WEBVTT

00:00:08.380 --> 00:00:09.561
Děkuji vám.

00:00:16.270 --> 00:00:21.200
Byl kdysi v Indii jeden král, maharádža, 
který ke svým narozeninám vydal dekret,

00:00:21.200 --> 00:00:24.200
aby každá hlava každé vesnice 
přinesla dar hodný krále.

00:00:24.400 --> 00:00:28.370
Někteří přinesli nejjemnější hedvábí, 
jiní přinesli přenádherné meče,

00:00:28.370 --> 00:00:29.490
další přinesli zlato.

00:00:29.490 --> 00:00:32.549
Na konec řady se postavil 
velmi vrásčitý, malý a starý muž,

00:00:32.549 --> 00:00:36.630
který ze své vesnice urazil 
po moři několikadenní cestu.

00:00:36.630 --> 00:00:41.150
A jak tak šel, králův syn se ho zeptal: 
„Jaký dar přinášíš králi?“

00:00:41.457 --> 00:00:44.750
A ten starý muž pomaličku 
otevřel dlaň a odhalil

00:00:44.750 --> 00:00:49.600
přenádhernou lasturu, která vířila 
fialovou a žlutou, červenou a modrou.

00:00:50.160 --> 00:00:51.380
A králův syn se divil:

00:00:51.460 --> 00:00:54.400
„To není dar hodný krále! 
Co je toto za dárek?“

00:00:54.600 --> 00:00:57.400
Starý muž k němu pomalu vzhlédl a řekl:

00:00:57.590 --> 00:01:00.750
„Dlouhá cesta… součást daru.“

00:01:01.060 --> 00:01:02.560
(Smích)

00:01:02.900 --> 00:01:05.970
Za několik okamžiků 
vám dám dar.

00:01:05.970 --> 00:01:08.270
Dar, o kterém věřím, 
že je to dar hodný šíření.

00:01:08.290 --> 00:01:10.050
Ale než tak učiním, 
dovolte mi ukázat vám

00:01:10.050 --> 00:01:11.960
mou dlouhou cestu.

00:01:12.160 --> 00:01:13.740
Jako většina z vás jsem do života

00:01:13.740 --> 00:01:15.320
vykročil jako malé dítě.

00:01:15.320 --> 00:01:17.460
Kolik z vás začínalo jako malé dítě?

00:01:17.460 --> 00:01:18.510
Kdo se narodil mladý?

00:01:18.740 --> 00:01:20.500
Zhruba polovina… Dobrá.

00:01:20.570 --> 00:01:21.590
(Smích)

00:01:21.820 --> 00:01:24.910
A ten zbytek, co s vámi? 
Narodili jste se dospělí?

00:01:25.060 --> 00:01:27.640
Hochu, chci vidět tvou mámu!

00:01:27.820 --> 00:01:29.460
Ty mi povídej o nemožném!

00:01:30.560 --> 00:01:34.740
Jako malý kluk jsem byl 
vždy fascinován nemožným.

00:01:35.620 --> 00:01:38.880
Dnes je den, 
na který jsem se těšil mnoho let,

00:01:38.880 --> 00:01:41.000
protože je to den, kdy se pokusím

00:01:41.020 --> 00:01:43.620
o nemožné přímo před vašima očima.

00:01:43.620 --> 00:01:45.460
Právě tady na TEDxMaastricht.

00:01:45.800 --> 00:01:48.160
Začnu tím,

00:01:48.760 --> 00:01:50.880
že vám prozradím konec:

00:01:51.220 --> 00:01:52.640
Dokážu vám,

00:01:52.640 --> 00:01:54.940
že nemožné není nemožné.

00:01:55.300 --> 00:01:58.210
A skončím tím, 
že vám dám dar hodný šíření:

00:01:58.210 --> 00:02:01.350
Ukážu vám, že i ve svém životě 
můžete dělat nemožné.

00:02:02.660 --> 00:02:05.420
Při své honbě za nemožným 
jsem zjistil, že existují dvě věci,

00:02:05.420 --> 00:02:08.230
které mají společné 
všichni lidé na světě.

00:02:08.230 --> 00:02:09.870
Každý se něčeho bojíme –

00:02:09.870 --> 00:02:11.640
a každý máme své sny.

00:02:12.900 --> 00:02:17.560
Při své honbě za nemožným 
jsem objevil tři věci,

00:02:17.560 --> 00:02:20.100
které mě během let

00:02:20.110 --> 00:02:23.290
přiměly dělat nemožné:

00:02:24.200 --> 00:02:26.900
Dodgeball, hezky česky „vybíjená“,

00:02:27.290 --> 00:02:28.360
Superman

00:02:28.460 --> 00:02:29.460
a komár.

00:02:29.460 --> 00:02:30.810
To jsou má tři klíčová slova.

00:02:30.810 --> 00:02:33.500
Teď víte, proč v životě 
dosahuji nemožných věcí.

00:02:33.610 --> 00:02:36.220
Vezmu vás nyní na svou cestu,

00:02:36.320 --> 00:02:38.680
od strachu ke snům,

00:02:38.740 --> 00:02:40.980
od slov k mečům,

00:02:41.160 --> 00:02:42.740
od vybíjené

00:02:42.850 --> 00:02:44.020
přes Supermana

00:02:44.020 --> 00:02:45.340
až k tomu komárovi.

00:02:45.800 --> 00:02:47.360
A doufám, že vám ukážu,

00:02:47.360 --> 00:02:49.900
jak v životě dělat nemožné.

00:02:52.480 --> 00:02:54.934
4. říjen 2007.

00:02:55.840 --> 00:02:58.120
Srdce mi bušilo jak splašené 
a kolena se třásla,

00:02:58.120 --> 00:02:59.340
jak jsem kráčel po pódiu

00:02:59.340 --> 00:03:00.930
v Sanders Theatre

00:03:01.040 --> 00:03:03.240
na Harvardově univerzitě, 
abych převzal

00:03:03.240 --> 00:03:06.160
Ig Nobelovu cenu za medicínu pro rok 2007

00:03:06.160 --> 00:03:08.660
za výzkumný článek, 
jehož jsem spoluautorem,

00:03:08.660 --> 00:03:10.270
nazvaný „Polykání mečů…

00:03:10.420 --> 00:03:11.740
… a jeho vedlejší účinky“.

00:03:11.870 --> 00:03:13.275
(Smích)

00:03:13.840 --> 00:03:17.880
Byl zveřejněn v malém odborném časopise, 
který jsem nikdy předtím nečetl:

00:03:18.460 --> 00:03:20.419
British Medical Journal.

00:03:21.360 --> 00:03:24.740
Pro mě to bylo splnění nemožného snu.

00:03:24.900 --> 00:03:28.120
Nečekané překvapení 
pro někoho, jako jsem já.

00:03:28.130 --> 00:03:31.459
Pocta, kterou nikdy nezapomenu.

00:03:31.459 --> 00:03:34.539
Nebyl to ale ten nejpamětihodnější 
okamžik mého života.

00:03:35.540 --> 00:03:37.640
4. října 1967

00:03:38.020 --> 00:03:40.260
toto vyděšené, stydlivé, 
hubené a neprůbojné dítě

00:03:41.100 --> 00:03:43.120
trpělo nesmírnými obavami.

00:03:43.460 --> 00:03:45.579
Jakmile mělo vyjít na pódium,

00:03:45.579 --> 00:03:47.234
srdce se mu splašilo

00:03:47.500 --> 00:03:49.162
a kolena se mu třásla.

00:03:49.780 --> 00:03:52.120
Jakmile otevřelo pusu –

00:03:56.490 --> 00:03:58.130
slova prostě nešla ven.

00:03:58.130 --> 00:04:00.040
Stálo tam utopené v slzách,

00:04:00.630 --> 00:04:02.360
znehybněné panikou,

00:04:02.360 --> 00:04:03.760
ztuhlé strachem.

00:04:03.960 --> 00:04:06.130
Ten vyděšený, stydlivý, 
hubený a neprůbojný kluk

00:04:06.130 --> 00:04:08.142
trpěl mnoha strachy.

00:04:08.649 --> 00:04:10.330
Bál se tmy

00:04:10.520 --> 00:04:11.640
a bál se výšek,

00:04:11.640 --> 00:04:13.040
bál se pavouků a hadů…

00:04:13.040 --> 00:04:15.140
Bojí se tu někdo pavouků a hadů?

00:04:15.280 --> 00:04:16.660
Jasně, pár vás tu je…

00:04:16.660 --> 00:04:19.079
Bál se vody a žraloků…

00:04:19.079 --> 00:04:21.939
I doktorů a sestřiček a zubařů,

00:04:21.939 --> 00:04:24.680
bál se jehel a vrtaček a všeho ostrého.

00:04:24.680 --> 00:04:27.380
Ale víc než čehokoli jiného se bál

00:04:27.470 --> 00:04:28.470
lidí.

00:04:29.380 --> 00:04:31.530
Ten vyděšený, stydlivý, 
hubený a neprůbojný hoch

00:04:31.540 --> 00:04:32.570
jsem byl já.

00:04:33.320 --> 00:04:35.997
Bál jsem se selhání a odmítnutí,

00:04:37.300 --> 00:04:39.520
měl jsem nízké sebevědomí 
a komplex méněcennosti.

00:04:39.520 --> 00:04:42.840
A taky něco, o čem jsme tehdy 
ani nevěděli, že to vůbec existuje:

00:04:42.840 --> 00:04:44.660
úzkostná sociální fobie.

00:04:44.955 --> 00:04:48.610
Protože jsem se tolik bál, 
ve škole mě zlobili a mlátili mě.

00:04:48.610 --> 00:04:52.240
Posmívali se mi a nadávali mi. 
Nikdy mi nedovolili zapojit se

00:04:52.300 --> 00:04:54.260
do jejich dětských her.

00:04:55.020 --> 00:04:58.056
No, byla tu jedna hra, 
kterou mi dovolili hrát.

00:04:58.100 --> 00:04:59.427
Vybíjenou.

00:04:59.500 --> 00:05:01.443
A nebyl jsem zrovna dobrý vybíječ.

00:05:01.760 --> 00:05:03.500
Agresoři na mě křikli jménem,

00:05:03.500 --> 00:05:05.970
já jsem vzhlédl a už jsem viděl balon,

00:05:05.970 --> 00:05:08.200
jak letí k mé tváři nadzvukovou rychlostí:

00:05:08.210 --> 00:05:09.950
bum, bum, bum!

00:05:10.580 --> 00:05:13.220
Pamatuju si na spoustu dní, 
jak běžím domů ze školy,

00:05:13.300 --> 00:05:18.180
jak zarudlá tvář mi brní 
a v uších červených mi zvoní,

00:05:18.180 --> 00:05:21.140
jak v oku mě pálí slza

00:05:21.180 --> 00:05:23.515
a v uších mi hoří jejich slova.

00:05:23.740 --> 00:05:25.000
A kdokoli kdy řekl, že:

00:05:25.020 --> 00:05:28.660
„Klacky a kameny mi mohou zlámat kosti, 
ale slova mi nikdy neublíží…“

00:05:28.880 --> 00:05:30.131
Byla to lež.

00:05:30.310 --> 00:05:31.980
Slova mohou řezat jako nože.

00:05:31.980 --> 00:05:34.030
Slova mohou bodat jako meče.

00:05:34.210 --> 00:05:36.040
Slova mohou zanechat rány tak hluboké,

00:05:36.040 --> 00:05:37.780
že je nikdo neuvidí.

00:05:38.150 --> 00:05:41.070
Trpěl jsem strachy. 
A slova byla mým nejhorším nepřítelem.

00:05:41.260 --> 00:05:42.491
A jsou pořád.

00:05:43.355 --> 00:05:45.300
Měl jsem ale také sny.

00:05:45.300 --> 00:05:47.980
Doma jsem se zavíral 
s komiksy se Supermanem

00:05:47.980 --> 00:05:49.774
a četl jsem knížky o Supermanovi

00:05:49.774 --> 00:05:53.440
a snil jsem o tom, že jednou budu 
superhrdina, jako je Superman.

00:05:53.480 --> 00:05:56.240
Chtěl jsem bojovat 
za pravdu a spravedlnost,

00:05:56.240 --> 00:05:58.680
chtěl jsem bojovat 
proti zlotřilcům a kryptonitu,

00:05:58.680 --> 00:06:02.895
chtěl jsem létat po světě a vykonávat 
superhrdinské skutky a zachraňovat životy.

00:06:03.400 --> 00:06:05.850
Také mě fascinovaly věci, 
které byly reálné.

00:06:05.860 --> 00:06:09.460
Četl jsem Guinnessovu knihu rekordů 
a Ripleyho Věřte nevěřte.

00:06:09.460 --> 00:06:13.080
Kdo jste četli Ripleyho nebo 
Guinnesovu knihu rekordů?

00:06:13.100 --> 00:06:14.390
Miluju ty knížky!

00:06:14.390 --> 00:06:16.270
Viděl jsem, jak lidé 
dělají opravdové činy.

00:06:16.270 --> 00:06:17.790
A řekl jsem si: Já chci taky!

00:06:17.790 --> 00:06:19.330
Když mě ti tyrani ve škole

00:06:19.330 --> 00:06:21.030
nenechají zapojit se do jejich her,

00:06:21.030 --> 00:06:23.335
chci dělat opravdová kouzla, 
opravdové superčiny.

00:06:23.335 --> 00:06:26.659
Chci dělat něco opravdu pozoruhodného, 
co oni nedokážou.

00:06:26.659 --> 00:06:28.609
Chci najít důvod svého bytí, své poslání,

00:06:28.609 --> 00:06:30.729
chci vědět, že můj život má smysl,

00:06:30.729 --> 00:06:33.320
chci udělat něco neuvěřitelného, 
abych změnil svět;

00:06:33.320 --> 00:06:36.960
chci dokázat, 
že nemožné není nemožné.

00:06:38.340 --> 00:06:40.240
Přeskočme o deset let vpřed.

00:06:40.240 --> 00:06:42.706
Toto je týden před mými 21. narozeninami.

00:06:42.819 --> 00:06:46.799
Ten den se staly dvě věci, 
které mi navždy změnily život.

00:06:47.040 --> 00:06:49.391
Žil jsem v Tamil Nadu v jižní Indii.

00:06:49.540 --> 00:06:51.020
Byl jsem tam jako misionář

00:06:51.020 --> 00:06:53.090
a můj mentor a blízký přítel se mě zeptal:

00:06:53.090 --> 00:06:54.720
„Máš thromy, Danieli?“

00:06:54.720 --> 00:06:57.440
A já na to: „Thromy? 
Co jsou thromy?“

00:06:57.440 --> 00:07:00.490
A on: „Thromy jsou tvé hlavní životní cíle.

00:07:00.490 --> 00:07:04.630
Jsou kombinací snů a cílů. 
Jako… Kdybys mohl

00:07:04.630 --> 00:07:07.240
dělat cokoli chceš, 
jít kamkoli chceš,

00:07:07.240 --> 00:07:08.479
být kýmkoli chceš být,

00:07:08.479 --> 00:07:10.356
kam bys šel? 
Co bys dělal?

00:07:10.356 --> 00:07:11.280
Kdo bys byl?“

00:07:11.280 --> 00:07:14.500
Řekl jsem: „To nemůžu udělat! 
Jsem strašpytel, tolik se bojímí!“

00:07:14.500 --> 00:07:17.800
Té noci jsem si vytáhl karimatku 
na střechu bungalovu,

00:07:17.810 --> 00:07:19.259
lehl si pod hvězdy

00:07:19.259 --> 00:07:21.869
a pozoroval, jak netopýři loví komáry.

00:07:21.869 --> 00:07:26.200
A přemýšlel jsem jen 
o thromech, snech a cílech,

00:07:26.200 --> 00:07:28.360
a taky o tyranech z vybíjené.

00:07:28.760 --> 00:07:30.730
Probudil jsem se za pár hodin.

00:07:31.220 --> 00:07:33.940
Srdce mi bilo jako splašené. 
Kolena se mi třásla.

00:07:34.080 --> 00:07:36.020
Tentokrát nikoli strachem.

00:07:36.420 --> 00:07:38.395
Celé tělo se mi zmítalo v křečích.

00:07:38.500 --> 00:07:40.180
A dalších pět dní

00:07:40.330 --> 00:07:44.199
jsem na smrtelné posteli bojoval o život, 
střídavě při vědomí a v bezvědomí.

00:07:44.199 --> 00:07:48.239
Mozek mi hořel čtyřicítkou horečkou. 
Malárie.

00:07:48.390 --> 00:07:51.600
Kdykoli jsem byl při vědomí, 
dokázal jsem přemýšlet jen o thromech.

00:07:51.600 --> 00:07:53.820
Přemýšlel jsem: 
„Co si se životem počnu?“

00:07:53.950 --> 00:07:56.380
Nakonec, noc před mými 21. narozeninami,

00:07:56.380 --> 00:07:58.030
v momentu náhlého osvícení,

00:07:58.030 --> 00:07:59.639
jsem si uvědomil…

00:07:59.639 --> 00:08:02.100
Uvědomil jsem si, že maličký komár,

00:08:02.620 --> 00:08:05.020
Anopheles Stephensi,

00:08:05.280 --> 00:08:06.610
že ten maličký komár,

00:08:06.610 --> 00:08:08.390
který váží méně než 5 mikrogramů,

00:08:08.390 --> 00:08:09.810
méně než zrnko soli,

00:08:09.810 --> 00:08:12.780
že ten komár složil na lopatky 
80kilového chlapa.

00:08:12.780 --> 00:08:14.860
Pochopil jsem, že je to můj kryptonit.

00:08:14.860 --> 00:08:17.150
A pak jsem si uvědomil: 
Ne, ne, nemůže za to komár.

00:08:17.150 --> 00:08:19.480
To ten maličký parazit 
uvnitř komára,

00:08:19.480 --> 00:08:23.160
Plasmodium Falciparum, 
zabije ročně přes milion lidí.

00:08:23.509 --> 00:08:25.999
A uvědomil jsem si: 
Ne, ne, je to ještě menší.

00:08:25.999 --> 00:08:28.550
Ale mně to připadá mnohem větší.

00:08:28.550 --> 00:08:29.640
Pochopil jsem,

00:08:29.640 --> 00:08:31.270
že právě strach byl můj kryptonit,

00:08:31.270 --> 00:08:32.140
můj parazit,

00:08:32.140 --> 00:08:34.990
který mě celý život mrzačil a ochromoval.

00:08:35.200 --> 00:08:38.080
Víte, je rozdíl mezi 
nebezpečím a strachem.

00:08:38.109 --> 00:08:39.699
Nebezpečí je opravdové.

00:08:39.990 --> 00:08:42.010
Strach je naše volba.

00:08:42.080 --> 00:08:44.309
Uvědomil jsem si, že mám na výběr:

00:08:44.309 --> 00:08:48.180
Mohl bych žít ve strachu 
a tu noc zemřít vyčerpáním;

00:08:49.070 --> 00:08:52.080
nebo můžu strach uložit k ledu

00:08:52.080 --> 00:08:56.060
a dosáhnout svých snů 
a odvážit se konečně žít.

00:08:56.680 --> 00:08:59.560
A popravdě řečeno, 
na smrtelné posteli se děje něco,

00:08:59.560 --> 00:09:04.080
že když čelíte smrti, opravdu strašně moc 
chcete začít doopravdy žít.

00:09:04.180 --> 00:09:07.140
Ačkoli všichni jednou umřeme, 
ne všichni doopravdy žijeme.

00:09:08.040 --> 00:09:09.890
Žijeme ve smrti.

00:09:09.890 --> 00:09:11.580
A když už víte, jak zemřít,

00:09:11.580 --> 00:09:13.070
najednou víte, jak opravdu žít.

00:09:13.070 --> 00:09:15.140
Rozhodl jsem se té noci

00:09:15.140 --> 00:09:16.420
změnit svůj příběh.

00:09:16.915 --> 00:09:18.230
Nechtěl jsem zemřít.

00:09:18.230 --> 00:09:20.010
Odříkal jsem modlitbičku:

00:09:20.010 --> 00:09:22.230
„Dobrý bože, dožiju-li se 
svých 21. narozenin,

00:09:22.230 --> 00:09:24.544
nenechám se už nikdy 
ovládat svým strachem.

00:09:24.670 --> 00:09:26.520
Uložím své strachy k ledu

00:09:26.520 --> 00:09:29.530
a budu dosahovat svých snů,

00:09:29.530 --> 00:09:31.270
chci změnit svůj postoj,

00:09:31.270 --> 00:09:33.540
chci v životě dosáhnout 
něčeho neuvěřitelného,

00:09:33.540 --> 00:09:35.550
chci najít své poslání 
a důvod svého bytí.

00:09:35.550 --> 00:09:38.632
Chci vědět, že nemožné není nemožné.“

00:09:38.780 --> 00:09:42.820
Nepovím vám, jestli jsem tu noc přežil. 
Zkuste si na to přijít sami.

00:09:42.850 --> 00:09:43.978
(Smích)

00:09:43.978 --> 00:09:47.100
Té noci jsem vytvořil seznam 
svých prvních 10 thromů:

00:09:47.100 --> 00:09:50.210
Chtěl jsem navštívit velké kontinenty,

00:09:50.210 --> 00:09:51.820
prohlédnout si 7 divů světa,

00:09:51.820 --> 00:09:53.410
naučit se spoustu jazyků,

00:09:53.410 --> 00:09:54.940
žít na opuštěném ostrově,

00:09:54.940 --> 00:09:56.480
žít na lodi uprostřed oceánu,

00:09:56.480 --> 00:09:58.650
žít v Amazonii s kmenem indiánů,

00:09:58.650 --> 00:10:01.210
vylézt na vrcholek nejvyšší švédské hory,

00:10:01.210 --> 00:10:03.180
vidět Mt. Everest při východu slunce,

00:10:03.190 --> 00:10:05.390
pracovat v hudební branži v Nashvillu,

00:10:05.400 --> 00:10:07.060
pracovat v cirkusu

00:10:07.080 --> 00:10:09.120
a vyskočit z letadla.

00:10:09.120 --> 00:10:12.380
Během dalších dvaceti let jsem si 
většinu těch thromů odškrtl.

00:10:12.410 --> 00:10:14.650
Pokaždé, když jsem 
odškrtl nějaký throme,

00:10:14.650 --> 00:10:18.190
připsal jsem dalších 5 nebo 10 
a seznam tak rostl a rostl.

00:10:18.800 --> 00:10:23.280
Sedm let jsem žil 
na malém ostrůvku na Bahamách.

00:10:23.320 --> 00:10:25.360
Zhruba sedm let života

00:10:25.370 --> 00:10:27.274
ve slaměné chýši.

00:10:29.480 --> 00:10:33.820
K jídlu jsem si lovil žraloky a rejnoky, 
jediný živáček na ostrově,

00:10:33.820 --> 00:10:36.249
v bederní roušce.

00:10:36.680 --> 00:10:39.160
Musel jsem se naučil plavat se žraloky.

00:10:39.160 --> 00:10:40.980
Odsud jsem se přestěhovat do Mexika

00:10:40.980 --> 00:10:45.000
a potom k povodí Amazonky v Ekvádoru,

00:10:45.241 --> 00:10:48.100
místa Pujo Pongo, kde jsem 
žil s místním kmenem.

00:10:48.100 --> 00:10:52.180
A krůček po krůčku mi 
mé thromy zvyšovaly sebevědomí.

00:10:52.180 --> 00:10:55.100
Přesunul jsem se do hudební branže 
v Nashvillu a pak ve Švédsku,

00:10:55.110 --> 00:10:57.870
přestěhoval jsem se do Stockholmu 
a dělal hudbu tam.

00:10:57.870 --> 00:11:01.920
Vylezl jsem na vrcholek Mt. Kebnekaise, 
vysoko nad polárním kruhem.

00:11:03.300 --> 00:11:04.750
Naučil jsem se klaunské triky,

00:11:04.750 --> 00:11:05.860
žonglování,

00:11:05.860 --> 00:11:07.480
chůzi na chůdách,

00:11:07.480 --> 00:11:10.440
jízdu na jednokolce, 
polykání ohně i skla.

00:11:10.450 --> 00:11:13.620
A v roce 1997 jsem se doslechl, 
že už je jen necelý tucet polykačů mečů.

00:11:13.620 --> 00:11:15.410
Řekl jsem si: „To musím umět!“

00:11:15.420 --> 00:11:18.290
Setkal jsem se s jedním polykačem mečů 
a poprosil ho o pár tipů.

00:11:18.290 --> 00:11:20.190
A on na to: „Jasně, dám ti dvě rady:

00:11:20.190 --> 00:11:21.926
Zaprvý: Je to zatraceně nebezpečný.

00:11:21.926 --> 00:11:23.948
Umíraj při tom lidi.

00:11:23.948 --> 00:11:24.953
Zadruhý:

00:11:24.953 --> 00:11:26.206
Ani to nezkoušej!“

00:11:26.206 --> 00:11:27.520
(Smích)

00:11:27.540 --> 00:11:29.540
A tak jsem si to přidal na seznam thromů.

00:11:30.440 --> 00:11:33.320
A cvičil jsem, 10-12× denně, den co den,

00:11:33.660 --> 00:11:35.160
čtyři roky.

00:11:35.209 --> 00:11:36.709
Spočítal jsem si to.

00:11:36.709 --> 00:11:40.020
4 × 365 × 12

00:11:40.020 --> 00:11:42.660
Trvalo mi asi 13 000 
neúspěšných pokusů,

00:11:42.660 --> 00:11:45.420
než jsem v roce 2001 
do krku dostal první meč.

00:11:46.002 --> 00:11:47.630
Během té doby jsem si dal throme,

00:11:47.630 --> 00:11:50.940
že se stanu světovým expertem 
na polykání mečů.

00:11:50.970 --> 00:11:53.820
Vyhledal jsem každou knihu, 
časopis, novinový článek,

00:11:53.820 --> 00:11:57.670
lékařskou zprávu. 
Studoval jsem fyziologii, anatomii,

00:11:57.676 --> 00:11:59.719
mluvil jsem s lékaři i sestrami,

00:11:59.719 --> 00:12:01.760
spojil jsem všechny 
polykače mečů dohromady

00:12:01.760 --> 00:12:04.250
v Mezinárodní asociaci polykačů mečů

00:12:04.250 --> 00:12:06.450
a vedl jsem dvouletý výzkum na téma

00:12:06.450 --> 00:12:08.580
Polykání mečů a jeho vedlejší účinky,

00:12:08.580 --> 00:12:10.980
který byl publikován 
v British Medical Journal.

00:12:10.980 --> 00:12:11.840
(Smích)

00:12:11.840 --> 00:12:12.940
Děkuji.

00:12:12.960 --> 00:12:17.748
(Potlesk)

00:12:18.200 --> 00:12:21.570
O polykání mečů jsem se 
naučil pár fascinujících věcí.

00:12:21.571 --> 00:12:25.260
Některé z nich by vás 
až dodneška ani nenapadly.

00:12:25.260 --> 00:12:28.550
Až přijdete domů a zakrojíte se 
do svého steaku nožem

00:12:28.550 --> 00:12:31.759
nebo mečem nebo příborem, 
bude se vám to honit hlavou…

00:12:34.257 --> 00:12:36.589
Zjistil jsem, že polykání mečů 
začalo v Indii –

00:12:36.589 --> 00:12:39.889
přesně tam, kde jsem to 
jako 20letý mladík viděl poprvé –

00:12:39.889 --> 00:12:42.290
asi před 4000 lety, 
2000 let před naším letopočtem.

00:12:42.290 --> 00:12:45.580
V posledních 150 letech 
se polykači mečů osvědčili

00:12:45.590 --> 00:12:47.400
na poli vědy a medicíny,

00:12:47.480 --> 00:12:51.160
když v roce 1868 pomáhali 
vyvinout tubusový endoskop

00:12:51.160 --> 00:12:53.820
s dr. Adolfem Kussmaulem 
v německém Freiburgu.

00:12:53.880 --> 00:12:56.639
V roce 1906 to byl 
elektrokardiogram ve Walesu

00:12:56.639 --> 00:13:00.240
studium poruch polykání a trávení,

00:13:00.240 --> 00:13:01.860
bronchoskopy a tak podobně.

00:13:01.860 --> 00:13:03.840
V posledních 150 letech

00:13:03.840 --> 00:13:07.860
ovšem víme i o stovkách zranění 
a desítkách úmrtí.

00:13:07.880 --> 00:13:14.560
Tady vidíte tubusový endoskop 
vyvinutý dr. Adolfem Kussmaulem.

00:13:14.740 --> 00:13:18.679
Objevili jsme ale také 
29 úmrtí za posledních 150 let

00:13:18.679 --> 00:13:22.462
včetně polykače mečů z Londýna, 
který si mečem probodl srdce.

00:13:23.142 --> 00:13:25.340
Rovněž jsme zjistili, že se ročně přihodí

00:13:25.340 --> 00:13:27.780
3 až 8 vážných zranění 
způsobených polykáním mečů.

00:13:27.780 --> 00:13:29.880
Vím to, protože mi volají.

00:13:29.880 --> 00:13:31.150
Dva hovory byly nedávno.

00:13:31.150 --> 00:13:34.320
Jeden ze Švédska a jeden z Orlanda, 
jen za posledních pár týdnů.

00:13:34.320 --> 00:13:37.019
Polykači mečů, které zranění 
dostalo až do nemocnice.

00:13:37.019 --> 00:13:38.769
Je to velice nebezpečné.

00:13:38.769 --> 00:13:41.629
Další věcí, kterou jsem zjistil, 
je to, že polykání mečů

00:13:41.629 --> 00:13:44.320
vyžaduje 2 až 10 roků, 
než se většina lidí naučí

00:13:44.320 --> 00:13:45.610
spolknout meč.

00:13:45.610 --> 00:13:48.020
Můj nejvíce fascinující objev je ale ten,

00:13:48.020 --> 00:13:51.360
jak se polykači mečů učí dělat nemožné.

00:13:51.460 --> 00:13:53.460
Povím vám malé tajemství:

00:13:53.520 --> 00:13:57.580
Nezaměřujte se na těch 99,9 % nemožného.

00:13:57.580 --> 00:14:02.030
Zaměřte se na 0,1 % toho, co možné je,
a zkuste přijít na to, jak to udělat.

00:14:02.817 --> 00:14:06.140
Vezmu vás teď na exkurzi 
do mysli polykače mečů.

00:14:06.140 --> 00:14:09.479
Abyste dokázali polknout meč, 
musíte v meditaci oddělit mysl od těla,

00:14:09.479 --> 00:14:12.270
nabrousit soustředění 
a mít přesnost špičky jehly,

00:14:12.270 --> 00:14:15.670
abyste oddělili vnitřní orgány 
a překonali reflexy svého těla

00:14:15.710 --> 00:14:20.370
tím, že posílíte synopse v mozku, 
tím, že posilujete svalovou paměť

00:14:20.450 --> 00:14:23.720
vědomým cvičením 
po více jak 10 000 opakování.

00:14:24.020 --> 00:14:28.090
Ukážu vám teď, jak to 
vypadá v těle polykače mečů.

00:14:28.310 --> 00:14:30.130
Abych spolkl meč,

00:14:30.130 --> 00:14:32.250
musím čepelí sjet po jazyku,

00:14:32.250 --> 00:14:34.780
potlačit dávivý reflex 
v krčním jícnu,

00:14:34.780 --> 00:14:37.740
uřídit 90stupňovou otočku 
skrze hrtanovou příklopku,

00:14:38.240 --> 00:14:41.040
projít přes horní jícnový svěrač ,

00:14:41.060 --> 00:14:42.600
potlačit polykací reflex,

00:14:42.600 --> 00:14:44.380
sjet čepelí do hrudní dutiny

00:14:44.380 --> 00:14:45.960
mezi plícemi.

00:14:46.080 --> 00:14:48.349
V tuto chvíli

00:14:48.399 --> 00:14:50.389
musím pošťouchnout srdce bokem.

00:14:50.389 --> 00:14:51.720
Když se podíváte pozorněji,

00:14:51.720 --> 00:14:53.580
uvidíte, jak srdce tluče o můj meč,

00:14:53.580 --> 00:14:55.339
protože se ten meč o srdce opírá

00:14:55.339 --> 00:14:58.299
a odděluje ho jen 
pár milimetrů tlustá stěna jícnu.

00:14:58.299 --> 00:15:00.140
Tohle neošidíte.

00:15:00.320 --> 00:15:02.480
Pak musím mečem sjet skrze hrudník

00:15:02.480 --> 00:15:05.250
skrz dolní jícnový svěrač 
až dolů do žaludku,

00:15:05.250 --> 00:15:08.680
potlačovat nutkání ke zvracení 
až úplně dolů ke dvanáctníku.

00:15:08.680 --> 00:15:09.750
Hračka.

00:15:09.750 --> 00:15:10.930
(Smích)

00:15:10.930 --> 00:15:12.880
Kdyby to mělo pokračovat dál,

00:15:12.880 --> 00:15:17.720
došlo by to až k vejcovodům. 
Vejcovody!

00:15:17.720 --> 00:15:20.980
Pánové, na to se pak někdy 
zeptejte svých drahých poloviček.

00:15:22.160 --> 00:15:23.900
Lidé se mě často ptají:

00:15:23.900 --> 00:15:26.740
„To musí chtít hodně kuráže 
takhle riskovat život,

00:15:26.740 --> 00:15:28.800
šťouchat se do srdce 
a polykat meče…“

00:15:28.800 --> 00:15:30.500
Vůbec ne. Opravdovou odvahou

00:15:30.500 --> 00:15:33.020
pro toho vystrašeného, stydlivého, 
hubeného a vyjukaného kluka

00:15:33.080 --> 00:15:35.620
je riskovat selhání a odmítnutí,

00:15:35.620 --> 00:15:37.040
otevřít své srdce

00:15:37.040 --> 00:15:38.240
a potlačit pýchu

00:15:38.240 --> 00:15:41.060
a postavit se před dav 
naprosto cizích lidí

00:15:41.060 --> 00:15:43.670
a vyprávět jim příběh 
o svých obavách a snech,

00:15:43.680 --> 00:15:47.580
risknout své niterné já – 
jak obrazně, tak doslova –

00:15:48.280 --> 00:15:49.450
Víte – děkuji vám.

00:15:49.450 --> 00:15:53.720
(Potlesk)

00:15:53.850 --> 00:15:56.250
Víte, opravdu úžasné je,

00:15:56.250 --> 00:15:58.650
že jsem v životě chtěl 
vždy dělat pozoruhodné věci.

00:15:58.650 --> 00:15:59.780
A teď se mi to daří.

00:15:59.780 --> 00:16:02.880
Těmi pozoruhodnými věcmi ale nemyslím to, 
že zvládnu spolknout

00:16:02.880 --> 00:16:05.170
21 mečů najednou

00:16:07.640 --> 00:16:10.500
nebo 6 metrů pod vodou 
v nádrži s 88 žraloky a rejnoky

00:16:10.500 --> 00:16:12.307
pro Ripleyho Věřte nevěřte

00:16:13.840 --> 00:16:17.600
nebo polykat na 800 °C rozpálený meč 
pro show Superlidé Stana Leeho

00:16:17.610 --> 00:16:19.470
jako „Muž z oceli“ –

00:16:19.520 --> 00:16:21.574
a to ten mizera byl pořádně horkej!

00:16:22.460 --> 00:16:24.920
Nebo za meč táhnout auto pro Ripleyho

00:16:24.930 --> 00:16:26.290
nebo Guinnesse

00:16:26.290 --> 00:16:28.760
nebo se dostat do finále 
Amerika má talent

00:16:28.820 --> 00:16:31.540
nebo v roce 2007 vyhrát 
Ig Nobelovu cenu za medicínu.

00:16:31.550 --> 00:16:33.900
Ne, to není opravdu pozoruhodné.

00:16:33.900 --> 00:16:36.350
To si jen lidé myslí. 
Ne, ne, ne. To není ono.

00:16:36.350 --> 00:16:37.800
Opravdu pozoruhodné je,

00:16:37.800 --> 00:16:40.660
že Bůh dokázal přimět toho 
vyjukaného pohublého klučinu,

00:16:40.660 --> 00:16:42.200
který se bál výšek

00:16:42.200 --> 00:16:43.890
a vody a žraloků

00:16:43.890 --> 00:16:46.370
a doktorů a sestřiček 
a jehel a ostrých předmětů

00:16:46.370 --> 00:16:47.640
a mluvení před lidmi…

00:16:47.640 --> 00:16:49.800
Že mě dokázal přimět 
létat po celém světě

00:16:49.800 --> 00:16:51.320
ve výšce okolo 10 000 metrů,

00:16:51.320 --> 00:16:53.900
polykat ostré předměty 
pod vodou v nádrži se žraloky

00:16:53.900 --> 00:16:57.430
a mluvit s doktory a sestrami 
a k lidem po celém světě.

00:16:57.430 --> 00:16:59.580
To mi připadá jako opravdu ohromné.

00:16:59.580 --> 00:17:01.450
Vždycky jsem chtěl dělat nemožné…

00:17:01.450 --> 00:17:02.380
Děkuji vám.

00:17:02.380 --> 00:17:03.760
(Potlesk)

00:17:03.760 --> 00:17:05.220
Děkuji.

00:17:05.660 --> 00:17:09.040
(Potlesk)

00:17:09.700 --> 00:17:12.569
Vždycky jsem chtěl dělat nemožné 
a teď to dělám.

00:17:12.569 --> 00:17:15.858
Vždycky jsem chtěl se svým životem dělat 
něco úžasného a změnit svět

00:17:15.858 --> 00:17:16.899
a teď to dělám.

00:17:16.899 --> 00:17:19.819
Vždycky jsem chtěl létat po světě 
a dělat superhrdinské skutky

00:17:19.819 --> 00:17:21.379
a zachraňovat životy. A teď to dělám.

00:17:21.379 --> 00:17:22.720
A víte co?

00:17:22.720 --> 00:17:25.569
Někde hodně hluboko 
je ještě pořád schovaný

00:17:25.569 --> 00:17:27.291
kousek toho dětského snu.

00:17:30.320 --> 00:17:36.197
(Smích)
(Potlesk)

00:17:37.000 --> 00:17:40.240
Vždycky jsem chtěl najít 
důvod svého bytí a své poslání.

00:17:40.270 --> 00:17:41.530
A teď jsem ho našel.

00:17:41.540 --> 00:17:42.920
Ale víte vy co?

00:17:42.920 --> 00:17:46.230
Nejsou to meče, má síla,
jak byste si mohli myslet.

00:17:46.230 --> 00:17:48.510
Ve skutečnosti to jsou slova, má slabina.

00:17:48.510 --> 00:17:51.090
Důvodem mého bytí, 
mým posláním je měnit svět

00:17:51.090 --> 00:17:52.390
prosekáváním se strachem,

00:17:52.390 --> 00:17:54.910
meč za mečem, slovo za slovem,

00:17:55.070 --> 00:17:57.450
nůž za nožem, život za životem,

00:17:57.540 --> 00:17:59.700
abych inspiroval lidi, 
aby se stali superhrdiny

00:17:59.700 --> 00:18:01.860
a dělali v životě nemožné.

00:18:02.060 --> 00:18:04.680
Mým posláním je 
pomáhat lidem hledat to jejich.

00:18:04.680 --> 00:18:05.680
Jaké je to vaše?

00:18:05.680 --> 00:18:06.960
Jaké je vaše poslání?

00:18:06.960 --> 00:18:08.960
Od čeho tady jste?

00:18:09.260 --> 00:18:11.590
Věřím, že všichni můžeme být superhrdiny.

00:18:12.160 --> 00:18:14.260
Jaká je vaše superschopnost?

00:18:14.560 --> 00:18:17.990
V celé světové populaci 
asi 7 miliard lidí

00:18:17.990 --> 00:18:20.250
dnes existuje pár tuctů polykačů mečů

00:18:20.250 --> 00:18:21.661
roztroušených po celém světě,

00:18:21.661 --> 00:18:22.940
ale vy jste jen jeden.

00:18:22.940 --> 00:18:24.070
Jste unikát.

00:18:24.070 --> 00:18:25.540
Jaký je váš příběh?

00:18:25.540 --> 00:18:27.760
Co vás odlišuje?

00:18:27.760 --> 00:18:29.180
Vyprávějte svůj příběh,

00:18:29.180 --> 00:18:31.721
i když šeptáte a třese se vám hlas.

00:18:31.900 --> 00:18:33.340
Jaké jsou vaše thromy?

00:18:33.340 --> 00:18:35.850
Kdybyste mohli dělat cokoli, 
být kdokoli a jít kamkoli –

00:18:35.850 --> 00:18:37.430
Co byste dělali?
Kam byste šli?

00:18:37.430 --> 00:18:38.480
Co byste dělali?

00:18:38.480 --> 00:18:40.340
Co chcete se svým životem udělat?

00:18:40.340 --> 00:18:41.760
Jaké jsou vaše největší sny?

00:18:41.760 --> 00:18:44.450
O čem jste snili jako malí? 
Vraťte se do dětství.

00:18:44.450 --> 00:18:46.240
Nebylo to to, co teď, co?

00:18:46.483 --> 00:18:47.880
Jaké byly ty nejdivočejší sny,

00:18:47.880 --> 00:18:50.450
o kterých jste si mysleli, 
že jsou divné a podivné?

00:18:50.450 --> 00:18:54.040
Teď už tak podivně nevyznívají, že?

00:18:55.370 --> 00:18:57.050
Co je váš meč?

00:18:57.050 --> 00:18:58.650
Každý z nás máme meč,

00:18:58.650 --> 00:19:00.600
oboustranný meč obav a snů.

00:19:00.600 --> 00:19:03.520
Polkněte ten meč, ať už vypadá jakkoli.

00:19:03.890 --> 00:19:05.870
Následujte své sny, dámy a pánové.

00:19:05.870 --> 00:19:08.900
Nikdy není pozdě být tím, kým chcete.

00:19:09.720 --> 00:19:12.920
Těm tyranům z vybíjené, 
těm, co si mysleli,

00:19:12.920 --> 00:19:14.916
že nikdy nedokážu nemožné,

00:19:15.060 --> 00:19:17.645
těm chci říct jen jedno:

00:19:17.645 --> 00:19:18.841
Děkuji vám.

00:19:18.940 --> 00:19:22.220
Protože kdyby nebylo zloduchů, 
neměli bychom ani superhrdiny.

00:19:23.020 --> 00:19:27.237
Jsem tu, abych ukázal, 
že nemožné není nemožné.

00:19:28.300 --> 00:19:32.310
Toto je mimořádně nebezpečné. 
Může mě to zabít.

00:19:32.340 --> 00:19:33.720
Tak si to užijte.

00:19:33.720 --> 00:19:35.260
(Smích)

00:19:36.350 --> 00:19:38.700
S tímhletím budu potřebovat vaši pomoc.

00:19:46.731 --> 00:19:48.405
Publikum: Dva, tři.

00:19:48.405 --> 00:19:52.100
Dan Meyer: Ne, ne, ne, potřebuju pomoct 
s počítáním od vás všech, jasné?

00:19:52.100 --> 00:19:53.210
(Smích)

00:19:53.210 --> 00:19:55.840
Znáte ta slůvka? Ano? 
Počítejte se mnou. Připraveni?

00:19:55.870 --> 00:19:56.964
Raz.

00:19:56.964 --> 00:19:58.150
Dva.

00:19:58.170 --> 00:19:58.980
Tři.

00:19:58.980 --> 00:20:00.920
Ne, to je dvojka, ale asi víte, co chci.

00:20:06.760 --> 00:20:07.780
Publikum: Raz.

00:20:07.840 --> 00:20:08.750
Dva.

00:20:08.800 --> 00:20:10.010
Tři.

00:20:11.260 --> 00:20:13.280
(Lapání po dechu)

00:20:14.360 --> 00:20:15.940
(Potlesk)

00:20:16.251 --> 00:20:17.450
DM: Jo!

00:20:17.450 --> 00:20:23.100
(Potlesk)
(Jásot)

00:20:23.100 --> 00:20:24.820
Mockrát díky.

00:20:25.450 --> 00:20:28.800
Díky, díky, díky. 
Z celého srdce vám děkuju.

00:20:28.800 --> 00:20:31.290
Vlastně vám děkuju 
z celého žaludku.

00:20:31.880 --> 00:20:35.020
Řekl jsem vám, že jsem sem 
přišel dělat nemožné – a udělal jsem to.

00:20:35.030 --> 00:20:37.730
Toto ale nebylo nemožné. 
Dělám to den co den.

00:20:37.800 --> 00:20:42.800
To nemožné bylo to, že ten 
vyjukaný klučina čelil svému strachu,

00:20:42.840 --> 00:20:44.600
postavil se na pódium akce TEDx

00:20:44.600 --> 00:20:47.100
a měnil svět, 
slovo po slovu,

00:20:47.100 --> 00:20:49.080
meči po meči, život po životě.

00:20:49.080 --> 00:20:52.060
Pokud jsem vám osvěžil myšlení, 
pokud jsem vás přiměl věřit,

00:20:52.060 --> 00:20:54.460
že nemožné není nemožné,

00:20:54.460 --> 00:20:57.960
pokud jsem vám pomohl uvědomit si, 
že v životě můžete dokázat nemožné,

00:20:58.120 --> 00:21:01.020
pak je má práce u konce – 
a ta vaše právě začíná.

00:21:01.020 --> 00:21:04.100
Nepřestávejte snít. Nepřestávejte věřit.

00:21:04.820 --> 00:21:06.350
Děkuji za vaši důvěru ve mě.

00:21:06.350 --> 00:21:08.250
Děkuji, že jste součást mého snu.

00:21:08.250 --> 00:21:09.550
A zde je můj dárek pro vás:

00:21:09.550 --> 00:21:11.486
Nemožné není…

00:21:11.486 --> 00:21:12.920
Publikum: Nemožné.

00:21:12.920 --> 00:21:14.920
Dlouhá cesta… součást daru.

00:21:15.100 --> 00:21:19.560
(Potlesk)

00:21:19.560 --> 00:21:21.020
Děkuji vám.

00:21:21.060 --> 00:21:25.360
(Potlesk)

00:21:25.580 --> 00:21:27.560
(Jásot)

00:21:27.780 --> 00:21:30.240
Moderátorka: Díky! To byl Dan Meyer!