Return to Video

(h) TROM - 1.1 Věda

  • 0:06 - 0:11
    / má realita /
  • 0:15 - 0:24
    www.tromsite.com
  • 0:35 - 0:36
    Slyšíte mě?
  • 0:37 - 0:38
    Ano,
  • 0:38 - 0:39
    Myslím, že mě teď slyšíte
  • 0:39 - 0:41
    ale nevidíte mě.
  • 0:41 - 0:43
    To je proto, že mate uši.
  • 0:43 - 0:46
    Pokud zavřete oči a dosáhnete na obrazovku
  • 0:47 - 0:48
    budete vědět, že tam je.
  • 0:48 - 0:50
    Můžete to cítit přes kůži.
  • 0:51 - 0:53
    Pokud vám nebylo dovoleno dotknout se toho,
  • 0:53 - 0:55
    alespoň to můžete cítit
  • 0:55 - 0:57
    a po té horké plastové vůni
  • 0:57 - 1:00
    si uvědomíte, že tam musí být váš monitor.
  • 1:00 - 1:03
    Naštěstí máte nos.
  • 1:03 - 1:06
    Ale co když to ochutnáte?
  • 1:06 - 1:08
    No, to bude těžší,
  • 1:08 - 1:10
    ale nakonec ochutnáte plast,
  • 1:10 - 1:12
    protože máte jazyk.
  • 1:13 - 1:15
    Chápete svět kolem sebe,
  • 1:15 - 1:17
    mám na mysli vše, co je kolem vás
  • 1:18 - 1:19
    prostřednictvím těchto pěti smyslů.
  • 1:19 - 1:21
    pokud máte uši,
  • 1:21 - 1:22
    můžete slyšet.
  • 1:22 - 1:23
    máte-li oči,
  • 1:23 - 1:24
    můžete vidět.
  • 1:25 - 1:26
    Přes kůži,
  • 1:26 - 1:27
    můžete cítit.
  • 1:27 - 1:28
    Jazyk vám pomůže mít chuť,
  • 1:29 - 1:32
    a pokud máte nos, můžete cítit.
  • 1:33 - 1:37
    Oči, uši, nos, jazyk a kůže jsou "Nástroje"
  • 1:38 - 1:39
    se kterými jste se narodili.
  • 1:39 - 1:42
    Nástroje, které vám pomáhají chápat svět kolem sebe.
  • 1:43 - 1:45
    Ale, jak jste to všechno věděli?
  • 1:46 - 1:48
    Jen proto, že jste si všimli.
  • 1:48 - 1:52
    A jak jsme je rozdělit do pěti smyslu?
  • 2:12 - 2:18
    [VĚDA]
  • 2:26 - 2:28
    Odpověď je věda!
  • 2:28 - 2:30
    Protože svět je tak složitý,
  • 2:31 - 2:34
    používáme vědu k objevování a definování.
  • 2:34 - 2:35
    Ale co je věda?
  • 2:36 - 2:38
    Vyšetřování a studium přírody
  • 2:38 - 2:41
    podle pozorování a argumentace
  • 2:41 - 2:42
    nebo součtem všech znalostí
  • 2:42 - 2:44
    získaných prostřednictvím výzkumu.
  • 2:44 - 2:48
    V podstatě součet testu, číslic a písmen
  • 2:48 - 2:51
    kterými lze všechno dohromady definovat.
  • 2:51 - 2:52
    Ale jak?
  • 2:52 - 2:55
    Většina lidí uznává jako hodnoty značky
  • 2:55 - 2:58
    a nejznámější skupiny jsou písmena a číslice.
  • 2:58 - 3:01
    Jsou to vynálezy, které nám pomáhají
  • 3:01 - 3:03
    pochopit naše životní prostředí.
  • 3:04 - 3:05
    Za účelem lepšího porozumění toho, jak tyto značky
  • 3:05 - 3:07
    přišly k existenci,
  • 3:07 - 3:10
    Podívejme se na stručné dějiny matematiky:
  • 3:14 - 3:16
    Lidské bytosti, z našich prvních začátků,
  • 3:16 - 3:19
    hledaly řešení základních problémů.
  • 3:20 - 3:21
    Budování domovu, měřeni prostoru,
  • 3:21 - 3:24
    sledování sezón a počítání objektů.
  • 3:25 - 3:26
    Před třiceti tisíci lety,
  • 3:26 - 3:28
    první paleolitičtí lidé
  • 3:28 - 3:29
    udržovali neustálý přehled o střídání ročních období
  • 3:29 - 3:31
    a změn počasí k setí.
  • 3:32 - 3:34
    Představující čas,
  • 3:34 - 3:36
    vyřezali ověřovací značky na stěnách jeskyně
  • 3:36 - 3:39
    nebo vysekali záznamy do kosti, dřeva nebo kamene.
  • 3:39 - 3:42
    Každý čárka znamenala jedničku.
  • 3:42 - 3:43
    Tento systém byl nemotorný
  • 3:43 - 3:45
    když přišlo na velké množství,
  • 3:45 - 3:46
    tak byly nakonec vytvořeny symboly
  • 3:47 - 3:48
    pro skupiny objektů.
  • 3:48 - 3:51
    Sumerské hliněné kameny, jenž byly nalezeny
  • 3:51 - 3:53
    se datují do čtvrtého tisíciletí před naším Letopočtem.
  • 3:53 - 3:56
    Malý hliněný sloupec byl použit pro 1,
  • 3:56 - 3:58
    hliněná koule byla použita pro 10
  • 3:58 - 4:00
    a velký kužel pro 60.
  • 4:01 - 4:04
    Písemný záznam zhruba z 3300 před naším letopočtem ukazuje,
  • 4:04 - 4:06
    že Babyloňané zapisovali množství
  • 4:06 - 4:07
    do hliněných tabulek rákosem.
  • 4:08 - 4:10
    Použili tvar hřebíku jako 1
  • 4:10 - 4:13
    a V. na jeho straně jako 10,
  • 4:13 - 4:15
    kombinací těchto symbolů mohli psát další čísla.
  • 4:15 - 4:16
    Například,
  • 4:16 - 4:18
    Babyloňané napsal číslo 19 jako...
  • 4:20 - 4:22
    Starověcí Egypťané používali objekty
  • 4:22 - 4:24
    z jejich každodenního života jako symboly.
  • 4:24 - 4:27
    Prut znamenal 1, jařmo znamenalo 10,
  • 4:27 - 4:28
    stočený provaz byl 100,
  • 4:28 - 4:31
    lotosový květ byl tisíc a tak dále.
  • 4:31 - 4:35
    Číslo 19 bylo jařmo (oblouk) a 9 prutů
  • 4:36 - 4:38
    První Římané vytvořili číselné soustavy,
  • 4:38 - 4:40
    které stále vidíme dnes.
  • 4:40 - 4:41
    Společně s další symboly
  • 4:41 - 4:44
    používali "X" pro 10 a "I" pro 1
  • 4:44 - 4:45
    Ve středověku
  • 4:45 - 4:47
    Římané umístili "I" napravo od "X"
  • 4:47 - 4:50
    pro 11 a nalevo pro 9
  • 4:50 - 4:52
    Takže psali 19 jako XIX
  • 4:53 - 4:54
    Všechny tyto kreativní číselné systémy
  • 4:55 - 4:58
    zobrazují skupiny objektů, stejně jako jednotlivé objekty.
  • 4:59 - 5:00
    Některé z nejstarších lidských počítacích systémů
  • 5:00 - 5:03
    spoléhá na prsty na rukách a nohách.
  • 5:03 - 5:06
    Takže byly založeny na 1, 5ti, 10ti a 20ti
  • 5:06 - 5:08
    Zulu slovo pro 6 znamená
  • 5:08 - 5:11
    vzít palec z pravé ruky
  • 5:11 - 5:12
    což znamená, že všechny ostatní prsty na levé straně
  • 5:13 - 5:16
    byly započteny a bylo zapotřebí palce.
  • 5:16 - 5:18
    Ostatní systémy se vyvinuly z obchodu.
  • 5:18 - 5:20
    Jorubové v Nigérii,
  • 5:20 - 5:22
    používali mušle jako měnu
  • 5:22 - 5:25
    a vyvinuli úžasně složitý číselný systém
  • 5:25 - 5:26
    byl založen na 20ti
  • 5:26 - 5:28
    a na operaci násobení,
  • 5:28 - 5:30
    odčítání a sčítání
  • 5:30 - 5:31
    Například:
  • 5:31 - 5:36
    uvažovali o 45 jako 3 x 20 mínus 10 mínus 5
  • 5:37 - 5:39
    Uzly vázané na provázcích a strunách byly používány
  • 5:39 - 5:41
    pro zaznamenávání množství v mnoha kulturách
  • 5:41 - 5:43
    napžíklad jako Peršané.
  • 5:43 - 5:44
    Inkové používali přesnější verzi
  • 5:44 - 5:45
    nazývanou to "kipu".
  • 5:45 - 5:48
    Silné lanko drženo vodorovně,
  • 5:48 - 5:49
    ověšeno provázky s uzlíky.
  • 5:50 - 5:52
    Druh uzlu, který Inkové používali,
  • 5:52 - 5:53
    spolu s délkou a barvou provázku
  • 5:53 - 5:56
    zastupovaly jednotky, desítky a stovky.
  • 5:56 - 5:58
    V dnešním světě téměř všechny průmyslové kultury
  • 5:58 - 6:00
    používají číslice 0 až 9.
  • 6:01 - 6:02
    Ale tyto symboly nebyly vynalezeny
  • 6:02 - 6:04
    dřív než ve třetím století před naším letopočtem v Indii
  • 6:05 - 6:06
    a trvalo to dalších 800 let
  • 6:06 - 6:10
    k myšlence o vytvořeni hodnoty 0.
  • 6:10 - 6:11
    Tato velká myšlenka
  • 6:11 - 6:13
    dramaticky změnila tvář matematiky.
  • 6:15 - 6:17
    My lidé jsme se vždy dělili mezi sebou
  • 6:17 - 6:19
    když se rané kultury podílely o jídlo a vodu
  • 6:19 - 6:21
    nebo chtěly rozdělit jejich pozemky
  • 6:21 - 6:22
    způsoby, které jsou spravedlivé a rovné.
  • 6:23 - 6:24
    Postupně se objevily zlomky
  • 6:24 - 6:27
    jako symboly pro tyto situace se spravedlivým podílem.
  • 6:28 - 6:30
    Starověcí Egypťané používali zlomky jednotek,
  • 6:30 - 6:32
    zlomky, kde v čitateli je 1,
  • 6:32 - 6:35
    Podobně jako 1/2, 1/3 a 1/5,
  • 6:35 - 6:37
    a sčítali je a dělili na půl tyto zlomky.
  • 6:37 - 6:40
    Kdyby chtěli rozdělit rovnoměrně tři bochníky chleba
  • 6:40 - 6:42
    mezi pěti rodinnými příslušníky,
  • 6:42 - 6:44
    nejprve rozdělí první a druhý bochník
  • 6:44 - 6:45
    na třetinu,
  • 6:46 - 6:48
    Pak rozdělí třetí bochník na pětiny,
  • 6:50 - 6:51
    s nakonec, vezmou zbývající jednu třetinu
  • 6:52 - 6:55
    z druhého bochníku a rozdělí ho na pět kusů.
  • 6:56 - 7:00
    Napsali to jako 1/3, 1/5, 1/15
  • 7:01 - 7:02
    Dnes bychom zaznamenali toto sdílení
  • 7:02 - 7:04
    zlomkem: 3/5
  • 7:04 - 7:06
    3/5 bochníku pro každou osobu,
  • 7:07 - 7:09
    nebo 3 bochníky rozdělený mezi 5 lidí
  • 7:10 - 7:12
    Sumerové a raní Babyloňané
  • 7:12 - 7:13
    vynalezli číselné soustavy zlomků
  • 7:13 - 7:17
    založených na 60, které stále používáme o 4000 let později.
  • 7:17 - 7:19
    Naše dny mají 60ti minutové hodiny
  • 7:19 - 7:20
    a 60ti sekundové minuty,
  • 7:21 - 7:23
    a naše kružnice zahrnuji 360 stupňů
  • 7:25 - 7:27
    Čínské společnosti používaly počitadlo (abakus)
  • 7:27 - 7:30
    se systémem založeným na 10ti, i když neměl žádnou nulu
  • 7:31 - 7:32
    Raná forma desetinných zlomků
  • 7:32 - 7:33
    přišla z toho počitadla.
  • 7:34 - 7:34
    například:
  • 7:34 - 7:38
    3/5 by bylo 6 z 10 na počitadle
  • 7:38 - 7:41
    Číňané láskyplně pojmenovali čitatel "syn"
  • 7:41 - 7:43
    a jmenovatel "matka".
  • 7:44 - 7:45
    Trvalo to to až do dvanáctého století
  • 7:45 - 7:46
    kdy běžné zlomky
  • 7:46 - 7:48
    s čárovým zápisem, který používáme dnes,
  • 7:48 - 7:49
    byly vynalezeny.
  • 7:50 - 7:52
    I tak nebyly tyto zlomky široce používány
  • 7:52 - 7:54
    tedy až do období renesance, před 500 lety.
  • 7:56 - 7:58
    V průběhu dějin každá kultura po celém světě
  • 7:58 - 8:00
    vytvořila vynalézavé způsoby, jak počítat.
  • 8:01 - 8:03
    Chcete-li vyřešit problém, řekneme... 12 x 15,
  • 8:04 - 8:05
    první Ruští rolníci
  • 8:05 - 8:07
    používali systém zdvojnásobení a půlení.
  • 8:10 - 8:12
    Když lichý počet poloviny vyústil ve zlomek
  • 8:13 - 8:14
    zaokrouhlili dolů
  • 8:16 - 8:17
    pak přidali faktory
  • 8:17 - 8:19
    spojené s lichými multiplikátory.
  • 8:24 - 8:27
    Starověcí Egypťané spoléhali na zdvojení postupu
  • 8:27 - 8:28
    dokud nevyprodukovali dost skupin...
  • 8:32 - 8:35
    pak sečetli tyto skupiny k nalezeni odpovědi.
  • 8:41 - 8:43
    Po celé Evropě a Asii během středověku,
  • 8:43 - 8:46
    bylo počitadlo abakus kapesní kalkulátor tehdejší doby.
  • 8:46 - 8:48
    Ale jen velmi málo lidí vědělo, jak ho používat,
  • 8:48 - 8:50
    obvykle Bohatí kupci a půjčovatele peněz.
  • 8:51 - 8:53
    Jednoduše přesunutím korálků tak, že každý měl hodnotové místo
  • 8:54 - 8:56
    a počitadlo bylo vysoce efektivní způsob, jak počítat.
  • 8:57 - 8:59
    Pak velký arabský matematik al-Khwārizmī
  • 8:59 - 9:02
    představil hinduistické arabské číslice 0 až 9,
  • 9:02 - 9:04
    do Severní Ameriky a Evropy
  • 9:04 - 9:06
    a vytvořil nové postupy pro výpočet.
  • 9:07 - 9:09
    Tyto algoritmy mohly byt napsané na papír.
  • 9:10 - 9:12
    Během staletí, učení se algoritmům
  • 9:12 - 9:14
    se stalo celkovou známkou vzdělání
  • 9:14 - 9:15
    Jak se studenti učili počítat
  • 9:15 - 9:17
    dlouhé sloupce čísel,
  • 9:17 - 9:18
    přenosy do dalších řádů,
  • 9:18 - 9:21
    a dělat dlouhé dělení efektivně a spolehlivě.
  • 9:22 - 9:23
    Mohli teď vest záznamy o těchto postupech
  • 9:23 - 9:25
    a ověřit výsledky.
  • 9:26 - 9:28
    Dnešní složité výpočty
  • 9:28 - 9:30
    jsou prováděny s ruční kalkulačku.
  • 9:30 - 9:31
    To znamená, že studenti potřebují schopnost
  • 9:31 - 9:33
    k ověření přiměřenosti odpovědi
  • 9:33 - 9:35
    a mít bohatý repertoár
  • 9:35 - 9:37
    duševních matematických strategií, jak to udělat.
  • 9:38 - 9:40
    Většina jednodušších výpočtu jako 12 x 15
  • 9:41 - 9:43
    lze řešit duševně pomocí různých strategií.
  • 9:54 - 9:55
    Na naší cestě přes bohatou
  • 9:55 - 9:57
    a živou historii matematiky
  • 9:57 - 9:59
    můžeme vidět, jak myšlenky a výtvory
  • 9:59 - 10:01
    vyrostly z naši velmi lidské potřeby
  • 10:01 - 10:04
    řešit problémy v našem každodenním životě.
  • 10:04 - 10:06
    Časem, matematické průzkumy
  • 10:06 - 10:08
    mužů a žen z celého světa,
  • 10:08 - 10:10
    nám daly fascinující objektivy
  • 10:10 - 10:12
    které nám pomáhají v matematickém rozhledu
  • 10:12 - 10:14
    a v pochopení smyslu našeho světa.
  • 10:15 - 10:17
    Věda je sbírka faktů
  • 10:17 - 10:20
    ke kterým dojdeme definováním toho, co pozorujeme
  • 10:21 - 10:23
    a testováním objevů.
  • 10:24 - 10:28
    Matematika, chemie a fyzika představují pevné
  • 10:29 - 10:32
    jazyky, které nejsou předmětem interpretace.
  • 10:32 - 10:35
    Jazyky používané k popisu toho, co pozorujeme a
  • 10:36 - 10:39
    k testování těchto pozorování za účelem jejich prokázání.
  • 10:39 - 10:41
    Zamyslete se nad DNA,
  • 10:41 - 10:44
    buňkami, galaxiemi,
  • 10:44 - 10:46
    ovocem,
  • 10:46 - 10:48
    notebooky,
  • 10:49 - 10:51
    klimatizaci....
  • 10:51 - 10:54
    Přemýšlejte o autech,
  • 10:54 - 10:57
    potravinách,
  • 10:57 - 10:59
    domech,
  • 11:00 - 11:03
    fauně,
  • 11:03 - 11:06
    flóře
  • 11:06 - 11:09
    Přemýšlejte o atomech,
  • 11:09 - 11:11
    částech těla,
  • 11:12 - 11:14
    klimatu,
  • 11:15 - 11:18
    nebo oblečeni, které nosíte....
  • 11:20 - 11:23
    A uvědomte si, že všechno je definováno,
  • 11:23 - 11:25
    nebo vytvořeno
  • 11:25 - 11:27
    vědou.
  • 11:34 - 11:36
    Pro pochopení celého pojetí vědy,
  • 11:36 - 11:40
    byste měli vědět, co to vědecká teorie je:
  • 11:41 - 11:42
    Vědecká teorie
  • 11:42 - 11:45
    zahrnuje sbírku koncepcí,
  • 11:45 - 11:48
    včetně abstrakcí pozorovatelných jevů,
  • 11:48 - 11:51
    vyjádřených jako měřitelné vlastnosti,
  • 11:51 - 11:54
    spolu s pravidly (nazývané vědecké zákony)
  • 11:54 - 11:56
    které vyjadřují vztahy
  • 11:56 - 11:59
    mezi pozorováním těchto koncepcí.
  • 11:59 - 12:02
    Vědecká teorie je konstruována tak, aby byla v souladu s
  • 12:02 - 12:05
    dostupnými empirickými údaji o těchto pozorováních,
  • 12:05 - 12:09
    a je uvedena jako princip nebo zásada
  • 12:09 - 12:11
    k vysvětlení třídy jevů.
  • 12:12 - 12:14
    Vědecká teorie je naprosto odlišná
  • 12:14 - 12:15
    od jakékoli jiné teorie,
  • 12:16 - 12:18
    je to nejpravděpodobnější varianta
  • 12:18 - 12:21
    vyplývající z nedávných objevů.
  • 12:33 - 12:36
    Věda je nejlepší nástroj, který byl kdy vymyšlen ♪
  • 12:37 - 12:39
    pro pochopení, jak funguje svět. ♪
  • 12:39 - 12:42
    Věda je velmi lidská forma poznání . ♪
  • 12:42 - 12:45
    Jsme vždy na pokraji poznaného. ♪
  • 12:45 - 12:47
    Věda je spolupráce podniků ♪
  • 12:48 - 12:50
    překlenutí nové generace. ♪
  • 12:51 - 12:53
    Pamatujeme na ty, kteří připravili tuto cestu, ♪
  • 12:54 - 12:57
    rovněž skrze ně vidíme. ♪
  • 12:57 - 12:58
    Pokud jste vědecky gramotní ♪
  • 12:59 - 13:00
    svět pro vás vypadá úplně jinak, ♪
  • 13:00 - 13:03
    a to porozumění vás posiluje. ♪
  • 13:09 - 13:12
    V reálném světě je skutečná poezie. ♪
  • 13:12 - 13:15
    Věda je poezie reality. ♪
  • 13:16 - 13:18
    Můžeme dělat vědu a spolu s ní, ♪
  • 13:19 - 13:21
    můžeme vylepšit naše životy. ♪
  • 13:21 - 13:24
    V reálném světě je skutečná poezie. ♪
  • 13:24 - 13:27
    Věda je poezie reality. ♪
  • 13:27 - 13:30
    Příběh lidí je příběhem nápadů ♪
  • 13:30 - 13:34
    které vrhají světlo do temných zákoutí. ♪
  • 13:40 - 13:44
    Vědci mají rád záhady, mají rádi to, nevědí. ♪
  • 13:46 - 13:48
    Necítím se vystrašen tím, že něco nevím. ♪
  • 13:49 - 13:51
    Myslím, že je to mnohem zajímavější. ♪
  • 13:52 - 13:55
    Existuje větší univerzální realita ♪
  • 13:55 - 13:58
    které jsme všichni součástí. ♪
  • 13:58 - 14:00
    Čím dále se snažíme proniknout do vesmíru, ♪
  • 14:00 - 14:04
    tím významnější jsou naše objevy.. ♪
  • 14:04 - 14:06
    Hledání pravdy, samo o sobe , ♪
  • 14:06 - 14:09
    je příběh, který je naplněn postřehy. ♪
  • 14:16 - 14:18
    V reálném světě je skutečná poezie. ♪
  • 14:19 - 14:22
    Věda je poezie reality. ♪
  • 14:23 - 14:25
    Můžeme dělat vědu a spolu s ní, ♪
  • 14:26 - 14:28
    můžeme vylepšit naše životy. ♪
  • 14:28 - 14:31
    V reálném světě je skutečná poezie. ♪
  • 14:31 - 14:34
    Věda je poezie reality. ♪
  • 14:34 - 14:37
    Příběh lidí je příběhem nápadů ♪
  • 14:38 - 14:40
    které vrhají světlo do temných koutů. ♪
  • 14:40 - 14:43
    Z našeho osamělého bodu v kosmu, ♪
  • 14:43 - 14:46
    jsme prostřednictvím síly myšlenek ♪
  • 14:46 - 14:49
    byli schopni nahlédnout na krátký okamžik ♪
  • 14:50 - 14:52
    po začátku vesmíru. ♪
  • 14:52 - 14:53
    Myslím, že věda ♪
  • 14:53 - 14:55
    mění způsob, jak vaše mysl pracuje. ♪
  • 14:55 - 14:58
    Abychom se trochu více zamysleli hluboce o věcech. ♪
  • 14:58 - 15:02
    Věda nahrazuje naše předsudky ♪
  • 15:02 - 15:04
    s veřejně ověřitelnými důkazy. ♪
  • 15:04 - 15:07
    V reálném světě je skutečná poezie. ♪
  • 15:08 - 15:11
    Věda je poezie realitu. ♪
  • 15:11 - 15:14
    Můžeme dělat vědu a spolu s ní, ♪
  • 15:15 - 15:16
    můžeme vylepšit naše životy. ♪
  • 15:16 - 15:19
    [věda je skvělý nástroj pro pochopení
  • 15:20 - 15:22
    okolního světa]
  • 15:22 - 15:24
    [Představte si ji jako ZVĚTŠOVACÍ sklo
  • 15:24 - 15:26
    jehož prostřednictvím můžete vidět
  • 15:26 - 15:30
    realitu kolem sebe]
  • Mh συγχρονισμένα
    [ Výpočetní Vývoj]
  • Mh συγχρονισμένα
    [Vytvoření Číselného systému]
  • Mh συγχρονισμένα
    [Vývojove zlomky]
Τίτλος:
(h) TROM - 1.1 Věda
Περιγραφή:

http://tromsite.com - Celý dokumentární film, velmi dobře organizován (ke stažení, youtube stream, titulky, kredity, podilet se, zapoj se a mnoho dalších)

Documentary´s description :
-------------------------------------------------------------------------
TROM (Realita mě) představuje největší dokumentární film jaký byl kdy vytvořen, a to je také jediny, ktery se snaží analyzovat všechno: od vědy do měnového systému, stejně jako skutečné řešení ke zlepšení kvality života každého z nás.

Novy a "skutečný" způsob, jak vidět svět.

"Před Velkym třeskem, až po současnost, a dále."
-------------------------------------------------------------------------

more » « less
Video Language:
English
Duration:
15:34
zeeno.atl edited Τσέχικα subtitles for (h) TROM - 1.1 Science
Χρήστης που αποσύρθηκε edited Τσέχικα subtitles for (h) TROM - 1.1 Science
Χρήστης που αποσύρθηκε added a translation

Czech subtitles

Αναθεωρήσεις Compare revisions