Skutky 19:5 "Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše." Smrt tělu a hříchu. Zemři s Kristem. Povstaň s Kristem. Duchu Svatý přijď, Duchu Svatý přijď, osvoboď ji. Zemři s Kristem. Skutky 19:6: A když na ně Pavel vložil ruce přišel na ně Duch Svatý, a oni začali mluvit jazyky, a prorokovat Duchu Svatý ještě... Přijď se svým Duchem Svatým. Naplň mě. A slova začala přicházet. Díky Pane. Co jsem to dělal? - Cože? Co jsem to dělal? Co jsi dělal, ty ses modlil v jazycích. Skutky 3:6-7 Petr pak řekl: "...Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, vstaň a choď... ...a hned jeho nohy a klouby získaly sílu." Bolí to? - Ne. Vůbec ne? - Ne. Ježíšovým jménem, děkuji Ti, amen. Je to hotovo? Hallelujah. ...přes jeden měsíc a ona je v šoku. To je Ježíš. Dívala jsem se na tyhle věci v TV a nevěřila jsem tomu, ale dneska tomu věřím, protože se to stalo mě. Bolesti odejdi, teď. A teď to můžeš udělat. Teď vstaň. Je to dobré, jo? - Jo. Díky Otče, amen. Zkontroluj to. Cítíš nějaký rozdíl? Vážně to už nebolí. Páni. Bože, díky za uzdravení, protože ta bolest odejde. Zkus hlavu. Ne... Necítím bolest, brácho. Bolest už je pryč. Bolest už je pryč, ano. My jako dnešní církev stojíme na prahu nové reformace. Reformace, kde jdeme zpátky k tomu, co čteme v Knize Skutků. Když se podíváte na církev dnes, je tak odlišná od toho co čteme v Knize Skutků. Protože máme zhruba 2000 let historie, kde se církev měnila znova a znova. Můžeme vidět, že církev v Knize Skutků byla živé tělo. Bylo to tělo věřících, kteří byli vedeni Duchem Svatým. Církev byla hnutí, učednické hnutí. Křesťanství se přesunulo do Řecka a stalo se filozofií. Přišlo do Itálie a stalo se institucí. Přišlo do Evropy a stalo se kulturou. Přišlo do Ameriky a stalo se obchodem. Pokud vezmeš tělo a uděláš obchod ze svého těla, není to prostituce? A to je co jsme dnes udělali s církví. My jsme prodávali církev Kristovu, tělo Kristovo. A proto potřebujeme vidět reformaci, kde půjdeme mnohem hlouběji, co se týká učení, co se týká Ducha, a co se týka celého systému, církevního systému. Proč děláme církev tak jak ji děláme. Je čas se vrátit k tomu, co čteme v Knize Skutků. Bůh nás přivádí zpátky na začátek. Co dělá Knihu Skutků unikátní knihou Bible, Kniha Skutků je jedinou knihou celé Bible a všech písem, která nám ukazuje, jak vlastně vyjít a získávat učedníky. Pokud čtete evangelia, která, vedou ke Knize Skutků, je zajímavé, že i když byly tyto knihy napsané v čase, ve kterém byly napsané, pravděpodobně kolem třiceti let po kříži. Ale veškerý čas, který je zachycen je před křížem. Takže my tam nevidíme plnost křesťanského života, protože Kristus ještě nezemřel, nebyl ještě pochován a vzkříšen a nebyl poslán jeho Duch. Takže v evangeliích nevidíme, jak vyšli ven a získávali učedníky. Duch Svatý ještě nebyl dán a navíc jsme ještě neměli moc vyjít a být v tom úspěšní. A myslím, že to dost přispívá k dnešnímu strachu pro ty, kteří neznají Ducha Svatého. Protože Ježíš jim řekl, aby šli a čekali. Řekl, když přijde můj Duch, obdržíte moc a pak budete mými svědky. Je to skutečné! Je to opravdu skutečné! Amen, je to skutečné! Haleluja. - Byla uzdravená. Úžasný Ježíš. Díky Ježíší. Koukněte na to, ona chodí. Vím, že v mnoha církvích mají nápis na zdi, na kterém je napsáno: 'Ježíš je stejný včera, dnes a navěky.' Dneska, my jako věřící, věříme, že Ježíš je stejný včera, dnes a navěky. Ale když je stejný, tak Duch Svatý je také stejný. A když je Duch Svatý stejný, to co čteme v Knize Skutků, by mělo být také stejné. Mocí Ježíše Krista ona se teď uzdraví. Tento muž právě uzdravil tuhle paní. Je tím přemožený. Je to hotovo. - Je to hotovo, je to dokončené. Je to dokončené s jeho pláčem. Takto jsem chodila, protože jsem nemohla rychleji. Co můžete udělat teď? Sestro, udělej tohle. Tohle jsem nemohla udělat, tohle jsem nemohla udělat. A tohle jsem nemohla udělat Křičela bych, kdybych tohle měla udělat. Všechna sláva Jeho jménu. V Knize Skutků vidíme prvotní Křesťany, prvotní učedníky Kristovy. Oni žili tento učednický životní styl. Střetávali lidi v jejich domovech, na ulicích. Potkávali lidi tam, kde zrovna byli. A evangelium se rozrůstalo a šířilo se do celého světa. Tisíce a tisíce a tisíce lidí přijali víru v Ježíše Krista a byli pokřtěni a obdrželi Ducha Svatého. Ale v určitém momentu historie vidíme, že křesťanství bylo institucializované a brzy se stalo státním náboženstvím. Jeho hierarchie, tato institucializovaná církev nás následovala přes reformaci, kde přišli Luther, Calvin, a Zwingli. Oni se snažili reformovat a přinést nás zpět ke skutečnému evangeliu, zpět ke knize Skutků. Ale neuspěli. Pořád jsme měli tu budovu. Pořád jsme měli to vybrané kněžstvo. Pořád máme shromáždění lidí ve zvláštních budovách, ve zvlášstní dny, s hierarchií a lidi snažící se přinést dary církvi, aby získali Boží přízeň. Luther neuspěl v přenesení církve zpět k tomu co čteme v Knize Skutků. Bible je kniha života. A nestává se knihou života studováním. Stává se knihou života tím, že ji žijeme. Přikazuji bolesti v této ruce odejít, Ježíšovým jménem. Zkus to znova. Je to pryč. Co se to děje? Ježíšovým jménem, teď, amen. Zkontroluj to. Je to pryč. Amen. Odejdi teď, v Ježíšově jménu. Zkus to znova. Kosti, přikazuji vám teď uzdravení, v Ježíšově jménu. Zkus to. To je něco jako reiki? - Ne, Ježíš. Ježíš, ne reiki. - Žádná energie? Bůh! Ne, to není energie. Díky Ježíši. Co si myslíte o tom, co se zrovna stalo? Je to paráda? - To je fakt paráda. Narodili jsme se tady na zemi s účelem. A to, hledat a najít Boha. Problém je, že ho nehledáme a kvůli tomu ho ani nenajdeme. Slyšeli jste o Ježíši? Žijeme 2015 let po Ježíši Kristu. Bůh je skutečný a povolává nás, abychom se stali jeho učedníky, Ježíšovými učedníky, vyšli a ukázali světu, že je skutečný 5. dubna 1995, jsem učinil pokání, poznal jsem, že jsem zhřešil a dal jsem svůj život Ježíši a světlo přišlo do mého těla. Spadl jsem na zem a poznal Boha. Když se staneš znovu-narozeným křesťanem, Duch Boží přijde a žije v tobě a budeš dělat věci jako Ježíš. Bible říká, že bychom měli být činitelé toho Slova a ne pouze posluchači. Pokud Slovo jenom slyšíme a nečiníme ho, tak klameme sami sebe. Jsme jako člověk, který se dívá do zrcadla, ale hned jak odejdeme, tak jsme zapomněli, co jsme viděli. Neděli za nedělí jsou tu miliony křesťanů kteří sedí v kostele, poslouchají Slovo Boží. Ale hned jak odejdou, tak zapomenou, co slyšeli. Každá bolest musí odejít, právě teď, ve jménu Ježíše. Od hlavy až k patě. Tohle jste předtím nemohl udělat? - Ne. Takhle to bylo od roku 2005. On žije! Kdy jste naposledy chodil? - Nechodil jsem 10 let. Není to skvělé? Byl jsem malý, když jsem ho viděl chodit. - Prosím? Byl jsem velmi malý, když jsme chodili spolu. Bude mu brzy 13 let. - Takže tehdy mu byly 3 roky? "Mám onemocnění svalů." "Pomodlíme se za to." "Kde to je?" "V celém mém těle." Začali se modlit. 4 nebo 5 lidí se za mě modlilo. Cítil jsem jak mi něco praská v zádech. Pak jsem mohl vstát a chodit. Čekal jsem, pak přišel doktor. "Zdravím pane Ekkelboome, jak se máte?" Já říkám: "skvěle" "Co jsem to slyšel?" Tak jsem se postavil On říká: "Co se stalo?" Mě se neptejte, zeptejte se Boha. Řekl: "Můžu vám pogratulovat? Doufám, že to bude nadále dobré." Až do teď, teď je říjen a tohle se přihodilo 8. června Je to už asi 4 měsíce... od června, července. Ano, 4 měsíce. A opravdu je to dobré. Jako pastor, v posledních letech, začal jsem být vážně hladový. Četl jsem Knihu Skutků a začal jsem být naštvaný na to, že jsem ty věci, co se děly v Knize Skutků neviděl v mojí církvi, nebo v mém životě, nebo u starších, nebo v církevních strukturách vůbec. Nechodíme ven a neuzdravujeme lidi. Pokládali bychom ruce na lidi a říkali jim běžte domů a možná jim bude líp v budoucnu nebo možná taky ne. Ale to co čtu v Knize Skutků je, že apoštolové chodili ven a dělali tyhle věci denně. Opravdu jsem cítil, že je to, co chci. Takže dva roky jsem byl hladový po těchto věcech, věřil jsem, že je to to, k čemu jsem byl povolán, ale nebyl jsem to schopen dělat. Církevní systém se musí změnit. Potřebujeme přestat být institucí zaměřenou na budovy a nedělní službu. Lidé sedí v kostelech, rok za rokem čekající, že přijde nějaký vyjímečný duchovní za nimi a pomodlí se za ně a řekne, že teď máte pomazání. Teď můžete jít ven a dělat tohle nebo tamto pro Boha. Nebo tam prostě sedí, doufají, že někdo je uvidí, uvidí jejich talenty. A to není, co nám Bible říká, abychom dělali. To není to, co nám Ježíš říká, abychom dělali. V roce 1995 jsem pracoval jako pekař a nevěděl jsem nic o Bohu. Nevěděl jsem nic o Bibli. Byl jsem mladý kluk v Dánsku, pokřtěný v protestanské církvi. Byl jsem uznaný Luteránskou církvi, když mi bylo čtrnáct. Ale byla to tradice. Je to tradice pro spoustu lidí dneska. Jedné noci jsem se podíval nahoru a řekl: "No tak Bože, jsi tam? Jestli jsi tam, přijď a zachraň mě. Chci tě poznat." Po krátké době jsem slyšel evangelium a 5. dubna 1995 o půl desáté večer jsem činil pokání a dal všechno Ježíši. Ale pak jsem začal chodit do kostela. A začal jsem být jako lidé v kostele. Myslel jsem, že je to křesťanství, poznat Boha a pak chodit do kostela a sedět tam každou neděli. Ale byl jsem víc a víc zklamaný. Protože jsem si říkal: Musí být něco víc, než jen chodit do kostela, sedět tam dvě hodiny každou neděli a poslouchat něčí kázání. V tom čase jsem prostě začal číst Knihu Skutků. Číst o prvních křesťanech, o tom, jak žili. Oni nedělali to co my. Viděli jak se mění životy tam, kam přišli. V té době jsem byl tak frustrovaný, protože jsem byl křesťan tolik let. Nikdy jsem neuzdravil nemocné, nikdy jsem nevymýtal démony Nikdy jsem nevedl nikoho ke Kristu. Nikdy jsem nezakoušel život, jak o něm čteme, v první cirkvi v Knize Skutků. Takže jednoho dne takhle zklamaný jsem si říkal: "Bože, dám Ti všechno, chci vidět takový život." A pak jsem začal vidět ten život více a více a více. Ale problém byl, že na začátku tu nebyl nikdo, kdo by mě vyučil. Nebyl tu nikdo, jako Ježíš, když řekl: "Pojďte a následujte mě a udělám z vás rybáře lidí." Pojďte a následujte mě, ukážu vám jak uzdravovat nemocné, jak hlásat evangelium. Ukážu ti a vytrénuju tě, jak můžeš být efektivní v Království Božím. Nikdo to neudělal. Ale co je nyní jinak je to, že nyní začínáme učit lidi. Pokud vezmeme to, co jsme se naučili a dáme to další generaci učedníků a oni v tom budou pokračovat, pak to vezmeme a dáme to další generaci učedníků, ve velmi krátké době budeme mít učedníky chodící po zemi, kteří budou přesně jako Ježíš, dělající stejné věci jako Ježíš, ano, dokonce větší věci protože On odešel k Otci. Teď si poslechneme naše přátele. Ve švédštině. Švédsko jede! Otče, modlím se, že získáme Evropu, teda Dánsko a Norsko a celý svět pro Tebe. Stal jsem se křesťanem asi před jedenácti lety. Vstoupil jsem do Švédské státní církve. z úplně ne-křesťanského prostředí. Po čase jsme se já a moje žena přestěhovali do jiného města a přišli jsme tam do velmi velké církve. Stali jsme se vedoucími v rozsáhlé terénní práci v té církvi. Měli jsme být příkladem, ale nikdy jsem nikoho nepřivedl ke Kristu, Nikdy jsem ani sám nikoho nepokřtil. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by se modlil za uzdravení. Došel jsem až k bodu, kdy jsem byl jedné noci venku a tu prišel člověk k mému stolu a zeptal se: "Hej, vidím, co děláš, chtěl bych se stát křesťanem. Jak to udělat?" Moje reakce byla: "Ok, vyzvednu tě zítra a vezmu tě do církve." Tak jsem to udělal, vzal ho do církve a přivel ho k pastorovi a pastor ho vedl ke spasení. Ale něco ve mně se vzepřelo, pochopil jsem, že něco bylo špatně. Protože jsem dost četl dost Bibli, roky jsem chodil do Biblické školy Věděl jsem, co Bible říká a byl jsem ten, kdo by měl tyhle věci dělat. Byl jsem to já, kdo by měl pokládat ruce na nemocné, aby se uzdravili. Já jsem byl, kdo měl křít lidi a nedělal jsem to. Takže něco bylo špatně. Začal jsem přemýšlet, že možná lžou, možná není pravda, co mi lidé říkají. Tak jsem začal chodit ven. Každé ráno jsem se vzbudil a modlil jsem se k Pánu. A někdy pršelo, sněžilo, bylo špatné počasí ale i přesto jsem šel ven, protože jsem křičel k Bohu. Chci Tě znát, chci skutečný život. Jeden den jsem byl v práci a četl jsem křesťanské noviny. Byla tam malá poznámka o dánském muži, který byl v nákupním centru ve Švédsku, modlil se za uzdravení lidí a ti se uzdravili. A říkám si: Cože? Viděl jsem ten článek před sebou ale tohle mě vzalo za srdce a cítil jsem, že je to Bůh. Tak jsem mu zavolal a on mi odpověděl, byl to normální člověk jako já. Mluvili jsme a řekl jsem mu o své cestě a on si myslel, tohle je úžasné, měli bychom se setkat. Takže jsem dal dohromady pár přátel a vyrazili jsme za ním do Dánska. Pak se náse zeptal: "Proč jste přišli do Dánska?" My jsme řekli: "Chceme vidět uzdravené lidi." On řekl: "Dobře, asi za patnáct minut uvidíš prvního uzdraveného člověka." Já jsem si říkal: bla, bla Nevěřil jsem tomu. Jak tohle může být část mého života. Ale vyšli jsme do ulic a šli jsme ke skupince lidí, tak ve věku kolem 25, 30. Jedna dívka měla řadu let problém s kolenem. On mi řekl ať položím ruce na její koleno a přikážu bolesti, aby odešla pryč. Málem jsem omdlel, tak jsem byl nervózní. Myslím, že jsem neměl ani žádnou víru. Říkám, ok, udělám to. Tak jsem to udělal a ona téměř vyskočila a já jsem si říkal: Cože?! A byla uzdravená. A celá ta skupinka byla jako... Tohle otřáslo mým světem. Uvědomil jsem si, tohle je pravda, tohle je pravda. To mi stačilo. Modlil jsem se za někoho a pak jsem vyrazil už sám. My křesťané jsme povolání získávat učedníky. Další slovo, které jsme začali používat je 'kickstarting'(nakopnutí). Je to jako s motorkou a ty chceš nastartovat motor, tak ho nakopneš. A když je motorka nastartovaná, tak můžeš jet všude kolem. Podobně my, jako křesťané, potřebujeme 'nakopnout' ve věcech, ke kterým nás Ježíš povolal. Když, například, 'nakopáváme' křesťany v uzdravování nemocných, vezmem je do ulic a řekneme: pojďte a následujte nás. A pak jim ukážeme, jak to dělat. Když to zvládnou jednou, můžou to dělat znovu. Říkáš, že máš bolest v celém těle, hlavně v nohách? Ano. - Pomodlím se, uvidíš. Přikazuji veškeré bolesti, odejdi, teď. Buď uzdravený právě teď na celém těle. Přikazuji vší bolesti, opusť tělo, teď. Celé tělo, právě teď. Modlím se za uzdravení, právě teď, ve jménu Ježíše, amen. Pohni se, zkus se pohnout. Vyzkoušej to. Je to dobré. - Je to dobré, ano? Ale cítíš teď bolest? Ne. - Takže je to pryč? Lidi to překvapí. Přikazuji zádům úplné obnovení, právě teď. Ohni se takhle, zkus to. A znovu nahoru. - Vážně, je to pryč. Fakt. - Cože? Přísahám. - Nevymýšlím si, můžeš cítit, že je to pryč. - Nojo. Můj Bože. Tohle přibývá po celém světě. Minulé roky jsme viděli stovky tisíc uzdravených lidí. Normálními lidmi, kteří byli 'nakopnutí' a začali chodit ven a uzdravovat nemocné. A tihle lidé nyní začínají vést další lidi ke Kristu. Takže minulé roky jsme viděli tisíce lidí přicházející ke Kristu. A to je opravdu mocné. Přijel jsem do Stockholmu a potkal tohohle bratra a on zde byl s bandou lidí a jeho žena tu byla taky. Pak jsme šli ven. On nejdřív zastavil tuhle osobu v bolestech a položil ruku na tu osobu a ta byla uzdravená. A bylo to jako: Týjo, tohle je úžasné! Tahle osoba se uzdravila a já jsem si říkal, teď už to není YouTube. Nekoukám na tohle na YouTubu, ale teď to vidím před sebou. Bylo to úžasné vidět reakce téhle uzdravené osoby. Další co se stalo, přišla tahle paní a bolel ji žaludek. Ten muž, který mě 'nakopával' říkal: Teď je tvůj čas se modlit. Jenom polož ruku a přikaž bolesti, aby odešla. Takže jsem položil svoji ruku a váhal jsem, ale položil jsem ruku a přikázal. V Ježíšově jménu, bolesti odejdi. Odstranil jsem ruku a najednou, měl bys to vidět obličej té ženy, ona byla jako, jak jsi to udělal? Cože...?! Děláte si ze mě srandu? - Ne, neděláme si srandu. Tohle je pravda, a to je proč to děláme. Ne. Tohle je ujetý. Ježíš uzdravil tebe, ne mě. Týjo, nikdy předtím jsem v něčem takovém nebyl. jako by se mi zrovna splnily moje sny, zrovna tady. Tohle je ve skutečnosti nejlepší den mého života. Být součástí něčeho, po čem jsem toužil tak dlouhý čas. Takže na mé cestě zpátky domů. Byl jsem tak naplněný radostí. Takže jsem seděl v autobuse, co mě vezl domů. Když jsem dojel, nemohl jsem ani sedět nebo jít domů. Prostě jsem chodil kolem po městě a modlil jsem se za lidi ten samý den a přišel jsem mezi tyhle holky a modlil se za ně a only byly okamžitě uzdraveny. A říkal jsem si: páni! Tohle není něco co se stalo ve Stockholmu a zůstalo tam. Pokračuje to, chápeš. Od té doby jsem chodil ven každý den. Každý den jsem byl v ulicích a viděl jsem tisíce uzdravených. A prostě mě to změnilo. Úplně mě to změnilo. Je to něco. Pohni nohou. Nic necítím. Zmizelo to? Necítím to. - Ne. Necítím to. Necítím to. Není to divný? - Ano. To byl Ježíš kdo tě uzdravil. Dřepni si a vyzkoušej to. Fungovalo to Denisi. - Vyzkoušej to. Vyzkoušej to. Jaké to je teď? - Je to perfektní. Všechna bolest je pryč? - Všechna bolest je úplně pryč. Přísahám Bohu. Díky Ježíši. Vůbec jsem nečekal to, co jsme viděli, nebo něco podobného... Celou dobu jsem viděl na videích, že se to děje, ale nikdy jsem nebyl schopen to dělat sám a naplno očekávat, že tohle je, co Bůh dělá. Takhle mě používá, tohle je zde můj účel. Modlili jsme se za jednu dívku, která měla něco se zády. Myslím, že měla nějaký druh operace. Bolestí odejdi, teď. Záda, napravte se, teď. Ve jménu Ježíše. Cítíš, že se něco děje? Do háje. - Týjo, něco se děje. Byla naplněná Duchem Svatým a Bůh se s ní setkal radikálně. Byla v slzách. - Padla na zem před nás. Naplň ji. Víc, víc. Duch Svatý je nad tebou, jen otevři ústa. Duchu Svatý, víc... Naplň ji. Právě jsi byla pokřtěna, naplněna Duchem. Je tam, je tam. Tohle je nový začátek. Je to nový začátek pro tebe. Je to nový začátek. Bože, my Ti děkujeme za svobodu, Bože, my Ti děkujeme za nový začátek. Její rodina, která byla s ní, její švagrová a její děti byly úplně v pohodě, jako by bylo všechno normální, lidé chodící kolem.. A já si pamatuju, že mi procházelo hlavou: Tohle je neuvěřitelný, co se děje téhle holce právě teď, Ona neměla tušení, co se stane ten den. Vrátila se a můžeš říct, ona byla jiný člověk. Bůh ji změnil zevnitř ven. Já jsem v pohodě, Lillio. Tohle je dobré. - Mnohem lepší než dobré. Mnohem lepší než dobré. Bůh chce být živý. Chce nám to ukázat a ukázat, kým On je pro nás. Tohle je Bůh, tohle je tady venku. Ne v nějakém krásném kostele, ale Bůh je tady a chce být součásti našeho života. Chce být součásti tvého života. Pak jsme se odtamtud přesunuli. Pak jsme se modlili za chlapíka jménem Danny. Správně, prvně jsme se zeptali jiného člověka, jestli ho něco bolí. A on řekl: "Ne." A pak přišel Danny... Pravda, zeptali jsme se pána na lavičce, jestli se můžeme pomodlit. A on řekl: "Ne, jsem v pořádku." A ten chlapík jménem Danny a říká: "Ó, moje záda fakt bolí." "Jak dlouho?" "Deset let." Ve skutečnosti to bylo pět let, kdy se ten muž zranil. Řekli jsme: "Fajn, posaď se." A usadili jsme ho a měl jednu nohu delší než druhou asi něco přes centimetr. Noho uvolni se natáhni, právě teď ve jménu Ježíše. A je to tu. - Ano, ty jo, hýbe se. Cítil jsi to? - A hýbala se v tvé ruce. Něco luplo, když šla ven. Danny, zkus si stoupnout a zkontrolovat si teď záda. Je to fakt dobrý. - Je to pryč? Ano - Patnáct let a je to pryč. Ano, pět. - Aha, a je to pryč? Co jsi cítil? - Nevím, bylo to prima. Tohle je poprvé, co to dělá. Bylo to super a když jsme hledali další lidi rozhodli jsme se, že si dáme zmrzlinu. Šli jsme dovnitř a mluvili jsme s paní za pultem. Byla zde žena za pultem a ptala se, co děláme, a odkud jsme a tak jsem jí to vysvětlil, že chodíme kolem a modlíme se. Jsem z Houstonu a jsme s lidmi s různých míst a modlíme se za nemocné lidi, nebo za lidi s bolestí. Řekla: "Skutečně?" Řekl jsem jí o Dannym. Ona řekla, pane Bože, chci se s ním setkat. Myslel jsem, že myslí Dannyho, který se uzdravil. "Nevím kde je, promiň." Řekla: "Pokud se vrátí modlit, dejte mi vědět." Říkal jsem si: "To jsem byl já, jsem tady." A tak, ano, vrátil jsem se zpět, asi za minutu. A ona obešla pult, sundala botu: "Je to tenhle kotník." Svěřila se a já mohl pokračovat v modlitbě za ni. A bylo to lepší a lepší. Otočil jsem se kolem a bylo tam 4 nebo 5 lidí, co říkali: "Mám bolest." "Můžeš se za mě pomodlit?" Jak to vypadá? - Co to děláte? To ne já, pane. - Měl jsem bolesti. Nelžu. Je to úplně pryč? No tak, vyskoč, vyskoč! - Teď můžu. Co to děláte? - To Ježíš. Jdi dolů! Kdy naposledy jsi tohle zvládnul? V armádě. - Před deseti lety? Ano, před deseti lety. - Takže jsi tohle nezvládl deset let? Ne, ne... No tak! - Ano, vím, cítím se dobře. Posaď se do křesla, uvidíme jesti to půjde jako obvykle. A pak se zvedni. Pokud je tohle Bůh, pak... miluju Tě. Tohle je Bůh! Deset let jsi tohle nemohl udělat. Ne, nemohl, měl jsem bolesti. Chodil jsem za doktory, tam a ven. Ale Ježíš je skvělý doktor. Je ten nejvyšší a je tady. Je, amen. A co je s tebou? - Moje ruka... Nemůžeš ji zvednout výš než takhle? Jak dlouho to máš? - Šest týdnů. Šest týdnů jsi tohle nemohl udělat. Uvolni se teď, ve jménu Ježíše, teď. A máš to! A máš to, je to tvoje, nech si ji. Předtím jsi ji mohl dát sem, správně? Lepší pohyblivost, ano? Je to dobré. - Zvedni ruku! Plácneme si. Cítíš se dobře? Teď víme, jaké to je. Takže se vrátime zpět do Houstonu a půjdem do parků a obchodů... Když jíme někde pizzu... není to mimo dosah Boha. Je to jako když zrzek vyrůstá v Asii a myslí si: "Cítím, že nás musí být víc, tady vypadají všichni stejně." a pak odjede do Irska: "Jsou, opravdu jsou!" Jsou zde lidi jako já!" To je, jak se cítím: "Ó, tohle je život, paráda." Tohle je, co jsem chtěla a teď můžu jít a dělat to. Ano, takže jsme nadšení, že jedeme zpět a cítím se jako, mí sousedé, lidé, nemají ponětí co se jim stane, protože teď to chápu, že můžu tohle dělat Bože, rozhodně to můžu dělat. Skutky 2:38 Petr odpověděl, "Učiňte pokání, každý z vás, ať se dá pokřtít ve jméno Ježíše Krista na odpuštění vašich hříchů, a obdržíte dar Ducha Svatého. My v žijeme ve skutečně vzrušujích časech v Evropě, začínáme tu vidět znovu probíhající Knihu Skutků za našich dnů. Vidíme, že lidé jdou ven s evangeliem, s ukázkou Království. A je to často velmi jasná zpráva evangelia o obrácení se od vlastních hříchů. Součástí balíčku je ve skutečnosti křest a naplnění Duchem Svatým. V našem církevním systému je toto tak často odděleno. Ale co vidíme víc a víc je, že to jde společně v jednom proudu, jako to bylo v Knize Skutků. Takže tu není žádné čekání. Takže když někdo činí pokání a vyjadřuje víru v Ježíše, tak jsou vzati kdekoli je voda. A může to být kdekoli. Může to být jezero. Může to být nádrž na dešťovou vodu. Může to být vana nebo cokoli. Lidé jsou okamžitě pokřtěni a ve stejném čase také naplněni Duchem Svatým. První slova, která vyšla z Ježíšových úst byla: "Čiňte pokání, Království Boží je blízko." Jsme povolaní dnes kázat pokání. Jako by tahle část byla dnes v církvi ztracena. Mluvíme o víře, ale nemluvíme o pokání. Téměř se bojí mluvit o hříchu. Ale my jsme povolaní, abychom mluvili o hříchu. Jsme povolání hlását pokání. Musíme říct, co je to hřích. Musíme říct, že ti lidé, kteří pokračují v hříchu, zemřou. Musíme mluvit o hříchu před tím, než mluvíme o tom, že Ježíš byl Beránek Boží, který přišel odstranit náš hřích. Protože pokud nemluvíme o hříchu, co by měli lidé dělat s Ježíšem. Kam půjdeš? - Půjdu s Bohem, do nebe. Proč? - Protože... Jsi dobrý člověk? - Ano. Lhala jsi někdy? - Ano. Ukradla jsi někdy něco? Stáhla jsi něco bez placení? - Ano. Měla jsi sex mimo manželství? Tohle jsou tři z deseti přikázání. Kolik jich mám projít? Je to o tom, jak se srovnáváme s ostatními. Samozřejmě, pokud se srovnáváš s lidmi okolo sebe, můžeš si myslet, že jsi dobrý člověk. Otázka nezní jestli jsi dobrý člověk. Otázka zní: Jsi dost dobrá? Bible říká: Pokud jsi spáchala jeden z hříchů jsi vinna všemi. Není to jako v jiných věcech, jako že je v pohodě, když zvážíš a máš špatné skutky a dobré... Tak to není. Je to vinen nebo nevinen. Pokud jsi jednou porušila zákon, pak jsi vina porušením zákona. Když mluvíme o Bohu. Žádná osoba nemůže nikdy přijít k Bohu, přijít do nebe pro svoje dobré skutky. Není to možné. A já jsem si vždy myslel, že jsem dobrý člověk, protože, ano, trochu moc jsem bojoval, trochu moc jsem pil, dělal jsem věci... Ale! Tahle osoba a tahle osoba byly mnohem horší než já. Takže můj problém byl, že jsem se srovnával s lidmi kolem sebe, namísto srovnávání sebe s tím jediným, před kterým budu jednoho dne stát. Věřím, že se musíme dostat zpět k tomu, co nám Bible ukazuje. Pokání není ani tak pociťování lítosti za svoje hříchy a za to, co jsme udělali a jak jsme porušili Boží Slovo, sami o sobě. Litovat není pravé pokání. Je to část, ale ne celý příběh. Vidíme faraóna ve Starém Zákoně s Izraelity v Egyptě, bylo mu to líto, prohlásil: "Ó, zhřešil jsem proti Bohu." Vyznal svůj hřích, ale neodvrátil se od svého hříchu. Ani to nejsou výčitky svědomí. Dost lidí říká: vidíš, je jim to líto, pláčou, protože mají opravdové výčitky. Jidáš v Novém Zákoně, měl výčitky. Měl takové vyčitky, že ve skutečnosti spáchal sebevraždu, ale neobrátil se od svého hříchu. Když čteme Bibli, vidíme, že Bůh řadí pokání k odpuštění, raději než odpuštění k víře v Ježíše. A myslím, když se dívám na to druhé, my si často myslíme s vírou v Ježíše, Bůh automaticky odpouští naše hříchy. A jak čtete v Bibli, objevíte, že to není ten případ. Představte si jak spolu hrajeme šachy. Já táhnu, a pak je to tvůj tah. Chci vidět tvůj tah. Můj tah. Tvůj tah. Můžu udělat tohle? Táhnout jednou sem a jednou tam. Můžu táhnout dvakrát? - Ne. Proč? Protože jsou tu pravidla. A pravidla jsou, že táhneš jednou a já táhnu jednou. Když přijde na Boha. Ty jsi zhřešil. Udělal jsi něco, co je špatné a kvůli tomu ses oddělil od Boha. Nemůžeme mít společenství s Bohem kvůli našemu hříchu. Náš hřích způsobuje, že Bůh s námi nemůže mít společenství. Bůh se na tebe dívá a říká: "Nechci tě potrestat, ale jsem svatý, takže to musím udělat, ale ve stejnou dobu ti chci dát šanci abys získal odpuštění a měl se mnou společenství. Takže jsem poslal svého syna, Ježíše, aby za tebe zemřel.'' Takže je to takhle. Ty jsi zhřešil a porušil Boží přikázání, to je proč žijeme bez společenství s Bohem. Žijeme svůj vlastní život, oddělený od Boha. Bůh se dívá dolů na tebe a říká: nechci tě soudit Chci ti odpustit, takže posílám svého syna Ježíše, aby za tebe zemřel. Čí je to teď tah? Tvůj tah. Bůh ti chce odpustit. Chce tě osvobodit On ti chce dát nový život a uzdravovat skrze tebe. On chce dělat tyhle věci. Ale říká: "Je to tvůj tah!" Čeká na tebe, až to uděláš. Ale hned jak to řekneš: Činím pokání a přijímám to odpuštění. Hned jak to uděláš, Bůh ti odpustí. Je velmi důležité porozumět, protože je tu spousta lidí a já jsem to měl taky takhle. Jako vy, věřil jsem že je zde Bůh. Ale ve svojí mysli, v mém světě: "Dobře, až bude čas on si přijde pro mě, je to na něm, On je velký, může to udělat, kdykoli bude chtít.'' A přenesl jsem tu zodpovědnost na Něho. Pravé hluboké pokání vyžaduje akci. Není to jen slovo, není to něco, co si myslíme. Pravé pokání je ne pouze si uvědomit že jsme zhřešili proti svatému Bohu. Ale to, že vyznáš Mu svoje hříchy, projevíš Mu zármutek a obrátíš se od hříšného života a začneš žít Jeho život. Tohle slovo pro pokání v Bibli je slovo 'metanoia' a to znamená zamyslet se znova. A Bůh chce abychom se zamysleli znova. Nad naším životem a jak jsme žili. Pokud budeme přemýšlet o Bohu a jak Ho ovlivňuje náš hřích. Pak Bůh také přehodnotí to, co si myslí o nás. Skutky 22:16 Na co ještě čekáš? Vstaň, buď pokřtěn, smyj své hříchy... A pokud vyznáš svůj hřích a vyneseš ho na světlo zakusíš odpuštění. Ale pokud si ho budeš držet, pokáždé když uděláš krok ke světlu, Satan ti řekne: "Vzpomeň si, vzpomeň si..." - Ano, to je to co dělá. Ale teď je venku, vyznala jsi ho. Řekla jsi mi ho, vyznala jsi ho. Buď vedena Duchem Svatým, možná bys to měla říct celému světu. Nevím jak, ale je tu odpuštění. Lidé potřebují tohle slyšet, je tu svoboda. Je tu tolik dívek, které tím prochází, tolik žen. Oni mají přesně to samé, táhnou to s sebou, třicet, čtyřicet, padesát let. Tohle není svoboda. Svoboda je to, co zažíváš, právě teď. Přišla jsem dnes, hledající Boha pro dar jazyků. A pro cokoli ostatního ve svém životě, od čeho potřebuji vysvobození. Během tohoto víkendu, mě Bůh vysvobodil a požehnal mi darem jazyků a obmyl mě vodou křtu. Žila jsem přes třicet let ve studu a zahanbení, kvůli tajemství, že jsem ve svých dvaceti podstoupila potrat. A každý jeden den od toho dne dál Ďábel si mě podal. Takže jsem také hledala Boha, jak jsem sledovala Torbenova videa. Říkala jsem Bohu, nemůžu takhle dál. Prosila, žádala, chtěla vědět, jestli mi odpustí. A pak přišlo to, že mě vedl sem tento víkend. Cítila jsem se vedená, abych mluvila s Torbenem, že Bůh mi chce něco říct skrze něho. Takže mi byla dána přiležitost od Boha, být osvobozena. Osvobozena od té bolesti. Přes třicet let, jsem svobodná. Díky Ježíší, díky. Buď svobodná. ...když mi bylo kolem dvaceti... Bože, pomoz mi... ...byla jsem na potratu a od toho dne Bůh se mi snažil říct, že je to dobré, ale ďábel měl větší slovo v mém životě. On mě prostě držel pevně a držel v tom. Pamatuju si ten den, je to jako včera a cítím tu stejnou bolest. Je to nový začátek, je to nový start. Jsi připravená být pokřtěna v Ježíše Krista kvůli obmytí svých hříchů? - Ano Takže podle tvojí víry, křtíme tě v Ježíše Krista. Zemři s Kristem. Povstaň s Kristem. Pojď, pomodleme se za tebe. Bože, děkujeme za Elizabeth. Bože, děkujeme za Tvoji svobodu. A když to vyznala, další žena přišla a vyznala ten stejný hřích. A najednou její svědectví přineslo život a odpuštění další. A ta žena byla pokřtěna ve vodě a zažila tu svobodu. Později jsme měli setkání s osmdesáti lidmi, kde nám vyložila, jak to udělala a byl to hřích s tím potratem, ale Ježíš jí odpustil její hříchy. A když to vyznala a podělila se o toto svědectví na setkání s osmdesáti lidmi, po tom setkání za ní přišlo dalších dvanáct žen a vyznávaly to stejné. A bylo tu vidět moc ve vyznání hříchů, moc křtu ve vodě a toho, o čem je celé evangelium. Kdo uvěří a nechá se pokřtít bude zachráněn, řekl Ježíš. Co je ale opravdu zajimavé na křtu vodou je to... věřím, že kvůli času a tradici, se dnes díváme na svátost úplně jinak než co nás Bible učí, že svátost skutečně je. Často se díváme na svátost jako na vnější znamení vnitřní reality. A co je zajimavé je na té definici je, že bere duchovní a fyzické a kompletně tohle dvojí odděluje. A jako výsledek, my pouze vidíme křest jako něco, co je pouze obřadní a nemá žádnou spojitost s čímkoli v duchovním světě. Jinými slovy, je to pouze potvrzení něčeho, co už v duchu proběhlo. Ale křest je velmi, velmi odlišný od tohoto. Co jsme objevili je, že křest není něco, co je jen svátostní nanejvýš jako vnější znamení vnitřní reality. Vidíme, že když jdeš do té vody, Duch Boží se toho dotýká. A když se fyzické a duchovní spojí ve vodě křtu. Bůh dělá něco zázračného. Co je zajimavé je to, že vodní křest jsou dvě věci. Je to obojí, koupel a pohřbení. Pro koupel, musíš být špinavý. Takže co to znamená? Znamená to, že osoba, která se hodlá pokřtít potřebuje přiznat svoje hříchy před Bohem. A v tomto smyslu, křest a pokání jdou ruku v ruce. Je to obrácení a příchod do víry. Požadavek na křest, co Bůh chce, abychom přinesli je pokání a víra v Ježíše Krista. Osoba přichází mrtvá ve svých hříších. Co se stane je, že vezmeme tu osobu, která přichází ve svých hříších, přineseme důkaz pokání a pokřtíme ji. Takže když ta osoba vyjde ven, je zcela nová a čistá. Říkám mnoha lidem, které potkávám, křest vodou není jen čistý začátek. Je to zcela nový čistý život který začne. Nechej ho, nechej ho Víc, víc... Sláva, sláva... Chvála Ti, Ježíši. Díky Ježíši. Díky Ježíši, díky Ježíši. Díky Ježíši. Díky Ježíši. Díky Ježíši. Chvála Tvému jménu, díky Ježíši. Díky Ježíši. Jak se cítíš? Cítil jsem, že něco šlo ven z... Vyvěrá, je to živá vodá, která vyvěrá ven v tobě a Bůh to uvolňuje skrze tvoje ústa. Claudio, jsi zbrusu nový člověk. - Amen. Cítíš se dobře? - Ano. Tohle je jen začátek Claudio. Tohle je jen začátek. - Ano. Bůh ti nyní dal tento dar. Přijde čas, kdy nebudeš vědět, za co se modlit. A teď můžeš chodit ve víře a modlitbě. Co je skvělé na modlení se v jazicích je, že se můžu soustředit na jiné věci během modlitby, protože má mysl se nemodlí. Pouze nechávám svoje ústa, pohybovat se vírou. A Duch se přimlouvá skrze nás. Takže Bůh tě používal. Duch vešel dovnitř a přimlouvá se skrze tebe. Je to krásné. - Amen, díky Bože. Není Bůh Dobrý? - Ano. Je skvělý. - Je. Něco jsem se dneska naučil. Moc vodního křtu v Ježíše. Není to už víc jako symbol, jako tomu většina církví může věřit, tak jako jsem tomu věřil já, protože to bylo všechno, co jsem věděl. Myslel jsem si, že je to něco, čím prostě projdeš, pokropením nebo jakkoli. Ale je tu tolik moci když opravdu věříš tomu, o čem to celé je. O smrti, pohřbu, uzavření, starém člověku, přirozenost je pryč a nový člověk vychází. Jak jsem se dneska naučil, věříš v Ježíše, svého Pána a Spasitele? Ano, věřím. Tak, starý člověk jde dolů a zemře a nový člověk povstává. A hned jak se vynořil z vody, řekl, že ho něco opustilo. Velká zátěž ho opustila a neměla žádný nárok na jeho život. A okamžitě obdržel křest Ducha Svatého. A tento bratr byl tak zničený, že vzlykal. Jen se držel za prsa, bylo to tak cenné to vidět. Je to tak cenné vidět, co Bůh udělal v jeho životě. Všechno co mohl dělat bylo plakat v Boží přítomnosti. A pro mě, jenom se dívat, co Bůh... Řídil, tuším tři nebo čtyři hodiny, aby se sem dostal, protože to je to, co chtěl. A ta věc, která na něj útočila celý ten čas nemá víc žádné moci nad ním a on je svobodný, úplně svobodný. A já jsem skutečně vděčný, že jsem se teď naučil, že je tu něco na křtu vodou, že je tu něco na pokání, je tu něco na tom být pokřtěn Duchem Svatým. Všechny tři věci jsou potřeba. A tohle mi skutečně změnilo život a nyní hlásám tuhle zprávu až do dne své smrti. Protože jsem to zakusil a je to jedna z nejmocnějších ukázek Boží lásky, kterou jsem kdy viděl. Věřím, že důvod proč vidíme nyní tyhle věci je protože, když starý člověk umírá, démoni ztrácí svoji moc a svoji kořist. Nemohou více trápit mrtvého člověka. Protože starý člověk umírá a když vyjdeš ven z vody, jsi někdo zcela nový. Je tu nový člověk, nosící tvé staré šaty. Když Ježíš chodil zde po zemi, kázal pokání. A pak učil, že se lidé musí narodit znovu, z vody a Ducha. Ale nemohl, v tom čase, křtít lidi svým jménem. Nemohl křtít lidi Duchem Svatým. Ale po kříži, když Petr vystoupil na letnice, jsme poprvé slyšeli plné evangelium, když Petr řekl: "Učiňte pokání, dejte se pokřtít za odpuštění svých hříchů, a obdržíte Ducha Svatého." Ty poklekni a ty řekni: "Křtím tě v Ježíše Krista" a ujisti se, že jde dolů. Zemři s Kristem. Povstaň s Kristem. Svoboda! Svoboda! Pojď! Pojď! Svoboda. Svoboda. Ven! Opusť ho! Odejdi! Přikazuji ti duchu, odejdi! Teď! Vyjdi ven! Jdi! Ve jménu Ježíše přikazuji tomuto duchu, jdi! Odejdi od něj, teď! Ven! Ven! Jdi! Ve jménu Ježíše přikazuji každému démonu, odejdi, teď! Odejdi! Teď! Vyjdi z něho! Přikazuji tomuto démonovi, odejdi! Odejdi, teď! Démone, odejdi! Přikazuji každému zlému odejdi od něj, teď! Lži, odejdi! Vyjdi ven! Víc, víc. Nech to být! Přikazuji ti démone, ve jménu Ježíše, vyjdi! Vyjdi ven! Víc! Odejdi! Ve jménu Ježíše, přikazuji té poslední věci, odejdi! Vyjdi, ve jménu Ježíše, každý démone! Odejdi! Teď! Opusť ho, opusť ho. Naplň ho, naplň ho, víc, svoboda, svoboda. Toto je skutečné. Díky. Toto je skutečné! Pokud si o tom chcete přečíst knihu, chci vám doporučit knihu. Možná jste o ní slyšeli, jméno té knihy je Bible. Toto je, co čteme v Bibli. Byl vysvobozen a Duch Svatý to převzal. Tohle není jenom obraz, tohle je skutečnost. A když je tohle v Bibli skutečné, co asi ten zbytek? Každé slovo je skutečné, od začátku do konce. Haleluja. Můj příteli! Ještě si pamatuju zatínání svých pěstí a pamatuju si plácání se ve vodě a pak jsem řval opravdu nahlas a pak a pak bylo nějaké zmítání, něco se dělo. Nevěděl jsem, jestli jsem to byl já. Nevěděl jsem, co se děje. Měl jsem zavřené oči a pak jsem je otevřel a byl jsem v jiné poloze než předtím. Koukal jsem a Torben byl támhle a já jsem koukal tímhle směrem, předtím jsem koukal jiným směrem. Nerozumím docela proč. Pak tam bylo další zmítání. Poslední věc, co si pamatuju byl Torben, který říkal: "Démoni, odejděte." Pak už to bylo pokojné, prostě se to uklidnilo. Byl tam klid a ticho. Vzpomínám si jak jsem se díval nahoru a byla tam kupa lidí a všichni měli vytažené kamery. Moho lidí mě sledovalo a bylo to jako, byl jsem trochu v šoku. Jako návrat z operace a všichni jsou tam. Ve smyslu jaké to bylo, to můžu vysvětlit. Z mého života a mých zkušeností, tu není nic, co by bylo podobné. Ale nejlepší věc, co mám ze svojí zkušenosti je to jako vytrhnutí zubu Věděl jsem, že tam něco bylo, když se odehrávalo tohle zmítání, něco, co nemělo právo tam být. Teď je to jako zub, který je venku. Není tam nic, je to prostě venku, pryč. A je to jako by tam byla nová kůže Když máte vytržený zub, chcete vzít jazyk a dotknout se toho. Prostě projíždíte svým jazykem tam, kde byl ten vytržený zub, abyste cítili jako to je a takové to je. Bylo tam něco nového a mladého, kde ten zub byl. Jsem šťastný, jsem svobodný. Díky Ježíši Kristu. Hned jak jsou lidé pokřtěni, začínám se za ně modlit, za vysvobození, protože zemřeli s Kristem, povstali s Kristem, a tak je Satan musí opustit. A je to opravdu silné, vidět vysvobození jako součást křtu. Je to tak mocné, tolik lidi přišlo a viděli to a najednou tu bylo množství lidí, asi 150, 200, kteří se dívali. Hned jak byl vysvobozen, byl pokřtěn Duchem Svatým a mluvil v jazycích, bylo to opravdu mocné. Pak jsme měli pokřtít zbytek jeho rodiny, jeho syna jeho dceru a jeho ženu. Když vstoupili do vody, připravení na křest, Bůh udělal něco úžasného. Četli jsme dneska v evangeliích, že Ježíš byl pokřtěn, v řece Jordánu. Četli jsme, že se nebe otřevřelo a Duch Svatý sestoupil dolů jako holubice. Já a Lauren jsme si řekli: "Modleme se, aby se něco takového stalo dneska, abychom viděli znamení na nebi, když budeme pokřtěni." Tak když jsme měli být pokřtěni, byla jsem ve vodě, čekala jsem na křest. A slyšela jsem lidi v davu, jak říkají: "Koukni nahoru!" Otočila jsem se podívala se nahoru a viděla jsem 'skutečné' na obloze. Bylo to jako by moje modlitba byla vyslyšena když jsem měla být pokřtěna. Díky Ježíši. Každý ukazoval a říkal: "Podívejte, podívejte se nahoru!" A nahoře na obloze, muselo tam být letadlo, které napsalo na oblohu: 'skutečné'. Bylo to ve stejné době, kdy jsem se modlil za jejího manžela a za jeho záchranu, a říkal jsem: "Tohle je skutečné" "Tohle není obraz." "Pokud je tohle skutečné, všechno, co čteme v Bibli je skutečné." A najednou jsme to viděli, na obloze, že Bůh napsal 'skutečné'. SKUTEČNÉ Torbene, podívej se nahoru! - Ano, viděl jsem to. Ano, vidím to. Začali jsme poté kázat evangelium a mnoho dalších lidí učinilo pokání a byli zachráněni toho dne. Namísto křtu devíti lidí, jak jsme čekali, jsme pokřtili víc než třicet lidí. Protože lidé, kteří viděli, co se stalo, viděli, jak jsou lidé osvobozeni od démonů, viděli, jak obdrželi Ducha Svatého. Tak také činili pokání ze svých hříchů a přišli a byli pokřtěni a zakusili to samé. Svět démonů je tak skutečný. Je velmi skutečný. Zahlédl jsem jeho náznak v církvích, když dorazili evangelisté, nebo takzvaní muži Boží. Lidé, kteří chodí v autoritě. Modlí se za lidi a vidí jejich projev. Ale nikdy se to nestalo moji vlastní rukou. První skutečná zkušenost, kterou jsem měl a nejspíš ta největší zkušenost byla, když já a moje žena jsme křtili poprvé v našem domě. Ta osoba byla zapletena v New Age, reiki léčení, čtení tarotových karet, krystalech, v dost New Age věcech. Pokřtili jsme ji a kdybychom ji takhle opustili jako při normální církevní službě, usmívali bychom se, dali bychom jí certifikát a poté šálek kávy. Ale my jsme pokračovali, modlili se za ni a asi za dvě minuty se démoni začali projevovat. Jeden za druhým se začali projevovat a my jsme je vyháněli. Byla to skutečně nejopravdovější, a nejradikálnější zkušenost, kterou jsem kdy měl. Otevřelo mi to oči ohledně té bitvy, tohle je boj. Nepožádal nás. Neřekl nám, že je to dobrý nápad. Ježíš nám dal příkaz, abychom vyháněli démony. Byla nám dána zodpovědnost, osvobodit lidi, v Ježíšově jménu. Proč je tu ten pokračující boj? Protože se to Satanovi nelíbí. Ale teď jdeme pod vodu a pak vystoupí a ty uvidíš svobodu, uvidíš svobodu a nový život. Jenom poklekni. Neboj se. Poklekni. Prostě jenom poklekni. - Nemůžu. Ne, můžeš, můžeš. Ve jménu Ježíše, můžeš, můžeš. Je to nový život. Satan je lhář, Satan je lhář. On lhal a nechce abys dala všechno Ježíši Kristu. Protože, když se odevzdáš, on tě osvobodí a Satan prohraje a to on nechce. Můžeš. Moje kolena se nechtějí ohnout. Jdi dolů, ve jménu Ježíše. Ona chce, ale její kolena se nechtějí ohnout. Nemůže jít dolů, je tu boj. V Ježíšově jménu, Bože, děkujeme. Jen jdi dolů, ve jménu Ježíše, prostě jdi dolů. Dolů, dolů, jen jdi dolů ve jménu Ježíše. Ve jménu Ježíše. Ve jménu Ježíše, jdi dolů. Jdi dolů, jdi dolů. Ve jménu Ježíše, jdi dolů. Jsi připravená být pokřtěná v Ježíše Krista? Tak podle tvojí vlastní víry, křtíme tě v Ježíše Krista. Jen jdi dolů. Zemři s Kristem. Povstaň s Kristem. Svoboda! Svoboda! Satane odejdi! Opusť ji! Opusť ji, teď! Vyjdi! Vyjdi! Opusť ho! Odejdi! Vyjdi! Odejdi! Teď! Propusť! Propusť! Odejdi! Odejdi! Ve jménu Ježíše, přikazuji Ti náboženský duchu odejdi, teď ve jménu Ježíše! Odejdi! I to poslední, odejdi! Odejdi! Odejdi, ve jménu Ježíše! Odejdi! Teď! Odejdi! Odejdi! Vypadni ve jménu Ježíše! Vypadni! Odejdi! Teď! Odejdi! Každá zloba, každý strach, odejděte hned ve jménu Ježíše! Vyjdi! Teď! Vypadni! Vypadni teď! Vyjdi, teď! Přikazuji ti, odejdi! Odejdi! Odejdi, teď! Svoboda! Teď! Propusť! Přikazuji ti démone, odejdi! Přikazuji ti duchu, odejdi! Vypadni! Vypadni! Teď! Odejdi, ve jménu Ježíše! Okamžitě odejdi ve jménu Ježíše! Okamžitě vypadni! Odejdi! Odejdi! Přikazuji každému démonu, okamžitě ho nechej! Vyjdi ven! Odejdi, teď v Ježíšově jménu! Vyjdi ven! Vyjdi ven, teď! Odejdi! Odejdi! Odejdi ve jménu Ježíše! Přikazuji každému duchu, opusťte ho. Ihned! Ihned! Vyjděte! Vypadni! Vypadni! Okamžitě vypadni v Ježíšově jménu. Vyjdi! Vyjdi! Haleluja. Cítíš svobodu? Jsi volná. Jaké to je? - Je to skvělé, díky! Pojď, nový život. No tak, vidíte to? Miluju to! No tak přátelé, vidíte to? To je moc křtu. Čiňte pokání od svých hříchů směrem k Ježíši Kristu... Je to bitva, ale Satan ji prohrál. Ježíš je živý. Nový život, nový život. Svoboda. - Ano. Chvála Pánu. Chvála Ježíši. Díky, že ji naplňuješ, díky, díky. Amen! Amen! Máš Ducha Svatého. - Ano. Nikdy předtím nemluvil v jazycích. Mocné! Viděli jsem tolik lidí vysvobozené od hříchu, ve křtu. Viděli jsme schizofreniky propuštěné od démonů při křtu. Viděli jsme lidi se stravovacími poruchami osvobozené při křtu. Viděli jsme nemocné lidi, vyléčené při křtu. Viděli jsme mnoho lidí, kteří nebyli schopní přijmout křest Duchem Svatým. Ale když byli pokřtěni ve vodě, Duch Svatý je uchvátil a začali mluvit v jazycích. Je to skutečné, říkám vám, je to skutečné. Nevím jak to vysvětlit, ale Duch Boží přišel a byl jsem skutečně pokřtěn Duchem a mluvil jsem v jazycích. Skutky 1:8 Obdržíte moc když na vás sestoupí Duch Svatý; a budete mi svědky... až na konec země. Budu se modlit a ty mi pomůžeš. Jak se jmenuješ? - Kathy. Kathy má úzkosti a chtěla by být pokřtěná Duchem Svatým. Právě jsme se potkali a mluvili o křtu Duchem Svatým a jaké to je. Bože. Věřím v Tebe. Věřím v Tebe Ježíši. Činím pokání. A žádám Tě, osvoboď mě z každé úzkosti přijď se svým Duchem Svatým. Naplň mě. Pokřti mě. Teď. Ve jménu Ježíše. Bible mluví jasně, že je tu vždy znamení, když lidé obdrží Ducha Svatého. V Knize Skutků, kapitole 8, čteme o Filipovi, jak přišel do Samaří a kázal evangelium. Lidé přijali tu zprávu a činili pokání a byli pokřtěni ve vodě v Ježíše Krista. Ale celý ten čas, nepřijali křest Duchem Svatým. Takže když apoštolové přišli, viděli, že neobdrželi křest Duchem Svatým. Takže na ně položili ruce a obdrželi křest Duchem Svatým. Nedočteme se tam, co se stalo, ale víme, že tam bylo znamení. Proč? Protože tam byl člověk, Šimon. Šimon viděl, jak je dáván Duch Svatý rukama apoštolů. Když to viděl, chtěl tu stejnou moc. Takže aby lidé, na které by položil ruce, by také získali Ducha Svatého. Teď začínáme mluvit v jazycích, když říkám: "Teď" začni říkat první slova a uvolni to ze sebe. Teď. Duchu Svatý, svoboda. Svoboda, teď. Svoboda, teď. Svoboda, svoboda. Duchu Svatý, svoboda. Svoboda, právě teď. Přijď se svoji silou, teď. Síla, síla. Ano, je to super, že? Já jsem to měl včera. Byl pokřtěný Duchem Svatým včera a ty dneska. Nikdy předtím jsem nemluvila v jazycích. Jak... Prostě to přišlo? - Ano. Jak se to stalo? Bylo to úžasné, úplně úžasné. Přestav si, že jsme zde uprostřed ulice. Je to úžasné, díky. Moc díky. Běž a řekni o tom ostatním. Vždycky jsem měl za to, že jsou tu dva tábory. Když jdeš do jednoho tábora, mluví pouze o zázracích, zázracích. To mi nedávalo smysl z jednoduchého důvodu a to, kdyby chtěl Ježíš pouze abychom pomáhali se zázraky a uzdravování fyzického těla a to by bylo všechno, co by chtěl, pak by to bylo v rozporu s tím, že Bůh slíbil dát věřícím jednoho dne nové tělo. Ale stejně tak, pokud půjdeme do druhého tábora a já řeknu, zázraky nejsou pro dnešek, je tu pouze Slovo Boží, tak popírám písmo protože písmo říká, že Slovo Boží přichází v moci a že ho potvrdí mocí. Takže, kde je ta střední cesta? A střední cesta se dá najit ve Slově Božím, kde je rovnováha obojího, kde chceme, aby Slovo Boží šlo společně s Boží mocí a ve skutečnosti měnilo lidské životy, kde jsou lidé opravdu usvědčeni Duchem Svatým, zkušeností nového života, pokáním, obrácením od hříchu, ne jen přiznáním hříchu, ale odpuštěním hříchu, obdržením moci Boží, pokřtěni ve vodě, mluvící jazyky a fungovat tak den za dnem s mocí Boží v nás nebo, spíše, v chrámu, který jsme my. Roky jsem se potloukal kolem náboženství. Pak jsem se od něj úplně vzdálil a pak jsem měl ten hlad, abych se k tomu vrátil. A když jsem se vrátil, byla zde oblast v mém životě, kde jsem byl odstavený v nevíře. To se dneska neděje, to bylo jen v Ježíšových časech, nebo to je jen pro pár lidí. Pak jsem si přečetl Bibli a ta říká: Tahle znamení budou následovat ty, kteří věří. A já říkám, jsem věřící, proč se to neděje? Co je třeba k tomu, abychom probudili navzájem víru. Pokud mám tým lidi a všichni děláme tu stejnou věc, povzbudí to moji víru. Tak jako teď s vámi. Dneska jsem dostal dar jazyků. Pokud nepoužíváš ten dar, hádej co se stane. Vytratí se. Co se stane, když máš teď tohle v sobě a nečteš svoji Bibli. Zahodíš to pryč. Kultivuj to, udělej z toho svůj styl. Učiň Boha středem svého života a udělej to co děláme my svým přátelům. Pomysli na někoho, koho znáš, někoho ze svých přátel. Zavolej jim a řekni jim, co se stalo. Sdílej svoje svědectví a modli se za ně. Věř, že když položíš ruce a budeš se modlit... Mluvím s jistotou... hádej jak dlouho to už dělám? Od včera. - Dneška. Dnes je můj první den, co uzdravuji lidi. Modlím se za uzdravení dneska. Teď si představ, všechen ten církevní odpad, co jsme se naučili nikdy bych nemohl cokoliv dělat. A teď s mocí Boží v nás to můžeš udělat právě teď a ve skutečnosti najdi někoho, modli se za něj a budeš mít uzdravování. To je ta moc Ježíše Krista. On je úžasný. Všechny přijďte sem a dívejte se co se stane. Uvidíte, co Bůh udělá. Není to úžasné? - Ano. Kdo chce přijít první, kdo má problém? Ne, ne, vážně. - Ty máš puchýře, zrovna teď. Dobrá. - Bolí tě kotník? Ne, na chodidle. Mám všude puchýře. Dobře. Buď uzdravená v Ježíšově jménu. Jak se cítiš? Pohni nohou. Ó můj Bože. Ne, nic necítím. - Vážně? Na stupnici od jedné do deseti, cítíš nějakou bolest? Jen dva. - Dobře, modleme se znovu. Kosti, srovnejte se, buďte uzdravené v Ježíšově jménu. Nic necítím. To je šílený. To je? Není Ježíš úžasný? Je úžasný, není? - Miluju ho. Moc ti děkuji. - Jsi si jistá? Neříkáš mi to jen abys mě potěšila? - Ne, jsem v pořádku. Můžu už chodit... - Fantastický. Projdi se a předveď mi to. Vůbec žádná bolest? Báječné. Chvalte Ježíše, chvalte Ho... kdo je další? Bolí mě klouby v mém kolenu. Vážně? - Ano. Jak dlouho to máš? Začalo to asi uprostřed minulého roku a přijde to a zase odezní. Co bys řekla, jaká je úroveň bolesti teď? Cítíš nějakou bolest? Když to zatížím... Dobrá, modleme se. Kolena, klouby, buďte uzdravené Ježíšovým jménem. Teď se projdi a podívej se jaké to je. Prostě se projdi kolem. Tak to je docela vtipný. Bolelo to před dvěma sekundama a teď to nebolí. Úplně? Kompletně? Úplně, zatěžuju to. Když to zatěžuju, normálně to... Je to úplně pryč? - Ano. Buď za to chvála Bohu. Víš jak se stalo tohle uzdravení? Mocí Ježíše. Je to Ježíš, ne já. Nejsem žádná zvláštní osoba, jsem jenom posel. Má někdo další něco? No tak. Nedávno jsem se zotavila z vyvrtnutého kotníku. a ještě občas bolí. Bolí teď? - Trochu. Pohni s ním a zkus, jaká je tam bolest. Ano, bolí to. - Dobře. Kotníku, buď uzdravený, ve jménu Ježíše. Pohni s kotníkem. - Je to divný. No tak, projdi se trochu. To je... - Není to úžasné? Jsem v úžasu tak jako ty, protože víš proč? Jsem nový křesťan, zrovna jsem byl pokřtěn ve vodě, a obdržel jsem křest Duchem Svatým. Mluvil jsem v cizím jazyce. Zrovna jak to říká Bible. Bible taky říká, jděte ven a uzdravujte lidi. Neposlouchej náboženské křesťanské denominace to jsou všechno kraviny. To je všechno náboženství. Praví následovníci Krista činí, co nám Ježíš říká, abychom činili a to je to, co děláme. Jsme prostí, obyčejní lidé. Jen vyrazit ven a poslouchat co Ježíš říká. Skutky 19:2 Pavel se jich zeptal, "Přijali jste Ducha Svatého, když jste uvěřili?"... Kolik toho víš o Duchu Svatém? A křtu Duchem Svatým? - On se za mě přimlouvá. Slyšela jsi o mluvení jazyky? Slyšela, viděla jsem to, když jsem byla mladší, ale vyděsilo mě to, takže jsem si nebyla jistá co to bylo, s velmi malým porozuměním Bible a jak Duch Svatý působí. Bylo to pro mě jaksi těžké tomu rozumět. V církvi, kam chodím jsem ještě neviděla, že by se to dělo. V Knize Skutků kapitola 19 čteš o Pavlovi, jak přišel do Efezu, kde potkal nějaké věřící. Neptal se jich, kterou církev navštěvují, protože to nebylo důležité. Zeptal se jich: "Přijali jste Ducha Svatého když jste uvěřili?" Tihle věřící nebyli ještě pokřtěni ve vodě ve jméno Ježíše Krista a nedostali Ducha Svatého. Takže Pavel je tam pokřtil v Ježíše Krista a když na ně položil ruce, všichni obdrželi Ducha Svatého a začali mluvit v jazycích. Svoboda. Svoboda. Víc. Více svobody. Svoboda, právě teď. Bože, děkujeme za Tvou lásku, Děkujeme za Tvou svobodu. Děkujeme Duchu Svatý, že ji naplňuješ. Ty ji naplňuješ. Nikdy stejná, nikdy stejná. Jak je? Cítila jsi, že... Bůh... Nikdy jsi to nezažila? Nikdy nebudu stejná. A tam v nákupním centru, jsem na ni vložil ruce a Duch Svatý na ni sestoupil. Nikdy předtím to nezakusila. Byla tak zasažená Duchem Svatým že jsme se rozhodli jít ven povídat si a modlit se trochu víc. Venku, když jsem se za ni modlil, démon se začal projevovat. Přikazuji ti ty duchu, odejdi teď! Přikazuji ti, nech ji, okamžitě! Je tu svoboda, je tu svoboda. Vyjdi! Jdi! Svoboda, právě teď, svoboda, teď. Jdi! Jdi, přikazuji tomu duchu, jdi! Jdi! Jdi! Právě teď! Jdi! Opusti ji! Opusti ji! Právě teď! Nech ji! Na začátku jsem nevěděl přesně, za co jsem se modlil, ale pak mi to Bůh ukázal. Ukázal mi hřích v jejím životě, který udělala. Když jsem jí to řekl, zhroutila se v pláči a řekla:" Jak jsi věděl, jak jsi to věděl? Může mi Bůh odpustit?" Tam, u obchodního centra ta mladá dívka potkala Boha. Bylo to tak silné, takže v jednu chvíli tam vyběhli tři muži z ochranky, a ona řekla: "Běžte pryč, jděte pryč, chci s nima mluvit, chci s nimi mluvit." A ten den, se ta dívka střetla s Bohem. Později odpoledne přišla a my jsme se za ni modlili a obdržela křest v Duchu Svatém a mluvila jazyky. Bylo to velmi emocionální a když se za mě modlil nikdy jsem se mu o tom předtím nezmínila ale řekl mi, že jsem mu připomínala někoho, kdo si procházel tím samým. Takže jsem věděla, že Bůh mi chtěl ten den říct, že mi odpustil. Přestože jsem sobě nechtěla odpustit protože jsem myslela, že není žádné odpuštění pro takovou věc. Ale ten den, Bůh použil Torbena, aby mi dal vědět, že mě miluje a odpustil mi co jsem udělala. A dovolil mi zakusit to. Nikdy na to nezapomenu a nikdy nebudu stejná. Můžeš říct o tom včerejšku a pak co se stalo dnes? - Ano Omlouvám se, jsem opravdu šťastná, přemýšlela jsem o tom včera, je to opravdu takhle Protože jsem byla unavená hledáním odpovědí a nikde jsem je nemohla najít. Vždycky bylo něco uvnitř mě. Včera to pro mě bylo dokončené a mám z toho opravdu radost. Tak dnes jsem přijala křest. Cítila jsem se potom opravdu výborně. Je to něco o čem jsem uvažovala že to udělám ale myslela jsem, že jsou tu věci, které musím udělat předtím, než budu moci udělat tohle. Musím mluvit s pastorem, projít pár seminářů nebo tak něco, Takže, na základě tvé víry tě křtíme v Ježíše Krista. Zemři s Kristem. Povstaň s Kristem. Bože děkujeme ti za Marii. Děkujeme Ti za všechno co jsi udělal, Bože. Děkujeme za to, co jsi udělal včera a dnes. Děkujeme za to, co uděláš v budoucnosti Bože. Je tak úžasné, jak Bůh opravdu odpovídá na modlitby a jak ti může v jeho správný čas dát věci, které se potřebuješ naučit a to, co potřebuješ vědět o jeho lásce. Vlastně jsem se modlila noc před setkáním s Torbenem Modlila jsem se tu noc na dálnici, když jsem řídila. Modlila jsem se, abych měla touhu ve svém srdci poznat Ho a natáhnout se a dát všechno Jemu, ale nevím kde začít. Cítila jsem, že jsem utekla tak daleko, že On už tu dávno není. Ale včera mi odpověděl na mou modlitbu a nechal mě uvědomit si, že tam byl celý čas. Byl přímo tam, když jsem se trápila, když jsem byla sklíčená. Deprese mě hodně dostala. Ale jsem stále tu a jsem zobrazením Jeho lásky. Vážně myslím, že když se církev vrátí k pravému křtu, pravému evangeliu: Pokání, obrácení se ke Kristu. Být pokřtěn za odpuštění hříchů. Zemřít s Kristem a povstat s Kristem a být naplněn Duchem Svatým. To by změnilo tento svět. To, co vidíme v Knize Skutků je živý, dynamický život s Bohem. Není to postaveno na hierarchii. Nestojí to na programech, nebo plánech. Jsou to lidé, kteří následují Ježíše. Jak žijeme Knihu Skutků, jsme nyní svědky, jak se to odehrává v životě. Teď, když se podíváme do perfektního zrcadla Božího Slova, kde říká: "Slovo se stalo tělem." Děje se to v našich vlastních životech Je to jako když se teď díváme sami na sebe při čtení Skutků. Vidím lidi, kteří mají dost budov. Vidím lidi, kteří mají dost tradic. Vidím lidi, kteří neakceptují nic, kromě pravdy. Skoro každý křesťan ve světě chce vidět obnovení. Ale moje představa obnovení byla taková: Světlo, nebo nějací andělé přijdou z nebe a každý se probere a pak budem mít obnovu. Ale co dnes vidíme je, že když se všichni křesťané na této planetě uvedou v chod, začnou dělat věci o kterých mluví Bible, že je budeme dělat, jít ven, uzdravovat hlásat evangelium, vést lidi ke Kristu, pak budeme mít obrození. Věřím, že obnova je tu, od příchodu Ježíše před 2000 lety. Opravdu věřím, že toto je poslední reformace. Poslední reformace církve. Tohle je skutečné, je to skutečné. Můžeš to dělat. Je to jen o tom vyjít ven a začít pracovat v ulicích. Skrýváme v církvi spousty věcí a je mnoho svázaností v církvi, ale potřebujeme odtamtud vyjít a začít ty věci dělat Bůh je skutečný a volá nás abychom byli Jeho učedníci, Ježíšovi učedníci a šli a ukázali světu, že On je skutečný. Tohle je skutečné. Je to skutečné, říkám toto je reálné. Je to skutečné! Je to opravdu skutečné! Je to opravdu skutečné! Tohle je skutečné! Jestliže tohle je skutečné v Bibli, co ten zbytek? Každé slovo je skutečné, od začátku do konce. SKUTEČNÉ Tohle je opravdové. Žijeme v posledních časech kdy Bůh vrací svou církev zpátky k pravdě, zpět k opravdovému životu, po kterém jsme toužili. Opravdový život, o kterém jsme četli v Knize Skutků, vedený Duchem Svatým. Tohle se děje a děje se to po celém světě. Tak se pojďme zaměřit, a pokračovat v získávání učedníků a nechme Ježíše postavit Jeho církev. Věřím, že je to poslední reformace a tohle je jen začátek. Pamatuješ si ještě to co jsem ti řekl? Pamatuješ si ještě ten sen, co jsem ti dal? Čas utíká a kalendář je plný. Ale jedno je nezbytné, trávit čas se mnou. Probuď se můj lide. Brzo se vrátím. Jedno je nezbytné. Trávit čas se mnou Povedu tě. Jestli chceš být můj učedník musíš zapřít sám sebe a odložit svůj sen. Následuj mě, je jedno, co to stojí. Pak obdržíš věčný život. Probuď se můj lide. Brzo se vrátím. Jedno je nezbytné. Trávit čas se mnou Povedu tě. Máš pro mě čas? Hledat mé království. Hledat moji tvář. Chci s tebou mluvit. Chci tě vést krok za krokem. Volám tě. Budeš mě následovat bez ohledu na cenu? Volám tě, volám tě. Subtitles by: Diana Ingham & Lukáš Spáčil.