V roce 2003,
kdy jsme přečetli lidský genom,
jsme si mysleli, že máme klíč
k léčbě mnoha nemocí.
Ale k tomu máme ještě daleko,
protože kromě našich genů
hraje značnou roli ve vývoji
mnoha významných onemocnění
i životní prostředí nebo životní styl.
Jedním z příkladů je ztučnění jater,
které postihuje přes dvacet procent
světové populace,
nelze je léčit a vede k rakovině
nebo selhání jater.
Takže čtení DNA samo o sobě
nám nedává dostatek informací
k nalezení účinné léčby.
Na druhou stranu máme v těle
i spoustu dalších molekul.
Ve skutečnosti existuje
více než 100 000 metabolitů.
Metabolity, to jsou veškeré molekuly,
které jsou co do velikosti velmi malé.
Známé příklady jsou glukóza,
fruktóza, tuky, cholesterol –
věci o kterých slyšíme pořád dokola.
Metabolity se účastní našeho metabolismu.
A jsou také závislé na naší DNA,
takže nesou informaci jak o našich genech,
tak o našem životním stylu.
Musíme porozumět metabolitům,
abychom nalezli léčbu mnoha chorob.
Vždycky jsem chtěla léčit pacienty.
Přesto jsem před patnácti lety
odešla z lékařské fakulty,
protože mi chyběla matematika.
Brzy potom jsem přišla
na tu nejskvělejší věc:
Můžu pomocí matematiky studovat medicínu.
Od té doby vyvíjím algoritmy
k analýze biologických dat.
Znělo to jednoduše:
posbírat data o všech metabolitech
v našem těle,
vyvinout matematické modely,
které by popsaly,
jak se data mění vlivem nemocí,
a zasáhnout proti těmto změnám.
Pak jsem přišla na to,
proč to nikdo neudělal přede mnou.
Je to hrozně obtížné.
(smích)
V našem těle je spousta metabolitů.
Každý z nich je jiný.
U některých metabolitů můžeme
měřit jejich molekulovou hmotnost
pomocí hmotnostní spektrometrie.
Jenže vzhledem k tomu, že klidně deset
různých molekul může mít stejnou hmotnost,
nedokážeme je tím přesně rozpoznat.
Kdybyste je všechny chtěli rozpoznat,
museli byste udělat více experimentů,
které by trvaly desítky let
a stály by miliardy dolarů.
Takže jsme vyvinuli platformu na bázi
umělé inteligence, která to umí.
Využili jsme vzrůstající množství
biologických dat
a vytvořili jsme databázi všech dostupných
informací o metabolitech
a jejich interakcích
s ostatními molekulami.
Zkombinovali jsme všechna ta data
do obrovské sítě.
Potom z tkání a krve pacientů
měříme hmotnosti metabolitů
a hledáme ty hmotnosti,
které se mění u nemocného člověka.
Ale jak už jsem řekla,
nevíme přesně, které metabolity to jsou.
Molekulovou hmotnost 180 může mít
glukóza, galaktóza nebo fruktóza.
Všechny mají přesně stejnou hmotnost,
ale různé funkce v našem těle.
Naše umělá inteligence bere v úvahu
všechny tyto nejednoznačnosti.
Ponoří se do té obrovské databáze
a najde, jaké vzájemné provázání
látek s naměřenou hmotností
způsobuje nemoci.
Z toho, jak jsou provázány,
můžeme odvodit, co ta látka
se shodnou hmotností je,
například těch 180
by tady mohla být glukóza,
a především můžeme zjistit,
jak změny v glukóze a dalších metabolitech
způsobují onemocnění.
Toto nové porozumění
mechanismům nemocí
nám poté umožní najít
efektivní léčbu, která na tyto změny cílí.
A tak jsme založili start-up,
abychom přinesli tuto technologii na trh
a ovlivnili tak lidské životy.
Teď se svým týmem v ReviveMed
pracujeme na vývoji
léčby nejvýznamnějších nemocí,
kde metabolity hrají hlavní roli,
jako je ztučnění jater,
protože to je způsobeno hromaděním tuků,
což jsou metabolity v játrech.
Jak už jsem zmínila, jedná se
o obrovskou epidemii, na kterou není lék.
A ztučnění jater
je jenom jeden z příkladů.
Děláme pokroky a hodláme se zabývat
stovkami dalších nemocí,
na které není lék.
Sbíráním dalších a dalších dat
o metabolitech
a porozuměním, jak změny v metabolitech
vedou k rozvoji nemocí,
budou naše algoritmy
lépe a lépe umět
hledat ty správné léky
pro ty správné pacienty.
A dostaneme se blíž k našemu cíli
záchraně životů každou řádkou
počítačového kódu.
Děkuji vám.
(potlesk)