Return to Video

Morseova abeceda & Věk infofmace (Jazyk mincí 8/12)

  • 0:03 - 0:09
    V roce 1832 matematik Karl Gauss a profesor fyziky Wilhelm Weber
  • 0:09 - 0:14
    navrhli systém, který jim umožňoval komunikovat na větší vzdálenost, když pracovali na svých experimentech,
  • 0:14 - 0:18
    propojili observatoř s fyzikální laboratoří.
  • 0:18 - 0:23
    Řešili opravdu důležitý problém, který se skládal z více dílků:
  • 0:23 - 0:28
    Jak poslat všechna písmena abecedy s použitím jednoho obvodu - nebo dráhy.
  • 0:28 - 0:33
    A jejich systém používal galvanometr, protože bylo známo, že elektrický proud
  • 0:33 - 0:36
    procházející cívkou, vytváří magnetické pole procházející středem smyčky,
  • 0:36 - 0:39
    která by mohla vychýlit jehlu.
  • 0:39 - 0:42
    Ale místo toho, aby pouze přesunuli jehlu,
  • 0:42 - 0:48
    jejich systém používal přepínač, který mohl okamžitě změnit směr proudu.
  • 0:48 - 0:52
    To by způsobilo, že by se magnetické pole okolo cívky převrátilo
  • 0:52 - 0:58
    a jehla by se vychýlila buď vpravo nebo vlevo v závislosti na směru proudu.
  • 0:58 - 1:06
    To jim dalo dva rozdílné údaje signalizující události - buď vychýlení doprava nebo doleva.
  • 1:06 - 1:12
    Důležitější ale je, že přiřadil kratší symboly pro více častá písmena.
  • 1:12 - 1:17
    Například "A" bylo jedna výchylka doprava. A "E" byla jedna výchylka doleva.
  • 1:17 - 1:26
    A použil delší kódy pro méně častá písmena, jako "K", které bylo tři výchylky doprava.
  • 1:26 - 1:33
    A v té době tak byla rychlost přenosu asi devět písmen za minutu.
  • 1:33 - 1:38
    Všechny telegrafy využívající jehly, které následovaly, trpěly podobným omezením
  • 1:38 - 1:41
    a to byl problém techniky.
  • 1:41 - 1:44
    Signalizační tempo bylo pomalé.
  • 1:44 - 1:48
    Teď bylo signalizační tempo počet výchylek za minutu,
  • 1:48 - 1:51
    které mohly být přesně vysílány přijímány.
  • 1:51 - 1:56
    A pokud jste zmáčkli signalizační události dohromady, přijímač byl vzhledem k vibracím zmatený
  • 1:56 - 1:58
    a výsledek byl chybný.
  • 1:58 - 2:06
    Podobně jako když více kláves na pianu hraje dohromady a stanou se tak méně rozpoznatelné, pokud hrajete velmi rychle.
  • 2:06 - 2:11
    V průběhu času se signalizační rychlost postupně zlepšila.
  • 2:11 - 2:16
    Jedno zlepšení spočívalo v přidání malého trvalého magnetu vně cívky.
  • 2:16 - 2:21
    To pomáhalo dostat jehlu zpět do neutrální pozice po každém vychýlení.
  • 2:21 - 2:27
    A tyto návrhy vedly i rozšíření jehlových telegrafů po celé Evropě.
  • 2:27 - 2:32
    Společnost Electric Telegraph Company byla první veřejnou telegrafní společností.
  • 2:32 - 2:42
    Byla založena roku 1846 a její vlastníci si ve stejném čase nechali zaregistrovat patent na jehlový telegraf.
  • 2:42 - 2:51
    Ale rychlost těchto různých jehlových telegrafů nikdy nepřekonala asi 60 písmen za minutu,
  • 2:53 - 2:59
    každá z jehel prostě nemohla signalizovat rychleji než jedno vychýlení za sekundu.
  • 3:00 - 3:04
    Zpočátku společnost účtovala zákazníkům cenu za jednotlivé zprávy,
  • 3:05 - 3:10
    které mohly obsahovat až dvacet slov - to je asi délka jednoho tweetu.
  • 3:10 - 3:14
    A v roce 1848 byla cena za poslání jedné zprávy
  • 3:14 - 3:18
    z Londýna do Edinburghu šestnáct šilinků.
  • 3:18 - 3:22
    A to byl v té době řekněme asi týdenní plat majitele obchodu.
  • 3:23 - 3:28
    Takže tato technologie původně nebyla v dosahu pro běžné lidi.
  • 3:30 - 3:35
    V USA byl telegraf zpopularizován malířem portrétů Samuelem Morseem,
  • 3:37 - 3:41
    který následoval vývoj jehlových telegrafů v Evropě.
  • 3:41 - 3:47
    Morse je důležitý, protože se zaměřil na rychlost, kterou mohla písmena cestovat.
  • 3:48 - 3:50
    Dal pryč jehly.
  • 3:50 - 3:56
    A v roce 1838 předložil patent založený na myšlence, že elektrický proud
  • 3:56 - 3:58
    může buď proudit nebo být přerušen.
  • 3:58 - 4:03
    A přerušení mohou být uspořádána tak, aby dávala nějaký význam.
  • 4:03 - 4:08
    Ačkoliv jeho návrhy na to, jak dělat tato přerušení, byly komplikované,
  • 4:08 - 4:12
    zahrnující spletité systémy pák, ozubených kol a elektromagnetů.
  • 4:12 - 4:18
    Nicméně jeho systém byl skvěle zjednodušen po spolupráci s Albertem Vailem.
  • 4:19 - 4:26
    To vedlo k jednoduchému uživatelskému rozhraní - pružinová páka nebo klíč,
  • 4:26 - 4:29
    který byl kontrolován poklepáním prstem.
  • 4:29 - 4:33
    A na přijímací straně byla pružinová páka,
  • 4:33 - 4:40
    která byla natahována a uvolňována silným elektromagnetem.
  • 4:45 - 4:55
    Když chtěl vytvořit rozdíl podobný levým a pravým výchylkám, změnil délku stisknutí klávesy nebo šířku impulsu.
  • 4:55 - 5:00
    Uzavření spínače na velmi krátký čas bylo nazýváno tečka.
  • 5:00 - 5:07
    A tečka je základní jednotkou času v Morseově abecedě.
  • 5:07 - 5:13
    A uzavření spínače po dobu tří jednotek představuje pomlčku.
  • 5:13 - 5:18
    [Zvuk dopisů, které byly poslány Morseovou abecedou.]
  • 5:18 - 5:21
    Přesně ta pravá vzdálenost.
  • 5:21 - 5:26
    Velmi malé, těsné mezery mezi tečkami a čárkami v písmenech.
  • 5:26 - 5:28
    Tečka čárka tečka.
  • 5:28 - 5:30
    [Dopis poslaný pomocí Morseovy abecedy.]
  • 5:30 - 5:31
    Tečka čárka tečka tečka.
  • 5:31 - 5:33
    [Dopis poslaný pomocí Morseovy abecedy.]
  • 5:33 - 5:38
    A to byl rozdíl v jejich kódovací strategii.
  • 5:38 - 5:46
    Počínaje počáteční tečkou nebo pomlčkou - levá nebo pravá větev - které pak pokračuje další tečkou nebo pomlčkou, a tak dále.
  • 5:46 - 5:51
    A toto schéma přiřazuje symboly kratší sekvence více pravděpodobným písmenům, na základě
  • 5:51 - 5:55
    frekvence písmen, která byla sestavena z knih.
  • 5:55 - 6:00
    Takže uzly na vrcholku stromu, jako jedna tečka představuje "E".
  • 6:00 - 6:03
    A jedna čárka představuje "T".
  • 6:03 - 6:08
    A jak se po stromě posouváme stále více dolů, klademe stále méně používaná písmena.
  • 6:08 - 6:14
    A po písmenu tento systém vkládá tří jednotkovou pauzu.
  • 6:14 - 6:19
    Mezery mezi písmeny ve slově nebo ve skupině jsou stejné, ale delší.
  • 6:19 - 6:23
    [Dopis poslaný pomocí Morseovy abecedy.]
  • 6:23 - 6:30
    Je důležité si uvědomit, že význam těchto zpráv byl vnímán s jejich načasováním.
  • 6:30 - 6:34
    Divíte se, proč jsou mezery tolik důležité?
  • 6:34 - 6:39
    Nebo už je to moc velké zdokonalování? Je to hezká věc - jako úhledný rukopis.
  • 6:39 - 6:42
    Pokud si to také myslíte, je to špatně. A já vám ukážu proč.
  • 6:42 - 6:48
    [Dopis poslaný pomocí Morseovy abecedy.]
  • 6:48 - 6:51
    Tečka pro tečku a čárka pro čárku, shodují se.
  • 6:52 - 6:57
    Pouze mezery dělají rozdíly mezi jedním a dalším slovem.
  • 6:58 - 7:07
    Takže k poslání slova "Paris" o tom musíme přemýšlet jako "P mezera A mezera R mezera I mezera S."
  • 7:07 - 7:12
    Signalizační rychlost tohoto systému přímo souvisela s tempem signálu.
  • 7:13 - 7:16
    A v tréninkových videích byla používána hudební analogie.
  • 7:16 - 7:21
    To, co poslal, bylo standardní testovací slovo: "PARIS."
  • 7:21 - 7:26
    A tady to máme. Každý vrchol je buď tečka nebo čárka.
  • 7:26 - 7:29
    Každé údolí je mezera.
  • 7:29 - 7:34
    Toto je skvěle odeslaná zpráva. Stejnoměrně, rytmicky.
  • 7:35 - 7:39
    Toto je příklad špatně odeslané zprávy.
  • 7:39 - 7:43
    To stejné slovo: PARIS. Ale vypadá rozdílně.
  • 7:43 - 7:48
    Nepravidelné tečky a čárky. Různé mezery.
  • 7:48 - 7:52
    Žádná jednotnost. Žádný rytmus.
  • 7:52 - 7:55
    Úžasně, to byla jednoduchost tohoto klíčového systému,
  • 7:55 - 8:02
    který to dělal mnohem rychleji než kterékoliv z tlačítek a klik u evropských jehlových telegrafů.
  • 8:03 - 8:10
    Rychlost psaní vyskočila na 135 písmen za minutu nebo s vyškolenými operátory ještě více.
  • 8:11 - 8:15
    24. května 1844 byla první úspěšná
  • 8:15 - 8:20
    zpráva "What hath God wrought?"
  • 8:20 - 8:27
    A druhý den New York Tribune hlásil, že "Byl proveden zázrak"
  • 8:27 - 8:31
    Domníváme se, že v době, kdy bylo devadesát procent zpráv
  • 8:31 - 8:34
    stále transportováno pomocí koňů,
  • 8:34 - 8:38
    tato technologie se okamžitě stala
  • 8:38 - 8:40
    rozhodující pro vojenský úspěch, noviny,
  • 8:40 - 8:43
    finanční obchodníky, kriminalisty, atd.
  • 8:43 - 8:46
    Každý podnik, který se spoléhal na informace,
  • 8:46 - 8:49
    nyní spoléhal na telegraf a Morseovu abecedu.
  • 8:49 - 8:55
    V roce 1900 ceny klesly na třicet centů za zprávu,
  • 8:55 - 9:01
    když provoz vzrostl na 63,2 milionů poslaných zpráv ročně.
  • 9:01 - 9:04
    Když lidé začali používat tento systém, přirozeně přemýšleli nad způsoby,
  • 9:04 - 9:06
    jak ušetřit peníze.
  • 9:06 - 9:12
    To dalo vzniknout populární knize kódů, která mapovala slova běžných vět.
  • 9:13 - 9:17
    Například "Blade" mohlo také znamenat
  • 9:17 - 9:19
    "Prosím rezervuj pro mě a moji rodinu
  • 9:19 - 9:21
    následující ubytování."
  • 9:21 - 9:23
    Telegrafní společnosti se na to dívaly zamračeně,
  • 9:23 - 9:26
    protože by byly šťastnější, kdyby lidé hodně mluvili.
  • 9:26 - 9:29
    Více písmen znamenalo větší výdělek.
  • 9:29 - 9:34
    Teď bylo jasné, že informace byla pružný termín.
  • 9:34 - 9:37
    Byl potřeba specifický význam.
  • 9:37 - 9:40
    Zřejmá otázka zůstala bez odpovědi.
  • 9:40 - 9:44
    Když prodáváte informace, nezáleží na systému,
  • 9:44 - 9:48
    jak byste to měli ohodnotit, aby to bylo spravedlivé pro všechny?
  • 9:48 - 9:51
    Počet písmen, jako míra informace, už nestačila.
Τίτλος:
Morseova abeceda & Věk infofmace (Jazyk mincí 8/12)
Περιγραφή:

Sleduje vývoj jehlových telegrafů v Evropě, které nakonec vedou k Morseově abecedě a klíčovému a pákovému designu. Během tohoto období byl kladen důraz na zvýšení signálu pro odeslání písmen za minutu. Toto video se zaměřuje na podrobnosti týkající se seřazení kódovací strategie a jak čas / tempo hrály roli v přenosu informací. (1820-1900)

Simulátor Morseova kódu:
https://www.khanacademy.org/math/applied-math/informationtheory/info-theory/p/morse-code-exploration

Reference:
The Worldwide History of Communication (Anton A. Huurdeman)
Distant Writing (http://distantwriting.co.uk/)
Stock Video:
http://archive.org/details/Telegram1956
http://archive.org/details/gov.archives.arc.36813

more » « less
Video Language:
English
Duration:
09:59

Czech subtitles

Αναθεωρήσεις