1
00:00:05,008 --> 00:00:05,633
Více než 20 let poté,

2
00:00:05,633 --> 00:00:07,513
co Michelangelo domaloval

3
00:00:07,513 --> 00:00:09,663
fresky na stropě Sixtinské kaple,

4
00:00:09,663 --> 00:00:11,493
byl požádán, aby udělal další fresku,

5
00:00:11,493 --> 00:00:13,603
tentokrát na stěně oltáře.

6
00:00:13,603 --> 00:00:14,543
Na stěnu oltáře

7
00:00:14,543 --> 00:00:16,863
Michelangelo namaloval Poslední soud,

8
00:00:16,863 --> 00:00:19,453
což je v historii umění staré téma,

9
00:00:19,453 --> 00:00:23,033
pochází z Nového zákona, 
ze Zjevení Janova.

10
00:00:23,033 --> 00:00:26,543
Oltář je místo nedocenitelného významu.

11
00:00:26,543 --> 00:00:30,972
Zejména hlavní oltář Sixtinské kaple, 
kde mši sloužil i papež

12
00:00:30,972 --> 00:00:34,812
a dodnes zde kardinálové
volí nového papeže.

13
00:00:34,812 --> 00:00:38,732
Takže, Michelangelo namaloval 
Ježíše uprostřed nahoře,

14
00:00:38,732 --> 00:00:43,152
a po každém jeho boku 
jsou svatí a biblické postavy,

15
00:00:43,152 --> 00:00:47,152
Pod Ježíšem vidíme oddělení
blahoslavených a zatracených.

16
00:00:47,152 --> 00:00:50,912
Po Kristově levici 
jdou zatracení do pekla,

17
00:00:50,912 --> 00:00:53,432
a po pravici Krista jsou blahoslavení 
mířící do nebe.

18
00:00:53,432 --> 00:00:57,432
V křesťanské historii 
neexistuje dramatičtější,

19
00:00:57,432 --> 00:00:58,422
mocnější obraz.

20
00:00:58,422 --> 00:01:00,452
Toto je konec světa.

21
00:01:00,452 --> 00:01:03,142
Krista vidíme jako mocného soudce

22
00:01:03,142 --> 00:01:06,472
obráceného k zatraceným, které ničí.

23
00:01:06,472 --> 00:01:09,722
Vypadá to, že ukazuje na rány, 
které utrpěl na kříži.

24
00:01:09,722 --> 00:01:13,660
Vedle něj je Panna Marie, 
která se bezmocně krčí,

25
00:01:13,660 --> 00:01:17,159
jako by se už nemohla za lidi přimluvit. 


26
00:01:17,159 --> 00:01:19,259
Dívá se ale dolů směrem 
k blahoslaveným

27
00:01:19,259 --> 00:01:22,299
a zdá se, že vydává Kristovi zatracené.

28
00:01:22,299 --> 00:01:26,069
Napravo od Krista se blahoslavení
vydávají z hrobů do nebe.

29
00:01:26,069 --> 00:01:30,420
Vytahují je andělé, kteří jim pomáhají

30
00:01:30,420 --> 00:01:32,490
vystoupat do nebe.

31
00:01:32,490 --> 00:01:33,690
Miluju tato vyobrazení,

32
00:01:33,690 --> 00:01:36,610
protože Michelanagelova těla 
jsou tak pevná a silná,

33
00:01:36,610 --> 00:01:37,720
tak svalnatá.

34
00:01:37,720 --> 00:01:40,080
Dokonce i duše, které jsou kříseny,

35
00:01:40,080 --> 00:01:42,660
musí být zvedány s velkým úsilím.

36
00:01:42,660 --> 00:01:46,360
Vidíte anděla, jak zvedá 
blahoslavené pomocí růžence.

37
00:01:46,360 --> 00:01:51,780
Přesně tak, dvojice je doslova zvedána 
do nebe silou své modlitby,

38
00:01:51,780 --> 00:01:54,150
která je znázorněna růžencem.

39
00:01:54,150 --> 00:01:57,200
Přímo pod Kristem vidíme anděly hrající 
na trumpety,

40
00:01:57,200 --> 00:01:59,430
kterými budí mrtvé z jejich hrobů.

41
00:01:59,430 --> 00:02:01,160
Podívejte na ty dlouhé zlaté trubky,

42
00:02:01,160 --> 00:02:04,480
Popisuje je Zjevení Janovo, zde 
jsou přímo vyobrazeny.

43
00:02:04,480 --> 00:02:09,070
Ale andělé nevypadají úplně, jak 
bychom očekávali,

44
00:02:09,070 --> 00:02:15,000
jsou zjevně silní a mužní,
v poměru k tělu mají malé hlavy.

45
00:02:15,000 --> 00:02:17,070
Při troubení skoro vypadají,


46
00:02:17,070 --> 00:02:21,070
jako by jim měly prasknout tváře.

47
00:02:21,070 --> 00:02:23,910
Mají přece budit mrtvé,
a to přesně dělají.

48
00:02:23,910 --> 00:02:27,150
Vidíme otevírající se krypty, hroby,

49
00:02:27,150 --> 00:02:30,480
vidíme duše, které vyvstávají ze země.

50
00:02:30,480 --> 00:02:34,110
je překvapivé, jakou tělesnost
Michelangelo duším připisuje.

51
00:02:34,110 --> 00:02:38,270
Člověk by řekl, že budou nehmotné, 
že nebudou mít žádné tělo,

52
00:02:38,270 --> 00:02:40,790
žádnou tíhu, nebudou nic vážit,

53
00:02:40,790 --> 00:02:42,230
ale zde je opak pravdou.

54
00:02:42,230 --> 00:02:45,890
Vycítíme boj o duše a 
obtížnost jejich záchrany

55
00:02:45,890 --> 00:02:47,740
a donesení do nebe.

56
00:02:47,740 --> 00:02:52,490
Ano, tělům se autor nevyhýbá,
to je pro Michelangela typické.

57
00:02:52,490 --> 00:02:57,340
Zajímá se o fyzickou podobu, 
o svalnatost těla.

58
00:02:57,340 --> 00:03:01,790
Důraz kladený na tělo vidíme
především u zatracených

59
00:03:01,790 --> 00:03:02,380
vpravo.

60
00:03:02,380 --> 00:03:07,260
Na jedné straně tedy vidíme 
blahoslavené, mířící k nebi,

61
00:03:07,260 --> 00:03:13,050
na druhé straně vidíme plameny pekelné a zatracené, kteří tam jsou přinášeni.

62
00:03:13,050 --> 00:03:20,270
Veslař Charon je přiváží na lodi,
přitom máchá veslem, aby je shodil

63
00:03:20,270 --> 00:03:25,590
a démoni mu pomáhají, svými vidlemi, 
sklízejí nové duše pro peklo.

64
00:03:25,590 --> 00:03:27,100
Je to celkem ohavná scéna.

65
00:03:27,100 --> 00:03:32,060
Ano, démoni jsou všude, 
tahají postavy z lodi do pekla.

66
00:03:32,060 --> 00:03:34,250
Ale nejen démoni plní svůj úkol,

67
00:03:34,250 --> 00:03:37,630
svou práci dělají i andělé, přímo
nad touto scénou vidíme zatracené,

68
00:03:37,630 --> 00:03:42,140
kteří jsou tlačeni do pekla 
a zoufale se snaží dostat ven,

69
00:03:42,140 --> 00:03:46,260
ale bijí je andělé, které mají 
zatracenci nad sebou.

70
00:03:46,260 --> 00:03:49,330
Asi nejpůsobivější je
zobrazení jediné osoby,

71
00:03:49,330 --> 00:03:52,030
která je tažena ďáblem dolů. 
Tomuto výjevu se říká

72
00:03:52,030 --> 00:03:53,167
"zatracený muž".

73
00:03:57,010 --> 00:04:00,980
Vypadá, že si právě uvědomil,
že stráví věčnost v pekle.

74
00:04:00,980 --> 00:04:04,140
Kolem nohou má omotané démony,

75
00:04:04,140 --> 00:04:05,500
táhnou ho dolů k peklu.

76
00:04:05,500 --> 00:04:07,990
Podívejte se na jeho tvář,
zakrývá si jedno oko,

77
00:04:07,990 --> 00:04:11,570
jako by nemohl uvěřit, 
nemohl unést pohled na vlastní osud,

78
00:04:11,570 --> 00:04:13,870
Druhé oko má ale úplně otevřené,

79
00:04:13,870 --> 00:04:15,770
jako by právě prozřel.

80
00:04:15,770 --> 00:04:18,380
Když se na tu scénu díváme zde
v Sixtinské kapli,

81
00:04:18,380 --> 00:04:22,120
vidíme Michelangelovy rané práce
na stropě nad námi.

82
00:04:22,120 --> 00:04:26,020
Díváme sa na elegantní, vznešené postavy,

83
00:04:26,020 --> 00:04:28,430
na těla vyzařující důstojnost.

84
00:04:28,430 --> 00:04:31,550
Ale zde, na oltářní stěně, 
na vyobrazení Posledního soudu,

85
00:04:31,550 --> 00:04:35,550
vypadají postavy záměrně 
ošklivě a záměrně nevzhledně.

86
00:04:35,550 --> 00:04:37,990
Proporčně jsou pojaty naprosto špatně,

87
00:04:37,990 --> 00:04:42,300
mají příliš malé hlavy a obrovské svaly.

88
00:04:42,300 --> 00:04:47,200
Což platí hlavně v případě Krista, 
podívejte se na velikost jeho trupu,

89
00:04:47,200 --> 00:04:50,860
je naprosto v nepoměru 
k jeho hlavě a výšce.

90
00:04:50,863 --> 00:04:53,493
Michelangelo se dívá na lidské tělo

91
00:04:53,493 --> 00:04:57,223
jinak, než se na něj dívali 
ve vrcholné renesanci,

92
00:04:57,223 --> 00:05:01,853
ne jako na odkaz ke klasické tradici 
a ideálním proporcím.

93
00:05:01,853 --> 00:05:05,683
Vidí v něm velkou symbolickou hodnotu.

94
00:05:05,683 --> 00:05:09,683
Je ochoten narušit proporce
ve jménu působení malby jako celku.

95
00:05:09,683 --> 00:05:12,733
Náboženské poselství je zde klíčové

96
00:05:12,733 --> 00:05:15,833
a tělo tomuto poslání slouží.

97
00:05:15,833 --> 00:05:20,987
V odobí tvorby fresky čelila církev
učení Martina Luthera

98
00:05:20,987 --> 00:05:23,177
a počátkům protestantské reformace.

99
00:05:23,177 --> 00:05:25,347
Byla to doba velkých nepokojů,

100
00:05:25,347 --> 00:05:26,204
Stárnoucí umělec

101
00:05:30,537 --> 00:05:31,784
propadá pesimismu.

102
00:05:31,784 --> 00:05:34,254
To je nejlépe vidět v postavě
svaté Kateřiny,

103
00:05:34,254 --> 00:05:37,764
která drží kolo, což je její atribut,

104
00:05:37,764 --> 00:05:39,454
protože byla umučena v kole,

105
00:05:39,454 --> 00:05:42,384
na fresce ale vypadá velmi nemotorně,

106
00:05:42,384 --> 00:05:46,094
když ji porovnáme s krásnou Evou,
která je vyobrazena na stropě.

107
00:05:46,094 --> 00:05:49,144
Rozdíl ve ztvárnění obou těl je zřetelný.


108
00:05:49,144 --> 00:05:53,104
Další postavu, která představuje
nefalšovaný pesimismus,

109
00:05:53,104 --> 00:05:55,344
vidíme napravo pod Kristem,

110
00:05:55,344 --> 00:05:58,114
kde je velká nahá postava na oblaku,

111
00:05:58,114 --> 00:06:00,204
dívající se nahoru na Krista,

112
00:06:00,204 --> 00:06:03,714
v jedné ruce drží nůž a v druhé kůži.

113
00:06:03,714 --> 00:06:06,124
To je svatý Bartoloměj, který byl 
zavražděn

114
00:06:06,124 --> 00:06:08,854
stažením z kůže zaživa.

115
00:06:08,854 --> 00:06:12,044
Svaté vždy poznáme podle
jejich atributů,

116
00:06:12,044 --> 00:06:15,194
často jsou to nástroje 
použité k jejich umučení,

117
00:06:15,194 --> 00:06:17,924
a je tedy logické, 
že Bartoloměj drží nůž.

118
00:06:17,924 --> 00:06:23,714
Je ale zajímvé, že se Michelagelo
rozhodl ve vyobrazení Bartoloměje,

119
00:06:23,714 --> 00:06:28,714
použít v kůži světce vlastní portrét.

120
00:06:28,714 --> 00:06:31,244
Musíme si tedy položit otázku:

121
00:06:31,244 --> 00:06:38,044
Proč by Michelangelo umísťoval vlastní 
podobiznu v kůži svatého Bartoloměje,

122
00:06:38,044 --> 00:06:43,854
doprostřed mezi Krista, 
spasitele, a „zatraceného muže“?

123
00:06:43,854 --> 00:06:45,064
A ještě navíc

124
00:06:45,064 --> 00:06:47,614
se zdá, že Bartoloměj drží kůži 
velmi lehce,

125
00:06:47,614 --> 00:06:54,584
jako by mu z prstů mohla vyklouznout a 
spadnout dolů na loď do pekla.

126
00:06:54,593 --> 00:06:58,813
Zdá se, že to vyjadřuje Michelangelovu 
obavu o osud jeho vlastní duše,

127
00:06:58,813 --> 00:07:02,619
to vidíme i v jeho poezii z tohoto období.

128
00:07:02,619 --> 00:07:05,087
A dokonce můžeme nakreslit úhlopříčku

129
00:07:05,087 --> 00:07:08,502
vedoucí z levé horní části, od kříže,

130
00:07:08,502 --> 00:07:10,501
přes trnovou korunu,

131
00:07:10,501 --> 00:07:13,781
přes Krista, kůži Svatého Bartoloměje,

132
00:07:13,781 --> 00:07:28,172
a„zatraceného muže“ až k pekelným ohňům.