I want to discuss with you this afternoon
why you're going to fail
to have a great career.
(Laughter)
I'm an economist.
I do dismal.
End of the day, it's ready
for dismal remarks.
I only want to talk to those of you
who want a great career.
I know some of you have already decided
you want a good career.
You're going to fail, too.
(Laughter)
Because -- goodness,
you're all cheery about failing.
(Laughter)
Canadian group, undoubtedly.
(Laughter)
Those trying to have good careers
are going to fail,
because, really, good jobs
are now disappearing.
There are great jobs and great careers,
and then there are the high-workload,
high-stress, bloodsucking,
soul-destroying kinds of jobs,
and practically nothing in-between.
So people looking for good jobs
are going to fail.
I want to talk about those
looking for great jobs, great careers,
and why you're going to fail.
First reason is that no matter
how many times people tell you,
"If you want a great career,
you have to pursue your passion,
you have to pursue your dreams,
you have to pursue
the greatest fascination in your life,"
you hear it again and again,
and then you decide not to do it.
It doesn't matter
how many times you download
Steven J.'s Stanford commencement address,
you still look at it
and decide not to do it.
I'm not quite sure
why you decide not to do it.
You're too lazy to do it. It's too hard.
You're afraid if you look
for your passion and don't find it,
you'll feel like you're an idiot,
so then you make excuses
about why you're not going
to look for your passion.
They are excuses, ladies and gentlemen.
We're going to go through
a whole long list --
your creativity in thinking of excuses
not to do what you really need to do
if you want to have a great career.
So, for example,
one of your great excuses is:
(Sigh)
"Well, great careers are
really and truly, for most people,
just a matter of luck.
So I'm going to stand around,
I'm going to try to be lucky,
and if I'm lucky,
I'll have a great career.
If not, I'll have a good career."
But a good career is an impossibility,
so that's not going to work.
Then, your other excuse is,
"Yes, there are special people
who pursue their passions,
but they are geniuses.
They are Steven J.
I'm not a genius.
When I was five, I thought I was a genius,
but my professors have beaten that idea
out of my head long since."
(Laughter)
"And now I know
I am completely competent."
Now, you see, if this was 1950,
being completely competent --
that would have given you a great career.
But guess what?
This is almost 2012,
and saying to the world,
"I am totally, completely competent,"
is damning yourself
with the faintest of praise.
And then, of course, another excuse:
"Well, I would do this,
I would do this, but, but --
well, after all, I'm not weird.
Everybody knows that people
who pursue their passions
are somewhat obsessive.
A little strange.
Hmm? Hmm? Okay?
You know, a fine line
between madness and genius.
"I'm not weird. I've read
Steven J.'s biography.
Oh my goodness --
I'm not that person. I am nice.
I am normal.
I'm a nice, normal person,
and nice, normal people --
don't have passion."
(Laughter)
"Ah, but I still want a great career.
I'm not prepared to pursue my passion,
so I know what I'm going to do,
because I have a solution.
I have a strategy.
It's the one Mommy
and Daddy told me about.
Mommy and Daddy told me
that if I worked hard,
I'd have a good career.
So, if you work hard
and have a good career,
if you work really, really, really hard,
you'll have a great career.
Doesn't that, like,
mathematically make sense?"
Hmm. Not.
But you've managed
to talk yourself into that.
You know what? Here's a little secret:
You want to work? You want to work
really, really, really hard?
You know what? You'll succeed.
The world will give you the opportunity
to work really, really,
really, really hard.
But, are you so sure
that that's going to give you
a great career,
when all the evidence is to the contrary?
So let's deal with those of you
who are trying to find your passion.
You actually understand
that you really had better do it,
never mind the excuses.
You're trying to find your passion --
(Sigh)
and you're so happy.
You found something you're interested in.
"I have an interest! I have an interest!"
You tell me.
You say, "I have an interest!"
I say, "That's wonderful!
And what are you trying to tell me?"
"Well, I have an interest."
I say, "Do you have passion?"
"I have an interest," you say.
"Your interest is compared to what?"
"Well, I'm interested in this."
"And what about the rest
of humanity's activities?"
"I'm not interested in them."
"You've looked at them all, have you?"
"No. Not exactly."
Passion is your greatest love.
Passion is the thing
that will help you create
the highest expression of your talent.
Passion, interest --
it's not the same thing.
Are you really going to go
to your sweetie and say,
"Marry me! You're interesting."
(Laughter)
Won't happen.
Won't happen, and you will die alone.
(Laughter)
What you want,
what you want, what you want,
is passion.
It is beyond interest.
You need 20 interests,
and then one of them,
one of them might grab you,
one of them might engage you
more than anything else,
and then you may have found
your greatest love,
in comparison to all the other things
that interest you,
and that's what passion is.
I have a friend, proposed to his sweetie.
He was an economically rational person.
He said to his sweetie, "Let us marry.
Let us merge our interests."
(Laughter)
Yes, he did.
"I love you truly," he said.
"I love you deeply.
I love you more than any other woman
I've ever encountered.
I love you more than Mary,
Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
I was on a German exchange program then.
I love you more than --"
All right.
She left the room
halfway through his enumeration
of his love for her.
After he got over his surprise
at being, you know, turned down,
he concluded he'd had a narrow escape
from marrying an irrational person.
Although, he did make a note to himself
that the next time he proposed,
it was perhaps not necessary
to enumerate all of the women
he had auditioned for the part.
(Laughter)
But the point stands.
You must look for alternatives
so that you find your destiny,
or are you afraid of the word "destiny"?
Does the word "destiny" scare you?
That's what we're talking about.
And if you don't find
the highest expression of your talent,
if you settle for "interesting,"
what the hell ever that means,
do you know what will happen
at the end of your long life?
Your friends and family will be
gathered in the cemetery,
and there beside your gravesite
will be a tombstone,
and inscribed on that tombstone
it will say, "Here lies
a distinguished engineer,
who invented Velcro."
But what that tombstone should have said,
in an alternative lifetime,
what it should have said if it was
your highest expression of talent,
was, "Here lies the last
Nobel Laureate in Physics,
who formulated
the Grand Unified Field Theory
and demonstrated
the practicality of warp drive."
(Laughter)
Velcro, indeed!
(Laughter)
One was a great career.
One was a missed opportunity.
But then, there are some of you who,
in spite of all these
excuses, you will find,
you will find your passion.
And you'll still fail.
You're going to fail, because --
because you're not going to do it,
because you will have
invented a new excuse,
any excuse to fail to take action,
and this excuse, I've heard so many times:
"Yes, I would pursue a great career,
but, I value human relationships --
(Laughter)
more than accomplishment.
I want to be a great friend.
I want to be a great spouse.
I want to be a great parent,
and I will not sacrifice them
on the altar of great accomplishment."
(Laughter)
What do you want me to say?
Now, do you really want
me to say now, tell you,
"Really, I swear I don't kick children."
(Laughter)
Look at the worldview
you've given yourself.
You're a hero no matter what.
And I, by suggesting ever so delicately
that you might want a great career,
must hate children.
I don't hate children. I don't kick them.
Yes, there was a little kid
wandering through this building
when I came here, and no,
I didn't kick him.
(Laughter)
Course, I had to tell him
the building was for adults only,
and to get out.
He mumbled something about his mother,
and I told him she'd probably
find him outside anyway.
Last time I saw him,
he was on the stairs crying.
(Laughter)
What a wimp.
(Laughter)
But what do you mean?
That's what you expect me to say.
Do you really think it's appropriate
that you should actually take
children and use them as a shield?
You know what will happen someday,
you ideal parent, you?
The kid will come to you someday and say,
"I know what I want to be.
I know what I'm going to do with my life."
You are so happy.
It's the conversation
a parent wants to hear,
because your kid's good in math,
and you know you're going to like
what comes next.
Says your kid,
"I have decided I want to be a magician.
I want to perform
magic tricks on the stage."
(Laughter)
And what do you say?
You say, you say,
"That's risky, kid.
Might fail, kid. Don't make
a lot of money at that, kid.
I don't know, kid, you should
think about that again, kid.
You're so good at math, why don't you --"
The kid interrupts you and says,
"But it is my dream.
It is my dream to do this."
And what are you going to say?
You know what you're going to say?
"Look kid. I had a dream once, too, but --
But --"
So how are you going to finish
the sentence with your "but"?
"But. I had a dream too, once,
kid, but I was afraid to pursue it."
Or are you going to tell him this:
"I had a dream once, kid.
But then, you were born."
(Laughter)
(Applause)
Do you really want to use your family,
do you really ever want to look
at your spouse and your kid,
and see your jailers?
There was something
you could have said to your kid,
when he or she said, "I have a dream."
You could have said --
looked the kid in the face and said,
"Go for it, kid!
Just like I did."
But you won't be able to say that,
because you didn't.
So you can't.
(Laughter)
And so the sins of the parents
are visited on the poor children.
Why will you seek refuge
in human relationships
as your excuse not to find
and pursue your passion?
You know why.
In your heart of hearts, you know why,
and I'm being deadly serious.
You know why you would get
all warm and fuzzy
and wrap yourself
up in human relationships.
It is because you are --
you know what you are.
You're afraid to pursue your passion.
You're afraid to look ridiculous.
You're afraid to try.
You're afraid you may fail.
Great friend, great spouse,
great parent, great career.
Is that not a package?
Is that not who you are?
How can you be one without the other?
But you're afraid.
And that's why you're not
going to have a great career.
Unless --
"unless," that most evocative
of all English words --
"unless."
But the "unless" word is also attached
to that other, most terrifying phrase,
"If only I had ..."
"If only I had ..."
If you ever have that thought
ricocheting in your brain,
it will hurt a lot.
So, those are the many reasons
why you are going to fail
to have a great career.
Unless --
Unless.
Thank you.
(Applause)
سأناقش معكم هذا المساء
سبب فشلكم في الحصول على مسيرة عمل رائعة
أنا اقتصادي، تشاؤمي
في النهاية، الوقت حان لملاحظات تشاؤمية
سأتكلم لهؤلاء منكم الذين يريدون مسيرة عمل رائعة
أعرف أن البعض منكم قد قرر
أنه يريد وظيفة جيدة
ستفشلون أيضاً
الغريب، أنكم كلكم تبتهجون للفشل
مجموعة كنديين، بدون شك
الذين يحاولون الحصول على عمل جيد سيفشلون
لأن الوظائف الجيدة تختفي حقيقة الآن
هناك وظائف عظيمة ومسيرات عمل عظيمة
ومن ثم هناك الوظائف التي يكون فيها عمل كثير وضغط عمل
تمتص الدماء وتدمر النفسيات
وعملياً لا يوجد بينهم شيء
إذا من يبحثون عن عمل جيد سيفشلون
سأتكلم عن من يبحثون عن عمل عظيم
عن مسيرات عمل عظيمة، وعن سبب أنهم سيفشلون
أول سبب، هو أنه مهما قال لك الناس
"إذا أردت مسيرة عمل رائعة عليك تتبع شغفك"
عليك تتبع أحلامك، عليك تتبع
أعظم طموحاتك في الحياة
تستمعون إلى هذا القول مرات ومرات ومن ثم تقررون
أن لا تطبقوه، بغض النظر عن عدد المرات التي تقومون فيها بتحميل
خطاب استيف جوبز في حفل تخرج جامعة استان فورد
ستبقون تنظرون إليها وتقررون أن لا تطبقوها
لست واثقاً من السبب
إنه الكسل، تبدو صعبة جداً
أنتم تخافون، إذا بحثتم عن شغفكم ولم تعثروا عليه
ستشعرون أنكم حمقى، لذلك تقومون بخلق الأعذار
عن سبب عدم سعيك وراء شغفك
وهي مجرد أعذار سيداتي سادتي
سنستعرض لائحة طويلة من ابتكاركم
ونفكر بأعذار عن عدم قيامكم بأعمال
يجب عليكم القيام بها للحصول على مسيرة عمل عظيمة
لذا على سبيل المثال أحد الأعذار العظيمة هو
"حسناً، مسيرات العمل العظيمة حقيقة وفي الواقع بالنسبة لمعظم الناس
هي مسألة حظ، لذلك سأنتظر
وأحاول أن أكون محظوظاً، وإذا كنت كذلك
سأحصل على مسيرة عمل رائعة. وإذا لم أكن محظوظاً سأحصل على مسيرة عمل جيدة
لكن مسيرة العمل الجيدة هو أمر محال، لذلك لن ينفع ذلك
ثم، أحد الأعذار الأخرى: "نعم، هناك أناس مميزون
يقومون بتتبع شغفهم، لكنهم عباقرة
إنهم مثل استيف جوبز ، أما أنا فلست بعبقري
عندما كنت في سن الخامسة اعتقدت أنني عبقري
لكن أساتذتي قاموا بمسح هذه الفكرة
من رأسي منذ ذلك الوقت
والآن أنا منافس جيد
الآن لو كنا الآن في الخمسينات
أن تكون منافساً جيداً
يمكن أن يجعلك ذلك تحصل على مسيرة عمل رائعة
لكننا شارفنا على سنة 2012 والقول
للعالم " أنني منافس جيد"
هو كأنك تمدح نفسك بأضعف طريقة
ومن ثم، بالطبع، أحد الأعذار الأخرى
"حسناً، كنت لأقوم بذلك، كنت لأقوم بذلك، لكن ، لكن
حسناً في النهاية لست غريب الأطوار
الكل يعرف أن من يتتبع شغفه
يكون نوعاً ما مهووس ، و غريب نوعاً ما ؟
تعلمون، فرق بسيط بين الجنون والعبقرية
أنا لست غريب الأطوار، لقد قرأت سيرة استيف جوبز
ياإلهي، أنا لا يمكن أن أكون مثله، أنا شخص جيد
أنا شخص طبيعي، شخص جيد، شخص طبيعي
الأشخاص الطبيعيون، والجيدون
ليس لديهم شغف
لكنني مازلت أريد مسيرة عمل رائعة
لست مستعداً للسعي خلف شغفي، لذلك أعلم
ما سأفعله، لأنني، امتلك الحل
أمتلك استراتيجية
إنها التي أخبراني عنها أمي وأبي
أمي وأبي أخبراني أني إذا عملت بجد
سأحصل عىل مسيرة عمل جيدة، إذاً إذا عملت بجد
ستحصل على مسيرة جيدة، إذا عملت بجد أكثر وأكثر وأكثر
ستحصل على مسيرة رائعة، أليس هذا
كما في منطق الرياضيات
مممم، لأ.
لكنكم أقنعتم أنفسكم بذلك
أتعلمون.؟ إليكم هذا السر الصغير
أتريدون العمل، أتريدون العمل، بجد ؟
أتعلمون.؟ ستنجحون. سيعطيكم العالم
الفرصة للعمل بجد
لكن هل أنتم واثقون أن هذا سوف يمنحكم
مسيرة عمل رائعة، في حين أن كل الدلائل تشير للعكس
لذا لنفترض، دعونا نتعامل مع هؤلاء منكم
الذين يحاولون السعي خلف طموحاتهم
أنتم تتفهمون أنه فعلاً من الأفضل القيام بذلك
غير مبالين بالأعذار، أنتم تحاولون اكتشاف شغفكم
وأنتم مسرورون جداً
تتوصلون لشيء تهتمون به
تقولون لي، لدي اهتمام، لدي اهتمام
أنتم تقولون "لدي اهتمام" أنا أقول " هذا جميل "
ثم ماذا، ماذا تحاولون القول ؟ أنكم
حسناً أنه لديكم اهتمام
أنا أقول: هل لديكم شغف؟
أنتم تقولون لدينا اهتمام
اهتمامكم مقارنة بماذا ؟
حسناً، أنا مهتم بذلك
وماذا عن بقية الأنشطة البشرية ؟
لست مهتماً بها
لقد اطلعت عليها كلها، أليس كذلك ؟
لا ليس كذلك
الشغف هو حبك الأكبر
الشغف هو الأمر الذي سيجعلك تبدع
التعبير الأسمى عن موهبتك
الشغف - الاهتمام ، ليسا نفس الشيء
هل ستذهبون فعلاً إلى الشخص الذي تحبه وتقول
تزوجيني، أنت تبدين مثيرة للاهتمام." (ضحك)
لن يحصل ذلك، لن يحصل ذلك، وستموتون وحيدين. (ضحك)
ماذا تريدون، ماذا تريدون، الذي تريده هو
الشغف، أنه أسمى من الاهتمام
يجب أن يكون لديكم 20 اهتمام، ومن ثم أحد هذه الاهتمامات
أحدها قد يجذبكم، أحدها قد يلقت انتباهكم
أكثر من أي شيء آخر، ومن ثم يمكن أن تكونواً قد توصلتم
إلى حبكم الأسمى بالمقارنة مع الأشياء الأخرى
هذا هو الاهتمام، وهذا هو الشغف
لدي صديق، تقدم لخطبة حبيبته
كان شخصاً متعقل اقتصادياً
قال لحبيبته: "دعينا نتزوج
دعينا ندمج اهتماماتنا"
(ضحك)
نعم هذا ما فعله
أنا أحبك بصدق, قال: " أحبك بعمق أحبك
أكثر من أي امرأة قابلتها بحياتي.
أحبك أكثر من، مريم، وجين، وسوزي، وبينلوب
لنغريد، غيرتود، غيرتل
كنت في برنامج تبادل ألماني حينها
أحبك أكثر من....
حسناً لقد غادرت الغرفة في منتصف تعداده ووصفه
لحبه لها
بعد أن تخطى هذه المفاجأة بالخذلان
استنتج أنه نجا في آخر لحظة من
الزواج بشخص غير عقلاني
على الرغم من أنه قام بكتابة ملاحظة لنفسه في المرة القادمة
عندما يتقدم لخطبة امرأة، ليس من الضروري أن يقوم بتعداد
كل النساء الذين قابلهم لأداء تلك المهمة
لكن العبرة، هي أنه يجب أن تبحثوا عن البدائل
حتى تصلوا إلى قدركم
أم أنكم تخافون من الكلمة "قدر"
هل تخيفكم هذه الكلمة
هذا ما نتحدث عنه، وإذا لم تعثروا
عن التعبير الأمثل عن موهبتكم، إذا اكتفيتم
بكلمة "مثير للاهتمام" مهما كان معنى ذلك
هل تعلمون ما سيحدث في نهاية حياتكم الطويلة ؟
أصدقائكم وعائلتكم سيجتمعون عند جنازتكم
وسيكون فوق قبركم شاهد القبر
وسيكون مكتوب بالشرح على شاهد القبر
هنا يرقد المهندس المتميز الذي اخترع الفلكرو
ولكن ما كان يجب على شاهد القبر تلك قوله
في حياة بديلة
ما كان يجب أن تقوله لو كان أسمى تعبير عن
موهبتك هو " هنا يرقد آخر علماء الفيزياء الحائز على جائزة نوبل في الفيزياء،
الذي توصل إلى النظرية الموحدة الكبرى
وأظهر التطبيق العملي للحركة المشوهة."
(ضحك)
فيلكرو ، بالطبع. (ضحك)
أحدهم كان مسيرة عمل عظيمة
أحدهم كان فرصة ضائعة
لكن بعدها، هناك البعض منكم
في ضوء كل تلك الأعذار، سيعثرون
سيعثرون على شغفهم
ومع ذلك سيفشلون
سيفشلون لأنهم
لأنهم لا يقومون به
لأنهم يقومون باختلاق عذر جديد
أي عذر للفشل في التصرف، وهذا العذر
سمعته العديد من المرات
" نعم، سأسلك مسيرة عمل رائعة، لكنني أعطي قيمة
للعلاقات الإنسانية أكثر من الإنجاز
أريد أن أكون صديقاً عظيماً، أريد أن أكون قريناً رائعاً
أريد أن أكون والداً جيداً، ولن أضحي بذلك
في سبيل الإنجازات العظيمة
(ضحك)
ماذا تريدونني أن أقول ؟
الآن، هل تريدونني أن أقول لكم، أخبركم
"حقاً، أقسم أني لن أركل الأطفال .. "(ضحك)
مممم.؟ أنظروا إلى المجمل، لقد آثرتم على أنفسكم بأنفسكم
أنتم أبطال مهما كان الأمر، وأنا باقتراحي
بشكل دقيق، أنكم إن كنتم تريدون مسيرة عمل عظيمة
عليكم أن تكرهواً الأطفال، أنا لا أكره الأطفال، ولا أقوم بركلهم
نعم، مرة كان هناك طفلاً يتجول حول المبنى
اتجهت نحوه وقمت... لا لم أقم بركله
بالطبع، كان علي إخباره أن المبنى للبالغين فقط
وأن عليه الخروج
لقد تمتم شيئاً بفمه عن أمه
قلت له أنها على الغالب ستجده بعيداً خارج المبنى
آخر مرة رأيته كان جالساً يبكي على الدرج
يا له من ضعيف
لكن ماذا تقصدون ؟ هذا ما تتوقعون مني أن أقوله
هل تعتقدون حقاً أنه من اللائق
أن تأخذوا الاطفال
وتستعملوهم كدرع وقاية ؟
تعلمون ما سيحصل في يوم من الأيام
أنتم، أنتم، الأهل المثاليين أنتم ؟
سيأتي الطفل إليكم يوماً ما ويقول
" أعرف ماذا أريد أن أصبح
أعرف ماذا أريد أن أفعل بحياتي
أنتم سعداء جداً، إنه الكلام
الذي يحب الأبوين سماعه، لأن طفلكم شاطر بالرياضيات
وتتوقعون أن ماسيقوله سيعجبكم
يقول طفلكم بعدها " قررت
أن أصبح ساحراً
أريد أن أؤدي السحر على المسرح."
(ضحك)
ماذا تقولون عندها ؟
تقولون
هذا خطر يا بني
قد تفشل يا بني، قد لا تجني الكثير من المال عبر ذلك يا بني
أتعلم يا بني، لا أعرف يا بني
عليك أن تعيد التفكير بذلك يا بني
أنت شاطر بالرياضيات، لماذا لا.....
ثم يقاطع الطفل ويقول
لكن هذا هو حلمي، حلمي أن أقوم بذلك
ثم ما ستقولونه
أتعلمون ما ستقولونه
أنظر يا بني، كان لدي حلم في صغري أيضاً، لكن.. لكن
كيف ستكمل الجملة بعد "لكن" ؟
"... لكنني كنت خائفاً من تحقيقه. "
أم أنكم ستقولون:
كان لدي حلم يا بني
ثم أنجبتك"...
(ضحك) (تصفيق)
هل حقاً تريدون استخدام عائلاتكم
هل تريدون أن تنظروا يوماً إلى قرينكم
وطفلكم وترون فيهم العثرات التي وقفت في طريق أحلامكم
كان هناك شيئاً بإمكانكم إخباره لطفلكم
عندما يقول أو تقول " لدي حلم"
كان بإمكانكم النظر إلى وجه\ها والقول
عليك به يا بني
كما فعلت أنا
لكنكم لن تستطيعوا قول ذلك
لأنكم لم تفعلوا ذلك، لذلك أنتم لا تستطيعوا
وهكذا تنعكس أخطاء الآباء
على الأبناء المساكين
لماذا تنظرون إلى العلاقات الإنسانية كملجاً
وكعذر لكم كي لا تسعوا رواء طموحكم
أنتم تعرفون لماذا
في أعماق قلوبكم تعرفون لماذا
وأنا جاد جداً
تعلمون سبب كونكم ضبابيين
وتشوهون أنفسكم بالعلاقات الإنسانية
إنه بسبب أنكم
تعلمون ماذا تكونون
أنتم تخافون من السعي نحو شغفكم
تخافون أن تبدوا مثيرين للسخرية
تخافون المحاولة، تخافون الفشل
صديق عظيم، قرين عظيم، أب عظيم، مسيرة عمل عظيمة
أليسو كمجموعة واحدة، أليس ذلك ما هي حقيقتكم ؟
كيف يمكنكم أن تكونوا أحد تلك الأمور دون الأخرى
لكنكم تخافون
وهذا هو السبب في عدم حصولكم على مسيرات عمل عظيمة، إلا إذا
"إلا إذا" هذه الكلمة الأكثر إثارة للتفاؤل بين كل الكلمات الإنكليزية
إلا إذا
كلمة "إلا إذا" بعدها تكون أيضاً مرفقة
بالجملة الأكثر إثارة للرعب
" فقط لو كان لدي..."
" فقط لو كان لدي..."
إذا كانت تلك الجملة تتردد في رأسكم
ستؤلمكم كثيراً
إذا، هذه هي الأسباب العديدة
التي تسبب فشلكم
في الحصول على مسيرة عمل عظيمة
إلا إذا
إلا إذا
شكرا لكم
В днешния следобед искам да обсъдя с вас,
защо няма да успеете да имате страхотна кариера.
Аз съм икономист. Черноглед съм.
Край на деня, готов за мрачни забележки.
Искам да говоря само с тези от вас, които искат страхотна кариера.
Знам, че някои от вас
вече са решили, че искат добра кариера.
Вие също ще се провалите - (Смях) -
защото... Боже мой, колко ви е смешно това за провала! (Смях)
Канадска група, без никакво съмнение. (Смях)
Тези, които се опитват да имат добри кариери, ще се провалят,
защото, действително, добрите работи лека-полека изчезват.
Съществуват страхотни работи и страхотни кариери,
а има и други с висока натовареност, голям стрес,
кръвосмучещи и убийствени;
но нищо друго между тези две крайности.
Значи, хоратa, които търсят добри работи, ще се провалят.
Аз ще говоря за тези, които търсят страхотни работи, страхотни
кариери, и защо ще... защо ще се провалят.
Първата причина е, че независимо от това колко пъти хората ти кажат:
„Ако искаш страхотна кариера, трябва да следваш страстта си,
трябва да следваш мечтите си, трябва да следваш
най-голямото очарование в живота си“,
ти го чуваш отново и отново, и после решаваш
да не го направиш. Няма значение колко пъти ще си свалиш
обръщението на Стийв Дж. към випускниците в Станфорд,
ти все пак ще го изгледаш и ще решиш да не го направиш.
Не съм съвсем сигурен, защо решаваш да не го направиш.
Прекалено си мързелив, за да го направиш. Прекалено е трудно.
Страхуваш се, че ако потърсиш своята страст и не я намериш,
ще се почувстваш като идиот, така че намираш извинения
за това защо няма да тръгнеш да я търсиш.
А има толкова извиниения, дами и господа!
Ще разгледаме един дълъг списък, твоя творба,
на измислени извинения, за да не правиш това, което наистина
трябва да направиш, ако искаш да имаш страхотна кариера.
Така, например едно от твоите велики извинения е:
„Е, страхотните кариери са действително, за повечето хора,
просто въпрос на късмет, затова ще си стоя така,
ще се опитам да имам късмет, и ако имам късмет,
ще имам страхотна кариера. Ако не, ще имам добра кариера“.
Но една добра кариера не влиза в плановете ти, така че това няма да свърши работа.
Тогава, следващото ти извинение е: „Да, има специални хора,
които следват страстите си, но те са гении.
Те са Стивън Дж. Аз не съм гений.
Когато бях на пет години, си мислех, че съм гений,
но моите учители отдавна ми избиха
тази идея от главата". (Смях) Мм?
„И сега знам, че съм напълно компетентен.“
Виж сега, ако беше в 1950 г.,
фактът, че си напълно компетентен
щеше да те отведе до една страхотна кариера.
Но познай какво? Почти си в 2012 г., и да кажеш
на света: „Аз съм тотално, напълно компетентен“,
означава да се провалиш чрез най-снизходителната похвала.
И ето го, естествено, следващото извинение:
„Е, бих го направил, бих го направил, но... но...
е, в края на краищата, аз не съм чудак.
Всички знаят, че хората, които следват страстите си,
са донякъде вманиачени. Малко странни? Мм? Мм? Наред?
Нали знаеш, границата между лудостта и гениалността е тънка.
Аз не съм чудак. Аз съм чел биографията на Стивън Дж.
Ох, боже господи! Аз не съм като този човек. Аз съм приятен.
Аз съм нормален. Аз съм един приятен, нормален човек,
и добрите и приятни хора
нямат страсти.
Ox! Обаче аз все пак искам да имам страхотна кариера.
Не съм готов да следвам своята страст, така че знам
какво ще направя, защото аз имам... аз имам решение,
имам стратегия.
Тя е тази, за която ми говореха Мама и Тати.
Мама и Тати ми казваха, че ако работя усилено,
ще имам добра кариера. Значи, щом работейки усилено,
имаш добра кариера, ако работиш много, много, много усилено,
ще имаш страхотна кариера. Това не ти ли изглежда
доста логично от математическа гледна точка?“
Хмм. Не. (Смях)
Но ти успя да се самоубедиш.
Знаеш ли какво? Ето ти една малка тайна.
Искаш ли да работиш? Искаш ли да работиш много, много, много усилено?
Знаеш ли какво? Ще успееш. Светът ще ти предостави
възможността да работиш много, много, много усилено,
но сигурен ли си, че това ще доведе
до една страхотна кариера, когато всички доказателства сочат обратното?
Значи, нека предположим, нека се занимаем с тези от вас,
които се опитват да намерят своята страст.
Всъщност ти разбираш, че наистина е по-добре да го направиш,
независимо от извиненията. Опитваш се да намериш своята страст
и си толкова щастлив.
Намери нещо, което те интересува.
„Имам интерес! Имам интерес!“, ми казваш.
Казваш: „Имам интерес!“ Аз отговарям: „Това е прекрасно!
Но какво... какво се опитваш да ми кажеш? Че ти...“
„Еми, имам интерес.“
Аз питам: „Имаш ли страст?“
„Имам интерес“, отговаряш.
„Този интерес измежду какво го избра?“
„Еми, имам интерес към това.“
„А какво става с останалите човешки дейности?“
„Не ме интересуват.“
„Всичките си ги анализирал, така ли?“
„Не. Не съвсем.“
Страст, това е най-голямата ти любов.
Страст е това, което ще ти помогне да създадеш
най-висшия израз на своя талант.
Страст, интерес - не е едно и също.
Наистина ли би отишъл да кажеш на любимата си:
„Омъжи се за мен! Интересуваш ме."?(Смях)
Няма да се случи. Няма да се случи, и ще умреш самотен. (Смях)
Това, което искаш... това, което искаш... това, което искаш
е страст. Тя стои над всякакви интереси.
Имаш нужда от 20 интереса, и тогава, един от тях
един от тях може да те грабне, един от тях вероятно ще започне да те влече
повече от всички останали, и тогава може би ще си намерил
най-голямата си любов измежду всички други неща,
които те интересуват. Ето на това му се казва страст!
Имам един приятел, който предложи брак на своята любима.
Той беше един икономически рационален човек.
Каза ѝ: „Хайде да се оженим.
Хайде да обединим интересите си.“
(Смях)
Да, той наистина го направи.
„Обичам те истински“, каза той. „Безумно те обичам. Обичам те
повече от която и да е друга жена, която съм срещал.
Обичам те повече от Мери, Джейн, Сузи, Пенелопи,
Ингрид, Гъртруд, Гретел -
тогава бях на обменна програма в Германия." (Смях)
„Обичам те повече от..."
Добре де! Тя напусна стаята преди той да успее
да изброи своята любов към нея.
Когато успя да се съвземе от изненадата, че бе
отблъснат, той стигна до заключението, че се е спасил на косъм
от сватбата с един неразумен човек,
макар че все пак си взе бележка, че следващия път,
когато тръгне да предлага брак, може би няма да е необходимо да споменава
всички жени, които е прослушал за ролята. (Смях)
Но проблемът си остава. Трябва да потърсиш алтернативи,
за да откриеш съдбата си.
Ама теб да не би да те е страх от думата „съдба“?
Думата „съдба“ плаши ли те?
Точно за това говорим, и ако не намериш
най-висшия израз на своя талант, ако се закотвиш
в „интересното“ - каквото и да означава това -
знаеш ли какво ще се случи на края на твоя дълъг живот?
Семейството и приятелите ти ще се съберат на гробищата
и там, до гроба ти, ще има един надгробен камък,
и на него ще пише:
„Тук почива един инженер, отличил се с изобретението на велкрото.“
Но това, което би трябвало да пише на този надгробен камък,
в един алтернативен живот,
това, което можеше да пише, ако беше намерил най-висшия израз
на своя талант, е: „Тук почива последният нобелов лауреат по физика,
който формулира грандиозната "Единна теория на полето"
и демонстрира практичността на светлинния двигател.“
(Смях)
Велкро, точно така. (Смях)
Единият имаше страхотна кариера,
а другият - пропусната възможност.
Но има измежду вас някой,
който, независимо от всичките тези извинения, ще намери...
ще намери своята страст,
и все пак ще се провали.
Ще се провалиш, защото...
защото няма да го направиш,
защото ще си си измислил ново извинение -
каквото и да е извинение - за да не влезнеш в действие, и това извинение
съм го чувал толкова много пъти.
„Е, бих преследвал една страхотна кариера, но за мен
човешките взаимоотношения са по-важни от постиженията.
Искам да съм страхотен приятел. Искам да съм страхотен съпруг.
Искам да съм страхотен родител и няма да жертвам тези неща
заради някакво си страхотно постижение.“
(Смях)
Какво искаш да ти отговоря?
Значи, наистина ли искаш сега да ти отвърна:
„Честно, кълна се, че не ритам деца.“ (Смях)
Хмм? Погледни какъв мироглед си си създал!
Ти си герой, независимо от всичко, а пък аз, за това че предположих,
съвсем деликатно, че ти би могъл да искаш страхотна кариера,
трябва да съм детемразец. Не мразя децата. Не ги ритам.
Е, имаше едно малко детенце, което се мотаеше из сградата,
когато пристигнах тук и не, не го изритах. (Смях)
Разбира се, трябваше да му кажа, че сградата е само за възрастни хора
и да се маха.
То ми измрънка нещо за майка си
и аз му казах, че тя, така или иначе, най-вероятно ще го намери и навън.
Когато го видях последно, плачеше на стълбите. (Смях)
Ревльо! (Смях)
Но какво искаш да кажеш? Точно това очакваш да ти кажа.
Наистина ли... наистина ли си мислиш, че е уместно
да взимаш децата
и да ги използваш като щит?
Знаеш ли какво ще се случи някой ден,
ти... ти идеалният родител... ти... ?
Детето ще дойде някой ден при теб и ще ти каже:
„Знам какъв искам да стана.
Знам какво ще правя с живота си.“
Ти си толкова щастлив. Това са думите,
които всеки родител би искал да чуе, защото детето ти е добро по математика,
и знаеш, че ще ти хареса това, което ще последва.
Детето казва: „Реших,
че ще стана магьосник.
Искам да правя фокуси на сцената.“
(Смях)
А ти какво му отговаряш?
Казваш... казваш:
„Ммм... това е рисковано, сине.
Можеш да се провалиш, сине. С това не се печелят много пари, сине.
Еми, не знам, сине,
трябва пак да си помислиш по въпроса, сине,
толкова си добър по математика, защо не пробваш да...“
Но детето те прекъсва и казва:
„Но това е моята мечта! Мечтата ми е да се занимавам с това.“
И тогава какво ще отговориш?
Знаеш ли какво ще му отговориш?
„Гледай, сине. Аз също имах една мечта преди време, но... но... “
И така, как ще завършиш изречението с твоето „но“?
„...Но. Аз също имах една мечта преди време, сине, но ме беше страх да я следвам.“
Или пък ще му кажеш това?
„Аз имах една мечта прeди време, сине.
Но после ти се роди.“ (Смях)
(Смях) (Аплодисменти)
Наистина ли... наистина ли искаш да обвиниш семейството си,
наистина ли искаш някой ден да погледнеш съпругата и детето си
и да видиш в тях своите тъмничари?
Има едно нещо, което би могъл да кажеш на детето си,
в случай че той, или тя, ти заяви: „Имам една мечта.“
Би могъл да кажеш... да го погледнеш в очите и да кажеш:
„Давай напред, сине,
точно както направих и аз.“
Но ти няма да можеш да го кажеш,
защото не си го направил. Така че не можеш. (Смях)
И така, горките деца
страдат заради родителските грехове.
Защо ще използваш човешките взаимоотношения
като извинение, за да не преследваш страстта си?
Ти знаеш защо.
Дълбоко в сърцето си, ти знаеш защо,
и ти говоря съвсем сериозно.
Ти знаеш защо се чувстваш топло и уютно
като се гушкаш в човешките взаимоотношения.
Причината е, че те е...
Ти знаеш какво те е.
Страх те е да следваш страстта си.
Страх те е, че ще станеш за смях.
Страх те е да опиташ. Страх те е, че ще се провалиш.
Страхотен приятел, страхотен съпруг, страхотен родител, страхотна кариера.
Не идва ли всичко това в един пакет? Това не си ли ти?
Как може да си едното без другото?
Обаче теб те е страх.
И ето защо няма да имаш страхотна кариера, освен ако...
освен ако - най-емоционалният от всички български изрази
- освен ако.
Но изразът „освен ако“ е също свързан
с онова другото, още по-ужасяващо изречение:
„Само ако бях... “
„Само ако бях... “
Ако някой ден тази мисъл започне да рекушира в мозъка ти,
тогава адски ще те заболи.
И така, това са многото причини,
поради които няма да успееш
да имаш страхотна кариера,
освен ако...
Освен ако.
Благодаря ви. (Аплодисменти)
Vull parlar amb vosaltres aquesta tarda
sobre per què fracassareu
en tenir una gran carrera. (Riure)
Sóc un economista. M'encarrego de les depressions.
S'acaba el dia, és moment
de les observacions desesperants.
Només vull parlar a aquells de vosaltres
que voleu tenir una gran carrera.
Sé que alguns de vosaltres ja us heu decidit
voleu una bona carrera.
També fracassareu ― (Riure) ―
perquè… Mare meva,
fracassar us posa contents. (Riure)
Sou un grup de canadencs, no n'hi ha dubte. (Riure)
Aquells que intentin
tenir bones carreres fracassaran,
perquè, la veritat, les bones feines
estan desapareixent ara.
Per una banda, hi ha grans feines i grans carreres,
i per l'altre hi ha aquells tipus de feina
carregosos, estressants,
xucla-sangs i desmoralitzadors,
i pràcticament no hi ha terme mig.
Així que la gent que està buscant
bones feines fracassarà.
Parlaré sobre aquells de vosaltres
que esteu buscant grans feines, grans
carreres, i la raó per la que, per a que fracassareu.
La primera raó és que no importa
quantes vegades la gent us digui,
"Si vols una gran carrera,
has de perseguir la teva passió,
has de perseguir els teus somnis, has de buscar,
la fascinació més gran de la teva vida",
ho escolteu una i altra vegada i llavors decidiu
no fer-ho. És igual quantes vegades
us descarregueu
el discurs de la cerimònia de graduació
a Stanford de Steven J.,
el veieu i encara decidiu no fer-ho.
No estic gaire segur de la raó
per la qual decidiu no fer-ho.
Sou massa mandrosos. És massa difícil.
Teniu por que si busqueu
la vostra passió i no la trobeu,
us sentireu com uns idiotes, de manera
que us inventeu excuses
sobre per què no busqueu la vostra passió.
I són excuses, senyors i senyores.
Revisarem sencera una llista llarga,
la vostra creativitat,
i pensarem excuses per no fer el que de veritat
heu de fer si voleu tenir una gran carrera.
Així que, per exemple,
una de les vostres grans excuses és:
"Bé, les grans carreres són realment,
per la majoria de gent,
només és una qüestió de sort,
així que em quedaré per aquí,
intentaré tenir sort, i si tinc sort,
tindré una gran carrera.
Si no, tindré una bona carrera."
Però una bona carrera es una impossibilitat,
de manera que això no funcionarà.
Llavors, la vostra altra excusa és:
"Sí, hi ha gent especial
que persegueix les seves passions,
però ells són genis.
Són Steven J. Jo no sóc un geni.
Quan tenia cinc anys, pensava que era un geni,
però els meus professors em van treure a cops
aquesta idea del cap fa molt de temps." (Riure) Mm?
"I ara sé que sóc completament competent."
Ara bé, si fórem a 1950,
sent completament competents,
això us hauria donat una gran carrera.
Peró, sabeu què? Estem quasi al 2012, i dir
al món, "Sóc totalment, completament competent",
és condemnar-se un mateix
amb el més feble dels elogis.
I, aleshores, per descomptat, un altra excusa:
"Bé, jo faria això, jo faria això, però, però,
bé, al cap i a la fi, no sóc estrany.
Tothom sap que la gent
que persegueix les seves passions
són una mica obsessius. Una mica estranys?
Mm? Mm? D'acord?
Ja sabeu que hi ha una línia prima
entre bogeria i genialitat.
No sóc estrany. He llegit la biografia de Steven J.
Mare meva. Jo no sóc
aquella persona. Sóc simpàtic.
Sóc normal. Sóc una persona simpàtica i normal,
i la gent simpàtica i normal
no té passió.
Ah. Però, jo encara vull tenir una gran carrera.
No estic preparat per perseguir
la meva passió, així que sé
el que faré, perquè tinc, tinc una solució,
tinc una estratègia.
És la que la mama i el papa em van dir.
La mama i el papa em van dir que si treballava molt,
tindria una bona carrera. Així que, si treballes molt,
i tens una bona carrera, si treballes molt, molt i molt,
tendràs una gran carrera." No us sembla que això
té sentit matemàticament?
Mmh. No. (Riure)
Però us les heu arreglat per a convèncer-vos d'això.
Sabeu què? Us diré un petit secret.
Voleu treballar? Voleu treballar molt, molt i molt?
Sabeu què? Tindreu èxit. El món us donarà
la oportunitat de treballar molt, molt i molt,
però esteu segurs que això us donarà
una gran carrera
quan tota l'evidència diu el contrari?
Així que assumim-ho, posem-nos
amb aquells de vosaltres
que esteu intentant trobar la vostra passió.
De fet, ja enteneu que més us val fer-ho,
les excuses no tenen importància.
Esteu intentant trobar la vostra passió,
i sou tan feliços.
Heu trobat una cosa que us interessa.
Tinc un interès! Tinc un interès! Em dieu.
Dieu: "Tinc un interès!" Jo dic: "Això és meravellós!
I què, què m'estàs intentant dir? Que tu…"
"Bé, que tinc un interès."
Jo dic: "Tens una passió?"
"Tinc un interès", dieu.
"El teu interès és comparat amb què?"
"Bé, estic interessat en això."
"I què n'hi ha de la resta
d'activitats de la humanitat?"
"No estic interessat en elles."
Les has mirat totes, no?"
"No. No exactament."
La passió és el vostre amor més gran.
La passió és la cosa que us ajudarà a crear
la màxima expressió del vostre talent.
La passió, l'interès… no són la mateixa cosa.
Realment us acostareu a la parella i direu:
"Cassa't amb mi! Ets interessant." (Riure)
De cap manera. De cap manera,
i morireu sols. (Riure)
El que voleu, el que voleu, el que voleu,
és passió. Va més enllà de l'interès.
Necessiteu 20 interessos, i llavors un d'ells,
un d'ells us podria atrapar,
un d'ells un podria implicar
més que qualsevol altra cosa,
i llavors potser que hagueu trobat
el vostre amor més gran
en comparació amb totes les altres coses
que us interessen, i això és la passió.
Tinc un amic, li va demanar a la seva noia
que es casés amb ell.
Era una persona econòmicament racional.
Li va dir a la seva xicota: "Casem-nos.
Combinem els nostres interessos".
(Riure)
Sí, ho va fer.
"T'estimo moltíssim", va dir.
"T'estimo profundament. T'estimo
més que qualsevol altra dona que mai hagi trobat.
T'estimo més que a la Mary,
la Jane, la Susi, la Penelope,
l'Ingrid, la Gertrude, la Gretel…
Aleshores jo estava en un programa
d'intercanvi alemany". (Riure)
"T'estimo més que…"
Prou! Ella va marxar de l'habitació
a meitat de la seva enumeració
del seu amor per ella.
Després de superar la seva sorpresa
de ser, ja sabeu,
rebutjat, va concloure que s'havia lliurat pels pèls
de casar-se amb una persona irracional,
encara que es va fer una nota mental
per que el pròxim cop
que es declarés, potser no seria necessari enumerar
totes les dones a les que havia fet
la prova per al paper. (Riure)
Però el punt es això. Cal que busqueu alternatives
de manera que trobeu el vostre destí,
o teniu por de la paraula "destí"?
Us espanta la paraula "destí"?
Això és sobre el que estem parlant, i si no trobeu
la màxima expressió del vostre talent,
si us conformeu
amb "interessant", signifiqui el que signifiqui,
sabeu el que passarà al final
de la vostra llarga vida?
La vostra família i amics es reuniran al cementiri,
i allà, al costat de la vostra tomba
hi haurà una làpida,
i en aquella làpida, la inscripció dirà:
"Aquí descansa un distingit enginyer
que va inventar el Velcro."
Però el que aquella làpida hauria d'haver dit,
en una vida alternativa,
el que hauria d'haver dit
si era la vostra màxima expressió de
talent, seria: "Aquí descansa el darrer
Premi Nobel de física,
que va formular la Teoria de la Gran Unificació
i va demostrar la realitat del motor de curvatura."
(Riure)
Velcro, en efecte.(Riure)
Una va ser una gran carrera.
Una va ser una oportunitat perduda.
Però llavors, hi ha alguns de vosaltres que,
malgrat totes aquestes excuses, trobareu,
trobareu la vostra passió,
i tot i així fracassareu.
I fracassareu, perquè,
perquè no ho fareu,
perquè us haureu inventat una nova excusa,
qualsevol excusa per no fer res, i aquesta excusa
l'he escoltada tantes vegades.
"Sí, perseguiria una gran carrera, però valoro
les relacions humanes més que l'assoliment.
Vull ser un gran amic. Vull ser un gran cònjuge.
Vull ser un gran pare, i no ho sacrificaré
per un gran assoliment."
(Riure)
Què voleu que us digui?
Ara, realment voleu que jo digui, que us digui:
"De veritat, juro que no dono
cops de peu als nens." (Riure)
Hmm? Mireu la visió del món que us heu donat
a vosaltres mateixos.
Sou herois passi el que passi, i jo, proposant,
encara que delicadament, que potser
voler una gran carrera,
dec odiar els nens. No odio els nens.
No els dono cops de peu.
Sí, hi havia un nen petit vagant per aquest edifici
quan vaig arribar aquí, i no,
no li vaig donar una puntada. (Riure)
Per descomptat, vaig haver de dir-li
que l'edifici era només per adults
i que marxés.
Va murmurar alguna cosa sobre la seva mare,
i li vaig dir que probablement
la trobaria fora, de totes maneres.
L'última vegada que el vaig veure,
estava plorant a les escales. (Riure)
Quin covard. (Riure)
Però què vols dir?
Això és el que espereu que us digui.
De veritat penseu, de veritat penseu que és correcte
agafar
els nens i utilitzar-los com un escut?
Sabeu el què passarà un dia,
vosaltres, els pares ideals, vosaltres?
El nen vindrà un dia is us dirà:
"Sé el que vull ser.
Sé el que faré amb la meva vida."
Sou tan feliços. És la conversa
que un pare vol sentir, perquè el vostre fill
és bo en matemàtiques,
i sabeu que us agradarà el que ve després.
Diu el vostre fill: "He decidit
que vull ser un mag.
Vull fer trucs de màgia a l'escenari."
(Riure)
I què li dieu?
Li dieu, li dieu:
"Umm... és arriscat això, nen.
Pots equivocar-te, nen. No faràs
gaires diners amb això, nen.
Saps, no ho sé, nen,
hauries de repensar't-ho una altra vegada, nen,
ets tan bo en matemàtiques, per què no…"
I el noi t'interromp, i diu,
"Però és el meu somni. És el meu somni fer això."
I què direu?
Sabeu el que direu?
"Mira nen. Jo vaig tenir un somni
una vegada, també, però… però."
Llavors, com acabareu la frase
amb el vostre "però"?
"... Però. Vaig tenir un somni també, una vegada,
nen, però tenia por de perseguir-lo."
O, li direu això?:
"Jo vaig tenir un somni una vegada, nen.
Però llavors tu vas néixer." (Riure)
(Riure) (Aplaudiments)
Voleu, de veritat fer servir la vostra família,
voleu de veritat mirar al vostre cònjuge algun dia
i al vostre nen i veure els vostres carcellers?
Hi havia una cosa que podríeu haver dit al vostre fill
quan ell o ella va dir: "Tinc un somni."
Podríeu haver dit, haver mirat al nen a la cara, i dir:
"Fes-ho, nen,
igual que jo ho vaig fer."
Però no podreu dir això
perquè no ho vau fer. Així que no podeu. (Riure)
I així els pecats dels pares
són revisitats pels pobres nens.
Per què busqueu refugi en les relacions humanes
com una excusa per no trobar
i perseguir la vostra passió?
Vosaltres sabeu per què.
Dins el vostre cor, sabeu per què,
i estic sent ben seriós.
Sabeu per què us sentiríeu en un núvol
i us embolicaríeu en relacions humanes.
És perquè esteu…
Vosaltres sabeu el que esteu.
Teniu por de perseguir la vostra passió.
Teniu por de semblar ridículs.
Teniu por d'intentar-ho. Teniu por de fracassar.
Gran amic, gran cònjuge, gran pare, gran carrera.
No és tot un? No és el que sou?
Com podeu ser una cosa sense l'altra?
Però teniu por.
I és per això que no tindreu
una gran carrera, llevat que…
llevat, la més evocadora de totes les paraules…
llevat.
Però la paraula "llevat" també és va
aquella altra aterridora frase,
"I si hagués..."
"I si hagués..."
Si mai teniu aquest pensament rebotant
en el vostre cervell,
farà molt de mal.
Per tant, aquestes són les moltes raons
per les que fracassareu
en tenir una gran carrera,
llevat que…
Llevat.
Gràcies. (Aplaudiments)
Dnešní odpoledne bych s vámi chtěl diskutovat o tom,
proč se vám nepodaří mít skvělou kariéru. (Smích)
Jsem ekonom. Šířím chmury.
Koneckonců, je čas na chmurné poznámky.
Promlouvám pouze k těm, kteří chtějí mít skvělou kariéru.
Vím, že někteří z vás se již rozhodli,
že budou mít dobrou kariéru.
Vy také neuspějete --(Smích)--
protože -- Panejo, jste z neúspěchu celí rozjaření. (Smích)
Kanadská skupinka, nepochybně. (Smích)
Ti, co se snaží vybudovat dobrou kariéru neuspějí,
protože dobrých pracovních míst je dnes jako šafránu, opravdu.
Existují skvělá pracovní místa a skvělé kariéry
a pak tu jsou také časově náročné, stresující,
krev pijící, duchamorné druhy povolání,
a nic jiného mezi tím.
Takže lidi hledající dobrou práci nepochodí.
Povím vám o těch, co hledají skvělou práci, kariéru,
a proč v tom selžou.
První důvod je ten, že přestože vám lidi nespočetněkrát opakují:
"Jestli chceš mít skvělou kariéru, musíš se oddat své vášni,
pronásledovat své sny
a věci, co tě v životě nejvíc fascinují."
Slyšíte to pořád dokola a pak se rozhodnete,
že je neposlechnete. Bez ohledu na to, kolikrát jste si stáhli
promoční projev Stevena Jobse,
pořád si stojíte za svým a nic s tím neuděláte.
Nevím přesně proč.
Jste příliš líní. Je to nad vaše síly.
Bojíte se, že když budete hledat svou vášeň a nenajdete ji,
budete se cítit jako idioti a tak přijdete s výmluvami,
proč ji hledat ani nebudete.
Jsou to pouhé výmluvy, dámy a pánové.
Projdeme si celý seznam vašich kreativních
výmluv, které vám brání v tom dělat věci tak,
abyste měli skvělou kariéru.
Tak například, jedna z vašich skvělých výmluv je tahle:
"Většina lidí vděčí za svou skvělou kariéru hlavně
štěští, takže já si tuhle počkám,
třeba se na mě štěstí usměje, a když jo,
tak budu mít skvělou kariéru. Když ne, tak si vystačím s dobrou kariérou."
Žádná dobrá kariéra ale neexistuje, tudy cesta nevede.
Pak tu máme další výmluvu: "Ano, jsou výjimeční lidé,
kteří se ženou za svou vášní. Jsou to ale géniové
jako Steven Jobs. Mezi ně já nepatřím.
Když mi bylo pět, považoval jsem se za génia,
ale mí učitelé mi od té doby vyhnali tuhle
myšlenku z hlavy." (Smích)
"Takže jsem dnes dočista způsobilý."
Podívejte, kdyby se dnes psal rok 1950,
úplná způsobilost
by vám zaručila skvělou kariéru.
Dnes je ale rok 2012, světe div se,
a prohlašováním, že jste naprosto, dočista způsobilými,
přímo zatracujete svůj úspěch.
Pak tu máme další výmluvu:
"Udělal bych to, zvládl bych to, ale, ale,
no ale jsem přece normální.
Každý přece ví, že lidi, co se ženou za svou vášní,
jsou trošku šílení. Trochu divní? Že?
Šílenství a genialitu dělí tenká čára.
Nejsem šílenec. Přečetl jsem biografii Stevena Jobse.
Panečku, nejsem jako on. Jsem dobrák.
Jsem normální. Jsem obyčejný dobrák,
a obyčejní dobráci
necítí žádnou vášeň.
Ále, stejně chci skvělou kariéru.
Nejsem připravený vydat se za svou vášní, takže
to udělám jinak. Mám totiž řešení,
mám strategii.
Maminka s tatínkem mi o ní pověděli.
Maminka s tatínkem mi řekli, že když budu pilně pracovat,
budu mít skvělou kariéru. Pokud tedy budu tvrdě pracovat
a budu mít dobrou kariéru, když začnu pracovat ještě mnohem víc,
budu mít skvělou kariéru. To přece dává
matematicky smysl, ne?
Hmm. Nedává. (Smích)
Přesto jste si to sami sobě namluvili.
Víte co? Řeknu vám jedno malé tajemství.
Chcete pracovat? Chcete dřít?
Nemějte strach, uspějete. Svět vám dá spoustu
příležitostí pracovat tak, že se z vás bude kouřit,
ale jste si jistí, že vám to zaručí
skvělou kariéru, když veškeré důkazy naznačují pravý opak?
Přejděme teď k těm z vás,
co se snaží najít svou vášeň.
Opravdu si uvědomujete, že byste s tím měli začít,
žádné výmluvy. Snažíte se najít svou vášeň
a jste štěstím bez sebe.
Našli jste něco, co vás zajímá.
"Něco mě zajímá! Našel jsem zálibu!"
Říkáte mi: "Něco mě zajímá!" Já na to: "To je báječné!
A co mi tím chcete říct?"
"No, našel jsem něco, co mě zajímá."
"Jste do toho zapálení?" odvětím.
"Zajímá mě to," říkáte.
K čemu byste váš zájem přirovnali?
"Tohle mě prostě zaujalo."
A ostatní oblasti lidské aktivity vás nezaujaly?
"O ty se nazajímám."
Všechny jste si je nechali projít hlavou, že ano?
"Ne tak úplně."
Vášeň je láska vašeho života.
Vášeň vám umožní naplno
vyjádřit váš talent.
Vášeň a zájem -- dvě odlišné věci.
Opravdu půjdete za svou láskou a řeknete:
"Vezmi si mě! Jsi zajímavá." (Smích)
Na to zapomeňte. Nikdo si vás takhle nevezme a umřete v osamění.
Co chcete, potřebujete, po čem toužíte,
je vášeň, která přesahuje hranice zájmu.
Potřebujete mít 20 zájmů, a jeden z nich,
jeden z nich vás možná chytne a pohltí
víc než cokoli jiného. Pak si možná uvědomíte,
co je mezi všemi ostatními zájmy
vaše opravdová vášeň.
Jeden můj kamarád požádal svou dívku o ruku.
Byl ekonomicky racionální.
Řekl své dívce: "Vezměme se.
Spojme naše zájmy."
(Smích)
A to taky udělal.
"Opravdu tě miluji," řekl. "Miluji tě z celého srdce. Miluji tě
víc než všechny ostatní ženy, které jsem kdy poznal.
Miluji tě víc než Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
tehdy jsem byl výměnném programu v Německu." (Smích)
"Miluji tě víc než --"
No dobře! Odešla z místnosti v půli jeho
vyznávání lásky.
Potom, co překonal ono překvapivé odmítnutí,
dospěl k názoru, že jen těsně unikl
manželství s iracionální osobou;
přesto si poznačil, že až bude příště
žádat ženu o ruku, není třeba vyjmenovávat
všechy ženy, které se o tuto roli ucházely. (Smích)
Pořád ale platí to stejné -- musíte hledat alternativy,
abyste našli svůj osud.
Nebo se snad toho slova "osud" bojíte?
Děsí vás "osud"?
Teď o něm mluvíme a pokud nenajdete oblast,
která nejvíc odhaluje váš talent, pokud se spokojíte
s těmi zatracenými "zájmy", ať už to znamená cokoli,
víte, co váš čeká na konci vašeho dlouhého života?
Vaši přátelé a rodina budou stát
u vašeho hrobu a na náhrobku
budete mít vytesáno:
"Zde odpočívá významný vynálezce suchého zipu."
Na náhrobku by ale místo toho mělo být napsáno,
ve vašem alternativním životě,
pokud byste naplno projevili váš talent:
"Zde leží laureát Nobelovy ceny za fyziku,
který zformuloval jednotnou teorii pole
a prokázal reálnost nadsvětelného warp pohonu."
(Smích)
Suchý zip, zajisté. (Smích)
Příklad skvělé kariéry
a zmařené příležitosti.
Někteří z vás ale,
navzdory všem těm výmluvám,
najdou svou vášeň,
přesto ale neuspějí.
Neuspějete, protože
se neoddáte vaší vášni,
protože přijdete s novou výmluvou,
jakoukoli výmluvou, která vám v tom zabrání. Tuhle
výmluvu jsem už slyšel mnohokrát.
"Ano, mohl bych mít skvělou kariéru,
lidských vztahů si ale vážím víc než úspěchu.
Chci být skvělým přítelem, skvělým partnerem.
Chci být skvělým rodičem a tohle všechno neobětuju
za vidinu velkého úspěchu."
(Smích)
Co vám na to mám říct?
Vážně chcete, abych vám řekl:
"Namouduši přísahám, že děti nebiju." (Smích)
Podívejte se, jakou životní filozofii jste přijali.
Jste hrdinou za každou cenu a já jsem za to, že vám
jemně naznačím, že byste mohli mít skvělou kariéru,
obviňovaný, že nenávidím děti. Děti mám rád. Nebiju je.
Ano, když jsem vstoupil do této budovy, narazil jsem na jednoho
potulujícího se klučinu, ale nenakopl jsem ho. (Smích)
Jasně, musel jsem ho informovat, že tahle budova je jen pro dospěláky
a ať odsud zmizí.
Zamumlal něco o své matce
a já mu řekl, že ho stejně asi najde venku.
Když jsem ho viděl naposled, seděl na schodech a brečel. (Smích)
Padavka. (Smích)
Co si ale myslíte? Tohle po mně chcete slyšet.
Opravdu si myslíte,
že byste měli využít
děti jako svůj štít?
Víte, co se jednou stane,
vy jedni perfektní rodičové?
Vaše dítě k vám jednou přijde a řekne:
"Vím, čím chci být.
Vím, co budu v životě dělat."
Jste štěstím bez sebe. Tohle je konverzace,
na kterou každý rodič čeká, protože je jejich dítě nadané v matematice,
a těší se na to, co bude následovat.
Vaše dítě vám řekne: "Rozhodl jsem se,
že budu kouzelník.
Chci předvádět kouzla před publikem."
(Smích)
A co na to vy?
Řeknete:
"Hmm, to je riskantní.
Nemusí se ti to podařit. Nebudeš moc bohatý.
Chápeš, nevím,
zkus o tom ještě popřemýšlet,
tak moc ti to jde v matematice, co takhle --"
Vaše dítě vás přeruší a řekne:
"Tohle je ale můj sen. Je mým snem stát se kouzelníkem."
A co na to vy?
Víte, jak zareagujete?
"Podívej, já měl taky jednou sen, ale, -- ale."
Jak dokončíte tu větu s vaším "ale"?
"...Ale. Taky jsem měl jednou sen, ale bál jsem se za ním jít."
Anebo mu řeknete tohle?
"Jednou jsem měl svůj sen,
ale pak ses narodil." (Smích)
(Smích) (Potlesk)
Opravdu chcete takhle zneužít svou rodinu,
opravdu chcete vidět svého partnera a děti
jako bachaře vašich snů?
Když vám vaše dítě řeklo: "Mám svůj sen." mohli jste
mu odvětit jinak.
Mohli jste se mu podívat do očí a říct:
"Běž do toho,
tak jako já."
To mu ale nebudete moct říct,
protože jste do toho nešli. Takže to neřeknete. (Smích)
Takhle jsou hříchy rodičů
přenášeny na jejich ubohé děti.
Jaktože využíváte lidské vztahy
jako výmluvu, proč jste nenašli a nenásledovali svou vášeň?
Vy víte proč.
Ve skrytu duše to víte
a to teď myslím smrtelně vážně.
Vy znáte důvod, proč se zachumlat
do teploučka lidských vztahů.
Protože jste --
vy víte, jací jste.
Bojíte se jít za svou vášní.
Bojíte se, že budete k smíchu.
Bojíte se to zkusit. Bojíte se, že selžete.
Skvělý přítel, skvělý partner, skvělý rodič, skvělá kariéra.
Nejde to dohromady? Nejste to snad vy?
Jak můžete být jedním, aniž byste byl i druhým?
Vy se ale bojíte.
A proto nebudete mít skvělou kariéru, ledaže --
ledaže, nejpřiléhavější ze všech anglických slov --
ledaže.
Slovo "ledaže" se ale ovšem pojí
s jiným, nejstrašlivějším spojením,
"Kdybych jen tak..."
"Kdybych jen tak..."
Pokud vám tahle myšlenka bude rezonovat v hlavě,
bude to hodně bolet.
To jsou tedy mnohé důvody,
proč se vám nepodaří
mít skvělou kariéru,
ledaže...
Ledaže.
Děkuji. (Potlesk)
Jeg vil gerne, denne eftermiddag, diskutere med jer,
hvorfor I ikke kommer til at have en god karriere. (Latter)
Jeg er økonom. Jeg klarer mig skuffende.
Ved dagens slutning, er det tid til sørgerlige kommentarer.
Jeg vil kun tale til de af jer, der ønsker en fantastisk karriere.
Jeg ved, at nogle af jer allerede har besluttet jer for,
at I vil have en god karriere.
I kommer, også, til at fejle -- (Latter) --
fordi -- du milde himmel, hvor er I muntre over at fejle. (Latter)
I er sikkert en canadiske (Latter)
De af jer, som prøver på at få gode karrierer, vil fejle,
fordi gode jobs forsvinder faktisk nu.
Der er fantastiske jobs og fantastiske karrierer,
og så er der stor arbejdsbyrde, høj stress,
blodsugende, sjæle-smadrende jobs,
og stort intet mellem de to.
Så de mennesker, der leder efter gode jobs vil fejle.
Jeg vil tale om dem, der leder efter fantastiske jobs,
fantastiske karrierer, og hvorfor I vil fejle.
Den første grund er, at uanset hvor mange gange mennesker fortæller én,
"Hvis du vil have en fantastisk karriere, så skal du følge din passion,
du skal følge dine drømme
du skal følge den største fascination i dit liv,"
Man hører det igen og igen og man beslutter sig for
ikke at gøre det. Ligemeget, hvor mange gange man
downloader Steven J.'s Stanford årsafslutnings tale,
man glor stadig på det, og beslutter sig for ikke at gøre det.
Jeg er ikke helt sikker på hvorfor I beslutter jer for ikke at gøre det.
I er for dovne til at gøre det. Det er for svært.
Man er bange for at lede efter ens passion og ikke finde den,
Man vil føle sig som en idiot, så man finder på undskyldninger
om hvorfor, man ikke vil lede efter ens passion.
Og de er undskyldninger, mine damer og herrer.
Vi går gennem en hel lang liste, ens kreativitet,
og tænker på undskyldninger for ikke at gøre det man virkelig
skal gøre, hvis man vil have en fantastisk karriere.
Så, for eksempel, en af ens største undskyldninger er,
"Jamen, fantastiske karrierer er i virkeligheden, for de fleste,
kun et spørgsmål om held, så jeg venter.
Jeg vil prøve på at være heldig, og hvis jeg er heldig,
vil jeg få en fantastisk karriere. Hvis ikke, vil jeg få en god karriere."
Men en god karriere er en umulighed, så det vil ikke fungere.
Så, ens anden undskyldning er, "Ja, der er specielle mennesker,
der følger deres passion, men de er genier.
De er Steven J. Jeg er ikke et geni.
Da jeg var fem, mente jeg at jeg var et geni,
men mine professorer har banket den ide
ud af mit hoved for længe siden." (Latter) Mm?
"Og nu ved jeg, at jeg er fuldstændig kompetent."
Men, ser I, at hvis dette var 1950,
ville det at være fuldstændig kompetent,
have givet en en fantastisk karreire.
Men gæt engang? Nu har vi næsten 2012, og at sige:
"Jeg er total, fuldstændig kompetent,"
er at fordømme sig selv med den vageste ros.
Og så, selvfølgelig, en anden undskyldning:
"Jamen, jeg ville gøre dette, jeg ville gøre dette, men, men,
jamen, jeg er, trods alt, ikke mærkelig.
Alle ved, at mennesker der følger deres passion
er noget neurotiske. En smule mærkelige? Mm? Mm? Okay?
I ved, en fin linje mellem galskab og geni.
Jeg er ikke mærkelig. Jeg har læst Steven J.'s biografi.
Du milde himmel. Jeg er ikke den person. Jeg er flink.
Jeg er normal. Jeg er en flink, normal person,
og flinke, normale mennesker
har ikke passion.
Ah. Men jeg vil stadigvæk have en fantastisk karriere.
Jeg er ikke klar til at følge min passion, så jeg ved
hvad jeg vil gøre, fordi jeg har, jeg har en løsning,
jeg har en strategi.
Det er den Mor og Far fortalte mig om.
Mor og Far fortalte mig, at hvis jeg arbejdede hårdt,
ville jeg få en god karriere. Så, hvis man arbejder hårdt
og har en god karriere, hvis man arbejder virkelig, virkelig, virkelig hårdt,
vil man få en fantastisk karriere. Giver det ikke, ligesom,
mening matematisk set?"
Hmm. Nej. (Latter)
Men man har klaret, at indbilde sig selv det.
Ved I hvad? Her er en lille hemmelighed.
Vil man arbejde? Vil man arbejde virkelig, virkelig, virkelig hårdt?
Ved I hvad? Det får man succes med. Verden vil give én
muligheden for at arbejde virkelig, virkelig, virkelig hårdt.
Men er man så sikker på, at det vil give én
en fantastisk karriere, når alle beviserne viser det modsatte?
Så lad os antage, lad os se på de af jer,
der prøver på at finde jeres passion.
I forstår faktisk, at I hellere bør gøre det.
Glem undskyldningerne. I vil prøve på at finde jeres passion,
og I er så lykkelige.
I har fundet noget I er interesseret i.
Jeg har en interesse! Jeg har en interesse! Fortæller I mig.
I siger, "Jeg har en interesse!" Jeg siger, "Det er vidunderligt!
Og hvad, hvad prøver du at fortælle mig? At du -- "
"Jamen, jeg har en interesse."
Jeg siger, "Har du passion?"
"Jeg har en interesse," siger du.
Din interesse er sammenlignet med hvad?
"Jamen, jeg er interesseret i dette."
Og hvad med resten af menneskehedens aktiviteter?
"Jeg er ikke interesseret i dem."
Du har kigget på dem alle, hva?
"Nej. Ikke helt."
Passion er ens største kærlighed.
Passion er den ting, der vil hjælpe en med at skabe
det højeste udtryk af ens talent.
Passion, interesse -- det er ikke den samme ting.
Vil I virkelig gå hen til jeres skat og sige,
"Gift dig med mig! Du er interessant." (Latter)
Det kommer ikke til at ske. Det kommer ikke til at ske, og man vil dø alene. (Latter)
Det man vil have, det man vil have, det man vil have,
er passion. Det er ud over interesse.
Man har brug for 20 interesser, og så en af dem,
en af dem fanger en måske, en af dem kunne måske engagere én
mere end noget andet, og så har man måske fundet
ens største kærlighed sammelignet med alle de andre ting
som interesserer én, og det er hvad passion er.
Jeg har en karmmerat der friede til sin skat.
Han var en økonomisk rationel person.
Han sagde til sin skat, "Lad os gifte os.
Lad os fusionere vores interesser."
(Latter)
Ja han gjorde.
"Jeg elsker dig oprigtigt," sagde han. "Jeg elsker dig dybt. Jeg elsker dig
mere end nogen anden kvinde jeg nogensinde har mødt.
Jeg elsker dig mere end Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
Jeg var med i et tysk udvekslingsprogram dengang." (Latter)
"Jeg elsker dig mere end -- "
Okay! Hun forlod lokalet halvvejs gennem hans opremsning
om hans kærlighed for hende.
Efter han kom sig over overraskelsen af at blive afvist,
konkluderede han, at han med nød og næppe var sluppet
fra at gifte sig med en irrationel person,
selvom han havde noteret sig, at næste gang
han friede, var det måske ikke nødvendigt at opremse
alle de kvinder han havde haft til audition til rollen. (Latter)
Men pointen står stadig. Man skal se efter alternativer,
så man kan finde sin skæbne,
eller er I bange for ordet "skæbne"?
Skræmmer ordet "skæbne" jer?
Det er det vi taler om, og hvis man ikke finder
det højeste udtryk for ens talent, hvis man nøjes
med "interessant," hvad søren det end betyder,
ved I så hvad der sker i slutningen af jeres lange liv?
Ens venner og familie vil samles ved kirkegården,
og der, ved siden af ens gravsted, vil der være en gravsten,
og på den gravsten vil der stå,
"Her ligger en udmærket ingeniør, der opfandt Velcro."
Men det der burde have stået på gravstenen var,
efter et andet liv,
det, der burde have stået, hvis det var ens højeste udtryk af
talent, var, "Her ligger den sidste Nobelprismodtager i Fysik,
der formulerede Grand Unified Field Theory,
og demonstrerede den praktiske anvendelighed af warp drive."
(Latter)
Velcro, vor Herre bevares. (Latter)
Det ene var en fantastisk karriere.
Det anden var en forspildt chance.
Men igen, der er nogle af jer,
på trods af alle de undskyldninger, I vil finde,
I vil finde jeres passion,
og I vil stadig fejle.
I vil fejle, fordi,
fordi I kommer ikke til at gøre det,
fordi I vil have opfundet en ny undskyldning,
en hvilken som helst undskyldning for at ikke at have taget affære, og denne undskyldning
har jeg hørt så mange gange.
"Ja, jeg ville følge en fantastisk karriere, men jeg værdsætter
menneskelige forhold mere end præstationer.
Jeg vil være en fantastisk ven. Jeg vil være en fantastisk ægtefælle.
Jeg vil være en fantastisk forælder, og jeg vil ikke ofre dem
på alteret for fantastiske præstationer."
(Latter)
Hvad vil I have jeg skal sige?
Men, vil I virkelig have mit til at sige nu, fortælle jer,
"Stol på mig, jeg sparker virkelig ikke børn." (Latter)
Hmm? Se på den verdensanskuelse I har givet jer.
I er en helt uanset hvad, og jeg, ved at antyde,
nok så yndefuldt, at hvis I måske ønsker en fantastisk karriere,
så må I hade børn. Jeg hader ikke børn. Jeg sparker dem ikke.
Ja, der var et lille barn, der gik gennem denne bygning
da jeg kom her, og nej, jeg sparkede ham ikke. (Latter)
Jeg måtte fortælle ham, at bygningen kun var for voksne
og at komme ud.
Han mumlede noget om sin mor,
og jeg fortalte ham at hun sikkert ville finde ham udenfor alligevel.
Sidste gang jeg så ham, sad han på trapperne og græd. (Latter)
Sikke en kylling. (Latter)
Men hvad mener I? Det er hvad I forventede at jeg ville sige.
Mener I virkelig, mener I virkelig at det er passende
at man bør tage
børn og bruge dem som et skjold?
I ved at det vil ske en dag,
din ideale forælder, dig?
Den knægt vil komme til en en dag og sige,
"Jeg ved hvad jeg vil være.
Jeg ved hvad jeg vil gøre med mit liv."
Man er så glad. Det er samtalen
en forælder gerne vil høre, fordi ens barn er god til matematik,
og man ved, at du vil elske at høre det, der kommer bagefter.
Knægten siger, "Jeg har besluttet,
at jeg vil være tryllekunstner.
Jeg vil udføre tryllekunster på scenen."
(Latter)
Og hvad siger du?
Du siger, du siger,
"Umm …det er riscikabelt, knægt.
Det kunne slå fejl, knægt. Det kommer du ikke til at tjene mange penge på, knægt.
Du ved, jeg ved det ikke, knægt,
du bør tænke over det igen, knægt,
Du er så god til matematik, hvorfor vil du ikke -- "
Og ungen afbryder en, og siger,
"Men det er min drøm. Det er min drøm at gøre dette."
Og hvad siger du?
Ved du, hvad du vil sige?
"Hør knægt. Jeg havde også en drøm engang, men -- men."
Så hvordan vil du afslutte sætningen med ens "men"?
"… Men. Jeg havde også en drøm, engang, knægt, men jeg var bange for at følge den."
Eller, vil du fortælle ham dette:
"Jeg havde en drøm engang, knægt.
Men så blev du født." (Latter)
(Latter) (Bifald)
Vil du, vil du virkelig bruge ens familie,
vil du virkelig nogensinde kigge på din ægtefælle
og din knægt og så se dine fangevogtere?
Der var noget man kunne have sagt til sin unge
da han eller hun sagde, "Jeg har en drøm."
Man kunne have sagt, kigget ungen i ansigtet, og sagt,
"Gør det, knægt,
ligesom jeg gjorde."
Men man vil ikke være i stand til at sige det
fordi det gjorde man ikke. Så det kan man ikke. (Latter)
Så forældrenes synder
hjemsøger de arme børn.
Hvorfor vil man søge tilflugt i menneskelige forhold,
som ens undskyldning, for ikke at finde og følge ens passion?
I ved hvorfor.
Inderst inde ved man hvorfor
og jeg er fuldstændig alvorlig.
Man ved hvorfor man ville blive helt varm og kærlig
og pakke sig selv ind i menneskelige forhold.
Det er fordi man er --
Man ved hvad man er.
Man er bange for at følge din passion.
Man er bange for at se latterlig ud.
Man er bange for at prøve. Man er bange for at man måske fejler.
Fantastisk ven, fantastisk ægtefælle, fantastisk forælder, fantastisk karriere.
Er det ikke pakken? Er det ikke den man er?
Hvordan kan man være den ene uden den anden?
Man er bange.
Og det er grunden til man ikke vil få en fantastisk karriere, medmindre --
medmindre, det mest stemningsvækkende af alle de engelske ord --
medmindre.
Men medmindre-ordet er også forbundet
med den anden, mest skræmmende vending,
"Hvis bare jeg havde …"
"Hvis bare jeg havde …"
Hvis man nogensinde har haft den tanke rummestere rundt i hjernen,
vil den gøre meget ondt.
Så, der er mange grunde
til hvorfor man vil fejle
med at have en fantastisk karriere,
medmindre …
Medmindre.
Tak. (Bifald)
Heute nachmittag möchte
ich mit Ihnen besprechen,
warum Sie daran scheitern werden,
eine großartige Karriere zu haben. (Gelächter)
Ich bin Wirtschaftswissenschaftler.
Ich rede düster.
Am Ende des Tages ist es Zeit
für düstere Bemerkungen.
Ich richte mich nur an jene unter Ihnen,
die eine großartige Karriere wollen.
Ich weiß, einige unter Ihnen
haben bereits entschieden,
dass Sie eine gute
Karriere wollen.
Sie werden auch scheitern, – (Gelächter) –
denn – Du meine Güte, Sie sind alle
vergnügt über das Scheitern. (Gelächter)
Kanadische Gruppe,
zweifellos. (Gelächter)
Die, die versuchen eine gute Karriere
zu haben, werden scheitern,
denn tatsächlich verschwinden
derzeit gute Jobs.
Es gibt großartige Jobs
und großartige Karrieren
und dann gibt es die
arbeitsintensiven, stressreichen,
blutsaugenden,
seelenzerstörenden Jobs
und so gut wie
nichts dazwischen.
Demnach werden die Leute, die
nach guten Jobs suchen, scheitern.
Ich werde über jene reden, die
nach großartigen Jobs, großartigen
Karrieren suchen und warum
Sie scheitern werden.
Der erste Grund ist, dass egal
wie oft Leute Ihnen sagen,
„Wenn du eine großartige Karriere möchtest,
musst du deiner Leidenschaft folgen,
du musst deinen Träumen
folgen, du musst
der größten Begeisterung
deines Lebens nachgehen“,
das hören Sie immer wieder
und dann entscheiden Sie,
es nicht zu tun. Es macht keinen
Unterschied, wie viele Male Sie
Steven J.s Rede vor Stanford-
Universitätsabsolventen downloaden,
Sie werden sie sich wieder anschauen
und entscheiden, es nicht zu tun.
Ich bin mir nicht ganz sicher,
warum Sie sich dagegen entscheiden.
Sie sind zu faul es zu tun.
Es ist zu schwierig.
Sie haben Angst, dass wenn Sie Ihre
Leidenschaft suchen und diese nicht finden,
Sie sich wie ein Idiot fühlen würden.
Also machen Sie Ausflüchte,
warum Sie nicht nach Ihrer
Leidenschaft Ausschau halten.
Das sind Ausreden,
meine Damen und Herren.
Wir werden eine vollständige, lange
Liste durchsehen, Ihre Kreativität
im Erfinden von Ausreden, nicht
das zu tun, was Sie wirklich
tun müssen, wenn Sie eine
großartige Karriere haben wollen.
Also, zum Beispiel, eine
Ihrer tollen Ausreden ist:
„Nun, großartige Karrieren sind wirklich
und wahrhaftig, für die meisten Menschen
einfach Glückssache, also
werde ich herumstehen,
ich werde versuchen Glück zu
haben und wenn ich Glück habe,
werde ich eine großartige Karriere haben. Wenn
nicht, dann werde ich eine gute Karriere haben.“
Aber eine gute Karriere ist eine Unmöglichkeit,
also wird das nicht funktionieren.
Des Weiteren ist Ihre andere Ausrede:
„Ja, es gibt spezielle Menschen,
die ihrer Leidenschaft folgen,
aber die sind Genies.
Die sind Steven J.
Aber ich bin kein Genie.
Als ich fünf war, dachte ich,
ich wäre ein Genie,
aber meine Professoren
haben mir diese Idee
ordentlich aus dem Kopf getrieben.“
(Gelächter) Mm?
„Und jetzt weiß ich, dass
ich absolut kompetent bin.“
Nun, Sie sehen,
wenn es 1950 wäre,
hätte komplette Kompetenz
Ihnen eine großartige Karriere gebracht.
Aber wissen Sie was? Es ist fast
2012 und der Welt zu sagen:
„Ich bin völlig und
absolut kompetent“,
heißt, sich selbst mit dem
schwächsten Lob zu vernichten.
Und dann natürlich
eine andere Ausrede:
„Nun, ich würde es tun,
wirklich tun, aber
nun, nach allen Überlegungen,
ich bin doch nicht seltsam."
Jeder weiß, dass Menschen,
die ihrer Leidenschaft folgen,
etwas zwanghaft sind. Ein
bisschen komisch? Mm? Okay?
Sie wissen ja, es ist ein schmaler Grat
zwischen Wahnsinn und Genie.
Ich bin nicht seltsam. Ich habe
Steven J.s Biographie gelesen.
Du meine Güte. Ich bin nicht
so eine Person. Ich bin nett.
Ich bin normal. Ich bin
eine nette, normale Person
und nette, normale Menschen
haben keine Leidenschaft.
Ah. Aber ich will trotzdem
eine großartige Karriere.
Ich bin nicht bereit, meiner Passion
zu folgen, somit weiß ich
was ich tun werde, weil
ich eine Lösung habe.
Ich habe eine Strategie.
Es ist die, von der Mama und
Papa mir erzählt haben.
"Mama und Papa haben mir gesagt,
dass wenn ich hart arbeite,
ich eine gute Karriere haben würde."
Also, wenn Sie hart arbeiten
und eine gute Karriere haben,
wenn Sie sehr, sehr hart arbeiten
werden Sie eine großartige Karriere
haben. Macht das nicht
schon rechnerisch Sinn?
Hmm. Nein. (Gelächter)
Aber Sie haben es geschafft,
sich das einzureden.
Wissen Sie was? Hier ist
ein kleines Geheimnis.
Sie möchten arbeiten? Sie möchten
wirklich, wirklich hart arbeiten?
Wissen Sie was? Sie werden es
schaffen. Die Welt wird Ihnen
die Möglichkeit geben, ganz
ungeheuer hart zu arbeiten,
aber sind Sie sich so sicher,
dass das zu einer
großartigen Karriere führt, obwohl
alle Beweise aufs Gegenteil hindeuten?
Also nehmen wir einmal an,
nehmen wir jene unter Ihnen,
die versuchen, ihre
Leidenschaft zu finden.
Sie verstehen in der Tat, dass
Sie wirklich besser daran arbeiten,
abgesehen von den Ausreden.
Sie versuchen, Ihre Passion zu finden
und Sie sind überglücklich.
Sie haben etwas gefunden,
für das Sie sich interessieren.
Ich habe Interesse! Ich habe
Interesse! Wem erzählen Sie das.
Sie sagen: „Ich habe Interesse!"
Ich sage: „Das ist wunderbar.
Und was, was genau versuchen Sie
mir damit zu sagen? Dass Sie –“
„Tja, ich habe Interesse.“
Ich sage: „Haben Sie Leidenschaft?“
"Ich habe Interesse“, sagen Sie.
Ihr Interesse steht
im Vergleich zu was?
„Nun, ich interessiere
mich dafür.“
Und was ist mit den übrigen
menschlichen Aktivitäten?
„An denen bin ich
nicht interessiert.“
Die haben Sie sich alle
angesehen, nicht wahr?
„Nein. Nicht direkt.“
Leidenschaft ist Ihre größte Liebe.
Leidenschaft ist die
Sache, die Ihnen
zum höchsten Ausdruck
Ihres Talents verhelfen wird.
Leidenschaft und Interesse –
das ist nicht dasselbe.
Werden Sie wirklich zu Ihrem
Schatz gehen und sagen:
„Heirate mich! Du bist
interessant.“ (Gelächter)
Das wird nicht passieren und Sie
werden einsam sterben. (Gelächter)
Was Sie wollen, was
Sie wirklich wollen,
ist Leidenschaft. Das
übersteigt Interesse.
Sie brauchen 20 Interessen
und eins davon,
eins davon wird Sie packen,
eins davon wird Sie fesseln,
mehr als alles andere und
dann haben Sie womöglich
Ihre größte Liebe im Vergleich
zu allen anderen Dingen gefunden,
die Sie interessieren,
und das ist Leidenschaft.
Ich habe einen Freund, der seinem
Schatz einen Antrag machte.
Er war eine ökonomisch
vernünftige Person.
Er sagte zu seinem Schatz:
„Lass uns heiraten.
Lass uns unsere
Interessen verschmelzen.“
(Gelächter)
Ja, das tat er.
„Ich liebe dich wirklich“, sagte er.
„Ich liebe dich innigst. Ich liebe dich
mehr als all die anderen Frauen,
die ich kennengelernt habe.
Ich liebe dich mehr als
Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel –
Ich war auf einem Austauschprogramm
in Deutschland damals.“ (Gelächter)
„Ich liebe dich mehr als –“
Also gut. Sie verließ den Raum
noch während seiner Aufzählung
über seine Liebe zu ihr.
Nachdem er seine Überraschung
überwand, Sie wissen schon,
abgelehnt zu werden, kam er
zu dem Schluss, gerade noch
der Heirat mit einer irrationalen
Person entkommen zu sein,
obwohl er sich merkte,
beim nächsten Mal,
wenn er einen Antrag machen würde,
vielleicht nicht unbedingt
alle Frauen aufzuzählen, die zur
Auswahl gestanden hatten. (Gelächter)
Aber der Punkt gilt. Sie müssen
nach Alternativen suchen,
um Ihre Bestimmung zu finden,
oder haben Sie Angst vor
dem Wort „Bestimmung“?
Verängstigt Sie das
Wort „Bestimmung“?
Genau darüber sprechen
wir, und wenn Sie nicht
den höchsten Ausdruck Ihres
Talents finden, wenn Sie
beim „Interesse“ stehen bleiben, was
zum Teufel das auch heißen mag,
wissen Sie, was dann am Ende Ihres
langen Lebens passieren wird?
Ihre Freunde und Familie werden
sich am Friedhof versammeln,
und dort, auf Ihrem Grab
wird ein Grabstein stehen,
auf dem geschrieben steht:
„Hier ruht ein ausgezeichneter
Ingenieur, der Klettverschluss erfand.“
Aber was auf dem Grabstein
hätte stehen sollen,
in einem anderen Leben,
was darauf hätte stehen sollen,
wenn es der höchste Ausdruck
Ihres Talents wäre, ist: „Hier ruht
der letzte Nobelpreisträger für Physik,
der die allumfassende
Feldtheorie formulierte
und die Nützlichkeit des
Warpantriebs demonstrierte.“
(Gelächter)
Klettverschluss, na ja.
(Gelächter)
Das eine war eine
großartige Karriere.
Das andere eine
versäumte Chance.
Aber dann gibt es
einige unter Ihnen,
die sie trotz aller Ausreden
finden werden,
Ihre Leidenschaft,
und trotzdem werden
Sie scheitern.
Sie werden scheitern, weil
Sie es einfach nicht tun werden,
weil Sie eine neue Ausrede
erfinden werden,
alles ist recht, um sich vor dem entscheidenden
Schritt zurückzuhalten, und diese Ausrede
habe ich so oft gehört.
„Ja, ich würde eine große Karriere
verfolgen, doch ziehe
ich die menschlichen Beziehungen
den Leistungen vor.
Ich will ein großartiger Freund sein. Ich
möchte ein großartiger Ehepartner sein.
Ich möchte ein tolles Elternteil
sein und ich will sie
auf dem Altar herausragender
Leistungen opfern.“
(Gelächter)
Was soll ich Ihnen darauf sagen?
Wollen Sie jetzt wirklich,
dass ich Ihnen sage:
„Im Ernst, ich schwör's Ihnen,
ich trete Kinder nicht.“ (Gelächter)
Hmm? Betrachten Sie die Weltanschauung,
die Sie sich selbst gegeben haben.
Sie sind ein Held in jedem Fall und
ich, allein durch den Vorschlag,
so vorsichtig wie möglich, Sie könnten
eine großartige Karriere wollen,
erwecke den Anschein, Kinder zu hassen.
Ich hasse Kinder nicht. Ich trete sie nicht.
Ja, da war ein kleines Kind, das
durch dieses Gebäude spazierte,
als ich hierher kam und nein,
ich habe ihn nicht getreten. (Gelächter)
Natürlich musste ich ihm sagen, dass
das Gebäude nur für Erwachsene war
und dass es gehen müsse.
Er nuschelte irgendetwas
von seiner Mutter
und ich sagte ihm, sie würde
ihn sowieso draußen finden.
Wie ich ihn vorhin sah, saß er
weinend auf der Treppe. (Gelächter)
Was für ein Schwächling.
(Gelächter)
Aber worauf wollen Sie hinaus? Das ist es,
was Sie von mir als Antwort erwarten.
Denken Sie wirklich, dass
es angemessen wäre,
tatsächlich Kinder
herzuhalten,
um sie als Schutzschild
zu benutzen?
Wissen Sie, was eines
Tages passieren wird,
und zwar Ihnen,
als idealem Elternteil?
Das Kind wird eines Tages
zu Ihnen kommen und sagen:
„Ich weiß, was ich
werden möchte.
Ich weiß, was ich mit meinem
Leben anfangen werde.“
Sie sind überglücklich.
Das ist das Gespräch,
das Mütter und Väter hören wollen,
weil Ihr Kind gut in Mathe ist
und Sie wissen, was
als Nächstes kommt.
Ihr Kind sagt:
„Ich habe beschlossen,
ich will Zauberer werden.
Ich möchte Zauberkunststücke
auf der Bühne aufführen.“
(Gelächter)
Und was sagen Sie?
Sie sagen:
„Ähmm ... das ist
riskant, mein Kind.
Das könnte schiefgehen, mein Kind.
Das bringt nicht viel Geld, mein Kind.
Weißt du, ich weiß
nicht, mein Kind,
vielleicht denkst du darüber
noch einmal nach,
du bist doch so gut in Mathe,
warum magst du nicht –“
Und das Kind unterbricht
Sie und sagt:
„Aber das ist mein Traum.
Es ist mein Traum, das zu tun.“
Und was werden
Sie darauf sagen?
Wissen Sie, was Sie
darauf sagen werden?
„Schau mal. Ich hatte auch
mal einen Traum, aber –" "Aber."
Also, wie werden Sie den Satz
mit dem „aber“ abschließen?
„... Aber. Ich hatte auch mal einen Traum, aber
ich war zu ängstlich, ihn zu verfolgen.“
Oder werden Sie ihm
Folgendes sagen?
„Ich hatte einmal einen
Traum, mein Kind.
Aber dann bist du auf
die Welt gekommen.“ (Gelächter)
(Gelächter)
(Applaus)
Wollen Sie, wollen Sie wirklich
Ihre Familie benutzen,
wollen Sie wirklich
Ihren Ehepartner und
Ihre Kinder anschauen und
Ihre Kerkermeister sehen?
Da gäbe es etwas, das Sie Ihrem
Kind hätten sagen können
als er oder sie sagte:
„Ich habe einen Traum.“
Sie hätten mit einem Blick in die
Augen Ihres Kindes sagen können:
„Tu es, mein Kind,
so wie ich es getan habe.“
Aber Sie werden nicht in der
Lage sein, das zu sagen,
weil Sie es nicht getan haben.
Also können Sie es nicht. (Gelächter)
Und so werden die
Sünden der Eltern
an die armen Kinder
weitergegeben.
Warum suchen Sie Zuflucht
in menschlichen Beziehungen
als Entschuldigung, nicht Ihre
Leidenschaft zu finden oder ihr zu folgen?
Sie wissen, warum.
Im Grunde Ihres Herzens
wissen Sie, warum
und das meine ich
absolut ernst.
Sie wissen, warum Sie sich so
unglaublich wohlig warm fühlen
und sich in menschlichen
Beziehungen einmummeln werden.
Das ist so, weil Sie –
Sie wissen,
was Sie sind.
Sie haben Angst, Ihrer
Leidenschaft nachzugehen.
Sie haben Angst,
lächerlich auszusehen.
Sie haben Angst, es zu versuchen.
Sie haben Angst, womöglich zu versagen.
Großartiger Freund, großartiger Ehepartner,
großartiges Elternteil, großartige Karriere.
Ist das nicht eine Packung?
Ist das nicht, wer Sie sind?
Wie können Sie eines davon
sein ohne das andere?
Aber Sie haben Angst.
Und das ist der Grund, weshalb Sie keine
großartige Karriere haben werden, es sei denn –
'es sei denn', die aufrüttelndsten aller Wörter –
'es sei denn'.
Aber diese Wörter 'es sei denn'
stehen in Verbindung
mit jenen anderen,
entsetzlichen Worten:
„Hätte ich doch nur ...“
„Hätte ich doch nur ...“
Wenn dieser Gedanke jemals
in Ihrem Gehirn querschlägt,
wird es sehr schmerzen.
Nun, dies sind die
zahlreichen Gründe,
warum Sie daran
scheitern werden,
eine großartige Karriere
zu haben,
es sei denn ...
Es sei denn.
Danke. (Applaus)
Θέλω να συζητήσω μαζί σας σήμερα το απόγευμα
γιατί θα αποτύχετε να έχετε μια σπουδαία καριέρα.
(Γέλια)
Είμαι οικονομολόγος. Προκαλώ θλίψη.
Στο τέλος της ημέρας,
είμαι έτοιμος για θλιβερές παρατηρήσεις.
Θέλω να μιλήσω μόνο σε όσους
θέλουν μια σπουδαία καριέρα.
Ξέρω ότι μερικοί από εσάς έχετε είδη αποφασίσει
ότι θέλετε μία καλή κεριέρα.
Κι εσείς θα αποτύχετε
(Γέλια)
διότι - Στο καλό, είστε όλοι ευδιάθετοι που θα αποτύχετε. (Γέλια)
Ομάδα Καναδών, αναμφίβολα. (Γέλια)
Όσοι προσπαθούν να έχουν καλή καριέρα θα αποτύχουν,
γιατί, πραγματικά, οι καλές δουλειές τώρα εξαφανίζονται.
Υπάρχουν σπουδαίες δουλειές και σπουδαίες καριέρες,
και μετά υπάρχουν δουλειές
με μεγάλο φόρτο εργασίας, με πολύ πίεση,
αιματορουφήκτρες, ψυχοκαταστροφικές δουλειές,
και σχεδόν τίποτα άλλο στο ενδιάμεσο.
Έτσι αυτοί που ψάχνουν για καλές δουλειές θα αποτύχουν.
Θα μιλήσω για αυτούς που ψάχνουν για σπουδαίες θέσεις εργασίας,
σπουδαίες καριέρες, και για ποιους λόγους θα αποτύχουν.
Ο πρώτος λόγος είναι ανεξάρτητα
από το πόσες φορές θα σου πει ο κόσμος,
«Αν θες μια σπουδαία καριέρα,
πρέπει κυνηγήσεις να το πάθος σου
πρέπει να κυνηγήσεις τα όνειρα σου,
πρέπει να κυνηγήσεις,
το μεγαλύτερο ενδιαφέρον της ζωής σου,»
το ακούς ξανά και ξανά και τότε αποφασίζεις
να μην το κάνεις. Δέν έχει σημασία πόσες φορές κατέβασες
τον εναρκτήριο λόγο του Στήβεν Τζομπς
στο Στάνφορντ,
εξακολουθείς να το κοιτάζεις
και αποφασίζεις να μην το κάνεις.
Δεν είμαι απόλυτα σίγουρος
γιατί αποφασίζεις να μην το κάνεις.
Βαριέσαι να το κάνεις. Είναι πολύ δύσκολο.
Φοβάσαι ότι άμα ψάχνεις για το πάθος σου
και δεν το βρείς,
θα νιώσεις σαν να είσαι βλάκας
και τότε εφεύρεις δικαιολογίες
για τους λόγους που δεν θα ψάξεις για το πάθος σου.
Και είναι δικαιολογίες, κυρίες και κύριοι.
Θα εξετάσουμε μια μεγάλη λίστα,
την δημιουργικότητα σου,
και την εφεύρεση δικαιολογίων
για να μην κάνεις αυτό που πρέπει
να κάνεις αν θέλεις μια σπουδαία καριέρα.
Για παράδειγμα,
μία απο τις μεγάλες δικαιολογίες σου είναι,
«Οι σπουδαίες καριέρες είναι στην πραγματικότητα,
για τον περισσότερο κόσμο
απλά θέμα τύχης,
γι'αυτό θα σταθώ κάπου εδώ γύρω,
θα προσπαθήσω να είμαι τυχερός,
και αν είμαι τυχερός,
θα έχω μια σπουδαία καριέρα.
Αν όχι θα έχω μια καλή καριέρα.»
Αλλά η καλή καριέρα είναι αδύνατη,
γι'αυτό δεν θα λειτουργήσει.
Η άλλη δικαιολογία σου είναι,
«Ναι, υπάρχουν ξεχωριστοί άνθρωποι
που κυνηγούν το πάθος τους, αλλά είναι ιδιοφυΐες.
Είναι όπως ο Στήβεν Τζομπς.
Εγώ δεν είμαι ιδιοφυΐα.
Όταν ήμουν πέντε, νόμιζα πως ήμουν ιδιοφυΐα,
αλλά οι καθηγητές μου εξαφάνισαν αυτή την ιδέα
από το μυαλό μου, εδώ και καιρό.»
(Γέλιο) Μμ;
«Και τώρα ξέρω ότι είμαι απόλυτα ικανός.»
Βλέπετε, αν ήταν το 1950,
το να είσαι απόλυτα ικανός,
αυτό θα σου εξασφάλιζε μια σπουδαία καριέρα.
Αλλά ξέρεις κάτι;
Είμαστε σχεδόν στο 2012, και το να λές
στον κόσμο «Είμαι απόλυτα ικανός,»
είναι σαν να καταδικάζεις τον εαυτό σου
με ένα μικρό έπαινο.
Και μετά, φυσικά, μια άλλη δικαιολογία:
«Θα έκανα αυτό, θα έκανα εκείνο, αλλά, αλλά,
καλά, τελικά, δεν είμαι παράξενος.
Όλοι γνωρίζουν ότι οι άνθρωποι
που κυνηγάνε το πάθος τους,
έχουν κάποιες εμμονές. Είναι λίγο περίεργοι;
Μμ; Μμ; Εντάξει;
Ξέρετε, η λεπτή γραμμή ανάμεσα στην τρέλλα και την ιδιοφυΐα.
Δεν είμαι παράξενος.
Έχω διαβάσει την βιογραφία του Στήβεν Τζομπς.
Θεέ μου. Δεν είμαι αυτό το άτομο. Είμαι καλός.
Είμαι νορμάλ. Είμαι ένα καλό και νορμάλ άτομο,
και οι καλοί, νορμάλ άνθρωποι,
δεν έχουν πάθος.
Αα. Αλλά εξακολουθώ να θέλω μια σπουδαία καριέρα.
Δεν είμαι προετοιμασμένος να κυνηγήσω το πάθος μου,
αλλά ξέρω τι θα κάνω, γιατί έχω, έχω μια λύση,
έχω μία στρατηγική.
Είναι αυτή για την οποία
μου μίλησαν ο Μπαμπάς και η Μαμά.
Η Μαμά και ο Μπαμπάς
μου είπαν ότι άμα δουλέψω σκληρά,
θα έχω μια καλή καριέρα. Γι'αυτό, αν δουλέψεις σκληρά
και έχεις μια καλή καριέρα,
αν δουλέψεις πολύ, πολύ, πολύ σκληρά,
θα έχεις μια σπουδαία καριέρα. Αυτό δεν μοιάζει,
με μαθηματική ακρίβεια?»
Χμμ. Μάλλον όχι. (Γέλια)
Αλλά καταφέρες να πείσεις τον εαυτό σου γι'αυτό.
Ξέρεις κάτι; Άκου ένα μυστικό.
Θέλεις να δουλέψεις;
Θέλεις να δουλέψεις πολύ, πολύ, πολύ σκληρά;
Ξέρεις κάτι? Θα πετύχεις. Ο κόσμος θα σου δώσει
την ευκαιρία να δουλέψεις πολύ, πολύ, πολύ, σκληρά,
αλλά είσαι σίγουρος ότι αυτό θα σου προσφέρει
μια σπουδαία καριέρα όταν
όλα τα στοιχεία είναι εναντίον;
Οπότε ας υποθέσουμε, ας ασχοληθούμε με όσους απο εσάς
προσπαθείτε να βρείτε το πάθος σας.
Πραγματικά καταλαβαίνεις ότι πρέπει να το κάνεις,
άσε τις δικαιολογίες. Προσπαθείς να βρείς το πάθος σου,
και είσαι ευτυχισμένος.
Βρήκες κάτι που σε ενδιαφέρει.
Έχω ένα ενδιαφέρον! Έχω ένα ενδιαφέρον!
Εμένα μου λες.
Λες, «Έχω ένα ενδιαφέρον!»
Σου λέω, «Αυτό είναι υπέροχο!»
Και τι προσπαθείς να μου πείς; Ότι εσυ-
«Λοιπόν, έχω ένα ενδιαφέρον.»
Σου λέω, «Έχεις πάθος;»
«Έχω ένα ενδιαφέρον,» λες εσύ.
Το ενδιαφέρον σου με τι συγκρίνεται;
«Λοιπόν, ενδιαφέρομαι για αυτο.»
και τι γίνεται με τις υπόλοιπες δραστηριότητες της ανθρωπότητας;
«Δεν με ενδιαφέρουν.»
Τις έχεις εξετάσει όλες, έτσι δεν είναι;
«Οχι. Όχι ακριβώς.»
Το πάθος είναι η μεγαλύτερη σου αγάπη.
Το πάθος είναι αυτό
που θα σε βοηθήσει να δημιουργήσεις
την υψηλότερη έκφραση του ταλέντου σου.
Πάθος, ενδιαφέρον -- δεν είναι το ίδιο πράγμα.
Στα αλήθεια θα πας στην αγαπημένη σου και θα πεις
«Παντρέψου με! Είσαι ενδιαφέρουσα.»
(Γέλια)
Δεν πρόκειτε να γίνει. Δεν πρόκειτε να γίνει,
και θα πεθάνεις μόνος. (Γέλια)
Αυτό που θέλεις, αυτό που θέλεις, αυτό που θέλεις,
είναι το πάθος. Πάει πιο πέρα από το ενδιαφέρον.
Χρειάζεσαι 20 ενδιαφέροντα, και τότε ένα απο αυτά,
ένα από αυτά μπορεί να σε καθηλώσει, ένα από αυτά μπορεί να σε εμπλέξει
περισσότερο από οτιδήποτε άλλο,
και τότε μπορεί να βρήκες
την μεγαλύτερη αγάπη σου σε σύγκριση
με όλα τα άλλα πράγματα
που σε ενδιαφέρουν, και αυτό λέγεται πάθος.
Έχω ένα φίλο,
που έκανε πρόταση γάμου στην γλυκιά του.
Ήταν ένα οικονομικά ορθολογικό άτομο.
Είπε στην γλυκιά του, «Ας παντρευτούμε.
Ας συγχωνεψουμε τα συμφερόντα μας.»
(Γέλια)
Ναι το έκανε.
«Σ'αγαπώ αληθινά,» είπε. «Σ'αγαπώ βαθιά. Σ'αγαπώ
περισσότερο από κάθε άλλη γυναίκα
που έχω συναντήσει ποτέ.
Σε αγαπώ περισσότερο από την Μαίρη,
την Τζέιν, την Σούζι, την Πηνελόπη,
την Ίνγκριντ, την Γερτρούδη, την Γκρέτελ--
Ήμουν σε ένα γερμανικό πρόγραμμα ανταλλάγης τότε.» (Γέλια)
«Σ'αγαπώ περισσότερο από —"
Εντάξει! Εκείνη αποχώρησε από την αίθουσα
στην μέση της απαρίθμησης
της αγάπης του για εκείνη.
Αφού ξεπέρασε την αρχική του έκπληξή, ξέρετε,
αυτή της απορρίψης, συμπέρανε ότι είχε μια οδό διαφυγής
από ένα γάμο με ένα παράλογο άτομο,
αν και έκανε μια σημείωση προς τον εαυτό
ώστε την επόμενη φορά
που θα έκανε πρόταση γάμου,
ίσως δεν ήταν απαραίτητο να απαριθμήσει
όλες οι γυναίκες που τους είχε
κάνει οντισιόν για τον ρόλο. (Γέλια)
Αλλά το θέμα παραμένει.
Πρέπει να κοιτάξετε για εναλλακτικές λύσεις
έτσι ώστε να βρείτε το πεπρωμένο σας,
ή φοβάστε τη λέξη «πεπρωμένο»;
Μήπως η λέξη «πεπρωμένο» σας τρομάζει;
Σε αυτό αναφερόμαστε και εάν δεν μπορείτε να βρείτε
την υψηλότερη έκφραση του ταλέντου σας,
εάν συμβιβάζεστε
με "ενδιαφέροντα",
ό,τι στο καλό και να σημαίνει αυτό,
ξέρετε τι θα συμβεί στο τέλος της μακράς ζωής σας;
Οι φίλοι και η οικογένειά σας
θα συγκεντρωθούν στο νεκροταφείο,
και εκει δίπλα στο τάφο σας
θα υπάρχει μια ταφόπλακα,
και πάνω στην ταφόπλακα θα γράφει,
«Εδώ έγκειται ένας διακεκριμένος μηχανικός
ο οποίος εφηύρε το Velcro.»
Αλλά αυτό που έπρεπε να γράφει αυτή η ταφόπλακα,
σε μια εναλλακτική ζωή,
αυτό που θα έπρεπε να γράφει
αν ήταν η υψηλότερη έκφραση του
ταλέντου σου, ήταν,
«Εδώ έγκειται ο τελευταίος νομπελίστας φυσικής,
που διατύπωσε την μεγάλη ενοποιημένη θεωρία πεδίου
και απέδειξε την πρακτικότητα της κινητήριας δίνης.»
(Γέλια)
Velcro, πράγματι. (Γέλια)
H μία ήταν μεγάλη καριέρα.
Η άλλη ήταν μία χαμένη ευκαιρία.
Αλλά τότε, υπάρχουν ορισμένοι από εσάς,
που παρ 'όλες αυτές τις δικαιολογίες, θα βρείτε,
θα βρείτε το πάθος σας,
και πάλι θα αποτύχετε.
Θα αποτύχετε, γιατί,
γιατί δεν πρόκειται να το κάνετε,
γιατί θα έχετε εφεύρει μια νέα δικαιολογία,
οποιαδήποτε δικαιολογία για αποτύχετε
να λάβετε δράση και αυτή τη δικαιολογία
την έχω ακούσει τόσες φορές.
«Ναι, θα κυνηγούσα μια σπουδαία καριέρα, αλλά εκτιμώ
τις ανθρώπινες σχέσεις
περισσότερο από οποιδήποτε επίτευγμα.
Θέλω να γίνω ένας καλός φίλος.
Θέλω να είμαι ένας υπέροχος συζύγος.
Θέλω να είμαι καλός γονιός,
και δεν θα τους θυσιάσω,
στο βωμό του μεγάλου επιτεύγματος.»
(Γέλια)
Τι θέλετε να πω;
Τώρα, θέλετε πραγματικά να πω τώρα, να σας πω
«Στ'αλήθεια, ορκίζομαι δεν κλωτσάω παιδιά.»
(Γέλια)
Χμμ; Κοίταξε την κοσμοθεωρία
που έδωσες στον εαυτό σου.
Είσαι ήρωας ανεξάρτητα από αυτό,
κι εγώ, που προτείνα,
τόσο απλά, ότι ίσως θα ήθελες μια σπουδαία καριέρα,
πρέπει να μισώ τα παιδιά.
Δε μισώ τα παιδιά. Δεν τα κλωτσάω.
Ναι, υπήρχε ένα μικρό παιδί
που περιπλανιότανε μέσα σε αυτό το κτίριο
όταν ήρθα εδώ, και όχι, δεν το κλώτσησα.
(Γέλια)
Φυσικά, έπρεπε να του πω
ότι το κτήριο ήταν μόνο για ενήλικες
και να βγει έξω.
Αυτό ψέλλισε κάτι σχετικά με τη μητέρα του,
και του είπα ότι αυτή πιθανώς
θα τον βρεί έξω ούτως ή άλλως.
Τελευταία φορά που τον είδα
ήταν στα σκαλιά και έκλαιγε. (Γέλια)
Τι κλαψιάρικο.
(Γέλια)
Αλλά τι εννοείτε;
Αυτό είναι αυτό που περιμένατε να πω.
Πραγματικά πιστεύετε,
πιστεύετε πραγματικά ότι είναι σωστό
ότι θα πρέπει να πάρετε
τα παιδιά και να τα χρησιμοποιήσετε ως ασπίδα;
Ξέρετε τι θα συμβεί κάποια μέρα,
εσύ, ιδανικέ γονέα, εσύ;
Το παιδί θα έρθει σε εσένα κάποια μέρα και θα πεί,
«Εγώ ξέρω τι θέλω να γίνω.
Ξέρω τι θέλω να κάνω με τη ζωή μου.»
Είσαι τόσο χαρούμενος. Πρόκειται για μιά συνομιλία
που κάθε γονιός θέλει να ακούσει,
γιατί το παιδί σας είναι καλό στα μαθηματικά,
και ξέρετε ότι θα σας αρέσει αυτό που θα ακολουθήσει.
Λέει το παιδί σας, «Έχω αποφασίσει
ότι θέλω να γίνω μάγος.
Θέλω να κάνω μαγικά κόλπα στη σκηνή.»
(Γέλια)
Και τι λέτε;
Λέτε, λέτε,
«Εμμ... αυτό είναι παρακινδυνευμένο παιδί μου.
Ενδέχεται να αποτύχει, παιδί μου.
Δεν βγάζεις πολλά χρήματα έτσι, παιδί μου.
Εσύ ξέρεις, εγώ δεν ξέρω, παιδί μου,
θα πρέπει να το ξανασκεφτείς, παιδί μου,
είσαι τόσο καλός στα μαθηματικά, γιατί δεν —»
Και το παιδί σου σε διακόπτει και λέει,
«Αλλά αυτό είναι το όνειρό μου.
Είναι το όνειρό μου να το κάνω αυτό.»
Και τότε τι θα πεις;
Ξέρεις τι θα πεις;
«Κοίταξε παιδί μου,
είχα και έγω κάποτε ένα όνερο, αλλά -- αλλά."
Πώς λοιπόν θα τελειώσεις την πρόταση σου με «αλλά»;
«... Αλλά. Είχα κι εγώ ένα όνειρο, κάποτε, παιδί μου, αλλά φοβήθηκα να το κυνηγήσω.»
Ή θα του πεις αυτό;
«Είχα κι εγώ ένα όνειρο κάποτε, παιδί μου.
Αλλά μετά γεννηθήκες εσύ.»
(Γέλια)
(Γέλια) (Χειροκρότημα)
Είστε βέβαιοι ότι θέλετε να χρησιμοποιήσετε
την οικογένειά σας,
θέλετε πραγματικά να κοιτάξετε την σύζυγο σας
και το παιδί σας και να δείτε τους δεσμοφύλακες σας;
Υπήρχε κάτι που θα μπορούσατε
να πείτε στο παιδί σας
όταν αυτός ή αυτή σας πει, «Έχω ένα όνειρο.»
Που θα μπορούσατε να πείτε,
να κοιτάξετε το παιδί κατάματα και να πείτε,
«Κυνήγησε το παιδί μου,
ακριβώς όπως έκανα και εγώ.»
Αλλά δεν θα είστε σε θέση να το πείτε αυτό
επειδή δεν το κάνατε. Γι'αυτό δεν μπορείτε.
(Γέλια)
Και έτσι τις αμαρτίες των γονέων
τις πληρώνουν τα φτωχά παιδιά.
Γιατί να αναζητήσεις καταφύγιο στις ανθρώπινες σχέσεις
ως δικαιολογία για να μην κυνηγήσεις το πάθος σου;
Ξέρεις γιατί.
Στην καρδιά σου μέσα, ξέρεις γιατί,
και μιλάω σοβαρά.
Ξέρεις γιατί θα νιώσεις μια ζεστασιά
και θα τυλίξεις τον εαυτό σου στις ανθρώπινες σχέσεις.
Είναι επειδή είσαι —
Ξέρεις τι είσαι.
Φοβάσαι να κυνηγήσεις το πάθος σου.
Φοβάσαι μην γελοιοποιηθείς.
Φοβάσαι να προσπαθήσεις.
Φοβάσαι μήπως αποτύχεις.
Σπουδαίος φίλος, σπουδαίος συζύγος, σπουδαίος γονιός, σπουδαία καριέρα.
Αυτό δεν είναι ένα πακέτο; Αυτός δεν είσαι;
Πώς μπορείς να είσαι το ένα δίχως το άλλο;
Αλλά φοβάσαι.
Και γι'αυτό το λόγο δεν πρόκειται
να έχεις μια μεγάλη καριέρα, εκτός αν --
εκτός, η πιο υποβλητική Αγγλική λέξη--
εκτός.
Αλλά η λέξη εκτός είναι επίσης συνδεδεμένη
με την άλλη, πιο τρομακτικη φράση,
«Μακάρι να είχα...»
«Μακάρι να είχα...»
Αν ποτέ περάσει αυτή η σκέψη από το μυαλό σας,
θα πονέσει πολύ.
Έτσι, αυτοί είναι οι πολλοί λόγοι
για τους οποίους θα αποτύχετε
να έχετε μια σπουδαία καριέρα,
εκτός αν...
Εκτός αν.
Ευχαριστώ. (Χειροκρότημα)
Quiero hablarles esta tarde
sobre por qué no van a tener una gran carrera profesional. (Risas)
Soy economista, la ciencia funesta.
Fin del día, listos para los comentarios funestos.
Solo quiero decirles a aquellos de ustedes que quieran una gran carrera.
Sé que algunos de ustedes ya han decidido
que quieren una buena carrera.
También van a fracasar (Risas)
porque... Madre mía, están muy alegres con lo de fracasar. (Risas)
Canadienses, sin duda. (Risas)
Los que intenten tener una buena carrera fracasarán
porque, en serio, los buenos trabajos están desapareciendo.
Están los grandes trabajos y las grandes carreras,
y luego están los empleos con mucha carga de trabajo, estresantes,
que te chupan la sangre y te destruyen el alma,
y, prácticamente, nada medio.
Así que la gente que busque buenos trabajos va a fracasar.
Voy a hablar de aquellos que buscan grandes trabajos,
grandes carreras, y de por qué... por qué fracasarán.
La primera razón es que no importa las veces que te digan:
"Si quieres una gran carrera profesional, debes
perseguir la pasión,
perseguir tus sueños, debes perseguir
la mayor fascinación de tu vida",
lo oyes una y otra vez y entonces decides
no hacerlo. Da igual cuántas veces te hayas bajado
el discurso de graduación de Stanford
de Steve Jobs,
lo ves y lo ves, y decides no hacerlo.
No estoy seguro de por qué decides no hacerlo.
Eres muy perezoso, es muy difícil.
Tienes miedo de buscar tu pasión y no encontrarla,
te sientes como un idiota, así que te inventas excusas
sobre por qué no vas a buscar tu pasión.
Y mira que hay excusas, señoras y señores.
Vamos a ver una larga lista, muy creativa,
y pensar en excusas para no hacer lo que realmente
debes hacer si quieres una gran carrera.
Así que, por ejemplo, una gran excusa es:
"Bueno, las grandes carreras realmente son para la mayoría,
cuestión de suerte, así que voy a quedarme por aquí,
intentando tener suerte y si la tengo,
entonces tendré una gran carrera; si no, tendré una buena carrera".
Pero tener una buena carrera es imposible, así que no va a funcionar.
Entonces, la otra excusa es: "sí, hay gente especial
que persigue sus pasiones, pero son genios,
Son Steve Jobs. Yo no soy un genio.
Con cinco años, yo pensaba que era un genio,
pero mis profesores arrancaron esa idea
de mi cabeza hace mucho". (Risas) ¿Mmm?
"Y ahora sé que soy completamente competente".
Bueno, si estuviéramos en 1950,
ser completamente competente
te podría haber dado una gran carrera.
Pero, ¿qué creen? Estamos casi en el 2012, y decir
al mundo: "Soy total y completamente competente",
es condenarte a ti mismo con el menor de los elogios.
Y por supuesto, otra excusa:
"Bueno, podría hacerlo, podría, pero... pero...
bueno, al final, no soy tan raro".
Todos saben que las personas que persiguen sus pasiones
son un tanto obsesivas ¿un poco raras? ¿Mmm? ¿No?
Ya saben una delgada línea entre la locura y la genialidad.
No soy raro. He leído la biografía de Steve Jobs.
Dios mío, yo no soy así. Soy amable.
Soy normal. Una persona normal y amable,
y las personas normales y amables
no tienen pasión.
Ah, pero sigo queriendo tener una gran carrera.
No estoy preparado para perseguir mi pasión, así que
ya sé que voy a hacer, porque tengo... tengo una solución,
tengo una estrategia.
Es el plan que mamá y papá me contaron.
Mamá y papá me dijeron que si trabajaba duro,
tendría una buena carrera. Así que, si trabajas duro
y tienes una buena carrera, si trabajas muy, muy, muy duro,
tendrás una gran carrera. ¿Acaso no tiene
sentido, matemáticamente hablando?
Mmm, qué va. (Risas)
Pero has conseguido convencerte de eso.
¿Sabes qué? Ahí va un secreto.
¿Quieres trabajar? ¿Quieres trabajar muy, muy duro?
¿Sabes qué? Lo conseguirás. El mundo te dará
la oportunidad de trabajar muy, muy, muy, muy duro,
pero ¿estás seguro de que eso te dará
una gran carrera cuando todo apunta a lo contrario?
Así que veamos ahora a aquellos de ustedes
que están tratando de encontrar su pasión.
Realmente entiendes que debías hacerlo,
sin excusas. Estás intentando encontrar tu pasión,
y estás tan feliz.
Has encontrado algo que te interesa.
¡Tengo algo que me interesa! ¡Lo tengo! Me dices,
dices: "¡Tengo algo que me interesa!", y respondo: ¡Estupendo!
Y qué, ¿qué intentas decirme? Que tu...
"Bueno, tengo algo que me interesa".
Y pregunto: "¿Tienes pasión?"
"Tengo interés", respondes.
¿Interés comparado con qué?
"Bueno, esto me interesa".
¿Y qué pasa con el resto de las actividades de la humanidad?
"No estoy interesado en ellas".
Porque las has visto todas, ¿no?
"No exactamente".
La pasión es tu gran amor.
La pasión es lo que te ayudará a crear
la mayor expresión de tu talento.
Pasión, interés... no son la misma cosa.
¿De verdad vas a ir a tu amorcito y decirle:
"¡Cásate conmigo! Eres interesante" (Risas)
Pues no. No pasará, y morirás solo. (Risas)
Lo que quieres, eso que quieres, eso que quieres,
es pasión. Está más allá del interés.
Necesitas 20 intereses, y entonces uno de ellos,
uno, te agarrará, uno de ellos puede que atrape
más que a nada en el mundo, y entonces puede que hayas encontrado
tu gran amor en comparación con las otras cosas
que te interesan, y eso es la pasión.
Tengo un amigo que le propuso matrimonio a su amorcito.
Era una persona económicamente racional.
Le dijo a su amorcito: "Casémonos.
Unamos nuestros intereses".
(Risas)
Sí que lo hizo.
"Te quiero de verdad", dijo. "Profundamente, más que
a ninguna otra mujer con la que me haya encontrado.
Más que a Mary, Jane, Susie, Penélope,
Ingrid, Gertrude, Gretel...
por aquel entonces yo estaba en un programa de intercambio alemán". (Risas)
"Te quiero más que..."
¡Hasta ahí! Ella se fue de la habitación a mitad de la enumeración
de su amor por ella.
Después de recuperarse de su sorpresa, ya saben,
al ser rechazado, llegó a la conclusión de que había
escapado por los pelos
de casarse con una persona irracional,
aunque, tomó nota, la próxima vez que
pidiera la mano, quizás no sería necesaria la enumeración
de todas las mujeres candidatas. (Risas)
Pero vale como consejo. Debes buscar alternativas
para así encontrar tu destino.
¿O tienes miedo de la palabra "destino"?
¿Te asusta la palabra "destino"?
Eso es de lo que estamos hablando, y si no encuentras
la más alta expresión de tu talento, si tu meta
es un "interés", lo que demonios signifique eso,
¿sabes qué pasará al final de tu larga vida?
Tus amigos y familia se reunirán en el cementerio
y ahí, al lado de tu tumba habrá una lápida,
y grabado en ella se leerá:
"Aquí yace el distinguido ingeniero que inventó el velcro".
Pero lo que esa lápida debería haber dicho era,
en una vida alternativa,
lo que debería haber dicho si eso era la mayor expresión de
tu talento: "Aquí yace el último premio Nobel, laureado en física,
que formuló la Teoría de la Gran Unificación
y demostró la viabilidad del empuje por curvatura".
(Risas)
Velcro, en serio. (Risas)
Una fue una gran carrera.
La otra fue una oportunidad perdida.
Pero entonces, habrá algunos de ustedes,
que, a pesar de todas esas excusas, encontrarán,
encontrarán su pasión.
Y aún así fracasarán
Y fracasarán porque...
porque no van a hacerlo,
porque se inventarán una nueva excusa,
cualquier excusa para no actuar, y esta excusa
la he escuchando tantas veces.
"Sí, lucharía por una gran carrera, pero valoro
las relaciones humanas por encima de los éxitos.
Quiero ser un gran amigo. Quiero ser un gran cónyuge.
Quiero ser un gran padre, y no los sacrificaré
para conseguir el éxito".
(Risas)
¿Qué quieres que te diga?
¿De verdad, quieres que te diga, que te diga...?
"En serio, lo juro, no pego a los niños" (Risas)
¿Mmm? Mira la visión del mundo que te estás dando.
Eres un héroe de una forma u otra, y yo, sugiriendo,
tan delicadamente, que podrías querer una gran carrera,
debes odiar a los niños. No odio a los niños. Ni les pego.
Bueno, había un niño deambulando por el edificio
cuando llegué, y no, no le pegué. (Risas)
Eso sí, tuve que decirle que en el edificio solo podían entrar adultos
y que se fuera.
Murmuró algo sobré su madre.
y le respondí que probablemente la encontraría fuera.
La última vez que lo vi, estaba en las escaleras, llorando. (Risas)
Qué llorica. (Risas)
¿Pero qué quieres? Eso es lo que esperas de mí.
¿De verdad crees, de verdad, que es apropiado
que utilices a los niños
para que actúen como escudo?
¿Y sabes lo que te pasará algún día,
a ti, el padre perfecto?
Tu hijo vendrá algún día y te dirá:
"Ya sé lo que quiero ser.
Ya sé que voy a hacer con mi vida".
Estás tan feliz. Es la conversación
que todo padre quiere oír, porque tu hijo es bueno en matemática
y sabes lo que pasará a continuación.
Y tu hijo dice: "He decidido que
quiero ser mago.
Quiero hacer trucos de magia en el escenario".
(Risas)
¿Y qué respondes?
Le dices:
"Mmm... un poco arriesgado, hijo.
Puede que no salga. No se gana mucho, hijo.
Sabes, no estoy seguro, pero
creo que deberías pensártelo, hijo,
eres tan bueno en mate, ¿por qué no...?"
Y el niño te interrumpe y dice:
"Pero es mi sueño. Es mi sueño serlo".
¿Y qué le vas a decir?
¿Sabes que le vas a decir?
"Mira, hijo. Una vez, yo también tuve un sueño, pero... pero..."
¿Y cómo vas a terminar tu frase con un "pero"?
"...pero. Tuve un sueño también, una vez, hijo,
pero tuve miedo de perseguirlo".
¿O le vas a decir esto?
"Una vez tuve un sueño, hijo...
pero entonces naciste tú". (Risas)
(Risas) (Aplausos)
De verdad, realmente quieres usar a tu familia,
quieres mirar a tu cónyuge,
a tus hijos, y ver a tus carceleros?
Hay algo que le podrías haber dicho a tu hijo
cuando él o ella dijera: "Tengo un sueño".
Podrías haber respondido, mirándole a la cara:
"Persíguelo, hijo,
igual que hice yo".
Pero no podrás decirlo
porque no lo hiciste. Así que no puedes. (Risas)
Y así los pecados de los padres
recaen sobre los pobres niños.
¿Por qué buscar refugio en las relaciones humanas
como excusa para no perseguir tu pasión?
Sabes por qué.
En el fondo de tu corazoncito, lo sabes,
y estoy hablando en serio.
Tú sabes por qué te sientes tan a gustito
y te escudas en las relaciones humanas.
Porque eres...
Tú sabes lo que eres.
Tienes miedo de perseguir tu pasión.
Tienes miedo de hacer el ridículo.
Miedo de intentarlo. Miedo de que puedas fallar.
Un gran amigo, gran cónyuge, gran padre, gran carrera.
¿No viene todo junto? ¿No es eso lo que eres?
¿Cómo puedes ser una cosa sin la otra?
Pero tienes miedo.
Y es por eso que no vas a tener una gran carrera, salvo que...
"salvo"... una de las palabras más evocadoras en inglés...
salvo.
Pero la palabra "salvo" también va unida
a esta otra frase, tan terrorífica:
"Si solo hubiera..."
"Si solo hubiera..."
Si alguna vez tienes ese pensamiento rondándote la cabeza,
te va a doler mucho.
Así que estas son las razones
de por qué no vas a
tener una gran carrera,
salvo que...
Salvo.
Gracias. (Aplausos)
امروز عصر میخوام با شما راجع به این موضوع صحبت کنم که
چرا شما نمیتونید یک شغل عالی داشته باشید. (خنده)
من اقتصاددان هستم. چرتکه میاندازم.
پایان روزست، زمان کاملا مناسبی برای نکات ملالانگیز.
روی صحبت من فقط با افرادیست که میخوان یک شغل عالی و مطلوب داشته باشند.
فکر کنم بعضیتان تا الان این تصمیم را گرفتهاید که
میخواید یه شغل خوب داشته باشید.
ولی شما هم شکست خواهید خورد -- (خنده) --
زیرا -- خدای من چقدر از شکست خوردن شاد شدید. (خنده)
معلومه بدون شک کانادایی هستید. (خنده)
آنهایی که سعی می کنند شغلی خوب داشته باشند شکست میخورند،
زیرا در واقع شغلهای خوب در حال ناپدید شدن هستند.
شغلها و حرفههای عالی وجود دارند،
و بعد در کنارشان کارهایی با حجم کار زیاد، استرس زیاد،
جانفرسا و اعصاب خرد کن هم وجود دارند،
در واقع میان این دو دسته شغل هیچ گروه میانهای وجود ندارد.
بنابراین افرادی که به دنبال شغل خوب (نه عالی) هستند، حتما شکست میخورند.
من میخوام راجع به افرادی صحبت کنم که به دنبال شغل عالی، حرفۀ عالی
هستند و بگم چرا، بگم چرا محکوم به شکست هستید.
اولین دلیل این است که مهم نیست چند بار مردم به شما بگن که
«اگر میخوای شغل عالی داشته باشی، علاقه و اشتیاقت را دنبال کن،
به دنبال رویاهات باش، باید پیگیرش باشی،
پیگیرِ عالیترین شیفتگیها و جذابیتهای زندگیت،»
بارها و بارها اینرا میشنوی و سپس تصمیم میگیری
که برخلاف آن عمل کنی. مهم نیست چند بار سخنرانی استیو جابز
در مراسم فارغ التحصیلی دانشگاه استنفورد را دانلود کنید،
باز هم بهش گوش میدید ولی در نهایت تصمیم میگیرید که اینکار را نکنید.
دقیقا نمیدانم چرا شما تصمیم میگیرید که اینکار را نکنید.
شما زیادی تنبل هستید که انجامش بدید. براتون زیادی سختست.
شما میترسید اگر به دنبال علایق خود برید به آنها دست نیابید،
احساس احمق بودن بکنید و آنوقت است که شروع میکنید به بهانه آوردن
که چرا به دنبال علایق خود نمیرید.
و خانمها و آقایان محترم، آنها بهانهای بیش نیستند.
ما یک لیست بلندبالا را بررسی خواهیم کرد، خلاقیت شما و
و بهانهتراشیهای شما هیچ ربطی به این ندارد که برای
داشتن یک حرفه عالی چه کاری باید انجام بدید.
خب، به عنوان مثال یکی از بهانههای بزرگ شما اینست:
«خوب، حرفههای عالی برای اکثر افراد، در واقع و حقیقتا
فقط خوش شانسی آنها بوده است پس من هم در کناری میایستم و
و سعی میکنم خوش شانس باشم، و اگه شانس به من رو کرد،
یک حرفه «عالی» خواهم داشت. وگرنه یک حرفه «خوب» خواهم داشت.»
ولی داشتن حرفه «خوب» غیرممکن است. پس این راه جواب نمیده.
و بهانه بعدی شما این است: «بله، افراد خاصی هستند که
به دنبال علایقشان میرن، ولی آنها نخبه و استثنایی هستند.
آنها امثال استیو جابز هستند. من باهوش و استثنایی نیستم.
وقتی پنج سالم بود، فکر می کردم که نابغه هستم،
ولی استادان دانشگاه باعث شدند از آن موقع تا حالا
این تصور من کاملا از بین برود.» (خنده) ها؟
«و حالا میدانم که تمام قابلیتها و شایستگیهای لازم را دارم.»
حالا، ببینید، اگر در سال ۱۹۵۰ بودیم،
داشتن تمام قابلیت های لازم بدین معنا بود
که میتونید یک شغل عالی هم بدست بیارید.
ولی خودتان حدس بزنید، الان تقریبا در۲۰۱۲ هستیم و اعلام کردن
به تمام دنیا که: «من تماما و کاملا شایستگی لازم را دارم»،
مساوی تخریب خودتان با کمترین میزان تشویق و حمایت است.
و بعد، البته، بهانه دیگری وجود دارد:
«خب، حتی اگه من این کار را انجام بدم، اما، اما،
خُب، نهایتا، من عجیب غریب نیستم.»
همه میدانند که افرادی که علاقهشان را دنبال میکنند
تاحدودی وسواسی هستند. یه کمی عجیبند؟ ها؟ ها؟ باشه؟
میدانید، یه خط باریک بین دیوانگی و نبوغ هست.
من کمی عجیب غریب هستم. من زندگینامه استیوجابز را خوندم.
آه خدای من. من او نیستم. من خوبم.
آدمی معمولی. من یه آدم خوب معمولی هستم،
و افراد خوب، و معمولی
شور و شوق و اشتیاق ندارند.
آه. اما هنوز من یه حرفه عالی میخوام.
من آماده دنبال کردن علایقم نیستم، خُب من میدونم
که چه میخوام بکنم، چون من، من یه راه حل دارم.
من یه استراتژی دارم.
این چیزیست که مامان و بابام به من گفتند.
مامان و بابا گفتند که اگر سخت کار کنم،
حرفه خوبی خواهم داشت. پس، اگر شما سخت کار کنید
و یه حرفه خوب پیدا کنید، معنیاش اینه که اگر شما خیلی خیلی خیلی سخت کار کنید،
یه حرفه عالی خواهید داشت. آیا این، یه جورایی
از لحاظ ریاضی قابل درک نیست؟»
هوم. نیست. (خنده تماشاگران)
اما شما مدیریت شدید که با خودتون اینطور حرف بزنید.
میدونید چیه؟ اینجا یه راز کوچولو هست.
شما میخواید کار کنید؟ میخواید خیلی خیلی خیلی سخت کار کنید؟
میدونید چیه؟ شما موفق خواهید شد. دنیا به شما فرصتی خواهد داد
که خیلی خیلی خیلی سخت کار کنید،
اما آیا کاملا مطمئنید که این کار قراره به شما
یه شغل عالی بده، وقتی همهی شواهد بر خلاف اینه؟
خُب بگذارید فرض کنیم، خُب بگذارید با کسانی از شما
که تلاش کردند تا شور و اشتیاقشان را دنبال کنند صحبت کنیم.
شما در واقع میفهمید که کار بهتری کردید،
گور بابای بهانهها. شما دارید تلاش میکنید که به شوقتان برسید،
و شما بسیار خوشحالید.
شما چیزی را یافتهاید که به آن علاقه دارید.
بهم میگید، من یک دلبستگی دارم! من یک دلبستگی دارم!
شما میگید: «من به چیزی علاقه دارم!» و من میگم: «این عالیه!
و چی، داری تلاش میکنی چی را به من بگی؟ که تو --»
«خُب، من یک دلبستگی دارم.»
من میگم: «آیا اشتیاق هم داری؟»
شما میگید: «من یک دلبستگی دارم.»
دلبستگی شما با چه چیزی مقایسه میشه؟
«خُب، علاقه من به اینه.»
و درمورد بقیه فعالیتهای انسانی چی؟
«من به اینها علاقهای ندارم.»
آیا به به همه اینها نگاه کردی؟ کردی؟
«نه، نه دقیقا.»
اشتیاق بزرگترین عشق و علاقه توست.
اشتیاق چیزیست که بهت کمک میکند که بالاترین تجلی را از استعدادهات داشته باشی.
اشتیاق چیزیست که بهت کمک میکند که بالاترین تجلی را از استعدادهات داشته باشی.
اشتیاق، علاقه -- اینها مثل هم نیستند.
آیا واقعا قصد داری بری پیش عشقت و بهش بگی،
«با من ازدواج کن! تو جالب توجه هستی.»
این اتفاق نمیافتد. این اتفاق نمیافتد و تو تنها خواهی مُرد. (خنده)
چیزی که تو میخوای، چیزی که تو میخوای، چیزی که تو میخوای،
اشتیاق است، این فراتر از علاقهست.
تو به ۲۰ علاقه نیاز داری و سپس فقط یکی از آنها،
یکی از آنها ممکنه تو را بگیره، یکی از آنها درگیرت کند،
بیشتر از هرچیز دیگری، و سپس ممکنه شما عشق شگرفتان
را در مقایسه با همه چیزهای دیگر که جذبتان میکنند، پیدا کرده باشید،
و این اشتیاق است.
یه دوستی دارم، از دختر مورد علاقهاش خواستگاری کرد.
او از لحاظ اقتصادی فردی عاقل بود.
او به معشوقش گفت: «بیا ازدواج کنیم.
بیا علایقمان را باهم یکی کنیم.»
(خنده تماشاگران)
بله او همچین کاری کرد.
او گفت: «من واقعا عاشق تو هستم، و عمیقا دوستت دارم.
بیشتر از هر زن دیگری که تاکنون با او برخورد کردم عاشقت هستم.
من تو را بیشتر از مری، جین، سوزی، پنه لوپه، اینگرید، گرترود، گرتل دوست دارم --
من تو را بیشتر از مری، جین، سوزی، پنه لوپه، اینگرید، گرترود، گرتل دوست دارم --
راستش من عضوی از برنامه مبادله دانشجو در آلمان بودم. (خنده)
«من تو را بیشتر از --»
بسیار خوب! وقتی او هنوز در نیمه راه شمردن عشقهاش بود، دختر اتاق را ترک کرد.
بسیار خوب! وقتی او هنوز در نیمه راه شمردن عشقهاش بود، دختر اتاق را ترک کرد.
بعد از اینکه از بُهت اینکه دختر او را رد کرده بود خلاص شد،
به این نتیجه رسید که میلمیتری از زیر بار
ازدواج با یک آدم غیرمنطقی دَر رفته،
گرچه او متوجه شد بار دیگه که میخواد خواستگاری کنه،
احتمالا لازم نیست که تمامی دخترهایی را که زیر نظر داشته
به سهم خودش یکی یکی بشمارد. (خنده)
اما نکته اینجاست. شما باید به جایگزینها فکر کنید
تا سرنوشتتان را پیدا کنید،
و یا شما از واژه "سرنوشت" هراس دارید؟
آیا واژه "سرنوشت" شما را میترساند؟
این چیزیه که ما راجع بهش صحبت میکنیم،
و اگر شما بالاترین تجلی استعدادتان پیدا نکنید، اگر اکتفا کنید
به "جالب" بودن، این چه معنی کوفتی داره،
میدونید چه اتفاقی در پایان زندگی طولانیتان خواهد افتاد؟
دوستان و خانوادهتان در مراسم ختم جمع میشن،
و آنجا، روی قبر شما یه سنگ قبر هست،
و روی آن سنگ قبر حکاکی شده، روی آن نوشته
«در اینجا یک مهندس برجسته آرمیده که نوارچسب ولكرو را اختراع کرده.»
اما آنچه که سنگ قبر باید میگفت اینه،
در یک زندگی دیگر،
اگر به بالاترین تجلی از استعدادتان رسیده بودید، چیزی که باید گفته میشد،
این بود که: «در اینجا آخرین برنده جایزه نوبل فیزیک آرمیده،
که نظریه میدان بزرگ واحد را تدوین کرده
عملی بودن سرعت نور را به اثبات رسانده.»
(خنده تماشاگران)
نوار ولكرو، واقعا که. (خنده تماشاگران)
یکی شغل عالی داشت.
یکی فرصت را از دست داد.
اما به هرحال، بعضی از شما هستید،
که به رغم همه این بهانهها ، پیدا خواهید کرد،
شما شور و شوق و اشتیاقتان را پیدا خواهید کرد،
و شما هنوزهم شکست خواهید خورد.
شما شکست خواهید خورد، چون که
شما قصد ندارید که انجامش بدید،
زیرا که یه بهانه دیگر میتراشید،
هر بهانه ای برای اینکه از این اقدام فروگذار کنید، و این بهانه را
من بارها و بارها شنیدهام.
«بله، من به دنبال حرفهای عالی بودم، اما برای روابط انسانی بیش از پیشرفت ارزش قائل هستم.
«بله، من به دنبال حرفهای عالی بودم، اما برای روابط انسانی بیش از پیشرفت ارزش قائل هستم.
من میخوام دوست خوبی باشم. من میخوام همسر خوبی باشم.
من میخوام پدر یا مادر خوبی باشم، و من آنها را در محراب پیشرفت عالی قربانی نخواهم کرد.»
من میخوام پدر یا مادر خوبی باشم، و من آنها را در محراب پیشرفت عالی قربانی نخواهم کرد.»
(خنده تماشاگران)
میخواید من به شما چی بگم؟
آیا واقعا حالا میخواید من به شما بگم، بهتون بگم،
«باور کنید، قسم میخورم که بچهها را نمیزنم.» (خنده تماشاگران)
هـــــــوم؟ نگاهی به جهانبینی که به خورد خودتان دادید بندازید.
بدون توجه به هرچیزی شما یه قهرمانید، و من با دادن این پیشنهاد
با کمی ترس و لرز، شما ممکنه خواهان حرفه عالی باشید،
باید از بچهها متنفر باشم. من از بچهها متنفر نیستم. من آنها را نمیزنم.
بله، وقتی اینجا میآمدم کودکی جلو این ساختمان سرگردان بود،
و نه، من نزدمش. (خنده تماشاگران)
البته، باید بهش میگفتم که این ساختمان فقط برای بزرگسالانه
و اینکه بره بیرون.
او زیر لب چیزی راجع به مادرش گفت،
و بهش گفتم احتمالا مادرش او را در خارج اینجا پیدا میکنه.
آخرین باری که دیدمش، روی پله ها ایستاده بود و گریه میکرد. (خنده)
چه ترسویی. (خنده تماشاگران)
اما منظورت چیه؟ این چیزیه که انتظار داری من بگم.
واقعا فکر میکنی، فکر میکنی در خور و مناسبه
که از کودکان استفاده کنید و به عنوان سپر ازشون استفاده کنید؟
که از کودکان استفاده کنید و به عنوان سپر ازشون استفاده کنید؟
میدونی یه روزی چه اتفاقی میافته،
شما، شما پدر و مادر آرمانی، شما؟
یه روزی بچهتون مییاد پیشتون و میگه،
«من میدونم که میخوام چیکاره بشم.
میدونم میخوام با زندگیم چکار کنم.»
شما خیلی خوشحال میشید. این یه گفتگوست
که هر پدرومادری میخواد بشنود، چون بچه شما در ریاضی خوبه،
و شما چیزی که برای او پیش میاد را دوست خواهید داشت.
بچهتان به شما میگه: «تصمیم گرفتم
میخوام شعبده باز بشم. میخوام روی صحنه شعبده بازی کنم.»
میخوام شعبده باز بشم. میخوام روی صحنه شعبده بازی کنم.»
(خنده تماشاگران)
و شما چی میگید؟
شما میگید، شما میگید،
" اووووم... این خطرناکه، بچه.
ممکنه که نتونی، بچه، پول زیادی در این زمینه خرج نکن،
می دونی، من نمیدونم بچه،
باید درباره این دوباره فکر کنی، بچه،
ریاضی تو بسیار خوبه، چرا به جاش --»
و بچهتون حرف شما را قطع میکنه، و میگه،
«اما این رویای منه. این رویای منه که این کار را بکنم.»
میخوای چی بگی؟
میدونی که چی خواهی گفت؟
«نگاه کن بچه. من هم یه زمانی یه آرزو داشتم، اما -- اما.»
خُب میخوای جملهات را با کلمه "اما" چطوری تمام کنی؟
«... اما. روزی، من هم یه آرزو داشتم، بچه، اما ترسیدم که دنبالش بروم.»
یا، آیا میخواید این را بهش بگید؟
«بچه، من هم روزی یه آرزو داشتم،
اما بعدش تو متولد شدی.» (خنده تماشاگران)
(خنده تماشاگران) (تشویق تماشاگران)
آیا واقعا قصد دارید که از خانوادهتان استفاده کنید،
آیا واقعا میخواید به همسر و فرزندتان نگاه کنید و زندانبانتان را ببینید؟
آیا واقعا میخواید به همسر و فرزندتان نگاه کنید و زندانبانتان را ببینید؟
چیزی وجود داشت که میتونستید به فرزندتان بگید
وقتی به شما گفت که «من یک رویا دارم.»
میتونستید بگید، توی چشمهاش نگاه کنید و بگید،
«براش بجنگ ،فرزند،
درست همانطور که من جنگیدم.»
اما قادر به گفتنش نخواهید بود
چون که اینکار را نکردید. پس نمیتونید. (خنده تماشاگران)
و بنابراین گناه پدران و مادران
بر گردن بچههای بیچاره میافته.
چرا شما به دنبال پناهگاهی در روابط انسانی میگردید
تا بهانهای برای پیدا نکردن و دنبال نکردن اشتیاقتان بتراشید؟
میدونید چرا.
در جایی پنهان در قلبتان، شما می دانید که چرا،
و من تا سرحدِ مرگ جدی هستم.
شما میدانید که چرا خودتان را در فضای گرم و مبهم روابط انسانی پنهان میکنید.
شما میدانید که چرا خودتان را در فضای گرم و مبهم روابط انسانی پنهان میکنید.
به دلیل اینکه شما --
شما همان هستید که هستید.
شما میترسید که شور و شوقتان را دنبال کنید.
میترسید که مسخره به نظر بیاین.
میترسید که تلاش کنید. میترسید که شکست بخورید.
دوستان عالی، همسر عالی، پدر و مادر عالی، شغل عالی.
آیا این یه بسته نیست؟ آیا این همان چیزی نیست که هستی؟
چطور میتونید بدون یکی از اینها خودتان باشید؟
اما شما ترسیدید.
و به همین دلیلست که شما قرار نیست حرفه عالی داشته باشید، مگر اینکه --
مگر اینکه، این برانگیزانندهترین واژه در میان همهی واژههای انگلیسی
مگر اینکه.
اما این "مگر اینکه" به واژهی دیگری نیز ملحق میشه،
هولناکترین عبارت،
"اگر من فقط ..."
"اگر من فقط ..."
اگر فقط یکبار این اندیشه به ذهنتان اصابت کرده باشه،
بسیار آزارتان خواهد داد.
بنابراین، دلایل زیادی برای اینکه شما حرفه و شغل عالی نداشته باشید هست،
بنابراین، دلایل زیادی برای اینکه شما حرفه و شغل عالی نداشته باشید هست،
بنابراین، دلایل زیادی برای اینکه شما حرفه و شغل عالی نداشته باشید هست،
مگر اینکه....
مگر اینکه.
بسیار سپاسگزارم. (تشویق تماشاگران)
Haluan keskustella tänään siitä,
miksi tulette epäonnistumaan loistavan uran tavoittelussa. (Naurua)
Olen taloustietelijä. Työskentelen ankeiden asioiden parissa.
Loppujen lopuksi, työ on valmis ankeille huomautuksille.
Puhun teistä vain niille, jotka haluavat loistavan uran.
Tiedän, että jotkut teistä ovat
jo päättäneet haluavansa hyvän uran.
Myös te tulette epäonnistumaan -- (Naurua) --
koska -- Herra jumala, tehän olette hilpeitä epäonnistumisesta. (Naurua)
Kanadalainen ryhmä, epäilemättä. (Naurua)
Hyvää uraa tavoittelevat epäonnistuvat,
koska hyvät työpaikat ovat toden totta katoamassa.
On loistavia duuneja ja loistavia uria.
ja sitten on korkean työpanoksen, stressin,
veren ja sielun imeviä työpaikkoja
eikä mitään siltä väliltä.
Joten hyviä työpaikkoja etsivät ihmiset epäonnistuvat.
Aion puhua teille, jotka etsitte suurenmoisia työpaikkoja,
loistavia uria, ja miksi te tulette epäonnistumaan.
Ensimmäinen syy on, ettei ole mitään väliä kuinka monesti ihmiset sanovat,
"Jos haluat loistavan uran, sinun on tavoiteltava intohimoasi,
sinun on tavoiteltava unelmiasi, sinun on tavoiteltava
elämäsi lumoavinta asiaa."
Kuulet tämän uudelleen ja uudelleen ja päätät
ettet tee niin. Ei ole väliä kuinka monesti lataat
Steve Jobsin Stanfordin päättäjäispuheen,
silti katsot sen ja päätät olla tekemättä niin.
En ole aivan varma miksi päätät niin.
Olet liian laiska siihen. Se on liian vaikeaa.
Sinua pelottaa että etsit intohimoasi etkä löydä sitä,
tunnet itsesi idiootiksi, joten keksit tekosyitä
miksi et etsi intohimoasi.
Tekosyitä, hyvät naiset ja herrat.
Käymme läpi pitkän listan luovuudestanne
keksiä syitä, miksi ette tee mitä teidän todella
tarvitsee tehdä, jos haluatte loistavan uran.
Joten jos esimerkiksi yksi suurimmista tekosyistänne on,
"No, loistavat urat ovat useimmille ihmisille
vain hyvää tuuria, joten aion seisoskella,
yritän olla onnekas, ja jos onni osuu kohdalle,
saan loistavan uran. Jos ei, saan silti hyvän uran."
Mutta hyvä ura on mahdottomuus, joten se ei tule toimimaan.
Toinen tekosyynne on: "Kyllä, on erityisiä ihmisiä,
jotka tavoittelevat intohimojaan, mutta he ovat neroja.
He ovat Steve Jobsin kaltaisia. En minä ole nero.
Kun olin viiden vanha, luulin olevani nero,
mutta professorini ovat karkoittaneet sen ajatuksen
päästäni jo kauan sitten." (Naurua) Mm?
"Ja nyt tiedän olevani täysin kelvollinen."
Jos nyt elettäisiin vuotta 1950,
olemalla täysin kelvollinen,
saisit loistavan uran.
Mutta arvaa mitä? On melkein vuosi 2012, ja julistaen
maailmalle "Olen kokonaan ja täysin kelvollinen"
on itsesi arvostelua kehuista heikoimmalla.
Ja sitten tietenkin, toinen tekosyy:
"No, tekisin niin, mutta, mutta,
no, kaiken kaikkiaan, en ole outo."
Kaikki tietävät, että intohimoaan tavoittelevat ihmiset
ovat hieman pakkomielteisiä. Vähän outoja? Mm? Okei?
Tiedättehän, se häilyvä raja hulluuden ja nerouden välillä.
Minä en oie outo. Olen lukenut Steve Jobsin elämänkerran,
Voi hyvä luoja. Minä en ole se henkilö. Minä olen kiltti.
Minä olen tavallinen. Olen kiltti, tavallinen ihminen,
ja kiltit, tavalliset ihmiset
eivät ole intohimoisia.
Ai niin, mutta haluan sitli loistavan uran.
En ole valmis tavoittelemaan intohimoani, joten tiedän
mitä aion tehdä, koska minulla on ratkaisu,
minulla on strategia.
Se on se mistä äiskä ja iskä kertoi minulle.
Äiskä ja iskä sanoivat, että jos teen kovasti töitä,
saisin hyvän uran. Eli tekemällä kovasti töitä
saa hyvän uran. Jos tekee töitä todella, todella kovasti,
saa suurenmoisen uran. Eikö tämä
kuulosta matemaattisesti järkevältä?"
Ei.
Mutta olet onnistunut uskottelemaan itsellesi niin.
Tiedätkö mitä? Tässä pieni salaisuus.
Haluatko tehdä töitä? Haluatko tehdä tosi kovasti töitä?
Arvaa mitä? Tulet onnistumaan. Maailma antaa sinulle
mahdollisuuden tehdä tosi kovasti töitä,
mutta oletko niin varma, että saat niin tekemällä
loistavan uran, kun kaikki todisteet esittävät päinvastaista?
Otetaanpa teistä ne,
jotka yrittävät löytää intohimoaan.
Te todella ymmärrätte, että teidän olisi parasta onnistua,
tekosyistä välittämättä. Yritätte löytää intohimoanne,
ja olette niin onnellisia.
Löysitte jotain, josta olette kiinnostuneita.
Minulla on mielenkiinto! MInulla on mielenkiinto! Kerrotte minulle.
Sanotte: "Minulla on kiinnostus!" Minä sanon: "Sepä hienoa!"
Ja mitä yrität kertoa minulle? Että sinulla ---
"No, minulla on kiinnostus."
"Onko se intohimosi?"
Sinä sanot: "Minulla on kiinnostus."
Kiinnostus verrattuna mihin?
"No, olen kiinnostunut tästä."
Entäs kaikki muut ihmiskunnan toiminnot?
"En ole kiinnostunut niistä."
Olet ottanut selvää niistä kaikista, eikö totta?
"Ei, en oikeastaan."
Intohimo on rakkauksistasi suurin.
Intohimo on se juttu, joka auttaa sinua luomaan
suurimman osoituksen kyvyistäsi.
Intohimo, mielenkiinto -- eivät ole sama asia.
Aiotko todella sanoa kullanmurullesi
"Mennään naimisiin! Olet mielenkiintoinen." (Naurua)
Ei tule tapahtumaan, ja kuolet yksin. (Naurua)
Se mitä sinä haluat, se mitä sinä haluat,
on intohimo. Se on mielenkiinnon ulottumattomissa.
Tarvitset 20 kiinnostusta, ja yksi niistä
saattaa kaapata sinut, yksi kiinnittää huomiosi
enemmän kuin mikään muu, ja silloin olet saattanut löytää
suurimman rakkautesi verrattuna kaikkeen siihen,
mikä kiinnostaa sinua, ja juuri sitä on intohimo.
Eräs ystäväni kosi kullanmuruaan.
Hän oli taloudellisesti järkevä ihminen.
Hän sanoi: "Mennään naimisiin.
Liitetään yhteen intressimme."
(Naurua)
Näin hän sanoi.
"Rakastan sinua todella," hän sanoi. "Rakastan sinua syvästi, rakastan sinua
enemmän kuin ketään muuta naista, jonka olen kohdannut.
Rakastan sinua enemmän kuin Marya, Janea, Susiea, Penelopea
Ingridiä, Gertrudea, Greteliä" --
Olin silloin Saksassa vaihto-oppilaana. (Naurua)
"Rakastan sinua enemmän kuin --"
Selvä! Nainen lähti huoneesta puolessa välissä listaa
miehen rakkaudesta häntä kohtaan.
Kun hän pääsi yli yllättävästä
takaiskustaan, hän päätteli välttyneensä täpärästi
naimasta järjenvastaista ihmistä,
tosin hän muistutti itselleen, että seuraavan kerran,
kun hän kosii, ei välttämättä ole tarpeellista listata
kaikkia naisia, jotka olivat koe-esiintyneet samaan rooliin. (Naurua)
Mutta pointti pitää. On etsittävä vaihtoehtoja,
jotta voi löytää kohtalonsa,
vai pelkäätkö sanaa "kohtalo"?
Saako sana "kohtalo" sinut pelästymään?
Siitä me puhumme, ja jos et löydä
korkeinta osoitusta kyvyistäsi, jos tyydyt
"mielenkiintoiseen", mitä hittoa se sitten tarkoittaakaan,
tiedätkö mitä tapahtuu pitkän elämäsi päätteeksi?
Perheesi ja ystäväsi kokoontuvat hautausmaalle,
ja siellä, hautasi vieressä on hautakivi,
ja kiveen kaiverrettuna:
"Tässä lepää arvostettu insinööri, joka keksi Velcron [tarranauhan]."
Mutta mitä hautakivessä olisi pitänyt lukea,
vaihtoehtoisena elinaikana,
mitä siinä olisi pitänyt lukea, jos se olisi suurin osoitus
kyvyistäsi: "Tässä lepää viimeinen Nobelin fysiikan palkinnon saaja,
joka muotoili yhdistetyn kenttäteorian
ja osoitti poimuajon käytännöllisyyden."
(Naurua)
Velcro, toden totta. (Naurua)
Yksi oli loistava ura.
Toinen oli menetetty mahdollisuus.
Mutta sitten on teitä,
jotka kaikista tekosyistä huolimatta tulette löytämään,
tulette löytämään intohimonne,
ja silti epäonnistutte.
Epäonnistutte, koska,
koska ette toteuta sitä,
koska olette keksineet uuden tekosyyn,
minkä tahansa tekosyyn tarttua toimeen, ja tämän tekosyyn
olen kuullut niin monta kertaa.
"Tavoittelisin loistavaa uraa, mutta arvostan
ihmissuhteita enemmän kuin saavutuksia.
Haluan olla loistava ystävä, haluan olla loistava puoliso.
Haluan olla loistava kasvattaja, enkä uhraa näitä
loistavien saavutuksien alttarille."
(Naurua)
Mitä haluatte minun sanovan?
Haluatteko minun sanovan, kertovan teille:
"Oikeesti, vannon etten potki lapsia." (Naurua)
Hmm? Katsoppa luomaasi maailmankuvaa.
Olet kaikesta huolimatta sankari, ja minä, ehdottamalla
hienotunteisesti, että halutessasi loistavaa uraa,
vihaat varmasti lapsia. Minä en vihaa lapsia. En minä potki heitä.
Aivan, pieni lapsi kuljeskeli rakennuksen läpi,
kun tulin tänne, ja ei, minä en potkinut häntä. (Naurua)
Tietenkin kerroin hänelle, että rakennus on vain aikuisille
ja mene pois.
Hän mumisi äidistään,
ja kerroin hänelle että äiti löytäisi hänet ulkopuolelta joka tapauksessa.
Näin hänet viimeisen kerran portailla itkemässä. (Naurua)
Mikä nynny. (Naurua)
Mitä tarkoitatte? Niinhän te odotatte minun sanovan.
Uskotko todella, että on sopivaa,
että itse asiassa otat
lapset ja käytät heitä kilpenä?
Tiedät, mitä jonain päivänä tapahtuu,
sinä, sinä ihanteellinen vanhempi?
Lapsi tulee luoksesi jonain päivänä ja sanoo:
"Tiedän mitä haluan olla.
Tiedän mitä haluan tehdä elämälläni."
Olet niin onnellinen. Se on keskustelu,
jonka vanhempi haluaa kuulla, koska lapsesi on hyvä matematiikassa
ja tiedät tykkääväsi siitä, mitä tuleman pitää.
Lapsi sanoo: "Olen päättänyt,
että haluan olla taikuri.
Haluan esittää taikatemppuja lavalla."
(Naurua)
Ja miten vastaat tähän?
Sinä sanot:
"Mmm... se on arveluttavaa, lapseni.
Saatat epäonnistua, lapsukainen. Et tee sillä juurikaan rahaa, pikkuinen.
Tiedätkö, minä en tiedä, lapseni,
sinun pitäisi harkitä vielä uudelleen,
olet niin hyvä matematiikassa, miksi et -- "
Ja lapsi keskeyttää, ja sano:
"Mutta se on unelmani. Unelmani on tehdä tätä."
Mitä sinä aiot sanoa?
Sanotko:
"Katsos nyt. Minullakin oli kerran unelma, mutta .. mutta."
Joten miten aiot päättää mutta-lauseesi?
"...Mutta. Minullakin oli unelma, lapseni, mutta olin liian peloissani tavoitellakseni sitä."
Vai aiotko sanoa hänelle näin?
"Minullakin oli kerran unelma, lapseni.
Mutta sitten sinä synnyit." (Naurua)
(Naurua) (Aplodeja)
Haluatko todella käyttää omaa perhettäsi
haluatko ikinä katsoa puolisoasi
ja lastasi ja nähdä vanginvartijasi?
On jotain mitä olisit voinut sanoa lapsellesi,
kun hän kertoi: "Minulla on unelma."
Olisit voinut katoa häneen ja sanoa:
"Anna mennä, lapseni
juuri niin kuin minäkin tein."
Mutta et pystyisi sanomaan niin,
koska et tehnyt niin. Joten et pysty. (Naurua)
Ja niin vanhempien synnit
vierailevat lapsiraukoissa.
Etsitkö turvapaikkaa ihmissuhteista
tekosyynä olla etsimättä ja tavoittelematta intohimoasi?
Tiedät kyllä miksi.
Syvällä sydämmessäsi, tiedät miksi,
ja olen nyt haudanvakava.
Sinä tiedät, miksi tulet niin tunteelliseksi
ja kiedot itsesi ihmissuhteisiin.
Sen takia että sinä --
Tiedät kyllä miksi.
Pelkäät tavoitella intohimoasi.
Pelkäät näyttäväsi naurettavalta.
Pelkäät edes yrittää. Pelkäät että saatat epäonnistua.
Loistava ystävä, loistava puoliso, loistava vanhempi, loistava ura.
Eikö tässä ole koko paketti? Eikö tämä ole kuka sinä olet?
Miten voit olla yhtä ilman toista?
Mutta sinä pelkäät.
Ja juuri siksi et tule saavuttamaan loistavaa uraa, paitsi jos--
paitsi, tuo sanoista mielikuvia herättävin --
paitsi.
Mutta paitsi-sana on myös liitetty
toiseen, kaikkein pelottavimpaan sanontaan,
"Jos minulla vain olisi..."
"Jos minulla vain olisi..."
Jos sinulla joskus on tuo kimpoileva ajatus päässäsi,
se sattuu paljon.
Eli, tässä oli monia syitä,
miksi tulette epäonnistumaan
loistavan uran tavoittelussa,
paitsi jos...
Paitsi jos.
Kiitos. (Aplodeja)
Cet après-midi, je voudrais discuter avec vous
de la raison pour laquelle vous n'allez pas réussir à faire carrière. (Rires)
Je suis économiste. Je fais dans le lugubre.
Fin de la journée, c'est l'heure des remarques lugubres.
Je veux juste parler à ceux d'entre vous qui veulent une grande carrière.
Je sais que certains d'entre vous ont déjà décidé
que vous voulez une bonne carrière.
Vous allez échouer, vous aussi - (Rires) -
parce que - Mon Dieu, vous êtes tous si joyeux
à l'idée d'échouer.
(Rires)
Vous devez être canadiens, sans aucun doute. (Rires)
Ceux qui essaient d'avoir une bonne carrière vont échouer,
parce qu'en fait, les bons métiers sont en train de disparaître.
Il y a de grands métiers et de grandes carrières,
et il y a les métiers avec une charge de travail importante, beaucoup de stress
des métiers qui vous sucent le sang, détruisent votre âme,
et en fait, rien entre les deux.
Donc les gens qui recherchent un bon job vont échouer.
Je vais parler de ceux qui recherchent des grands jobs,
des grandes carrières, et pourquoi vous allez échouer.
Première raison :
peu importe le nombre de fois que les gens vous diront :
"Si tu veux une grande carrière, tu dois poursuivre
ta passion,
tu dois poursuivre tes rêves, tu dois poursuivre
ta plus grande fascination dans la vie",
vous entendrez cela encore et encore
et alors vous déciderez
de ne pas le faire. Peu importe le nombre de fois
que vous téléchargerez
le discours d'ouverture à Stanford de Steven J [Steve Jobs],
vous allez le regarder encore mais déciderez de ne rien faire.
Je ne suis pas sur de
pourquoi vous déciderez de ne rien faire.
Vous êtes trop paresseux pour le faire. C'est trop compliqué.
Vous avez peur, si vous cherchez votre passion
et que vous ne la trouvez pas,
de vous sentir idiot, alors vous créez des excuses
sur pourquoi vous n'allez pas chercher votre passion.
Ce ne sont que des excuses, Mesdames et Messieurs.
Nous allons examiner une longue liste, votre créativité
et réflexion pour créer des excuses de ne pas faire ce que
vous avez vraiment besoin de faire
si vous voulez avoir une grande carrière.
Donc, par exemple, une de vos grandes excuses est :
"Les grandes carrières sont vraiment et réellement,
pour la plupart des gens,
juste une affaire de chance, donc je vais rester ici,
je vais essayer d'être chanceux et si je suis chanceux,
j'aurais une grande carrière.
Sinon j'aurais une bonne carrière"
Mais une bonne carrière est impossible,
donc ça ne va pas marcher.
Alors, votre autre excuse sera : "Il y a des gens spéciaux
qui poursuivent leurs passions, mais ce sont des génies.
Il y a Steven J. Mais je ne suis pas un génie.
Quand j'avais 5 ans, je pensais être un génie,
mais mes professeurs m'ont ôté cette idée
de la tête il y a fort longtemps." (Rires) N'est-ce pas ?
"Et maintenant je suis de niveau satisfaisant."
Alors, vous voyez, si on était en 1950,
être de niveau satisfaisant
ça vous aurait donné une grande carrière.
Mais devinez quoi? Nous sommes presque en 2012,
et dire au monde "Je suis de niveau satisfaisant",
c'est vous condamner à la médiocrité.
Et bien sur, une autre excuse :
"Et bien, je le ferai, je le ferai, mais... mais...
après tout, je ne suis pas bizarre.
Tout le monde sait que les gens
qui poursuivent leurs passions
sont quelque part obsédés. Un peu étrange ? Non ?
Vous savez, la fine limite entre le génie et la folie.
Je ne suis pas bizarre. J'ai lu la biographie de Steven J.
Mon Dieu ! Je ne suis pas comme cette personne,
je suis gentil.
Je suis normal. Je suis une personne gentille et normale,
et une personne gentille et normale
n'a pas de passion.
Ah ! Mais je veux toujours une grande carrière.
Je ne suis pas prêt à poursuivre mes passions, donc je sais
ce que je vais faire, parce que j'ai une solution,
j'ai une stratégie.
C'est celle que Maman et Papa m'ont donnée.
Maman et Papa m'ont dit que si je travaillais dur,
j'aurais une bonne carrière. Donc si vous travaillez dur
et que vous avez une bonne carrière,
si vous travaillez très très très dur,
vous aurez une grande carrière. Est-ce que ça n'a pas
une logique mathématique ?
Non. (Rires)
Mais vous avez réussi à vous en convaincre.
Vous savez quoi ? Voici un petit secret.
Vous voulez travailler ? Vous voulez travailler très très dur ?
Vous savez quoi ? Vous allez y réussir. Le monde vous donnera
l'opportunité de travailler très très très dur,
mais êtes-vous surs que cela vous donnera
une grande carrière quand toutes les preuves montrent le contraire ?
Donc supposons, examinons ceux d'entre vous
qui recherchent leur passion.
Vous comprenez réellement que vous feriez mieux de le faire,
sans excuses. Vous recherchez votre passion,
et vous êtes heureux.
Vous avez trouvé quelque chose qui vous intéresse.
J'ai un intérêt! J'ai un intérêt! Vous me dites.
Vous dites : "J'ai un intérêt !" Je dis : "C'est magnifique !"
Et qu'est-ce que vous essayez de me dire ?
"Et bien, j'ai un intérêt."
Je dis : "Avez-vous une passion ?"
Vous dites : "J'ai un intérêt."
Votre intérêt, c'est à propos de quoi ?
"Et bien je suis intéressé par ça"
Et qu'en est-il du reste des activités de l'humanité ?
"Je ne suis pas intéressé par elles."
Vous les avez toutes examinées, n'est-ce pas ?
"Non. Pas exactement."
Une passion est votre plus grand amour.
Une passion est la chose qui vous aidera à créer
la plus grande expression de votre talent.
Passion, intérêt - ce n'est pas la même chose.
Allez-vous vraiment voir votre petite amie et lui dire:
"Epouse-moi ! Tu es intéressante." (Rires)
Ca n'arrivera pas.
Ca n'arrivera pas et vous mourrez seul. (Rires)
Ce que vous voulez, ce que vous voulez,
c'est une passion. C'est au-delà d'un intérêt.
Vous avez besoin de 20 intérêts, et alors l'un d'entre eux,
l'un d'entre eux s'emparera de vous, vous séduira
plus que tout autre, et alors vous aurez peut-être trouvé
votre plus grand amour en comparaison de tous les autres
qui vous intéressent et c'est ce qu'est la passion.
J'ai un ami, il a fait sa demande à sa petite amie.
Il était une personne économiquement rationnelle.
Il a dit à son amie : "Marions-nous.
Fusionnons nos intérêts."
(Rires)
Oui, il l'a fait.
"Je t'aime vraiment", il disait, "Je t'aime profondément.
Je t'aime
plus que n'importe quelle femme que j'ai rencontrées.
Je t'aime plus que Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel -
j'étais en programme d'échange en Allemagne
à ce moment-là" (Rires)
"Je t'aime plus que - "
Ok. Elle quitta la pièce à la moitié de l'énumération
de son amour pour elle.
Après avoir surmonté sa surprise de, vous savez,
d'essuyer un refus, il en conclut qu'il avait échappée belle
d'un mariage avec une personne irrationnelle,
mais il nota, quand même, pour lui-même que
la prochaine fois
qu'il ferait sa demande,
il ne serait peut-être pas nécessaire d'énumérer
toutes les femmes qu'il avait auditionnées pour le rôle. (Rires)
Mais cela reste vrai. Vous devez étudier les alternatives
afin de trouver votre destiné,
ou avez-vous peur du mot "destiné" ?
Est-ce que le mot "destiné" vous effraie ?
C'est de cela que nous parlons, et si vous ne trouvez pas
la plus haute expression de votre talent,
si vous vous arrêtez
à "intéressant", quoique cela puisse signifier,
est-ce que vous savez ce qu'il va arriver
à la fin de votre longue vie ?
Vos amis et votre famille se rassembleront au cimetière,
et là, à côté de votre tombe il y aura une pierre tombale,
et sur la pierre tombale il y aura écrit :
"Ici gît un éminent ingénieur qui a inventé le Velcro."
Mais ce que la pierre tombale aurait du dire,
dans une vie alternative,
ce qu'elle aurait du dire si c'était la plus grande expression
de votre talent :
"Ici gît le dernier lauréat du Prix Nobel de Physique,
qui formula la Théorie de la Grande Unification
et démontra l'existence pratique de la distorsion."
[utilisée par les vaisseaux de Star Trek]
(Rires)
Le Velcro, en effet... (Rires)
L'une de ces réalités est une grande carrière.
L'autre est une carrière manquée.
Mais certains d'entre vous,
en dépit de toutes ces excuses, vous trouverez,
vous trouverez votre passion,
et cependant vous allez échouer.
Vous allez échouer parce que,
parce que vous n'allez pas la suivre,
parce que vous allez inventer une nouvelle excuse,
une nouvelle excuse pour ne pas agir, et cette excuse
je l'ai entendue tellement de fois.
"Oui, je voudrais poursuivre une grande carrière,
mais je tiens
aux relations humaines plus qu'aux accomplissements.
Je veux être un bon ami.
Je veux être un bon époux.
Je veux être un bon parent et je ne vais pas sacrifier
cela sur l'autel de grands accomplissements."
(Rires)
Qu'est-ce que vous voulez que je dise ?
Vous voulez réellement que je vous dise :
"Honnêtement, je jure que je ne bats pas les enfants" (Rires)
Examinez la vision du monde que vous vous donnez.
Vous êtes un héros peu importe ce que ce que vous faite et moi, en suggérant,
avec beaucoup de délicatesse, que vous pourriez vouloir une grande carrière,
je dois détester les enfants. Je ne déteste pas les enfants. Je ne les bats pas.
Oui, il y avait un petit enfant
qui vagabondait dans le bâtiment
quand je suis arrivé et non, je ne l'ai pas battu. (Rires)
Bien sur, j'ai du lui dire que le bâtiment étaient
pour les adultes seulement
et de décamper.
Il a marmonné quelque chose à propos de sa mère,
et je lui ai dit qu'elle le retrouverait probablement
dehors de toute manière.
La dernière fois que je l'ai vu, il était sur les marches,
en train de pleurer. (Rires)
Quelle mauviette ! (Rires)
Mais que voulez-vous ?
C'est ce que vous attendiez que je dise.
Vous pensez vraiment que c'est approprié
que vous preniez les enfants
et les utilisiez comme bouclier ?
Vous savez ce qui arrivera un jour,
vous, vous parent idéal, vous ?
Le gamin viendra vous voir un jour et vous dira :
"Je sais ce que je veux être.
Je sais ce que je veux faire dans la vie."
Vous serez si content. C'est la conversation qu'un parent
veut entendre, parce que votre enfant est bon en math,
et vous savez que vous allez aimer ce qui vient après.
Donc votre gamin vous dit: "J'ai décidé,
je veux être magicien.
Je veux faire des tours de magie sur scène."
(Rires)
Et qu'allez-vous dire ?
Vous direz, vous direz
"Euh... c'est risqué, chéri.
Tu pourrais échouer, chéri. On ne gagne pas beaucoup d'argent avec ça, chéri.
Tu sais, enfin je sais pas, chéri,
tu devrais réfléchir à ça encore un peu, chéri,
tu es si bon en math, pourquoi tu ne... "
Et le gamin vous interrompt et dit :
"Mais c'est mon rêve. C'est mon rêve de faire ça"
Et qu'est-ce que vous allez dire ?
Vous savez ce que vous allez dire ?
"Ecoute, chéri. J'avais un rêve autrefois,
moi aussi, mais... mais..."
Comment allez-vous finir votre phrase avec votre "mais" ?
"... Mais. J'avais un rêve autrefois, moi aussi, mais j'avais trop peur pour le poursuivre."
Ou est-ce que vous allez lui dire ça ?
"J'avais un rêve autrefois, chéri.
Mais alors tu es né." (Rires)
(Rires) (Applaudissements)
Voulez-vous réellement utiliser votre famille,
voulez-vous réellement regarder votre épouse
et vos enfants et voir vos geôliers ?
Il y a quelque chose que vous auriez pu dire à votre enfant
quand il ou elle vous a dit : "J'ai un rêve."
Vous auriez pu dire, en regardant le gamin en face :
"Vas-y, chéri,
comme je l'ai fait."
Mais vous ne pourrez pas dire cela
parce que vous ne l'avez pas fait. Donc vous ne pourrez pas. (Rires)
Et donc les péchés des parents
seront payés par les pauvres enfants.
Pourquoi allez-vous chercher refuge
dans les relations humaines
pour votre excuse de ne pas chercher
et poursuivre votre passion ?
Vous savez pourquoi.
Au fond de votre coeur, vous savez pourquoi,
et je suis totalement sérieux.
Vous savez pourquoi vous devenez
tout mignons et affectionnés
et que vous vous enveloppez dans les relations humaines.
C'est parce que vous êtes -
Vous savez ce que vous êtes.
Vous êtes apeurés de poursuivre votre passion.
Vous avez peur d'avoir l'air ridicule.
Vous avez peur d'essayer. Vous avez peur d'échouer.
Super ami, super épouse, super parent, super carrière.
Est-ce que ce n'est pas un lot ? Est-ce que ce n'est pas ce que vous êtes ?
Comment pouvez-vous être l'un sans l'autre ?
Mais vous avez peur.
Et c'est pourquoi vous n'aurez pas une grande carrière, sauf si...
"sauf si", l'expression la plus évocatrice de toutes -
sauf si.
Mais l'expression "sauf si" est liée aussi
à cette autre phrase terrifiante
"Si seulement j'avais..."
"Si seulement j'avais..."
Si jamais vous avez cette idée coincée dans la tête,
elle vous blessera énormément.
Ce sont les nombreuses raisons
qui font que vous allez échouer
à avoir une grande carrière,
sauf si...
sauf si.
Merci (Applaudissements)
הערב ברצוני
לדון איתכם בשאלה
מדוע לא תצליחו להשיג
קריירה נהדרת. [צחוק]
אני כלכלן.
מתפקידי להעיר הערות מרפות-ידיים..
עכשיו סוף היום, וזה הזמן
להערות מרפות-ידיים.
אני רוצה לדבר רק אל אלה מכם
שרוצים קריירה נהדרת.
אני יודע שכמה מכם
כבר החלטתם
שאתם רוצים קריירה טובה.
גם אתם תיכשלו -
[צחוק]
כי - בחיי, כמה שאתם שמחים
לגבי הכשלון. [צחוק]
חבורה של קנדים,
ללא ספק. [צחוק]
מי שמנסה להשיג קריירה טובה ייכשל,
כי המשרות הטובות
למעשה נעלמות.
יש משרות מעולות
וקריירות נהדרות,
ויש כאלה עם עומס עבודה,
המון לחץ,
כל מיני עבודות שמוציאות את המיץ
והורסות את הנשמה,
ויש רק כאלה או כאלה.
אז מי שמחפש
משרות טובות ייכשל.
אני אדבר על אלה
שמחפשים משרות מעולות
וקריירות נהדרות,
ומדוע אתם עתידים להיכשל.
הסיבה הראשונה היא,
שלא משנה כמה פעמים יגידו לכם,
"מי שרוצה קריירה נהדרת
צריך להגשים את ייעודו,
עליו להגשים את חלומו,
עליו להגשים
את הפנטזיה של חייו,"
אתם שומעים את זה שוב ושוב
ואז מחליטים
לא לעשות את זה.
לא משנה כמה פעמים תורידו
את הנאום של סטיבן ג'
בטקס חלוקת התארים ב"סטנפורד",
אתם תצפו בו, ובכל זאת תחליטו
לא ללכת על זה.
לא ברור לי מדוע
אתם מחליטים כך.
אתם עצלנים מדי בשביל זה,
זה קשה מדי.
אתם חוששים שאם תחפשו את ייעודכם
ולא תמצאו אותו,
תרגישו אידיוטים,
אז אתם ממציאים תירוצים
למה לא לחפש
את מושא הלהט שלכם.
ואלו באמת תירוצים,
גבירותי ורבותי.
כעת נעבור על כל הרשימה הארוכה
של פרי היצירתיות שלכם,
של התירוצים שאתם ממציאים
מדוע לא לעשות
את מה שבאמת עליכם לעשות
כדי להשיג קריירה נהדרת.
למשל, אחד התירוצים
המשובחים שלכם הוא,
"טוב, האמת היא שלרוב האנשים
קריירות נהדרות
הן רק עניין של מזל,
אז אני אסתובב לי באזור,
ואנסה להיות בר-מזל,
ואם יהיה לי מזל,
תהיה לי קריירה נהדרת.
אם לא, תהיה לי קריירה טובה."
אבל קריירה טובה איננה אפשרית,
כך שזה לא יצליח.
התירוץ הנוסף שלכם הוא,
"נכון, יש אנשים מיוחדים
שמגשימים את עצמם,
אבל מדובר בגאונים.
מדובר בסטיב ג'ובסים.
אני לא גאון.
כשהייתי בן חמש,
חשבתי שאני גאון,
אבל מאז, המורים שלי
הוציאו לי
את הרעיון הזה מהראש."
[צחוק] הממ?
"וכעת אני יודע
שאני בהחלט אדם מוכשר."
אבל אם היינו ב-1950,
להיות אדם בהחלט מוכשר
הספיק כדי להשיג קריירה מעולה.
אבל הפלא ופלא:
אנחנו כמעט ב-2012,
ולהגיד לעולם,
"אני אדם בהחלט מוכשר,"
זה לקלל את עצמך
בשבח הקלוש ביותר.
והנה, כמובן, התירוץ הבא:
"הייתי הולך על זה, אבל, אבל,
אני הרי לא טיפוס מוזר.
וכולם יודעים
שאנשים שרודפים אחרי חלומם
קצת כפייתיים. קצת משונים.
הממ? בסדר?
נו, הקו הדק הזה
שבין שגעון לגאונות.
אני לא מוזר.
קראתי את הביוגרפיה של סטיבן ג'.
אוי ואבוי. אני לא כזה.
אני נחמד.
אני נורמלי.
אני אדם נחמד ונורמלי,
ולאנשים נחמדים ונורמליים
אין להט.
אבל אני עדיין רוצה
קריירה נהדרת.
אני לא מוכן להגשים את עצמי,
אז אני יודע
מה אעשה. יש לי פתרון,
יש לי שיטה.
זאת השיטה שאמא ואבא
סיפרו לי עליה.
אמא ואבא אמרו לי
שאם אעבוד קשה,
תהיה לי קריירה טובה.
אז אם עובדים קשה
יש קריירה טובה,
ואם עובדים נורא נורא נורא קשה,
משיגים קריירה נהדרת.
נכון שכאילו,
מבחינה מתמטית זה הגיוני?"
לא.
[צחוק]
אבל אתם מצליחים לשכנע בכך
את עצמכם.
יודעים מה?
אגלה לכם סוד קטן.
אתם רוצים לעבוד?
רוצים לעבוד נורא, נורא, נורא קשה?
יודעים מה? אתם תצליחו בכך.
העולם יספק לכם
את ההזדמנות לעבוד
נורא, נורא, נורא, נורא קשה,
אך האם אתם כה בטוחים
שזה יביא לכם
קריירה נהדרת, כשכל ההוכחות
מראות את ההיפך?
הבה נניח, הבה נתייחס
לאלה מכם
שמנסים להגשים את ייעודם.
אתם באמת קלטתם
שמוטב לכם ללכת על זה
ולעזוב את התירוצים.
אתם מנסים למצוא את ייעודכם,
ואתם כל-כך מאושרים.
מצאתם משהו שמעניין אתכם.
"יש לי תחום עניין!",
אתם אומרים לי.
אתם אומרים, "יש לי תחום עניין!"
ואני אומר, "איזה יופי!"
מה אתם מנסים לומר לי, שאתם --
"הנה, יש לי תחום עניין."
ואני שואל,
"האם יש בכם להט?"
"יש לי תחום עניין,"
אתם אומרים.
אבל העניין הזה שלכם,
בהשוואה למה הוא?
"טוב, זה תחום העניין שלי."
ומה עם יתר
תחומי הפעילות האנושית?
"זה לא מעניין אותי."
בכלל הסתכלתם עליהם?
"לא, לא בדיוק."
מושא הלהט שלכם
הוא אהבת חייכם.
הלהט הוא הדבר
שיעזור לכם ליצור
את הביטוי הנעלה ביותר
של כשרונכם.
להט ועניין --
אלה אינם דברים זהים.
האם תבואו אל בחירת לבכם
ותאמרו,
"הינשאי לי! את מעניינת."?
[צחוק]
זה לא יקרה. זה לא יקרה.
אתם תמותו בודדים. [צחוק]
הדבר שאתם רוצים, הדבר שאתם רוצים,
הדבר שאתם רוצים,
זהו מושא להט.
זה יותר מאשר עניין.
צריך שיהיו לכם 20 תחומי עניין
ואז, אחד מהם
אחד מהם אולי יתפוס אתכם,
אחד מהם יעסיק אתכם
יותר מכל דבר אחר,
ואז ייתכן שמצאתם
את אהבת חייכם
בהשוואה לכל יתר הדברים
שמעניינים אתכם,
זהו להט.
יש לי חבר
שהציע נישואין לאהובתו.
הוא כלכלן, אדם רציונלי.
הוא אמר לאהובתו,
"בואי נתחתן.
בואי נמזג את האינטרסים שלנו."
[צחוק]
ממש כך.
"אני באמת אוהב אותך,"
הוא אמר. "אני אוהב אותך
יותר מכל אישה אחרת
בה נתקלתי.
אני אוהב אותך יותר מאשר
את מרי, ג'יין, סוזי, פנלופה,
אינגריד, גרטרוד, גרטל--
הייתי אז בתכנית חילופי סטודנטים."
[צחוק]
"אני אוהב אותך
יותר מאשר--"
די כבר! היא הסתלקה משם
באמצע ספירת המלאי
של אהבתו אליה.
אחרי שהתאושש מההפתעה
של הסירוב, הוא הסיק
שהוא זכה בדוחק להיחלץ
מנישואין לאדם לא-רציונלי,
אם כי הוא רשם לעצמו
שבפעם הבאה
שיציע נישואין, אולי לא הכרחי
למנות בקול רם
את כל הנשים שבחן לתפקיד.
[צחוק]
אבל הנקודה היא
שעליכם לחפש חלופות
כדי שתמצאו את ייעודכם,
או שמא אתם נבהלים
מהמילה "ייעוד"?
האם המילה "ייעוד" מפחידה אתכם?
על זה אנו מדברים,
ואם אינכם מגלים
את הביטוי הנעלה ביותר
לכשרונכם, אם תסתפקו
ב"מעניין",
יהיה אשר יהיה הפירוש של זה,
אתם יודעים מה יקרה
בסוף חייכם הארוכים?
החברים והמשפחה יתאספו
בבית הקברות,
ועל קברכם תעמוד מצבה,
ועל המצבה
תהיינה חרוטות המלים:
"כאן נטמן מהנדס מכובד
שהמציא את צמדן הסקוטש."
אבל מה שהיה צריך להיות כתוב על המצבה,
בחיים אחרים,
מה שהיה אמור להופיע שם
אם זה היה הביטוי הנעלה ביותר
של כשרונכם, הוא: "כאן נטמן
המועמד האחרון לפרס 'נובל' בפיזיקה,
שניסח את התיאוריה הגדולה
של השדה המאוחד
והדגים את מעשיות
הינע פיתול החלל."
[צחוק]
סקוטש. נו, באמת.
[צחוק]
אחד מהם הוא קריירה נהדרת.
ואחד מהם - הזדמנות שהוחמצה.
ובכל זאת, כמה מכם,
חרף כל התירוצים,
עתידים לגלות,
אתם עוד תגלו
את מושא הלהט שלכם,
ובכל זאת תיכשלו,
אתם תיכשלו, בגלל
שלא תלכו על זה,
בגלל שאז תמציאו תירוץ חדש,
סתם תירוץ שימנע מכם לפעול,
ואת התירוץ הזה
שמעתי כבר המון פעמים.
"כן, הייתי יכול
לפתח קריירה נהדרת, אבל
יחסי-אנוש חשובים לי
יותר מאשר הישגים.
אני רוצה להיות חבר טוב.
אני רוצה להיות בן-זוג טוב.
אני רוצה להיות הורה טוב,
ואני לא מוכן להקריב את זה
על מזבח ההישג הנהדר."
[צחוק]
מה אתם רוצים
לשמוע ממני?
אתם באמת רוצים
שאומר לכם,
"בחיי, אני נשבע לכם
שאני לא בועט בילדים." [צחוק]
הא? תראו איזו השקפת עולם
ארגנתם לעצמכם.
יצאתם גיבורים, ולא משנה מה תעשו,
ואני, מפני שאני רומז
בשיא העדינות, שאולי כדאי לכם
קריירה נהדרת,
בטח שונא ילדים. ואני לא.
אני לא בועט בהם.
נכון, היה איזה קטנצ'יק
שהסתובב בבניין הזה
כשנכנסתי הנה,
ולא, לא בעטתי בו. [צחוק]
כמובן שאמרתי לו
שזה בניין למבוגרים בלבד
ושיעוף מפה.
היא מילמל משהו על
אמא שלו,
ועניתי לו שהיא ממילא
תמצא אותו בחוץ.
בפעם האחרונה שראיתי אותו,
הוא עמד על המדרגות ובכה. [צחוק]
איזה נמושה.
[צחוק]
אבל מה רציתם לשמוע?
זה מה שאתם מצפים שאומר לכם.
אתם באמת חושבים שזה יאה
לקחת ילדים ובעצם
לנצל אותם כמגן?
אתם יודעים מה יקרה
יום אחד,
לכם, הורים אידיאליים שכמותכם?
הילד שלכם יבוא אליכם
יום אחד ויאמר,
"אני יודע מה אני רוצה להיות
אני יודע מה אני רוצה
לעשות בחיים."
ואתם כל-כך שמחים.
זאת השיחה
שכל הורה רוצה לשמוע,
כי הילד שלכם טוב בחשבון,
וברור לכם שתשמחו לשמוע
את מה שהוא יגיד עכשיו.
אומר לכם הילד שלכם,
"החלטתי,
שאני רוצה להיות קוסם.
אני רוצה לבצע להטוטים
על הבמה."
[צחוק]
ואז, מה אתם אומרים?
אתם אומרים, אתם אומרים,
"אה... זה מסוכן, ילד.
בטח לא יצליח, ילד.
לא תרוויח מזה הרבה, ילד.
יודע מה, ילד,
כדאי שתחשוב על זה
עוד פעם, ילד.
אתה טוב בחשבון,
למה שלא--"
והילד קוטע אתכם, ואומר,
"אבל זהו חלומי.
חלומי הוא לעשות את זה."
מה תגידו לו?
אתם יודעים
מה תגידו לו?
"תראה, ילד, גם לי
היה פעם חלום, אבל... אבל"
איך בדעתכם לסיים את המשפט
אחרי ה"אבל"?
"...אבל. גם לי היה חלום,
אבל פחדתי להגשים אותו."
או אולי תגידו לו את זה:
"היה לי פעם חלום, ילד,
"אבל אז נולדת."
[צחוק]
[צחוק]
[מחיאות כפיים]
האם אתם באמת רוצים
לנצל את המשפחה שלכם
האם אתם באמת רוצים
לראות בבני זוגכם
ובילדיכם את הסוהרים שלכם?
היה משהו שיכולתם לומר
לילדים שלכם
כשהוא או היא אמרו,
"יש לי חלום."
יכולתם להביט בעיניו של הילד ולומר,
"לך על זה, ילד,
בדיוק כמו שאני עשיתי."
אבל לא תוכלו לומר את זה
כי לא הלכתם על זה.
אז אתם לא יכולים. [צחוק]
וכך, על חטאי ההורים
משלמים הילדים המסכנים.
למה לכם לחפש מפלט
ביחסי-אנוש
כתירוץ לכך שלא מצאתם
והגשמתם את ייעודכם?
אתם יודעים למה.
עמוק בליבכם,
אתם יודעים למה.
וכעת אני רציני לגמרי.
אתם יודעים מדוע אתם
מתחממים ומתכרבלים
ועוטפים את עצמכם ביחסי-אנוש.
זה משום שאתם--
אתם הרי יודעים מה אתם.
אתם פוחדים לרדוף
אחר מושא הלהט שלכם.
אתם חוששים להיראות מגוחכים.
אתם חוששים לנסות.
אתם חוששים שמא תיכשלו.
חבר נהדר, בן או בת זוג נהדרים,
הורה נהדר, קריירה נהדרת.
האין זו חבילה אחת?
האין זה מי שאתם?
איך אפשר להיות
רק אחד מאלה?
אבל אתם פוחדים.
ולכן לא תהיה לכם
קריירה נהדרת, אלא אם כן --
"אלא אם כן".
הביטוי הכי מאתגר מכולם--
אלא אם כן.
אבל ה"אלא אם כן" הזה
קשור גם
לביטוי המפחיד הנוסף,
"אילו רק הייתי..."
אילו רק הייתי...
אם אי-פעם תתרוצץ
המילה הזו בתוך מוחכם,
זה יכאב מאד.
אז אלה הסיבות הרבות
מדוע אתם עתידים להיכשל
בהשגת קריירה נהדרת,
אלא אם כן...
אלא אם כן.
תודה רבה.
[מחיאות כפיים]
Želim danas popodne s vama raspraviti
zašto nećete imati uspješnu karijeru.
(Smijeh)
Ja sam ekonomist. Ja sam tužan.
Na kraju dana, spremno je
za nesretne primjedbe.
Želim pričati samo
s onima koji žele imati veliku karijeru.
Znam da su neki od vas
već odlučili
imati dobru karijeru.
Ni vi nećete uspjeti — (Smijeh) —
jer — Bože, vi ste radosni zbog
neuspjeha. (Smijeh)
Kanadska grupa, nesumnjivo. (Smijeh)
Oni koji pokušavaju imati
dobru karijeru neće uspjeti
jer, zaista, sada dobri poslovi nestaju.
Postoje veliki poslovi i velike karijere,
a tu su i naporni, visoko-stresni,
poslovi koji ispijaju krv
i uništavaju dušu,
i praktično ništa između.
Tako da ljudi koji traže dobre poslove
neće uspjeti.
Pričat ću o onima koji traže
sjajne poslove,
velike karijere, i zašto nećete uspjeti.
Prvi razlog je da koliko
god puta vam ljudi rekli:
"Ako želite veliku karijeru,
morate ganjati svoju strast,
morate ganjati vaše snove, morate ganjati
vašu najveću fascinaciju u životu."
čujete to opet iznova i onda odlučite
to ne učiniti.
Nema veze koliko puta skinete
govor Stevea Jobsa s promocije
na Stanfordu,
još uvijek ćete ga pogledati
i onda nećete to učiniti.
Nisam siguran zašto
to odlučite ne učiniti.
Prelijeni ste to učiniti.
To je preteško.
Bojite se potražiti
vašu strast i ne naći ju,
osjećat ćete se kao idiot,
tako da ćete tražiti izlike
zašto nećete tražiti strast.
I to su izlike dame i gospodo.
Proći ćemo kroz
dugu listu vaše kreativnosti,
ili smišljanja izgovora
da ne radite što zapravo
trebate raditi
ako želite imati veliku karijeru.
Tako, na primjer,
jedan od vaših velikih izgovora je,
"Pa velike karijere su zapravo i iskreno,
za većinu ljudi,
samo stvar sreće, tako da ću stajati,
i pokušat ću biti sretan,
i ako sam sretan,
imat ću veliku karijeru Ako ne,
imat ću dobru karijeru."
Ali dobra karijera je nemoguća,
tako da to neće raditi.
Druga izlika je,
"Da, postoje posebni ljudi
koji ganjaju svoju strast,
ali oni su geniji.
Oni su Steven J. Ja nisam genij.
Kada sam imao pet, mislio sam da sam genij
ali moji profesori su istjerali tu ideju
iz moje glave prije puno vremena."
(Smijeh) Mm?
"I sada znam da sam potpuno kompetentan."
Sad, vidite, da je ovo bila 1950.,
biti potpuno kompetentan,
to bi vam dalo veliku karijeru.
Ali znate što? Skoro je 2012., i reći
svijetu: "Ja sam potpuno kompetentan,"
je prokleti se na mlaku hvalu.
I onda, naravno, još jedna izlika:
"Pa, radio bih ovo, radio bih, ali, ali,
pa, napokon, nisam čudan.
Svi znaju da ljudi koji ganjaju strast
su pomalo obsesivni.
Čudni. Mm? Mm? U redu?
Znate, tanka linija
između ludosti i genija.
Nisam čudan.
Pročitao sam Steven J. biografiju.
O moj bože. Nisam ta osoba. Ja sam dobar.
Normalan. Ja sam dobra, normalna osoba,
i dobri, normalni ljudi
nemaju strasti.
Ah. Ali još uvijek želim veliku karijeru.
Nisam spreman ganjati strast,
tako da znam
što ću raditi, jer imam, imam rješenje,
imam strategiju.
To je ono što su mi mamica i tatica rekli.
Mamica i tatica rekli su mi
da ako radim puno,
imat ću dobru karijeru. Ako radite puno
i imate dobru karijeru,
ako radite jako, jako, jako puno,
imat ćete veliku karijeru.
Ne čini li se to
matematički točno?"
Hmm. Ne. (Smijeh)
Ali ste se uspjeli nagovoriti na to.
Znate što? Evo jedne male tajne.
Želite raditi?
Želite raditi jako, jako, jako puno?
Znate što? Uspjet ćete. Svijet će vam dati
priliku da radite
jako, jako, jako, jako puno,
ali jeste li sigurni da će vam dati
veliku karijeru kad svi dokazi
ukazuju na suprotno?
Pa, pretpostavimo, pozabavimo se onima
koji pokušavaju naći svoju strast.
Vi razumijete da je bolje da to učinite,
bez obzira na izlike.
Pokušavate naći strast,
i tako ste sretni.
Našli ste nešto što vas zanima.
Imam interes! Ja imam interes! Recite mi.
Recite: "Imam interes!"
Ja kažem: "To je divno"
I što, što mi pokušavate reći? Da vi — "
"Pa, imam interes."
Ja kažem: "Imate li strast?"
"Imam interes", kažete vi.
Vaš interes se može usporediti s čim?
"Pa, zanima me ovo."
I što sa ostatkom aktivnosti čovječanstva?
"One me ne zanimaju."
Sve ste ih pogledali, niste li?
"Ne. Ne zapravo."
Strast je vaša najveća ljubav.
Strast je stvar koja će vam pomoći
da stvorite
najveći izražaj vašeg talenta.
Strast, interes -- to nisu iste stvari.
Hoćete li doći vašem/oj dragom/oj i reći,
"Udaj se za mene!
Zanimljiv/a si." (Smijeh)
Neće se dogoditi. Neće se dogoditi
i umrijet ćete sami. (Smijeh)
Ono što želite, što želite, što želite,
je strast. To je iznad interesa.
Trebate 20 interesa, i onda jedan od njih,
jedan od njih vas možda obuzme,
jedan od njih vas preuzme
više nego bilo što drugo,
i onda ste možda našli
vašu najveću ljubav
u odnosu na sve druge stvari
koje vaz zanimaju,
i to je ono što je strast.
Imam prijatelja, zaprosio je svoju dragu.
Bio je ekonomski racionalna osoba.
Rekao je svojoj dragoj, "Stupimo u brak.
Spojimo naše interese."
(Smijeh)
Da, učinio je to.
"Volim te iskreno." rekao je.
"Volim te snažno. Volim te
više od bilo koje druge žene
koju sam susreo.
Volim te više od
Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
Bio sam na razmjeni u Njemačkoj tada."
(Smijeh)
"Volim te više od — "
U redu! Otišla je iz sobe
u pola tog nabrajanja
njegove ljubavi prema njoj,
Kada ga je prošlo iznenađenje jer su ga,
znate,
odbili, zaključio je
da je za dlaku izbjegao
da oženi iracionalnu osobu,
iako je zapamtio da sljedeći put
kada bude prosio,
možda nije nužno nabrojati
sve žene koje su bile na audiciji
za tu ulogu. (Smijeh)
Ali poanta stoji.
Morate tražiti opcije
tako da pronađete svoju sudbinu,
ili se bojite riječi "sudbina"?
Plaši li vas riječ "sudbina"?
O tome pričamo, i ako ne nađete
najviši izražaj svog talenta,
ako se zadovoljite
sa "zanimljivim" što god to značilo,
znate što će se dogoditi
na kraju vašeg dugog života?
Vaša obitelj i prijatelji
okupit će se na groblju,
i ondje, pored vašeg groba
bit će nadgrobna ploča,
i napisano ondje biti će:
"Ovdje leži cijenjeni inžinjer
koji je izmislio čičak."
Ali što bi trebalo pisati,
u alternativnom životu,
što bi pisalo da je to bio najviši izražaj
vašeg talenta: "Ovdje leži posljednji
primatelj Nobelove nagrade za fiziku
koji je formulirao
Veliku objedinjenu teoriju polja
i demonstrirao praktičnost warp pogona."
(Smijeh)
Čičak, zaista. (Smijeh)
Jedno je bila velika karijera.
Jedno je bila propuštena prilika.
Ali onda, tu su neki od vas,
koji unatoč izlikama, pronađu,
pronađu svoju strast,
a ni vi nećete uspjeti.
Nećete uspjeti, jer,
jer nećete to učiniti,
jer ćete izmisliti novu izliku,
bilo koju izliku
da ne poduzmete ništa, i ta izlika
je jedna koju sam čuo puno puta.
"Da, ganjao bih veliku karijeru,
ali cijenim
ljudske odnose više nego postignuća.
Hoću biti odličan prijatelj.
Divan supružnik.
Želim biti odličan roditelj,
i neću to žrtvovati
na oltaru velikih postignuća."
(Smijeh)
Što želite da vam kažem?
Sad, želite li da vam sada kažem,
"Stvarno, kunem se da ne udaram djecu."
(Smijeh)
Hmm? Pogledajte kakav
ste si pogled na svijet dali.
Vi ste heroj, bez obzira na sve, i ja,
predlažući
vrlo oprezno,
da možda želite veliku karijeru,
morate mrziti djecu.
Ja ne mrzim djecu. Ne udaram ih.
Da, tu je bio mali klinac
koji je lutao kroz zgradu
kada sam došao ovdje, i ne,
nisam ga udario. (Smijeh)
Naravno, morao sam mu
reći da je zgrada samo za odrasle
i da izađe van.
Promrmljao je nešto o svojoj majci,
i rekao sam mu da će
ju vjerojatno naći vani.
Posljednji put kad sam ga vidio,
plakao je na stepenicama. (Smijeh)
Kakav slabić. (Smijeh)
Ali što mislite? To očekujete da ću reći.
Zaista mislite, mislite da je prikladno
uzeti djecu
i koristiti ih kao štit?
Znate što će se dogoditi jednog dana
vi, vi savršeni roditelji vi?
Dijete će vam doći jednog dana i reći,
"Znam što želim biti.
Znam što ću činiti sa svojim životom."
Tako ste sretni, to je razgovor
koji roditelji žele čuti,
jer dijete vam je dobro u matematici,
i znate da će vam
se svidjeti što dolazi sljedeće.
Kaže vaše dijete: "Odlučio sam
da želim biti mađioničar.
Želim raditi trikove na pozornici."
(Smijeh)
I što vi kažete?
Vi kažete, vi kažete,
"Hmmm, to je riskantno mali.
Možda nećeš uspjeti mali.
Nema tu novca mali.
Znaš, ne znam mali,
trebao bi o tome
razmisliti još jednom mali,
tako si dobar u matematici,
zašto ti ne bi --"
I dijete vas prekine, i kaže,
"Ali to je moj san, Moj san je to činiti."
I što ćete vi reći na to?
Znate što ćete reći?
"Gledaj mali.
I ja sam nekad imao san -- ali."
Kako ćete završiti rečenicu s vašim "ali"?
"...Ali, i ja sam imao san jednom, mali,
ali me bilo strah slijediti ga."
Ili ćete mu reći ovo?
"I ja sam jednom imao san mali.
Ali onda si se ti rodio." (Smijeh)
(Smijeh) (Pljesak)
Da li,
da li zaista želite koristiti obitelj,
želite li ikad gledati supružnika
i dijete i vidjeti tamničare?
Postoji nešto što ste mogli reći djetetu
kada su on ili ona rekli "Imam san."
Mogli ste reći, pogledati ga u lice,
i reći,
"Pokušaj mali,
kao što sam i ja."
Ali to nećete moći reći
jer niste. Tako da ne možete. (Smijeh)
Tako da se grijesi roditelja
prenose na jadnu djecu.
Zašto ćete tražiti utočište
u ljudskim odnosima
kao vašu izlku da ne tražite
i ne ganjate strast?
Znate zašto.
U svom srcu znate zašto,
i ja sam smrtno ozbiljan.
Znate zašto ćete se razniježiti
i umotati u ljudske odnose.
Zato što ste --
Znate vi što ste.
Bojite se ganjati strast.
Bojite se izgledati smiješno.
Bojite se pokušati.
Bojite se da nećete uspjeti.
Odličan prijatelj, supružnik,
roditelj, dobra karijera.
Nije li to paket?
Nije li to ono što jeste?
Kako možete biti jedno bez drugoga?
Ali bojite se.
I zato nećete imati veliku karijeru,
osim ako --
osim ako, ona naj prizivanija
riječ engleskog jezika --
osim ako.
Ali riječ osim ako je također pričvršćena
na onu drugu, zastrašujuću frazu,
"da sam barem..."
"da sam barem..."
Ako vam se ikad ta misao
bude vrzmala po mozgu,
boljet će jako.
To su mnogi razlozi
zašto nećete uspjeti
imati veliku karijeru.
osim ako ...
Osim ako.
Hvala vam (Pljesak)
Megvitatom veletek ma délután
miért nem lesz nagyszerű karrieretek.
Közgazdász vagyok. Szoktam lehangolni embereket.
A nap végén, a lehangoló megjegyzések készen állnak.
Csak azokhoz szeretnék beszélni,
akik nagyszerű karriert akarnak.
Tudom, néhányan közületek már eldöntötték,
hogy jó karriert akarnak.
Ti is meg fogtok bukni, —(Nevetés)—
mert — Te jó ég, milyen kedélyesek vagytok a kudarctól. (Nevetés)
Kanadai közönség, kétségtelenül. (Nevetés)
Azok, akik próbálnak jó karriert szerezni meg fognak bukni,
mert igazából a jó munkák már fogyóban vannak.
Vannak nagyszerű munkák és nagyszerű karrierek,
és vannak a nagy munkateherrel, sok stresszel járó,
vérszívó, lélekölőféle munkák,
és tulajdonképpen semmi a kettő között.
Tehát az emberek, akik jó munkát keresnek meg fognak bukni.
Beszélni fogok azokról,
akik nagyszerű munkát keresnek,
nagyszerű karriert, és hogy miért,
hogy miért fognak kudarcot vallani.
Az első ok az az,
hogy nem számít hányszor mondják neked,
„Ha nagyszerű karriert akarsz,
a szenvedélyed nyomában kell járni,
követni kell az álmaid, követni kell,
ami a legnagyobb elragadtatással tölt el az életben."
Újból és újból hallod, és végül eldöntöd,
hogy nem teszed meg. Nem számít hányszor töltöd le
Steven J. stanfordi évnyitó beszédét,
megnézed és mégis eldöntöd, hogy nem teszed meg.
Nem tudom pontosan, miért döntesz így.
Túl lusta vagy hozzá. Túl nehéz.
Félsz, hogy ha keresed a szenvedélyed,
és nem fogod megtalálni,
hülyének fogod érezni magad, és akkor kifogásokat keresel,
hogy miért nem fogod kikutatni a szenvedélyed.
És vannak kifogások, hölgyeim és uraim.
Végigmegyünk egy egész hosszú listán, a kreativitásod
és gondolkodásod szüleményei, hogy miért nem csinálod,
amit igazán kellene, ha nagyszerű karriert akarsz.
Tehát, például, az egyik kifogásod,
„Nos, a nagyszerű karrierek igazából a többségnek
csak szerencse kérdése, tehát én itt várni fogok,
megpróbálok szerencsés lenni, és ha az leszek,
lesz egy nagyszerű karrierem.
Ha nem, akkor lesz egy jó karrierem."
De a jó karrier lehetetlenség, tehát ez nem fog működni.
Aztán, a másik kifogásod: „Igen, vannak különleges emberek,
akik követik a szenvedélyüket, de ők zsenik.
Ők Steven J. Én nem vagyok zseni.
Amikor ötéves voltam, azt gondoltam, hogy zseni vagyok,
de a tanáraim kiverték belőlem ezt az ötletet
már régóta. (Nevetés) Hm?
„És most tudom, hogy teljesen rátermett vagyok."
Na most, tudod, ha 1950 lenne,
teljesen alkalmasnak lenni,
adott volna egy nagyszerű karriert.
De tudod mit! Ez már majdnem 2012,
és azzal előállni a világnak, hogy
„én teljesen alkalmas vagyok",
ez csak önáltatás.
És akkor, persze, egy másik kifogás:
„Nos, megtenném ezt, megtenném ezt, de, de,
hát, elvégre, én nem vagyok furcsa.
Mindenki tudja, hogyha valaki követi a szenvedélyeit,
az valamennyire megszállott. Kicsit furcsa? Hm? Hm?
Tudod, halvány különbség van az őrült és a zseni között.
Én nem vagyok furcsa. Olvastam Steven J. életrajzát.
Ó, te jó ég. Én nem vagyok olyan. Én rendes vagyok.
Én normális vagyok.
Én egy rendes, normális ember vagyok,
és rendes, normális embereknek
nincsen szenvedélyük.
Ah. De én mégis akarok egy nagyszerű karriert.
Nem állok készen rá, hogy kövessem a szenvedélyemet,
de tudom mit fogok tenni, mert van rá megoldásom,
van egy tervem.
Az a bizonyos, amelyikről anyu meg apu mesélt.
Anyu meg apu azt mondta, hogyha keményen dolgozom,
jó karrierem lesz. Szóval, ha keményen dolgozol,
lesz egy jó karriered, és ha nagyon-nagyon keményen dolgozol,
nagyszerű karriered lesz.
Ez nem értelmes így, matematikailag?
Hmmm. Nem. (Nevetés)
De sikerült rábeszélned magad.
Tudod mit? Elmondok egy titkot.
Dolgozni akarsz? Dolgozni akarsz nagyon-nagyon keményen?
Tudod mit? Sikered lesz. A világ meg fogja adni
a lehetőséget, hogy nagyon-nagyon keményen dolgozz,
de biztos vagy benne, hogy egy nagyszerű karriert
fog adni, amikor minden bizonyíték ellene mutat?
Tehát feltételezzük, foglalkozzunk azokkal közületek,
akik próbálják megtalálni a szenvedélyüket.
Valóban megérted, hogy tényleg jobb, ha megteszed,
a kifogások ellenére. Próbálod megtalálni a szenvedélyed,
és olyan boldog vagy.
Találtál valamit, ami érdekel.
Van egy érdeklődésem! Van egy érdeklődésem! Mondod nekem.
Mondod, „Van egy érdeklődésem!" Én pedig, „Az fantasztikus!"
És mit próbálsz mondani ezzel? Hogy —
„Hát, van egy érdeklődésem!"
Én mondom, „Van szenvedélyed?"
„Van egy érdeklődésem," mondod.
Az érdeklődésed mihez képest?
„Hát, ez érdekel."
És mi van az emberiség többi tevékenységével?
„Azok nem érdekelnek."
Megvizsgáltad mindet, ugye?
„Nem. Nem éppen."
A szenvedély a legnagyobb szerelmed.
Szenvedély az, ami segít előhozni
a legmagasabb fokú kifejezését a tehetségednek.
Szenvedély, érdeklődés -- nem ugyanaz.
Mondanád a kedvesednek, hogy
„Jöjj hozzám feleségül! Érdekes vagy." (Nevetés)
Nem fog megtörténni. Nem fog megtörténni,
és egyedül fogsz meghalni. (Nevetés)
Amit akarsz, amit akarsz, amit akarsz,
az a szenvedély. Az érdeklődést felülmúlja.
Legyen 20 érdeklődésed, és aztán egy közülük,
egy megragad, egy talán leköt,
jobban mint bármelyik másik, és talán akkor megtaláltad
a legnagyobb szerelmed a többihez képest,
ami érdekel, és ez a szenvedély.
Van egy barátom, aki megkérte a kedvese kezét.
Egy gazdaságilag ésszerű ember volt.
Azt mondta a kedvesének: „Házasodjunk össze.
Egyesítsük érdekeinket."
(Nevetés)
Bizony.
„Igazán és mélyen szeretlek" - mondta. „Jobban szeretlek,
mint bármelyik nőt, amelyikkel valaha találkoztam.
Jobban szeretlek mint Mary-t, Jane-t, Susie-t, Penelopét,
Ingridet, Gertrudot, Gretelt --
Egy német cserediák-programon voltam akkor. (Nevetés)
„Jobban szeretlek, mint — "
Rendben! Kiment a szobából a felsorolás felénél,
hogy mennyire is szereti ezt a nőt.
Miután túltette magát rajta, hogy, tudod,
elutasították, kikövetkeztette, hogy épphogy megmenekült attól,
hogy egy irracionális nőt vett volna feleségül,
ámde mégiscsak megjegyezte magának, hogy következő alkalommal,
ha megkéri valaki kezét, talán nem szükséges felsorolni
minden nőt, aki jelentkezett a szerepre. (Nevetés)
Az érv akkor is igaz. Muszáj alternatívákat keresni,
hogy megtalálhasd a rendeltetésed,
vagy félsz ettől a szótól, hogy „rendeltetés"?
Ez a szó, hogy „rendeltetés" megijeszt?
Erről beszélünk, és ha nem találod meg
a legmagasabb fokú kifejezését a tehetségednek, ha beletörődsz abba,
hogy „érdekes", bármit is akarjon az jelenteni,
tudod mi fog történni a hosszú életed végén?
A barátaid és a családod összegyűlik a temetőben,
és ott, a sírod felett lesz a sírkő,
amibe az lesz vésve, hogy
"Itt nyugszik a kiváló mérnök, aki feltalálta tépőzárat."
De amit a sírkőnek mondani kellett volna,
egy alternatív életben,
amit mondania kellene, ha a tehetséged
legmagasabb fokú kifejezése lett volna: „Itt nyugszik az utolsó Nobel díjas fizikus,
aki megfogalmazta az egyesített térelméletet
és bebizonyította a térhajtómű gyakorlatiasságát."
(Nevetés)
Tépőzár, bizony. (Nevetés)
Egy nagyszerű karrier volt.
Egy elbaltázott lehetőség volt.
De aztán van olyan közületek,
aki a kifogások ellenére megtalálja,
megtalálja a szenvedélyét,
és még így is belebukik.
Elbaltázod majd, mert,
mert nem fogsz vele foglalkozni,
mert kitaláltál egy új kifogást,
bármilyen kifogást, hogy ne cselekedj, és ezt a kifogást
olyan sokszor hallottam.
„Igen, egy nagyszerű karrierem lehetne, de többre becsülöm
az emberi kapcsolatokat a teljesítménynél.
Nagyszerű barát akarok lenni. Nagyszerű házastárs akarok lenni.
Nagyszerű szülő akarok lenni, és nem vagyok hajladnó feláldozni ezeket
a nagyszerű teljesítmény oltárán."
(Nevetés)
Mit szeretnél, most mit mondjak?
Tényleg azt akarod, hogy kijelentsem
„Komolyan, esküszöm nem rugdosok gyerekeket." (Nevetés)
Hmm? Nézd már a világképet, amit magad elé állítottál.
Hős vagy, bármi is legyen, és én, azt sugallván,
még oly tapintatosan, hogy lehet, hogy egy nagyszerű karriert akarsz,
biztos utálom a gyerekeket. Nem utálom a gyerekeket. Nem is rugdosom őket.
Igen, volt egy kisgyerek, aki az épületbe tévedt,
amikor ide jöttem, és nem, nem rugdostam meg. (Nevetés)
Persze, meg kellett mondanom, hogy az épület csak felnőtteknek van,
és hogy menjen ki.
Motyogott valamit az anyjáról,
és mondtam, hogy valószínű, hogy amúgy is kint előbb találja meg.
Legutóbb, mikor láttam, a lépcsőn sírt. (Nevetés)
Milyen kis nyafogós. (Nevetés)
De hogy gondoltad? Ezt várod, hogy ezt mondjam.
Komolyan úgy gondolod, hogy helyénvaló,
hogy a gyerekeket használd
kifogásként?
Tudod mi fog történni veled egy nap,
te, te, ideális szülő, te?
A gyereked egy nap odajön hozzád, és azt mondja:
„Tudom mi akarok lenni.
Tudom, mit fogok kezdeni az életemmel."
Olyan boldog vagy. Ez az a beszélgetés,
amit minden szülő vár, hiszen a gyerek jó matekban,
és tudod, hogy tetszeni fog, ami most jön.
És mondja a gyerek: „Eldöntöttem,
hogy bűvész leszek.
Szeretnék trükköket előadni a színpadon."
(Nevetés)
És te mit mondasz?
Azt mondod, azt mondod:
„Ööö... ez kockázatos, fiam.
Lehet, hogy nem fog sikerülni, fiam. Nem sok pénzt hoz az, fiam.
Tudod, nem vagyok benne biztos, fiam,
gondold át, fiam,
olyan jó vagy matekban, miért nem — "
És a gyerek félbeszakít, és azt mondja,
„De ez az álmom. Az álmom, hogy bűvész legyek."
És te mit fogsz mondani?
Tudod mit fogsz mondani?
„Figyelj, fiam. Nekem is volt egy álmom valamikor, de -- de."
És hogy fogod befejezni a mondatod, ezzel a „de"-vel a végén?
„...De. Nekem is volt egy álmom valamikor, fiam, de túl gyáva voltam, hogy tegyek érte."
Vagy, ezt fogod inkább mondani?
„Nekem is volt egy álmom egyszer, fiam.
És aztán te megszülettél." (Nevetés)
(Nevetés) (Taps)
Tényleg, tényleg a családodat akarod használni kifogásként,
tényleg szeretnél a hitvesedre és a fiadra úgy nézni,
mint a börtönőreidre?
Volt valami, amit mondhattál volna a gyerekednek,
amikor azt mondta: „Van egy álmom."
Mondhattad volna, a szemébe nézve mondhattad volna,
„Küzdj érte, fiam,
ahogy én is tettem."
De nem bírod majd ezt mondani,
mert nem úgy történt. Tehát nem bírod. (Nevetés)
És így a szülők bűnei
viszontlátják a szegény gyerekeket.
Miért fogsz menedéket keresni az emberi kapcsolatokban
kifogásként, hogy ne kelljen megtalálnod és követned a szenvedélyedet?
Tudod miért.
Legbelül tudod miért,
és most halálosan komolyan mondom.
Tudod miért kényelmesednél el a vigasztaló
emberi kapcsolatokban.
Azért mert —
Tudod mi vagy.
Félsz követni a szenvedélyedet.
Félsz, hogy nevetséges leszel.
Félsz megpróbálni. Félsz, hogy lehet nem sikerül.
Nagyszerű barát, nagyszerű házastárs, nagyszerű szülő, nagyszerű karrier.
Ez nem egy csomag? Ez nem valaki, aki te vagy?
Hogy lehetsz az egyik a másik nélkül?
De te félsz.
És ezért nem lesz nagyszerű karriered, hacsak nem --
hacsak, az egyik legszentimentálisabb szó --
hacsak.
De ez a hacsak hozzátartozik
egy másik rémisztő szókapcsolathoz,
„Bárcsak megtettem volna ..."
„Bárcsak megtettem volna ..."
Ha valaha is találkozol ezzel a gondolattal, amint visszhangzik az elmédben,
igazán fájni fog.
Tehát, ezek voltak az okok,
ami miatt elhibázod,
és nem lesz nagyszerű karriered,
hacsak ...
Hacsak.
Köszönöm. (Taps)
Sore ini saya akan membahas bersama Anda
mengapa Anda akan gagal meraih karir yang hebat. (Tawa)
Saya seorang ekonom. Karir saya juga suram.
Akhirnya, saya sudah siap untuk kata-kata suram.
Saya hanya ingin berbicara dengan Anda yang ingin karir yang hebat.
Saya tahu beberapa sudah memutuskan
hanya ingin karir yang bagus.
Anda juga akan gagal -- (Tawa)
karena -- Astaga, Anda bersemangat sekali tentang kegagalan. (Tawa)
Sudah pasti, orang Kanada. (Tawa)
Mereka yang berusaha mendapat karir bagus akan gagal
karena, pekerjaan yang bagus sekarang memang sedang menghilang.
Ada pekerjaan dan karir yang hebat,
lalu ada pekerjaan dengan beban kerja dan stres yang tinggi
yang menghisap darah dan menghancurkan jiwa,
dan tidak ada pekerjaan yang ada di tengah-tengah.
Jadi orang yang mencari pekerjaan yang bagus akan gagal.
Saya akan membahas tentang mereka yang mencari pekerjaan dan karir
yang hebat, dan mengapa Anda akan gagal.
Alasan pertama adalah entah berapa banyak orang yang mengatakan,
"Jika anda ingin karir yang hebat, Anda harus mengejar gairah Anda,
mengejar mimpi Anda, mengejar apa yang paling menarik
di dalam hidup Anda,"
Anda mendengarnya terus menerus dan memutuskan
tidak mengejarnya. Entah berapa kali Anda mengunduh
pidato Steven J. pada acara wisuda di Stanford,
Anda masih melihatnya dan memutuskan tidak akan melakukannya.
Saya tidak yakin mengapa Anda memutuskan demikian.
Mungkin Anda malas, itu terlalu sulit.
Anda takut tidak akan menemukan gairah Anda jika mencarinya,
Anda merasa seperti seorang idiot sehingga Anda mencari-cari alasan
mengapa Anda tidak mencari gairah Anda.
Dan alasan ini, saudara-saudara
akan kita telusuri daftar panjang alasan ini, kreativitas Anda
dan memikirkan alasan mengapa Anda tidak melakukan
apa yang seharusnya jika Anda ingin memiliki karir yang hebat.
Contohnya, salah satu alasan besar Anda adalah,
"Karir yang hebat sebenarnya bagi kebanyakan orang
adalah masalah keberuntungan, jadi saya akan berdiri di sini
dan mencoba peruntungan saya, jika saya beruntung
saya akan memiliki karir yang hebat. Jika tidak, cukup karir yang bagus."
Namun karir yang bagus itu tidak mungkin, itu tidak akan berhasil.
Lalu alasan Anda yang lain adalah, "Ada orang-orang tertentu
yang mengejar gairah mereka, namun mereka genius.
Mereka adalah para Steven J. Saya tidak genius.
Saya berpikir saya genius waktu berusia 5 tahun,
namun sudah lama profesor saya
menghancurkan pikran itu." (Tawa) Mm?
"Kini saya tahu saya benar-benar cakap."
Anda tahu, jika sekarang tahun 1950
jika Anda sungguh-sungguh cakap
Anda akan memiliki karir yang hebat.
Namun apa? Sekarang hampir tahun 2012,
dan mengumumkan, "Saya sungguh-sungguh cakap," kepada dunia
sama saja menyumpahi diri Anda tanpa pujian sedikitpun.
Dan tentu saja, alasan yang lain:
"Saya ingin melakukannya, namun
bagaimanapun, saya orang biasa
Semua orang tahu orang-orang yang mengejar gairah mereka
sedikit obsesif. Sedikit aneh? Mm? Mm? Benar?
Anda tahu, garis batas antara genius dan gila.
saya orang biasa. Saya sudah membaca biografi Steven J.
Ya Tuhan, saya bukan orang seperti itu. Saya orang baik.
Saya hanya orang biasa yang baik
dan orang biasa yang baik
tidak memiliki gairah.
Ah, namun saya masih ingin memiliki karir yang hebat.
Saya tidak siap untuk mengejar gairah saya,
saya tahu apa yang akan saya lakukan. Saya tahu jalan keluarnya
Saya memiliki strategi.
Bukan strategi yang diberi tahu ibu dan ayah saya.
Ibu dan ayah berkata jika saya bekerja keras,
karir saya akan bagus. Jadi jika Anda bekerja keras,
Anda memiliki karir yang bagus. Jika Anda bekerja sangat keras,
Anda akan memiliki karir yang hebat.
Secara matematika itu masuk akal bukan?
Hmm. Tidak. (Tawa)
Namun Anda berhasil berkata seperti itu kepada diri sendiri.
Anda tahu? Ada sebuah rahasia kecil.
Anda ingin bekerja? Anda ingin bekerja sangat keras?
Anda tahu? Anda akan sukses. Dunia ini akan memberi
kesempatan untuk bekerja sangat sangat keras,
namun apakah Anda yakin hal itu akan memberi
karir yang hebat saat bukti yang ada menunjukkan sebaliknya?
Jadi mari kita berhadapan dengan Anda
yang sedang mencoba mencari gairah Anda.
Anda sebenarnya tahu bahwa lebih baik Anda melakukannya,
apapun alasannya. Anda mencoba mencari gairah Anda
dan Anda sangat gembira.
Anda menemukan sesuatu yang menarik.
Saya tertarik! Anda memberi tahu saya
"Saya memiliki minat!" Saya menjawab, "Bagus!
Lalu apa yang ingin anda beri tahu? Bahwa anda --"
"Ya, saya memiliki minat."
"Apa anda memiliki gairah?"
"Saya memiliki minat" jawab Anda.
Anda berminat dibandingkan dengan hal apa?
"Saya berminat akan hal ini."
Lalu bagaimana dengan kegiatan manusia yang lain?
"Saya tidak berminat."
Apa Anda sudah melihat semua kegiatan itu?
"Tidak, Sebenarnya belum."
Gairah adalah rasa cinta Anda yang paling besar.
Gairah adalah hal yang membantu Anda menciptakan
ekspresi terbesar dari bakat Anda.
Gairah, minat -- bukanlah hal yang sama.
Apakah Anda akan mendatangi kekasih Anda dan berkata,
"Mari kita menikah. Kamu menarik." (Tawa)
Tidak mungkin. Anda bisa melajang sampai mati. (Tawa)
Apa yang Anda inginkan adalah gairah.
Gairah itu melampaui minat.
Anda memerlukan 20 minat, lalu salah satunya,
salah satunya bisa meraih, mengikat Anda
lebih dari hal yang lainnya, lalu Anda mungkin akan menemukan
cinta terbesar Anda dibandingkan hal-hal yang lain
yang menarik Anda, itulah gairah.
Saat sahabat saya melamar kekasihnya.
Dia adalah orang yang rasional dalam hal ekonomi.
Dia berkata, "Mari kita menikah.
Mari kita satukan minat kita."
(Tawa)
Benar.
"Saya sangat mencintaimu," katanya, "Sangat mencintaimu
lebih dari cinta saya pada wanita lain yang pernah kutemui.
Lebih dari cinta saya kepada Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
Saya pernah ikut pertukaran pelajar ke Jerman." (Tawa)
"Saya mencintaimu lebih dari ..."
Kekasihnya pergi sebelum dia selesai menghitung
cintanya kepada kekasihnya.
Setelah dia mengatasi rasa terkejutnya setelah ditolak,
dia menyimpulkan bahwa dia baru saja lolos dari
menikahi seseorang yang tidak rasional,
walaupun dia memberi catatan bahwa jika dia melamar lagi,
mugnkin dia tidak perlu menyebutkan satu per satu
semua wanita yang pernah diaudisinya. (Tawa)
Namun tetap saja, hal yang penting adalah Anda harus mencari alternatif
sehingga Anda menemukan takdir Anda
atau apakah Anda takut akan kata "takdir"?
Apakah kata "takdir" menakutkan bagi Anda?
Itulah yang kita bicarakan, dan jika Anda tidak menemukan
ekspresi tertinggi dari bakat Anda, jika Anda puas dengan
"minat" lalu apa artinya semua ini,
tahukah Anda yang akan terjadi pada akhir hidup Anda?
Sahabat dan keluarga Anda berkumpul di pemakaman
dan di sana, di samping makam Anda akan ada batu nisan
yang bertuliskan "Di sini terbaring
insinyur hebat yang menemukan Velcro."
Namun seharusnya batu nisan itu bertuliskan
dalam kehidupan yang lain,
jika Anda benar-benar memanfaatkan bakat Anda
"Di sini terbaring Penerima Hadiah Nobel Fisika yang terakhir,
yang merumuskan Teori Medan Terpadu Besar
dan mendemonstrasikan kecepatan warp dapat dipraktekkan."
(Tawa)
Benar-benar Velcro. (Tawa)
Yang satu adalah karir yang hebat.
Yang satunya lagi adalah kesempatan yang disia-siakan.
Namun, ada beberapa dari Anda
walaupun ada berbagai alasan ini,
Anda menemukan gairah Anda,
namun tetap gagal.
Anda gagal karena
Anda tidak melakukannya
karena Anda akan menemukan alasan baru,
entah alasan apa untuk tidak melakukannya,
dan saya banyak sekali mendengar alasan seperti ini.
"Ya, saya ingin mengejar karir yang hebat, namun
saya lebih menghargai hubungan antar manusia.
Saya ingin menjadi sahabat atau pasangan yang baik.
Saya ingin menjadi orang tua yang hebat, dan saya tidak akan
mengorbankan hal itu untuk pencapaian apapun."
(Tawa)
Anda mau saya berkata apa?
Kalau Anda benar-benar ingin saya berkomentar,
"Sungguh, saya bersumpah tidak akan menendang anak-anak." (Tawa)
Hmm? Lihatlah pandangan dunia yang Anda berikan pada diri Anda.
Bagaimanapun Anda seorang pahlawan, dan saya
dengan menyarankan sedikit saja bahwa Anda ingin karir yang hebat,
pastilah membenci anak-anak. Tidak. Saya tidak menendang anak-anak.
Memang ada anak kecil yang berlarian di gedung ini saat saya datang,
tapi saya tidak menendangnya. (Tawa)
Namun pastinya saya memberi tahu anak itu bahwa gedung ini adalah tempat orang dewasa
dan menyuruhnya keluar.
Dia bergumam tentang ibunya
dan saya mengatakan ibunya mungkin menemuinya di luar.
Terakhir saya melihat anak itu duduk di tangga dan menangis. (Tawa)
Dasar pengecut. (Tawa)
Namun apa maksud Anda? Itukah yang menurut Anda akan saya katakan.
Anda berpikir bahwa sudah sepatutnya
Anda menggunakan anak-anak
sebagai tameng?
Anda tahu apa yang akan terjadi pada suatu hari,
Anda orang tua ideal kan?
Suatu hari anak itu akan menemui Anda dan berkata,
"Saya tahu saya ingin menjadi apa.
Saya tahu saya ingin apa dalam hidup ini."
Anda sangat gembira. Itulah hal yang ingin
didengar oleh orang tua, karena anak Anda pintar dalam matematika
dan Anda tahu apa yang akan dia katakan.
Katanya, "Saya telah memutuskan
ingin menjadi seorang pesulap.
Saya ingin melakukan pertunjukan sulap di atas panggung."
(Tawa)
Lalu apa yang Anda katakan?
Anda mengatakan,
"Umm.. itu beresiko.
Kau bisa jatuh. Penghasilannya tidak besar.
Aku tidak tahu tapi
lebih baik kau memikirkannya lagi,
kau sangat pintar matematika, mengapa kau tidak ..."
Dan anak itu menyela Anda dan berkata,
"Tapi itulah impian saya."
Lalu apa yang Anda katakan?
Anda tahu apa yang akan Anda katakan?
"Begini, dulu aku juga memiliki impian, tapi.. "
Bagaimana Anda mengakhiri kalimat dengan "tapi" itu?
".. Tapi, dulu aku memiliki impian, namun tidak berani mengejarnya."
Atau Anda akan memberitahunya hal seperti ini?
"Dulu aku memiliki impian,
tapi kemudian kamu lahir." (Tawa)
(Tawa) (Tepuk tangan)
Apakah Anda benar-benar ingin menggunakan keluarga Anda
apakah Anda pernah ingin melihat pasangan dan anak Anda
dan menganggapnya sebagai sipir penjara?
Ada hal yang dapat Anda katakan kepada anak Anda
saat dia berkata, "Saya memiliki impian."
Anda bisa saja menatap wajahnya dan berkata,
"Kejarlah
seperti yang telah aku lakukan."
Namun Anda tidak akan dapat mengatakan hal itu
karena Anda tidak mengejarnya. Jadi Anda tidak bisa. (Tawa)
Jadi dosa dari para orang tua
disebabkan oleh anak-anaknya yang malang.
Mengapa Anda mencari perlindungan pada hubungan antar manusia
sebagai alasan Anda untuk tidak mengejar gairah Anda?
Anda tahu alasannya.
Jauh di dalam hati Anda, Anda tahu alasannya
dan saya sangat serius.
Anda tahu mengapa Anda menjadi kabur
dan membungkus diri Anda pada hubungan antar manusia.
Itu karena Anda --
Anda tahu siapa Anda.
Anda tidak berani mengejar gairah Anda.
Anda takut terlihat konyol.
Anda takut mencoba. Anda takut gagal.
Sahabat hebat, pasangan hebat, orang tua hebat, dan karir yang hebat.
Bukankah itu satu kesatuan? Bukankah itulah diri Anda?
Bagaimana mungkin Anda bisa menjadi salah satunya tanpa menjadi yang lainnya.
Namun Anda takut.
Karena itulah Anda tidak akan memiliki karir yang hebat,, kecuali ...
kecuali, kata yang paling menggugah dalam bahasa Inggris ...
kecuali,
Kata kecuali ini juga menempel
pada frase lainnya yang paling menakutkan,
"Kalau saja aku ... "
"Kalau saja aku ... "
Jika pikiran itu pernah memantul di dalam otak Anda,
hal itu akan sangat menyakitkan.
Jadi itulah berbagai alasan
mengapa Anda akan gagal
memiliki karir yang hebat,
kecuali ...
Kecuali.
Terima kasih. (Tepuk tangan)
Questo pomeriggio voglio parlare con voi
del perché non riuscirete a fare una grande carriera.
Sono un economista. Sono distruttivo.
Alla fine della giornata, siamo pronti per i commenti distruttivi.
Voglio parlare solo con chi di voi vuole una carriera straordinaria.
So che qualcuno di voi ha già deciso
di voler fare una buona carriera.
Non ce la farete, neanche voi
(RIsate)
perché -- mio Dio, il fatto "fallire" vi diverte.
(Risate)
Un gruppo di canadesi, senza dubbio.
(Risate)
Chi di voi cerca di fare carriera non ce la farà,
perché, ebbene, i bei lavori stanno scomparendo.
Ci sono grandi lavori e grandi carriere
e poi ci sono quei tipi di lavoro pesanti, stressanti,
impegnativi, che ti risucchiano anima e corpo
e praticamente nessuna mezza via.
Quindi coloro che cercano buone posizioni sono destinati a fallire.
Parlerò di coloro che cercano grandi posizioni,
meravigliose carriere e del perché non ce la faranno.
Il primo motivo è che non importa quante persone vi dicano,
"Se vuoi fare una grande carriera, devi inseguire le tue passioni,
devi inseguire i tuoi sogni, devi inseguire
il grande fascino della vita",
ve lo sentite dire ancora e ancora e poi decidete
di non farlo.
Non importa quante volte vi scarichiate
il discorso introduttivo di Steve Jobs a Stanford,
lo guardate e decidete comunque di non farlo.
Non sono del tutto sicuro del perché decidete di non farlo.
Siete troppo pigri per farlo. È troppo difficile.
Avete paura di cercare la vostra passione e non trovarla,
di sentirvi un idiota, quindi poi trovate scuse
per spiegare il motivo per cui non cercate le vostre passioni.
E sono scuse, signore e signori.
Passeremo in rassegna tutta una lista, la vostra creatività
nel pensare a delle scuse per non fare quello che dovete
veramente fare se volete fare una grande carriera.
Per esempio, una delle grandi scuse è,
"Per la maggior parte delle persone, le grandi carriere sono veramente,
solo una questione di fortuna, quindi aspetterò,
cercherò di essere fortunato, e se sono fortunato,
farò una grande carriera. Altrimenti, farò una buona carriera."
Ma è impossibile fare una buona carriera, quindi non funzionerà.
L'altra scusa è: "Ci sono persone speciali
che inseguono le loro passioni, ma sono geni.
Sono persone come Steve Jobs. Io non sono un genio.
Quando avevo cinque anni pensavo di essere un genio,
ma i miei professori mi hanno tolto quell'idea dalla testa
ormai tempo fa."
(Risate)
"E ora so di essere una persona competente."
Se fosse stato il 1950,
essere competente,
vi avrebbe fatto fare una grande carriera.
Ma indovinate un po'? Siamo quasi nel 2012,
e dire al mondo, "Sono assolutamente, completamente competente",
vuol dire condannarvi per eccesso di lodi.
E poi, ovviamente, un'altra scusa:
"Farei questo, farei quest'altro, ma, ma,
dopotutto, non sono strano."
Tutti sanno che chi insegue le proprie passioni
è in qualche modo ossessivo. Un po' strano? Mmm? Mmm? Ok?
Sapete, quella netta separazione tra genio e follia.
Non sono matto. Ho letto la biografia di Steve Jobs.
Oh mio Dio. Non sono quel tipo di persona. Sono buono.
Sono normale. Sono una persona buona e normale,
una persona buona e normale,
non ho passioni.
Ah. Però voglio comunque fare una grande carriera.
Non sono pronto a inseguire le mie passioni,
quindi so cosa farò perché ho una soluzione,
ho una strategia.
È quella che mi hanno insegnato mamma e papà.
Mamma e papà mi hanno detto che lavorando duro
avrei fatto carriera. Quindi se lavorate duro
e fate una bella carriera, se lavorate molto, molto, molto duro
farete una grande carriera. Matematicamente,
ha senso, no?
Hmm. No.
(Risate)
Ma avete fatto in modo di convincervi del contrario.
Sapete una cosa? Vi dirò un segreto.
Volete lavorare? Volete lavorare veramente duro?
Sapete una cosa? Ce la farete. Il mondo vi darà
l'opportunità di lavorare veramente molto, molto duro,
ma siete sicuri che vi farà fare
una grande carriera quando tutte le prove mostrano il contrario?
Prendiamo quelli di voi
che stanno cercando di trovare la propria passione.
In realtà capite che fareste meglio a farlo,
senza scuse. Cercate di trovare la vostra passione
e siete così felici.
Avete trovato qualcosa che vi interessa.
"Ho un interesse! Ho un interesse!", mi dite.
Dite, "Ho un interesse!",
io rispondo, "Fantastico!"
E cosa state cercando di dirmi? Che voi --"
"Beh, ho un interesse."
Io dico, "Avete una passione?"
"Ho un interesse", voi dite.
Un interesse rispetto a cosa?
"Il mio interesse è questo."
E le attività del resto dell'umanità?
"Quelle non mi interessano."
Le avete guardate tutte, vero?
"No. Non esattamente."
La passione è il vostro più grande amore.
La passione è quella che aiuta a creare
la più grande espressione del vostro talento.
Passione, interesse -- non è la stessa cosa.
Volete veramente andare dal vostro amore a dire,
"Sposami! Sei interessante."
(Risate)
Non succederà mai. Non succederà e morirete soli.
(Risate)
Quello che volete, quello che volete, quello che volete,
è la passione. Va oltre l'interesse.
Avete bisogno di 20 interessi, e poi uno di questi,
uno di questi potrebbe afferrarvi, uno di questi potrebbe coinvolgervi
più di qualunque altra cosa e potreste aver trovato
il vostro più grande amore rispetto a tante altre cose
che vi interessano.
Questa è la passione.
Ho un amico che ha fatto la proposta al suo amore.
Era una persona economicamente razionale.
Ha detto alla sua ragazza, "Sposiamoci.
Uniamo i nostri interessi."
(Risate)
Lo ha fatto davvero.
"Ti amo veramente", ha detto.
"Ti amo profondamente. Ti amo
più di ogni altra donna che io abbia mai incontrato.
Ti amo più di Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
Ero in un programma di scambio in Germania con loro."
(Risate)
"Ti amo più di -- "
Va bene! Se ne è andata prima che finisse l'elenco
del suo amore per lei.
Dopo aver superato la sorpresa di essere
scaricato, ha concluso che per un pelo
non stava per sposare una persona irrazionale,
anche se si è appuntato, per la prossima volta
che farà la proposta, che forse non sarà necessario elencare
tutte le donne che ha valutato per la parte.
(Risate)
Ma il punto è giusto. Dovete cercare alternative
in modo da trovare il vostro destino,
o avete paura della parola "destino"?
La parola "destino" vi spaventa?
Stiamo parlando di questo e se non trovate
la più alta espressione del vostro talento, se vi fissate
su "interessante", cosa diavolo vuol dire?
Sapete cosa succederà alla fine della vostra lunga vita?
I vostri amici e la vostra famiglia si riuniranno al cimitero,
e là, accanto alla vostra tomba ci sarà una lapide
su cui ci sarà scritto
"Qui giace un distinto ingegnere che ha inventato il Velcro."
Ma ciò che quella lapide avrebbe dovuto dire,
in un'altra vita,
quello che avrebbe dovuto dire è che era la più elevata espressione
del talento:
"Qui giace l'ultimo grande Nobel per la Fisica,
che ha formulato la teoria della grande unificazione
e ha dimostrato la praticità della propulsione a curvatura."
(Risate)
Il Velcro, appunto.
(Risate)
In un caso una grande carriera.
Nell'altro un'opportunità mancata.
Poi, alcuni di voi,
nonostante tutte le scuse, troveranno
la propria passione,
e falliranno comunque.
Fallirete perché
non lo farete,
perché avrete inventato un'altra scusa,
qualunque scusa per non agire.
Questa scusa
l'ho sentita talmente tante volte.
"Sì, cercherei di fare una grande carriera, ma le relazioni umane
per me hanno più valore del successo.
Voglio essere un grande amico.
Voglio essere una brava coniuge.
Voglio essere un bravo genitore e non li sacrificherò
sull'altare del grande successo."
(Risate)
Cosa volete che vi dica?
Volete veramente che vi dica
"Veramente, giuro che non picchio i miei figli."
(Risate)
Hmm? Guardate che visione del mondo che vi siete costruiti.
Siete comunque degli eroi.
Suggerendo
in maniera così delicata, che potreste volere una grande carriera,
dovete odiare i vostri figli.
Non odio i bambini. Non li picchio.
Sì, c'era un ragazzino che si aggirava nell'edificio
quando sono venuto qui, e no, non l'ho picchiato.
(Risate)
Certo, ho dovuto dirgli che l'edificio era solo per adulti
e di uscire.
Ha biascicato qualcosa su sua madre,
e gli ho detto che probabilmente l'avrebbe trovata fuori comunque.
L'ultima volta che l'ho visto, era sulle scale che piangeva.
(Risate)
Che smidollato.
(Risate)
Cosa volete dire? È questo che vi aspettate che vi dica.
Pensate veramente che sia appropriato
prendere i bambini
e usarli come scudo?
Sapete cosa succederà un giorno,
voi parenti ideali?
Voi?
Il ragazzo un giorno verrà da voi e dirà,
"So cosa voglio diventare.
So cosa voglio fare nella vita."
Siete così felici. È il discorso
che un genitore vuole sentire, perché i vostri figli sono bravi in matematica,
e sapete che quello che sentirete vi piacerà-
Il ragazzo dice, "Ho deciso
che voglio fare il mago.
Voglio fare trucchi magici sul palco."
(Risate)
E cosa dite?
Dite, dite,
"Umm...è rischioso, ragazzo mio.
Potresti fallire. Potresti non guadagnare molto.
Sai, non si sa mai,
dovresti pensarci,
sei così bravo in matematica, perché non -- "
E il ragazzo vi interrompe e dice,
"Ma è il mio sogno. Sogno di fare quello."
E cosa direte?
Sapete cosa direte?
"Senti figlio mio. Una volta ho fatto anch'io un sogno, ma --"
Come finirete la frase con il vostro "ma"?
"... Ma. Anch'io ho fatto un sogno una volta, ma ho avuto paura di inseguirlo."
O gli direte invece così?
"Una volta ho fatto un sogno, figlio mio.
Ma poi sei nato tu."
(Risate)
(Risate)
(Applausi)
Volete veramente usare la vostra famiglia,
volete veramente guardare il vostro coniuge
e vostro figlio e vedere i vostri carcerieri?
C'era qualcosa che avreste potuto dire a vostro figlio
quando vi ha detto, "Ho un sogno."
Avreste potuto dire, guardando il ragazzo negli occhi,
"Vai figlio mio,
come ho fatto io."
Ma non potrete dirlo
perché non l'avrete fatto. Quindi non potete.
(Risate)
Quindi i peccati dei genitori
si ripercuotono sul poveri figli.
Perché cercare rifugio nelle relazioni umane
come scusa per non trovare e inseguire la vostra passione?
Sapete perché.
In fondo al vostro cuore, sapete perché,
e sono terribilmente serio.
Sapete perché vi sentite tanto a vostro agio
e vi chiudete nelle relazioni umane.
È perché siete --
sapete cosa siete.
Avete paura di inseguire la vostra passione.
Avete paura di sembrare ridicoli.
Avete paura di tentare. Avete paura di fallire.
Grande amico, grande sposo, grande genitore, grande carriera.
Non è un bel pacchetto? Non è quello che siete?
Come potete essere l'uno senza l'altro?
Ma avete paura.
Ed ecco perché non farete una grande carriera, tranne --
tranne, la più suggestiva delle parole inglesi --
a meno che...
Ma l'espressione "a meno che" è anche legata
all'altra frase terrificante,
"Se solo avessi..."
"Se solo avessi..."
Se solo aveste quell'idea vi fosse frullata in testa.
Farà male.
Queste sono le ragioni
per cui fallirete
nel fare una grande carriera,
a meno che...
A meno che.
Grazie.
(Applausi)
今日お話したいのは
「なぜ皆さんに立派なキャリアが
つかめないか」についてです
私は経済学という
悲観的な分野の学者です
日々 陰鬱なコメントばかり
思いつきます
立派なキャリアを望む方だけ
聞いてください
皆さんの中には
そこそこのキャリアでいい
と言う方もいるでしょう
それだって失敗するでしょうけど—
というのも・・・まったく
のんきな人ばっかりだ
カナダ人の集まりかな
そうに違いない
そこそこのキャリアを
求めると失敗するのは
そこそこの仕事というものが
姿を消しつつあるからです
あるのは立派な仕事
立派なキャリアか
負担が大きく
ストレスの強い
身も心もボロボロに
なるような仕事
そのどちらかしかありません
だから そこそこの仕事を
求めると失敗します
私がお話するのは 立派な仕事
立派なキャリア
それを求める人たちのこと
そして なぜ皆さんが失敗するか
第一の理由はこれです
何度も耳にしているでしょうが
「立派なキャリアを望むなら
自分の情熱を追い求めなさい
夢を追い求めなさい
人生をかけて
夢中になれるものを
追い求めなさい」
何度こう言われても皆さんは
そうしないと心に
決めているからです
スティーブ・ジョブズが卒業式でやった
スピーチを何回見ようとも
やらないと決意して
しまっているのです
なぜ決めてしまうのかは
わかりません
面倒くさい
大変すぎる
情熱を探して
見つからなかったら嫌だ
バカみたいだ
それで言い訳として
情熱を探さない理由を並べる
その言い訳というのが
すごく多種多様で
創造力を駆使して
立派なキャリアを築くために
必要なことを
実行しない言い訳を
次々と生み出すのです
たとえばこんなのは
格好の言い訳です
「立派なキャリアというのは
本当のところ ほとんどの場合
単なる運なんだ
だから特に何もせず
幸運になるように心がけ
運が良ければ
立派なキャリアに恵まれるし
運が悪ければ そこそこのキャリアだ」
しかし そこそこのキャリアなんて
ありえないのだから 結局ダメ
言い訳は他にもあります
「世の中には
情熱を追い求める特別な人間がいる
やつらは天才だ
スティーブ・ジョブズみたいな
俺は天才じゃない
5歳のときは天才だと思っていたが
大学時代に教授から
勘違いだと思い知らされて以来
まるで縁がない
でも俺は天才じゃないにしても
十分有能な人間だ」
いいですか
これが1950年なら
十分有能な人には
立派なキャリアも
手に入ったでしょう
しかし2012年にも
なろうという時に
「俺はまったく十分有能だ」
なんて言ったって
誰も相手にしてくれません
こんな言い訳もあるでしょう
「やるよ やるとも
でも・・・でも・・・
結局のところ
俺は変人じゃない
情熱を追い求めるやつらは
どこかオタクっぽい ちょっと
変わってる そうだろう?
狂気と天才は紙一重って
言うだろう
俺はヘンじゃない
スティーブ・ジョブズの伝記を読んだが
とんでもない やつとは違う
俺はいい人間だ
俺は普通だ
普通のいい人間だ
普通のいい人間には
情熱なんてないんだ
でも立派なキャリアはほしい
情熱を追い求める用意が
できてないんだ
だからこうしよう
これで解決するから
方法はあるんだ
パパとママに教わったもの
パパとママが言ってたよ
必死で働けば
そこそこのキャリアが築ける
つまり必死で働けば
手に入るのは そこそこのキャリア
本当に本当に必死で働けば
立派なキャリアが手に入る
これって—
数学的にも正しいだろう?」
お生憎様
でも自分を納得させることは
できるでしょうね
いいですか
実はこういうことです
働くことをお望みですか?
本当に本当に必死で?
ならばその望みはかなうでしょう
見事に
本当に本当に本当に
必死で働くチャンスが与えられます
でも それで立派なキャリアが
手に入ると 本気で思いますか
そうではないという証拠が
そろっているのに?
さてここで
情熱の対象となるものを
探している人のことを
考えてみましょう
行動を起こした方がいいのは
わかりました
言い訳などせず
夢中になれるものを探して
なんともうれしいことに
興味を引かれるものが
見つかりました
「興味がある!興味があるぞ!」
と言う
「興味があるんだ!」
「それは素晴らしいですね!
それで あの・・・続きは?あなたの・・・」
「ああ 興味があるんだ」
私は尋ねます「情熱は?」
「いや 興味があるんだ」
興味というのは何と比べて?
「私が興味があるのはこれだよ」
人類に関する他の
様々なことについては?
「そういうのには興味ない」
ひと通り 見たんですよね?
「いや あんまり」
情熱とは 最も深い愛情のことです
情熱とは あなたの持てる才能を
最高のかたちで
表現するための道具です
情熱と興味は別のものです
恋人を前にして
こんな言い方ができますか?
「結婚してくれ!
君に興味がある」
絶対に 絶対にうまくいきません
孤独死確定です
本当に本当に求めるべきは
情熱なのです
興味では足りません
興味のあるものが20あったら
その中の1つに
他の何よりも 心をつかまれ
強く惹かれるかもしれません
そのとき ようやく
見つかるのでしょう
他と比べようがないほど
深い愛情を注げるもの
興味をかきたてられるもの
それが情熱なのです
恋人にプロポーズをした
友人がいます
損得に関して論理的な男です
彼は恋人にこう言いました
「結婚しよう
お互いの利害を統合させよう」
(笑)
本当に言ったんですよ
「本当に愛している
心から愛している
今まで出会った どの女性
よりも愛している
メアリーよりも ジェーンよりも
スージーよりも ペネロペよりも
イングリッドよりも ガートルードよりも
グレーテルよりも・・・」
当時ドイツとの交換留学生だったもんで
「ああ それに・・・」
「もう結構よ!」 彼女は
部屋を出て行きました
友人の列挙が半分も終わらないうちに
彼は断られたことに驚いていました
驚きから醒めると 彼はこう結論づけました
「危ないところだった
あんな非論理的な人間と
結婚しようとするなんて」
でも こんな覚え書きもしていました
「今度プロポーズするときは
結婚相手の候補だった女性を
ひとり残らず列挙する必要はないかも」
肝心なのはここです 選択肢は
いくらでもある その中から
運命を探し出すこと
『運命』という言葉は嫌ですか?
『運命』と聞くと怖くなりますか?
いま我々が問題にしているのは
それなんですよ
あなたが持てる才能を 最高のかたちで
表現できなければ
『興味』とかいうものに
甘んじてしまえば
長い人生に幕が下りるとき
何が起きるでしょう
お友達や家族が
墓地に集まったとき
あなたの墓碑に
刻まれているだろう言葉は
「マジックテープを開発した
優れたエンジニア ここに眠る」
しかし 別の人生で
あなたが その才能を
最高のかたちで発揮
していたとしたら
そこには こんな風に
刻まれていたはずです
「大統一理論を確立し
ワープ航法の実用性を立証した
最後のノーベル物理学賞受賞者
ここに眠る」
(笑)
マジックテープねえ
片や輝かしいキャリア
片や逃したチャンス
しかし こういう人もいるでしょう
数多の言い訳にも関わらず
情熱を見つけ出す人が—
でもやっぱり失敗するのです
失敗します
なぜなら
やらないから
また別の言い訳をするから
行動しないための言い訳
そういう言い訳を
私は何度となく聞いてきました
「よし 立派なキャリアを追い求めよう
でも 成功より
人間関係が大事だ
友人として
夫として妻として
親として立派でありたい
偉業を成し遂げるために
彼らを犠牲にはできない」
(笑)
どう言ってほしいんでしょう?
こう言えば満足して
もらえるでしょうか
「誓って言うが 私は子どもを
蹴飛ばしたりしないよ」
あなたの世界観では
とにかくあなたはヒーローで
私はと言えば
立派なキャリアを求めるには 子ども嫌い
じゃなければと 仄めかしている
私は子どもを嫌ってなどいません
蹴飛ばしもしません
私がここに着いたとき
小さな子がこの建物の中を
うろうろしていましたけど
蹴ってませんよ
「この建物は 大人のための
場所だから 出ていきなさい」
と言うと
お母さんがどうとか言うので
「外にいれば きっとお母さんが
見つけてくれるよ」と言いました
最後に見かけたとき その子は
階段で泣いていました
弱虫め
私のこういう一面が
見たいのですか?
本当に皆さんは
子どもを盾にするようなことが
妥当だとお考えですか?
将来こういうことが起きますよ
あなたが理想の親となった ある日
子どもがやってきて
こう言うのです
「なりたいものがあるんだ
やりたいことがある」
うれしいでしょう
親として ぜひ聞きたいことです
算数の得意な子だから
話の続きが楽しみでしょう
子どもが言います
「決めたんだ
マジシャンになりたい
舞台に立ってマジックを見せたい」
(笑)
さあ どうしましょう
何と言いましょう
「うーん それはリスクが高いよ
失敗するかも
稼ぎもよくないし
その どうかな
もう一度考えてみたら
算数が得意なんだし
どうだろう・・・」
子どもが遮ります
「でもそれが夢なんだ
それをやるのが夢なんだ」
どう返事しましょう?
どう答えましょう?
「いいかい お父さんにも夢があった
でも・・・でも・・・」
さあ 『でも』の後
何と言いましょう?
「『でも』夢はあったけど
追う勇気がなかった」
それとも こう言いますか?
「お父さんにも夢があった
でもね
お前が生まれちゃったんだよ」
(笑いと拍手)
みなさん 本当に家族を
言い訳にしたいと お思いですか?
自分は捕らわれの身で
夫や妻や子供は
その看守役だとでも?
子どもに こう言ってやる
こともできたはずです
子どもが「夢がある」
と言ったとき
子どもの目を見つめて
「やってみなさい
私がやったように」
しかし皆さんには
言えないのです
やっていないから
言えないのです
親の罪の報いは
子に降りかかるのです
なぜ人間関係に逃げ込んで
情熱を追い求めない
言い訳をするのですか?
わかっているでしょう
心の奥底では
知っているでしょう
これは真面目な話です
暖かくて曖昧な人間関係に
すっぽり収まっている理由
自分では わかっているのです
自分がどういう人間か
情熱を追い求める勇気がない
馬鹿みたいに見えるのが嫌だ
挑戦するのが怖い
失敗するのが怖い
立派な友人 立派な夫や妻
立派な親 立派なキャリア
全部あってこそではありませんか?
それが あなたという人間ではないのですか?
みんな繋がっているんじゃないのですか?
しかし あなたは恐れる
だから立派なキャリアをつかめない
ただし・・・
『ただし』 この言葉は
何か期待させますね
『ただし』
しかしこの言葉は 一方で
世にも恐ろしい言葉が
続いています
「あれさえあれば・・・」
「あれさえ やっていれば・・・」
もしそれを頭の中で
グルグル考えていたら
非常に苦しくなりますよ
以上 皆さんがなぜ
立派なキャリアをつかめないか
その理由をお話しました
ただし・・・
『ただし』
ありがとうございました
დღეს მინდა თქვენთან ერთად განვიხილო,
თუ რატომ ვერ მიაღწევთ დიდებულ კარიერას.
(სიცილი)
მე ეკონომისტი ვარ.
დეპრესიულ საქმეს ვაკეთებ.
საბოლოოდ, დროა დეპრესიული შენიშვნებისთვის.
მე მინდა მარტო მათ მივმართო,
ვისაც დიდებული კარიერა სურს.
ვიცი, რომ ზოგ თქვენგანს გადაწყვეტილი აქვს
ჰქონდეს კარგი კარიერა.
თქვენც მარცხს განიცდით.
(სიცილი)
ღმერთო ჩემო,
ასე გამხიარულებთ წარუმატებლობა?
(სიცილი)
ნამდვილად კანადელების ჯგუფია.
(სიცილი)
ვინც ცდილობს, რომ ჰქონდეს
კარგი კარიერა, მარცხს განიცდის.
იმიტომ რომ ნამდვილად კარგი
სამუშაო ადგილები ქრება.
არის არაჩვეულებრივი სამუშაო ადგილები
და კარიერები
და არის დიდი დატვირთვის,
დიდი სტრესის, სისხლისმსმელი, სულის
გამანადგურებელი სამუშაო ადგილები
და ფაქტიურად არაფერი
ამ ორ უკიდურესობას შორის.
ამიტომ, ვინც კარგ სამუშაო
ადგილს ეძებს, მარცხს განიცდის.
მინდა ვისაუბრო მათზე, ვინც
დიდებულ სამუშაო ადგილს და კარიერას ეძებს.
და იმაზე, თუ რატომ განიცდით მარცხს ამაში.
პირველი მიზეზია, რომ
არ აქვს მნიშვნელობა რამდენჯერ გეუბნებიან:
"თუ გსურს დიდებული კარიერა,
უნდა მიჰყვე ვნებას,
უნდა მიჰყვე შენს ოცნებებს, უნდა მიჰყვე
შენი ცხოვრების ყველაზე დიდ გატაცებას"
თქვენ ეს არაერთხელ გესმით
და შემდეგ მაინც წყვეტთ ეს არ გააკეთოთ.
არ აქვს მნიშვნელობა,
რამდენჯერ ჩამოტვირთავთ
სტივენ ჯეის სტენფორდის
გამოსაშვებ მიმართვას
თქვენ უყურებთ მას და
მაინც წყვეტთ არ გააკეთოთ ასე.
არ ვარ დარწმუნებული,
რატომ აკეთებთ ასე.
გეზარებათ ამის გაკეთება.
ძალიან ძნელია.
გეშინიათ რომ თუ დაფიქრდებით თქვენ ვნებაზე
და ვერ იპოვით მას,
თავს იდიოტად იგრძნობთ
და შემდეგ იწყებთ გამართლებების ძებნას,
თუ რატომ არ გინდათ ვნების პოვნა.
ეს არის გამართლებები,
ქალბატონებო და ბატონებო.
ჩვენ წინაშე წარმოჩნდება,
თქვენი კრეატიულობის მიერ
შექმნილი მთელი სია გამართლებებისა
არ აკეთოთ ის, რისი გაკეთებაცაა საჭირო,
თუ გინდათ, რომ დიდებული კარიერა გქონდეთ.
მაგალითისთვის, თქვენი ერთ-ერთი
დიდი გამართლება:
"უმეტესობისთვის დიდებული კარიერა,
არის მხოლოდ და მხოლოდ იღბალის საკითხი.
ამიტომ უბრალოდ დავეყუდები
და შევეცდები ვიყო იღბლიანი
და თუ გამიმართლებს,
მექნება დიდებული კარიერა.
თუ არა, მექნება კარგი კარიერა."
მაგრამ კარგი კარიერა შეუძლებელია,
ასე რომ, ეს არ გამოვა.
შემდეგი გამართლება:
"კი, არის განსაკუთრებული ხალხი,
რომელიც მისდევს თავის ვნებას,
მაგრამ ისინი გენიოსები არიან.
ისინი სტივენ ჯეიები არიან.
მე არ ვარ გენიოსი.
როცა ხუთი წლის ვიყავი,
ვფიქრობდი, რომ გენიოსი ვიყავი,
მაგრამ, ჩემმა პროფესორებმა
ეს აზრი დიდი ხნის წინ ამომიგდეს თავიდან"
(სიცილი)
"და ახლა ვიცი,
რომ აბსოლუტურად კომპეტენტური ვარ.
ხომ გესმით, ახლა რომ 1950 წელი იყოს,
კომპეტენტურობა,
დიდებულ კარიერას განაპირობებდა.
მაგრამ, აბა გამოიცანით?
ახლა თითქმის 2012 წელია
და იმის თქმა, რომ:
"მე ვარ აბსოლუტურად კომპეტენტური"
არის საკუთარი თავის
სრულ უმნიშვნელობაში მხილება.
რა თქმა უნდა, შემდეგი გამართლება:
"ამას გავაკეთებდი, იმას გავაკეთებდი,
მაგრამ, მაგრამ...
ბოლო-ბოლო მე ვიღაც
უცნაური ტიპი ხომ არ ვარ.
ყველამ იცის, რომ ხალხი,
რომელიც საკუთარ ვნებებს მისდევს
რაღაცნაირი აკვიატებულები არიან.
ცოტა უცნაურები.
ჰმ? ჰმ? კარგით?
ზუსტად იცით რა არის გამყოფი ხაზი
შეშლილობასა და გენიოსობას შორის.
მე არ ვარ უცნაური.
მე სტივენ ჯეი.-ს ბიოგრაფია წავიკითხე
ღმერთო ჩემო... მე არ ვარ ასეთი პიროვნება.
მე კარგი ვარ.
მე ნორმალური ვარ.
მე კარგი, ნორმალური ადამიანი ვარ
და კარგ, ნორმალურ ადამიანებს...
არ გააჩნიათ ვნება."
(სიცილი)
"მაგრამ, მე მაინც მინდა
დიდებული კარიერა.
მე არ ვარ მზად მივყვე ჩემს ვნებებს,
ამიტომ, ვიცი რასაც გავაკეთებ,
რადგან მაქვს გადაწყვეტა.
მაქვს სტრატეგია.
ეს არის რაც დედიკომ და მამიკომ მითხრეს.
დედიკომ და მამიკომ მითხრეს,
რომ თუ ბევრს ვიმუშავებ,
კარგი კარიერა მექნება.
ასე რომ, თუ მუშაობ ბევრს და
გაქვს კარგი კარიერა,
თუ იმუშავებ ძალიან, ძალიან, ძალიან ბევრს,
გექნება დიდებული კარიერა.
მათემატიკურად ასე არ არის?"
ჰმ... არა.
მაგრამ თქვენ შეძელით საკუთარი თავის
ამაში დარწმუნება.
იცით რა? საიდუმლოს გაგიმხელთ:
გინდათ მუშაობა? ძალიან, ძალიან,
ძალიან ბევრი მუშაობა?
იცით რა? ამას შეძლებთ.
მსოფლიო მოგცემთ ამის საშუალებას,
იმუშაოთ ძალიან, ძალიან, ძალიან ბევრი.
მაგრამ, დარწმუნებული ხართ,
რომ ეს მოგცემთ დიდებულ კარიერას,
მაშინ, როცა ყველაფერი
საწინააღმდეგოზე მეტყველებს?
ამიტომ მოდით გადავიდეთ მათზე,
ვინც ცდილობს იპოვოს თავისი ვნება.
თქვენ ხვდებით,
რომ ეს ნამდვილად უნდა გააკეთოთ,
ყველა მიზეზის მიუხედავად.
თქვენ ცდილობთ იპოვოთ ვნება...
და თქვენ ძალიან ბედნიერი ხართ.
თქვენ იპოვეთ რაღაც, რაც გაინტერესებთ.
"მე მაქვს ინტერესი! მე მაქვს ინტერესი!"
მეუბნებით.
თქვენ ამბობთ: "მე მაქვს ინტერესი!"
მე გპასუხობთ: "მშვენიერია!
და რას გულისხმობთ?"
"მე მაქვს ინტერესი"
მე გეკითხებით: "გაქვთ ვნება?"
"მაქვს ინტერესი" მპასუხობთ.
"რას ადარებთ თქვენს ინტერესს?"
"მე მაინტერესებს ეს"
"და რას იტყვით
კაცობრიობის სხვა საქმიანობებზე?"
"ისინი არ მაინტერესებს"
"ყვლა საქმიანობა ნახეთ?"
"არა, ყველა არა"
ვნება არის უდიდესი სიყვარული.
ვენება არის რაღაც,
რაც თქვენს ნიჭს
სრულად გამოვლენის საშუალებს მისცემს.
ვნება და ინტერესი
არ არის ერთიდაიგივე.
მიხვალთ თქვენს გულის რჩეულთან
და ეტყვით:
"გამომყევი ცოლად!
შენ საინტერესო ხარ."
(სიცილი)
არ გამოვა.
არ გამოვა და მარტო მოკვდებით.
(სიცილი)
რაც გჭირდებათ,
რაც გჭირდებათ, რაც გჭირდებათ,
არის ვნება.
ის ინტერესზე მაღლა დგას.
გჭირდებათ 20 ინტერესი
და შემდეგ ერთმა მათგანმა,
ერთმა მათგანმა შეიძლება გაგიტაცოთ,
ერთმა მათგანმა შეიძლება
ყველაფერზე უფრო ჩაგითრიოთ
და მაშინ იპოვით უდიდეს სიყვარულს,
გაცილებით ძლიერს სხვებთან შედარებით,
რომელიც გაინტერესებთ
და აი ეს არის ვნება.
მყავს მეგობარი, რომელმაც
ცოლობა სთხოვა თავის შეყვარებულს.
ის ეკონომიკურად
რაციონალური ადამიანი იყო.
თავის შეყვარებულს უთხრა,
"დავქორწინდეთ.
გავაერთიანოთ ინტერესები."
(სიცილი)
კი, ასე ქნა.
"ნამდვილად მიყვარხარ", თქვა მან
"ღრმაა ჩემი სიყვარული
მიყვარხარ ნებისმიერი ქალზე მეტად,
რომელსაც ოდესმე შევხვედრივარ
მიყვარხარ მეტად, ვიდრე მერი, ჯეინი,
სუზი, პენელოპე,
ინგრიდი, გერტრუდა, გრეტელი...
მაშინ გერმანიაში ვიყავი
გაცვლითი პროგრამით.
მიყვარხარ უფრო მეტად ვიდრე..."
კარგით.
ჩემი მეგობარი შუა სიყვარულის ახსნაში იყო,
როცა გოგო ოთახიდან გავიდა.
როცა ჩემი მეგობარი
უარის გაოცებისგან გამოფხიზლდა,
დაასკვნა, რომ ბეწვზე გადარჩა
და კინაღამ ირაციონალური
ადამიანი მოიყვანა ცოლად.
თუმცა, დაიმახსოვრა,
რომ შემდეგი სიყვარულის ახსნისთვის
ალბათ საჭირო არ იყო
ყველა ქალის სახელის ჩამოთვლა,
რომელსაც საცოლედ სინჯავდა.
(სიცილი)
მაგრამ აზრი გასაგებია.
უნდა სცადოთ სხვადასხვა ალტერნატივა,
რათა იპოვოთ ბედი.
გეშინიათ სიტყვის "ბედი"?
სიტყვა "ბედი" გაშინებთ?
სწორედ ამაზე ვსაუბრობთ.
თუ არ მისცემთ თქვენს ნიჭს
სრულად გამოვლენის საშუალებას
და დაკმაყოფილდებით "საინტერესოთი" -
რასაც არ უნდა ნიშნავდეს ეს,
იცით რა მოხდება თქვენი
გრძელი ცხოვრების ბოლოს?
მეგობრები და ნათესავები
შეიკრიბებიან სასაფლაოზე,
და თქვენი საფლავის ქვაზე ეწერება:
და თქვენი საფლავის ქვაზე ეწერება:
"აქ განისვენებს გამორჩეული ინჟინერი,
რომელმაც გამოიგონა ფხრიწიანი ლენტი."
მაგრამ რა უნდა ეწეროს საფლავის ქვაზე,
სხვა ცხოვრებით რომ გეცხოვრათ?
თქვენი ნიჭის სრულად
გამოვლენის შემთხვევაში:
"აქ განისვენებს
ნობელის ლაურეატი ფიზიკის დარგში,
რომელმაც ჩამოაყალიბა
ველის საერთო თეორია
და დაამტკიცა სინათლის სიჩქარეზე
უფრო სწრაფად გადაადგილების შესაძლებლობა.
(სიცილი)
ფხრიწიანი ლენტი!
(სიცილი)
პირველი იყო დიდებული კარიერა.
მეორე - ხელიდან გაშვებული შესაძლებლობები.
ზოგი თქვენგანი,
მიუხედავად ყველა მიზეზისა,
იპოვის თავის ვნებას.
და მაინც განიცდის მარცხს.
თქვენ განიცდით მარცხს...
რადგან არ გააკეთებთ ამას,
იმიტომ რომ
მოიგონებთ ახალ გამართლებას.
ნებისმიერ გამართლებას, რომ არ იმოქმედოთ,
და ეს გამართლება ბევრჯერ მსმენია:
"კი, მე შემეძლო მივყოლოდი
დიდებულ კარიერას,
მაგრამ მე ვაფასებ
ადამიანურ ურთიერთობებს...
(სიცილი)
უფრო მეტად, ვიდრე მიღწევებს.
მინდა ვიყო დიდებული მეგობარი.
მინდა ვიყო დიდებული მეუღლე.
მინდა ვიყო დიდებული მშობელი,
და მე არ შევწირავ მათ
დიდი მიღწევების საკურთხეველს."
(სიცილი)
რა გნებავთ რომ ვთქვა?
მართლა გსურთ რომ გითხრათ
"მართლა, ვფიცავ, ბავშვებს არ ვცემ."
(სიცილი)
შეხედეთ თქვენს მიერ შექმნილ
მსოფლმხედველობას.
თქვენ ყველა შემთხვევაში გმირი ხართ
და მე, უნდა მძულდეს ბავშვები,
იმის გამო, რომ ძალიან დელიკატურად
გთავაზობთ გქონდეთ დიდებული კარიერა.
მე არ მძულს ბავშვები. არ ვცემ მათ.
კი, იყო ერთი ბავშვი,
რომელიც ამ შენობაში შემხვდა
და არა, მე მისთვის არ დამირტყამს.
(სიცილი)
რა თქმა უნდა ვუთხარი,
რომ შენობა მხოლოდ ზრდასრულებისთვისაა
და წავიდეს.
მან რაღაცა წაილუღლუღა დედამისზე
და მე ვუთხარი, რომ სავარაუდოდ
შენობის გარეთ იპოვიდა მას.
ბოლოს რომ ვნახე,
კიბეებზე იჯდა და ტიროდა.
(სიცილი)
მტირალა.
(სიცილი)
რას გულისხმობთ?
განა ამას არ ელოდით ჩემგან?
მართლა ფიქრობთ, რომ ეს სწორია,
რომ შვილები ფარად გამოიყენოთ?
იცით, რა მოხდება ერთ დღეს?
თქვენ, იდეალურო მშობელო?
ერთ დღეს შვილი მოვა და გეტყვით
"მე ვიცი ვინ მინდა რომ გამოვიდე.
ვიცი როგორ მინდა ვიცხოვრო."
თქვენ ბედნიერი ხართ.
ეს ის საუბარია, რომელზეც მშობელი ოცნებობს,
თქვენი შვილი კარგია მათემატიკაში
და წინასწარ იცით,
რომ რაც უნდა გითხრათ მოგეწონებათ
თქვენი შვილი გეუბნებათ,
"მე გადავწყვიტე ვიყო ილუზიონისტი.
მინდა საოცარი ტრიუკები შევასრულო სცენაზე."
(სიცილი)
და თქვენ რას პასუხობთ?
თქვენ ამბობთ, თქვენ ამბობთ,
"შვილო, ეს სარისკოა.
შეიძლება არ გამოგივიდეს.
ამით ფულს ვერ იშოვი, შვილო.
არ ვიცი, შვილო.
კიდევ უნდა დაფიქრდე ამაზე.
ასე კარგად გამოგდის მათემატიკა,
რატომ არ..."
შვილი გაწყვეტინებთ და გეუბნებათ
"მაგრამ ეს ჩემი ოცნებაა.
ამის კეთება ჩემი ოცნებაა."
და თქვენ რას ეუბნებით?
იცით რას ეუბნებით?
"მისმინე შვილო,
ერთ დროს მეც მქონდა ოცნება, მაგრამ...
მაგრამ...
მაშ, როგორ დაამთავრებთ თქვენს წინადადებას?
"მეც მქონდა ოცნება, შვილო,
მაგრამ შემეშინდა მას გავყოლოდი."
თუ, ამას ეტყვით:
"ერთ დროს ოცნება მქონდა, შვილო,
მაგრამ, მერე შენ გაჩნდი."
(სიცილი)
(აპლოდისმენტები)
მართლა გსურთ თქვენი ოჯახის გამოყენება?
მართლა გსურთ თქვენს მეუღლეს და შვილს,
თქვენს მეტუსაღეებად ხედავდეთ?
არის რაღაც,
რაც შეიძლება გეპასუხათ თქვენი შვილისთვის,
როცა მან გითხრათ: "მე მაქვს ოცნება."
თქვენ შეგეძლოთ გეთქვათ...
ჩაგეხედათ თვალებში და გეთქვათ:
"კარგია! სცადე, შვილო!
ისევე, როგორც ოდესღაც მე ვცადე"
მაგრამ თქვენ ვერ შეძლებთ ამის თქმას,
იმიტომ რომ არ გიცდიათ.
ასე რომ, ვერ ეტყვით.
(სიცილი)
ამიტომ, მშობლების ცოდვები
საწყალ შვილებზე გადადის.
რატომ ეძებთ თავშესაფარს
ადამიანურ ურთიერთობებში
იმის გასამართლებლად, რომ არ ეძებოთ
და არ მისდიოთ ვნებას?
თქვენ იცით რატომ.
გულის სიღრმეში, იცით რატომ
და მე ამას სრული სერიოზულობით ვამბობ.
იცით რატომ ხდებით თბილი და ფუმფულა
და ეხვევით ადამიანურ ურთიერთობებში.
იმიტომ რომ თქვენ ხართ...
იცით რაც ხართ.
თქვენ გეშინიათ მიჰყვეთ ვნებას.
გეშინიათ სასაცილოდ გამოიყურებოდეთ.
გეშინიათ სცადოთ.
გეშინიათ, რომ შეიძლება მარცხი განიცადოთ.
დიდებული მეგობარი,
მეუღლე, მშობელი, კარიერა.
ერთი პაკეტი არ არის?
ეს თქვენ არ ხართ?
როგორ შეიძლება ერთი იყოს, მეორის გარეშე?
მაგრამ, თქვენ გეშინიათ.
და ეს არის მიზეზი, რომ ვერ მიაღწევთ
დიდებულ კარიერას.
თუ არ...
"თუ არ" ეს ძლიერი გამოსაფხიზლებელი ფრაზა.
"თუ არ."
მაგრამ "თუ არ" ასევე კავშირშია
სხვა, საშინელ ფრაზასთან:
"ნეტა გამეკეთებინა..."
"ნეტა გამეკეთებინა..."
თუ როდესმე გაგჩენიათ ეს აზრი,
რომელიც დახტის თავში,
ეს ძალიან მტკივნეული იქნება.
ასე რომ, ეს არის ბევრი მიზეზი იმისა,
რომ თქვენ
ვერ მიაღწევთ დიდებულ კარიერას
თუ არ...
თუ არ...
მადლობა.
(აპლოდისმენტები)
저는 오늘 여러분들과 왜 여러분들이
대단한 경력을 갖지 못하는지에 대해 논의하려고 합니다. (웃음)
저는 경제학자이고 음울합니다.
하루의 끝에서, 저는 우울한 이야기를 할 준비가 되었습니다.
저는 대단한 경력을 갖고 싶어하는 사람에게만 이야기하고 싶습니다.
저는 여러분들 중 몇분은 이미 대단한 경력을
갖고 싶어하기로 정한 것으로 알고 있어요.
그 분들도 실패할 거에요. --(웃음)--
왜냐하면, -- 어휴, 여러분들은 실패에 대해 환호하시는군요. (웃음)
의심의 여지없이 캐나다 분들일거에요. (웃음)
대단한 경력을 가지려고 하는 사람들은 실패할 겁니다.
왜냐하면, 사실 좋은 직장이 사라지고 있기 때문입니다.
대단한 직업도 대단한 경력도 있긴하죠.
그런데, 업무량이 많고 스트레스도 심하고
피를 빨아먹는, 정신을 파괴하는 그런 직업이죠.
실제로 그 사이에는 아무것도 없어요.
좋은 직작을 구하려는 사람들은 실패할 겁니다.
저는 대단한 직업, 대단한 경력을 가지려는 사람들에 대해
그리고, 왜, 왜 그 사람들이 실패하는지에 대해 이야기 하렵니다.
첫 번째 이유는 사람들이 아무리 여러번 이렇게 이야기해도,
"대단한 경력을 쌓으려면 자신의 열정을 따라야 해."
사람들은 꿈을 따라야만 하기 때문이죠.
삶에서 최대한 매혹적인 것을 따라야만 하기 때문입니다.
다시 들어보세요. 또 다시 듣고 나서는, 안한다고 하겠죠.
스티브 제이(잡스)의 스탠포드 졸업식 연설을
아무리 여러번 다운로드 받아도 상관없죠,
여전히 그걸 보면서 안하겠다고 마음을 굳힙니다.
저는 사람들이 왜 안하겠다는건지 알 수가 없어요.
너무 게을러서 못하거나 너무 어려운가요.
자신의 열정을 찾고자 했는데 그걸 찾지 못할까봐 겁이 나는건가요.
바보같이 느껴지겠죠. 그리고는 왜 열정을 찾으려 하지 않는지
변명을 합니다.
네, 변명거리긴 하죠. 여러분.
이제 여러분들의 창의성에 관한 긴 목록을 읽어볼까 합니다 .
그리고, 대단한 경력을 갖고 싶으면 꼭 해야 하는 것을
하지 않는 변명거리에 대해 생각해보죠.
예를 들어, 최고의 변명 중에 하나는 이런 겁니다.
"음, 대단한 경력은 정말, 정말 대부분의 사람들에게는
그저 운에 달렸어. 그러니 나는 그저 대충 해보지.
행운을 얻으려고 해보는거야. 운이 좋으면,
나도 대단한 경력을 갖게 되겠지. 아니면, 나는 그저 왠만한 경력이면 돼."
하지만, 왠만한 경력이란건 불가능합니다. 그래서 그것도 안되지요.
그럼 또다른 변명거리를 대겠죠. "아, 자신의 열정을 좇는
특별한 사람들이 있긴 하지. 천재들.
그들은 스티브 잡스이지 , 나는 천재가 아니야.
내가 5살 때에는 천재라고 생각했는데
우리 교수님이 그런 나의 생각을 완전히
깨버렸지." (웃음) 그죠?
"이제 난 완벽하게 유능해졌어."
지금이 1950년이라면
완벽하게 유능해지면
대단한 경력을 갖게 됐을 겁니다.
그런데 생각해보세요. 지금은 2012년 이에요. 세상을 향해
"나는 완전히, 완벽하게 유능해."라고 해보세요.
거의 별 반응도 못 받은 채, 자기 자신을 저주하게 될 겁니다.
물론 다른 변명거리도 있어요:
"나는 이걸 할거야, 이것도 할거야, 그런데.. 그런데..
그런데 나는 이상한 놈은 아니잖아.
누구나 자신의 열정을 추구하는 사람들은 어느 정도 망상에
빠져있지. 조금 이상한가? 음? 음?
광기와 천재 사이에는 약간의 차이만 있다고 해도
난 이상한 놈은 아니야. 나는 스티브 잡스의 전기도 읽었잖아.
이런, 나는 그 사람이 아니군. 나는 좋은 사람이지.
나는 정상이고 성격좋은 보통 사람이란 말이야.
성격좋고 정상적인 사람들은
열정을 갖지 않아.
아, 그런데 나는 여전히 대단한 경력을 쌓고 싶어.
나는 열정을 추구할 준비가 되어 있지도 않고
난 뭘 하고 싶은지도 알아. 내겐 해결책이 있지.
전략도 있고.
이건 엄마 아빠가 내게 해주신 말이지.
엄마, 아빠는 내가 열심히 일하면
괜찮은 경력을 갖게 될거라하시지. 열심히 일해서
괜찮은 경력을 갖게 되면, 정말로, 정말로 열심히 일하면,
대단한 경력을 갖게 되겠지. 그런 것이
수학적으로 의미가 있는걸까?"
음.. 아닌데. (웃음)
이제 가까스로 자신에게 말하게 되었죠.
그거 아세요? 작은 비밀이 있습니다.
일하고 싶으세요? 정말로 정말로, 열심히 일하고 싶으세요?
이 점을 알고 계세요? 여러분들은 성공하실거에요.
세상은 정말로 정말로 정말로 열심히 일할 기회를 줄거에요.
하지만, 모든 증거는 그렇지 않은데도, 그렇게 하면
대단한 경력을 갖게 될거라고 확신하시나요?
이런 가정을 해보죠. 자신의 열정을 찾으려는 사람들에
대해 말해보죠.
여러분이 실제로 그렇게 하는게 좋겠다고 생각한다고 해보죠.
그럼 변명따윈 잊으세요. 열정을 찾으려고 한다면
행복할 겁니다.
뭔가 흥미로운걸 찾을 겁니다.
흥미가 있어요! 흥미가 있어요! 라고 제게 말씀하시는군요.
여러분은 "흥미가 있어요"라고 하고 저는 "대단하네요
그리고는 제게 뭐라고 할건데요? "라고 합니다.
"그냥 흥미가 있다고요."
제가 그럽니다. "열정이 있으세요?"
"저는 흥미가 있어요."라고 하시겠죠.
당신의 흥미는 무엇과 비교되죠?
"음, 저는 이것에 흥미를 느껴요."
그럼 다른 이들의 행동은요?
"거기엔 관심이 없어요."
그런 사람들 보셨죠?
"아뇨. 꼭 그렇진 않아요."
열정은 여러분이 가진 최고의 사랑입니다.
열정은 자신이 가진 재능을
가장 잘 표현할 수 있도록 해 줍니다.
열정과 흥미 -- 이건 똑같은게 아니죠.
여러분이 사랑하는 사람에게 다가가서
"결혼해주세요. 당신은 흥미로워요". 합니다. (웃음)
그렇게 하면 결혼하지 못할거예요. 그 사람은 홀로 죽어갈겁니다. (웃음)
당신이 원하는것, 당신이 원하는것, 당신이 원하는것은
열정이죠. 그건 흥미를 넘어서 있는거에요.
20가지의 흥미가 있다면 그 중에 하나,
그 중 하나가 여러분을 잡을 것이며, 당신은 다른 어떤 것보다도
그 하나에 집중하게 되죠. 그 다음엔
당신의 최고의 사랑은 당신에게 흥미로운 다른 모든 것과
비교하게 됩니다. 바로 그런 것이 열정이에요.
제 친구 한명이 애인에게 프로포즈를 했죠.
경제적인 관점에서 볼 때 그 친구는 합리적인 사람이에요.
애인에게 말했습니다. "결혼합시다.
우리의 흥미를 합쳐봅시다."
(웃음)
네 그렇게 했죠.
"당신을 진정으로 사랑합니다." 그 가 말합니다. "진정으로 사랑합니다.
내가 만난 어떤 여자보다도 당신을 깊이 사랑합니다.
마리보다도, 제인, 수지, 페네로피,
잉그리드, 거트루드, 그레텔 보다 --
그 당시 저는 독일에 교환학생으로 있었어요."
(웃음)
"나는 당신을 --보다 사랑합니다."
그래요! 그걸 다 세고 있는 중간에
그녀은 방을 나가 버렸어요.
거절당한 놀라움에서 벗어난 다음에야
그 친구는 비합리적인 사람하고 결혼할 뻔 했던 것을
알아차렸습니다.
하지만 그 친구는 다음 번에 프로포즈하면
그가 만났던 그 모든 여자들을 셀 필요가 없다는 것을
적어두지 않았어요. (웃음)
요점은 남죠. 다른 길을 찾아봐야죠.
그래서 운명을 찾아야겠죠.
아니면, "운명"이라는 단어를 두려워 합니까"
"운명"이라는 단어가 무서운가요?
그게 우리가 말하고 잇는 겁니다. 자신이 재능에 대한
최고의 표현을 찾을 수 없다면, 그저
"흥미"로 어찌 해보려한다면, 그건 이런 뜻이겠죠.
당신의 긴 인생의 끝에 어떤 일이 일어날지 알고 있습니까?
당신의 친구와 가족은 묘지에 모여
장지 옆에 있는 묘비에,
그 묘비에 이렇게새겨 넣을 겁니다.
"여기 벨크로(매직 테잎)을 발명한 위대한 기술자 잠들다."
하지만, 다음 생애에 묘비문은
이렇게 해야 해요.
자신의 재능에 대한 최고의 표현이라면
"여기에 노벨 물리학 수상자가 잠들다.
그는 우주의 통일장 이론을 완성하고
WARP DRIVE(빛 보다 빠른 추진력이라는 가상 개념)의 실현성을 시연했다."
(웃음)
정말 벨크로(매직테잎)네요. (웃음)
하나는 대단한 경력이었고
하나는 기회를 놓친거였죠.
그런데 어떤 이들은
이런 변명거리에도 불구하고,
어떤 이들은 열정을 찾아내죠.
그래도 실패합니다.
실패할 겁니다. 왜냐하면,
왜냐하면 그걸 해보지 않기 때문이죠.
왜냐하면 새로운 변명거리를 만들것이고
행동으로 옮기지 못한 변명거리요.
그리고 저는 그런 변명을 꽤나 많이 들어봣어요.
"네, 저는 대단한 경력을 쌓으려 할겁니다. 하지만
저는 성취보다는 인간 관계를 중요시해요.
저는 대단한 친구가 되고 싶고, 대단한 배우자가 되고 싶어요.
대단한 부모가 될 것이고 대단한 성취를 얻으려고
그들을 희생하고 싶지는 않아요. "
(웃음)
제가 무슨 말을 하길 바라세요?
제가 이렇게 말하길 진정으로 바라시나요.
"현실은 맹세코 저는 아이들을 차버리지 않아요."(?) (웃음)
흠? 자신을 나아가게 한 세계관을 보세요.
어쨌든 당신은 영웅이에요. 제가 느끼기에
미묘하겠지만, 대단한 경력을 원하는 당신은
아이들을 싫어할겁니다. 저는 아이들을 싫어하지 않아요. 저는 그들을 발로 차지 않아요.
네 제가 여기 왔을 때, 이 건물을 돌아다니는
아이가 있었죠. 아뇨, 저는 그 아이를 발로 차지 않았습니다.
물론, 저는 그 건물이 성인에게만 열려 있으니
나가라고 했어요.
아이는 그의 어머니에 대해 뭔가 말을 이어갔고
저는 그 아이에게 어머니가 밖에서 찾고 있을지 모른다고 말했죠.
마지막으로 그 아이를 봤을 때, 그 아이는 계단에서 울고 있었어요.
연약하기는. (웃음)
그런데 무슨 소리에요? 여러분은 제가 그렇게 말하길 바랬다고요?
정말로, 정말로 여러분은 제가
어린 아이를 핑계거리로 삼는 것이
적절하다고 생각하시는 건가요?
결국 어떻게 될지는 여러분들이 알고 있습니다.
여러분은 이상적인 부모입니까?
언젠가 아이가 여러분께 와서 이렇게 말하겠죠.
"저는 무엇이 되고 싶은지 알아요.
제 일생동안 무엇을 하고 싶은지 알고 있어요."
여러분들은 행복해 합니다. 그것이
부모가 듣고 싶어하는 대화에요. 아이가 수학을 잘 하니까
게다가 그 다음에 어떤 상황이 올 것인지 알고 있으니까 그러시겠죠.
여러분들의 아이는 이렇게 말할겁니다.
"저는 마술사가 되기로 했어요.
저는 무대에서 마술을 펼쳐보이고 싶어요."
(웃음)
그럼 뭐라고 하실까요?
이러실까요.
"음... 아이야 그건 위험하단다.
얘야, 실패할런지도 모른단다. 그건 돈을 많이 벌 수 없어.
나도 잘 모르겠다, 얘야.
네가 다시 생각해봐야겠구나.
너는 수학을 잘 하잖니. 왜 넌 --"
아이가 끼어들어 이렇게 말하겠죠.
"그건 제 꿈이에요. 제가 이루고 싶은 꿈이란 말이에요."
그러면 여러분들은 뭐라고 하실까요?
뭐라고 하실지 아세요?
"얘야, 나도 한때는 꿈이 있었단다, 그런데.. 그런데."
여러분들은 "그런데" 다음에 어떻게 이야기를 끝맺으실건가요?
"... 나도 한때 꿈을 가졌었지만, 그걸 좇기에는 두려웠단다."
아니면 이렇게 말씀하실건가요?
"얘야, 나도 한때 꿈이 있었단다.
그런데 네가 태어났지." (웃음)
(웃음) (박수)
정말로 여러분들은 가족을 이용할겁니까?
여러분들은 정말로 배우자와
아이들, 그리고 후견인만 바라볼 건가요?
아이들이 "제게 꿈이 있어요"라고 할 때, 정말로 해주었어야 하는
말이 있습니다.
아이의 눈을 바라보며 이렇게 말해 주었어야 합니다.
"해봐라, 얘야.
내가 했던 것처럼 해보려무나."
그런데 사람들은 그렇게 말할수 없어요.
그래보지 않았으니까요. 그러니 그렇게 말할 수 없는거죠.
(웃음)
부모가 잘 못했던 일을
불쌍한 아이들은 되밟습니다.
여러분들 자신이 자신의 열정을 좇지 못한 변명으로
왜 사람들과의 관계에서 찾으려 하는거죠?
왠지 아세요.
사람들은 가슴 깊숙히 그 이유를 알고 있죠.
제가 너무 심각해지고 있죠.
사람들은 인간 관계라는 것에서 왜 모두 따뜻하고 편안한
그 것에 파고드는지 알고 계실겁니다.
왜냐하면 여러분들 자신이,
자가가 어떤 사람인지 알고 있어요.
여러분들은 자신의 열정을 좇기를 두려워 합니다.
우습게 보이는게 두려운거죠.
시도해보는 것도 두려워합니다. 혹시 실패할까 두려운겁니다.
대단한 친구, 대단한 배우자, 대단한 부모, 대단한 경력
이런것들은 한꺼번에 가질 수 없나요? 그런 사람은 여러분이 되고자 하는 사람이 아닌가요?
어떻게 나머지는 갖지 않은 사람이 될 수 있습니까?
그런데, 여러분들은 두려워하고 있죠.
그래서 여러분들은 대단한 경력을 갖지 못하게 되는 겁니다. 만일 --
만일, 다른 어떤 단어보다 지금 떠오르는 것은 --
'만일' 입니다.
그 '만일'이라는 단어는 이런
가장 지독한 문장하고도 붙어있죠.
"만일 내가 ... 만 했다면"
"만일 내게 ... 만 있었다면" 이런 말들이요.
여러분들의 머릿속으로 그런 생각이 스쳐지나갔다면
그건 대단히 고통스러울겁니다.
그러니까, 여러분들이 실패할 이유는
대단한 경력을 갖지 못할 이유는
얼마든지 있습니다.
만일...
만일.
감사합니다. (박수)
Šią popietę norėčiau pakalbėti su Jumis apie tai,
kodėl Jums nepavyks padaryti puikios karjeros. (Juokas).
Aš esu ekonomistas. Aš užsiimu niūriais dalykais.
Dienos pabaigoje viską galima įvertinti niūriai.
Aš noriu kalbėti tik su tais, kurie nori padaryti puikią karjerą.
Žinau, kai kurie iš Jūsų jau nusprendė
norintys geros karjeros?
Jums taip pat nepavyks - (Juokas) -
todėl, kad... dėl dievo meilės, Jūs visi linksmai reaguojate į nesėkmę
Kanadiečių grupė štai ten, be jokios abejonės. (Juokas)
Bandantiems padaryti gerą karjerą taip pat nepavyks,
todėl kad iš tiesų geri darbai šiais laikais nyksta.
Yra puikūs darbai ir puiki karjera
ir tuomet yra didelio krūvio, didelio streso,
kraują siurbiantys, sielą naikinantys darbai
ir tame tarpe - praktiškai nieko.
Taigi žmonėms, ieškantiems gerų darbų, nepavyks.
Aš kalbėsiu apie tuos, kurie ieško puikių darbų, puikios
karjeros ir kodėl Jiems nepavyks.
Pirmoji priežastis yra ta, kad nesvarbu kiek kartų žmonės Jums sakys:
"Jeigu norite puikios karjeros, Jūs turite daryti tai, ką dievinate,
turite siekti savo svajonių, turite siekti
didžiausio užsidegimo savo gyvenime".
Tai girdite vėl ir vėl ir tada nusprendžiate
to nedaryti. Ir nesvarbu kiek kartų parsisiunčiate
Steveno J. Stanfordo kalbą, pasakytą diplomų įteikimo universitete metu,
žiūrite ją ir vis tiek nusprendžiate to nedaryti.
Aš nesu visiškai tikras, kodėl nusprendžiate to nedaryti.
Tingite. Tai per sunku.
Jūs bijote, kad jeigu ieškosite to, kas Jus uždega ir nesurasite,
pasijusite idiotu, taigi Jūs surandate daugybę pasiteisinimų,
kodėl nesiekiate to, kas Jus uždega.
Ir tai, ponios ir ponai, yra pasiteisinimai.
Mes pereisime per visą jų sąrašą. Jūsų kūrybiškumas,
ieškant pasiteisinimų nedaryti to, ką iš tiesų
turėtumėte daryti, jeigu norite turėti puikią karjerą.
Pavyzdžiui, vienas Jūsų nuostabių pasiteisinimų yra:
"Taigi, puiki karjera daugeliui žmonių yra iš tikrųjų
tik sėkmės dalykas, todėl aš stovėsiu,
bandysiu būti sėkmingu ir jeigu man pasiseks
aš turėsiu puikią karjerą. Jeigu ne, aš turėsiu tiesiog gerą karjerą".
Bet gera karjera yra neįmanoma, taigi tai neveiks.
Tuomet seka kitas Jūsų pasiteisinimas: "Taip, yra ypatingų žmonių,
kurie siekia savo aistros, bet jie yra genijai.
Jie yra Stevenas J. Aš nesu genijus.
Kai man buvo penkeri, aš galvojau esantis genijumi,
bet mano mokytojai jau seniai išmušė šią mintį
iš mano galvos". (Juokas)
"Ir dabar aš žinau, kad esu visiškai kompetentingas".
Matote, jeigu tai būtų 1950-ieji
buvimas visiškai kompetentingu
būtų sudaręs Jums visas galimybes turėti puikią karjerą.
Bet spėkite? Dabar jau beveik 2012-ieji ir pasakymas
pasauliui: "Aš visiškai, pilnai kompetentingas"
reiškia pasmerkti save menkiausiam įvertinimui.
ir tuomet, aišku, seka kitas pasiteisinimas:
"Taigi, aš tai padaryčiau, aš tai padaryčiau, bet, bet,
aš nesu keistas.
Visi žino, kad žmonės siekiantys savo aistros
yra kažkuria prasme apsėsti. Šiek tiek keista? Mm? Mm? Taip?
Žinote, ta plona linija tarp beprotystės ir genialumo.
Aš nesu keistas. Aš skaičiau Steveno J. biografiją.
O Dieve. Aš nesu tas asmuo. Aš esu malonus.
Aš esu normalus. Aš esu malonus, normalus žmogus
ir malonūs, normalūs žmonės
neturi aistrų.
O. Bet aš vis tiek noriu puikios karjeros.
Aš nesu pasirengęs siekti savo aistros, todėl žinau
ką darysiu, kadangi aš turiu, turiu sprendimą,
aš turiu strategiją.
Tai yra tai apie ką man pasakojo mamytė ir tėvelis.
Mamytė ir tėvelis sakė, kad kad jeigu dirbsiu sunkiai
aš turėsiu puikią karjerą. Taigi, jeigu dirbsite sunkiai
turėsite gerą karjerą. Jeigu dirbsite tikrai, tikrai, tikrai sunkiai
turėsite puikią karjerą. Ar tame,
jei skaičiuosime matematiškai, nėra prasmės?".
Hmm. Ne. (Juokas)
Bet Jums pavyko save įkalbėti, kad taip yra.
Žinote ką? Štai maža paslaptis.
Norite dirbti? Norite dirbti labai, labai, labai sunkiai?
Žinote ką? Jums pasiseks. Pasaulis suteiks Jums
galimybę dirbti labai, labai, labai, labai sunkiai,
bet ar esate toks tikras, kad tai leis Jums turėti
puikią karjerą, kuomet visi įkalčiai rodo priešingai?
Taigi įsivaizduokime, užsiimkime tais iš Jūsų,
kurie bando surasti savo aistrą.
Iš tiesų suprantate, kad geriau tai darytumėte
nekreipdami dėmesio į pasiteisinimus. Bandote surasti savo aistrą
ir esate toks laimingas.
Radote tai, kas Jums įdomu.
Man įdomu! Man įdomu! Sakote man.
"Man įdomu", - sakote Jūs. "Tai nuostabu!", - sakau aš.
"Ir ką Jūs norite man pasakyti? Kad Jums - ".
"Taigi, man įdomu."
"Ar esate užsidegęs?", - klausiu aš.
"Aš esu susidomėjęs", - sakote Jūs.
Jūsų susidomėjimas yra palyginamas su kuo?
"Na, aš esu tuo susidomėjęs".
O kaip dėl likusių veiklų?
"Aš nesu jomis susidomėjęs".
Ar Jūs peržvelgėte jas visas, taip?
"Ne. Ne visiškai".
Aistra yra Jūsų didžiausia meilė.
Aistra yra tai, kas Jums padeda kurti,
aukščiausia Jūsų talento išraiška.
Aistra, susidomėjimas - tai ne tas pats.
Ar Jūs prieitumėte prie savo mylimosios ir pasakytumėte:
"Tekėk už manęs. Tu esi įdomi". (Juokas)
To nenutiks. To nenutiks ir Jūs mirsite vienišas. (Juokas)
Ko Jūs norite, ko Jūs norite, ko Jūs norite,
yra aistra. Tai yra daugiau nei susidomėjimas.
Jums reikia domėtis 20-ia dalykų ir tuomet vienas jų,
vienas jų gali patraukti Jus, vienas jų galėtų įtraukti
labiau nei kažkas kito ir tuomet Jūs tikriausiai atradote
savo didžiausią meilę lyginant su kitais dalykais,
kurie Jus domina. Ir tai yra tai, kas vadinama aistra.
Aš turiu draugą, kuris piršosi savo mylimajai.
Jis buvo ekonomiškai racionalus žmogus.
Jis tarė savo mylimajai: "Tuokimės.
Suvienykime savo interesus".
(Juokas)
Taip, jis tai pasakė.
"Aš tave tikrai myliu",- pasakė jis. "Aš tave tikrai labai myliu,
labiau nei bet kokią kitą moterį su kuria esu susidūręs.
Aš myliu tave labiau nei Mariją, Džeinę, Suzaną, Penelopę,
Ingridą, Gertrūdą, Gretel....
Tuo metu aš kaip tik dalyvavau vokiečių mainų programoje. (Juokas)
"Aš tave myliu labiau nei..."
Taigi. Ji paliko kambarį jam tik įpusėjus
jo meilės jai sąrašą.
Vėliau, kai astigavo po nustebimo,
kad buvo atstumtas, jis padarė išvadą, kad jam pavyko išvengti
vedybų su neracionaliu žmogumi,
nors jis sau pasižymėjo, kad kitą kartą
jeigu piršis, tai tikriausiai nėra būtina išvardinti
visų moterų, kurias jis iki šiol tikrino šiam vaidmeniui.
Bet esmė aiški. Jūs privalote ieškoti alternatyvų,
taip Jūs surasite savo likimą,
ar baiminatės žodžio "likimas"?
Ar žodis "likimas" Jus gąsdina?
Tai yra tai, apie ką mes kalbame, ir jeigu nerandate
aukščiausios savo talentų išraiškos, jeigu sutinkate
su "įdomu", nesvarbu ką tai reiškia,
tai ar žinote, kas nutiks ilgo Jūsų gyvenimo pabaigoje?
Jūsų draugai ir šeima susirinks kapinėse
ir tenai, šalia Jūsų kapo bus paminklas
ir ant to paminklo bus parašyta:
"Čia palaidotas nusipelnęs inžinierius, kuris išrado Velcro".
Bet kas iš tiesų ant paminklo turėtų būti parašyta
alternatyviame gyvenime,
kas ant jo būtų buvę parašyta, jeigu tai būtų buvusi Jūsų aukščiausia
talento išraiška "Čia palaidotas paskutinis Fizikos Nobelio premijos laureatas,
kuris suformulavo Didžiają vieningo lauko teoriją
ir pademonstravo deformuoto disko praktiškumą".
(Juokas)
Velcro, iš tiesų. (Juokas)
Kažkam tai buvo puiki karjera.
Kažkam tai buvo praleista galimybė.
Bet tada kai kurie Jūsų,
nepaisant visų pasiteisinimų, atrasite,
atrasite savo aistrą
ir Jums vis tiek nepavyks.
Jums nepavyks todėl,
todėl, kad Jus nesirengiate to daryti,
todėl, kad Jūs sugalvosite naują pasiteisinimą,
bet kokį pasiteisinimą imtis veiksmų ir šį pasiteisinimą
girdėjau daugybę kartų.
"Taip, aš siekčiau puikios karjeros, bet aš vertinu
žmogiškuosius ryšius labiau nei pasiekimus.
Aš noriu būti geras draugas. Noriu būti puikus sutuoktinis.
Noriu būti puikus tėvas ar mama ir aš nepaaukosiu jų
ant savo didelių pasiekimų altoriaus".
(Juokas)
Ką Jūs norite man pasakyti?
Ar iš tiesų norite, kad aš Jums dabar pasakyčiau:
"Prisiekiu, aš nemušu vaikų". (Juokas)
Hmm? Pažvelkite į pasaulį, kurį sau suteikėte.
Nepaisant nieko esate didvyris ir aš subtiliai užsimindamas,
kad Jūs galbūt norėdamas puikios karjeros
tikriausiai nekenčiate vaikų. Aš ne nekenčiu vaikų. Aš jų nemušu.
Čia buvo mažas vaikas klaidžiojantis šiame pastate,
kuomet aš čia atėjau ir ne, aš tikrai jo nemušiau. (Juokas)
Žinoma, aš turėjau jam pasakyti, kad pastatas yra tik suaugusiems
ir jis turėtų išeiti.
Jis pamurmėjo kažką apie savo mamą
ir aš tariau jam, kad ji bet kuriuo atveju tikriausiai jį suras lauke.
Paskutinį kartą kuomet aš jį mačiau, jis sėdėjo ant laiptų verkdamas. (Juokas)
Kas per ištižėlis.
Bet ką turite omenyje? Ko tikitės iš manęs, kad pasakyčiau.
Jūs iš tiesų galvojate, tikrai galvojate, kad tai yra tinkama,
kad Jūs iš tiesų turėtumėte paimti
vaikus ir naudoti juos kaip priedangą?
Ir Jūs žinote, kas nutiks vieną dieną,
Jums, idealiam tėvui ar mamai?
Vieną dieną vaikas prieis prie Jūsų ir pasakys:
"Aš žinau, kuo noriu būti.
Aš žinau, ką darysiu su savo gyvenimu."
Jūs esate toks laimingas. Tai yra pokalbis,
kurį kiekvienas tėvas ar mama nori išgirsti, kadangi Jūsų vaikui sekasi matematika
ir žinote, kad Jums patiks tai, kas seks paskui.
Jūsų vaikas sako: "Aš nusprendžiau,
noriu būti iliuzionistu.
Noriu daryti stebuklingus triukus ant scenos."
(Juokas)
Ir ką Jūs sakote?
Jūs sakote:
"Hmm...tai rizikinga, vaike.
tau gali nepavykti, vaike. Neuždirbsi iš to daug pinigų, vaike.
Žinai, aš nežinau, vaike,
turėtumei pagalvoti apie tai dar kartą, vaike,
tau taip gerai sekasi matematika, kodėl tu..."
Vaikas Jus pertraukia ir sako:
"Bet tai yra mano svajonė. Mano svajonė tą daryti."
Ir ką sakote Jūs?
Žinote, ką sakote Jūs?
"Žiūrėk, vaike. Aš kažkada taip pat turėjau svajonę, bet...bet..".
Taigi, kaip Jus pabaigsite šį sakinį?
"..bet. Aš taip pat kartą turėjau svajonę, vaike, bet aš bijojau to siekti".
O gal Jūs pasakysite jam tai?
"Kartą ir aš turėjau svajonę, vaike.
Bet tada tu gimei". (Juokas)
(Juokas) (Plojimai)
Ar Jūs iš tiesų norite naudoti savo šeimą,
ar iš tiesų norite kada nors pažvelgtį į savo antrają pusę
ir savo vaikus ir pamatyti juose savo kalėjimo sargus?
Yra kažkas, ką galėjote pasakyti savo vaikui,
kuomet jis ar ji sako: "Aš turiu svajonę".
Jūs galėjote pasakyti, žiūrėdamas vaikui į veidą:
"Imkis to, vaike,
kaip ir aš kadaise padariau".
Bet Jums nepavyks to pasakyti
todėl, kad Jūs nepadarėte. Todėl negalite. (Juokas)
Taigi tėvų nuodėmės
yra perkeliamos ant vargšų vaikų.
Kodėl Jūs ieškote išsigelbėjimo žmogiškuose santykiuose,
kai vienintelis Jūsų pasiteisinimas yra nesiekti to, kas Jus uždega?
Jūs žinote kodėl.
Savo širdies gilumoje žinote kodėl
ir aš kalbu visiškai rimtai apie tai.
Žinote, kodėl tampate visas minkštas ir pūkuotas
ir save apgaubiate žmogiškaisiais santykiais.
Taip yra todėl, kad Jūs -
Jūs žinote, kas esate.
Jūs bijote siekti savo aistros.
Bijote, kad atrodysite juokingai.
Bijote bandyti. Bijote, kad Jums nepavyks.
Puikus draugas, puikus sutuoktinis, puikus tėvas, puiki karjera.
Ar tai ne visas rinkinys? Ar tai ne tai, kuo esate?
Kaip galite būti vienu be kito?
Bet Jūs bijote.
Ir todėl Jūs neturėsite puikios karjeros, nebent...
nebent, labiausiai sužadinantis iš visų angliškų žodžių..
nebent.
Bet žodis "nebent" yra susijęs
su kita, labiausiai gąsdinančia fraze:
"Jeigu tik aš būčiau...".
"Jeigu tik aš būčiau...".
Jeigu kada nors ši mintis šokinės Jūsu galvoje
tai labai įskaudins.
Taigi, tai yra daugelis priežasčių,
kodėl Jums nepavyks
turėti puikios karjeros,
nebent...
Nebent.
Ačiū. (Plojimai)
Šodien gribu ar jums apspriest to,
kāpēc jums neizdosies lieliska karjera.
(Smiekli)
Esmu ekonomists.
Es daru nomācošas lietas.
Un dienas beigās
ir pienācis laiks nomācošām piezīmēm.
Gribu runāt tikai ar tiem,
kas grib lielisku karjeru.
Zinu, ka daži no jums
jau nolēmuši, ka grib labu karjeru.
Arī jums tas neizdosies.
(Smiekli)
Jo... kā gan jūs tā priecājaties
par neveiksmi?
(Smiekli)
Kanādiešu grupa, bez šaubām.
(Smiekli)
Labas karjeras meklētājiem
nekas neizdosies,
jo pašlaik labas darbavietas zūd.
Ir lieliskas darbavietas
un lieliskas karjeras,
un ir vietas ar augstu darba slodzi,
augstu stresa līmeni,
asins izsūcošas,
dvēseli iznīcinošās darbavietas,
un pa vidu tikpat kā nekā.
Tāpēc labu darbavietu meklētājiem
nekas neizdosies.
Gribu parunāt par lielisko
darbavietu un karjeru meklētājiem
un kāpēc jums neizdosies.
Pirmkārt, par spīti tam,
cik daudz jums atgādinās:
„Ja vēlaties lielisku karjeru,
jums jāseko savai sirdsbalsij,
jāseko saviem sapņiem,
jāseko savas dzīves
lielākajam aicinājumam.”
Jūs dzirdat to atkal un atkal,
un tad nolemjat neko nedarīt.
Nav svarīgi, cik reizes lejuplādēsiet
Stīvena Džobsa
Stenfordas izlaiduma uzrunu,
joprojām skatīsities to
un nolemsiet neko nedarīt.
Neesmu īsti pārliecināts, kāpēc tā darāt.
Esat pārāk slinki, tas ir pārāk grūti.
Baidāties, ka, neatrodot aicinājumu,
jutīsieties kā idiots,
tādēļ meklējat attaisnojumus,
kāpēc pat negatavojaties
sasniegt savu sapni.
Tie ir tikai attaisnojumi, dāmas un kungi!
Apskatīsim visu garo ataisnojumu sarakstu,
cik radoši gudrojat attaisnojumus,
lai nedarītu to, kas jādara
lieliskas karjeras iegūšanai
Tā, piemēram, viens no jūsu
lielajiem attaisnojumiem ir:
(Nopūšas)
„Patiesībā, lielākai daļai cilvēku
lieliska karjera
ir tikai veiksmes jautājums.
Tāpēc pastaigāšu un paskatīšos,
pacentīšos noķert laimi,
un, ja uzsmaidīs veiksme,
man būs lieliska karjera.
Ja nē, būs man laba karjera.”
Bet laba karjera ir neiespējama,
tāpēc tas neizdosies.
Otrs attaisnojums:
„Jā, ir īpaši cilvēki
kas tiecas īstenot savus sapņus,
bet tie ir ģēniji.
Tie ir Stīveni Džobsi.
Es neesmu ģēnijs.
Piecu gadu vecumā domāju, ka esmu ģēnijs,
bet profesori šo domu
jau sen ir izdzinuši no manas galva.”
(Smiekli)
„Un tagad zinu,
ka esmu pilnībā kompetents.”
Redziet, ja tagad būtu 1950. gads,
un jūs būtu pilnībā kompetenti,
jums būtu lieliska karjera.
Bet ziniet ko?
Tagad ir gandrīz 2012. gads,
un teikt pasaulei,
ka esat pavisam, pilnībā kompetents,
ir ar necilu uzslavu sev uzlikts lāsts.
Vēl viens attaisnojums:
„Es varētu to paveikt, bet..
galu galā neesmu dīvains.
Visi zina, ka tie,
kas tiecas īstenot savus sapņus,
ir nedaudz apsēsti.
Nedaudz dīvaini.
Hmm? Hmm? Ja?
Starp vājprātu un ģenialitāti
ir smalka robeža.
Es neesmu dīvains.
Esmu lasījis Stīvena Džobsa biogrāfiju.
Ak Dievs. Es neesmu tāds. Esmu laipns.
Esmu normāls.
Esmu laipns, normāls cilvēks.
Un laipniem, normāliem cilvēkiem..
nav traku sapņu.”
(Smiekli)
„Ā, bet es tomēr gribu lielisku karjeru.
Es nedzīšos pēc sava sapņa,
tāpēc zinu, kas man jādara.
Man ir risinājums.
Man ir stratēģija.
Par to man stāstīja mamma un tētis.
Mamma un tētis teica,
ka, ja smagi strādāšu,
man būs laba karjera.
Tātad, ja smagi strādājot ir laba karjera,
ja ļoti, ļoti, ļoti smagi strādāšu,
man būs lieliska karjera.
Matemātiski tā taču sanāk, vai ne?”
Hmm. Nē.
Bet jums izdodas pārliecināt sevi.
Atklāšu mazu noslēpumu.
Vēlaties strādāt?
Vēlaties ļoti, ļoti, ļoti smagi strādāt?
Jums tas izdosies.
Pasaule dos jums iespēju
ļoti, ļoti, ļoti, ļoti smagi strādāt.
Bet, vai esat tik pārliecināti,
ka tā iegūsiet lielisku karjeru,
ja visi pierādījumi liecina par pretējo.
Apskatīsim tos, kas cenšas
atrast savu aicinājumu.
Jūs paši saprotat,
ka jums tas noteikti jāpaveic,
neskatoties uz attaisnojumiem,
jūs cenšaties atrast savu aicinājumu...
(Nopūšas)
un esat ļoti apmierināti.
Jūs esat atraduši kaut ko,
kas jūs interesē.
„Atradu! Atradu!”
jūs man sakāt.
„Man ir tas, kas mani interesē!”
Es saku: „Tas ir brīnišķīgi!
Un ko jūs man gribat pateikt?”
„Nu, man ir interesanti.”
Es saku: „Vai jums ir sapnis?”
„Man ir tas, kas mani interesē.”
„Ar ko jūs to salīdzināt?”
„Mani šī lieta interesē.”
„Un kā ar pārējām dzīves jomām?”
„Tās mani neinteresē.”
„Esi taču tās visas apskatījis, vai ne?”
„Nē, ne gluži.”
Aicinājums ir jūsu lielākā mīlestība.
Aicinājums ir tas,
kas liks jums sasniegt
sava talanta augstāko izpausmi.
Aicinājums un interese
nav viens un tas pats.
Vai tiešām savai mīļotajai teiksiet:
„Precēsimies! Tu mani interesē.”
(Smiekli)
Tā nenotiks.
Tā nenotiks, un jūs nomirsiet vientulībā.
(Smiekli)
Jums vajadzīga
kaislība.
Tā stāv pāri interesēm.
No 20 interesēm viena
varētu jūs aizraut,
uzrunāt vairāk, nekā jebkas cits.
Un tad jūs varētu būt atraduši
savu lielāko mīlestību,
salīdzinājumā ar visu citu,
kas jūs interesē.
Tā ir kaislība.
Man ir draugs,
kurš bildināja savu mīļoto.
Viņš bija ekonomiski racionāls cilvēks.
Viņš savai mīļotai teica:
„Precēsimies.
Apvienosim savas intereses.”
(Smiekli)
Tā viņš teica.
„Es tevi patiešām mīlu.
Es tevi ārkārtīgi mīlu.
Vairāk nekā jebkuru citu sievieti,
ko jebkad esmu saticis.
Mīlu tevi vairāk nekā Mariju,
Džeinu, Sūziju, Penelopi,
Ingridu, Ģertrūdi, Grēteli.
Tolaik es biju apmaiņas programmā Vācijā.
Mīlu tevi vairāk nekā…”
Viss.
Viņa aizgāja prom,
viņa mīlestības izpausmju
uzskaites pusceļā.
Kad pārgāja viņa izbrīns
no saņemtā atteikuma,
viņš secināja,
ka par mata tiesu izvairījies
no laulības ar neracionālu cilvēku.
Tomēr viņš izdarīja sev piezīmi,
ka nākamreiz bildinot,
varētu nebūt obligāti
uzskaitīt visas sievietes,
ko viņš bija apsvēris šai lomai.
(Smiekli)
Šim stāstam ir šāda morāle:
jums jāmeklē alternatīvas,
lai veidotu savu likteni.
Vai jums bail no vārda „liktenis”?
Vai vārds „liktenis” jūs biedē?
Par to mēs arī runājam.
Ja neatradīsiet
sava talanta augstāko izpausmi,
ja apstāsities uz „intereses”,
lai ko tas arī nenozīmētu,
ziniet, kas notiks
jūsu garās dzīves beigās?
Jūsu draugi un ģimene
sapulcēsies pie jūsu kapa.
Uz kapa būs kapakmens
ar uzrakstu:
„Šeit atdusas izcils inženieris,
kurš izgudroja līpslēdzēju.”
Bet, kam uz šī kapakmens būtu jābūt
jūsu alternatīvajā dzīvē,
aprakstot jūsu talanta augstāko izpausmi?
„Šeit atdusas pēdējais
Nobela prēmijas laureāts fizikā,
kurš noformulēja Vienotā lauka teoriju
un nodemonstrēja WARP dzinēja
praktisko izmantojumu.”
(Smiekli)
Nudien, līpslēdzējs!
(Smiekli)
Viena bija lieliska karjera.
Otra – neizmantota iespēja.
Bet daži no jums,
neskatoties uz visiem šiem attaisnojumiem,
atradīs savu aicinājumu.
Un jums tik un tā nekas neizdosies. Jo...
jūs neko nedarīsiet.
Jo būsiet izgudrojuši jaunu attaisnojumu,
jebkādu attaisnojumu,
lai tikai neko neuzsāktu.
Esmu to ļoti daudz dzirdējis:
„Jā, es varētu veidot lielisku karjeru,
bet
es cienu
cilvēku attiecības
(Smiekli)
vairāk nekā sasniegumus.
Gribu būt lielisks draugs,
lielisks laulātais,
lielisks vecāks,
un es to neupurēšu
uz varenā sasniegumu altāra.”
(Smiekli)
Ko gribat, lai saku?
Vai tiešām vēlaties, lai saku:
„Tiešām, zvēru, es nesitu bērnus.”
(Smiekli)
Palūkojieties uz pasaules uzskatu,
ko esat izvēlējušies.
Lai kas arī notiktu,
jūs kļūstat par varoni.
Bet es kļūstu par bērnu nīdēju,
jo piesardzīgi ierosinu jums padomāt,
ka jūs varētu vēlēties lielisku karjeru.
„Es neienīstu bērnus. Es tos nesitu.
Jā, pa šo māju klejoja viens bērns,
kad es šeit ierados.
Un nē, es viņu nesitu!
(Smiekli)
Protams, man viņam bija jāpasaka
ka šī māja domāta pieaugušajiem
un lai viņš iet prom.
Viņš kaut ko nomurmināja par savu māti
un es atbildēju,
ka viņa viņu atradīs arī laukā.
Pēdējo reizi viņu redzēju
raudam uz kāpnēm.
(Smiekli)
Kaut kāds pinkšķētājs.
(Smiekli)
Bet ko ar to gribat teikt?
Jūs sagaidāt, ka tā teikšu.
Jūsuprāt, tas tiešām ir pareizi,
ka par savu vairogu izmantojat bērnus?
Ziniet, kas kādudien notiks,
ideālais tēti vai mamma?
Kādudien bērns pie jums pienāks un teiks:
„Es zinu, par ko gribu kļūt.
Zinu, ko dzīvē gribu darīt.”
Jūs būsiet tik laimīgs.
To vecāki vēlas dzirdēt,
jo jūsu bērnam padodas matemātika,
un jūs zināt, ka jums patiks tas,
ko viņš teiks.
Jūsu bērns teiks:
„Esmu nolēmis kļūt par burvju mākslinieku.
Es gribu uzstāties uz skatuves
ar burvju trikiem.”
(Smiekli)
Un ko teiksiet jūs?
Jūs teiksiet:
„Tas ir riskanti, mans bērns.
Var neizdoties. Tā daudz nenopelnīsi.
Es neesmu drošs. Tev vēl tas jāapdomā.
Tev tik labi padodas matemātika.
Varbūt…”
Bērns jūs pārtrauks un teiks:
„Bet tas ir mans sapnis!
Es sapņoju tieši par to.”
Un ko teiksiet jūs?
Ziniet, ko teiksiet?
„Paklau, bērns.
Arī man reiz bija sapnis, bet..
Kā pabeigsiet šo
teikumu ar savu „bet”?
„Arī man reiz bija sapnis,
bet man bija bail to īstenot.”
Vai teiksiet viņiem:
„Man reiz bija sapnis, mans bērns.
Bet tad piedzimi tu.”
(Smiekli)
(Aplausi)
Vai tiešām gribat izmantot savu ģimeni?
Vai tiešām vēlaties raudzīties
uz savu laulāto un bērnu
kā saviem gūstītājiem?
Ir kas tāds,
ko varējāt pateikt savam bērnam,
kad viņš vai viņa saka: „Man ir sapnis.”
Jūs varējāt teikt,
bērnam acīs skatoties:
„Dari tā, bērns!
Gluži kā to darīju es.”
Bet jūs tā nevarēsiet teikt,
jo tā nedarījāt.
Tātad, jūs nevarat.
(Smiekli)
Tā vecāku grēkus
pārmanto nabaga bērni.
Kāpēc meklējat glābiņu cilvēku attiecībās
kā attaisnojumu
netiekties pēc sava aicinājuma?
Jūs zināt kāpēc.
Kaut kur dziļi sirdī zināt kāpēc.
Es runāju ļoti nopietni.
Jūs zināt, kāpēc jūs pārņem
remdenums un prāts aptumšojas,
kad iegrimstat cilvēku attiecībās.
Jo jūs…
jūs zināt, kas esat.
Jums bail īstenot savu aicinājumu.
Baidāties izskatīties smieklīgs,
baidāties pamēģināt.
Jums ir bail, ka neizdosies.
Lielisks draugs, lielisks laulātais,
lielisks vecāks, lieliska karjera.
Vai tas nav komplekts?
Vai tas nav tas, kas esat?
Kā jūs varat būt viens bez otra?
Bet jūs baidāties.
Un tas ir iemesls, kāpēc
nesasniegsiet lielisku karjeru.
Ja vien…
„Ja vien” –
šie ir valodas viscerīgākie vārdi.
„Ja vien.”
Bet „ja vien” ir saistīts
ar citu biedējošu vārdu kombināciju:
„Žēl, ka es...”
Ja kādreiz jums galvā skanēs šī frāze,
tā ļoti sāpinās.
Tātad, šie ir tie daudzie iemesli,
kāpēc jums neizdosies
izveidot lielisku karjeru.
Ja vien…
Ja vien…
Paldies.
(Aplausi)
Өнөөдөр би яагаад
таныг ажлын амжилтанд хүрч чадахгүй
талаар ярих гэсэн юм.
(Инээд)
Би эдийн засагч.
Гутармаар зүйлийг судалдаг гэсэн үг л дээ.
Өдрийн төгсгөлд гутранги байдлаа дүгнэдэг.
Би зөвхөн гайхалтай ажлын амжилтад
хүрэхийг хүссэн хүмүүстэй ярилцмаар байна.
Та нарын зарим нь аль хэдийн
дажгүй ажилтай болохоор шийдсэн байх.
Та нар ч гэсэн бүтэлгүйтнэ.
(Инээд)
Учир нь... Бурхан минь, бүгд л
бүтэлгүйтнэ гэдэгтээ баяртай байх шив.
(Инээд)
Яг л канадууд мөн дөө.
(Инээд)
Дажгүй ажилтай болохыг хүсэгчид
бүтэлгүйтэх л болно,
учир нь өнөө үед дажгүй
ажлууд байхгүй болсоор байна.
Гайхалтай ажил,
гайхалтай ажлын замнал гэж байдаг.
Мөн ачаалал өндөртэй,
стресстүүлсэн, эрч хүч сорсон,
сэтгэл санаагаар унагадаг ажлууд байна.
Харин завсрын ажлууд гэж байдаггүй.
Тэгэхээр дажгүй ажилтай болохыг
хүсэгчид ч бүтэлгүйтэх нь.
Би гайхалтай ажилтай болохыг
хүсэгчдийн тухай,
яагаад тэд бүтэлгүйтэх тухай ярья л даа.
Эхний шалтгаан бол
хүмүүс хичнээн удаа:
"Гайхалтай ажилтай болмоор байгаа бол
хүсэл тэмүүллээ дага,
мөрөөдөлдөө хөтлөгд,
амьдралдаа хамгийн гайхалтай гэж
бодсон зүйлээ хий" гэж хэлсэн бай
та нар энэ үгийг дахин дахин сонссоор
юу ч хийхгүй байхаар шийднэ.
Хэдэн ч удаа Стив Жобсын
Стэнфордын их сургуулийн төгсөгчдөд
тавьсан илтгэлийг татаж авсан бай ялгаагүй
түүнийгээ үзчхээд л
юу ч хийхгүй байхаар шийднэ.
Яг яагаад ингэж шийддэгийг чинь
сайн хэлж мэдэхгүй л дээ.
Чи хэтэрхий залхуу.
Ингэх нь хэтэрхий хэцүү.
Хүсэл тэмүүллээ хайсан ч олохгүй бол
өөрийгөө тэнэг хүн гэж бодохоос айж,
тэгээд өөртөө шалтаг тоочин
хүсэл тэмүүллээ хайдаггүй.
Шалтаг харин ч нэг байдаг шүү,
ноёд хатагтай нар аа.
Их л урт жагсаалттай танилцана даа.
Ажлын амжилт олохыг хүсвэл зайлшгүй
хийх шаардлагатай ч
хийхгүй байх шалтаг бодож олоход гаргадаг
гайхмаар бүтээлч чанар.
Жишээ нь ийм байна,
хамгийн их хэлдэг шалтаг бол:
(Санаа алдалт)
"Сайхан ажилтай болох нь
ихэнх хүмүүсийн хувьд аз байдаг.
Би зүгээр байж байгаад
азтай байхыг хичээнэ.
Хэрвээ аз таарвал
би гайхалтай ажилтай болно.
Үгүй яадаж дажгүй ажилтай болно."
Гэтэл дажгүй ажил байхгүй болсон болохоор
чи бүтэлгүйтнэ.
Дараагийн шалтаг бол:
"Хэсэг онцгой хүмүүс л
хүсэл мөрөөдлийнхөө араас явдаг.
Тэд бол суутнууд.
Тэд бол "Стив Жобс"-ууд.
Би суутан биш.
Таван настайдаа би өөрийгөө
суутан гэж боддог байсан ч
багш нар маань тэр бодлыг
аль хэдийн арчаад хаячихсан."
(Инээд)
"Одоо бол би өөрийгөө
дундаж хүн гэдгээ мэднэ."
1950-аад онд байсан бол
дундаж нэгэн байх нь
чамайг гайхалтай ажилтай болгох байлаа.
Гэхдээ юу гээч?
Одоо бол бараг 2012 он болчхоод байна.
"Би бол тун дундаж хүн"
гэж хэлэх нь өөрийгөө өчүүхэн жижигхэн
гэдгээ хүлээн зөвшөөрч байгаа хэрэг.
Бас өөр шалтгууд байна аа.
"Би хийнээ, хийнэ.
Гэхдээ, гэхдээ...
би чинь хачин хүн биш шүү дээ.
Хүсэл тэмүүллийнхээ араас явж буй
миний мэдэх хүмүүс
бүгд нэг тийм донтчихсон хүмүүс байдаг.
Жаахан хачин.
Хмм? Хмм? Тийм биз дээ?
Юу гээч, галзуу болон суут ухаантан
хоёрын дундах зааг.
"Би тийм хачин биш.
Би Стив Жобсын намтрыг уншсан.
Ээ бурхан минь гэж.
Би тийм хүн биш. Би чинь дажгүй хүн.
Энгийн хүн.
Би чинь их энгийн дажгүй хүн шүү дээ.
Энгийн дажгүй хүмүүст...
хүсэл тэмүүлэл байдаггүй."
(Инээд)
"Аа, гэхдээ л би сайхан
ажилтай болмоор байна.
Би хүсэл мөрөөдлөө дагахад
бэлтгэгдээгүй ч гэсэн
яана гээч, би сайхан ажилтай болноо.
Надад өөр арга бий.
Надад төлөвлөгөө бий.
Ээж, аав хоёрын хэлж байсан шиг.
Ээж, аав хоёр надад хэрвээ
би сайн ажиллаад байвал
дажгүй ажилтай болно гэсэн.
Хэрвээ шаргуу ажиллавал
дажгүй ажилтай болох юм бол
үнэхээр, үнэхээр, үнэхээр
шаргуу ажиллаад байвал
сайхан ажилтай болно.
Тийм биз дээ? Ийм л хамааралтай биз дээ?"
Хмм. Үгүй.
Гэтэл чи үүнд өөрийгөө итгүүлсээр байдаг.
Юу гээч? Жижигхэн нууц дэлгэе:
Чи ажилламаар байна уу? Үнэхээр, үнэхээр,
үнэхээр шаргуу ажилламаар байна уу?
Тэгвэл яана гээч?
Энэ чинь бүтнэ.
Хорвоо чамд
үнэхээр, үнэхээр, үнэхээр
шаргуу ажиллах боломж олгоно.
Харин чи яагаад бүх зүйл
эсрэгээрээ байхад
сайхан ажилтай болно гэдэгтээ
тийм итгэлтэй байгаа юм бэ?
За одоо тэгвэл хүсэл тэмүүллээ олох гэж
хичээж байгаа хүмүүсийн тухай ярилцъя.
Та нар шалтаг тоочилгүй юу хийвэл
дээр вэ гэдгээ
мэдэж байгаа биз дээ.
Та нар хүсэл тэмүүллээ
олохоор хичээж байгаа...
(Санаа алдалт)
Үүндээ ч их баяртай байгаа.
Сонирхдог зүйлээ ч олсон.
"Би юу сонирхдогоо мэдлээ!
Би юу сонирхдогоо оллоо!"
Тиймээ, тийм.
Чи: "Би юу сонирхдогоо мэдсэн!" гэж хэлнэ.
Би харин: "Гайхалтай!
Тэгээд надад юу хэлэх гээв?" гэнэ.
"Юу гэхээр, би юу сонирхдогоо мэдлээ."
"Чамд хүсэл тэмүүлэл байна уу?"
гэж асуухад минь
"Би юу сонирхдогоо мэдлээ" гэж чи хэлнэ.
"Юутай харьцуулахад илүү
сонирхолтой гэж?"
"Тийм ээ, энэ надад
сонирхолтой санагдаж байна."
"Харин хүн төрөлхтөний бусад сонирхлыг
яах болж байна?"
"Тэр нар надад сонин биш ээ."
"Чи бүгдийг нь бодож үзсэн юм уу?"
"Үгүй ээ. Яг ч тийм биш л дээ."
Хүсэл тэмүүлэл бол хамгийн агуу хайр.
Хүсэл тэмүүлэл бол авьяас чадвараа
илэрхийлэн гаргахад
туслах гол түлхүүр чинь.
Хүсэл тэмүүлэл, сонирхол...
эд чинь ондоо зүйлс.
Хайрт руугаа хараад:
"Надтай гэрлээч! Чи их
сонирхолтой юм аа" гэхээс өөрцгүй.
(Инээд)
Ингэвэл бүтэхгүй.
Ингэвэл бүтэхгүй, чи ганцаараа үхнэ.
(Инээд)
Чиний үнэхээр,
үнэхээр, үнэхээр хүсэж байгаа
тэр зүйл чинь
хүсэл тэмүүлэл.
Сонирхлоос хамаагүй илүү.
Чамд 20 сонирхол байж болно.
Тэдний нэг нь л,
зөвхөн ганц нь л
бусад сонирхлуудтай чинь харьцуулахад
чамайг юу юунаас ч илүү татаж байвал
өөрийн агуу хайраа олсон байж мэдэх юм.
Хүсэл тэмүүлэл бол тийм л зүйл.
Нэг найз маань найз бүсгүйдээ
гэрлэх санал тавьсан юм.
Тэр эдийн засгийн үр ашгийг
ихэд бодолцдог хүн.
Найз бүсгүйдээ "Хоёулаа гэрлэцгээе.
Ашиг сонирхлоо нэгтгэцгээе."
(Инээд)
Тийм ээ, тэр тэгж хэлсэн.
"Би чамд үнэхээр хайртай.
"Би чамд маш их хайртай.
Би чамд өөрийн учирч байсан ямар ч
эмэгтэйгээс илүү их хайртай.
Би чамд Мэри, Жэйн, Сузи, Пенелопе,
Ингрид, Гертруд, Гретел нарт хайртай
байснаасаа ч илүү хайртай.
Би тэгэхэд Германд
солилцооны оюутан байсан юм.
Би чамд..."
За за.
Залуугийн бүсгүйд хичнээн
хайртай болох жагсаалт
дундаа орж байхад нь бүсгүй
өрөөг орхин гарлаа.
Үүний дараа сэтгэлээр унасан залуу маань
бодлогогүй хүнтэй
гэрлэх боломжоо алдлаа гэж
дүгнэсэн юм даг.
Юу ч гэсэн дараагийн удаа
гэрлэх санал тавихдаа
өмнө нь учирч байсан бүх бүсгүйнхээ нэрийг
дурдах хэрэггүй гэдгээ ойлгосон л доо.
(Инээд)
Гэхдээ л санаагаа илэрхийлж чадсан.
Хувь заяагаа олохдоо өөр
хувилбаруудыг харьцуулах хэрэгтэй.
Эсвэл чи "хувь заяа"
гэдэг үгнээс айдаг юм уу?
"Хувь заяа" гэдэг үг чамайг айлгадаг уу?
Би үүний талаар л яриад байна.
Хэрэв чи авьяас чадварыг чинь
дээд түвшинд харуулах зүйлийг олохгүй бол,
хэрэв чи "сонирхолтой" санагдсанаа хийсээр
байвал яана гэсэн үг үү?
Урт удаан амьдралын чинь
төгсгөлд юу болохыг чи мэдэх үү?
Найзууд, гэр бүлийнхэн чинь
оршуулгын газар цугларна,
тэгээд булшны чинь дэргэд
хөшөө байх болно.
Харин тэр хөшөөн дээрх бичээс:
"Энд Велкро арзгар наалтыг
зохион бүтээсэн чадварлаг
инженер нойрсож буй" гэсэн байна.
Гэтэл хэрэв чи өөрөөр амьдарсан бол
чулуун дээр юу гэж сийлэх байсан гээч?
Хэрэв чи өөрийн авьяасын
хамгийн дээд илэрхийллийг олсон бол:
"Энд Физикийн салбарын
сүүлчийн Нобелийн шагналтан,
Орон зайн нэгдсэн онолыг үндэслэгч,
сансрын хөдөлгөгч төхөөрөмжийг
амьдралд хэрэглэх боломжийг
тодорхойлогч нойрсож байна" гэх байлаа.
(Инээд)
Наалт шүү!
(Инээд)
Нэг нь гайхалтай ажлын амжилт.
Нөгөө нь алдагдсан боломж.
Харин та нарын зарим чинь
эдгээр бүх шалтгуудыг үл тоон
хүсэл тэмүүллээ олох болно.
Гэлээ ч гэсэн бүтэлгүйтэх болно.
Яагаад бүтэлгүйтэх вэ гэвэл
та нар тэмүүллээ олсон ч,
шинэ шалтаг хайж олон
юу ч хийхгүй байхаар шийднэ.
Миний дэндүү олон удаа сонссон
шалтгуудын нэг бол:
"Тийм ээ, би сайхан ажлын
амжилтанд хүрч болж л байна,
гэхдээ би...
хүнлэг харилцааг эрхэмлэдэг.
(Инээд)
Амжилтаас илүү шүү дээ.
Би сайн найз баймаар байна.
Би сайхан хань баймаар байна.
Би сайн эцэг, эх байх боломжоо
амжилт олохын тулд
алдмааргүй байна.
(Инээд)
Надаар юу хэлүүлмээр байна даа?
Та нар надаар
"Би хүүхэд зоддоггүй гэдгээ
тангараглая" гэж хэлүүлэхийг хүсээ юу?
(Инээд)
Хорвоог яаж харж байгаагаа хараач.
Чи юу ч хийсэн бай хамаагүй баатар болно.
Харин би та нарыг сайхан ажилтай болохыг
хүсч байгаа байх гээд
би өөрөө хүүхэдтэй болох ёстой юу?
Би хүүхдэд дургүй биш ээ.
Тэднийг зоддоггүй.
Тийм ээ, намайг энд ирэхэд нэг сонин жаал
энүүгээр сэлгүүцээд байсан ч
би хүүг өшиглөөгүй ээ.
(Инээд)
Мэдээж би энэ барилгыг
томчуудад зориулсан болохоор
эндээс гарахыг сануулсан.
Ээжийнхээ тухай юу ч юм
амандаа бувтнаад байхаар нь
ээж чинь тэртээ тэргүй гаднаас ч
чамайг олчихно гээд хэлчихсэн.
Намайг сүүлд харахад тэр
шатан дээр уйлаад зогсож байсан.
(Инээд)
Ямар уйланхай гээч.
(Инээд)
Энэ чинь юу гэсэн үг вэ? Та нар намайг
ингэж л хэлээсэй гэж хүсээгүй гэж үү?
Чи үнэхээр хүүхдийг бамбай болгож
ашиглаж болно гэж бодож байна уу?
Төгс эцэг, эх болсон чамд
нэг л өдөр юу тохиолдоно гээч?
Хүүхэд чинь чам дээр ирээд:
"Би ямар хүн болмоор байгаагаа мэднэ.
Би амьдралаа яаж
өнгөрүүлэхээ ч мэдэж байна."
Чи маш жаргалтай байх болно.
Энэ чинь л эцэг эхчүүдийн хүүхэдтэйгээ
ярихыг хүсдэг яриа шүү дээ.
Хүүхэд чинь математиктаа сайн,
үүний дараа юу болохыг чи мэдэж байгаа.
Гэтэл хүүхэд чинь
"Би илбэчин болохыг хүсэж байна.
Тайзан дээр илбийн үзүүлбэр
үзүүлэхийг хүсэж байна" гэж хэлнэ.
(Инээд)
Харин чи юу гэх вэ?
Чи ингэж хэлнэ.
"Энэ чинь эрсдэлтэй.
Чи бүтэлгүйтэж ч мэднэ.
Их мөнгө олохгүй ч байж мэднэ.
Мэдэхгүй юм даа,
ахиад бодоод үзэх хэрэгтэй.
Чи чинь тоондоо сайн юм чинь
чи яагаад..."
гэж хэлж байтал хүүхэд чинь яриаг таслан:
"Гэхдээ энэ чинь миний мөрөөдөл.
Би үүнийг л хийхийг хүсэж байна."
Харин чи юу гэж хэлэх вэ?
Чи юу гэж хэлэхээ мэдэж байна уу?
"Сонсооч, хүү минь. Би ч гэсэн
мөрөөдөлтэй байсан. Гэвч...
Гэвч..."
Тэгэхээр "гэвч" гэдэг өгүүлбэрээ яаж
дуусгах гэж байна даа?
"Гэвч. Би ч гэсэн мөрөөдөлтэй байсан.
Гэвч би түүнийхээ араас явахаас айсан."
Эсвэл чи ингэж хэлнэ.
"Би ч гэсэн мөрөөдөлтэй байсан.
Гэвч дараа нь чи төрсөн."
(Инээд)
(Алга ташилт)
Чи үнэхээр гэр бүл,
хань ижил, үр хүүхдээ өөрийн чинь
мөрөөдлийг цоожилсон шоронгийн хуяг мэтээр
харахыг хүсэж байна уу?
Охин эсвэл хүү чинь чам руу хараад:
"Надад мөрөөдөл бий" гэж хэлэхэд
харин чи нүүр лүү нь
харж байгаад
"Түүнийхээ төлөө тэмц.
Яг над шиг!" гэж хэлж болно.
Гэтэл чи ингэж хэлэхгүй,
яагаад гэвэл чи өөрөө тэмцээгүй.
Тиймээс чи чадахгүй.
(Инээд)
Ингээд л эцэг эхийнх нь алдаа
хөөрхий үр хүүхдүүдэд нь өвлөгдөнө.
Чи яагаад хүсэл тэмүүллээ олж
чадаагүйгээ
хүмүүсийн харилцаагаар
түрий барин шалтаглана вэ?
Чи яагаад гэдгээ мэднэ.
Сэтгэлийнхээ гүнд чи яагаад гэдгээ мэднэ.
Би тоглоогүй байна.
Би чамайг яагаад зүгээр л
хүмүүсийн харилцаагаар шалтаглан
өөрийнхөө тухтай бүсэд
үлдэж байгааг мэднэ.
Яагаад гэвэл
чи өөрийгөө хэн гэдгээ мэднэ.
Чи хүсэл тэмүүллийнхээ
араас явахаас айж байна.
Чи жигтэй харагдахаас айж байна.
Оролдож үзэхээс айж байна.
Бүтэлгүйтэх вий гэхээс айж байна.
Сайн найз, сайхан хань,
сайн эцэг эх, гайхалтай ажлын амжилт.
Энэ чинь нэг багц биш гэж үү?
Энэ чинь чи биш гэж үү?
Аль нэг нь байхгүйгээр
нөгөө нь байхгүй шүү дээ.
Гэхдээ л чи айж байна.
Тиймээс л чи сайхан ажилтай болж чадахгүй.
Харин...
"Харин" гэж маш ихийг
бодогдуулдаг үгсийн нэг.
"Харин."
Гэтэл "харин" гэх энэ үг
өөр нэгэн хамгийн аймшигтай
өгүүлбэртэй холбогддог.
"Хэрвээ би ингэчихсэн бол ..."
"Хэрвээ би тэгчихсэн бол ..."
Хэзээ нэгэн цагт амаа барих тухай
та нар бодож байсан уу?
Их л хэцүү дээ.
Тэгэхээр чамайг яагаад
бүтэлгүйтэхийг тодорхойлсон
олон шалтгаануудыг нэрлэлээ.
Харин...
Харин.
Баярлалаа.
(Алга ташилт)
यस मध्यान्ह म तपाईंहरु संग छलफल गर्दैछु -
किन तपाईं सर्बोत्कृस्ट पेशा पाउन
असक्षम हुनुहुनेछ
-----(हाँसो)-----
म अर्थशास्त्री हुँ ।
म उदास रहने गर्छु ।
दिनको समाप्तिसंगै उदास प्रतिक्रियाको
बेला हुन्छ ।
म तपाईंहरु मध्य सर्बोत्कृस्ट पेशा
चाहनेहरुसंग मात्रै कुरा गर्छु ।
तपाई मध्ये कतिपयले राम्रो पेशा
बनाउने निर्णय गर्नुभएको छ ।
तपाईंपनि असफल नै हुनुहुने छ ।
-----(हाँसो)-----
किनभने-- हे प्रभु,
असफल हुन खोज्दा पनि प्रशन्न !
-----(हाँसो)-----
पक्कैपनि, क्यानेडियन समूह !
-----(हाँसो)-----
राम्रो पेशा चाहने जो हुनुहुन्छ,
असफल हुदै हुनुहुन्छ
किनकि, बास्तवमै, अचेल
राम्रो पेशा हराउदै छन् ।
सर्बोत्कृस्ट काम र पेशा भेटिन्छन्,
र ती संगै कामको चाप,
उच्च तनाव, आत्मा मारेर रगत पसिना एक
गर्नु पर्ने अवस्था आउँछ,
ब्यावहारिक रुपमा बिचमा केहि हुन्न
तेसैले राम्रो काम खोज्नेहरु अन्तत:
असफल हुन्छन् ।
म सर्बोत्कृस्ट काम, पेशा
खोज्नेहरुको कुरा गर्दै छु,
तपाईंहरु किन असफल हुँदै हुनुहुन्छ ।
पहिलो कारण, मानिसहरुले
जतिपटक नै किन नभनुन्,
"तिमी सर्बोत्कृस्ट पेशा चाहान्छौ भने,
आफ्नो अभिलाषा पछ्याउ,
आफ्नो सपनाको पछि लाग,
र पछि लाग,
आफ्नो सबै भन्दा ठुलो कल्पनाको",
तपाईं बारम्बार यहि कुरा सुनेपनि
आफ्नो विचार परित्याग गर्नुहुनेछ
यसले केहि फरक पर्दैन कि तपाईंले कति पटक
Steven J को स्ट्यान्डफोर्ड
शुभारम्भ संबोधन download गर्नुभो,
जतिपटक त्यो संबोधन हेरेपनि हताश नै हुनुभो
मलाई थाहा छैन तपाई किन यस्तो हताश हुनुभो ।
तपाईं अल्छि हुनुहुन्छ वा यो काम नै कठिन छ
तपाईं डराउनुहुन्छ, जब यो काममा
आफ्नो अभिलाषा देख्नुहुन्न,
आफू मुर्ख भएजस्तो महसुश गरेर,
बिभिन्न बहाना बनाउनुहुन्छ
कसरी यो कामबाट हात झिकौं भनेर
महिला तथा सज्जनबृन्द त्यो केवल बहाना हो
हामी एउटा तालिका बनाउन सक्छौं --
गर्नै पर्ने कामहरु नगर्न सिर्जना
गरिएका बहानाहरुको जून कामहरु,
सर्बोत्कृस्ट पेशा प्राप्त गर्न
अत्यावाशक थिए
उदाहरणको लागि तपाईंहरुको एउटा बहाना -
---(लामो स्वाश)---
"बास्तवमा,सर्बोत्कृस्ट पेशा भनेको प्राय:
भाग्यमा भर पर्ने कुरा हो"
त्यसैले म पनि प्रयाश गर्दै गर्छु,
भाग्यले कतिको साथ् दिन्छ,
भाग्यमा रहेछ भने
सर्बोत्कृस्ट पेशा भेट्नेछु
रैन्छ भने, राम्रो कार्य भेटिएला"
राम्रो कार्य लगभग असम्भव जस्तै हो,
केहि हुनेवाला छैन ।
तपाईंको अर्को बहाना हुनेछ :
आफ्नो अभिलाषाको पछिलाग्ने मानिस,
बेग्लै हुन्छन,
असाधारण हुन्छन् ।
उनीहरु Steven J. हुन्
म त्यस्तो असाधारण छैन ।
५ बर्षको छँदा, म पनि असाधारण छु
जस्तो लाग्थ्यो ।
मेरो प्रोफेसरहरुले धेरै अगाडी
त्यो विचार सफा गर्दिसके" ।
-----(हाँसो)-----
मलाई थाहा छ, म सामान्य छु ।
यदि यो सामान्य हुने कुरा,
१९५० तिर भए --
तपाईंलाइ महान व्यक्ति बनाउथ्यो ।
तर के त ?
लगभग २०१२ को समयमा, यो संसारलाइ
"म केवल साधारण क्षमताको हुँ" भन्नु भनेको
आफैंले आफ्नो घातक प्रसंसा गर्नु जस्तै हो
त्यसपछि निश्चितरुपमा अर्को बहाना :
हुन त म यो काम गर्न सक्थें, तर .. तर ....
म त्यस्तो बिचित्रको मान्छे होइन ।
सबैलाई थाहा छ, आफ्नो अभिलाषाको
पछि लाग्ने मानिस
अलिकति अप्ठ्यारा हुन्छन् ।
अनौठा खालका ।
हो कि होइन ?
एउटा बिभाजन रेखा - पागलपन र
असाधारण क्षमता बीचको ।
म अप्ठ्यारो होइन, मैले Steven J. को
जीवनकथा पढेको छु ।
हे भगवान ... म त्यस्तो मान्छे होइन क्या!!
म ज्ञानी छु ।
म बिल्कुल ठिक छु ।
म ज्ञानी, बिल्कुल ठिक
ज्ञानी र बिल्कुल ठिक ----
किनकि म संग कुनै अभिलाषा छैन ।
-----(हाँसो)-----
"तैपनि, म महान व्यक्ति बन्न चाहन्छु ।
म आफ्नो अभिलाषा प्रति समर्पित छैन ,
त्यसैले मलाई थाहा छ, के गर्ने
किनकि म संग उपाय छ ।
म संग योजना छ ।
यो मलाई मेरो बा आमाले सिकाएको कुरा हो ।
बा आमाले भनेको, यदि मैंले
कडा परिश्रम गरें भने -
मैंले सर्बोत्कृस्ट पेशा पाउने छु ।
तसर्थ, कडा मेहनेत गर, राम्रो कार्य गर ।
यदि तिमीले धेरै धेरै मेहेनत गर्यौ भने
सर्बोत्कृस्ट पेशा पाउनेछौ
गणितीय नतिजा जस्तो छैन त ?
पक्कै छैन ।
तर तपाईंले आफुलाई यसै भनेर चित्त
बुझाउनु भएको छ ।
एउटा गोप्य कुरा भन्दै छु :
तपाईं काम गर्नुहुन्छ ? तपाईं साँचै नै
कडा मेहिनेत गर्नुहुन्छ ?
तपाईं पक्कै सफल हुनुहुनेछ ।
यो संसारले तपाईंलाइ मरी मरी
काम गर्ने अवसर दिनेछ ।
के तपाईं निश्चित हुनुहुन्छ,
यो तपाईंको सर्बोत्कृस्ट पेशा हुनेछ,
जबकि साह्रा परिस्थितिले बिपरीत
संकेत दिंदै छन् ?
आउनुस कुरा गरौं आफ्नो अभिलाषा
खोज्दै गरेकाहरुसंग ।
तपाईंलाइ राम्ररी थाहा छ,
राम्रै काम गर्नु पर्छ,
बहानाले पुग्दैन ।
आफ्नो अभिलाषा केमा छ, खोज्दैहुनुहुन्छ ---
--(सुस्केरा) --
अनि त्यसै दङ्ग पर्नुभएकोछ ।
तपाईंलाइ रुची भएको केहि भेट्नुभो ।
"मलाई रुची छ, मलाई रुची छ"
मलाई भन्नुहुनेछ ।
मलाई भन्नुहुनेछ -मलाई रुची छ
म भन्ने छु - गज्ज़ब !!
तपाईं मलाई के भन्न खोज्दैहुनुहुन्छ ?
"त्यहि, मलाई रुची छ" ।
म - "अभिलाषा छ?"
तपाईं - "मलाई रुची छ"
"के संग तुलना गर्दा रुची छ त ?"
"मलाई यसमा रुची छ"
अरु मानवीय क्रियाकलाप प्रति के विचार छ ?
"मलाई तिनीहरु मन पर्दैन "
ति कुराहरुको विचार त गर्नुभएको छ नी !
"छैन । खासमा छैन ।"
अभिलाषा नै तपाईंको बिशेष प्रेम हो ।
अभिलाषा त्यस्तो कुरा हो-
जसले तपाईंभित्रको प्रतिभालाइ
प्रस्फुटन हुन मद्धत गर्छ ।
अभिलाषा, मनपर्नु --- उस्तै कुरा होइनन
तपाईं अफ्न्नो प्रेमिकालाई गएर भन्नुहुन्छ -
"तिमि एकदम रोचक छौ, के म संग बिहे गर्छौ"
-----(हाँसो)-----
काम बन्दैन ।
उसले मान्दिन र तपाईंको जिन्दगी एक्लो हुनेछ
-----(हाँसो)-----
के चाहनुहुन्छ,
के चाहनुहुन्छ, आखिर के चाहनुहुन्छ,
त्यो नै अभिलाषा हो ।
रुची भन्दा पर अभिलाषा छ ।
तपाईंका २० वोटा रुचि छन् भने, कुनै एउटा
कुनै एउटाले तपाईंलाइ पक्रिने छ,
कुनै एउटाले तपाईंलाइ पुरै ब्यस्त बनाउने छ,
तपाईंलाइ यसैमा प्यार लाग्ने छ,
तपाईंलाइ रुचि भएका कुनै पनि
अरु कुरा भन्दा,
यो अवस्था नै अभिलाषा हो ।
मेरो एउटा साथीले प्रेमिकालाइ
प्रस्ताव राख्यो ।
उ आर्थिकरुपमा पनि समृद्ध थियो ।
उसले प्रेमिकालाइ भन्यो "हामी बिबाह गरौँ ।
हाम्रा रुचिहरूलाई एकीकृत गरौँ" ।
-----(हाँसो)-----
हो, उसले यसै भन्यो ।
"म तिमीलाई साँचो माया गर्छु" उसले भन्यो
"म धेरै माया गर्छु ।
मैंले भेटेका अरु कुनै पनि महिला भन्दा,
म तिमीलाई माया गर्छु ।
म तिमीलाई म्यारी, जेन, सुसी, पेनोलोप,
एन्ग्रिड, गरतुर्ड, ग्रेटेल--
त्यतिखेर म जर्मन आदानप्रदान
कार्यक्रममा थिएँ ।
म तिमीलाई माया गर्छु ...
भयो अब !
उ बाहिर हिंडी
उसले राखेको प्रेम प्रस्ताव आधा पनि नहुँदै
उ बाहिर पुगी ।
आफ्नो चकित बनाउने योजनाले चित खाएको देखेर
उ यो निष्कर्षमा पुग्यो - गलत मान्छेसंग
बिबाह गर्नबाट धन्य बचेछ !
संगै उसले अर्को एउटा पाठ पनि सम्झियो,
अब अरु प्रस्ताब राख्दा,
सबै महिलाहरुको नाम लिनुपनि
सायद लिनु नपर्ला कि !
-----(हाँसो)-----
कुरा के हो त !
बैकल्पिक उपायहरु सोच्नु पर्छ - ताकी
आफ्नो गन्तब्य भेटियोस्,
वा, "गन्तब्य" शब्द सुनेर नै सातो जान्छ ?
"गन्तब्य" भन्ने शब्दले तर्साउँछ, हो ?
हामी त्यहि कुरा गर्दैछौं ।
यदि तपाईंले आफ्नो क्षमताको
उच्चतम अभिब्यक्ती नभेटे,
या "मन पर्ने" मै सिमित रहे
जिन्दगीको अन्त्यमा के हुनेछ, थाहा छ ?
तपाईंका परिवार र साथीहरु तपाईंको
चिहान वरीपरी जम्मा हुनेछन्,
चिहानको अगाडीपट्टि एउटा ढुंगा हुनेछ,
र त्यो ढुंगामा लेखिएको हुनेछ -
"यो महान इन्जिनीयरको चिहान हो,
जसले Velcro को स्थापना गरेका थिए " ।
तर त्यो ढुंगामा अर्कै कुरा
लेखिएको हुनसक्थ्यो,
एउटा भिन्नै जीवनचरित्र,
तपाईंको क्षमताको उच्च सम्मान र ब्याख्या,
"यहाँ छन् भौतिक शास्त्रका महान व्यक्तित्व,
Grand Unified Field Theory का जन्मदाता,
जसले warp drive को सफल प्रयोग गर्न सके ।
-----(हाँसो)-----
भनेको त Velcro नै हो !
-----(हाँसो)-----
एउटा थियो - सर्बोत्कृस्ट पेशा
अर्को थियो गुमेको अवसर ।
केहि मान्छेहरु छन्, तपाईजस्तै
यस्तै बहानाहरुको बीचमा पनि
आफ्नो अभिलाषा प्राप्त गर्दछन् ।
तैपनि तपाई असफल हुनुहुनेछ ।
तपाई असफल हुनुहुनेछ, किनभने --
तपाई त्यो काम गर्नुहुन्न,
किनकि, तपाईंले अर्को बहानाको
आविस्कार गर्नुहुनेछ,
एउटा बहाना जसले काम गर्नबाट रोक्नेछ ,
र यस्ता बहाना मैंले कयौंपटक सुनेको छु :
"म राम्रो भविष्यको पछि लाग्ने थिएँ,
तर म मानवीय मान्यताको सम्मान गर्छु --
-----(हाँसो)-----
कुनै कुरा प्राप्तगर्नु भन्दाबढी
म सर्बोत्कृस्ट साथी बन्न चाहन्छु ।
म सर्बोत्कृस्ट जीवनसाथी बन्न चाहन्छु ।
म सर्बोत्कृस्ट अविभावक बन्नचाहन्छु,
ठुलो सफलता प्राप्त गर्नको लागी म उनीहरुको
बलिदान दिन सक्दिन ।
-----(हाँसो)-----
आखिर भन्न के खोज्दै हुनुहुन्छ ?
तपाईले मलाई भन्न खोजेको यहि हो-
"कस्सम, म केटाकेटीलाइ चुट्दीन"
-----(हाँसो)-----
तपाईंले बनाएको संसारदृस्टी हेर्नुस त ।
जेसुकै भएपनि तपाईं नायक हो ।
नम्रतापूर्वक एउटा सल्लाह दिन्छु, तपाईं
महान भबिष्यको
कल्पना गर्नुहुन्छ भने, केटाकेटीको
तिरस्कार गर्नुपर्छ ।
म केटाकेटीको तिरस्कार गर्दिन, भकुर्दिन ।
अघि म आउदैगर्दा एउटा केटाले
घुरेर हेर्दै थियो
मैंले त्यसलाई लात्ताले हानिन ।
-----(हाँसो)-----
मैंले खाली, यो भवन ठुलाको लागि मात्रै हो,
बाहिर जाउ मात्रै भनेको हुँ ।
उ मुर्मुरिदै आमाको बारेमा भन्दै थियो,
मैंले तिम्रो आमा बाहिर कुर्दै होला भंने ।
अन्तिमपटक देख्दा उ भर्यांगमा रुँदै थियो ।
-----(हाँसो)-----
कस्तो रुन्चे !!
-----(हाँसो)-----
मैंले त्यस्तै भन्छु भन्ने सोच्नु भएको ?
यस्तो भन्नु ठिक हो भन्ने लाग्छ तपाईंलाइ ?
केटा केटिहरुलाई ढाल बनाएर उपयोग गर्नु
ठिक लाग्छ, तपाईंलाइ ?
थाहा छ, कुनै यस्तो दिन आउनेछ,
तपाईं आदर्श अविभावक होइन त ?
कुनै दिन बच्चा तपाईंकहाँ आएर भन्ने छन्
"मलाई थाहा छ म के बन्न चाहन्छु ।
जिन्दगी कसरी बाँच्नुपर्छ,
मलाई थाहा छ ।"
तपाईं खुशी हुनुहुनेछ ।
आमा बाबुले यस्तै बार्ता सुन्न चाहन्छन् ,
किनकि तपाईंको बच्चा गणितमा राम्रो छ,
अब उसले के भन्छ भन्ने पनि
तपाईंलाइ थाहा छ ।
तपाईंको बच्चाले भन्नेछ,
"म जादुगर बन्न चहान्छु,
म स्टेजमा जादु देखाउन चाहन्छु ।"
-----(हाँसो)-----
त्यतिखेर तपाई के भन्नुहुनेछ ?
तपाई बल्ल तल्ल बोल्नुहुनेछ,
¨त्यसमा अलि खतरा छ, बाबु !
खसेर लड्न सक्छ र खासै पैसा पनि कमाईन्न,
एकपटक फेरी राम्ररी विचार गर्छस कि बाबु,
तँ गणितमा त्यस्तो राम्रो छस, बरु ...."
बिचैमा रोकेर बच्चाले भन्ने छ -
"तर यो मेरो सपना हो,
म आफ्नो सपना पुरा गर्न चाहन्छु "
अनि तपाई के भन्नुहुनेछ ?
तपाईं के भन्नुहुनेछ, थाहा छ -
"हेर् बाबु, कुनै दिन मेरा पनि सपना थिए,
तर ---"
तर भन्दै के भनेर बाक्य टुंग्याउनु हुन्छ ?
"तर, मेरो पनि सपना थियो तर
पुरा गर्ने हिम्मत भएन ।"
अथवा यसो भन्नुहुनेछ -
"कुनै बेला मेरो पनि सपना थियो,
तर तेतिखेरै तँ जन्मिस ।"
-----(हाँसो)-----
---- ताली -----
के तपाई परिवारको प्रयोग गर्न चाहनु हुन्छ.
आफ्नो जीवनसाथी र बच्चालाइ हेर्दै
यसो भन्न चाहनुहुन्छ -
तिमीहरु मेरो बन्धन हौ ?
तपाईंले बच्चालाई भन्न सक्ने
अर्कै कुरा थियो -
जब उनीहरु आफ्नो सपनाको कुरा गर्थे
तपाईं पनि उनीहरुको अनुहारमा हेरेर
भन्न सक्नुहुन्थ्यो -
"जा बाबु, अगाडी बढ,
त्यसरी नै, जसरी म बढेको थिएँ"
तर तपाईंले त्यस्तो भन्न पाउनुहुने छैन,
किनकि, तपाईं अगाढी बढ्नु भएन ।
तपाईं चुप्प हुनुहुनेछ ।
-----(हाँसो)-----
यसरी बाउ आमाको गल्ति
बिचरा केटाकेटीमा थोपरिन्छ ।
आफ्नो सपना पुरा गर्न नसकेको पिडा छोप्न
किन मानवीय सम्बन्धमा शरण खोज्नुहुन्छ ?
किन भने,
तपाईंको भित्रि मनलाई थाहा छ, किन,
म एकदमै गम्भीर भएर भन्दै छु ।
तपाईंलाइ थाहा छ, किन तपाईं
अस्पस्ट हुनुहुन्छ
र मानवीय सम्बन्धमा आफुलाई लुकाउनु हुन्छ ।
किन कि तपाईं, तपाईं
स्वयंलाइ थाहा छ तपाईं को हो
तपाईं आफ्नो अभिलाषा प्राप्तगर्न डराउनुभयो
हास्यास्पद बनिएला बन्ने डर लाग्यो ।
तपाईं प्रयत्न गर्न डराउनु भयो,
असफल भनिएला भनेर डराउनुभयो ।
सर्बोत्तम साथि, सर्बोत्तम जीवनसाथी,
सर्बोत्तम अविभावक, सर्बोत्तम जीवन ।
समग्र रुपमा तपाईंको परिचय यहि होइन ?
यो एउटा बिना अर्को कसरी सम्भव छ ?
तर तपाईं डराउनु भयो ।
त्यसैले तपाईंले जीवन सर्बोत्कृस्ट
बन्ने छैन ।
तबसम्म ---
"तबसम्म" अंग्रेजीको भाषाको
अर्थपूर्ण शब्द --
"तबसम्म"
तर यो "तबसम्म" शब्द अर्को डरलाग्दो
बाक्यसंग पनि जोडिन सक्छ --
" यदि म संग भइदिएको भए" ---
" यदि म संग भइदिएको भए" ---
यदि तपाईंको दिमागमा यी शब्द
घुम्न थाले भने,
धेरै चोट पुर्याउनेछ ।
यसर्थ यीनै प्रमुख कारणहरु हुन्,
जो तपाईंको सर्बोत्कृस्ट जीवन पथमा
बाधा बन्न आउछन् ।
"तबसम्म"---
तबसम्म ।
धन्यबाद ।
---- ताली -----
Ik wil het met jullie hebben over
waarom jullie geen fantastische carrière zullen hebben. (Gelach)
Ik ben een econoom. Ik handel in somber.
Einde van de dag, dus tijd voor sombere opmerkingen.
Ik praat alleen met hen
die een fantastische carrière willen.
Ik weet dat sommigen al besloten hebben
dat ze een goede carrière willen.
Jullie gaan daar ook in falen. (Gelach)
want...
Wat doen jullie vrolijk over falen! (Gelach)
Canadese groep, duidelijk. (Gelach)
Zij die een goede carrière willen, zullen falen,
want goede jobs zijn aan het verdwijnen.
Er zijn fantastische jobs en fantastische carrières.
En er zijn jobs met hoge werkdruk, veel stress,
jobs die je uitputten en leegzuigen.
En vrijwel niets ertussenin.
Dus zij die goede jobs zoeken, zullen falen.
Ik ga praten over hen die een fantastische job
en carrière zoeken
en waarom jullie zullen falen.
Eerste reden: hoe vaak anderen ook zeggen:
"Een fantastische carrière betekent
je passie, dromen en
je grootste fascinatie volgen."
Je hoort het telkens opnieuw en dan beslis je om
het niet te doen. Het maakt niet uit hoe vaak je
Steve Jobs openingsspeech in Stanford downloadt.
Je bekijkt hem en doet niets.
Ik weet niet echt waarom.
Je bent te lui. Het is te moeilijk.
Je bent bang dat als je je passie niet vindt,
je voor schut staat.
Je verzint excuses
waarom je niet op zoek gaat naar je passie.
En het zijn excuses.
Je spit een hele lijst
met creatieve excuses door.
Excuses waarom je echt niet zou doen wat je
moet doen voor een fantastische carrière.
Eén van jullie fantastische excuses is
dat een fantastische carrière
een kwestie van geluk is.
En je staat te wachten op geluk.
Heb je geluk, dan krijg je een fantastische carrière
en anders een goede.
Maar er zijn geen goede carrières,
dus dat werkt niet.
Een ander excuus: "Er zijn mensen die
hun passies volgen, maar zij zijn genieën.
Zij zijn Steve Job. Ik ben geen genie.
Toen ik vijf was, dacht ik van wel,
maar op school sloegen ze dat idee
er al snel uit." (Gelach)
"Ik weet nu dat ik volledig competent ben."
In 1950
leverde volledig competent zijn
je een fantastische carrière op.
Maar nu, bijna in 2012,
is "Ik ben volledig competent"
niet genoeg.
Nog een excuus:
"Ik zou dit willen maar,
ik ben niet raar."
Iedereen weet dat mensen die hun dromen najagen
wat obsessief en een beetje vreemd zijn.
De lijn tussen waanzin en genialiteit is dun.
Ik ben niet raar.
Ik heb Steve Jobs biografie gelezen.
Zo ben ik niet. Ik ben aardig.
Ik ben een normale en aardige mens.
Aardige, normale mensen
hebben geen passie.
Maar ik wil nog steeds een fantastische carrière.
Ik ga mijn passie niet volgen. Maar ik weet
wat ik ga doen, want ik heb een oplossing.
Ik heb een strategie.
Het is die waar mama en papa over vertelden.
Mama en papa zeiden dat als ik hard werkte,
ik een goede carrière zou hebben.
Als je dus heel, heel, heel hard werkt,
moet je wel een fantastische carrière krijgen.
Dat klinkt logisch, toch?
Hmm. Nee. (Gelach)
Maar dit heb je jezelf wijsgemaakt.
Weet je wat? Hier is een geheimpje.
Wil je werken? Heel, heel, heel hard werken?
Dan zul je slagen. De wereld zal je de
mogelijkheid geven om heel hard te werken.
Maar ben je zeker dat je er een fantastische
carrière aan overhoudt,
als al het bewijs iets anders zegt?
Laten we het hebben over diegenen
die proberen hun passie te vinden.
Je begrijpt dat je het echt moet doen,
ondanks de excuses.
Je probeert je passie te vinden
en dan ben je zo blij.
Je hebt gevonden wat je interesseert.
"Ik heb een interesse!" vertel je me,
"Ik heb een interesse!".
Ik zeg: "Dat is super!
En wat probeer je me te vertellen?"
"Wel, ik heb een interesse."
Dan vraag Ik: "Heb je een passie?"
"Ik heb een interesse," zeg je.
In verhouding tot wat?
"Hierin ben ik geïnteresseerd."
En wat met alle andere menselijke activiteiten?
"Daar ben ik niet in geïnteresseerd."
Je hebt ze allemaal geëvalueerd?
"Nee. Niet echt."
Passie is je grootste liefde.
Passie is datgene wat je zal helpen je
talent maximaal in te zetten.
Passie, interesse -- het is niet hetzelfde.
Ga je echt tegen je lief zeggen:
"Trouw met mij! Ik vind je interessant." (Gelach)
Zal niet gebeuren, en je zult alleen sterven. (Gelach)
Wat je écht wil...
is passie. Dat is veel meer dan interesse.
Van 20 interesses zal er ééntje
jou grijpen, jou aantrekken.
Meer dan wat ook. Dan heb je misschien je
grootste liefde gevonden, vergeleken met alles
wat je interesseert. Dat is passie.
Een vriend vroeg zijn vriendin ten huwelijk.
Hij was een zuinige, rationele persoon.
Hij zei tegen haar: "Laten we trouwen.
Laten we onze interesses samenvoegen."
(Gelach)
Ja, dat deed hij.
"Ik hou van jou," zei hij: "ik hou zoveel van jou.
Meer dan van welke vrouw ook die ik ontmoet heb.
Meer dan van Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel--"
Ik zat toen in Duitsland. (Gelach)
"Ik hou meer van jou dan van ..."
Ze verliet de ruimte halverwege zijn opsomming
van zijn liefde voor haar.
Nadat hij over de verrassing van de afwijzing
heen was, besloot hij dat hij maar net
ontsnapt was aan een irrationeel persoon.
Hij noteerde wel dat het de volgende keer
misschien niet nodig was om alle vrouwen
op te sommen
die ooit in aanmerking kwamen. (Gelach)
Maar het punt blijft: kijk naar alternatieven,
zodat je je lotsbestemming kan vinden.
Of ben je bang voor dat woord 'lotsbestemming'?
Beangstigt het woord 'lotsbestemming' je?
Dat is waar we het over hebben. En als je de
maximale ontplooiing van je talent niet vindt,
als je genoegen neemt met 'interessant',
wat dat ook is,
weet je wat er zal gebeuren aan het einde van je leven?
Je familie en vrienden zullen verzamelen
op het kerkhof.
En op de grafsteen die klaarligt, zal staan:
En op de grafsteen die klaarligt, zal staan:
"Hier ligt de ingenieur die Velcro uitvond."
Er had moeten staan:
-- had het leven anders gelopen, stond daar
de maximale ontplooiing van je talent --
"Hier ligt de laatste Nobelprijswinnaar Fysica,
die de Grote Veldentheorie van Alles
formuleerde
en de werking van de warpaandrijving
heeft aangetoond."
(Gelach)
Velcro, inderdaad. (Gelach)
Eén was een fantastische carrière.
De ander was een gemiste kans.
Maar dan... sommigen van jullie
zullen, ondanks alle excuses,
hun passie vinden.
Jullie zullen nog steeds falen.
Jullie gaan falen,
omdat jullie niet doorzetten,
omdat jullie een nieuw excuus zullen bedenken,
welk excuus dan ook om niets te doen.
Dit excuus heb ik zo vaak gehoord.
"Ik wil graag een fantastische carrière, maar ik vind
persoonlijke relaties belangrijker dan iets bereiken.
Ik wil een fantastische vriend zijn.
Een fantastische partner.
Ik wil een fantastische ouder zijn,
en ik wil hen niet
opofferen voor een fantastische prestatie.
(Gelach)
Wat wil je dat ik daarop antwoord?
Wil je echt dat ik zeg:
"Ik zweer dat ik geen kinderen schop." (Gelach)
Kijk eens naar het wereldbeeld dat je geschetst hebt.
Je bent in ieder geval een held.
Door te suggereren
dat je misschien een fantastische carrière zou willen,
moet ik dus wel kinderen haten. Ik haat hen niet.
Toen ik hier aankwam, liep er een kind rond,
en ik heb het niet geschopt. (Gelach)
Ik vertelde wel dat dit gebouw alleen voor
volwassenen bedoeld was en dat hij weg moest.
Hij mompelde iets over zijn moeder, en
ik zei dat ze hem waarschijnlijk wel buiten zou vinden.
Laatste keer dat ik hem zag,
zat hij op de trap te huilen. (Gelach)
Wat een mietje. (Gelach)
Wat? Dit is wat je verwacht dat ik zeg.
Denk je echt dat het juist is
een kind te nemen
en het als een schild te gebruiken?
Weet je wat er op een dag zal gebeuren,
jij ideale ouder?
Het kind zal op een dag tegen je zeggen:
"Ik weet wat ik wil worden.
Ik weet wat ik ga doen met mijn leven."
Je bent zo gelukkig. Dit is wat ouders
willen horen, want je kind is goed in wiskunde,
en je weet dat je graag gaat horen wat hierna komt.
Je kind zegt: "Ik heb besloten
dat ik een goochelaar wil worden.
Ik wil goocheltrucs uitvoeren op het podium."
(Gelach)
Wat zeg jij?
Je zegt:
"Euh... Dat is riskant, kind.
Kan misgaan. Zal niet veel geld opbrengen.
Ik weet het niet, kind,
denk er eens opnieuw over na.
Je bent zo goed in wiskunde, waarom word je ..."
Het kind onderbreekt je en zegt:
"Maar het is mijn droom."
Wat ga jij dan zeggen?
Weet je wat je gaat zeggen?
"Kijk, kindje. Ik droomde ook ooit, maar ..."
Hoe ga je die zin eindigen met je 'maar'?
Ik had ook een droom,
maar ik was te bang om hem te volgen."
Of ga je zeggen:
"Ik droomde ook, kind.
Maar toen werd jij geboren." (Gelach)
(Gelach) (Applaus)
Wil je echt je familie gebruiken?
Wil je echt naar je partner en kinderen
kijken en je cipiers zien?
Er was iets dat je had kunnen antwoorden
toen je kind zei: "Ik heb een droom."
Je had het kind in de ogen kunnen kijken
en zeggen: "Ga ervoor, kind,
net zoals ik heb gedaan."
Maar je zult dat niet kunnen zeggen,
want je deed het niet. Dus dat kan niet. (Gelach)
Zo worden de zonden van de ouders
overgedragen op de arme kinderen.
Waarom gebruik je persoonlijke relaties
als excuus om je passie niet te vinden en te volgen?
Je weet waarom.
Diep vanbinnen weet je waarom.
Ik ben bloedserieus.
Je weet waarom je ging overlopen van liefde
en jezelf ging storten op je persoonlijke relaties.
Het is omdat je ...
Je weet wat je bent.
Je bent bang om je passie te volgen.
Je bent bang om af te gaan.
Om te proberen, om te falen.
Fantastische vriend, partner, ouder, carrière.
Is dat niet een totaalpakket? Is dat niet wie je bent?
Hoe kun je het één zijn zonder het ander?
Maar je bent bang.
Daarom zul je geen fantastische carrière hebben, tenzij ...
Tenzij, het meest tot de verbeelding sprekende woord.
Tenzij.
Maar dat woord zit ook vast aan
die andere, angstaanjagende zin.
"Had ik maar..."
"Had ik maar..."
Als die gedachte ooit door je hoofd spookt,
zal het veel pijn doen.
Dus, dit zijn de vele redenen
waarom je geen
fantastische carrière zult hebben.
Tenzij...
Tenzij.
Dank je. (Applaus)
Dziś chcę omówić,
dlaczego nie zrobicie zawrotnej kariery. (Śmiech)
Jestem ekonomistą. Dołujące zajęcie.
Czas więc na dołujące uwagi.
Mówię tylko do tych, którzy pragną zawrotnej kariery.
Wiem, że niektórzy zdecydowali się
na dobrą karierę.
Wam też się nie uda. (Śmiech)
Aż tak wam wesoło na myśl o porażce? (Śmiech)
Pewnie Kanadyjczycy. (Śmiech)
Ci, którzy chcą zrobić dobrą karierę, polegną,
bo dobre posady odchodzą w przeszłość.
Są świetne posady i zawrotne kariery.
Są też zajęcia wymagające, stresujące,
zabijające radość życia i niszczące duszę.
I praktycznie nic pomiędzy.
Szukanie dobrej posady się nie uda.
Pomówię o szukaniu wspaniałej pracy,
i dlaczego wam się nie to uda.
Po pierwsze, choćbyście nie wiem ile razy usłyszeli,
że aby zrobić świetną karierę,
trzeba podążać za pasją, za marzeniami,
za największą fascynacją życia,
i tak z tego zrezygnujecie.
Choćbyście nie wiem ile razy objerzeli
laudację akademicką Stevena Jobbsa,
i tak się poddacie.
Nie jestem pewien dlaczego.
Może jesteście za leniwi. Może to za trudne.
Boicie się, że jeśli nie znajdziecie pasji,
będziecie się czuć jak nieudacznicy.
Szukacie więc wymówek, żeby tego nie robić.
A są to nieliche wymówki.
Przejdziemy przez całą listę wymówek,
tworzonych tylko po to, żeby nie robić tego,
co konieczne, żeby osiągnąć sukces.
Jedna świetna wymówka:
"Większość ludzi zrobiło zawrotne kariery,
bo dopisało im szczęście. Więc ja też spróbuję
być szczęściarzem, i jeśli się uda,
zrobię świetną karierę. A jak nie, to chociaż dobrą".
Ale dobre kariery nie istnieją, więc nic z tego.
Kolejna wymówka: "Niektórzy podążają za pasją,
ale to geniusze,
jak Steven J. Ja nie jestem geniuszem.
Łudziłem się jeszcze mając 5 lat,
ale nauczyciele wybili mi to z głowy
już dawno temu". (Śmiech)
"Za to jestem fachowcem".
Gdyby to były lata 50.
bycie świetnym fachowcem
gwarantowałoby zawrotną karierę.
Ale mamy już prawie rok 2012,
i powoływanie się na solidne kompetencje
może wzbudzić tylko pusty śmiech.
Kolejna wspaniała wymówka:
"Zrobiłbym to, ale...
cóż, przecież nie jestem dziwakiem".
Wiemy, że ludzie podążający za swoimi pasjami
są nieco obsesyjni. Nieco dziwaczni.
To ta cienka linia między geniuszem a szaleńcem.
Nie jestem szaleńcem. Czytałem biografię Stevena J.
Dzięki Bogu, nie mamy nic wspólnego.
Jestem normalnym, miłym człowiekiem.
A normalni, mili ludzie
nie mają pasji.
Ale nadal chcę zrobić karierę.
Nie jestem gotów podążać za pasją,
ale wiem, co zrobię.
Mam plan.
Przejąłem go od rodziców.
Powiedzieli, że jeśli będę ciężko pracował,
znajdę dobrą posadę.
Jeśli ciężka praca daje dobrą posadę,
to ekstra ciężka harówka da świetną karierę.
Czysta, niepodważalna logika.
Hmm... Nie. (Śmiech)
Ale i tak to sobie wmówiłeś.
Zdradzę wam sekret.
Naprawdę chcecie się zaharować?
Uda się wam.
Świat da wam szansę pracować ponad siły.
Ale skąd pewność, że da wam to upragnioną karierę,
skoro wszystkie przesłanki temu przeczą?
Zajmijmy się teraz tymi,
którzy szukają swojej pasji.
Teraz jest jasne, że trzeba ją znaleźć.
Koniec z wymówkami. Szukacie jej
i jesteście szczęśliwi.
Znaleźliście coś, co was interesuje.
Mam zainteresowanie!
To świetnie!
A co tak dokładnie masz?
Zainteresowanie.
A czy masz pasję?
Mam zainteresowanie.
A jakie jeśli można spytać?
"No, takie i takie".
A co zresztą ludzkich działań?
"Nie obchodzą mnie".
Czyli spróbowałeś wszystkiego?
"Nie do końca".
Pasja to twoja największa miłość.
To pasja pozwoli ci
zrealizować największe marzenia.
Pasja i zainteresowanie to nie to samo.
Przecież nie powiesz ukochanej:
"Wyjdź za mnie! Jesteś interesująca". (Śmiech)
Dostaniesz kosza i umrzesz w samotności. (Śmiech)
Potrzebujesz prawdziwej pasji.
Czegoś więcej, niż zainteresowanie.
Miej 20 zainteresowań, a może jedno z nich
naprawdę porwie cię bardziej niż inne.
To może właśnie być
ta największa miłość.
I to właśnie będzie ta pasja.
Znajomy oświadczył się kiedyś ukochanej.
Był pełnym racjonalistą.
Powiedział jej: "Weźmy ślub.
Połączmy interesy".
(Śmiech)
Tak było.
"Kocham cię na zabój" - powiedział.
"Bardziej niż którąkolwiek z moich byłych.
Bardziej niż Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel...
Byłem na wymianie w Niemczech". (Śmiech)
"Kocham cię bardziej niż..."
Dość! Wyszła w połowie tego wyliczania.
Dość! Wyszła w połowie tego wyliczania.
Kiedy już doszedł do siebie po szoku,
zrozumiał, że o włos uniknął
małżeństwa z irracjonalną osobą.
Choć zanotował sobie w myślach,
żeby przy następnych oświadczynach
nie wyliczać wszystkich poprzednich kandydatek.
Co nie zmienia faktu, że trzeba próbować,
aż znajdzie się przeznaczenie.
A może nie lubicie słowa "przeznaczenie"?
Może się go boicie?
Tylko że jeśli nie dacie wyrazu największym talentom,
jeśli zgodzicie się na "zainteresowania",
cokolwiek to znaczy,
wiecie co was czeka na starość?
Rodzina i przyjaciele na pogrzebie
będą mogli przeczytać na nagrobku
wygrawerowane złotymi literami:
"Tu spoczywa wybitny inżynier, który wynalazł rzepy".
Podczas gdy napis ten mógłby głosić,
w alternatywnym życiu
w którym znaleźliście całkowite spełnienie,
"Tu spoczywa ostatni laureat Nobla w fizyce,
który sformułował Teorię Wielkiej Unifikacji,
i zastosował w praktyce prędkość ponadświetlną".
(Śmiech)
Prawie to samo co rzep. (Śmiech)
Oto różnica między zawrotną karierą,
a zmarnowaną szansą.
Są jednak tacy,
którzy pomimo tych wymówek
znajdą swoja pasję.
Ale im też się nie uda.
Nie uda się,
bo nie podejmiecie działań,
bo wymyślicie nową wymówkę.
Cokolwiek, byle tylko nie musieć działać.
Słyszałem tę wymówkę tyle razy.
"Mógłbym gonić za karierą,
ale cenię ludzkie związki bardziej niż osiągnięcia.
Chcę być wspaniałym przyjacielem, mężem, żoną.
Chcę być świetnym rodzicem i nie poświęcę tego
na ołtarzu wielkich osiągnięć".
(Śmiech)
I co ja mam na to powiedzieć?
Oczekujecie teraz, żebym przysiągł,
że nie biję dzieci? (Śmiech)
Hmm? Popatrz na swój światopogląd.
Jesteś bohaterem wbrew przeciwnościom losu,
a skoro ja sugeruję, że możesz chcieć zrobić karierę,
to muszę nienawidzić dzieci. Nieprawda. Nie biję ich.
Plątał się tu po budynku jakiś bachor,
ale go nie kopnąłem. (Śmiech)
Oczywiście powiedziałem, że to miejsce dla dorosłych
i żeby stąd zmykał.
Bąkał coś o matce, ale powiedziałem,
że pewnie czeka na niego na zewnątrz.
Odchodząc widziałem, jak płakał na schodach. (Śmiech)
Mięczak. (Śmiech)
Czegoś takiego się po mnie spodziewaliście.
Naprawdę wydaje się wam,
że jest w dobrym stylu
używać dzieci jako tarczy?
Wiecie, co przydarzy się pewnego dnia
takim idealnym rodzicom jak wy?
Dzieciak przyjdzie i powie:
"Wiem, kim chcę zostać.
Wiem, co zrobię ze swoim życiem".
Rozsadza was szczęście. Czekaliście na tą rozmowę,
bo dzieciak jest dobry z matematyki
i wiecie już co zaraz usłyszycie.
Ale dziecko mówi: "Zdecydowałem,
że zostanę magikiem.
Będę robił magiczne sztuczki na scenie".
(Śmiech)
I co wy na to?
Odpowiadacie:
"To ryzykowne.
Może ci się nie udać. Mało się na tym zarabia.
No nie wiem,
może powinieneś to przemyśleć.
Jesteś dobry z matmy, więc może..."
Ale dziecko przerywa wam i mówi:
"Ale to jest moje marzenie".
I co na to powiecie?
Wiecie co?
"Wiesz mały, ja też miałem kiedyś marzenie, ale..."
Jak wtedy zakończycie zdanie?
"Też miałem marzenie, ale bałem się je zrealizować".
Czy może powiecie:
"Też miałem kiedyś marzenie,
ale potem ty się urodziłeś". (Śmiech)
(Śmiech) (Oklaski)
Naprawdę chcecie użyć rodziny jako wymówki?
Chcesz widzieć w żonie, mężu, czy dziecku
strażnika więziennego?
Mogliście powiedzieć dziecku co innego
słysząc, że ma marzenie.
Mogliście spojrzeć mu w oczy i powiedzieć:
"Podążaj za marzeniami,
tak jak ja".
Ale nie będziecie mogli tak powiedzieć,
bo tego nie zrobiliście. (Śmiech)
I tak grzechy ojców
spadną na dzieci.
Dlaczego używacie związków międzyludzkich,
by wymigać się od podążania za pasją?
Wiecie dlaczego.
W głębi serca wiecie,
i mówię to całkiem poważnie,
dlaczego tak się chowacie pod pierzyną
cieplutkich małżeńskich kołder.
Dlatego, że jesteście...
Dobrze wiecie kim.
Boicie się podążać za pasją.
Boicie się ośmieszyć.
Boicie się spróbować. Boicie się porażki.
Wspaniały przyjaciel, małżonek,
rodzic i zawrotna kariera.
Czy to nie transakcja wiązana? Czy nie tym jesteś?
Jak można mieć jedno bez pozostałych?
Ale wy się boicie.
Dlatego nie zrobicie zawrotnej kariery, chyba że...
"Chyba że", najbardziej sugestywny zwrot,
"chyba że".
Ale zwrot ten łączy się
z tym tak przerażającym wyrażeniem:
"Żałuję, że nie zrobiłem
tego czy tamtego".
Jeśli ta myśl obije się wam o mózg,
będzie bolało i to bardzo.
Takie oto są powody,
dla których nie uda wam się
zrobić zawrotnej kariery,
chyba że...
Chyba że.
Dziękuję. (Oklaski)
Quero conversar convosco esta tarde
sobre o porquê de irem fracassar em
ter uma excelente carreira. (Risos)
Eu sou economista. Eu lido com coisas tristes.
No final do dia, está-se pronto para
observações sombrias.
Eu só quero conversar com aqueles de vocês
que querem uma excelente carreira.
Eu sei que alguns de vocês já decidiram que
querem uma boa carreira.
Vocês também vão fracassar — (Risos) —
porque — meu Deus, estão todos alegres
sobre irem fracassar. (Risos)
Um grupo de canadianos, sem dúvida. (Risos)
Aqueles que tentam ter boas carreiras vão falhar,
porque, na verdade, os bons empregos
estão a desaparecer.
Existem excelentes empregos e
excelentes carreiras,
e depois há aqueles empregos com
uma grande carga de trabalho, muito stress,
sugadores de sangue, destruidores da alma,
e praticamente nada entre os dois.
Então as pessoas que procuram bons empregos
vão fracassar.
Eu vou falar sobre aqueles que procuram
excelentes empregos, excelentes
carreiras, e porque é que vocês vão fracassar.
A primeira razão é que não importa quantas vezes
as pessoas vos dizem:
"Se queres uma excelente carreira, tens de
perseguir a tua paixão,
"tens de perseguir os teus sonhos, tens de perseguir,
"aquilo que mais te fascina na vida."
Vocês ouvem isso uma e outra vez
e depois decidem
não o fazer. Não importa quantas vezes
fazem o download
do discurso de abertura do ano letivo
em Stanford de Steven Jobs,
ainda o veem e decidem não o fazer.
Eu não tenho bem a certeza porque é que
decidem não o fazer.
São demasiado preguiçosos para o fazerem.
É demasiado difícil.
Têm medo de que se procurarem
a vossa paixão e não a encontrarem,
se vão sentir como idiotas, e então
arranjam desculpas
sobre o porquê de não procurarem
as vossas paixões.
E elas são desculpas, senhoras e senhores.
Nós vamos analisar uma longa lista completa,
a vossa criatividade,
e pensar em pretextos para não fazerem
o que realmente
precisam de fazer se quiserem ter
uma excelente carreira.
Então, por exemplo, uma das vossas
grandes desculpas é:
"Bem, carreiras excelentes são realmente e
verdadeiramente, para a maioria das pessoas,
"apenas uma questão de sorte, pelo que
vou ficar por aqui,
"vou tentar ter sorte, e se tiver sorte,
"terei uma carreira excelente.
Senão, terei uma carreira boa."
Mas uma carreira boa é uma impossibilidade,
pelo que isso não vai funcionar.
Então, a vossa outra desculpa é:
"Sim, existem pessoas especiais
"que perseguem as próprias paixões,
mas eles são génios.
"Eles são como o Steven J. Eu não sou um génio.
"Quando eu tinha cinco anos,
eu pensava que era um génio,
"mas os meus professores
tiraram-me essa ideia
"da cabeça há bastante tempo."
(Risos) Hã?
"E agora eu sei que sou
completamente competente."
Agora, vejam, se estivéssemos em 1950,
ser completamente competente,
ter-vos-ia proporcionado
uma excelente carreira.
Mas adivinhem só?
Estamos quase em 2012, e dizer
ao mundo: "Eu sou totalmente,
completamente, competente",
é condenarem-se a vós mesmos
com o mais fraco dos elogios.
E depois, claro, vem outra desculpa:
"Bem, eu faria isto, eu faria isto, mas, mas,
"bem, no fim de contas, eu não sou estranho.
"Toda a gente sabe que as pessoas que
perseguem as suas paixões
"são meio obsessivas. Um pouco estranhas?
Hum? Hum? Ok?
"Sabem, uma linha ténue entre a loucura e o génio.
"Eu não sou estranho.
Eu li a biografia do Steven J.
"Pelo amor de Deus. Eu não sou aquela pessoa.
Eu sou agradável.
"Eu sou normal. Eu sou uma pessoa
agradável, normal,
"e as pessoas agradáveis e normais
"não têm paixão.
"Ah. Mas eu ainda quero uma
carreira excelente.
"Não estou preparado para perseguir
a minha paixão, por isso sei
"o que vou fazer, porque eu tenho,
eu tenho a solução,
"eu tenho uma estratégia.
"É aquela de que a mamã e o papá me falaram.
"A mamã e o papá disseram-me que
se eu trabalhasse muito,
"eu teria uma boa carreira.
Então, se se trabalhar muito
"tem-se uma boa carreira, então, se se trabalhar
muito, muito, mas muito mesmo.
"vai-se conseguir uma excelente carreira.
Isso não faz sentido
"tipo, matematicamente?"
Hum. Não. (Risos)
Mas vocês conseguiram convencer-se disso.
Sabem uma coisa?
Aqui vai um segredinho.
Querem trabalhar? Querem trabalhar muito,
muito, mas muito mesmo?
Sabem de uma coisa? Vão conseguir.
O mundo vai dar-vos
a oportunidade de trabalharem muito,
muito, muito mesmo,
mas têm tanta certeza assim
de que isso vos vai dar
uma excelente carreira quando
todas as evidências indicam o contrário?
Vamos supor que, vamos lidar
com aqueles de vocês
que estão a tentar encontrar a sua paixão.
Vocês entenderam, de facto, que
é realmente melhor fazê-lo
não interessam as desculpas.
Vocês estão a tentar encontrar a vossa paixão,
e estão muito felizes.
Vocês encontraram algo em que
estão interessados.
"Eu tenho um interesse!
Eu tenho um interesse!" — dizem-me vocês.
Vocês dizem: "Eu tenho um interesse".
Eu digo: "Isso é maravilhoso!
"E o que é que me estão a tentar dizer?
Que vocês..."
"Bem, eu tenho um interesse."
Eu digo: "Vocês têm uma paixão?"
"Eu tenho um interesse" — dizem vocês.
"O vosso interesse é comparável a quê?"
"Bem, eu estou interessado nisto."
"E o que dizer do resto das atividades
da humanidade?"
"Eu não estou interessado nelas."
"Vocês já as pesquisaram todas, não já?
"Não, na verdade não."
A vossa paixão é o vosso maior amor.
A paixão é aquilo que vai vos ajudar a criar
a maior expressão do vosso talento.
Paixão, interesse — não são a mesma coisa.
Vocês vão realmente ter com
o vosso amor e dizer,
"Casa comigo! Tu és interessante."
(Risos)
Isso não vai acontecer, não vai acontecer
e vocês vão morrer sozinhos. (Risos)
O que vocês querem, o que vocês querem
é uma paixão muito além de um interesse.
Vocês precisam de 20 interesses,
e aí um deles,
um deles pode agarrar-vos,
um deles vai-vos ocupar
mais do que qualquer outra coisa,
e aí vocês talvez tenham encontrado
o vosso maior amor em comparação
a todas as coisas
que vos interessam, e isso é o que é a paixão.
Eu tenho um amigo que se declarou
à namorada dele.
Ele era uma pessoa economicamente racional.
Ele disse para a namorada dele:
"Vamos-nos casar.
"Vamos fundir os nossos interesses."
(Risos)
Sim, ele fez isso.
"Eu amo-te de verdade" — disse ele.
"Eu amo-te profundamente, eu amo-te
"mais do que a qualquer outra mulher
que alguma vez tenha encontrado.
"Eu amo-te mais do que à Mary, à Jane, à Susie, à Penelope,
"à Ingrid, à Gertrude, à Gretel...
"Eu estava num programa de
intercâmbio alemão na época." (Risos)
"Eu amo-te mais do que..."
Tudo bem! Ela saiu da sala a meio
da enumeração dele
do seu amor por ela.
Depois de ele superar a surpresa
de ter sido, vocês sabem,
rejeitado, ele concluiu que escapou por um triz
de se casar com uma pessoa irracional
embora ele tenha anotado mentalmente
que da próxima vez que
ele se declarasse, talvez não fosse
necessário enumerar
todas as mulheres que fizeram uma audição
para esse papel. (Risos)
Mas o meu argumento ainda é valido,
vocês devem procurar alternativas
para que possam encontrar
os vossos destinos,
ou vocês estão com medo da palavra "destino"?
A palavra "destino" assusta-vos?
É disso que estamos a falar, e
se vocês não acharem
a maior expressão do vosso talento,
se vocês se conformarem
com o "interessante," o que diabo
isso possa significar,
vocês sabem o que vai acontecer
no final das vossas longas vidas?
Os vossos amigos e família
vão-se reunir no cemitério,
e lá, ao lado da vossa cova
haverá uma lápide,
e inscrito naquela lápide, vai estar escrito:
"Aqui descansa o distinto engenheiro
que inventou o velcro."
Mas o que aquela lápide deveria dizer,
numa vida alternativa,
o que ela deveria dizer se vocês tivessem
alcançado a mais alta expressão
do vosso talento, era: "Aqui descansa o último
vencedor do prémio Nobel da Física,
"que formulou a Grande Teoria do
Campo Unificado
"e demonstrou a praticidade da dobra espacial."
(Risos)
Velcro, de facto. (Risos)
Uma era uma excelente carreira.
A outra era uma oportunidade perdida.
Mas, depois, há alguns de vocês,
que, apesar de todas essas desculpas,
vão encontrar,
vão encontrar a vossa paixão,
e ainda assim vão fracassar.
Vocês vão fracassar, porque,
porque vocês não o vão fazer,
porque vocês terão inventado
uma nova desculpa,
qualquer desculpa para deixar de agir,
e essa desculpa
ouvi eu muitas vezes.
"Sim, eu perseguiria uma excelente carreira,
mas eu dou mais valor
"às relações humanas do que à realização.
"Eu quero ser um excelente amigo,
eu quero ser um excelente marido.
"Eu quero ser um excelente pai,
e eu não vou sacrificar isso
"em prol de uma grande realização."
(Risos)
O que vocês querem que eu diga?
Agora, vocês realmente querem que
eu fale agora, que vos diga:
"A sério, juro que eu não dou pontapés
em crianças." (Risos)
Hum? Olhem para a visão de mundo
que deram a vós mesmos.
Vocês são heróis, não importa o que acontecer,
e eu, por sugerir
mesmo que delicadamente, que vocês
podem querer uma excelente carreira,
devo odiar crianças. Eu não odeio crianças.
Eu não lhes dou pontapés.
Sim, havia um menino a andar por este edifício,
quando eu cheguei aqui, e não,
eu não lhe dei um pontapé. (Risos)
É claro, eu tive que lhe dizer que
este edifício era só para adultos
e que ele devia sair.
Ele murmurou alguma coisa
sobre a mãe dele,
e eu disse-lhe que ela provavelmente
o iria encontrar lá fora, de qualquer maneira.
A última vez que eu o vi, ele estava
nas escadas, a chorar. (Risos)
Que fracote. (Risos)
Mas o que quer dizer? É isso que vocês
esperavam que eu dissesse.
Vocês realmente acham que é apropriado
que vocês deveriam, de facto, pegar
em crianças, usando-as como escudo?
Vocês sabem o que vai acontecer um dia,
vocês, os pais ideais, vocês?
A criança vai chegar um dia e vai dizer:
"Eu sei o que eu quero ser.
"Eu sei o que vou fazer na minha vida."
Vocês ficarão tão felizes. É a conversa
que os pais querem ouvir, porque
o vosso filho é bom em matemática,
e vocês sabem que vão gostar do que ele vai falar em seguida.
O vosso filho diz:
"Eu decidi
"que quero ser mágico.
"Eu quero fazer truques de magia no palco."
(Risos)
E o que vocês vão dizer?
Vocês vão dizer, vão dizer:
"Ah... isso é arriscado, miúdo,
"pode dar errado miúdo,
não se faz muito dinheiro com isso, miúdo.
"Sabes, eu não sei, miúdo,
"deverias pensar mais nisso, miúdo,
"és tão bom a matemática,
porque é que tu não..."
E então o vosso filho interrompe-vos, e diz:
"Mas este é o meu sonho. É o meu sonho fazer isso."
E o que é que vocês vão dizer?
Vocês sabem o que vão dizer?
"Vê bem meu filho. Eu também já tive um sonho,
uma vez, mas... mas."
Então, como é que vocês vão terminar a frase
com o vosso "mas"?
"... Mas. Eu também já tive um sonho, filho,
mas tive medo demais para o perseguir."
Ou, vocês vão dizer-lhe isto?
"Eu já tive um sonho uma vez, miúdo.
"Mas, depois, nasceste tu." (Risos)
(Risos) (Aplausos)
Vocês querem realmente usar
as vossas famílias,
querem realmente olhar para
os vossos esposos
e para os vossos filhos e dizer que eles são
os vossos carcereiros?
Há uma coisa que vocês
poderiam dizer ao vosso filho
quando ele ou ela disser: "Eu tenho um sonho."
Vocês podem dizer, encarando os vossos filhos:
"Vai atrás dele, miúdo
"assim como eu fiz."
Mas vocês não serão capazes de dizer isso,
porque vocês não o fizeram.
Portanto, vocês não o podem dizer. (Risos)
E assim os pecados dos pais,
recaem sobre as pobres crianças.
Por que é que procuram refúgio
em relações humanas
como a vossa desculpa para não
encontrarem e perseguirem a vossa paixão?
Vocês sabem o porquê.
No fundo dos vossos corações,
vocês sabem o porquê,
e eu estou a ser mortalmente sério.
Vocês sabem porque é que ficam
quentes e confortáveis
e se enrolam em relações humanas.
e porque vocês são...
Vocês sabem o que são.
Vocês têm medo de perseguir
as vossas paixões.
Vocês têm medo de parecer ridículos.
Vocês têm medo de tentar.
Vocês têm medo de falhar.
Um excelente amigo, excelente marido,
excelente pai e uma excelente carreira.
Não é esse o pacote?
Não é isso o que vocês são?
Como é que vocês podem ser um
sem serem o outro?
Mas vocês têm medo.
E é por isso que vocês não vão ter
uma excelente carreira, a não ser que...
a não ser que... — a mais evocativa de todas
as expressões inglesas:
"A não ser que."
Mas, "a não ser que" também está ligada
àquela outra frase mais assustadora,
"Se ao menos eu tivesse..."
"Se ao menos eu tivesse..."
Se vocês alguma vez tiverem esse pensamento
a ricochetear no vosso cérebro,
vai doer muito.
Então, essas são as muitas razões
pelas quais vocês vão falhar
em ter uma excelente carreira,
a não ser que...
A não ser que.
Obrigado. (Aplausos)
Eu quero discutir com vocês hoje à tarde
o motivo pelo qual vocês vão falhar em ter uma carreira brilhante.
Eu sou um economista. Eu sou pessimista.
O fim do dia é o momento para afirmações pessimistas.
Eu só quero falar com aqueles de vocês que querem uma carreira brilhante.
Eu sei que alguns de vocês já decidiram
que vocês querem uma boa carreira.
Vocês vão falhar também (risos)
porque – céus, vocês estão todos empolgados para falhar. (risos)
O grupo do Canadá, sem dúvida. (risos)
Aqueles que estão tentando ter boas carreiras vão falhar,
porque, realmente, bons empregos estão desaparecendo agora.
Há empregos excelentes e carreiras excelentes,
e há os tipos de trabalhos estressantes, com excesso de tarefas,
que sugam o sangue e destroem a alma,
e praticamente nada entre essas duas opções.
Então as pessoas que procuram bons empregos vão falhar.
Eu vou falar sobre aqueles que procuram trabalhos excelentes,
carreiras excelentes, e por que vocês vão falhar.
A primeira razão é que não importa quantas vezes as pessoas digam:
"Se você quer uma carreira brilhante, você tem que ir atrás da sua paixão,
você tem que ir atrás dos seus sonhos, você tem que ir atrás
da maior fascinação da sua vida".
Você ouve isso de novo e de novo, e então você decide
não fazer isso. Não importa quantas vezes você faça download
do discurso do Steve Jobs na formatura em Stanford,
você ainda olha para ele e decide não fazê-lo.
Eu não tenho muita certeza sobre por que você decide não fazer isso.
Você é muito preguiçoso para fazê-lo. É muito difícil.
Você tem medo de procurar a sua paixão, não encontrá-la e
se sentir um idiota, e então você inventa desculpas
para não procurá-la.
E elas são desculpas, senhoras e senhores.
Nós vamos percorrer uma longa lista, sua criatividade
e pensamentos de desculpas para não fazer o que você realmente
precisa fazer se você quer ter uma carreira brilhante.
Então, por exemplo, uma das suas grandes desculpas é:
"Bom, carreiras brilhantes são, verdadeiramente, para a maioria das pessoas,
apenas uma questão de sorte, então vou ficar por aqui,
vou tentar ser sortudo, e se eu for sortudo,
terei uma carreira brilhante. Se não, terei uma boa carreira."
Mas uma boa carreira é impossível, então isso não vai funcionar.
Depois, sua outra desculpa é: "Sim, há pessoas especiais
que vão atrás de suas paixões, mas elas são gênios.
São Steve Jobs. Eu não sou um gênio.
Quando eu tinha cinco anos, eu achava que era um gênio,
mas meus professores expulsaram essa ideia
da minha cabeça há muito tempo." (risos)
"E agora eu sei que sou perfeitamente competente."
Agora, vejam, se estivéssemos em 1950,
ser perfeitamente competente
teria proporcionado a você uma carreira brilhante.
Mas adivinha só - estamos quase em 2012, e dizer
ao mundo: "Eu sou totalmente, perfeitamente competente"
é condenar a si próprio com o menor dos elogios.
E então, é claro, outra desculpa:
"Bem, eu faria isso, mas,
bem, afinal, eu não sou estranho."
Todo mundo sabe que as pessoas que vão atrás de suas paixões
são um pouco obsessivas. Um pouco estranhas? Certo?
Vocês sabem, é tênue a diferença entre loucura e genialidade.
"Eu não sou estranho. Eu li a biografia de Steve Jobs.
Oh, céus! Eu não sou aquela pessoa! Eu sou legal.
Eu sou normal. Eu sou uma pessoa legal e normal,
e pessoas legais e normais
não têm paixão.
Ah! Mas eu ainda quero uma carreira brilhante.
Eu não estou preparado para ir atrás da minha paixão, então eu sei
o que eu vou fazer, porque eu tenho uma solução,
eu tenho uma estratégia.
É aquela que a mamãe e o papai me contaram.
A mamãe e o papai me falaram que se eu trabalhasse duro
eu teria uma boa carreira. Então, se você trabalha duro
e tem uma boa carreira, se você trabalhar muito, muito, muito duro,
você vai ter uma carreira brilhante. Isso não
faz sentido?
Humm... Não. (risos)
Mas você conseguiu se convencer disso.
Sabem de uma coisa? Aqui vai um segredo.
Você quer trabalhar? Você quer trabalhar muito, muito, muito duro?
Sabe? Você vai conseguir. O mundo vai te dar
a oportunidade de trabalhar muito, muito, muito, muito duro,
mas você está tão seguro de que isso vai te proporcionar
uma carreira brilhante, quando todas as evidências apontam o contrário?
Então, vamos supor, vamos tratar daqueles de vocês
que estão tentando encontrar suas paixões.
Você efetivamente entende que de fato deveria fazer isso,
a despeito das desculpas. Você está tentando encontrar sua paixão,
e você está tão feliz.
Você encontrou alguma coisa pela qual se interessa.
"Eu tenho uma área de interesse! Eu tenho uma área de interesse!", você me diz.
Você diz: "Eu tenho uma área de interesse!". Eu digo: "Isso é maravilhoso!"
E o que você está tentando me dizer? Que você -
"Bem, eu tenho uma área de interesse."
Eu digo: "Você tem uma paixão?"
"Eu tenho uma área de interesse", você diz.
"A sua área de interesse é comparável a quê?"
"Bem, eu estou interessado nisso."
"E o resto das atividades humanas?"
"Eu não estou interessado nelas."
"Você olhou para todas elas, não olhou?"
"Não. Não exatamente."
A paixão é o seu maior amor.
Paixão é a coisa que te ajuda a criar
a melhor expressão do seu talento.
Paixão, interesse - não é a mesma coisa.
Você vai realmente chegar para o seu benzinho e dizer:
"Case comigo! Você é interessante." (risos)
Não vai dar certo. Não vai dar certo e você vai morrer sozinho. (risos)
O que você quer, o que você quer, o que você quer
é paixão. Está além do interesse.
Você precisa se interessar por umas 20 áreas, e então uma delas,
uma delas pode te agarrar, uma delas pode te envolver
mais do que qualquer coisa, e então você pode ter encontrado
o seu maior amor em comparação com todas as outras coisas
que te interessam, e é isso que é paixão.
Eu tenho um amigo que pediu em casamento a sua amada.
Ele era uma pessoa economicamente racional.
Ele disse para a sua amada: "Vamos nos casar.
Vamos fazer uma fusão dos nossos interesses."
(Risos)
Ele disse isso.
"Eu te amo sinceramente", ele disse. "Eu te amo profundamente. Eu te amo
mais do que qualquer outra mulher que já conheci.
Eu te amo mais do que a Mary, a Jane, a Susie, a Penélope,
a Ingrid, a Gertrude, a Gretel -
nessa altura eu estava em um intercâmbio na Alemanha." (risos)
"Eu te amo mais do que - "
Está bem! Ela saiu do aposento no meio da enumeração
do amor que ele tinha por ela.
Depois que ele superou a surpresa de ter sido, sabe,
rejeitado, ele concluiu que tinha escapado por pouco
de se casar com uma pessoa irracional,
embora ele tenha dito para si próprio que da próxima vez que ele
pedisse alguém em casamento, talvez não fosse necessário enumerar
todas as mulheres que ele tinha testado para o papel. (risos)
Mas a questão é a mesma. Você deve buscar alternativas
para que possa encontrar seu destino,
ou você tem medo da palavra "destino"?
A palavra "destino" assusta você?
É disso que nós estamos falando, e se você não encontrar
a melhor expressão do seu talento, se você se contentar
com o "interessante", o que quer que isso signifique,
você sabe o que vai acontecer no fim da sua longa vida?
Seus amigos e familiares vão estar reunidos no cemitério,
e lá, junto ao seu túmulo vai estar uma lápide,
e inscrito naquela lápide estará:
"Aqui jaz um eminente engenheiro que inventou o velcro".
Mas o que aquela lápide deveria ter dito
em uma outra vida,
o que ela deveria ter dito se fosse a melhor expressão do seu
talento, seria: "Aqui jaz o último vencedor do Prêmio Nobel em Física,
que formulou a Teoria do Grande Campo Unificado
e demonstrou a praticidade da dobra espacial."
(Risos)
Velcro, de fato.
Uma dessas foi uma carreira brilhante.
Uma foi uma oportunidade perdida.
Mas então, há alguns de vocês,
apesar de todas essas desculpas, vocês vão encontrar,
vocês vão encontrar sua paixão,
e ainda assim vocês vão falhar.
Vocês vão falhar porque
vocês não vão fazer o que encontraram,
porque vocês vão ter inventado uma nova desculpa,
qualquer desculpa para não agir, e essa desculpa
eu já ouvi inúmeras vezes.
"Sim, eu buscaria uma carreira brilhante, mas eu valorizo
as relações humanas mais do que a realização.
Eu quero ser um excelente amigo. Eu quero ser um excelente esposo.
Eu quero ser um excelente pai, e não vou sacrificá-los
no altar da excelente realização."
(Risos)
O que vocês querem que eu diga?
Agora, vocês realmente querem que eu diga agora, diga a vocês:
"Sério, eu juro que eu não dou pontapés em crianças." (risos)
Olhe para a visão de mundo que você deu a si mesmo.
Você é um herói não importa o que aconteça, e eu, sugerindo
tão delicadamente, que você possa querer uma carreira brilhante,
devo odiar crianças. Eu não odeio crianças. Eu não dou pontapés nelas.
Sim, havia um menininho andando pelo prédio
quando eu cheguei aqui, e não, eu não dei pontapés nele. (risos)
Claro, eu tiver que dizer a ele que o prédio era só para adultos
e para ele sair.
Ele murmurou alguma coisa sobre a mãe dele
e eu disse que ela provavelmente o encontraria lá fora de qualquer forma.
A última vez que o vi, ele estava chorando nas escadas. (risos)
Que banana. (risos)
Mas o que vocês pretendem? Isso é o que vocês esperam que eu diga.
Vocês realmente acham que é apropriado,
que vocês devam realmente tomar
as crianças e usá-las como escudo?
Vocês sabem o que vai acontecer um dia,
você, pai perfeito, você mesmo?
A criança vai vir para você um dia e dizer:
"Eu sei o que eu quero ser.
Eu sei o que eu vou fazer da minha vida."
Você está tão feliz. É a conversa
que um pai quer ouvir, porque seu filho é bom em matemática,
e você sabe que vai gostar do que está por vir.
Seu filho diz: "Eu decidi
que eu quero ser mágico.
Eu quero fazer truques de mágica no palco."
(Risos)
E o que você diz?
Você diz:
"Isso é arriscado, filho.
Pode não dar certo, filho. Isso não dá muito dinheiro, filho.
Sabe, eu não sei, filho,
você deveria pensar sobre isso de novo, filho,
você é tão bom em matemática, por que você não - "
E a criança te interrompe e diz:
"Mas é meu sonho. É meu sonho fazer isso."
E o que você vai dizer?
Você sabe o que você vai dizer?
"Olha, filho, eu já tive um sonho também, mas - mas."
Então como você vai terminar a frase com o seu "mas"?
"...Mas. Eu também já tive um sonho, filho, mas eu tive medo de ir atrás dele."
Ou você vai dizer para ele isso:
"Eu tive um sonho uma vez, filho.
Mas aí você nasceu." (risos)
(Risos) (aplausos)
Você realmente quer usar a sua família,
você realmente quer olhar para o seu esposo
e o seu filho e ver os seus carcereiros?
Tinha uma coisa que você poderia ter dito para o seu filho
quando ele ou ela disse "Eu tenho um sonho."
Você poderia ter dito, olhado seu filho no rosto, e dito:
"Vá em frente, filho,
assim como eu fiz."
Mas você não poderá dizer isso
porque você não foi em frente. Então você não pode. (risos)
E assim os pecados dos pais
são castigados nos pobres filhos.
Por que vocês vão buscar refúgio em relações humanas
como uma desculpa para não encontrar e perseguir sua paixão?
Você sabe por que.
No fundo do seu coração, você sabe por que,
e eu estou falando extremamente sério.
Você sabe por que ficaria todo aquecido e confortável
e se agasalharia nas relações humanas.
É porque você tem -
Você sabe o que você tem.
Você tem medo de ir atrás da sua paixão.
Você tem medo de parecer ridículo.
Você tem medo de tentar. Você tem medo de falhar.
Excelente amigo, excelente esposo, excelente pai, excelente carreira.
Isso não é um pacote? Não é isso o que você é?
Como você pode ser um sem o outro?
Mas você tem medo.
E é por isso que você não vai ter uma carreira brilhante, a não ser que -
"a não ser que", a mais evocativa das expressões em inglês -
"a não ser que".
Mas a expressão "a não ser que" também está ligada
àquela outra, a mais aterradora das frases,
"Se eu tivesse..."
"Se eu tivesse..."
Se alguma vez você tiver esse pensamento ricocheteando no seu cérebro,
vai doer muito.
Então, essas são as diversas razões
pelas quais você vai falhar
em ter uma carreira brilhante,
a não ser que...
A não ser que.
Obrigado.
Vreau să vă prezint în această după-amiază
de ce veți eșua în încercarea
de a avea o carieră excepţională.
(Râsete)
Sunt economist. O ocupaţie lugubră.
Sfârşitul zilei,
timpul pentru remarci deprimante.
Mă adresez doar celor care vor
o carieră extraordinară.
Ştiu că unii aţi hotărât deja
că vreţi o carieră bună.
Veți eşuaţi şi voi
(Râsete)
deoarece, ce veseli sunteţi
la gândul eşecului.
(Râsete)
Grupul de canadieni, cu siguranţă.
(Râsete)
Cei care încearcă să aibă cariere bune
n-o să reuşească,
deoarece locurile de muncă bune
sunt pe cale de dispariţie.
Există locuri de muncă extraordinare
şi cariere extraordinare
şi apoi, joburile cu muncă epuizantă,
mult stres, care îți epuizează energia
și-ți distrug sufletul,
şi nimic între cele două.
Aşa că cei ce caută joburi bune vor eșua.
Voi vorbi despre cei
care vor joburi grozave,
cariere excepţionale şi despre eşecul lor.
Prima cauză, indiferent
de câte ori ţi se spune:
„Dacă vrei o carieră de succes,
trebuie să-ţi urmezi pasiunea, visurile,
trebuie să urmezi
cea mai mare fascinaţie din viaţa ta”,
o auzi mereu
şi totuşi decizi să n-o faci.
Indiferent de câte ori urmăreşti
discursul lui Steve Jobs
la Universitatea Stanford,
decizi totuşi să n-o faci.
Nu prea înțeleg de ce n-o faci:
eşti prea leneş; e prea greu;
ţi-e teamă că dacă îţi cauţi
o pasiune şi n-o găseşti
o să te simţi ca un idiot,
aşa că inventezi tot felul de scuze
ca să nu-ţi cauţi pasiunea.
Astea sunt scuze, doamnelor şi domnilor.
Vom înşira o întreagă listă de motive
să nu faceţi ceea ce trebuie să faceţi
pentru a avea o carieră de succes.
De exemplu,
una dintre grozavele scuze este:
„Carierele excepţionale sunt,
în realitate pentru majoritatea
doar o chestiune de noroc,
aşa că voi aştepta
să vină norocul, iar dacă voi fi norocos
voi avea o carieră excepţională,
dacă nu, voi avea una bună.”
Dar o carieră bună nu există,
aşa că nu va funcţiona.
O altă scuză: „Da, există oameni speciali,
care-şi urmează pasiunea,
dar aceştia sunt nişte genii,
sunt Steven Jobs. Eu nu sunt un geniu.
Când aveam cinci ani
credeam că sunt un geniu,
dar profesorii mei s-au ocupat
să-mi scoată ideea asta din cap.”
(Râsete)
„Iar acum ştiu că sunt un om competent.”
Vedeţi voi, dacă am fi fost în anul 1950,
competenţa ne-ar fi asigurat
o carieră de succes,
dar, ce să vezi, suntem aproape în 2012
şi să susţii că eşti un om competent
te condamni singur cu o laudă ieftină.
Şi, bineînţeles, o altă scuză:
„Aş face asta, aş face-o, dar,
până la urmă, nu sunt un ciudat.
Toată lumea ştie că cei
care-şi urmează pasiunea în viaţă
sunt oarecum obsedaţi, puţin ciudaţi. Nu?
Ştii tu, la limita dintre nebunie
şi geniu.
Nu sunt un ciudat.
Am citit biografia lui Steve Jobs.
O doamne! Nu sunt o astfel de persoană.
Sunt o persoană drăguţă şi normală,
iar persoanele drăguţe şi normale
nu au pasiuni.
Dar, totuşi, vreau o carieră de succes.
Nu sunt pregătit să-mi urmez pasiunile,
aşa încât ştiu care e soluţia;
am o strategie.
E cea pe care mi-au
spus mămica şi tăticul.
Mămica şi tăticul
mi-au spus că dacă voi munci din greu,
voi avea o carieră bună.
Înseamnă că dacă munceşti
mult obții o carieră bună,
iar dacă muncești foarte, foarte
mult vei avea o carieră extraordinară.
Matematic are logică, da?”
Nici vorbă.
(Râsete)
Dar ai reuşit să te convingi
pe tine însuţi de asta.
Să-ţi spun un secret:
Vrei să munceşti?
Vrei să munceşti foarte, foarte mult?
Ei bine, o s-o faci, lumea în care trăim
îţi va da ocazia să munceşti pe brânci,
dar eşti sigur că asta îţi va aduce
o carieră de succes,
când totul dovedeşte contrariul?
Să presupunem că sunteți dintre cei
ce încercaţi să găsiţi adevărata pasiune.
Înţelegi că trebuie să o faci
şi nu-ți mai cauți de scuze.
Încerci să-ţi cauți pasiunea
şi eşti fericit.
Ai găsit ceva de care eşti interesat.
„Am ceva ce mă interesează”, îmi spui.
Zici: „Am ceva care mă interesează.”
„Minunat! Şi ce încerci să-mi spui?”
„Că mă interesează ceva.”
Întreb: „E o pasiune?”
„E ceva ce mă interesează”, spui tu.
„Un interes comparat cu ce?”
„Ei bine, mă interesează asta.”
„Şi cu restul activităţilor
umane cum rămâne?”
„Nu mă interesează.”
„Le-ai considerat pe toate?”
„Nu, nu tocmai.”
Pasiunea e iubirea ta cea mai mare iubire.
Pasiunea te va ajuta să creezi
expresia cea mai înaltă a talentului tău.
Pasiunea și interesul
nu sunt acelaşi lucru.
Ai putea merge la iubita ta să-i spui:
„Căsătoreşte-te cu mine!
Eşti interesantă.”
(Râsete)
Nu va accepta. Vei muri singur.
(Râsete)
De ce ai nevoie într-adevăr e pasiune.
E mai presus de interes.
Îți trebuie 20 de preocupări interesante
dintre care una te captivează
mai mult decât orice,
abia atunci poate ți-ai găsit
marea dragoste,
comparativ cu toate celelalte
care te interesează. Asta-i pasiunea.
Un prieten de-al meu
a cerut-o în căsătorie pe iubita lui.
Era o persoană cu raţiune economică.
I-a spus iubitei: „Hai să ne căsătorim,
Să ne unim interesele.”
(Râsete)
Aşa a făcut.
„Te iubesc cu adevărat”, a spus.
„Te iubesc profund.
Te iubesc cum n-am iubit nicio femeie.
Te iubesc mai mult decât
pe Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel.”
Eram într-un program de schimb
german pe atunci.”
(Râsete)
„Te iubesc mai mult decât...”
Bine! Ea a părăsit încăperea la jumătatea
enumerării iubirii lui pentru ea.
După ce şi-a revenit din uimirea
de a fi respins,
a concluzionat că a scăpat
ca prin urechile acului
din a se căsători
cu o persoană iraţională,
deşi s-a gândit ca la următoarea
cerere în căsătorie
să nu mai listeze toate femeile
pe care le-a audiat pentru acest rol.
(Râsete)
Dar ideea rămâne.
Trebuie să ai alternative
ca să afli care ți-e destinul.
Sau poate ţi-e frică de cuvântul „destin”?
Te sperie acest cuvânt?
Despre asta vorbim,
iar dacă nu eşti în stare să găseşti
cea mai înaltă expresie a talentului tău
şi te mulţumeşti
cu ceva „interesant”,
ce o mai fi însemnând asta,
ştii ce ți se va întâmpla
la sfârșitul vieții?
Prietenii şi familia vor veni la cimitir,
iar pe piatra funerară
va sta scris:
„Aici odihneşte un distins inginer
care a inventat velcro.”
Dar ce ar fi scris pe acea piatră,
într-o viaţă alternativă,
ce ar fi scris dacă ai fi dat
frâu liber talentului:
„Aici odihneşte ultimul laureat
al premiului Nobel pentru fizică,
care a formulat Teoria Câmpului Unificat
şi a demonstrat practicabilitatea
propulsiei warp.”
(Râsete)
Într-adevăr, velcro.
(Râsete)
Una e o carieră extraordinară,
iar pe cealaltă o oportunitate pierdută.
Dar, până la urmă, unii dintre voi,
în ciuda tuturor acestor scuze,
vă veţi găsi adevărata pasiune
şi totuşi veţi eşua.
Veţi eşua
pentru că n-o veţi face,
deoarece veţi fi inventat o nouă scuză,
orice scuză, pentru a nu lua atitudine,
iar această scuză am auzit-o
de atâtea ori:
„Da, aş vrea să am o carieră
extraordinară,
dar...
relaţiile umane contează
mai mult decât orice realizare.
Vreau să fiu un prieten extraordinar,
un soţ de excepţie,
un părinte excepţional
şi n-o să sacrific toate astea
de dragul unei mari realizări.”
(Râsete)
Ce vrei să-ți spun?
Chiar vrei să spun acum:
„Pe bune, jur, nu lovesc copii”?
(Râsete)
Uite ce imagine ţi-ai creat
despre lumea în care trăieşti.
Eşti un erou indiferent de ce faci,
iar eu, sugerez subtil
că pentru a dori o carieră de succes
trebuie să urăști copiii.
Ei bine, nu urăsc copiii. Nu-i lovesc.
Da, rătăcea un copil prin clădire
când am ajuns aici,
dar nu, nu l-am lovit.
(Râsete)
A trebuit, bineînţeles, să-i spun
că e o clădire pentru oamenii mari
şi să iasă afară.
A mormăit ceva despre mama sa
şi i-am spus că o să-l găsească
oricum şi dacă iese afară.
Ultima dată când l-am văzut
era pe scări, plângea.
(Râsete)
Ce pămpălău.
(Râsete)
Dar ce vrei să spui?
Asta te aştepţi să spun.
Chiar crezi că e potrivit
să foloseşti...
copiii
pe post de scut?
Ştii ce o să se întâmple într-o bună zi,
părinte ideal ce eşti?
Copilul va veni la tine
într-o zi şi va spune:
„Ştiu ce vreau să fiu.
Ştiu ce vreau să fac cu viaţa mea.”
Eşti fericit. E exact ce-ai vrut să auzi,
deoarece copilul tău e bun la matematică
şi ştii că-ţi va plăcea ceea ce urmează.
Copilul tău spune: „M-am hotărât:
vreau să devin magician,
vreau să fac trucuri magice pe scenă.”
(Râsete)
Şi tu ce-i spui?
Îi spui:
„Ştii, e destul de riscant,
s-ar putea să nu reuşeşti.
Nu se câştiga bani din asta.
Nu ştiu, copile,
cred că ar trebui să te mai gândeşti.
Eşti atât de bun la matematică,
de ce să nu...”
Şi copilul te întrerupe spunând:
„Dar acesta e visul meu!
Asta vreau să fac!”
Şi tu ce-i vei spune?
Ştii ce-i vei spune?
„Uite, am avut şi eu un vis cândva,
dar...
Dar...”
Cum o să închei propoziţia, cu „dar”?
„Dar! Am avut şi eu un vis cândva,
dar mi-a fost frică să-l urmez.”
Sau îi vei spune:
„Am avut şi eu un vis cândva, copile,
dar apoi te-ai născut tu.”
(Râsete)
(Aplauze)
Chiar vrei să-ţi foloseşti
familia ca scuză?
Chiar vrei să te uiţi la soție și copii
şi să vezi nişte gărzi de carceră?
Iată ce puteai să îi spui copilului
când îți spune: „Am un vis.”
Puteai să-i spui copilului,
privindu-l în ochi:
„Bravo copile, dă-i bătaie!
Aşa cum am făcut şi eu.”
Dar nu vei putea să-i spui asta,
pentru că n-ai făcut-o, astfel că nu poţi.
(Râsete)
Şi astfel, păcatele părinţilor
se răsfrâng asupra bieţilor copii.
De ce să găseşti în relaţiile
dintre oameni
un motiv să nu-ţi urmezi pasiunea?
Ştii foarte bine de ce.
În adâncul inimii tale, ştii răspunsul
şi sunt extrem de serios acum.
Ştii foarte bine de ce te cuibăreşti
în relaţiile tale cu ceilalţi.
Pentru că îţi este...
Ştii tu ce îţi este.
Ți-e frică să-ţi urmezi pasiunea.
Ți-e frică să nu fii ridicol.
Ți-e teamă să încerci
pentru că s-ar putea să eşuezi.
Prieten, soţ, părinte extraordinar,
cariera extraordinară.
Nu constituie astea un tot? Nu asta eşti?
Cum poţi să fii una fără cealaltă?
Dar ţi-e teamă.
Şi de aceea n-o să ai niciodată
o carieră de succes,
decât dacă...
„decât dacă” sintagma
cea mai evocativă a limbii...
„decât dacă”.
Dar „decât dacă” e în strânsă legătură
cu şi mai terifianta frază:
„oare dacă...”
„Oare dacă aş fi...”
Dacă îţi va trece vreodată
prin minte acest gând,
va durea enorm.
Iată, aşadar, multele motive
din cauza cărora n-o să reuşeşti
să ai o carieră excepţională,
decât dacă...
Decât dacă!
Vă mulţumesc.
(Aplauze)
Я хочу обсудить сегодня,
почему у вас не выйдет
выдающейся карьеры.
(Смех)
Я экономист. Я навожу уныние.
Этим всё сказано,
всё готово для гнетущих нотаций.
Я хочу говорить лишь с теми из вас,
кто хочет выдающейся карьеры.
Я знаю, что некоторые уже решили,
что хотят хорошей карьеры.
У вас тоже не получиться.
(Смех)
Потому что...
Боже, прямо смех сквозь слёзы.
Канадская группа, вне сомнения.
(Смех)
Пытающихся построить хорошую карьеру
ждёт неудача
просто потому, что вообще-то
хорошие задачи исчезают.
Есть великие задачи
и выдающиеся карьеры,
а ещё есть с жуткими нагрузками,
нервотрёпные, кровопийственные,
выматывающие душу работы,
и почти ничего промежуточного.
Так что у ищущих хорошего дела
ничего не выйдет.
Я же собираюсь говорить
о жаждущих великих задач,
выдающихся карьер,
и почему у вас ничего не выйдет.
Первая причина в том,
что неважно, как часто вам твердят:
«Если вы хотите выдающейся карьеры,
вы должны следовать своей страсти,
вы должны гнаться за своими мечтами,
вы должны преследовать
величайшее увлечение в своей жизни».
Вы слышите это снова и снова,
а затем решаете не делать так.
И не важно, сколько раз вы загрузили
речь Стива Джобса
перед выпускниками Стэнфорда,
вы ещё слушая её
решаете так не делать.
Я не совсем уверен,
почему вы решаете не делать так.
Вы слишком ленивы. Это слишком тяжело.
Опасаясь, что, поискав своё увлечение
и не найдя его,
вы будете чувствовать себя идиотом,
вы сочиняете оправдания,
почему же вы не собираетесь
искать себе увлечение.
И это всё оправдания, дамы и господа.
Пройдёмся по всему списку
изобретательных оправданий
не делать то, что действительно нужно,
если хотите выдающейся карьеры.
Вот, например,
одно из ваших выдающихся оправданий:
«Ладно, выдающиеся карьеры для большинства,
на деле и по правде,
всего лишь дело удачи,
посему я буду ваньку валять,
попробую оказаться везунчиком,
а если повезёт,
выпадет и мне выдающаяся карьера.
А нет, так будет хорошая».
Но хорошая карьера невозможна,
так что ничего не выйдет.
Другое оправдание:
«Да, есть особенные люди,
преследующие свои стремления,
но это гении.
Они стивы джобсы. Я ж не гений.
Это в пять лет я думал, что я гений,
но мои учителя уже давно выбили
эту идею из моей головы».
(Смех) Мм?
«А сейчас я знаю,
что я полностью компетентен».
Так вот, видите ли, это в 1950
полная компетентность
обеспечила бы вам выдающуюся карьеру.
Но знаете что? Уже почти 2012,
и говорить миру
«Я целиком и полностью компетентен»
означает приговаривать себя
к самой жалкой похвале.
А затем, разумеется, другое оправдание:
«Ладно, я сделаю это,
я сделаю это, но, но,
да ладно, всё-таки, я ж не чокнутый.
Все знают, что люди,
преследующие свои страсти
немного зациклены. Немного странны?
Мм? Мм? Так?
Та самая тонкая грань
между безумием и гениальностью.
Я не чокнутый.
Я читал биографию Стива Джобса.
Ну, ничего ж себе.
Я совсем не такой. Я приличный.
Я нормальный.
Я приличный, нормальный человек,
а приличные, нормальные люди
не имеют страсти.
Ах. Но я всё же хочу выдающейся карьеры.
Я не готов следовать за мечтой,
поэтому я знаю, что сделаю.
У меня есть решение,
у меня есть стратегия.
Ну, та, что мне
мамуля с папулей рассказали.
Мамуля с папулей сказали,
что если б я упорно работал,
то вышла бы у меня хорошая карьера.
Так вот, если упорно работаешь
и получаешь хорошую карьеру, то если
работать очень, очень, очень усердно,
так будет выдающаяся карьера.
Ну, вроде бы,
математически разумно?»
Хмм… Нет. (Смех)
Но вы ухитрились себя этим уболтать.
Знаете что? Вот маленький секрет.
Вы хотите работать? Вы хотите работать
очень, очень, очень усердно?
Знаете что? Вы преуспеете.
Мир предоставит вам возможность
трудится очень, очень,
очень, очень усердно,
но так ли вы уверены,
что из этого выйдет вам
выдающаяся карьера,
когда всё свидетельствует об обратном?
Давайте, например,
разберёмся с теми из вас,
кто пытается найти своё увлечение.
Вы действительно понимаете,
что лучше бы это сделать,
не обращая внимания на оправдания.
Вы пытаетесь найти своё увлечение,
и вы так счастливы.
Вы нашли нечто, что вас заинтересовало.
Мне интересно! Мне интересно!
Вы говорите: «Мне интересно!»
Я говорю: «Это чудесно!
И что же, что же вы
хотите мне сказать? Что вы…»
«Ну, мне интересно».
Я говорю: «У вас есть увлечение?»
«У меня есть интерес», — говорите вы.
С чем сравним ваш интерес?
«Ну, мне это интересно».
А как насчёт
прочих занятий человечества?
«Мне они не интересны».
Вы уже на всё глянули, точно?
«Нет. Не на всё».
Увлечение — это ваша величайшая любовь.
Увлечение — это то,
что поможет вам создать
высшее проявление вашего таланта.
Увлечение, интерес —
это не одно и то же.
Вы и в самом деле намерены
прийти к своей любимой и сказать:
«Выйди за меня! Ты интересная».
(Смех)
Не выйдет. Не выйдет,
и умрёте вы в одиночестве. (Смех)
Чего вы хотите, чего вы хотите,
чего вы хотите —
это увлечение. Это превыше интереса.
Вам нужно 20 интересов,
и тогда один из них,
один из них может захватить вас,
один из них может затянуть вас
больше чего-бы то ни было,
и тогда, возможно, вы нашли бы
вашу величайшую любовь
по сравнению со всем остальным,
интересовавшим вас;
а вот это и есть страсть.
Есть у меня друг,
сделавший предложение своей любимой.
Он был
экономически рациональной личностью.
Он сказал своей милой: «Давай поженимся.
Давай сольём наши интересы».
(Смех)
Прям вот так.
«Я тебя по-настоящему люблю», сказал он.
«Я тебя глубоко люблю. Я люблю тебя
больше всех прочих женщин,
которых я когда-либо встречал.
Я люблю тебя больше
Мэри, Джейн, Сьюзи, Пенелопы,
Ингрид, Гертруды, Гретель —
я был в Германии по программе обмена».
(Смех)
«Я люблю тебя больше чем…»
Отлично! Она покинула комнату
на середине перечисления
его любви к ней.
Оправившись от изумления,
оказавшись отвергнутым,
он заключил, что едва избежал
женитьбы на иррациональной личности,
хотя и решил про себя,
что когда в следующий раз
будет свататься,
может, и не будет перечислять
всех женщин, которых прослушивал на роль.
(Смех)
Но по сути верно!
Вы должны смотреть на альтернативы,
чтобы найти своё предназначение,
или вы боитесь слова «предназначение»?
Пугает ли вас слово «предназначение»?
Вот о чём мы говорим,
и если вы не найдёте
высочайшего проявления своего таланта,
если вы удовольствуетесь
«интересным» — наплевать что это будет —
знаете ли, что случится
в конце вашей длинной жизни?
Ваши друзья и семья
соберутся на кладбище,
и там рядом с вашей могилкой
будет надгробие,
на котором
будет выгравировано следующее:
«Здесь лежит выдающийся инженер,
который изобрёл липучку».
Но вот что гласило бы это надгробие
в альтернативной жизни.
Вот что могло бы быть на нём,
окажись ваш талант огромным:
«Здесь лежит последний лауреат
Нобелевской премии по физике,
сформулировавший
Великую Общую Теорию Поля
и продемонстрировавший практичность
двигателя искривлённого пространства».
(Смех)
«Липучка», тоже мне. (Смех)
Одно было выдающейся карьерой.
Другое — упущенной возможностью.
Но те из вас, кто,
не взирая на все эти оправдания
найдут свою страсть,
у вас всё равно не получится.
У вас не получится, потому что
вы не собираетесь этого делать,
потому что вы придумаете
новое оправдание,
этакое оправдание бездеятельности,
и это оправдание
я так часто слышал.
«Да, я бы гнался
за выдающейся карьерой,
но я ценю человеческие отношения
больше достижений.
Я хочу быть замечательным другом,
хочу быть прекрасным семьянином,
хочу быть замечательным родителем —
и не пожертвую это
на алтарь великих достижений».
(Смех)
Что вы хотите от меня услышать?
Что вы в самом деле хотите,
чтобы я сказал сейчас?
«Честное слово, клянусь,
что не бью детей». (Смех)
Хмм? Взгляните на мировоззрение,
что вы себе состроили.
Вы герой без преград, а я, предположив
столь деликатно, что вы могли бы
желать выдающейся карьеры,
должен ненавидеть детей.
Я не злобен к детям. Я их не бью.
Да, был тут малыш, бродивший по зданию,
когда я сюда пришёл.
Нет, я не бил его.
Конечно, мне пришлось ему сказать,
что здание только для взрослых,
и чтобы он шёл вон.
Он что-то промямлил про свою маму,
а я сказал ему, что она
наверняка и так найдёт его снаружи.
Последний раз, что я видел его,
он рыдал на ступеньках.
Вот нюня. (Смех)
А вы что хотите?
Вы это ожидаете услышать от меня?
Вы действительно думаете,
вы действительно считаете приемлемым,
что вам придётся впутывать детей
и использовать их как щит?
Вы знаете, что произойдёт однажды
с вами, идеальным родителем ?
Придёт к вам малыш однажды и скажет:
«Я знаю, кем я хочу быть.
Я знаю, что я собираюсь сделать в жизни».
Вы так счастливы. Вы хотите
услышать это от ребёнка,
потому что он силён в математике,
и вы знаете,
что продолжение вам понравиться.
Ваш малыш говорит: «Я решил,
что хочу стать волшебником.
Я хочу исполнять
волшебные фокусы на сцене».
(Смех)
И что вы скажете?
Вы скажете,
«Ммм ... малыш, это рискованно.
Может не выйти, малыш.
На этом много не заработаешь, малыш.
Знаешь ли, ну, я не знаю, малыш,
надо бы тебе ещё об этом подумать, малыш,
ты так силен в математике,
почему бы тебе…»
А малыш прерывает вас и говорит:
«Но это моя мечта.
Я мечтаю этим заниматься».
И что же вы скажете?
Знаете, что же вы скажете?
«Слушай, малыш. У меня тоже
однажды была мечта, но… но…»
И как вы собираетесь
закончить предложение с вашим «но»?
«… Но. У меня тоже однажды была мечта,
малыш, но я побоялся последовать ей».
Или же, вы так ему скажете?
«У меня однажды была мечта, малыш.
Но потом родился ты». (Смех)
(Смех) (Аплодисменты)
Так вы в самом деле
хотите использовать вашу семью?
Вы в самом деле хотите
всегда смотреть на супруга и ребёнка
и видеть своих тюремщиков?
Было же что-то,
что вы могли бы сказать вашему малышу,
когда он или она сказали:
«У меня есть мечта».
Вы могли бы сказать,
посмотреть в лицо малышу, и сказать:
«Иди за ней, малыш,
также, как сделал я».
Но вы не сможете это сказать,
раз вы так не сделали.
Вы не можете.
(Смех)
И так грехи родителей
переходят на бедных детей.
Зачем вам искать убежище
в человеческих отношениях,
если вы решаете не искать
и не следовать своей страсти?
Вы знаете почему.
В глубине души вы знаете почему,
и я чрезвычайно серьёзен.
Вы знаете,
почему вы угреетесь, размякнете
и укутаетесь в человеческих отношениях.
Это потому что вы…
Вы знаете, кто вы.
Вы боитесь следовать своей страсти.
Вы боитесь показаться нелепым.
Вы боитесь попробовать.
Вы боитесь возможной неудачи.
Прекрасный друг, прекрасный супруг,
прекрасный родитель, прекрасная карьера.
Разве это не комплект? Не вы ли это?
Как одно может быть без другого?
Но вы боитесь.
Поэтому и не выйдет у вас
выдающейся карьеры, если не…
«Если не» —
самые бередящие из всех слов.
Если не.
Но слова «если не» также привязаны
к другой, самой ужасающей фразе,
«Вот было бы у меня…»
«Вот было бы у меня…»
Если когда-нибудь эта мысль
срикошетит у вас в мозгу,
ох, будет больно.
Вот причины,
по которым у вас не выйдет
выдающейся карьеры,
если не…
если не…
Спасибо. (Аплодисменты)
Chcem s vami dnes hovoriť o tom,
prečo si nevybudujete fantastickú kariéru. (Smiech)
Som ekonóm. Venujem sa žalosti.
Koniec-koncov, každý je pripravený na žalostné poznámky.
Chcem hovoriť iba s tými z vás, ktorí chcú fantastickú kariéru.
Viem, že niektorí
ste sa už rozhodli, že chcete dobrú kariéru.
Vám sa to tiež nepodarí -- (Smiech) --
pretože -- Páni, tak veľmi vás teší zlyhanie. (Smiech)
Všetci ste tu Kanaďania, to sa pozná. (Smiech)
Tí z vás, ktorí chcete dobrú kariéru, neuspejte,
pretože v dnešnej dobe všetky dobré zamestnania miznú.
Existuju fantastické zamestnania a fantastické kariéry,
a potom existujú zamestnania, kde sa pracuje priveľa,
stresu je priveľa, pijú vám krv a zničia vašu dušu
a nič medzi tým prakticky neexistuje.
Takže tí, ktorí budú hľadať dobrú prácu, neuspejú.
Budem však hovoriť o tých, ktorí si hľadajú fantastickú prácu,
fantastickú kariéru a o tom, prečo neuspejú.
Prvým dôvodom je, že aj keď vám ľudia nespočetne veľakrát povedia:
„Ak chceš fantastickú kariéru, musíš nasledovať svoju vášeň,
musíš nasledovať svoje sny, musíš nasledovať
to, čo ťa v živote najviac fascinuje,"
počúvate to stále dokola, a potom sa rozhodnete
neurobiť to. Nezáleží na tom, koľkokrát si zaobstaráte
Stanfordskú promočnú reč Stevena J.,
pozriete si ju a rozhodnete sa nekonať.
Nie som si celkom istý, prečo sa rozhodnete nekonať.
Ste príliš leniví. Je to príliš ťažké.
Bojíte sa, že budete hľadať svoju vášeň a keď ju nenájdete,
budete sa cítiť ako idiot, a tak si hľadáte výhovorky,
prečo svoju vášeň nehľadať.
Sú to výhovorky, dámy a páni.
Prejdeme si celý zoznam, vašu kreativitu
a vymýšľanie výhovoriek, prečo nerobiť to, čo skutočne
musíte urobiť, aby ste mali fantastickú kariéru.
Výborná výhovorka je napríklad:
„Nuž... fantastické kariéry sú popravde pre väčšinu ľudí
len vecou šťastia, takže budem len tak postávať
a snažiť sa mať šťastie a ak budem mať šťastie,
budem mať fantastickú kariéru. Ak nie, budem mať dobrú kariéru."
Ale dobrá kariéra je nemožná, takže toto fungovať nebude.
Ďalšia vývhorka znie: „Áno, existujú výnimoční ľudia,
ktorí nasledujú svoju vášeň, ale tí sú geniálni.
Sú Steven J. Ja nie som génius.
Keď som mal päť, myslel som si, že som génius,
ale učitelia mi to už dávno vytĺkli
z hlavy." (Smiech) Hm?
„A viem, že som tak akurát schopný."
Keby sme žili v 50-tych rokoch,
byť akurát schopný by úplne
stačilo na fantastickú kariéru.
Ale viete čo? Už je skoro rok 2012 a oznámiť svetu
„Som úplne, akurát schopný,"
znamená odsúdiť sa na slabú pochvalu.
A, samozrejme, ďalšia výhovorka:
„Veď ja by som to urobil, vážne, ale, ale,
no, veď... nie som predsa divný.
Každý vie, že ľudia, ktorí nasledujú svoje vášne
sú do istej miery fanatickí. Čudní? Hm? Hm? Okej?
Viete, na hranici medzi šialnecom a géniom.
A ja nie som divný. Čítal som biografiu Stevena J.
Bože, ja nie som ten človek. Ja som milý.
Som normálny. Som milý, normálny človek
a milí, normálni ľudia
nemajú vášne.
Ach. Ale keď ja aj tak chcem fantastickú kariéru.
Nie som pripravený nasledovať svoju vášeň, ale viem,
čo urobím, lebo mám, mám riešenie,
mám stratégiu.
Tú, o ktorej mi povedali maminka a ocko.
Maminka a ocko mi povedali, že ak budem tvrdo pracovať,
budem mať dobrú kariéru. Takže ak človek tvrdo pracuje
a má dobrú kariéru, ak pracuje veľmi veľmi veľmi tvrdo,
bude mať fantastickú kariéru. Nedáva to zmysel,
teda - matematicky?"
Hmm. Nedáva. (Smiech)
Ale dokázali ste si to nahovoriť.
Viete čo? Poviem vám tajomstvo.
Chcete pracovať? Chcete pracovať veľmi veľmi veľmi tvrdo?
Viete čo? Podarí sa vám to. Svet vám dá možnosť
pracovať veľmi veľmi veľmi veľmi tvrdo,
ale ste si istí, že vám to zabezpečí
fantastickú kariéru, aj keď všetky fakty dokazujú opak?
Tak predpokladajme, venujme sa len tým z vás,
ktorí sa snažia nájsť svoju vášeň.
Vy skutočne rozumiete tomu, že to vážne musíte urobiť
a vykašľať sa na výhovorky. Snažíte sa nájsť svoju vášeň
a ste z toho takí šťastní.
Našli ste niečo, čo vás zaujíma.
Mám záujem! Mám záujem! Hovorte mi o tom.
Poviete: „Mám záujem!" Ja poviem: „To je úžasné!
A čo, čo mi chcete povedať? Že --
„No, že mám záujem."
Poviem: „Máte vášeň?"
„Mám záujem," poviete vy.
S čím sa dá porovnať váš záujem?
„No, zaujíma ma toto."
A čo ostatné ľudské konanie?
„To ma nezaujíma."
Všetko ste ho videli, však?
„Nie. Nie tak celkom."
Vášeň je vaša najväčšia láska.
Vášeň je to, čo vám pomáha tvoriť,
najvyššie vyjadrenie vášho talentu.
Vášeň, záujem - to nie je to isté.
Skutočne pôjdete za svojou láskou a poviete:
„Vydaj sa za mňa! Si taká zaujímavá." (Smiech)
Nestane sa to. Nevyjde to a umriete sami. (Smiech)
To, čo chcete, čo chcete, čo chcete,
to je vášeň. Je to viac než záujem.
Potrebujete 20 záujmov, a potom vás jeden z nich,
len jeden vás schmatne, jeden vás osloví
viac ako všetko ostatné -- vtedy objavíte
svoju najväčšiu lásku v porovnaní so všetkým ostatným,
čo vás zaujíma -- a tak vyzerá vášeň.
Mám kamaráta, požiadal svoju priateľku o ruku.
Bol ekonomicky rozumný.
Povedal svojej priateľke: „Vezmime sa.
Spojme svoje záujmy."
(Smiech)
Vážne to povedal.
„Skutočne ťa milujem," povedal. „Milujem ťa hlboko, milujem ťa
viac než každú ženu, s ktorou som sa kedy stretol.
Milujem ťa viac než Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
vtedy som bol na výmennom pobyte v Nemecku." (Smiech)
„Milujem ťa viac než..."
Dobre! Odišla v polke vypočitávania
jeho lásky k nej.
Po tom, ako sa dostal z prekvapenia z toho, že ho, veď viete,
odmietla, usúdil, že len o vlások unikol manželstvu
s iracionálnou osobou,
aj keď si dal záväzok, že keď bude nabudúce
niekoho žiadať o ruku, zrejme nebude nutné vymenovať
všetky ženy, ktoré boli na konkurze na túto úlohu. (Smiech)
Ale pointa ostáva. Musíte hľadať alternatívy,
aby ste našli svoj osud,
alebo sa bojíte slova „osud"?
Desí vás slovo „osud"?
O tom tu hovoríme a ak nenájdete
najvyššie vyjadrenie svojho talentu, ak sa uspokojíte
so „zaujímavým", nech to znamená čokolvek,
viete, čo sa stane na konci vášho dlhého života?
Vaši priatelia a rodina sa zídu na cintoríne,
kde nad vaším hrobom bude náhrobný kameň
a na tom náhrobnom kameni bude nápis:
„Tu leží významný inžinier, ktorý vynašiel suchý zips."
Ale na tom náhrobnom kameni malo stáť,
v alternatívnom živote,
keby to bolo vaším najvyšším vyjadrením talentu, stálo by tam:
„Tu leží laureát Nobelovej ceny za fyziku,
ktorý sformuloval Teóriu veľkého zjednotenia polí
a demonštroval účelnosť warp pohonu."
(Smiech)
Vážne, suchý zips. (Smiech)
Jedno z toho bola fantastická kariéra.
Druhé premeškaná šanca.
Ale niektorí z vás
aj napriek všetkým výhovorkám
nájdu svoju vášeň
a aj tí zlyhajú.
Zlyháte, lebo
to aj tak neurobíte,
pretože si vymyslíte novú výhovorku,
hocijakú výhovorku, ktorá vám zabráni niečo robiť,
túto výhovorku som počul už veľakrát.
„Áno, šiel by som za fantastickou kariérou, ale
viac si vážim vzťahy ako úspech.
Chcem byť fantastickým priateľom. Chcem byť fantastickým manželom.
Chcem byť fantastickým rodičom a nezložím toto všetko
na oltár fantastických úspechov."
(Smiech)
Čo chcete, aby som povedal?
Skutočne chcete, aby som vám povedal:
„Vážne, prisahám, že nekopem do detí." (Smiech)
Hm? Pozrite sa na svetonázor, ktorý ste si vybrali.
Ste hrdina, nech sa deje čokoľvek a ja, keďže som
veľmi jemne naznačil, že možno túžite po fantastickej kariére,
musím nenávidieť deti. Ale nie je to tak. A ani do nich nekopem.
Áno, keď som sem prišiel, stretol som v budove dieťa
a nie -- nekopol som ho. (Smiech)
Samozrejme, musel som mu povedať, že budova je iba pre dospelých
a že musí odísť.
Zošomral niečo o svojej mame,
a tak som mu povedal, že ho určite nájde aj vonku.
Naposledy som ho videl, keď na schodoch plakal. (Smiech)
Slaboch. (Smiech)
Ale o čo ide? Vy skutočne čakáte, že to poviem.
Skutočne si myslíte, že je vhodné,
aby ste zobrali deti
a použili ich ako štít?
Viete, čo sa jedného dňa stane,
vy... vy ideálny rodič?
Dieťa za vami jedného dňa príde a povie:
„Viem, čím chcem byť.
Viem, čo budem v živote robiť."
Budete takí šťastní. Toto je rozhovor,
ktorý chcú rodičia počuť, lebo vaše dieťa je dobré v matike
a vy viete, že to, čo povie teraz, sa vám bude páčiť.
Dieťa vraví: „Rozhodol som sa,
že chcem byť kúzelníkom.
Chcem predvádzať kúzla na javisku."
(Smiech)
A čo na to vy?
Poviete, poviete:
„Ehm... to je riskantné, zlatko.
Možno sa ti to nepodarí. Veľa na tom nezarobíš, zlatko.
Vieš, ja neviem...
možno by si si to mal ešte premyslieť, zlatko,
matika ti ide, prečo radšej..."
A dieťa vás preruší a povie:
„Ale toto je môj sen. Snívam o tom, že budem robiť toto."
A čo poviete vy?
Viete, čo mu poviete?
„Pozri, aj ja som raz mal sen, ale... ale."
Ako dokončíte vetu s tým svojím „ale"?
„... Ale. Aj ja som raz mal sen, ale príliš som sa bál ísť si za ním."
Alebo mu poviete toto?
„Aj ja som raz mal sen, zlatko.
Ale potom si sa narodil ty." (Smiech)
(Smiech) (Potlesk)
Skutočne chcete využívať svoju rodinu,
skutočne sa raz chcete pozrieť na svojho manžela/manželku
a na svoje dieťa a vidieť svojho väzenského dozorcu?
Svojmu dieťaťu ste mohli čosi povedať,
keď vám povedalo „Mám sen."
Mohli ste povedať, pozrieť sa dieťaťu do očí a povedať:
„Choď si za ním, zlatko,
presne tak ako ja."
Ale nebudete mu to môcť povedať,
lebo ste tak neurobili. Preto to nejde. (Smiech)
A tak hriechy rodičov
prechádzajú na úbohé deti.
Prečo hľadáte vo vzťahoch výhovorku,
aby ste nemuseli hľadať a nasledovať svoju vášeň?
Viete prečo.
V srdci viete, prečo
a to myslím smrteľne vážne.
Viete, prečo sa pohodlne neuvelebíte
vo vzťahoch.
Pretože sa...
Viete, čo robíte.
Bojíte sa nasledovať svoju vášeň.
Bojíte sa, že budete vyzerať smiešne.
Bojíte sa skúsiť to. Bojíte sa, že zlyháte.
Fantastický priateľ, fantastický manžel, fantastický rodič, fantastická kariéra.
Nejde to všetko ruka v ruke? Nie ste to vy?
Ako môžete byť jedno a nebyť druhé?
Ale bojíte sa.
A práve preto nebudete mať fantastickú kariéru, iba ak --
iba ak -- slovné spojenie, ktoré evokuje viac než ktorékoľvek iné --
iba ak.
Ale „iba ak" sa tiež spája
s ďalšou, veľmi desivou frázou:
„Keby som len..."
„Keby som len..."
Ak sa vám niekedy bude táto myšlienka ozývať v mozgu,
bude to veľmi bolieť.
Takže toto sú mnohé dôvody,
prečo sa vám nepodarí
mať fantastíckú kariéru,
iba ak...
Iba ak.
Ďakujem. (Potlesk)
Ovog popodneva sa vama
želim da prodiskutujem o tome
zašto nećete ostvariti
sjajnu karijeru. (Smeh)
Ja sam ekonomista.
Bavim se sumornim stvarima.
Kraj je dana, vreme je
za sumorna zapažanja.
Želim da razgovaram samo
sa onima koji priželjkuju sjajnu karijeru.
Poznato mi je i da su neki od vas
već odlučili
da žele dobru karijeru.
Ni vi nećete uspeti - (Smeh)
iz razloga što - oh, ala ste vi veseli
zbog neuspeha. (Smeh)
To su sigurno ovi iz Kanade. (Smeh)
Oni koji se trude da ostvare
dobre karijere, neće uspeti u tome,
jer činjenica je da dobri poslovi
danas nestaju.
Postoje sjajni poslovi i sjajne karijere,
a postoje i oni iscrpljujući,
visoko stresni,
eksploatatorski, krvnički poslovi,
i bukvalno ništa između ova dva.
Tako da neće uspeti
oni koji traže dobre poslove.
Govoriću o onima koji traže
sjajne poslove, sjajne karijere
i razlozima zbog kojih
vi nećete uspeti u tome.
Prvi razlog je taj što, bez obzira
koliko puta vam ljudi kažu:
"Ako želiš sjajnu karijeru,
moraš da slediš svoju strast,
moraš da slediš svoje snove,
moraš da slediš
ono što te najviše fascinira u životu, "
vi to slušate iznova i iznova
i onda odlučite da to ne učinite.
Nevažno je koliko puta ste preslušali
obraćanje Stiva Džobsa na Stanfordu,
i dalje ga gledate i odlučujete
da to ne učinite.
Nisam baš siguran
zašto donosite takvu odluku.
Suviše ste lenji da to učinite.
Suviše vam je teško.
Strah vas je da ćete se osetiti kao budala
ako ne pronađete svoju strast,
i tada smišljate izgovore o tome
zašto ne želite da se upuštate
u istraživanje svojih strasti.
A to su, dame i gospodo, izgovori.
Videćemo čitav spisak vaše kreativnosti
i smišljanja izgovora da ne učinite
ono što zaista treba da učinite,
ako želite da ostvarite sjajnu karijeru.
Na primer, jedan od vaših
velikih izgovora je:
"Sjajne karijere su,
bez sumnje, za većinu ljudi
samo pitanje sreće,
tako da ću ja da stojim sa strane,
trudiću se da me pogleda sreća
i ako se to desi imaću sjajnu karijeru.
Ako ništa, imaću dobru karijeru."
Ali dobra karijera nije moguća,
tako da vam to neće uspeti.
Vaš drugi izgovor je:
"Slažem se, postoje posebni ljudi
koji slede svoje strasti,
ali to su genijalci.
To je Stiv Džobs. Ja nisam genije.
Kada sam imao pet godina,
mislio sam da sam genije,
ali su mi nastavnici još davno
izbili iz glave tu misao."
(Smeh). Hm?
"A sada znam da sam potpuno kompetentan."
Vidite, da je ovo 1950. godina,
vaša stručnost bi vam
omogućila sjajnu karijeru.
A sada, evo, skoro je 2012. i ako kažete:
"Ja sam skroz, potpuno kompetentan,"
to vam je izuzetno slaba
i neuverljiva preporuka.
I naravno, još jedan izgovor:
"Pa, radio bih ja to, da, ali ipak,
nisam ja neki čudak.
Poznato je da su ljudi
koji slede svoje strasti pomalo opsesivni.
Pomalo čudni? Je l' tako?
Znate ono, tanka linija
između ludila i genijalnosti.
Ja nisam takav.
Čitao sam ja biografiju Stiva Džobsa.
O, ne. Ja nisam takav. Ja sam umeren.
Ja sam normalan.
Ja sam umerena, normalna osoba,
a takve normalne, fine osobe
nemaju strasti.
Ali, ja i dalje želim sjajnu karijeru.
Nisam spreman da sledim svoje strasti
i znam šta ću da radim,
zato što ja imam rešenje,
imam strategiju.
Tata i mama su mi pričali o tome.
Rekli su mi ako budem vredno radio,
imaću dobru karijeru.
Ako vredno radite,
imaćete dobru karijeru,
a ako baš istinski vredno radite,
imaćete sjajnu karijeru.
Matematički, ovo ima smisla, zar ne?"
Pa... Nema. (Smeh)
Ali sebe ste uspeli da ubedite u to.
Znate šta? Otkriću vam tajnu.
Hoćete da radite? Baš istinski vredno?
Znate šta? Uspećete.
Svet će vam dati šansu
da radite baš, baš vredno
i naporno, ali...
da li ste sigurni da će vam dati
i sjajnu karijeru
kada sve upravo govori suprotno?
Hajde da pretpostavimo,
pozabavimo se onima među vama
koji pokušavaju da pronađu svoju strast.
Jasno vam je da to zaista
treba da učinite, bez obzira na izgovore.
Trudite se da pronađete svoju strast
i srećni ste.
Pronašli ste nešto što vas zanima.
To me zanima! To me zanima!
Vi tako kažete.
Kažete: "To me zanima!"
A ja kažem: "Odlično!
A šta, zapravo, pokušavate da mi kažete?"
"Pa, to me zanima."
A ja vas pitam: "Da li imate strast?"
A vi kažete: "To me zanima."
To vas zanima u poređenju sa čim?
"Pa, ovo me zanima."
A šta je sa ostalim
aktivnostima čovečanstva?
"One me ne zanimaju."
Sigurno ste ih sve sagledali, zar ne?
"Pa, ne baš."
Strast je vaša najveća ljubav.
Upravo strast će vam pomoći da ostvarite
najviši izraz svog talenta.
Strast i interesovanje nisu iste stvari.
Zaista ćete otići
do svoje drage i reći joj:
"Udaj se za mene.
Baš si mi interesantna." (Smeh)
To se neće desiti i umrećete sami. (Smeh)
Ono što vam je potrebno, zaista potrebno
je strast.
Ona je iznad interesovanja.
Potrebno vam je 20 interesovanja,
a onda će možda jedno od njih,
da vas zaokupi, da vas osvoji
više od ostalih i onda ste možda pronašli
svoju najveću ljubav u odnosu
na sve druge stvari
koje vas zanimaju, a upravo to je strast.
Imam jednog prijatelja,
on je zaprosio svoju dragu.
Inače je sklon racionalnoj potrošnji.
Rekao joj je: "Hajde da se venčamo.
Hajde da objedinimo interese."
(Smeh)
Zaista je tako bilo.
"Volim te iskreno," reče.
"Volim te istinski.
Volim te više od svih žena
koje sam ikada sreo.
Volim te više od Meri,
Džejn, Suzi, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel -
bio sam tad na razmeni u Nemačkoj." (Smeh)
"Volim te više od -"
Dobro! Izašla je iz sobe
u sred njegovog nabrajanja
svoje ljubavi.
Kada se malo oporavio nakon
što je iznenađujuće odbijen,
zaključio je da je malo falilo
da se oženi neracionalnom osobom,
i napravio je sebi podsetnik
da kada sledeći put
bude nameravao da zaprosi nekoga,
možda i nije neophodno da nabraja
sve žene kojima je ranije nudio ovu ulogu.
(Smeh)
Ali poenta ostaje.
Morate sagledati sve alternative
da biste pronašli svoju sudbinu,
ili se možda plašite reči "sudbina"?
Plaši li vas reč "sudbina"?
Upravo o tome razgovaramo
i ako ne pronađete
najviši izraz svog talenta,
ako se zadovoljite "interesantnim",
šta god to značilo,
znate li šta će se desiti
na kraju vašeg dugog života?
Vaši prijatelji i rodbina
će se okupiti na groblju,
a tamo, pored vašeg groba,
nalaziće se spomenik,
a na njemu će pisati:
"Ovde leži slavni inženjer koji je izumeo
samolepljivu čičak traku."
Ali u nekom alternativnom životu,
da ste iskoristili
najviši izraz svog talenta,
tamo je trebalo da piše:
"Ovde leži poslednji dobitnik
Nobelove nagrade za fiziku
koji je formulisao
Teoriju velikog ujedinjenja polja
i primenu warp pogona."
(Smeh)
Čičak traka, nego šta. (Smeh)
Jedan primer govori o sjajnoj karijeri.
Drugi o propuštenoj šansi.
Pa opet, neki od vas će,
uprkos svim ovim izgovorima,
pronaći svoju strast,
ali svejedno neće uspeti.
Nećete uspeti zato što
to nećete učiniti,
zato što ćete smisliti neki novi izgovor,
nevažno kakav, a ovaj izgovor
sam čuo na stotine puta.
"Ja bih rado tragao za sjajnom karijerom,
ali vredniji su mi međuljudski odnosi
nego dostignuća.
Želim da budem sjajan prijatelj,
sjajan supružnik.
Želim da budem sjajan roditelj
i to ne želim da žrtvujem
na oltaru velikih dostignuća."
(Smeh)
I šta sad hoćete da vam kažem?
Hoćete li da vam zaista kažem, evo:
"Stvarno, kunem se,
ja ne tučem decu." (Smeh)
Pogledajte malo oko sebe.
Vi ste heroji bez obzira na sve, a ja,
bih, zbog ovog mog finog predloga
da bi možda trebalo
da stremite sjajnoj karijeri,
trebalo da mrzim decu.
Ja ne mrzim decu. Ne tučem ih.
Istina, bio je tu neki klinac
u zgradi kad sam došao,
izgledao je kao da se izgubio, verujte mi,
nisam ga udario. (Smeh)
Naravno, rekao sam mu
da je ova zgrada za odrasle
i da bi trebalo da izađe.
Promrmljao je nešto o svojoj mami
i ja sam mu rekao da će se
verovatno sresti napolju.
Poslednji put kada sam ga video,
plakao je na stepenicama. (Smeh)
Slabić. (Smeh)
I šta sad hoćete?
To i očekujete da vam kažem.
Da li vi zaista mislite da je prikladno
da zapravo decu
iskoristite kao štit?
Vi, savršeni roditelji, znate li
šta će se dogoditi jednog dana?
Doći će vam dete i reći:
"Znam šta hoću da postanem.
Znam šta ću sa svojim životom."
I vi ste presrećni, jer to je rečenica
koju svaki roditelj
želi da čuje, jer vaše dete
je dobro u matematici,
i znate da će vam se dopasti
ono što sledi u nastavku razgovora.
I dete vam kaže: "Odlučio sam
da postanem mađioničar.
Želim da izvodim trikove na sceni."
(Smeh)
A šta ćete vi reći?
Reći ćete:
"Pa, ne znam, rizično je, sine.
Možda ne uspeš. Nema tu novca, sine.
Pa, ne znam, dete,
razmisli ponovo o tome, dete,
dobro ti ide matematika, zašto ne bi..."
A dete vas prekine i kaže:
"Ali to je moj san. Sanjam da to radim."
A šta ćete vi reći?
Hoćete da čujete?
"Slušaj, sanjao sam
i ja svašta, ali - ali."
I kako ćete da završite rečenicu sa "ali"?
"...Ali. Sanjao sam i ja svašta,
ali sam se plašio to da ostvarim."
Ili ćete mu reći ovo?
"Sanjao sam i ja svašta."
Ali onda si se ti rodio." (Smeh)
(Smeh) (Aplauz)
Da li zaista želite da na svoju porodicu,
svog supružnika i svoje dete,
gledate kao na tamničare?
Ima jedna stvar koju biste mogli
da kažete sinu ili ćerki,
kada vam kažu: "Imam san."
Mogli biste da ga pogledate i kažete mu:
"Samo napred,
kao što sam i ja učinio."
Međutim, nećete moći to da mu kažete
zato što to niste učinili.
Tako da ništa od toga.
(Smeh)
I tako se gresi roditelja prenose
na sirotu decu.
Zašto biste se krili
iza međuljudskih odnosa
i to koristili kao izgovor
da ne tragate za svojim strastima?
I sami znate odgovor.
Duboko u sebi znate odgovor,
a ja sam sad smrtno ozbiljan.
I sami znate zašto postajete
tako puni topline i prijatnosti
i zašto se zaodevate
međuljudskim odnosima.
Zato što ste -
I sami znate kakvi ste.
Plašite se da sledite svoje strasti.
Plašite se da ne ispadnete smešni.
Bojite se i da pokušate,
jer se plašite da nećete uspeti.
Sjajan prijatelj, supružnik,
roditelj, sjajna karijera.
Ne ide li to jedno sa drugim?
Zar to niste vi?
Kako to može da ide jedno bez drugog?
Ali, vi se plašite.
I upravo to je razlog zbog kog nećete
ostvariti sjajnu karijeru, osim ako -
osim ako - dve reči
koje najviše od svih pobuđuju -
osim ako.
Međutim, ove reči se takođe vezuju
i za onu drugu, najstrašniju frazu,
"Da sam samo..."
"Da sam samo..."
Ako vam se ikada ovakva misao
bude vrzmala po glavi,
mnogo će vas zaboleti.
Stoga, to su mnogi razlozi
zbog kojih nećete uspeti
da ostvarite sjajnu karijeru,
osim ako...
Osim ako.
Hvala vam. (Aplauz)
ผมอยากจะคุยกับพวกคุณบ่ายนี้
ว่าทำไมคุณไม่มีวันได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
(เสียงหัวเราะ)
ผมเป็นนักเศรษฐศาสตร์ วิชาที่น่าหดหู่
หมดวันแล้ว ก็ถึงเวลาคุยกันเรื่องน่าสิ้นหวัง
ผมอยากจะคุยเฉพาะกับพวกคุณ
คนที่อยากได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
ผมรู้ว่าพวกคุณบางคนตัดสินใจ อยากทำแค่งานดีๆ พอ
พวกคุณก็ไปไม่รอดเหมือนกัน (เสียงหัวเราะ)
เพราะว่า… อะไรกัน ขำกันได้แม้กับเรื่องความล้มเหลว
(เสียงหัวเราะ)
ต้องเป็นพวกแคนาดาแน่ (เสียงหัวเราะ)
พวกที่อยากได้งานดี ก็ไม่มีทางได้
เพราะว่าตอนนี้งานดี ๆ กำลังจะหายไปหมดแล้ว
มีแต่งานที่ยิ่งใหญ่ อาชีพที่ยิ่งใหญ่
หรือไม่ก็งานหนัก ความเครียดสูง
สูบเลือดสูบเนื้อ ทำลายจิตวิญญาณไปเลย
ไม่เหลืออะไรระหว่างสองอย่างนี้แล้ว
งั้นพวกที่กำลังมองหางานดี ๆ ก็ไม่รอด
ต่อไปผมจะคุยกับคนที่กำลังมองหางานที่ยิ่งใหญ่
อาชีพที่ยิ่งใหญ่ แล้วบอกว่าทำไมพวกคุณถึงจะล้มเหลว
เหตุผลแรก ไม่ว่าคนอื่นจะบอกคุณสักกี่รอบว่า
“ถ้าอยากจะทำงานที่ยิ่งใหญ่ คุณต้องไล่ตามฝันของตัวเอง
ไขว่คว้าทำสิ่งที่คุณปรารถนา
ทำสิ่งที่คุณหลงใหลที่สุดในชีวิต”
คุณได้ยินคำพูดนี้ซ้ำแล้วซ้ำอีก แต่คุณก็ไม่เคยเริ่มลงมือทำ
ไม่ว่าคุณจะโหลดดูสุนทรพจน์
พิธีจบการศึกษาที่สแตนฟอร์ดของ สตีฟ จ็อบส์ สักกี่รอบ
คุณก็ยังแค่นั่งดู ไม่เคยลงมือทำ
ผมก็ไม่ค่อยแน่ใจเหมือนกันว่าทำไมคุณตัดสินใจจะไม่ลงมือทำ
คุณอาจจะขี้เกียจเกินไป งานมันอาจจะยากไป
หรือกลัวว่าถ้ามองหาฝันแล้วหาไม่เจอ
คุณจะรู้สึกว่าตัวเองโง่
เลยหาข้ออ้างที่จะไม่เริ่มหาฝันของตัวเองสักที
มันก็แค่ข้อแก้ตัวครับ ท่านสุภาพสตรีและสภาพบุรุษ
เราลองมาไล่กันดู
ว่าคนเรามีความคิดสร้างสรรค์หาข้ออ้าง
ที่จะไม่ทำสิ่งที่จำเป็นเพื่อให้ได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่ เยอะขนาดไหน
ตัวอย่างคำแก้ตัวยอดฮิตก็เช่น
“อาชีพที่ยิ่งใหญ่ สำหรับคนส่วนใหญ่แล้ว
มันต้องเป็นเรื่องของดวงโดยแท้ ฉันเลยจะรอไปเรื่อย ๆ
รอโชคช่วย โชคดีเมื่อไหร่ เดี๋ยวก็มี
งานที่ยิ่งใหญ่ให้ทำเองแหละ
ถ้าไม่มีโชค ก็ยังมีงานดี ๆ ทำ”
แต่งานดีๆ ไม่เหลือแล้ว คิดแบบนี้ก็ไม่รอด
ข้อแก้ตัวอีกแบบ “ก็มีเหมือนกันพวกคนพิเศษ
ที่ไล่ตามฝันของตัวเอง แต่พวกนั้นมันต้องอัจฉริยะ
ต้องคนแบบ สตีฟ จ็อบส์ ฉันไม่ใช่อัจฉริยะ
ตอนฉันห้าขวบ ฉันเคยคิดว่าตัวเองเป็นอัจฉริยะ
แต่บรรดาครูอาจารย์ขจัดความคิดแบบนั้น
จากหัวฉันไปนานนมแล้ว” (เสียงหัวเราะ) หืม?
“แล้วตอนนี้ฉันรู้ว่าฉันเป็นคนมีความสามารถใช้ได้”
นี่ ถ้าตอนนี้เป็นปี 1950
คนมีความสามารถ
ก็อาจจะได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
แต่รู้ไหม? นี่มันเกือบจะปี 2012 แล้ว ไปบอก
ใครต่อใคร “ฉันมีความสามารถพอ”
มันก็เท่ากับด่าว่าตัวเองไม่ได้เรื่อง
แล้วก็ ข้อแก้ตัวอีกแบบ
“ฉันก็อยากทำนะ อยากทำ แต่ แต่
เอ่อ คือ ฉันไม่ใช่พวกประหลาด
ใคร ๆ ก็รู้ว่าพวกที่ไล่ตามความฝันของตัวเอง
มันออกจะคลั่งหน่อย ๆ ออกจะแปลก ๆ
หืม? หืม? ใช่มั๊ย?
มันมีเส้นบาง ๆ ระหว่างความบ้ากับความเป็นอัจฉริยะ
ฉันไม่ได้บ้า ฉันอ่านประวัติชีวิต สตีฟ จ็อบส์ แล้ว
โอ่ย ฉันไม่ใช่เขา ฉันเป็นมิตร
ฉันปกติ ฉันเป็นคนน่าคบและเป็นคนปกติ
แล้วคนน่าคบและปกติก็
จะไม่คลั่งไคล้เรื่องอะไรเป็นพิเศษ
อ่า แต่ฉันก็ยังอยากได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
ฉันไม่พร้อมที่จะไล่ตามฝัน
แต่ฉันรู้ว่าต้องทำอะไร ฉันมี มีทางออก
มีแผนการ
แผนที่คุณแม่กับคุณพ่อบอกฉันไว้
คุณแม่กับคุณพ่อบอกว่าถ้าฉันขยันทำงาน
ฉันก็จะมีงานที่ดี
งั้นถ้าขยันทำงานแล้วจะได้งานดีๆทำ
ถ้าขยันทำงานทุ่มเทมาก ๆ สุด ๆ
ก็ต้องได้งานที่ยิ่งใหญ่ทำ
ฟังดูสมเหตุสมผลทางหลักคณิตศาสตร์ไหม?”
อืม ไม่ (เสียงหัวเราะ)
แต่คุณก็หลอกตัวเองให้เชื่อแบบนั้น
คุณรู้อะไรไหม? จะบอกความลับให้
คุณอยากทำงาน? คุณอยากทำงานหนัก มาก ๆ สุด ๆ
รู้ไหม? คุณจะได้อย่างที่อยาก
โลกจะให้โอกาสคุณทำงานหนัก มาก ๆ สุด ๆ
แต่คุณแน่ใจหรอว่ามันจะทำให้คุณได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
ในเมื่อหลักฐานทั้งหมดชี้ไปในทางตรงกันข้าม?
ลองสมมุติดู สำหรับพวกคุณที่
พยายามหาฝันของตัวเอง
คุณรู้ซึ้งว่าควรต้องลงมือหา
ไม่ต้องสนข้อแก้ตัว คุณพยายามตามฝันของคุณ
แล้วคุณก็มีความสุขมาก
เพราะคุณก็เจอสิ่งที่คุณสนใจ
ฉันมีเรื่องที่สนใจ! ฉันมีเรื่องที่สนใจ! คุณบอกผม
บอกว่า “ฉันมีเรื่องที่สนใจ!” ผมบอกว่า “ยอดเยี่ยม!
แล้วไง แล้วอยากจะบอกอะไรผม? บอกว่าคุณ...”
“ก็ ฉันมีเรื่องที่สนใจไง”
ผมถามกลับ “ถึงขั้นหลงใหลไหม?”
“เป็นเรื่องที่ฉันสนใจ” คุณตอบ
ความสนใจของคุณเทียบกับอะไร?
“ก็ ฉันสนใจเรื่องนี้ไง”
แล้วเรื่องอื่น ๆ ที่มนุษยชาติเขาทำกันล่ะ?
“ฉันไม่สนใจ”
คุณลองทำมาหมดแล้วหรอ?
“เปล่า ยัง”
ความหลงใหล คือสิ่งที่คุณรักที่จะทำที่สุด
ความหลงใหล คือสิ่งที่จะทำให้คุณ
ถ่ายทอดความสามารถของตัวเองออกมาได้ดีที่สุด
ความหลงใหล ความสนใจ เป็นคนละอย่างกัน
คุณจะไปบอกคนรักของคุณเหรอว่า
“แต่งงานกับผมเถอะ คุณน่าสนใจดี” (เสียงหัวเราะ)
ไม่มีทาง ไม่มีทาง คุณได้แก่ตายตัวคนเดียวแน่ (เสียงหัวเราะ)
สิ่งที่คุณต้องการ สิ่งที่คุณต้องการ สิ่งที่คุณต้องการ
คือความหลงใหล มันเหนือกว่าความสนใจ
คุณต้องมีเรื่องที่สนใจสัก 20 เรื่อง แล้วหนึ่งในนั้น
หนึ่งในนั้นอาจจับใจคุณ หนึ่งในนั้นอาจครอบงำจิตใจคุณ
มากกว่าเรื่องอื่นทั้งหมด จุดนั้นคุณอาจได้พบ
สิ่งที่คุณรักที่สุดเทียบกับสิ่งอื่นที่คุณสนใจทั้งหมด
และนั่นคือความหลงใหล
ผมมีเพื่อนอยู่คนนึง ไปขอแฟนสาวแต่งงาน
เขาเป็นคนมีเหตุมีผลในเชิงเศรษฐศาสตร์
เขาบอกแฟนว่า “แต่งงานกันเถอะ
รวมความสนใจของเราเข้าด้วยกัน”
(เสียงหัวเราะ)
เขาพูดแบบนั้นจริง ๆ
“ผมรักคุณจริงๆ” เขากล่าว “ผมรักคุณอย่างลึกซึ้ง
รักมากกว่าผู้หญิงทุกคนที่ผมเคยเจอมา
รักมากกว่า แมรี่ เจน ซูซี่ เพเนโลปี
อิงกริด เกอร์ทรูด เกรอเทล
ตอนนั้นผมไปแลกเปลี่ยนที่เยอรมัน” (เสียงหัวเราะ)
“ผมรักคุณมากกว่า…”
เอ้า! เธอออกไปจากห้องระหว่างที่เขากำลังไล่เรียงรายชื่อ
ของคนรักเก่าไปครึ่งทาง
พอเขาหายงง จากการถูก
ปฏิเสธ เขาได้ข้อสรุปว่า เขาเพียงรอดตัวไม่ต้อง
แต่งงานกับคนไม่มีเหตุผลได้อย่างฉิวเฉียด
แต่เขาก็ได้ข้อคิดว่าคราวหน้า
ถ้าจะขอใครแต่งงาน คงไม่จำเป็นต้องไล่เรียง
รายชื่อผู้หญิงมาคัดตัวบทเจ้าสาวกับเขา (เสียงหัวเราะ)
แต่ประเด็นยังคงอยู่ คุณต้องมองหาทางเลือกอื่น
เพื่อค้นหาโชคชะตาของคุณให้พบ
หรือว่าคุณกลัวคำว่า “โชคชะตา”?
คำว่า “โชคชะตา” ทำให้คุณกลัวรึเปล่า?
นี่คือประเด็นที่เรากำลังพูดถึง ถ้าคุณไม่มองหา
วิธีถ่ายทอดความสามารถสุดยอดของคุณออกมา แล้วคุณพอใจ
กับแค่ “ความสนใจ” ไม่ว่ามันหมายความว่าอะไรก็ตาม
จะมีอะไรเกิดขึ้นตอนคุณตาย?
เพื่อน พ่อแม่ ญาติ พี่น้องมางานศพคุณ
ข้างหลุมฝังศพคุณจะมีศิลาจารึกข้อความไว้
ถ้อยคำบนศิลากล่าวว่า
“วิศวกรผู้โด่งดัง ผู้ประดิษฐ์แถบตีนตุ๊กแก นอนอยู่ ณ ที่นี้”
แต่คำบนศิลานั้นควรจะเป็นอะไร
ในอีกชีวิตนึง
ถ้อยคำนั้นควรจะได้เอ่ยถึงความสามารถสุดยอดของคุณ
ว่า “เจ้าของรางวัลโนเบลสาขาฟิสิกส์คนสุดท้าย
ผู้คิดค้นทฤษฎีแห่งสรรพสิ่ง
และสาธิตความเป็นไปได้ของการวาร์ป นอนอยู่ ณ ที่นี้”
(เสียงหัวเราะ)
แถบตีนตุ๊กแกเทียบไม่ติด (เสียงหัวเราะ)
อันนึงเป็นอาชีพที่ยิ่งใหญ่
อันนึงเป็นโอกาสที่เสียไป
แต่ก็ยังมีพวกคุณบางคน
แม้จะมีข้อแก้ตัวต่างๆ เหล่านี้ คุณจะหา
และเจอสิ่งที่คุณหลงใหล
แล้วคุณก็จะยังล้มเหลวอยู่ดี
คุณจะล้มเหลว เพราะ
เพราะคุณจะไม่ลงมือทำ
เพราะคุณจะประดิษฐ์ข้ออ้างใหม่
แก้ตัวว่าทำไมไม่ลงมือทำ และนี่เป็นคำแก้ตัว
ที่ผมได้ยินมาแล้วหลายรอบ
“ใช่ ฉันจะไขว่คว้างานที่ยิ่งใหญ่ แต่ฉันให้ค่า
ความสัมพันธ์ระหว่างมนุษย์สูงกว่าความสำเร็จ
ฉันอยากจะเป็นเพื่อนที่ดีเยี่ยม เป็นคู่ครองที่เพียบพร้อม
เป็นพ่อแม่ที่ประเสริฐ ฉันจะไม่ยอมแลกความสัมพันธ์เหล่านั้น
ให้ได้ความสำเร็จที่ยิ่งใหญ่มาหรอก”
(เสียงหัวเราะ)
แล้วคุณอยากให้ผมพูดอะไร?
เอาจริง ๆ แล้วคุณอยากให้ผมพูดอะไร จะบอกให้
“จริง ๆ นะ ผมสาบานว่าจะไม่เตะเด็ก” (หัวเราะ)
หืม? ดูที่มุมมองต่อโลกที่คุณสร้างให้กับตัวเอง
คุณเป็นพระเอกแน่นอน แล้วผมเสนอคุณ
แบบนุ่มนวล ว่าถ้าอยากได้งานที่ยิ่งใหญ่
คุณต้องเกลียดเด็ก ผมไม่ได้เกลียดเด็ก ผมไม่เตะเด็ก
ใช่ มีเด็กน้อยคนนึงเดินหลงอยู่ในตึกนี่
ตอนผมมาถึง แต่ เปล่า ผมไม่ได้เตะเด็กนั่น (หัวเราะ)
แน่นอน ผมต้องบอกเด็กคนนั้นว่าตึกนี่สำหรับผู้ใหญ่เท่านั้น
แล้วให้เขาออกไป
เด็กคนนั้นบ่นพึมพำถึงแม่
ผมเลยบอกว่าคุณแม่อาจจะหาหนูอยู่ด้านนอกก็ได้
ผมเห็นเด็กนั่นครั้งสุดท้าย นั่งร้องไห้อยู่ตรงบันได (หัวเราะ)
เด็กขี้แย (หัวเราะ)
แต่คุณหมายความว่าไง? คุณอยากให้ผมพูดแบบนั้น
คุณคิดจริง ๆ คุณคิดจริง ๆ เหรอ ว่ามัน
สมควรแล้ว ที่จะเอา
เด็กมาเป็นโล่กำบังตัวเอง?
คุณรู้ว่าวันหนึ่งอะไรจะเกิดขึ้น
คุณ คุณที่เป็นพ่อแม่ในอุดมคติ คุณ?
วันนึง ลูกคุณจะมาบอกคุณว่า
“หนูรู้ว่าหนูอยากเป็นอะไร
หนูรู้ว่าจะทำอะไรกับชีวิต”
คุณมีความสุขมาก นี่เป็นบทสนทนา
ที่พ่อแม่อยากได้ยินจากลูก เพราะว่าลูกคุณเก่งเลข
คุณรู้ว่าลูกกำลังจะบอกสิ่งที่คุณอยากได้ยิน
ลูกบอกต่อไปว่า “หนูตัดสินใจ
จะเป็นนักมายากล
หนูอยากเล่นกลบนเวที”
(เสียงหัวเราะ)
แล้วคุณจะพูดอะไรต่อ?
คุณพูด คุณพูดว่า
“เอิ่ม… นั่นมันเสี่ยงนะลูก
อาจล้มเหลวนะลูก ได้เงินไม่เยอะด้วยนะลูก
รู้ไหม ไม่รู้ซิลูก
ลูกน่าจะคิดทบทวนดูอีกที
หนูเก่งเลขมาก ทำไมลูกไม่…”
แล้วลูกคุณขัดขึ้นมาว่า
“แต่นี่มันความฝันของหนู ความฝันที่หนูอยากทำ”
แล้วคุณจะพูดอะไรต่อ?
รู้มั๊ยว่าคุณจะพูดว่าไง?
“นี่ลูก พ่อก็เคยมีความฝันเหมือนกัน แต่... แต่”
แล้วคุณจะจบประโยคที่มีคำว่า “แต่” นี่ยังไง?
“... แต่ พ่อก็เคยมีความฝันเหมือนกันลูก
แต่แล้วก็กลัวที่จะไล่ตามฝันนั้น”
หรือคุณจะบอกลูกแบบนี้?
“พ่อก็เคยมีความฝันลูก
แต่แล้วลูกก็เกิดมา” (เสียงหัวเราะ)
(เสียงหัวเราะ) (ปรบมือ)
คุณอยากจะใช้ครอบครัวตัวเอง
อยากจะมองสามีหรือภรรยาของคุณ ลูกคุณ
แล้วเห็นเหมือนเขาเป็นผู้กุมขังคุณเหรอ?
สิ่งที่คุณน่าจะได้บอกกับลูกคุณ
เมื่อลูกคุณมาบอกว่า “หนูมีความฝัน”
คุณน่าจะพูดได้ว่า จ้องมองที่ใบหน้าของลูก แล้วพูดว่า
“เอาเลยลูก
อย่างที่พ่อเคยทำมาแล้ว”
แต่คุณพูดแบบนั้นไม่ได้หรอก
เพราะคุณไม่เคยทำ คุณเลยพูดไม่ได้ (เสียงหัวเราะ)
แล้วตราบาปของพ่อแม่ก็
จะไปตกสู่เด็กที่น่าสงสาร
ทำไมคุณถึงใช้ความสัมพันธ์ระหว่างมนุษย์
เป็นข้ออ้างเลี่ยงที่จะไม่ไล่ตามสิ่งที่คุณหลงใหล?
คุณรู้ว่าทำไม
ลึก ๆ แล้วคุณรู้แก่ใจดีว่าทำไม
แล้วผมกำลังพูดอย่างจริงจัง
คุณรู้ว่าทำไมคุณอยากรู้สึกอุ่นใจ
โดยเอาความสัมพันธ์ระหว่างมนุษย์มาห่อหุ้มตัวเองไว้
นั่นก็เพราะว่าคุณ
คุณรู้ตัวคุณเอง
คุณกลัวที่จะไล่ตามสิ่งที่คุณหลงใหล
กลัวที่จะถูกมองเป็นตัวตลก
กลัวที่จะลอง กลัวว่าคุณอาจจะล้มเหลว
เพื่อนที่ดีเยี่ยม เป็นคู่ครองที่เพียบพร้อม
พ่อแม่ที่ประเสริฐ อาชีพที่ยิ่งใหญ่
ไม่ได้มาด้วยกันเหรอ? ไม่ใช่สิ่งที่คุณเป็นหรอ?
คุณเป็นแค่หนึ่งในนั้น โดยไม่เป็นอันอื่นได้หรอ?
แต่คุณก็ยังกลัว
และนั่นคือเหตุผลว่าทำไมคุณไม่มีทางได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
เว้นแต่ว่า…
เว้นแต่ว่า คำที่ชวนให้นึกถึงอะไรมากมายที่สุด
ในบรรดาคำภาษาอังกฤษ…
เว้นแต่ว่า
แต่คำว่า เว้นแต่ว่า จะมาพร้อม
อีกวลีที่น่าสะพรึงกลัวที่สุด
“ถ้าตอนนั้นฉันได้...”
“ถ้าตอนนั้นฉันได้...”
ถ้าคุณเคยมีความคิดแบบนี้ก้องในสมอง
คุณคงเจ็บปวดมาก
นี่คือเหตุผลมากมาย
ว่าทำไมคุณไม่มีทาง
ได้ทำงานที่ยิ่งใหญ่
เว้นแต่ว่า...
เว้นแต่ว่า...
ขอบคุณครับ (เสียงปรบมือ)
Ben, bu öğlen sizinle neden harika bir kariyer elde etmekte
başarısız olacağınızı tartışmak istiyorum. (Kahkahalar)
Ben bir ekonomistim. Ve kasvetliyim.
Günün sonu, üzücü yorumların zamanı.
Ben aranızdan sadece harika bir kariyer isteyenlerle konuşmak istiyorum.
Biliyorum ki, bazılarınız çoktan harika bir
kariyer istediklerine karar verdiler.
Siz de başarısız olacaksınız -- (Kahkahalar)
çünkü -- Aman tanrım, hepiniz başarısız olma konusunda ne kadar da neşelisiniz.
Kanadalı grup, şüphesiz. (Kahkahalar)
İyi bir kariyer sahibi olmaya çalışanlar başarısız olacak
çünkü gerçekten de, iyi işler tükeniyor.
Harika işler ve kariyerler var
ve bolca stres, yüksek oranda iş yükü,
kan emici, tekdüze ve can sıkıcı işler de var
ve işten başka neredeyse hiçbir şey yok.
Bu yüzden iyi iş arayan insanlar başarısız olacaklar.
Harika işler ile kariyer arayanlar ve neden
başarısız olacakları konusunda da konuşacağım.
İlk sebep, insanlar size defalarca şöyle diyecekler:
"Eğer harika bir kariyer istiyorsan, tutkunu sürdürmen,
hayallerinin peşinden gitmen, hayatında seni en cezbeden,
büyüleyen şeyi takip etmen gerek."
tekrar tekrar bunu duysanız da sonunda yapmamaya
karar vereceksiniz. Steven J.'nin Stanford'dan mezuniyet
konuşmasını kaç kez indirirseniz indirin,
yine ona bakacak ve yapmamaya karar vereceksiniz.
Neden böyle yaptığınız konusunda çok emin değilim.
Bunu yapmak için çok tembelsiniz. Bu çok zor.
Tutkunuz için bakmaktan ve onu bulamamaktan korkuyorsunuz,
aptal gibi hissedeceksiniz, böylece neden tutkunuzu
aramayacağınız hakkında bahaneler yaratıyorsunuz.
Ve bunlar sadece bahaneler, bayanlar ve baylar.
Şimdi, eğer harika bir kariyer istiyorsanız asıl yapmanız gereken
neden yapmadığınız hakkında yaratıcılığınızla oluşturduğunuz
bahanelerden oluşan uzun bir listenin üstünden geçeceğiz.
Mesela, en büyük bahanelerinizden biri,
"Harika kariyerler çoğu insan için sadece bir şans meselesi,
o yüzden sadece bekleyeceğim ve şanslı olmayı deneyeceğim
ve eğer şanslıysam, harika bir kariyere sahip olacağım.
Eğer değilsem, iyi bir kariyerim olacak."
Ama iyi bir kariyer olanaksız, dolayısıyla bu karar işlemeyecek.
O zaman, diğer sebebiniz, "Evet, tutkularını takip eden özel
insanlar var, ama onlar dâhiler.
Onlar Steven J. Ben bir dâhi değilim.
Beş yaşımdayken, dâhi olduğumu düşünmüştüm,
ama öğretmenim bu fikri aklımdan çıkardığından
beri çok uzun zaman oldu." (Kahkalar) Hmm?
"Ve şimdi biliyorum ki şu an tamamen yeterliyim."
Şimdi, görüyorsunuz ki, eğer 1950'de olsaydık,
tamamen yeterli olmak,
size harika bir kariyer vermiş olurdu.
Ama tahmin edin ne oldu? Yıl neredeyse 2012 ve
dünyaya "Ben bütünüyle, tamamen yeterliyim," demek
kendinizi övgülerin en sönüğüyle lanetlemektir.
Ve sonrasında, tabii ki, bir başka bahane:
"Bunu yapardım, şunu yapardım, ama, ama
nihayetinde ben tuhaf değilim.
Herkes bilir ki hayallerini takip eden insanlar
bir şekilde takıntılıdırlar. Biraz da garip? Hmm? Hmm? Oldu mu?
Bilirsiniz, delilik ve zeka arasında ince bir çizgi.
Ben garip değilim. Steven J.'nin biyografisini okudum.
Aman aman. Ben bu insan değilim. Ben iyiyim.
Ben normalim. Ben iyi, nomal bir insanım
ve iyi, normal insanlar
tutkuya sahip değillerdir.
Ah. Ama hala harika bir kariyer istiyorum.
Ama tutkumun peşinden gitmek için hazır değilim, bu yüzden
ne yapacağımı biliyorum, çünkü benim, benim bir çözümüm var.
Bir stratejim var.
Annemin ve babamın bana söylediği bir şey.
Annem ve babam bana eğer sıkı çalışırsam,
iyi bir kariyer elde edeceğimi söylediler. Dolayısıyla, eğer sıkı çalışıp
iyi bir kariyere sahip oluyorsanız, eğer gerçekten çok çok sıkı çalışırsanız,
harika bi kariyere sahip olacaksınız. Matematiksel
olarak kulağa anlamlı gelmiyor mu?"
Hmm. Hayır. (Kahkahalar)
Ama kendinizi buna ikna etmeyi başardınız.
Biliyor musunuz? İşte sizi küçük bir sır.
Çalışmak mı istiyorsunuz? Gerçekten çok çok çok sıkı mı çalışmak istiyorsunuz?
Biliyor musunuz? Başarılı olacaksınız. Dünya size gerçekten
çok çok çok sıkı çalışma şansını verecek,
ama bütün kanıtlar tersine olmasına rağmen dünyanın size
harika bir kariyer vereceğine emin misiniz?
O zaman varsayalım ve aranızdan tutkularını bulmaya
calışanları ele alalım.
Gerçekten de bunu yapmanın sizin için daha iyi olacağını anladınız
ve bahanelere aldırmadınız. Tutkunuzu bulmaya çalışıyorsunuz
ve çok mutlusunuz.
İlgilendiğiniz bir şey buldunuz.
İlgimi çeken bir şey var! İlgimi çeken bir şey var! Söyle bana.
Diyorsunuz ki, "İlgimi çeken bir şey var." Diyorum ki, "Bu şahane!"
Ve bana, bana neyi söylemeye çalışıyorsunuz?
"İlgilendiğim bir şey var."
Ben diyorum ki. "Bir tutkun var mı?"
Sizse "İlgilendiğim bir şey var" diyorsunuz.
İlginiz neye karşı?
"Şununla ilgileniyorum."
Peki geri kalan diğer aktiviteler?
"Onlarla ilgilenmiyorum."
Bütün hepsine baktın mı?
"Hayır, tam olarak sayılmaz."
Tutku en büyük aşkınız.
Tutku sizin yeteniğinizi en üst düzeyde ifade etmenize
yardım eden şeydir.
Tutku, ilgi -- aynı şey değiller.
Gerçekten de sevgilinize gidecek ve
"Benimle evlen! İlginçsin." mi diyeceksiniz? (Kahkahalar)
Gerçekleşmeyecek. Gerçekleşmeyecek ve yalnız öleceksiniz. (Kahkahalar)
İstediğiniz şey, istediğiniz şey, istediğiniz şey:
tutku. İlginin ötesinde.
20 tane ilgiye ihtiyacınız var ve belki bunlardan biri
sizi yakalayabilir, içlerinden biri sizi başka her şeyden
daha çok bağlayıcı olabilir ve diğer şeylere kıyasla belki
hayatınızdaki en büyük aşkı bulmuşsunuzdur;
işte bu, sizin tutkunuz.
Sevgilisine evlilik teklif eden bir arkadaşım var.
Ekonomik olarak mantıklı davranan bir insan.
Sevgilisine "Evlenmemize ve ilgilerimizi
birleştirmize izin ver." dedi.
(Kahkahalar)
Evet, bunu dedi.
"Seni içten seviyorum," dedi. "Seni derin bir sevgiyle seviyorum."
"Seni daha önce karşılaştığım herhangi bir kadından daha çok seviyorum.
Seni Mary'den, Jane'den, Susie'den, Penelope'dan, Ingrid'den, Gertrude'dan,
Gretel'den daha çok seviyorum --
O zamanlar bir Alman değişim programındaydım." (Kahkahalar)
"Seni --- dan da çok seviyorum"
Pekâlâ. O, sevgilisine karşı olan aşkını sayarken
kız odayı terk etti.
Reddedilmiş olmanın yaşattığı şoku atlattıktan sonra,
mantıksız bir insanla evlenmekten son anda ucuz
kurtulduğu sonucuna vardı.
Buna rağmen, bir daha evlenme teklifi ettiğinde
önceden aynı rol için seçtiği kadınları tek tek saymanın
gerekli bir şey olmadığını aklının bir köşesine yazdı. (Kahkahalar)
İşin ana fikri ortada. Alternatifler için bakmalısıniz ki,
kaderinizi bulabilesiniz
ya da "kader" kelimesinden korkuyor musunuz?
"Kader" kelimesi sizi korkutuyor mu?
Bahsettiğimiz şey bu ve eğer yeteneğinizinin en yüksek şekilde
ifade edilmiş halini bulmazsanız, sadece "ilgi çekici" olana
razı olursanız, artık ne demek oluyorsa bu,
uzun yaşamınızın sonunda ne olacağını biliyor musunuz?
Aileniz ve arkadaşlarınız meazarlıkta toplanmış olacaklar
ve orada mezarınızın tepesinde bir mezar taşı olacak
ve üstüne şöyle bir yazı kazınmış olacak:
"Burada Velcro'yu icat eden seçkin mühendis yatıyor."
Ama mezartaşının asıl söylemesi gereken,
alternatif bir hayatta,
eğer yeteneğinizin en yüksek şekilde ifade edilmiş halinde
olsaydınız yazması gereken "Burada Birleşik Alan Kuramı'nı
formülize eden Warp sürücülerinin pratikte uygulanabilirliğini
gösteren, Fizik dalında Nobel Ödülünü kazanmış biri yatıyor.
(Kahkahalar)
Velcro, tabii ki. (Kahkahalar)
Biri harika bir kariyerdi.
Biri kaçırılmış bir fırsattı.
Ama diğer tarafta, aranızda bazıları var ki,
bütün bu bahanalere rağmen, tutkunuzu,
tutkunuzu bulacaksınız
ve yine de başarısız olacaksınız.
Başarısız olacaksınız, çünkü
tutkunuzu yapmayacaksınız,
çünkü yeni bir bahane icat edeceksiniz,
harekete geçmeyi başarısız kılacak bir bahane ve ben
bu bahaneyi çok defalar duydum.
"Evet, harika bir kariyer sürdürebilirdim ama ben
insan ilişkilerine başarıdan daha büyük önem veriyorum."
Harika bir arkadaş olmak istiyorum. Harika bir eş olmak istiyorum.
Harika bir ebeveyn olmak istiyorum ve ve bunları harika bir başarı
için kurban etmeyeceğim."
(Kahkahalar)
Ne dememi istiyorsunuz?
Şimdi, gerçekten şu an size şunu söylememi mi istiyorsunuz?
"Gerçekten de, yemin ederim çocukları tekmelemiyorum." (Kahkahalar)
Hmm? Kendinize verdiğiniz dünya görüşüne bir bakın.
Ne olursa olsun, siz bir kahramansınız ve ben, incelikle
öneriyorum ki, eğer ki harika bir kariyer istiyorsanız,çocuklardan
nefret etmelisiniz. Ben çocuklardan nefret etmiyorum. Onları tekmelemiyorum.
Evet, buraya geldiğimde binanın etrafında gezinen küçük bir çocuk vardı
ve hayır, onu tekmelemedim. (Kahkahalar)
Elbette, ona bu binanın sadece yetişkinler için olduğunu söylemek
ve onu dişarı çıkarmak zorundaydım.
Annesi hakkında bir şeyler geveledi ve ben
ona büyük ihtimalle annesini dışarıda bir şekilde bulacağını söyledim.
Onu son gördüğümde, merdivenlerde ağlıyordu. (Kahkahalar)
Tam bir korkak kedi. (Kahkahalar)
Ama ne demek istiyorsunuz? Bu sizin benden söylememi beklediğiniz şey.
Gerçekten de düşünüyorsunuz ki, çocukları
bir kalkan gibi kullanmak,
yerinde ve uygun bir durum.
Biliyor musunuz bir gün ne olacak,
size, ideal aileye, size?
Bu çocuk bir gün size gelecek ve şöyle diyecek:
"Ne olmak istediğimi biliyorum.
Hayatımla ne yapacağımı biliyorum."
Çok mutlusunuz, Bu ailelerin duymak isteyeceği bir
sohbet, çünkü çocuğunuz matematikte iyi
ve biliyorsunuz ki söyleyeceği şeyi seveceksiniz.
Çocuğunuz şunu diyor: "Karar verdim ki
ben bir sihirbaz olmak istiyorum.
Sahnede sihir numaralarını sergilemek istiyorum."
(Kahkahalar)
Ve ne diyorsunuz?
Diyorsunuz ki, diyorsunuz ki,
"Hmm, bu riskli, yavrum.
Olmayabilir. Bundan çok para kazanamayabilirsin.
Gerçi sen bilirsin, ben karışmam, yavrum
ama bunun hakkında tekrar düşünmelisin çocuğum,
matematikte çok iyisin, başka alan seçmeye ne dersin?
Ve çocuk sizin konuşmanızı keserek
"Ama bu benim hayalim. Benim hayalim bunu yapmak." diyor.
Ve ne diyeceksiniz?
Ne diyeceğinizi biliyor musunuz?
"Bak çocuğum. Bir zamanlar benimde bir hayalim vardı ama"
Ve "ama"yla başlayan cümlenizi nasıl bitireceksiniz?
"Ama. Benimde bir hayalim vardı çocuğum ama onu takip etmeye korkuyordum."
Ya da ona şunu mu söyleceksiniz?
"Bir zamanlar bir hayalim vardı çocuğum.
Ama sonra sen doğdun." (Kahkahalar)
(Kahkalar) (Alkış)
Gerçekten de ailenizi kullanmak istiyor musunuz?
Kocanıza ve çocuğunuza bakmak ve gardiyanlarınızı
görmek istiyor musunuz?
Çocuğunuza, size "Bir hayalim var." dediğinde
söyleyebileceğiniz bir şey vardı.
Bu çocuğun yüzüne bakabilir, ve diyebilirdiniz ki,
"Peşinden git, çocuğum,
tıpkı benim yaptığım gibi."
Ama bunu söyleyemezdiniz, çünkü
bunu yapmadınız. Dolayısıyla söyleyemezsiniz. (Kahkahalar)
Ve ailelerin günahları,
zavallı çocuklara musallat oluyor.
Neden insan ilişkilerini tutkunuzun peşinden gitmemek için
bir bahane olarak kullanıp bir sığınak arayasınız ki?
Neden olduğunu biliyorsunuz.
Kalbinizin derinliklerinde nedenini biliyorsunuz
ve son derece ciddiyim.
İnsan ilişkileriyle içinizi ısıtıp kendinizi neden
bununla sarmaladığınızı biliyorsunuz.
Çünkü siz bir ---
Ne olduğunuzu biliyorsunuz.
Tutkunuzu takip etmeye korkuyorsunuz.
Komik duruma düşmekten korkuyorsunuz.
Denemeye korkuyorsunuz. Başarısız olacağınızdan korkuyorsunuz.
Harika arkadaş, harika eş, harika aile, harika kariyer.
Bir bir paket değil mi? Bu olduğunuz şey değil mi?
Biri olmadan nasıl diğeri olabilirsiniz ki?
Ama korkuyorsunuz.
İşte bu yüzden harika bir kariyere sahip olmayacaksınız, ancak --
İngilizce'de en davetkar sözlerden biri: ancak --
Ancak.
Ama "ancak" sözü aynı zamanda
başka korkunç sözlere bağlı:
"Keşke ..."
"Keşke ..."
Bu gibi sözler beyninizde dolanacak olursa,
çok acıtacaktır.
Bunlar neden harika bir
kariyere sahip olmakta
başarısız olacağınızın nedenleri.
ancak ...
Ancak.
Teşekkürler. (Alkışlar)
Сьогодні я хочу обговорити з вами
чому ваші плани щодо блискучої кар'єри зазнають краху. (Сміх у залі)
Я економіст. Я псую людям настрій.
Кінець дня - саме час для гнітючих зауважень.
Я хочу звернутись тільки до тих з вас, хто прагне блискучої кар'єри.
Я певний, деякі з вас вже вирішили,
що хочуть мати добру кар'єру.
Проте, вам теж це не вдасться - (Сміх у залі) -
через те, що - Господи! Ви всі радієте невдачам. (Сміх у залі)
Канадці - так напевне. (Сміх у залі)
Ті, хто намагаються досягти успішної кар'єри, зазнають поразки
через те, що сьогодні, по правді кажучи, цікавої роботи становиться все менше.
Існують неймовірно цікаві посади та надзвичайні кар'єри,
але й існують місця з великим навантаженням, високим рівнем стресу,
які висмоктують всі сили та позбавляють душевного спокою,
але майже нічого не має у проміжку між ними.
Отже, ті, хто шукають гарну роботу, зазнають поразки.
Я розповім про тих, хто прагне вдалої роботи, успішної
кар'єри, і чому у вас, і чому у вас це не вийде.
По-перше, неважливо скільки разів люди повторювали вам,
"Якщо хочеш досягти блискучої кар'єри, тобі потрібно слідувати за своїм покликанням,
ти мусиш втілювати мрії в життя, ти повинен йти за
найбільшим захопленням твого життя,"
ви чуєте це знову і знову, і згодом ви вирішуєте
не робитти цього. Не важливо скільки разів ви завантажували
промову Стіва Джобса до випускників Стенфорда,
ви, як і раніше, дивитеся її й вирішуєте того не робити.
Я не цілком певний, з яких причин ви вирішуєте не робити цього.
Ви занадто ліниві для цього. Це надто складно.
Вас лякає, що у пошуках власного покликання, ви його не знайдете,
ви відчуватимете себе ідіотом, і тому ви знаходите виправдання
чому ви не збираєтеся віднайти своє покликання.
І це, пані та панове, лише відмовки.
Ми пройдемося по всьому довгому переліку вашої винахідливості
та розмірковувань щодо виправдань, щоб не робити те, що вам дійсно
потрібно, якщо ви бажаєте зробити блискучу кар'єру.
Так, наприклад, одне з ваших найпопулярніших виправдань це:
"Взагалі-то, успішна кар'єра для більшості -
це лише питання удачі, отже, я постою собі,
спробую спіймати удачу, і якщо вдасться-
у мене буде блискуча кар'єра. Якщо ж ні - матиму добру кар'єру."
Але доброї кар'єри не існує, отож це не спрацює.
Наступна відмовка - "Так, існують люди,
які слідують за своїм захопленням, але вони генії.
Вони - Стіви Джобси. А я не геній.
У п'ять років я думав, що я геній,
але мої вчителі викорінили ту думку
з моєї голови вже давно." (Сміх у залі) Хмм?
"Але зараз я знаю, що я цілком компетентний."
Знаєте,коли б це відбувалося у 1950,
бути цілком компетентним,
означало б досягнення блискучої кар'єри.
Але знаєте що? Надворі вже майже 2012, і коли ви кажете
світові " Я цілком і повністю кометентний",
то хвалите себе по-чорному.
Ну і ще одне виправдання:
"Так, я б зробив це, зробив це, але, але,
ну, зрештою, я ж не якийсь пришелепкуватий.
Загально відомо, що люди, які слідують за своїм захопленням
дещо повернуті на цьому. Трохи дивні? Га? Га? Так?
Знаєте, така собі чітка межа між божевіллям і геніальністю.
Я не дивак. Я читаю біографію Стіва Джобса.
О Господи. Я не такий, ні. Я пристойний.
Я нормальний. Я пристойна, нормальна людина,
а у пристойних, нормальних людей
не має захоплення.
Ах. Але я все-таки хочу мати блискучу кар'єру.
Я не готовий слідувати за своїм захопленням, отже, я знаю, що
збираюсь робити, бо в мене є, в мене є рішення,
в мене є план.
Той, про який розповіли мені мама з татом.
Мама й тато казали мені, що, якщо я буду тяжко працювати,
я зроблю гарну кар'єру. Отож, якщо ви тяжко працюєте
і досягаєте гарної кар'єри, тоді коли ви працюєте дійсно, дійсно тяжко,
ви матимете блискучу кар'єру. Хіба це, начебто,
не логічно з погляду математики?"
Хммм. Ні. (Сміх)
Проте вам вдалось себе в цьому переконати.
Знаєте що? Існує маленький секрет.
Бажаєте працювати? Бажаєте працювати надзвичайно, надзвичайно, надзвичайно тяжко?
Знаєте що? Вам це вдасться. Світ надасть вам
можливість працювати надзвичайно, надзвичайно, надзвичайно, надзвичайно тяжко,
але ви ж такі впевнені, що це забезпечить вам
блискучу кар'єру, навіть незважаючі на те, що все свідчить про протилежне?
Отже, припустімо, поговоримо про тих з вас,
хто намагаються віднайти своє покликання.
Насправді ви розумієте, що вам краще це зробити,
незважаючі ні на які виправдання. Ви намагаєтеся відшукати своє покликання,
і ви такі щасливі.
Ви знаходите те, що вас цікавить.
В мене є захоплення! В мене є захоплення! Розповідаєте ви мені.
Ви кажете: "В мене є зацікавлення!" Я кажу: "Це чудово!
Але що, що ви намагаєтесь мені сказати? Що у вас - "
"Ну, у мене є захоплення."
Я кажу: "Чи маєте ви покликання?"
"У мене є захоплення", - кажете ви.
Ваше захоплення порівняно з чим?
"Ну, я зацікавлений цим".
А як щодо решти людських занять?
"Мене вони не цікавлять".
Ви всі їх спробували, чи не так?
"Ні. Не зовсім."
Покликання - це кохання усього вашого життя.
Покликання - те, що допомагає вам проявити
щонайповніше ваш талант.
Покликання, зацікавлення - це не одне й те саме.
Ви дійсно збираєтесь сказати своїй коханій людині:
"Виходь за мене! Ти цікавий/цікава." (Сміх у залі)
Такого не станеться. Такого не станеться, і ви помрете на самоті. (Сміх у залі)
Те, чого ви бажаєте, те, чого ви бажаєте, те, чого ви бажаєте,
і є покликання. Це виходить за межі зацікавлення.
Вам потрібно 20 зацікавлень, і вже потім одне з них,
одне з них, може статися, захопить вас, заволодіє вашою увагою
більше, ніж що-небудь, і тоді ви, можливо, знайдете
своє найбільше кохання в порівнянні зі всіма іншими речами,
які вас цікавлять, а це і є покликання.
У мене є друг, що освідчився своїй коханій.
Він був економічно розважливою людиною.
Він сказав своїй коханій: "Давай одружимося.
Об'єднаймо наші зацікавлення."
(Сміх у залі)
Так, він це сказав.
"Я щиро тебе кохаю," - сказав він. "Я кохаю тебе до нестями. Я кохаю тебе
більше, ніж будь-яку жінку, з якою в мене колись були стосунки.
Я кохаю тебе більше, ніж Мері, Джейн, Гертруду, С'юзі, Пенелопу,
Інгрід, Гертруду, Гретель -
Я тоді був по програмі обміну в Німеччині." (Сміх у залі)
"Я кохаю тебе більше, ніж - "
Достатньо! Вона пішла на половині переліку
його кохання до неї.
Коли він оговтався від подиву, самі розумієте,
відмови, він дійшов висновку, що він якимось дивом уникнув
шлюбу з нерозважливою людиною,
хоча він взяв собі до увагу, що наступного разу, коли
він освідчуватиметься, напевно, не варто перераховувати
всіх тих жінок, які проходили проби на цю роль. (Сміх у залі)
Але ось в чому річ. Ви повинні розглядати різні варіанти,
щоб знайти свою долю,
чи вас страхає слово "доля"?
Слово "доля" вас лякає?
Ось про що мова, але якщо ви не відшукаєте
найповніше вираження свого таланту, якщо ви погодитесь
на "цікаве", що б це, в біса, не означало,
знаєте, що станеться наприкінці вашого довгого життя?
Ваші друзі та родина зберуться на цвинтарі,
і там поруч з вашою могилою буде надгробок,
а тому надгробку буде надпис:
"Тут поховано видатного інженера, що винайшов липучки."
Але ось що мало б бути написано на тому надгробку,
в іншому житті,
що мало б бути написано на ньому, коли б це було найвищим проявом
таланту: "Тут поховано останнього Нобелівського лауреата з фізики, який
сформулював єдину теорію поля
та показав практичне застосування двигуна деформації."
(Сміх у залі)
Липучки, аякже. (Сміх у залі)
Оце була б блискуча кар'єра.
Оце була втрачена можливість.
Але ж є серед вас і такі, хто,
незважаючі на всі відмовки, знайде,
відшукає своє покликання,
але все одно зазнає поразки.
Ви зазнаєте поразки через те,
через те, що ви не збирається цього робити,
адже ви вже вигадали нове виправдання,
яке-небудь виправдання тільки б нічого не робити, і це виправдання
я вже чув незліченну кількість разів.
"Так, я прагну блискучої кар'єри, проте для мене
людські взаємини важливіші за професійні досягнення.
Я хочу бути чудовим другом. Я хочу бути чудовим чоловіком/дружиною.
Я прагну бути чудовим батьком, і не пожертвую всім цим
заради неймовірного досягнення."
(Сміх у залі)
Що ви хочете від мене почути?
Отож, ви дійсно хочете, щоб я сказав вам зараз, запевнив вас,
що "Взагалі-то, я не лупцюю дітей." (Сміх у залі)
Чи не так? Придивіться до світу, яким ви себе оточили.
Ви в будь-якому випадку герої, а я, виходячи з припущення,
неймовірно тактовного, що у вас можливо є бажання блискучої кар'єри,
повинен ненавидіти дітей. Проте я не ненавиджу дітей. Я не лупцюю їх.
Ну так, був тут один малий, що вештався будівлею,
як я сюди прийшов, проте ні, я його не відлупцював.
Звісно, я мусив сказати йому, що вхід у будівлю тільки для дорослих
і виставити його.
Він щось пробурмотів про свою маму,
та я сказав йому, що вона, ймовірно, знайде його надворі.
Востаннє я бачив його на сходах у сльозах. (Сміх у залі)
Ото вже тюхтій. (Сміх у залі)
А ви чого ви хочете? Ви ж чекали, що я саме це й скажу.
Ви справді гадаєте, ви справді гадаєте, що це нормально,
коли ви берете
дітей та використовуєте їх як прикриття?
Ви знаєте, що одного дня станеться,
ви, ідеальний батько, ви?
Одного дня ваша дитина прийде до вас і скаже:
"Я знаю ким я хочу бути.
Я знаю, чим я хочу займатись у житті."
Ви такі щасливі. Це сама та розмова,
яку кожен батько хоче почути, адже ваша дитина має успіхи в математиці,
і ви певні, що вам сподобається продовження розмови.
Ваша дитина каже: "Я вирішив.
Я хочу бути фокусником.
Я хочу показувати фокуси на сцені."
(Сміх у залі)
Що ж кажете ви?
Ви кажете, що, ви кажете:
"Нууу...це ризиковано, малюк.
Ти можеш прогоріти, малюк. Ти не заробиш на цьому багато грошей, малюк.
Знаєш, я не певний щодо цього, малюк,
обдумай це знову, малюк,
ти такий здібний в математиці, чому б тобі не - "
А малюк перебиває вас і каже:
"Але це ж моя мрія. Я мріюти цим займатись."
І що ви скажете на це?
Знаєте, що ви скажете?
"Послухай, малюк. У мене теж колись була мрія, але - але."
Отож, як ви збираєтесь закінчити речення з отим вашим "але"?
"... Але. У мене теж колись була мрія, малюк, але я побоявся втілити її в життя."
Чи, може, ви скажете йому таке?
"У мене колись була мрія, малюк.
Але тут ти з'явився на світ." (Сміх у залі)
(Сміх у залі) (Оплески)
Ви, ви справді хочете використовувати свою сім'ю,
ви справді хотіли б дивитися на чоловіка/дружину
і на свою дитину й бачити в них своїх тюремників?
Є дещо, що ви могли б сказати своїй дитині,
коли він чи вона скажуть: "У мене є мрія."
Ви могли б сказати, коли б заглянули в обличчя своїй дитині, сказати:
"Вперед, малюк,
як це колись зробив я."
Проте ви такого сказати не зможете,
бо ви ж того не зробили. Одже, ви не можете. (Сміх у залі)
Таким чином, провину батьків
спокутують нещасні діти.
Чому ви шукаєте порятунку у взаєминах з людьми
як виправдання, щоб не шукати і не розвивати своє покликання?
Ви знаєте чому.
В глибині душі ви знаєте чому,
і я абсолютно серйозно.
Ви знаєте, чому ви зостанетесь в теплі та затишку
та оточите себе стосунками з людьми.
Через те, що ви -
ви знаєте, хто ви є.
Ви боїтеся піти за своїм покликанням.
Боїтеся виглядати смішними.
Боїтеся спробувати. Боїтеся провалу.
Чудовий друг, чудовий/а чоловік/дружина, чудовий/а батько/мати, чудова кар'єра.
Хіба це не повний комплект? Хіба це не те, ким ви є?
Як чином ви можете бути кимось одним без інишх складових?
Проте ви боїтеся.
І от чому ви не досягнете чудової кар'єри, якщо тільки -
якщо тільки, це найбільш виразне слово, що апелює до наших спогадів, з-поміж усіх інших в англійській мові -
якщо тільки.
Проте слово "якщо тільки" також поєднують
з іншою, найжахливішою фразою:
"Якщо б тільки я мав..."
"Якщо б тільки я мав..."
Якщо колись ця думка атакуватиме ваш мозок,
буде нестерпимо болісно.
Отже, це - ті різновиди причин,
через які ви зазнаєте поразки
у досягненні блискучої кар'єри,
якщо тільки ...
Якщо тільки.
Дякую. (Оплески)
Trưa nay tôi muốn thảo luận với các bạn
vì sao bạn sẽ không có một sự nghiệp lớn.
(Cười)
Là một nhà kinh tế học,
tôi khá bi quan.
Cuối ngày rồi, hãy sẵn sàng
nghe những lời bình đáng buồn.
Tôi chỉ muốn nói với
những ai đang muốn lập đại nghiệp
Tôi biết một số bạn đã quyết tâm
tạo dựng sự nghiệp vĩ đại.
Nhưng rồi bạn cũng sẽ thất bại thôi.
(Cười)
Bời vì -,
các bạn đều vui với thất bại.
(Cười)
Nhóm người Canada, chắc chắn luôn,
(Tiếng cười)
Những ai muôn có một công việc tốt
rồi sẽ thất bại,
bởi vì, thật sự, công việc tốt,
hiện nay biến mất hết rồi.
Có những nghề nghiệp
và công việc tuyệt vời,
và cũng có những việc nặng nhọc,
căng thẳng, hút máu người,
phá hủy tâm hồn, tương tự thế,
và chả có gì ở giữa chúng.
Do đó ai muốn tìm một công việc tốt
sẽ thất bại.
Tôi nói về những ai tìm kiếm
những việc to lớn, sự nghiệp vĩ đại
và tại sao bạn cũng sẽ thất bại luôn.
Lí do đầu tiên là bởi bất chấp
bao nhiêu lần người ta nói với bạn,
"Nếu bạn muốn có sự nghiệp vĩ đại,
bạn phải theo đuổi đam mê của mình,
bạn phải theo đuổi ước mơ của mình,
bạn phải theo đuổi,
điều thôi thúc lớn nhất
trong cuộc đời bạn,"
bạn nghe hết lần này qua lần khác,
và bạn quyết định không làm.
Bất kể bao nhiêu lần bạn tải về
phát biểu của Steven Jobs tại lễ
tốt nghiệp trường Stanford,
bạn chỉ xem nó
và quyết định không làm.
Tôi khá hiểu
tại sao bạn quyết định không làm.
Bạn quá lười để làm. Nó quá khó.
Bạn sợ phải tìm kiếm đam mê của mình
và không tìm nó,
bạn nghĩ mình là kẻ dốt,
và bạn biện minh
cho việc tại sao bạn lại không tìm kiếm
đam mê của mình.
Có đủ lời biện hộ, thưa quý ông quý bà.
Chúng ta sẽ không kể ra hết
cả danh sách dài --
bạn sáng tạo khi nghĩ ra lời biện hộ
nhưng lại không làm những điều cần làm
nếu bạn muốn lập đại nghiệp.
Và, ví dụ, một lời biện hộ kinh điển là
(thở dài)
"À thì, đại nghiệp thực sự
đối với hầu hết mọi người,
chỉ là trò may rủi.
Tôi sẽ đứng loanh quanh
để cố tìm vận may,
và nếu tôi may mắn,
tôi sẽ có được đại nghiệp.
Nếu không, tôi sẽ có một công việc tốt."
Nhưng mà công việc tốt là điều không thể,
vậy sẽ không hiệu quả.
Vậy nên, lời biện hộ tiếp theo sẽ là,
"Đúng là có nhiều người đặc biệt
theo đuổi niềm đam mê của mình,
nhưng họ là thiên tài.
Là những Steven Jobs.
Tôi không phải là thiên tài.
Khi tôi lên 5,
tôi đã nghĩ mình là thiên tài,
nhưng thầy tôi đã đá văng ý nghĩ đó
ra khỏi đầu tôi lâu rồi."
(Tiếng cười)
"Và giờ tôi biết
tôi vô cùng thạo việc."
Bạn biết đó, nếu là vào năm 1950,
thạo việc thôi
cũng sẽ mang đến cho bạn đại nghiệp.
Nhưng đoán xem?
Giờ đã là năm 2012,
và nói với thế giới rằng,
"Tôi rất là, rất là thạo việc."
bạn tự khen mình để chê bai người khác.
Và rồi, dĩ nhiên, có lời biện hộ khác nữa:
"Vâng, tôi sẽ làm,
tôi sẽ làm, nhưng mà ---
rốt cuộc thì, tôi không cá biệt.
Mọi người đều biết
những ai theo đuổi đam mê
nhìn chung đều bị ám ảnh
Hơi lạ?
Hmm? Hmm? Phải không?
Bạn biết, ranh giới mong manh
giữa thằng điên và thiên tài.
"Tôi không cá biệt. Tôi đã đọc
tiểu sử của Steven J,
Ôi, lạy Chúa --
Tôi không phải dạng đó, tôi là người tốt
Tôi là người bình thường.
Tôi là người tốt, bình thường,
và là người tốt và bình thường -
không có đam mê."
(cười)
"À, nhưng tôi vẫn muốn có sự nghiệp lớn,
Tôi không được chuẩn bị
để theo đuổi đam mê,
nên giờ tôi biết tôi phải làm gì,
vì tôi có một giải pháp.
Tôi có chiến lược.
Chính từ Ba và Mẹ nói với tôi.
Ba mẹ nói là nếu
tôi làm việc chăm chỉ,
tôi sẽ có sự nghiệp tốt.
Vậy, nếu bạn làm việc chăm chỉ
bạn sẽ có sự nghiệp tốt.
Nếu bạn làm việc rất, rât,
rất là chăm chỉ,
bạn sẽ có một đại nghiệp.
Có vẻ hợp lí về mặt toán học đúng không?
Hmm. Không.
Nhưng bạn quyết tự nhủ với mình như thế.
Bạn biết gì không?
Có một bí mật nhỏ ở đây:
Bạn muốn làm việc? Bạn muốn làm việc
thật sự, thật sự, thật sự chăm chỉ?
Biết gì không? Bạn sẽ thành công.
Thế giới sẽ cho bạn cơ hội
để làm việc rất, rất, rất, rất chăm chỉ.
Nhưng bạn có chắc rằng
điều đó sẽ mang đến cho bạn đại nghiệp,
khi tất cả bằng chứng đều
cho thấy điều ngược lại?
Vậy, giờ hãy nói về những người
trong các bạn đang tìm kiếm đam mê.
Bạn thực sự hiểu rõ
bạn nên làm thế thì tốt hơn,
chẳng quan tâm đến mọi lời biện minh.
Bạn đang cố tìm ra niềm đam mê --
(Thở dài)
và bạn khá là hạnh phúc.
Bạn tìm thấy thứ gì đó khiến bạn thích thú.
"Tôi có một sở thích!
Tôi có một sở thích!"
Bạn nói với tôi,
Bạn nói, "Tôi có một sở thích!"
Tôi nói, "Thật tuyệt!
Và bạn đang cố nói gì với tồi?"
"Vâng, tôi có một sở thích."
Tôi nói, "Vậy bạn có đam mê không?"
"Tôi có một sở thích", bạn nói
"Sở thích đó được so sánh với cái gì?"
"Ừ thì, tôi có hứng thú trong việc này."
"Thế còn toàn bộ các hoạt động khác
của con người?"
"Tôi không thích chúng."
"Bạn xem xét hết chưa, có không?"
"Không. Không hẳn."
Đam mê là tình yêu lớn nhất của bạn.
Đam mê là thứ
sẽ giúp bạn phát huy hết
tài năng của mình.
Đam mê và sở thích --
chúng không giống nhau.
Liệu bạn có đến gặp người bạn yêu và nói,
"Cưới anh nhé! Nhìn em thích thật."
(Cười)
Không hề có chuyện đó.
Không có chuyện đó,
và bạn sẽ chết cô đơn một mình.
(Cười)
Điều bạn muốn,
Điều bạn muốn, điều bạn muốn,
là niềm đam mê,
Nó cao hơn sở thích.
Bạn cần 20 sở thích,
và rồi một trong số đó,
một trong số đó sẽ bám lấy bạn,
một trong số đó sẽ khuyến khích bạn
hơn những thứ khác,
và rồi bạn có thể tìm ra
tình yêu lớn nhất của mình,
khi so sánh với tất cả
những sở thích khác của bạn
và đó chính là niềm đam mê.
Tôi có một người bạn,
anh ta cầu hôn với người yêu.
Anh là là một nhà kinh tế duy lý.
Anh ta nói với người yêu mình,
"Chúng ta lấy nhau đi.
Hãy cùng kết hợp sở thích của chúng ta."
(Cười)
Vâng, anh ta đã làm thế.
"Anh yêu em thật lòng", anh ta nói
"Anh yêu em đậm sâu.
Anh yêu em hơn những người con gái khác
anh đã từng gặp.
Anh yêu em hơn Mary,
Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel --
Anh đã từng tham gia
chương trình trao đổi của Đức.
Anh yêu em hơn --"
Và rồi.
Cô ta bỏ ra ngoài,
trong khi anh ta đang kể lể
về tình yêu anh dành cho cô.
Sau khi hết khinh ngạc bởi, bạn biết đó,
thất vọng,
anh ta kết luận rằng
anh ta vừa thoát được
việc kết hôn với một người vô lý.
Dù vậy, anh ta vẫn ghi chú lại là
trong lần cầu hôn tiếp theo,
có lẽ không cần
liệt kê hết tên của các cô gái
anh ta đã phải lòng trong chuyện này.
(Cười)
Nhưng cơ bản là vậy.
Bạn phải tìm kiếm nhiều sự lựa chọn
để tìm ra được định mệnh của bạn,
hay bạn sợ từ "định mệnh"?
Từ "định mệnh" làm bạn sợ à?
Đó là điều chúng ta đang đề cập tới.
Và nếu bạn không phát huy
tối đa tài năng của mình,
nếu bạn hài lòng với "sở thích",
bất kể nó là cái quái gì,
bạn biết điều gì sẽ đến
vào cuối đời bạn?
Bạn bè và gia đình bạn
sẽ tập trung tại nghĩa trang,
bên cạnh huyệt một của bạn
là tấm bia đá,
và chữ khắc trên tấm bia đá đó
nói rằng, "nơi đây an nghỉ
một kĩ sư ưu tú,
người đã phát minh ra Velcro."
Nhưng trên bia mộ đó nên viết là,
trong một cuộc đời khác,
điều nên đề cập đó là nếu bạn
đã phát huy hết tài năng của mình,
"Nơi đây yên nghỉ cuối cùng
người được giải Nobel vật lí,
người đã hoàn tất
Thuyết Đại Thống Nhất
và chỉ ra tính thực tiễn
của kĩ thuật warp drive."
(cười)
Velcro, thật luôn!
(cười)
Một bên là sự nghiệp vĩ đại
Bên kia là cơ hội bị bỏ lỡ.
Nhưng rồi, một vài người trong các bạn,
bất chấp những lời biện hộ đó,
bạn sẽ tìm ra,
bạn sẽ tìm ra niềm đam mê của mình.
Và bạn vẫn thất bại.
Bạn vẫn sẽ thất bại, bởi vì --
bởi vì bạn không hành động,
bởi vì bạn sẽ lại phát minh ra
một lời biện minh mới,
bất cứ lời biện minh nào
cho việc không hành động,
và lời biện minh này,
tôi đã nghe rất nhiều lần rồi:
"Vâng, tôi muốn theo đuổi sự nghiệp lớn,
nhưng, tôi coi trọng các mối quan hệ --
(cười)
hơn là thành công.
Tôi muốn trở thành một người bạn vĩ đại.
Tôi muốn trở thành người bạn đời vĩ đại.
Tôi muốn trở thành
bậc cha mẹ vĩ đại,
và tôi không thể hi sinh những điều đó
để có thể đạt được thành tựu vĩ đại."
(cười)
Bạn muốn tôi nói gì đây?
Bạn có thực sự muốn
tôi nói với bạn rằng, nói rằng,
"Thật lòng, tôi thề
tôi chưa từng đá trẻ con."
(Cười)
Hãy nhìn vào thế giới quan
của chính bản thân bạn.
Bạn luôn là anh hùng bất kể thế nào.
Và tôi, người đề nghị tế nhị rằng
bạn có thể muốn một sự nghiệp vĩ đại,
nhất định là ghét trẻ con.
Tôi không ghét trẻ con.
Tôi không đá chúng.
Vâng, đã có một đứa trẻ
lẩn quẩn trong tòa nhà này
khi tôi đến đây, nhưng không,
tôi không có đá nó.
(Cười)
Tất nhiên, tôi bảo nó rằng
tòa nhà này chỉ dành cho người lớn thôi
và bảo nó ra ngoài.
Nó lầm bầm điều gì đó về mẹ nó,
và tôi nói với nó rằng
chắc mẹ đang tìm nó ngoài kia.
Lần cuối tôi thấy nó,
nó đang khóc trên cầu thang.
(cười)
Yếu đuối quá đi.
(cười)
Nhưng đó là ý bạn?
Bạn muốn tôi nói thế à.
Bạn thật sự cho rằng thật đáng trân trọng
khi bạn dùng trẻ con như tấm khiên sao?
Bạn biết ngày nào đó
sẽ xảy ra điều gì không,
hỡi những phụ huynh lí tưởng?
Ngày nào đó,
con của bạn sẽ đến với bạn và nói rằng
"Con muốn con muốn trở thành gì rồi.
Con biết con sẽ làm gì
với cuộc đời của mình rồi.
Bạn vui mừng.
Đó là câu nói mà
bậc cha mẹ muốn nghe,
vì con bạn giỏi toán,
và bạn biết
bạn sẽ thích điều tiếp theo đó.
Rồi con bạn nói,
"Con quyết định, con muốn trở thành nhà ảo thuật,
Con muốn biểu diễn ảo thuật
trên sân khấu."
(cười)
Và bạn sẽ nói gì?
Bạn nói, bạn nói rằng,
"Mạo hiểm quá con,
Sẽ thất bại con à.
Không kiếm được nhiều tiền từ đó đâu.
Con không biết đó thôi,
nghĩ lại đi con.
Con rất giỏi toán, tại sao con không --"
Con bạn cắt ngang lời bạn và nói,
"Nhưng đó là ước mơ của con
Con mơ được làm điều đó."
Và bạn sẽ nói gì nào?
Bạn biết bạn sẽ nói gì?
"Nhìn này con, ta cũng đã có một ước mơ,
nhưng rồi --
Nhưng rồi --"
Bạn sẽ kết thúc câu như thế nào
với chữ "nhưng rồi" của mình?
"Nhưng, ta cũng đã một lần ước mơ,
nhưng ta sợ phải theo đuổi nó."
Hoặc bạn sẽ nói với con bạn là:
"Ta đã có một ước mơ, con à.
Nhưng rồi, mày ra đời."
(Cười)
(vỗ tay)
Có phải bạn thật sự muốn
dùng gia đình bạn,
có phải bạn thật sự muốn
nhìn vào bạn đời và con của bạn,
và coi như là nhà tù của mình?
Đã có điều gì đó
mà bạn có thể nói với con của bạn,
khi nó nói "Con có một ước mơ."
Bạn có thế đã nói --
khi nhìn vào mặt con bạn và nói rằng,
"Cứ làm đi con!
Như ta đã từng làm."
Nhưng bạn không thể nói được vậy,
vì bạn đâu có làm.
Bởi vậy, bạn không thể.
(Cười)
Thế nên tội lỗi của bậc bố mẹ
lại đổ lên những đứa trẻ đáng thương.
Tại sao, bạn cứ núp dưới bóng
của các mối quan hệ
để viện cớ này nọ về việc
không theo đuổi niềm đam mê của mình?
Bạn biết tại sao.
Tận sâu thẳm trong tim bạn,
bạn biết tại sao,
và tôi đang cực kì nghiêm túc.
Bạn biết tại sao
bạn cứ lấy sự ấm áp và dễ chịu
và bao bọc bản thân
trong các mối quan hệ.
Bởi vì bạn --
bạn biết bạn là ai.
Bạn đang sợ phải theo đuổi niềm đam mê của mình.
Bạn sợ bị xem như kẻ lố bịch.
Bạn sợ phải cố gắng.
Bạn sợ rằng sẽ thất bại.
Người bạn vĩ đại, người bạn đời vĩ đại,
bố mẹ vĩ đại, sự nghiệp vĩ đại.
Đó không phải là một sao?
Đó không phải là chính bạn sao?
Làm sao bạn có thể trở thành một
mà thiếu những thứ khác.
Nhưng bạn sợ.
Và đó là lí do
bạn sẽ không có một sự nghiệp vĩ đại.
Trừ khi --
"trừ khi", đó là từ gợi nhớ nhiều nhất
trong tiếng Anh --
"trừ khi"
Nhưng từ "trừ khi" cũng gắn chặt với
một cụm từ vô cùng đáng sợ khác,
"Giá như tôi đã..."
"Giá như tôi đã..."
Nếu bạn đã từng bật lên
suy nghĩ đó trong đầu,
sẽ thật sự rất đau.
Vậy, có rất nhiều lí do
tại sao bạn rồi sẽ thất bại
trong việc có một đại nghiệp.
Trừ khi --
Trừ khi.
Cảm ơn.
(Vỗ tay).
今天下午我想和你们讨论一下
你为什么不会成就伟业。(笑声)
我是个经济学家。我让人心情低落。
一天过完了,准备好听听让人心情低落的评论。
我只想和你们想要成就伟业的那些人谈。
我知道你们有些人已经决定了
你们想要一个成功的事业。
你们也会失败的-(笑声)-
因为-天呐,你们听到失败都这么高兴。(笑声)
无疑是加拿大人。(笑声)
想事业有成的人会失败,
因为,真的,现在好工作都在消失。
有好工作,和好事业,
也有工作量大,压力大,
吸食血液,侵蚀灵魂的那种工作,
而且几乎没有工作能好点的。
所以想找好工作的人会失败。
我谈谈那些寻找伟业的人,
你们为什么要寻找,为什么会失败。
第一个原因是不管多少次别人告诉你,
“如果你想成就伟业,你就必须追随你的热忱,
你必须追随你的梦想,你必须追随
你人生中最大的吸引,“
你听过这句话一遍又一遍,然后你决定
不去这样做。不管你下载多少次
Steven J在斯坦福大学的开学演讲,
你还是看看然后决定不去做。
我不太确定你为什么决定不去做。
你太懒了。这事太难。
你害怕如果你去寻找梦想然后找不到,
你会觉得你像个白痴,所以你给自己找借口,
为什么你不去追寻你的梦想。
这些都是借口,女士们先生们。
我们要列一个长单子,你的创造力,
想想你不去做成就伟业该做的事情
的借口。
所以,举例来说,你众多借口之一是,
“嗯,伟业实际上对于大多数人来说
只是运气问题,所以我就在这待着,
我就试试做那个幸运的人,然后如果我真幸运的话,
我就能成就伟业。如果不能,我就找个还不错的事业。”
但是没有还不错的事业,所以这个行不通。
然后,你还有其他借口:“是的,有那些与众不同的人
追寻自己的梦想,但是他们是天才。
他们是Steven J. 我不是天才。
我五岁的时候以为自己是天才,
但是我的教授们早就把这个念头
打消了。“(笑声)嗯?
”然后现在我知道自己完全有能力。“
现在你看,如果这是在1950年,
完全有能力,
就能让你成就伟业。
但是你知道么?现在几乎是2012年了,
对世界说”我完全,绝对,有能力,“
就是用最无力的称赞谴责你自己。
然后,当然,另外一个借口:
”嗯,我会做这个,我会做这个,但是,但是,
嗯,毕竟,我不是个怪人。
每个人都知道那些追寻自己梦想的人
都多少有点强迫症。有点奇怪?嗯?嗯?好吧?
你知道的,疯子和天才一线之隔。
我不是个怪人。我读过Steven J的传记。
我的天呐。我不是那种人。我是好人。
我是正常人。我是正常的好人,
而且正常的好人
没有梦想。
啊。但是我还是想要成就伟业。
我还没准备好去追寻梦想,所以我知道
我要做什么,因为我有办法,
我有策略。
就是爸爸妈妈告诉过我的那个。
爸爸妈妈告诉我说如果我努力工作,
我会有个不错的事业。所以,如果你努力工作,
而且有个不错的事业,如果你工作特别特别特别努力,
你就能成就伟业。
这在数学上不是也成立么?“
嗯...不是的。(笑声)
但是你还是让自己信了这话。
你知道么?这有一个小秘密。
你想工作?你想工作特别特别特别努力?
你知道么?你会成功的。
这个世界会给你机会去工作得特别特别特别努力,
但是你就那么确信这能让你成就伟业
即使所有的证据都指向另一边?
所以咱们假设,咱们来处理一下你们当中
想追寻梦想的人。
你实际上明白你最好这么做,
抛开借口。你试图找到你的梦想,
而且你这么快乐。
你找到了你感兴趣的事。
我有个兴趣!我有个兴趣!你告诉我。
你说,“我有个兴趣!“我说,”太好了!“
你想告诉我什么呢?
”嗯,我有个兴趣。“
我说,“你有热忱么?”
“我有兴趣,”你说。
你的兴趣和什么比较?
“嗯,我对这个感兴趣。”
那其他一切的人类活动呢?
“我对那些没兴趣。”
你把那些都看过一遍了?
“没有。不完全是。”
热忱是你最高程度的热爱。
热忱是能帮助你最好地成就自己才华
的事情。
热忱,兴趣-不是一回事。
你真的会去找你的甜心然后说,
“嫁给我吧!你很有意思。“(笑声)
不会发生的。不会发生,然后你会孤独终老。(笑声)
你想要的,你想要的,你想要的,
是热忱。它超越兴趣。
你需要20个兴趣,然后它们其中一个,
其中一个会抓住你,让你燃起激情。
然后你就找到了与其他事情相比之下
你最大的热爱,
那就是你的热忱。
我有个朋友,向他女友求婚。
他是个会过日子的人。
他对他女友说,“咱们结婚吧。
让咱们融合利益。”
(笑声)
是的,他这么说的。
“我真心爱你,”他说,“我深深爱着你。我爱你
胜过其他任何女人。
我爱你胜过Mary, Jane, Susie, Penelope,
Ingrid, Gertrude, Gretel-
我那时候在一个德国的交换项目里。“(笑声)
“我爱你胜过-”
好的!她在他列举到一半的时候
离开了房间。
在他从被拒绝的惊讶中缓过来之后,
他总结了他刚刚成功逃离
和一个不理性的人结婚的厄运。
虽然他也对自己说,
下次求婚的时候,不必要列举
所有过往的女朋友。(笑声)
但是这个论点是成立的。你必须寻找各种选择
才能找到命中注定的那个,
或者你害怕”命中注定“这个词么?
”命中注定“这个词吓着你么?
这就是我们要谈的,而且如果你找不到
你才能的最高表达,如果你在
”有意思“这里止步不前,不管这他妈的是什么意思,
你知道在你漫长的一生即将结束的时候会发生什么吗?
你的亲友们聚集在墓地里,
在这,你的坟边上有个墓碑,
这个墓碑上刻着字,说,
”此地长眠着一位发明了Velcro的杰出工程师。“
但是这个墓碑上也应该刻着,
在一个平行时空里,
如果这是你才能的最高表达它就应该刻着,
”此地长眠着一位诺贝尔物理学奖得主,
他规范了”大统一场论“
并且示范了曲速引擎的实用性。”
(笑声)
Velcro, 确实。(笑声)
一个是伟业。
一个是失掉的机会。
但是,你们当中有些人,
抛开这些借口,你们会找到,
你们会找到自己的热忱,
然后你们还是失败了。
你会失败,因为,
因为你不会着手去做,
因为你会想出新的借口,
任何让你只说不做的借口,而且这个借口
我已经听过很多次了。
“是的,我会追求一番伟业,但是相比成就,
我更看重人与人之间的关系。
我想做一个好朋友。我想做一个好伴侣。
我想做一个好父母,而且我不会为了
伟大的成就而牺牲这些。”
(笑声)
你们想让我说什么?
现在,你们真的想让我说,告诉你们,
“真的,我发誓我不踢小孩。”(笑声)
嗯?看看你给自己定的世界观。
无论如何你都是个英雄,然而我,通过暗示,
这么小心翼翼地,说你可能想要成就伟业,
一定痛恨小孩。我不恨小孩。我不踢他们。
是的,刚才我来的时候有个小孩走过来,
我没踢他。(笑声)
当然,我不得不告诉他这个楼是给大人的,
他得出去。
他含糊地说他妈妈什么的,
然后我跟他说他妈估计在外面找他呢。
我上次看到他的时候他正在台阶上哭呢。(笑声)
真是个懦夫。(笑声)
但是你是什么意思?这就是你们期待我说的。
你真的认为,你真的认为
拿小孩当挡箭牌
合适吗?
你知道有一天会发生什么,
你,完美的父母,对吗?
你的孩子有一天会跟你说,
“我知道我想做什么。
我知道我想怎么度过一生。”
你特别高兴。这种对话父母最爱听了,
因为你的孩子数学好,
而且你知道你会爱听你孩子接下来的话。
你孩子说,“我决定了
我想做个魔术师。
我想在舞台上表演魔术。”
(笑声)
然后你说什么?
你说,你说,
“嗯...那样比较不保险,孩子。
有可能会失败,孩子。挣不了大钱,孩子。
你知道的,我不知道,孩子,
你应该再想想,孩子,
你数学这么好,为什么不-“
然后你孩子打断你,说,
”但是那是我的梦想。我梦想就是成为魔术师。“
然后你要说什么?
你知道你要说什么吗?
”你看,孩子,我过去也有过梦想。但是-但是。“
所以你想怎么用”但是“结束你的句子?
”...但是,我过去也有过梦想,孩子,但是我没敢去追随。“
还是,你想告诉他这个?
”我过去有梦想,孩子。
但是之后你出生了。“(笑声)
(笑声)(掌声)
你真的,真的想利用你的家庭,
你真的想把你的伴侣,
和你的孩子当成狱卒吗?
你其实可以这么跟你孩子讲。
当他/她说”我有个梦想“的时候,
你可以说,面对你的孩子,说,
”去追随它吧,孩子,
就像我那样。“
但是你没法那么说,
因为你没去追随梦想。所以你不能那么说。(笑声)
然后父母的罪恶
就在可怜的孩子们身上应验了。
你为什么把人际关系当成
你不去追随你的热忱的借口?
你自己知道为什么。
在你内心的内心,你知道为什么,
而且我现在非常严肃。
你知道你为什么会在人际关系中
层层包裹自己。
这是因为你是-
你知道你是什么。
你不敢去追求梦想。
你害怕自己看起来像个疯子。
你不敢去尝试。你害怕失败。
好朋友,好伴侣,好父母,伟业。
不是打包在一起的吗?这难道不是你?
你怎么能符合其中一个却不符合另一个?
但是你害怕。
这就是为什么你不会成就伟业,除非-
除非,最引人回忆的词-
除非。
但是除非这个词和另外一个
最可怕的短语是连着的,
”如果我当初...“
”如果我当初...“
如果你曾经有过这个想法在你脑海里回旋,
它会特别伤人。
所以,这些就是
你为什么不能成就伟业
的众多原因。
除非...
除非。
谢谢。(掌声)
今天下午我想與各位談論的主題是
為什麼你就不能有偉大的事業。(笑聲)
我是一名經濟學家。我負責讓人沮喪。
在一天的結束的時候,正適合發表讓人沮喪的評論。
我只想跟你們之中的想要有偉大的事業的人談。
我知道你們之中的一些人已經決定
想要有一個偉大的事業。
當然你也會失敗 — — (笑聲) — —
因為 — — 我的天啊! 你們已經對失敗這麼開心了。
從加拿大來的,沒錯吧。(笑聲)
那些想要有好的事業都會失敗,
因為,實際上,好的工作機會正在逐漸消失。
有一些很好的就業機會和偉大的事業,
然後還有另一些是高工作量、 高壓力,
吸血的,毀滅靈魂的工作,
兩者之間幾乎不存在其他類型的了。
所以找好工作的人都會失敗。
我要談一談那些尋找偉大的工作,偉大的職業的
之所以要找這樣的工作,還有為什麼你會失敗。
第一個原因是,無論別人告訴你多少次
"如果您想要偉大的事業,你必須追求你的熱情,
你要追尋自己的夢想,你要追求
在你一生中最大的夢想"
你一再的聽到這樣的說法,然後你決定
不做這樣的事。不管你下載了多少次
史蒂芬-賈伯斯 的史丹福大學畢業典禮演講,
您仍然會看著它,然後決定不去這樣做。
我並不太確定為什麼你決定不去這樣做。
你太懶了而不想做。或是這件事太難了。
你會擔心如果你去追尋你的熱情,而沒有找到它
你會覺得你是白癡,於是你找藉口
來說明為何你不去追尋你的熱情。
這些都是藉口,女士們,先生們。
我們會談過一整串長長的清單,你的創造力,
還有思考力,去想出藉口不去做你真的
該做的事情,去成就你想要的偉大事業。
比方說,你偉大的藉口之一是,
"嗯,偉大的事業,對大多數人來說,實際上的確都是
只是運氣好,所以我打算站在旁邊看,
我要試著變得幸運,而且如果我是幸運的
我就會有偉大的事業。如果不幸運,我還是有一個好的職業。"
但好的職業是不可能的,所以這樣是行不通的。
然後你的另一個藉口是,"是的,有些特別的人
能夠追求他們的熱情,但是這些人是天才。
他們是 史蒂夫-賈伯斯,我並不是天才。
當我五歲的時候,我以為我是個天才,
但是我的指導教授已經把這樣的想法
趕出我的腦袋了,從那次... "(笑聲)對吧?
"如今我知道我只是稱職的員工。"
現在,你看,如果這是 1950 年,
一個稱職的員工
就可以算是帶給你一個偉大的事業。
但你猜怎麼著?現在已經快 2012了,若你對外說:
"我是個完全稱職的員工"
就好像用這種微弱的讚美來咒罵你自己一般
然後,當然,另一個藉口:
"嗯,我想這樣做,我想這樣做,但是,但是,
嗯,畢竟,我並不奇怪。
大家都知道,追求他們的激情的那些人
是有點偏執。有點奇怪的吧?對吧? 對吧? 是吧?
你知道,瘋狂與天才之間的微小差別。
我並不奇怪。我讀過 史蒂夫-賈伯斯 的傳記。
我的老天。我不是那樣的人。我是個好人。
我是正常的。我是個 正常的好人,
而正常的好人
是沒有熱情的。
啊。但我仍想要有偉大的事業。
我不打算追求我的熱情,所以我知道
我該要做什麼,因為我有,我有一種解決方案,
我有一種戰略。
它是一個我媽媽和爸爸告訴過我的
媽媽和爸爸告訴我,如果我努力工作,
我會有良好的職業。所以,如果你努力工作
有良好的職業,如果你工作真的,真的,真的很努力,
你就會有偉大的事業。這不就是像
數學一樣的合理嗎?"
呃...。 錯。(笑聲)
但你已經設法說服自己去相信。
你知道嗎?這裡有一個小秘密。
您想要工作嗎?您真的,真的,想要很認真地工作嗎?
你知道嗎?你將會成功。這個世界會給你
一個機會去真的,真的,真的,真的很認真地工作,
但是你真的相信, 這樣就會帶給你
一個偉大的職業生涯嗎? 當所有的證據都是指向相反的結論?
所以讓我們假定,讓我們來看看你們這些
正在尋找你的熱情的人。
你真的理解你是真的想要這樣做,
不去管那些藉口。你會試著去尋找你的熱情,
而你也高興如此做。
你發現一些你感興趣的東西。
我有興趣 !我有興趣 !你告訴我。
你說,"我有興趣 !"我說,"這太棒了 !
你打算告訴我什麼呢? 那你 — —"
"嗯,我有興趣。"
我說,"你對這有熱情嗎?"
你說:"我有興趣,"。
你的興趣, 跟什麼來相比呢?
"我是對此有興趣。"
那關於其餘的人類的活動呢?
"我對那些沒有興趣。"
你有看過那些全部了吧,你有嗎?
"沒有,不是這樣的。"
熱情是你的最愛。
熱情是能夠幫你建立
你的天份的最高表現。
熱情、 興趣 — — 這兩個不是同一碼事。
你會跑去跟你心愛的人說
"嫁給我吧 !我對你有興趣。"(笑聲)
這不會成功的。這不會成功的,你將會孤獨地死去的。(笑聲)
你想要什麼,你想要什麼,你想要什麼,
就是熱情。它超越了興趣。
您可以有 20 種興趣,然後是其中之一,
其中之一可能會抓住你,其中之一可能會讓你投入
超過其他的任何事情, 然後你才可能算是找到
你最愛的,比較過之後,都超過了所有其他
你感興趣的事情,這就是所謂的熱情。
我有一個朋友,向他的愛人求婚。
他是一個經濟上很理性的人。
他跟他的愛人說,"讓我們結婚吧。
讓我們合併我們的利益吧。"
(笑聲)
對啦, 他最好是這樣說.
"我真的愛你,"他說。"我愛你如此的深。我愛你
超過了我遇過的任何其他女人。
我愛你超過了 瑪麗、 珍、 蘇茜、 潘娜洛普、
茵格麗、格特魯德、格萊特 — —
那時我正在德國當交換學生。"(笑聲)
"我愛你超過了 — —"
好吧!她離開了房間,在他列舉著
他對她的愛的時候。
你知道嗎,當他從令他吃驚的求婚被拒絕中清醒過來,
他下了一個結論,這算是死裡逃生
差點跟一個不理性的人結婚了,
雖然他也注意到要記得,自己下一次
求婚的時候,也許不需要列舉
他曾經面試過的那些女人的那部分。(笑聲)
但是這個論點是對的。你必須尋找替代方案
這樣,你才能發現你的命運中注定的,
或者你會害怕聽到 "命運" 這個詞嗎?
"命運"這個詞會嚇到你嗎?
這就是我們在談的,如果你找不到
能展現你才華的最高境界的事情,而屈就於
"有興趣的",不管這個代表什麼意思
你知道當你漫長一生結束時將發生什麼?
您的朋友和家人將聚集在墓地
在你墳墓旁會有一塊墓碑,
在墓碑上面刻的會是這樣的:
"這裡埋的是發明魔鬼氈的工程師。"
但是這個墓碑上應該刻的內容
如果在不同方式度過的一生,
墓碑上應該科的是關於你的天分的最高發揮
比方說是 "這裡埋的是 諾貝爾物理獎得主,
他建立了大統一場論
並且展示了曲速飛行 (科幻影集中星際航行的方式) 的實際可能性。
(笑聲)
魔鬼氈,的確。(笑聲)
一個會是偉大的事業。
另一個則是失去了一個機會。
但是,你們之中的一些人
儘管有各式各樣的藉口,你會發現,
你會發現你的熱情,
而你仍會失敗。
你會失敗,因為,
因為你不會去做,
因為你會發明新的藉口,
任何可以不去做的藉口,而這種藉口
我已經聽了很多次。
"是的,我原本想追求偉大的事業,但我認為
人際關係比個人成就更有價值
我想要當個好朋友。我想要當個好的配偶。
我想成為一個好的家長,我不打算犧牲這些
來換取偉大的成就。"
(笑聲)
你要我說什麼?
現在,你真的要我告訴你,
"說真的,我發誓我不會踢小孩。"(笑聲)
嗯?看看你已經給自己設下的世界觀。
你是個英雄,無論如何,就算我如此微妙的暗示說
你希望有偉大的事業的話,
你必須討厭小孩。我不討厭小孩。我不會踢他們。
是的,曾經有一個小孩遊蕩通過這座大樓
當我來到這裡,噢,沒有,我沒有踢他。(笑聲)
當然,我必須告訴他,這座大樓只有大人能進來
你必須離開。
他咕嚕了一些跟媽媽有關的話
然後我告訴他,他媽媽也許會在外面找到他。
上次我見到他,他正在樓梯上哭。(笑聲)
真是很軟弱啊。(笑聲)
但你是什麼意思呢?這就是你希望我說的。
你真的認為,你真的認為這樣做是適當的?
你應該實際上把
兒童當作擋箭牌嗎?
你知道總有一天,會發生一些事
你,你這個理想的父母,你呢?
有一天小孩會來找你,說,
"我知道我想要變成什麼樣的人。
我知道我要怎樣的生活。
你將會是那麼快樂。這是那種親子對話
父母想要聽到的, 因為你孩子的數學很好
而且你知道,你將會喜歡接下來的
你的孩子說,"我已經決定
我想要當一個魔術師。
我想要在舞臺上表演魔術。"
(笑聲)
那你會說什麼呢?
你說,你說,
"嗯......這有點不保險啊,孩子。
可能會失敗啊,孩子。這賺不了錢的,孩子,
你知道的,我不知道耶,孩子,
您應該再考慮考慮,孩子,
你是那麼擅長數學,你為什麼不 — —"
這時候孩子打斷了你,並說,
"但這是我的夢想。我一直夢想要做這個。"
那你接著要說什麼?
你知道你要說的嗎?
"孩子啊。我也有過夢想,但是 — — 但。"
你打算如何講完這句話呢?
"...但是。我也曾有過一個夢想,但我不敢去追求它。"
或者,你會這樣跟他說嗎?
"我曾有一個夢想,孩子。
但後來你出生了...。(笑聲)
(笑聲)(掌聲)
你,真的要用你的家人,
你真的想要看著你的配偶
看著你的小孩,就好像他們是你的獄卒那樣?
也許有一些你可以說的,當你的小孩
跟你說,"我有一個夢想。" 的時候
你可以,看著孩子的臉,說:
"去努力爭取吧,孩子,
就像我曾經做過的那樣"。
但你沒辦法這樣說,
因為你並沒有做過。所以你不能那樣說。(笑聲)
所以,父母的罪過
會再次造訪無辜的孩子們.
你為什麼會拿人際關係來當擋箭牌
作為你不去找尋與追求熱情的藉口?
你知道為什麼。
在你的心中,你知道為什麼,
而我是非常認真的。
你知道為什麼你會感到溫暖和舒適
把自己包在人際關係裡面。
這是因為你想要 — —
你知道你想要做什麼。
你害怕追求你的熱情。
你害怕被別人取笑
你不敢嘗試。你害怕你可能會失敗。
很好的朋友,偉大的配偶,偉大的父母,偉大的事業。
這不是一個整體嗎?這不就是你這個人嗎?
你怎麼能只選擇其中之一而放棄其他的?
但你害怕。
這就是為什麼你不會有偉大的事業,除非 — —
除非,這是所有英語單詞中最令人回味的 — —
除非。
但這個 除非 還附加在
其他的,最可怕的短語,
"如果我那時候有......"
"如果我那時候有......"
如果您的腦袋裡曾經有過這些念頭衝撞著
這會很痛苦的
因此,有很多原因
解釋為什麼你會失敗
無法成就偉大的事業,
除非......
除非。
謝謝。(掌聲)