Možná jste už slyšeli
o tom, že ráj podle Koránu
je 72 pannen.
Slibuji, že se k těm pannám vrátím.
Nicméně tady na severozápadě
žijeme mnohem blíž
skutečné představě, kterou má Korán o ráji,
zmíněné 36 krát
jako "zahrady, zavlažované prameny vod".
Od doby, co žiju na obytném člunu na Lake Union
mi to dává dokonalý smysl.
Jak je ale možné, že o tom spousta lidí neví?
Znám spoustu nemuslimů s dobrou vůlí,
kteří začali číst Korán, ale zase ho zavřeli,
zmateni jeho jinakostí.
Historik Thomas Carlyle
měl Mohameda za jednoho z největších hrdinů v dějinách.
Ale i on nazval Korán
"nejúmornějším čtením, které jsem kdy podnikl,
lopotným, pomateným zmatkem."
(Smích)
Část problému je nejspíš
v představě, že Korán lze číst
jako každou jinou knížku.
Jako bychom se k němu mohli v deštivém ránu stulit
s miskou popcornu na dosah
Jako by Bůh --
a Korán není nic jiného než Boží hlas, který mluví k Mohamedovi --
byl jen další literární hvězdou.
Skutečnost, že tak málo lidí
opravdu čte Korán,
je přesně to, kvůli čemu je tak snadné ho citovat --
což znamená překrucovat.
Frázím a útržkům, vyňatým z kontextu
říkám "verze pro zvýrazňovač".
Tu mají rádi jak islámští fundamentalisté,
tak protimuslimští islamofobové.
Takže minulé jaro,
když jsem se chystala
začít psát Mohamedův životopis,
jsem zjistila, že si musím přečíst Korán pořádně --
tak pořádně, jak jsem schopna.
Moje arabština je omezena
na listování slovníkem,
takže jsem vzala čtyři nejznámější překlady
a rozhodla se číst je paralelně,
verš za veršem,
spolu s přepisem
a původním arabským textem ze 7. století.
Měla jsem výhodu.
Má poslední kniha
byla o příběhu počátku rozkolu Šíitů a Sunnitů.
Zblízka jsem poznala nejranější dějiny Islámu,
takže jsem znala události
ke kterým Korán neustále odkazuje,
jeho referenční rámec.
Věděla jsem dost na to, abych pochopila
že budu v Koránu turistkou --
informovanou,
dokonce zkušenou,
ale pořád stojící mimo --
židovskou agnostičkou
která čte svatou knihu někoho jiného.
(Smích)
Takže jsem četla pomalu.
(Smích)
Vyčlenila jsem si na ten projekt tři týdny,
a pochopila, čemu se říká přehnané sebevědomí,
(Smích)
protože to nakonec zabralo tři měsíce.
Odolala jsem pokušení přeskočit na konec,
kde jsou kratší a zřetelněji mystické kapitoly.
Ale pokaždé, když se mi začalo zdát,
že do Koránu pronikám,
že "už to konečně mám",
všechno se přes noc vytratilo
a já se ráno vrátila,
bez jistoty, jestli nejsem ztracená v podivné zemi.
Její krajina mi přesto byla povědomá.
Korán říká, že přišel
obnovit poselství Tóry a evangelií.
Jedna jeho třetina
znovu vypráví příběhy postav z Bible,
jako jsou Abraham, Mojžíš,
Josef, Marie či Ježíš.
Bůh sám je důvěrně známý
ze svého předcházejícího zjevení v podobě Jahveho
stále žárlivě odmítající všechny ostatní bohy.
Přítomnost velbloudů, hor,
pouštních studní a pramenů
mě přivedla zpátky do roku, který jsem strávila
putováním po Sinajské poušti.
A pak tu byl jazyk,
jeho rytmus a spád,
který mi připomněl večery strávené posloucháním starých Beduínů,
recitujících dlouhé hodiny epické básně
celé zpaměti.
A já začala rozumět tomu,
proč se říká,
že Korán je doopravdy Koránem
jenom v arabštině.
Vezměte si Fatihu,
úvodní kapitolu o sedmi verších.
Je to muslimský Otčenáš a Slyš, Izraeli dohromady.
V arabštině jde jen o 29 slov,
zatímco v překladech je jich od 65 do 72.
A přece se zdá, že čím víc přidáte,
tím víc se toho ztrácí.
Arabština má magickou,
skoro hypnotickou kvalitu.
Žádá, aby byla slyšena spíš než čtena,
procítěna spíš než rozebrána.
Chce, abyste ji vyzpívali nahlas,
abyste vám její hudba zněla v uších a na jazyku.
Takže Korán v angličtině
je něco jako stín sebe sama,
nebo, jak Arthur Arberry nazval svou verzi,
je to "výklad".
Ne všechno se ale v překladu ztrácí.
Jak Korán slibuje, trpělivost přináší odměnu
a spoustu překvapení --
například stupeň ohleduplnosti k prostředí
a vědomí toho, že lidé jsou jen správci Božího stvoření,
které v Bibli nenajdete.
A tam, kde se Bible obrací výhradně k mužům
a hovoří ve druhé i třetí osobě v mužském rodě,
Korán zahrnuje ženy.
Mluví třeba
o věřících mužích a věřících ženách --
počestných mužích a počestných ženách.
Nebo ten nechvalně známý verš
o zabíjení nevěřících.
Ano, říká to,
ale jen za velmi přesných okolností:
během předpokládaného dobývání
posvátného města Mekky,
kde je boj obvykle zakázán.
A to povolení je omezeno podmínkami.
Ne, že musíte zabíjet nevěříci v Mekce,
ale můžete. Máte to povoleno.
Nicméně jen pokud minula lhůta milosti,
pokud neexistuje žádná jiná dohoda,
jen pokud vám brání dostat se ke Kaabě,
a pokud vás napadnou jako první.
A i potom -- Bůh je milosrdný,
odpuštění stojí nade vším --
takže z principu platí,
že je lepší nezabíjet.
(Smích)
To bylo asi největší překvapení --
jak pružný Korán je,
přinejmenším v myslích, které nejsou
fundamentálně nepružné.
"Některé z těchto veršů mají pevný význam," říká,
"a jiné jsou mnohoznačné.
Zvrácenost v srdci
bude hledat mnohoznačnosti
a snažit se způsobit svár
omezením jejich významů.
Jen Bůh zná pravý význam."
Věta "Bůh je jemný"
se objevuje znovu a znovu
a samozřejmě, celý Korán je mnohem jemnější,
než většinu z nás učili věřit.
Jako například
v té drobnosti
s pannami a rájem.
Do hry tu vchází starosvětský orientalismus.
Slovo, použité čtyřikrát,
jsou "Hurisky",
líčené jako
tmavooké dívky s bujnými prsy,
nebo jako čisté, vnadné panny.
Vše, co najdete v originální arabštině,
je ale jediné slovo: "Hurisky".
Žádné vnady a bujné prsy v dohledu.
(Smích)
Můžou se tím myslet
čisté bytosti -- jako andělé --
nebo to může být něco jako řecké "Kouros" či "Korē" --
věčné mládí.
Ve skutečnosti ale nikdo doopravdy neví,
a v tom to je.
Protože Korán mluví úplně jasně,
když říká, že v ráji budete
"novým stvořením",
že budete "obnoveni
v podobě, kterou neznáte,"
což je pro mě mnohem přitažlivější vyhlídka,
než panna.
(Smích)
Číslo 72 se přitom nikdy neobjeví.
Žádných 72 panen
v Koránu není.
Ten nápad se objevil až po 300 letech,
a většina muslimských učenců je vidí
jako obdobu našich okřídlených bytostí, sedících na obláčku
a brnkajících na harfy.
Ráj je přesný opak.
Není to panenskost,
je to plodnost,
hojnost,
jsou to zahrady,
zavlažované prameny vod.
Děkuji.
(Potlesk)