V roce 2003, kdy jsme přečetli lidský genom, jsme si mysleli, že máme klíč k léčbě mnoha nemocí. Ale k tomu máme ještě daleko, protože kromě našich genů hraje značnou roli ve vývoji mnoha významných onemocnění i životní prostředí nebo životní styl. Jedním z příkladů je ztučnění jater, které postihuje přes dvacet procent světové populace, nelze je léčit a vede k rakovině nebo selhání jater. Takže čtení DNA samo o sobě nám nedává dostatek informací k nalezení účinné léčby. Na druhou stranu máme v těle i spoustu dalších molekul. Ve skutečnosti existuje více než 100 000 metabolitů. Metabolity, to jsou veškeré molekuly, které jsou co do velikosti velmi malé. Známé příklady jsou glukóza, fruktóza, tuky, cholesterol – věci o kterých slyšíme pořád dokola. Metabolity se účastní našeho metabolismu. A jsou také závislé na naší DNA, takže nesou informaci jak o našich genech, tak o našem životním stylu. Musíme porozumět metabolitům, abychom nalezli léčbu mnoha chorob. Vždycky jsem chtěla léčit pacienty. Přesto jsem před patnácti lety odešla z lékařské fakulty, protože mi chyběla matematika. Brzy potom jsem přišla na tu nejskvělejší věc: Můžu pomocí matematiky studovat medicínu. Od té doby vyvíjím algoritmy k analýze biologických dat. Znělo to jednoduše: posbírat data o všech metabolitech v našem těle, vyvinout matematické modely, které by popsaly, jak se data mění vlivem nemocí, a zasáhnout proti těmto změnám. Pak jsem přišla na to, proč to nikdo neudělal přede mnou. Je to hrozně obtížné. (smích) V našem těle je spousta metabolitů. Každý z nich je jiný. U některých metabolitů můžeme měřit jejich molekulovou hmotnost pomocí hmotnostní spektrometrie. Jenže vzhledem k tomu, že klidně deset různých molekul může mít stejnou hmotnost, nedokážeme je tím přesně rozpoznat. Kdybyste je všechny chtěli rozpoznat, museli byste udělat více experimentů, které by trvaly desítky let a stály by miliardy dolarů. Takže jsme vyvinuli platformu na bázi umělé inteligence, která to umí. Využili jsme vzrůstající množství biologických dat a vytvořili jsme databázi všech dostupných informací o metabolitech a jejich interakcích s ostatními molekulami. Zkombinovali jsme všechna ta data do obrovské sítě. Potom z tkání a krve pacientů měříme hmotnosti metabolitů a hledáme ty hmotnosti, které se mění u nemocného člověka. Ale jak už jsem řekla, nevíme přesně, které metabolity to jsou. Molekulovou hmotnost 180 může mít glukóza, galaktóza nebo fruktóza. Všechny mají přesně stejnou hmotnost, ale různé funkce v našem těle. Naše umělá inteligence bere v úvahu všechny tyto nejednoznačnosti. Ponoří se do té obrovské databáze a najde, jaké vzájemné provázání látek s naměřenou hmotností způsobuje nemoci. Z toho, jak jsou provázány, můžeme odvodit, co ta látka se shodnou hmotností je, například těch 180 by tady mohla být glukóza, a především můžeme zjistit, jak změny v glukóze a dalších metabolitech způsobují onemocnění. Toto nové porozumění mechanismům nemocí nám poté umožní najít efektivní léčbu, která na tyto změny cílí. A tak jsme založili start-up, abychom přinesli tuto technologii na trh a ovlivnili tak lidské životy. Teď se svým týmem v ReviveMed pracujeme na vývoji léčby nejvýznamnějších nemocí, kde metabolity hrají hlavní roli, jako je ztučnění jater, protože to je způsobeno hromaděním tuků, což jsou metabolity v játrech. Jak už jsem zmínila, jedná se o obrovskou epidemii, na kterou není lék. A ztučnění jater je jenom jeden z příkladů. Děláme pokroky a hodláme se zabývat stovkami dalších nemocí, na které není lék. Sbíráním dalších a dalších dat o metabolitech a porozuměním, jak změny v metabolitech vedou k rozvoji nemocí, budou naše algoritmy lépe a lépe umět hledat ty správné léky pro ty správné pacienty. A dostaneme se blíž k našemu cíli záchraně životů každou řádkou počítačového kódu. Děkuji vám. (potlesk)