Return to Video

Dějiny optických telegrafů (Jazyk mincí: 5/9)

  • 0:05 - 0:09
    Signální oheň je bezpochyby jednou z nejstarších technologií
  • 0:09 - 0:11
    pro přenos informací -
  • 0:11 - 0:15
    pochází pravděpodobně už z doby, kdy člověk poprvé začal kotrolovaně využívat oheň.
  • 0:15 - 0:19
    Umožňuje ovlivnit stav myšlení někoho jiného
  • 0:19 - 0:21
    i přes velkou vzdálenost.
  • 0:21 - 0:23
    Protože díky schopnosti zpozorovat
  • 0:23 - 0:26
    přítomnost nebo naopak absenci čehokoliv,
  • 0:26 - 0:30
    jsme schopni přepínat mezi dvěma stavy vědomí.
  • 0:30 - 0:33
    Jeden rozdíl. Dva stavy.
  • 0:35 - 0:37
    A když se podíváme zpět do historie,
  • 0:37 - 0:39
    zjistíme, že toto bylo velmi důležité
  • 0:39 - 0:41
    pro všechny armády,
  • 0:41 - 0:44
    protože se spoléhají na efektivní komunikaci.
  • 0:44 - 0:45
    Je to dobře vidět na příkladu
  • 0:45 - 0:48
    řeckého mýtu o Kadmovi -
  • 0:48 - 0:50
    fénickém princi, který představil Řekům
  • 0:50 - 0:53
    fonetická písmena.
  • 0:53 - 0:54
    Řecká abeceda -
  • 0:54 - 0:56
    odvozená z fénických písmen -
  • 0:56 - 0:58
    společně se světlem a levným papyrem
  • 0:58 - 1:01
    způsobila přesun moci
  • 1:01 - 1:04
    od knězů k armádě.
  • 1:04 - 1:07
    A historie řeckého vojenství nám předkládá jasný důkaz
  • 1:07 - 1:09
    prvních pokroků v komunikaci,
  • 1:09 - 1:12
    v oblasti užívání signálních pochodní.
  • 1:12 - 1:17
    Polybios byl řecký historik, který se narodil 200 př.n.l.
  • 1:17 - 1:18
    Napsal dílo Dějiny, což je
  • 1:18 - 1:20
    pokladnice různých detailů
  • 1:20 - 1:23
    o komunikačních technologiích této doby.
  • 1:23 - 1:26
    Napsal: "Schopnost jednat v tu pravou chvíli
  • 1:26 - 1:30
    velmi přispívá úspěchu všech podniků.
  • 1:30 - 1:34
    A signální ohně jsou tím nejefektivnějším prostředkem,
  • 1:34 - 1:36
    který nám k tomu může pomoci."
  • 1:36 - 1:40
    Nicméně, byl si vědom i jejich omezení.
  • 1:40 - 1:41
    Napsal:
  • 1:41 - 1:44
    Lidé se mohli předem domluvit, že vyšlou signál
  • 1:44 - 1:47
    ve chvíli, kdy dorazí flotila do přístavu.
  • 1:47 - 1:49
    Ale když byli nějací občané
  • 1:49 - 1:51
    obviněni ze zrady
  • 1:51 - 1:54
    nebo se ve městě odehrál nějaký masakr -
  • 1:54 - 1:57
    věci, které se stávají často, ale nemohou být předvídány -
  • 1:57 - 2:02
    pro všechny tyto záležitosti je dorozumívání pomocí signálního ohně nepoužitelné."
  • 2:02 - 2:03
    Signální oheň je skvělý ve chvíli,
  • 2:03 - 2:06
    kdy máme jen omezené množství různých sdělení -
  • 2:06 - 2:11
    například jestli nepřítel dorazil nebo nedorazil.
  • 2:11 - 2:14
    Nicméně, když rozsah zpráv -
  • 2:14 - 2:17
    celkové množství možných sdělení - naroste,
  • 2:17 - 2:20
    je potřeba si navzájem sdělit mnoho různých detailů.
  • 2:20 - 2:23
    A v Dějinách Polybios popisuje technologii,
  • 2:23 - 2:26
    kterou vyvinul Aeneas Tacticus -
  • 2:26 - 2:28
    jeden z nejranějších řeckých spisovatelů, který se zabýval válečným uměním -
  • 2:28 - 2:31
    v 4. století př. n. l.
  • 2:31 - 2:34
    A jeho technologie byla popsána následovně:
  • 2:34 - 2:36
    "Ti, kteří si navzájem potřebují sdělit
  • 2:36 - 2:38
    novinky pomocí signálního ohně,
  • 2:38 - 2:40
    by si měli obstarat dvě nádoby
  • 2:40 - 2:43
    o přesně stejných rozměrech.
  • 2:43 - 2:45
    Doprostřed nádoby poté vložit tyč
  • 2:45 - 2:48
    rozdělenou na stejné části -
  • 2:48 - 2:50
    každá z nich musí být jasně oddělená od té následující,
  • 2:50 - 2:52
    označené řeckým písmenem."
  • 2:52 - 2:54
    Každé písmeno odpovídá
  • 2:54 - 2:57
    jedné zprávě v seznamu, který obsahuje
  • 2:57 - 3:01
    ty nejčastější události, které ve válce mohou nastat.
  • 3:01 - 3:04
    Při komunikaci poté postupovali následovně:
  • 3:04 - 3:06
    Nejprve odesílatel zdvihl pochodeň,
  • 3:06 - 3:08
    aby dal najevo, že chce vyslat zprávu.
  • 3:08 - 3:10
    Adresát poté zdvihl svou pochodeň
  • 3:10 - 3:12
    a tím dal najevo, že je připraven zprávu přijmout.
  • 3:12 - 3:16
    Poté odesílatel opět spustil svojí pochodeň dolů
  • 3:16 - 3:18
    a oba začli vyprazdňovat svoje nádoby
  • 3:18 - 3:23
    pomocí otvoru stejné velikosti ve spodní části nádoby.
  • 3:23 - 3:25
    Jakmile se dostali na úroveň, která symbolizovala danou událost,
  • 3:25 - 3:27
    odesílatel zdvihl svoji pochodeň
  • 3:27 - 3:31
    a tím dal najevo, že mají oba zastavit proud vody.
  • 3:31 - 3:34
    Tím dostali vodu v nádobách na stejnou úroveň
  • 3:34 - 3:39
    a sdíleli díky tomu zprávu navzájem.
  • 3:39 - 3:41
    Tato šikovná metoda
  • 3:41 - 3:45
    využívala rozdílů v čase pro přenos zpráv.
  • 3:45 - 3:48
    Nicméně vyjadřovací schopnost této metody byla omezená,
  • 3:48 - 3:51
    především kvůli její rychlosti.
  • 3:51 - 3:53
    Polybios poté napsal i o novější metodě -
  • 3:53 - 3:56
    kterou původně vymyslel Demokritos -
  • 3:56 - 3:59
    o které tvrdil, že jí "zdokonalil
  • 3:59 - 4:01
    a učinil schopnou vyslat -
  • 4:01 - 4:03
    s velkou přesností -
  • 4:03 - 4:05
    jakýkoliv druh akutní zprávy."
  • 4:05 - 4:07
    Jeho metoda - nyní známa jako Polybiův čtverec -
  • 4:07 - 4:09
    funguje takto:
  • 4:09 - 4:11
    Dva lidé, odděleni velkou vzdáleností,
  • 4:11 - 4:13
    mají každý deset pochodní -
  • 4:13 - 4:15
    rozdělené do dvou skupin po pěti.
  • 4:15 - 4:17
    Na začátku odesílatel zdvihne svou pochodeň
  • 4:17 - 4:20
    a čeká, až mu příjemce odpoví.
  • 4:20 - 4:23
    Poté odesílatel zapálí určitý počet pochodní
  • 4:23 - 4:26
    z každé skupiny - a zdvihne je.
  • 4:32 - 4:33
    Příjemce poté spočítá
  • 4:33 - 4:37
    počet pochodní zapálených z první skupiny.
  • 4:37 - 4:39
    Toto číslo označuje řadu
  • 4:39 - 4:42
    v mřížce, kterou navzájem sdílejí.
  • 4:42 - 4:44
    A druhá skupina pochodní
  • 4:44 - 4:47
    označuje sloupec v této mřížce.
  • 4:47 - 4:50
    V průsečíku řady a sloupce
  • 4:50 - 4:52
    se nachází odeslané písmeno.
  • 4:52 - 4:54
    Uvědomte si, že o této metodě můžeme uvažovat
  • 4:54 - 4:57
    jako o výměně dvou symbolů.
  • 4:57 - 5:00
    Každá ze skupin pěti pochodní je symbolem,
  • 5:00 - 5:03
    který je omezen na pět variací -
  • 5:03 - 5:05
    od jedné do pěti pochodní.
  • 5:05 - 5:08
    Když počet těchto variací vynásobíme dohromady,
  • 5:08 - 5:13
    dostaneme 5 x 5 = 25 různých možností -
  • 5:13 - 5:15
    ne 5 + 5.
  • 5:15 - 5:17
    Toto násobení ukazuje
  • 5:17 - 5:21
    důležitost chápání kombinatoriky v našem příběhu.
  • 5:21 - 5:25
    Toto bylo jasně vysvětleno už v 6. stol. př. n. l.
  • 5:25 - 5:29
    v indickém textu o lékařství, který byl připisován Sushrutovi -
  • 5:29 - 5:32
    starodávnému indickému mudrcovi - následovně:
  • 5:32 - 5:35
    "Máme 6 druhů koření,
  • 5:35 - 5:38
    kolik různých příchutí z nich můžeme namíchat?"
  • 5:38 - 5:41
    Proces vytváření směsi
  • 5:41 - 5:44
    může být rozdělen do šesti otázek:
  • 5:44 - 5:47
    Přidáváš A? Ano, nebo ne?
  • 5:47 - 5:49
    Přidáváš B?
  • 5:49 - 5:50
    C?
  • 5:50 - 5:51
    D?
  • 5:51 - 5:52
    E?
  • 5:52 - 5:54
    a F?
  • 5:54 - 5:56
    Uvědomte si, že to můžeme zapsat i jako strom
  • 5:56 - 5:59
    s různými posloupnostmi odpovědí -
  • 5:59 - 6:05
    2 x 2 x 2 x 2 x 2 x 2 = 64 ...
  • 6:05 - 6:08
    Je tedy možné vytvořit
  • 6:08 - 6:11
    64 různých posloupností odpovědí.
  • 6:11 - 6:15
    Povšimněte si, že číslo n (počet otázek na ano-ne)
  • 6:15 - 6:20
    nám dává 2 na n možných posloupností odpovědí.
  • 6:20 - 6:24
    V roce 1605 Francis Bacon jasně vysvětlil,
  • 6:24 - 6:27
    jak tento nápad umožňuje odeslat
  • 6:27 - 6:29
    všechna písmena abecedy
  • 6:29 - 6:31
    pomocí jednoho jediného rozdílu.
  • 6:31 - 6:35
    O svém bilaterální šifře Bacon napsal:
  • 6:35 - 6:38
    Rozmístění dvou písmen na pět míst
  • 6:38 - 6:41
    dostačuje pro vyjádření 32 rozdílů.
  • 6:41 - 6:44
    Tímto uměním se otevírá cesta, díky které může člověk
  • 6:44 - 6:47
    vyjádřit své záměry
  • 6:47 - 6:51
    z jakkoliv vzdáleného místa i s objekty, které jsou
  • 6:51 - 6:53
    schopny signalizovat pouze dva odlišné stavy."
  • 6:53 - 6:57
    Tato jednoduchá myšlenka používat jediného rozdílu
  • 6:57 - 6:59
    k vyjádření všech písmen abecedy při komunikaci
  • 6:59 - 7:01
    se opravdu ujala až v 17. století
  • 7:01 - 7:04
    díky tomu, že byl vynalezen teleskop
  • 7:04 - 7:08
    nejprve Lippersheyem v roce 1608 a poté Galileem v roce 1609.
  • 7:08 - 7:11
    Protože tímto vzostla přibližovací schopnost lidského oka
  • 7:11 - 7:16
    ze trojnásobné na osminásobnou, třiatřicetinásobnou - a tak dále.
  • 7:16 - 7:18
    Takže pozorování rozdílů
  • 7:18 - 7:21
    mohlo být uskutečňování na mnohem větší vzdálenost.
  • 7:23 - 7:26
    Robert Hooke, anglický polyhistor, který se zajímal
  • 7:26 - 7:30
    o zlepšení schopností lidského zraku pomocí čoček,
  • 7:30 - 7:35
    nastartoval další pokrok, když v Královské společnosti v roce 1684 řekl,
  • 7:35 - 7:38
    že najednou, "s trochou cviku může být
  • 7:38 - 7:41
    v Paříži viděn stejný znak,
  • 7:41 - 7:46
    který byl minutu předtím vyslán v Londýně."
  • 7:46 - 7:48
    Následovala záplava různých vynálezů,
  • 7:48 - 7:51
    které pomáhaly přenášet informace efektivněji
  • 7:51 - 7:54
    a na větší vzdálenosti.
  • 7:54 - 7:59
    Jedna z technologií z roku 1795 perfektně ukazuje použití
  • 7:59 - 8:02
    jediného rozdílu pro libovolné sdělení.
  • 8:02 - 8:06
    "Telegraf z klapek" lorda George Murraye
  • 8:06 - 8:10
    byl britskou reakcí na hrozbu, kterou představoval pro Anglii Napoleon Bonaparte.
  • 8:10 - 8:13
    Byl složen ze šesti otočných klapek,
  • 8:13 - 8:17
    které mohly být nastaveny buď jako "otevřené", nebo "zavřené".
  • 8:17 - 8:20
    Každou klapku si můžeme představit jako jeden rozdíl.
  • 8:20 - 8:24
    S šesti klapkami máme k dispozici šest otázek - otevřeno nebo zavřeno -
  • 8:24 - 8:29
    které nám dávají 2^6, neboli 64 rozdílů -
  • 8:29 - 8:34
    což je dostatečné pro všechna písmena, čísla a další znaky.
  • 8:34 - 8:38
    Pozorování tohoto telegrafu z klapek si můžeme také představit
  • 8:38 - 8:40
    jako pozorování
  • 8:40 - 8:45
    jedné ze 64 různých větví rozhodovacího stromu.
  • 8:52 - 8:55
    A s pomocí teleskopu bylo nyní možné vysílat písmena
  • 8:55 - 8:59
    pomocí majáků přes neuvěřitelné vzdálenosti.
  • 8:59 - 9:01
    Tento objev z roku 1820
  • 9:01 - 9:04
    pomohl k revoluční technologii,
  • 9:04 - 9:07
    který navždy změnila, jak daleko tyto informace
  • 9:07 - 9:10
    mohou cestovat mezi majáky.
  • 9:10 - 9:12
    Toto pomohlo novým nápadům,
  • 9:12 - 9:17
    které nás postupně přivedly do "informačního věku".
Τίτλος:
Dějiny optických telegrafů (Jazyk mincí: 5/9)
Περιγραφή:

The history of visual telegraphs from the signal fire to 18th Century semaphore lines. We visit ideas of Polybius, Aeneas Tactius, Sushruta, Francis Bacon, Robert Hooke and others.

References:
Communications: An International History of the Formative Years (Burns)
Understanding Media (McLuhan)
The Mathematical Theory of Communication (Shannon)
The Histories (Polybius)
translation link: http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Polybius/home.html)

more » « less
Video Language:
English
Duration:
09:20

Czech subtitles

Αναθεωρήσεις Compare revisions