გრაფიკზე ჩვენ ვაპირებთ გავაკეთოთ
სარგებლის მრუდის , 0-დან ერთ წლამდე -- და სინამდველეში
არ არსებობს 0-წლიანი სახაზინო ანგარიშები.
სინამდვილეში, ყველაზე პატარა არის ერთი თვე.
ის იქნება სადღაც აქ გრაფიკზე.
მაშ ასე, ერთი თვიიდან ერთ წლამდე არის სახაზინო ანგარიშები.
ეს უბრალოდ განმარტებაა.
შემდეგ ერთი წლიდან 10 წლამდე არის სახაზინო გარანტიები.
სინამდვილეში, მე მჯერა რომ ერთ წლიანი არის სახაზინო გარანტიები.
და ერთი წლის ზემოთ ანგარიშები.
თუმცა მე შეიძლება ვცდებოდე.
შემისწორეთ თუ არა სწორი ვარ.
ეს უბრალოდ განმარტებაა.
ერთი წლიდან 10 წლამდე უწოდებენ სახაზინო გარანტიებს.
10 წლეზე მეტი დროის შემთხვევაში უწოდებენ
სახაზინო ობლიგაციებს.
ეს მხოლოდ განმარტებებია, მასზე არ იდარდოთ.
მაშ ასე, მოდით ვისაუბროთ, თუ რა არის
სარგებლის მრუდი.
მე მოქცემთ მარტივ სააზროვნო ექსპერიმენტს.
თუ მე ვასესხე ფული ვინმეს ერთი თვით
ამ ადამიანსთვის ერთწლიანი სესხის მიცემის ნაცვლად, რომელ სიტუაციაში
მექნება მე უფრო მეტი რისკი?
დარწმუნებული ვარ რომ თუ ერთი თვით ვასესხებ ვინმეს ფულს, მე
ვიცი რამდენი რამ შეიძლება მოხდეს ამ ერთი თვეში.
ამიტომ მე ნაკლები სარგებლის გადახდას ველი.
არა მხოლოდ დოლარების თვალსაზრისით, არამედ დროზე მორგებით, მე
უფრო ნაკლებ სარგებელს ველი ამ ერთი თვეში..
ეს სინამდვილეში მნიშვნელოვანი საკითხია.
როდესაც მე ვამბობ რომ 6% სარგებელი დავაწესე ამ ერთი თვისთვის,
ეს იმას არ ნიშნავს რომ ერთი თვის შემდეგ ამ ადამაინმა მე
უნდა გადამიხადოს ჩემი თანხის 6%.
ეს ნიშნავს რომ თუ მე ვინმეს მივეცი ფული
ერთი თვით, მან უნდა დამიბრუნოს მე ეს ფული.
მე ეს ფული რომ მიმეცა ვინმე სხვისთვის
ან იგივე პიროვნებისათვის ერთი თვით და მე ეს დრო გამეგრძელებინა
ერთი წლამდე, შემდეგ მთლიანობაში მე მივიღებდი 6%.
მაშ ასე ეს 6%, არა აქვს მნიშვნელობა რა ხანგრძლივობაზე ვსაუბრობთ,
ერთი თვეზე, ერთი წელზე, 5 წელზე თუ 15 წელზე, როდესაც ჩვენ
ვსაუბრობთ სარგებლის განაკვეთზე, ეს არის განაკვეთი რომელსაც
ჩვენ მივიღებთ ერთ წელიწადში საშუალოდ.
ეს არის წლიური საპროცენტო განაკვეთი.
მაშ ასე დავუბრუნდეთ ჩემს შეკითხვას.
თუ მე ფული ვასესხე ვინმეს, თუნდაც მთავრობას ერთი თვით,
ამ შემთხვევაში უფრო ნაკლები რისკია.
იმიტომ რომ ძალიან ცოტა რამ შეიძლება მოხდეს
ამ ერთ თვეში ვიდრე ერთი წლის განმავლობაში.
ერთ წელიწადში შეიძლება უფრო მაღალი ინფლაცია იყოს, დოლარი შეიძლება
გაუფასურდეს, მე შეიძლება უკეთესი ინვესტიციას წავაწყდე, შეიძლება
ერთ წელიწადში ნაღდი ფული დამჭირდეს, მაშინ როდესაც დარწმუნებული ვარ რომ
ამ ერთი თვის განმავლობაშია ნაღდი ფული არ დამჭირდება.
მაშ ასე, ზოგადად, შენ უფრო ნაკლებ სარგებელს ელოდები როცა გასცემ
მოკლევადიან სესხს, ვიდრე გრძელვადიან სესხს.
მაშ ასე, მოდით დავხაზოთ სარგებლის მრუდი და ვნახოთ
არის თუ არა ეს სიმართლე.
სინამდვილეში მე მივდივარ ხაზინის ვებგვერდზე,
ეს არის treas.gov.
და ეს არის სარგებლის მრუდი.
ის ამბობს რომ 14 მარტს, ეს არის
ბოლო რიცხვი.
და მე მის მონიშვნას ვაპირებ.
ის ამბობს რომ თუ შენ ასესხებ ფულს მთავრობას ერთი თვით,
შენ მიიღებ 1,2%-ს ამ ერთ თვეში.
დაიმახსოვრე, თუ 1000$-ია ეს იმას არ ნიშნავს რომ
ერთი თვის შემდეგ შენ მიიღებ 1000$-ის 1,2%-ს.
თუკი მე ამ სესხს გავაგრძელებ ერთ წლამდე, ეს არის წლიური რიცხვი,
მაშინ მე მივიღებ 1,2%-ს.
და მაშ ასე, 3 თვში მე ოდნავ ნაკლებს მივიღებ.
6 თვეში მე უფრო მეტს მივიღებ.
აქ ჩანს რომ საერთო ტენდენცია, რომ მე ველოდები
უფრო და უფრო მეტ ფულს როდესაც მთავრობას ფულს ვასესხენ
უფრო და უფრო მეტი პერიოდით.
და ოდნავ საინტერესო ანომალიაა რომ შენ
ოდნავ მეტ სარგებელს ელი ერთი
თვეში ვიდრე 3 თვეში.
მოგვიანებით ჩვენ გავაკეთებთ უკეთეს პრეზენტაციას
თუ რატომ ღებულობ შენ უფრო ცოტა შემოსავალს გრძელვადიანი ინვესტიციისათვის.
ამას ეწოდება გადაბრუნებული სარგებლის განაკვეთი.
მაშ ასე, მოდით უბრალოდ მოვნიშნოთ ის და ვნახოთ როგორ გამოიყურება.
შენ დაინახე საიდან ავიღე მე ჩემი მონაცემები.
ისინი ამბობენ რომ ერთ თვეში მე მივიღებ 1,2%-ს.
მაშ ასე, ეს არის ერთი თვე.
ეს იქნება მარჯვნივ აქ.
3 თვეში მე დაახლოებით იგივეს ვღებულობ.
6 თვეში მე ავიღებ 1,32%-ს.
ეს იქნება ალბათ აქ.
ერთ წელიწადში მე მივიღებ 1,37%-ს.
ეს იქნება აქ.
5 წელიწადში მე მივიღებ 2,37%.
მაშ ასე
ეს ალბათ აქ იქნება.
და ეს არარის ყველა ხანგრძლივობა.
გამარტივების მიზნით, თორემ მე არ ვაპირებ ყველა მათგანის გაკეთებას.
10 წელიწადში მე მივიღებ 3,44%.
ეს შეიძლება აქ არის.
20 წელიწადში მე მივიღებ 4,3%.
ამის მსგავსად.
და შემდემ 30 წელიწადში მემივიღებ 4,35%.
მაშ ასე, მიმდინარე სარგებლის მრუდი
რაღაც ამის მსგავსია.
და იმედია სულ ცოტათი მაინც გაიგე
თუ რა არის სარგებლის მრუდი.
ამ ყველაფრისთვის გამოიყენება მარტივი გრაფიკი.
შეუძლია ვინმეს შეხედოს გრაფიკს და თქვას ზოგადად
რა ტიპის განაკვეთებს ვღებულობ მე მთავრობისთვის ფულის სესხებით?
რისკისაგან თავისუფალ ბაზაზე,
რა სახის განაკვეთებს მივიღებ მე როდესაც მთავრობას
ვასესხებ ფულს დროის სხვადასხვა პერიოდში?
და აი რას გვეუბნება სარგებლის მრუდი.
ზოგადად, ის ზემოთ არის გადახრილი
იმიტომ რომ როგორც მე ვთქვი, როდესაც შენ ფულს ასესხებ დიდი ხნით
შენ უფრო მეტი რისკი გაქვს.
ამ ერთ წელიწადში შეიძლება უფრო მეტი მოხდეს ვიდრე შენ ფიქრობ.
შენ შეიძლება დაგჭირდეს
ნაღდი ფული.
შეიძლება ინფლაცია იყოს.
დოლარმა შეიძლება დევალვაცია განიცადოს.
უამრავი რამ შეიძლება მოხდეს.
მაშ ასე, შემდეგი შეკითხვაა,
რას განსაზღვრავს სარგებლის მრუდი?
როდესაც ხაზინას, მთავრობას ჭირდება ფულის
სესხება, ის ამბობს რომ ჩვენ გვჭირდება თქვენგან ერთი
მილიარდი დოლარის სესხი, რადგან
ჩვენ ვერ ვაკონტროლებთ ჩვენს დანახარჯებს.
და ისინი ამბობენ რომ ისესხებენ ერთ მილიარ დოლარს
ერთი თვით სახაზინო გარანტიებით.
მაშ ასე ეს არის ერთთვიანი სახაზინო გარანტია.
ისინი აპირებენ ერთი მილიარდი დოლარის სესხებას.
მათ აუქციონი აქვთ.
ინვესტორები მთელი მსოფლიოდან მიდიან და ამბობენ რომ
ეს არის უსაფრთხო ადგილი მათი ნაღდი ფულის დასაბანდებლად
ერთი თვით.
მოთხოვნა განსაზღვრავს სარგებლის განაკვეთს.
მაშ ასე, თუ ძალიან ბევრი ხალხია ვისაც სურს შეიძინოს
ეს ერთ თვიანი თამასუქები, სარგებლის განაკვეთი ოდნავ დაბალი შეიძლება იყოს.
აქვს ამას რაიმე აზრი შენთვის?
იფიქრე ამაზე.
თუკი ძალიან ბევრ ადამიანს სურს მისი შეძენა, ძალაინ დიდი მოთხოვნა იქნება
მიწოდებასთან შედარებით.
ამიტომ მთავრობამ შეიძლება უფრო ნაკლები სარგებელი გადაიხადოს მასზე.
ამის მსგავსად, რა მიზეზიც არ უნდა იყოს რის გამოც ადამიანებს არ სურთ
თავიანთი ფულის შენახვა დოლარში, თუკი ისინი ფიქრობენ
რომ აშშ ვერ შეძლებს ვალის გადახდას ერთ დღეში და თუკი ბევრ ადამიანს არ სურს
ფულის ინვესტირება სახაზინო თამასუქებში, მაშინ აუქციონი და
მთავრობა გადაუხდის უფრო მაღალ სარგებლის განაკვეთს
ხალხს ფულის სესხებისათვის.
მაშ ასე, შეიძლება აუქციონი დასრულდეს სარგებლის განაკვეთის გაზრდით.
და ამის მსგავსად, მთავრობას აუქციონზე გააქვს
სხვადასხვა ხანგრძლივობის თამასუქები.
როდესაც ვამბობ ხანგრძლივობას მე ვგულისხომ დროის პერიოდს
როდესაც შენ უნდა მიიღო სესხი.
მაშ ასე ისინი ამას აკაეთებენ ერთი თვის, 3 თვის , 6 თვის ,
1 წლის, 2 წლის, 3 წლის შემთხვევაში და ა.შ.
ერთხელ მთავრობამ მოაწყო აუქციონი –– შენ მიცემ
მთავრობას ფულს, ისინი მოქცემენ
IOU–ს რასაც ეწოდება სახაზინო ანგარიშები.
შენ შეგიძლია მიყიდო ის სხვა ადამაინებს.
ეს განსაზღვრავს სარგებლის განაკვეთის მოკლევადიან პერიოდში.
მაშ ასე მთავრობა აწყობს აუქციონს.
აუქციონის შემდეგ უამრავ ადამიანს აქვს
მოთხოვნა, უამრავი ადამიანს უჩნდება მისის შეძენის სურვილი.
სახალხო ბაზარი ელოდება უფრო მაღალ შემოსავალს,
როდესაც შეეცდები შენ
ამ თამასუქების გაყიდვას.
ვიცი რომ ეს შეიძლება ოდნავ გართულებულია ახლა
და მე ყოველთვის საქმეების არევას ვიწყებ როდესაც დრო ამომეწურება.
მაგრამ იმედია ამ ეტაპზე შენ წარმოდგენა გაქვს
თუ რა არის სარგებლის მრუდი.
შენ წარმოდეგან გაქვს თუ რა არის სახაზინო ანგარიშები, სახაზინო
გარანტიები და სახაზინო ობლიგაციები.
და შენ გაქვს გარკვეული ინტუიცია თუ რატომ აქვს
სარგებლის მრუდს ეს ფორმა.
შევხდებით შემდეგ ვიდეოში.
-
Yeniden hoşgeldiniz.
Konuda daha da ileriye gitmeden önce, yatırımcıların ipotekle desteklenen menkul değerler hakkında neden bu kadar hevesli olduklarını anlayalım.
-
-
Özellikle bu kredi parasının değerli evleri alacak olan insanların hepsine verilmesi hakkında sanırım biraz daha bilgi edinmemiz gerekiyor.
-
-
Şimdi size verism eğrisinin ana fikrini tanıtacağım.
-
Bunu daha önceden duymuş olabilirsiniz.
CNBC (si en bi si)'de bunun hakkında konuşan insanları duymuş olabilirsiniz.
Ve umuyorum, 5-10 dakika sonra verim eğrisi hakkında birçok şey biliyor olacaksınız.
-
İnsanlar verim eğrisi hakkında konuşurken, genellikle hazine faizinden bahsediyorlar.
-
Peki bu ne demek?
İlk başta, hazine ne demek?
Yani devlet tahvilleri hazine bonosu, kısa vadeli devlet tahvili ya da kısa vadeli devlet tahvili olarak adlandırılırdar.
-
-
Bunlar federal hükümete olan borçlar.
Ve bunlar risksiz olarak değerlendiriliyor.
Çünkü eğer federal hükümet size borçluysa ve ellerinde çok az para varsa, yapmaları gereken tek şey vergilere zam yapmak ve böylece sana olan borçlarını ödemektir.
-
-
Yani doların kullanıldığı bölgelerde, hazine bonosu, uzun ya da kısa vadeli devlet tahvilleri, paranızı herhangi birine vermenizden çok daha güvenlidir.
-
-
Yani insanlar verim eğrisi hakkında konuşurken, çoğunlukla risksiz verim eğrisi hakkında konuşuyorlar.
-
Ve devlet hazineleri için verim eğrileri hakkında konuşuyorlar.
İlk başta, biraz tanım vereyim.
Hazine bonosu, kısa vadeli devlet tahvili ve kısa vadeli devlet tahvili arasındaki fark nedir?
-
Nerdeyse üçü de devlete olan borçlar.
Ama farklı zaman dilimlerinin borçları.
Yani eğer devlete 6 aylığına 1,000 lira verirsem, bu hazine bonosu olur.
-
Ben devlete 1,000 lira verirsem, devlet bana hazine bonosu verir.
-
Ve devletten alınan nakit para temelde sadece "sana paranı 6 ay içersinde faiziyle birlikte geri ödeyeceğim" demenin ciddi halidir.
-
-
Eğer süre 3 ay ise, o 3 aylık bir hazine bonosudur.
Kısa vadeli devlet tahvilleri 1 ila 10 sene arası borçlardır.
Şimdi bu grafikte gerçek verim eğrisi verileri kullanacağız. 0'dan bir seneye kadar.
-
-
Aslında en kısa olan 1 aylık.
Bu grafiğimizde şurada bir yerde olur.
Bunlar 1 aydan 1 seneye kadar olan hazine bonosu.
Ve bu sadece tanımsal.
Sonra bu 1 seneden 10 seneye kadar olanlar kısa vadeli devlet tahvilleri.
-
-
-
-
Bu sadece tanımsal bir durum.
1 ila 10 sene arasında olanlara "kısa vadeli devlet tahvili" deniyor.
Ve eğer 10 senenin üstündelerse, onlara kısa vadeli devlet tahvili deniyor.
-
Bunların hepsi sadece tanımsal şeyler.
Şimdi verim eğrisinin ne olduğu hakkında konuşalım.
-
Size sadece basit bir örnek vereceğim.
Eğer birine 1 aylığına ya da 1 seneliğine borç para veriyorsam, hangi durumda daha çok risk alıyorum?
-
-
Tabiiki eğer birine 1 aylığına borç veriyorsam, bunun kısa bir süre olduğunu biliyorum.
-
Yani daha az faiz alırım.
Sadece dolar bazında değil, zamana ayak uydurmak adına, o ay için az faiz isterim.
-
Bu kesinlikle değinmek için önemli bir nokta.
O ay için %6 faiz alıyorum dediğimde, bu o kişinin ay sonunda bana paramın %6'sını ödeyeceği anlamına gelmiyor.
-
-
Bu eğer birine aylık olarak o parayı verecek olursam, onlar geri ödemeli.
-
Ve sonra o parayı aynı kişiye ya da herhangi başka bir kişiye verecek olursam, ve bunu yapmayı 1 sene boyunca sürdürürsem, toplamda %6 faiz alacağım.
-
-
O %6, ne kadar süre hakkında konuşuyor olursak olalım, bir ay, bir sene, beş sene ya da onbeş sene, faiz oranından bahsettiğimizde bu oran 1 senede alacağımızın ortalaması.
-
-
-
Bu bir yıla yayılmış faiz oranı.
Şimdi soruma geri dönüyorum.
Eğer birine bir aylığına borç veriyorsam, bu devlet de olabilir, bunda genellikle daha az risk vardır.
-
Çünkü bir ayı bir yılla kıyasladığımızda, sadece bir kaç şey olabilir.
-
Ben 1 ayda nakit paraya ihtiyaç duymayacağımın rahatlığını yaşarken bir senede daha fazla enflasyon olabilir, para değerini kaybedebilir ya da bunun gibi şeyler.
-
-
-
Yani toparlayacak olursak, kısa süreli borç verdiğiniz zaman uzun süreli verdiğinizden daha az faiz beklersiniz.
-
Peki o zaman şimdi verim eğrisini çizelim ve bunun doğru olup olmadığını görelim.
-
-
-
-
Verileri resmi site olan treas.gov'dan aldım. Burada son verilerin 14 Mart'ta alındığını söylüyor.
-
O zaman bunu işaretliyorum.
Diyor ki, eğer devlete 1 aylığına borç para verirsen, bu paranın %1.2'sini geri alırsın.
-
Ve şunu unutmayın, bu eğer para 1000 liraysa, bir ay sonra bu paranın %1.2'sini geri alacağım anlamına gelmiyor.
-
Eğer bunu yapmayı 1 sene boyunca sürdürürsem paranın %1.2'sini alacağım.
-
Ve 3 ay için bundan biraz daha azını alırım.
Ve 6 ay için bundan biraz daha fazla.
Yani devlete daha da uzun süreler için borç verdiğimde daha da fazla paranın bana geri dönmesini bekliyorum.
-
-
Ve 1 ay için 3 ayda aldığından daha fazla faiz almak biraz garip bir anomali.
-
-
Sonra neden uzun süreli yatırımlar için daha az verim alınabileceği hakkında daha ayrıntılı bir sunum yapacağız.
-
Buna ters verim eğimi deniyor.
O zaman şimdi bunu işaretleyelim ve ne gibi göründüğüne bakalım.
Verilerimi nereden aldığımı gördünüz.
Diyorlar ki 1 ay için %1.2 faiz alıyorum.
Bu 1 ay için.
O buralarda bir yerde olacak.
3 ay için buna çok yakın bir oran alıyorum.
6 ay için %1.32 alıyorum.
O da buralarda bir yerde.
1 sene için %1.37 alıyorum.
O da burada
5 yıl, %2.37 alıyorum.
O da buralarda.
-
Süreler bir tek bunlar değil.
Ben sadece daha basit olsun diye hepsini yapmayacağım.
10 sene için %3.44
O da burada.
20 sene için %4.3 alıyorum.
Şöyle.
Ve sonra 30 sene için %4.35 alıyorum.
Geçerli verim eğimi böyle görünüyor.
-
umuyorum şimdi verim eğiminin ne olduğunu anlamışsınızdır.
-
Bu sadece basit bir grafik kullanımı.
Şimdi biri grafiğe bakıp da "Yani devlete borç vererek ne gibi oranlar alıyorum?" diyebilir.
-
Risksiz bir prensipte, ya da bizim bekleyebileceğimiz kadar risksiz, devlete farklı zaman dilimlerinde borç verdiğimde ne gibi oranlar alıyorum?
-
-
Ve işte bu verim eğiminin bize söylediği şey.
Yani genellikle dik eğimli.
Çünkü dediğim gibi, daha uzun süreli borç verdiğinde daha çok risk alıyorsun demektir.
-
Düşündüğünden daha çok şey olabilir.
O nakite ihtiyacın olabilir.
-
Enflasyon olabilir.
Para değerini kaybedebilir.
Olabilecek daha çok şey var.
Sonraki soru, verim eğimini ne belirliyor?
-
Devletin borç alması gerektiği zaman dedikleri "hey millet, sizden milyon liralar almamız gerekiyoru çünkü harcamalarımızı kontrol edemiyoruz."
-
-
-
Ve diyolar ki milyon liraları 1 aylık süreçte ödünç alacağız.
-
Yani bu aylık notlar.
Milyon liralar ödünç alacaklar.
Ve ihaleleri var.
Ve yatırımcılar diyorlar ki "evet bu bir aylığına paramı koymak için güvenli bir yer."
-
-
Ve oranı talep belirler.
Yani eğer o parayı almak isteyen çok insan olursa oran biraz düşebilir.
-
Bu size bir anlam ifade ediyor mu?
Bir düşünün.
Eğer çok insan satın almak isterse, olana çok talep var demektir.
-
Yani devletin daha az faiz ödemesi gerekiyor.
Buna benzer olarak, insanların paralarını lira şeklinde tutmak istememelerinin sebebi devletin ödemeyi geçiştireceklerini düşünmeleri.
-
Ve o kadar da çok insan hazineye para yatırmak istemiyor, o zaman o ihalede devletin insanlara daha fazla faiz oranı ödemesi gerekiyor.
-
-
-
O zaman belki ihale burada sona eriyor.
Devlet farklı zaman dilimlerinde ihale yapıyor.
-
Ve zaman dilimi derken borç verme periyodundan bahsediyorum.
-
O yüzden bunu 1 ay, 3 ay, 6 ay, 1 yıl, 2 yıl, 3 yıl, vb. süreçler için yapıyorlar.
-
Devlet ihaleyi kapattığında -- Siz parayı devlete veriyorsunuz, onlar da size hazine bonosu veriyorlar.
-
-
Sonra siz o parayla ticaret yapabilirsiniz.
Ve bu kısa zamanlı oranı belirleyecek.
Sonra devlet bunu ihaleye sunuyor.
Ama ihaleden sonra, çoğu insanın talebi oldu ama ondan sonra bir çok insan kafayı yediler.
-
O hazineyi satmaya çalıştığınızda ortak pazarlar daha çok verim bekleyecek.
-
-
Şimdi karışık geliyor olabilir biliyorum.
-
Umarım bu noktada verim eğrisinin ne olduğu hakkında bir fikriniz vardır.
-
Hazine bonosu, uzun ve kısa vadeli devlet tahvillerinin de ne olduğunu biliyorsunuz.
-
Ve verim eğrisinin böyle bir şekle sahip olmasının sebebi hakkında da bir fikriniz var.
-
Bir sonraki videoda görüşmek üzere.
欢迎回来
在进行深一步的学习之前
我希望你们能够 对于一些投资者非常
喜欢投资于按揭证券的现象
有更好一点的了解
这儿按揭证券也就是把钱借给那些人
用来购买一直在升值的房子
我认为我们需要多知道一些分析工具
因此 我来给你们介绍
收益率曲线的概念
你们可能之前也听过
你可能在CNBC(财经频道)听到有人谈到过它
接下来的5到10分钟
你会了解到关于收益率曲线的很多知识
当人们谈到收益率曲线时
他们多指的是国债收益率曲线
什么意思呢?
什么是国债?
无论是短期国债
中期国债还是长期国债都是国债
这些都是联邦政府发行用来借款的
它们都被认为是无风险的
因为 如果你把钱借给了联邦政府
政府发生现金短缺的话
那么它将可以通过增加税收
来偿还债务 把钱还给你
因此 以美元为本位币来看的话 短期国债
中期国债以及长期国债
比你把钱借给其他的任何人都安全
当大多数人在谈论收益率曲线的时候
他们指的是无风险收益率曲线
他们指的是国债的收益率曲线
定义就介绍到这
那么短期国债和中期以及长期国债
之间的区别是什么呢?
它们都是把钱借给了政府
只不过各借款的到期时间不同而已
如果我贷给了政府一笔
1000元的资金 6个月到期
那么也就是(购买了)短期国债
我贷给政府1000元的资金
政府会给我一份短期国债作为借款凭证
政府发行的短期国债
实质上是一张借条 上面写着
我将在六个月之后把钱归还
并附上一定的利息
类似 如果是3个月到期
它就是3个月期的短期国债
中期国债的到期时间在1年到10年之间
在这个图表中
我们将使用实际收益率曲线
0至1年
事实上 没有0年的短期国债
最短的是1个月的短期国债
就像这儿图表中所标的一样
(到期时间是)一个月到一年的 就是短期国债
这儿就是一个定义
一年到十年的则是 中期国债
事实上 我认为1年的也属于中期国债
一年以内的是短期国债
可能有时候我也会弄错
如果我说错了的话 你们联系我
这仅仅只是一个定义的问题
一年到十年到期的是 中期国债
接着 10年及以上
则是所谓的长期国债
这都是根据定义而来的
解决这个问题后
我们来谈谈收益率曲线是什么
我有一个简单的问题想测试下你们
如果 我借钱给某一个人 只借一个月
和借给他一年相比
哪种情形下 我承担的风险要大呢?
当然 要是只借给他一个月的话
在这一个月里 不可能有太多的事情发生
因此 我就只能得到较少的利率报酬
显然不只是在以美元为计价货币的时候如此
即使其他货币也是 只是时间上的差别
对于一个月的贷款 我只能少要点利息
得出这个结论很重要
当我说到 对于一个月的贷款我要求的是6%的利率
它并不是说一个月之后
那个人支付给我贷款额的6%的利息
而是说 我把钱借给某个人一个月
一个月后他把钱还给了我
接着我再把钱(同样的一笔本金)借给另一个人
还是一个月 一个月后再借给另一个人
不断循环下去 循环一年
总共我将得到贷款本金的6%的利息
不管到期时间是多久
一个月 还是一年 五年 十五年
我们说的收益率(利率)
都指的是平均一年可以得到的收益率
也就是年收益率
回到我之前问题上来
我借给某人钱 甚至是政府 一个月的到期时间
通常风险会很小
在一个月的时间里发生的事情
比在一年里少得多
一年的时间里 可能会发生更多的通货膨胀
美元可能要崩溃
我可能要一直寻找好的投资机会
因此一年的时间里我可能会用到这笔钱
然而在一个月内
我比较确信我不需要这笔钱
总而言之 当你借钱出去 短期的话要比长期的借款
所要求的利率要低
因此 来画画收益率曲线吧 看看这结论是否正确
事实上我查看了财政部的网站
这就是财政部的网站
这些就是国债的收益率
上面说 在3月14日 这是离现在最近的一个时间
我将把它标出来
上面讲到 如果你借钱给政府一个月
你将会得到的年收益率是1.2%
请记住 它并不是说借出1000元
在一个月之后就可以得到12元的利息
这是年收益率 要循环一年后才可以
得到1.2%的利息
再来看看三个月的 利息低了点
六个月的 则多了点
似乎总体趋势就是
如我所预期 我借给政府的钱
随着到期时间越来越长
所获得的利率回报则越来越大
这儿的反常有点意思
一个月期的比三个月期的
利率要大
我们今后将做一个更深入的讲解
解释为什么到期时间长一点的投资
为什么收益率还小一些
所谓的逆向收益率曲线
让我们把它画出来吧 看看是怎样的?
你们看到我是从哪得来的资料了
它上面说 一个月的(年化)利率是1.2%
这是一个月的
1.2在这儿
三个月的 在这儿
六个月的 (年化)利率是1.32%
可能在这儿
一年期的 是1.37%
在这儿
五年期的 2.37%
可能在这儿
这还不是全部的
为了简单 我不会把它们所有的都标出来
十年期的 是3.44%
可能在这儿
二十年期的 是4.3%
在这儿
三十年期的 4.35%
(年化)收益率曲线就是这样的
现在为止 你们至少了解了
收益率曲线是怎样的吧
用一个简单的图就表示出来了
可能有人看到之后 会说
我就能看出来总体上
我借钱给政府的利率是多少
是一种无风险的利率
或者说 一种我们期望无风险时的利率
那么我把钱借给政府
不同的到期时间 利率又是怎样(变化)的呢?
这点我们可以从收益率曲线上得出
总体来说 它是向上倾斜的
正如我说的
因为当你借出钱很长一段时间
你会承担很大的风险
你认为在这段长时间里会有很多事情发生
你可能要用到那笔钱
可能会发生通货膨胀
美元会贬值
还有其他好多的事可能发生
接下来的一个问题是
收益率(曲线)是由什么决定的?
当财政部也就是政府
需要借钱的时候 它会说
嘿 大家好 我需要向你们借一笔10亿的资金
因为我们无法控制支出了(财政赤字了)
他们将借一笔10亿的资金
一个月后归还
也就是(发行)一个月的短期国债
进行一笔10亿元的筹资
他们进行一场拍卖会
全世界的投资者参与进来
他们会说 好
我把钱投资在这儿一个月很安全
因此根据需求就可以决定收益率的大小
如果很多人都想
购买一个月的短期国债
收益率会变得小一些
你们可以理解吗?
好好想想
如果有很多人都想购买
即相比于供给 需求很大
那么政府则可以支付低一点的利率
类似的 由于某一原因
人们都不想把钱投资于美元资产
他们认为
美国某天会发生债务违约
也就没有很多的人想把钱投资于美国国债
然后在这场拍卖会中
政府则不得不
支付高一些的利率
给那些投资于国债的投资者
可能拍卖成交时的利率在这儿
同理 政府进行不同到期时间的
债务拍卖
我说的到期时间是指
你借钱给政府的期限
他们会做1个月的(债务拍卖即发行国债) 3个月的 6个月的
1年的 2年的 3年的 等等
一旦政府拍卖成功后
也就是你把钱借给了政府
它会给你个借款收据 所谓的国债债券
接着你可以和其他人之间进行(二级市场)交易
这就在短期内决定了利率的大小
那么政府发行了国债
发行完毕后
还有很多人对国债有需求
使得(持有国债的)很多人感到非常兴奋
因为在公开市场上 当你试图卖出持有的国债时
想想看 将能够得到
更高的收益率
我知道这儿可能有点小复杂
很多时候我总是喜欢来点(知识的)跳跃
回到本节课的重点
希望你们对收益率曲线有了较好的认识
你们知道了什么是短期国债
中期国债以及长期国债
对于为什么收益率曲线是这样的形状
也有了直观的认识
好的 下一节课再见