Co je společným jmenovatelem techniky, umění a vědy? Zvídavost a touha žasnout. Ponoukají nás prozkoumávat svět, protože spoustu toho, co je kolem nás, nevidíme. Rád bych se teď s vámi vydal na filmovou výpravu napříč časem i prostorem. A ukázal vám to, co běžně nevidíme. Takové výjevy totiž rozšiřují naše obzory a způsob našeho vnímání. Naše mysl je díky nim otevřenější a rozehrávají cosi v našem nitru. Pustím vám několik výjevů ze svého 3D IMAX filmu "Tajemství neviditelného světa." (Hudba) Některé pohyby jsou tak pomalé, že je lidské oko nepostřehne. Zrychlené záběry tak rozšiřují náš pohled na život. Vidíme, jak vznikají a rostou organismy. Jak se popínavá rostlina sune za sluncem do vyšších pater pralesa. A když zvětšíme měřítko, zrychlené záběry nám ukáží chod celé planety. Jako na dlani máme nejen ohromné přírodní děje, ale i neutuchající pohyb lidstva. Každá čára představuje dopravní letadlo. Když data o leteckém provozu zobrazíme zrychleně, zviditelníme tím každodenní neviditelnou situaci: ohromnou síť letecké dopravy nad Spojenými státy. Totéž lze udělat s námořní dopravou. Můžeme vytvořit zrychlený snímek zachycující ekonomiku celého světa v chodu. A z dat sbíraných desítky let vyvstane celá planeta jako jediný organismus, v jehož žilách cirkulují oceánské proudy a atmosférou proudí oblaka. Ten organismus pulzuje blesky a věnčí ho polární záře. Tady zrychlené snímání asi dosahuje maxima svých možností. Anatomie Země se všemi životními pochody. Existují však i pohyby příliš rychlé, než abychom je viděli. I tady nám ovšem pomůže technika. Opakem zrychlených záběrů je vysokorychlostní snímání. Dokáže snímat 1000x rychleji, než zvládne postřehnout lidské oko. Odhalujeme geniální vynálezy přírody, které pak můžeme zkusit napodobit. Když kolem probzučí vážka, koho by napadlo, že je to nejlepší letec v říši přírody. Dokáže se vznášet na místě, létat pozpátku i vzhůru nohama. Když vážce označíme body na křídlech, můžeme znázornit, jak vytváří proudy vzduchu. Až díky vysokorychlostní kameře jsme odhalili, že vážka každým ze čtyř křídel pohybuje zvlášť. Může nám to pomoct vytvořit nový typ létajícího robota a probádat důležité, ale těžko dostupné prostory. Jsme obři. Nepostřehnutelně malé věci nebereme na vědomí. Elektronový mikroskop dokáže salvami elektronů vytvářet obrazy, které věci až milionkrát zvětšují. Tohle je motýlí vajíčko. Po celém našem těle žijí tvorečci jako tento roztoč, který celý život tráví na řasách našich očí nebo tím, že nám v noci leze po pokožce. Uhodnete, co je tohle? Kůže žraloka. Ústa housenky. Oko mušky octomilky. Skořápka od vejce. Blecha. Jazyk hlemýždě. Máme za to, že většinu živočišné říše známe, ale miliony drobných živočichů možná na své objevení teprve čekají. Úchvatná tajemství má i pavouk. Jeho vlákno je pevnější, než by byla při stejné hmotnosti ocel, ale je absolutně pružné. Teď se vypravíme až do nanosvěta. Pavoučí vlákno je 100x tenčí než lidský vlas. Je na něm bakterie a u ní virus, který je 10x menší. A v tom viru jsou tři řetězce DNA, opět 10x menší. A na hranici možností nejvýkonnějších mikroskopů vidíme jednotlivé atomy uhlíku. Výkonné mikroskopy umožňují s atomy manipulovat. Otevírají cestu k báječným možnostem nanosvěta. Jednou možná budeme s nanotechnikou bojovat proti chorobám nebo čistit ucpané tepny. Drobní roboti na chemické bázi nám jednou možná budou opravovat DNA. Stojíme na prahu mimořádných objevů, které vyvěrají z naší touhy odhalovat tajemství života. Vzduch kolem nás je díky neustálým sprškám kosmického prachu plný mikroskopických zrnek drahokamů ze zaniklých planet a vybuchlých supernov. Naše životy provází věci, které nevidíme. Poznání, že je kolem nás tolik neviditelných věcí, navždy mění naše chápání světa. Pohled na dosud nespatřené věci nám odhaluje bohatost vesmíru. A to nás naplňuje úžasem, který nás ponouká dál prozkoumávat to, co máme přímo před nosem. Co na nás asi ještě čeká a jaké divy ovlivní náš život? To se teprve uvidí. (Potlesk) Děkuji. (potlesk)