Return to Video

"Президент". Фильм Владимира Соловьева

  • 0:33 - 0:37
    Umíte si představit váš život bez prezidentství?
  • 0:38 - 0:41
    Mimochodem, netriviální otázka...
  • 0:45 - 0:50
    Mám za to, že ve skutečnosti je to takový,
    jak se říká, lakmusový papírek,
  • 0:50 - 0:55
    Pokud je člověk schopen se vrátit
    do běžného bytu a žít tam,
  • 0:57 - 1:00
    a nežít jenom v palácových interiérech.
  • 1:02 - 1:07
    Mám za to, že tehdy neztratil
    kontakt s vnějším světem.
  • 1:08 - 1:12
    Mohu si velmi dobře představit
    život mimo tuto funkci.
  • 1:18 - 1:24
    PREZIDENT
  • 1:25 - 1:29
    - 7. srpna 1999 -
  • 1:38 - 1:41
    Basajev velí bojůvkám v Dagestánu.
  • 1:51 - 1:55
    - 9. srpna 1999 -
    / SERGEJ STĚPAŠIN, předseda vlády RF /
  • 1:55 - 1:59
    Nebudu si sedat, abych tu nezkysnul, ano?
  • 2:04 - 2:07
    Situace v Dagestánu
    a na Kavkazu je dnes velmi těžká.
  • 2:07 - 2:13
    Právě jsem odtud přijel.
    Velmi těžká situace.
  • 2:20 - 2:22
    ...velmi těžká...
  • 2:23 - 2:26
    Hrozí, že můžeme reálně přijít o Dagestán.
  • 2:32 - 2:38
    Koordinace je dosud špatná, a z nějakého
    důvodu všichni žádají o politickou vůli.
  • 2:38 - 2:43
    Proto jsem byl nucen tam včera jít a oznámit,
    že beru odpovědnost na sebe.
  • 2:44 - 2:50
    Nyní k agendě.
    Ráno jsem byl u prezidenta
  • 2:51 - 2:57
    On podepsal nařízení o mém uvolnění,
    pochválil mě za dobrou práci...
  • 2:57 - 2:59
    A uvolnil mě z funkce.
  • 2:59 - 3:04
    Úřadujícím premiérem prezident jmenoval
    Vladimira Vladimiroviče Putina,
  • 3:04 - 3:07
    tajemníka Rady bezpečnosti
    a ředitele FSB.
  • 3:07 - 3:13
    Považuji ho za důstojného a odpovědného člověka
    a chtěl bych mu popřát hodně štěstí.
  • 3:13 - 3:16
    Konkrétně štěstí, protože to ostatní má.
  • 3:20 - 3:21
    9. srpna 1999
  • 3:21 - 3:26
    Člověkem, jehož Boris Jelcin vybral do čela své vlády,
  • 3:26 - 3:31
    se stal prakticky nikomu neznámý bývalý špion a hlava
    Rady bezpečnosti, Vladimir Putin.
  • 3:31 - 3:34
    Ještě větším překvapením se stalo prohlášení Jelcina o tom,
  • 3:34 - 3:40
    že právě Putin se má stát prezidentem Ruska,
    až Jelcin příští rok odejde z úřadu.
  • 3:40 - 3:44
    Lidé měli naprostou nedůvěru k vládě.
  • 3:44 - 3:46
    Na Kavkazu probíhala válka...
  • 3:47 - 3:54
    ...a nejen na Kavkazu, probíhala po celé zemi, určitě
    si na to pamatujete, došlo k řadě teroristických útoků...
  • 3:54 - 3:58
    Bylo to celkem nedávno.
    Jak je to dlouho? Před 14-15 lety.
  • 4:15 - 4:16
    14. srpna 1999
  • 4:16 - 4:22
    Tento konflikt se stal první seriózní zkouškou pro
    úřadujícího premiéra Vladimira Putina.
  • 4:22 - 4:28
    Putin prohlásil, že Rusko vezme situaci v Dagestánu
    pod kontrolu za méně než dva týdny.
  • 4:28 - 4:33
    V té době jsem nemohl přijímat rozhodnutí,
    reálně jsem se tím musel zabývat,
  • 4:33 - 4:37
    ale neměl jsem všechny
    potřebné pravomoci.
  • 4:37 - 4:42
    Bylo zřejmé, jak velká je to odpovědnost.
    Jistě, to se rozumělo samo sebou.
  • 4:42 - 4:48
    A mě znepokojovala jenom jedna otázka,
    teď o tom na kameru nebudu mluvit.
  • 4:48 - 4:56
    Co dělat, pokud se to nepodaří
    dotáhnout do konce? Jak dále žít?
  • 4:56 - 5:00
    Pro sebe jsem se rozhodl,
    že jiné volby není.
  • 5:00 - 5:02
    Je třeba jít do konce.
  • 5:04 - 5:09
    Jméno Putin bylo tehdy pro mně neznámé.
    Byl to srpen-září roku 1999.
  • 5:09 - 5:15
    Zkušenost předchozí první čečenské války
    byla ještě dostatečně traumatická,
  • 5:15 - 5:21
    šlo o řetězec neustálých neúspěchů
    a často jednoduše zrady.
  • 5:24 - 5:35
    A v roce 1999, to už byly Čebanmachi,
    Karanmachi, ten útok Chattaby na Dagestán,
  • 5:35 - 5:40
    a tam jsem poprvé uslyšel
    jméno našeho prezidenta.
  • 5:44 - 5:47
    Náš velitel roty, Vladimir Ivanov, řekl:
  • 5:47 - 5:55
    "Objevil se u nás ten nový. Zašel do
    nějakého stanu ke generálům
  • 5:55 - 6:01
    a pozvedli tam přípitek na vítězství..."
  • 6:01 - 6:09
    Velmi bych chtěl podle ruské tradice, a podle tradice svaté
    země Dagestánu, kde se dnes s vámi nacházíme,
  • 6:09 - 6:15
    pozvednout tuto číši a vypít na památku
    těch, kteří zahynuli.
  • 6:15 - 6:17
    Minutku, chvilku strpení...
  • 6:18 - 6:26
    Velmi bych chtěl vypít za uzdravení raněných
    a popřát štěstí všem, kteří se zde nacházejí.
  • 6:27 - 6:33
    Ale stojí před námi mnoho problémů
    a velkých úkolů, vy to velmi dobře víte.
  • 6:34 - 6:38
    Vy víte, co plánuje protivník, a my to také víme.
  • 6:39 - 6:46
    Jaké provokace se očekávají v nejbližší době,
    v jakých oblastech a tak dále.
  • 6:47 - 6:52
    Nemáme právo si dovolit ani vteřinu slabosti.
  • 6:52 - 6:59
    Ani vteřinu. Protože pokud to uděláme,
    potom ti kdo zahynuli, zahynuli zbytečně.
  • 7:00 - 7:08
    Proto navrhuji dnes tuto číši nevypít, my za
    ně bezpochyby jednou přípitek pozvedneme.
  • 7:10 - 7:12
    Ale pít budeme až potom!
  • 7:13 - 7:20
    Potom, až tyto úkoly principiálního charakteru,
    a vy o nich všichni víte, budou vyřešeny.
  • 7:20 - 7:24
    Proto nyní navrhují rychle se najíst a do práce.
  • 7:27 - 7:33
    Postavil sklenici na stůl a vím, že to u velitele
    roty vyvolalo určitý údiv, respekt.
  • 7:34 - 7:39
    Řekl, možná že to tentokrát bude jiné než v minulé
    kampani, protože ta sklenice postavená na stůl
  • 7:39 - 7:45
    vyvolala v mužském chápání
    ten správný smyslový význam.
  • 7:45 - 7:52
    O několik dní později, když Chattabovy oddíly
    v bojových vrtulnících bojovaly již na území Čečenska,
  • 7:52 - 8:00
    bylo již jasné, že ta sklenice postavená
    na stůl měla zcela konkrétní význam.
  • 8:00 - 8:04
    Znamenala, že do toho
    půjdeme doopravdy.
  • 8:05 - 8:10
    Teroristy budeme pronásledovat všude.
    Když na letišti, tak na letišti!
  • 8:10 - 8:14
    Pokud je chytneme na toaletě, omlouvám se
    za výrazy, utopíme je přímo v míse.
  • 8:14 - 8:17
    Ta věc je uzavřena
    s konečnou platností!
  • 8:27 - 8:34
    / MADELAINE ALBRIGHT /
    To co se děje v Čečensku v důsledku akcí Ruska,
  • 8:35 - 8:41
    je vyvoláno tím, že Rusko nechce
    řešit otázku politickou cestou.
  • 8:42 - 8:47
    Cestou jednání s čečenskými vůdci.
  • 8:48 - 8:52
    / ŠAMIL BASAJEV, terorista /
    Jsou dvě kategorie ruských vojáků na území Čečenska
  • 8:53 - 8:57
    Ti, co leží v rakvích a ti,
    co v rakvích ležet budou.
  • 9:00 - 9:07
    Nebylo možné dělat nic jiného, než terorizmus
    potlačit. Dohodnout se je nemožné.
  • 9:07 - 9:13
    Velmi dobře si pamatuji, myslím, že už jsem
    o tom hovořil, jako ředitel FSB jsem četl
  • 9:13 - 9:20
    různé operativní dokumenty, včetně
    odposlechů mezinárodních teroristů
  • 9:20 - 9:29
    kteří si navzájem psali: "Nyní máme unikátní
    historickou příležitost. Odtrhnout Kavkaz od Ruska."
  • 9:29 - 9:31
    "Teď nebo nikdy."
  • 9:31 - 9:39
    Ale i nám bylo jasné, že buď nyní odoláme,
    nebo už nikdy nebudeme mít šanci ubránit zemi.
  • 9:39 - 9:46
    Vždyť v tom okamžiku prakticky
    všichni, možná kromě nás,
  • 9:46 - 9:51
    protože řadový občan se příliš nezajímal o detaily,
    možná ani moc nechápal, co se děje,
  • 9:51 - 9:58
    ale ve světě, a později mi mnozí mí kolegové,
    prezidenti, premiéři, říkali,
  • 9:58 - 10:04
    že pro sebe se tehdy dávno rozhodli, že Rusko
    přestává ve své stávající podobě existovat.
  • 10:04 - 10:08
    Otázka byla jen, kdy se to stane
    a jaké to bude mít následky,
  • 10:08 - 10:10
    s ohledem na to, že se
    jedná o jadernou velmoc.
  • 10:11 - 10:20
    31. prosince 1999 mi v deset ráno zavolali
    z kanceláře Borise Nikolajeviče Jelcina
  • 10:20 - 10:24
    a oznámili, že za půl hodiny
    mám být v jeho kabinetu.
  • 10:24 - 10:31
    Byl jsem pozván do kabinetu, stáli jsme tam
    jako očití svědkové předání moci,
  • 10:32 - 10:36
    která mimo jiné zahrnovala
    i předání jaderného kufříku.
  • 10:36 - 10:39
    / SERGEJ ŠOJGU /
    Ten den si pamatuji velmi dobře,
  • 10:39 - 10:44
    31. prosince nás pozvali
    na snídani k prezidentovi.
  • 10:44 - 10:47
    Přišli jsme asi kolem osmé ráno.
  • 10:47 - 10:50
    Viděl jsem, jak přinášejí televizor.
  • 10:50 - 10:56
    Tehdy jestli pamatujete, byly takové velké,
    vypouklé televizory.
  • 10:56 - 11:01
    Přivezli ho a postavili. Přišel Boris Nikolajevič
    /Jelcin/ a Vladimir Vladimirovič /Putin/.
  • 11:01 - 11:04
    Sedli si, zapnuli televizor.
  • 11:05 - 11:10
    Já ... odcházím
  • 11:13 - 11:15
    Odcházím předčasně.
  • 11:16 - 11:24
    Před koncem období.
    Pochopil jsem, že to musím udělat.
  • 11:26 - 11:34
    Rusko musí vejít do nového
    tisíciletí s novými politiky.
  • 11:34 - 11:44
    S novými tvářemi, s novými,
    moudrými, silnými, energickými lidmi.
  • 11:46 - 11:54
    Tehdy jsme se dozvěděli, že Boris Nikolajevič odešel
    a předal prezidentské pravomoci Vladimiru Vladimiroviči.
  • 12:42 - 12:48
    Poté mě Vladimir Putin pozval už do
    kremelského kabinetu a řekl,
  • 12:48 - 12:54
    že by nebylo špatné
    pozdravit naše vojska.
  • 12:54 - 13:00
    / NIKOLAJ PATRUŠEV /
    Morální stav ozbrojených sil nebyl moc dobrý.
  • 13:00 - 13:07
    Bylo třeba pozvednout vojáky na duchu,
    aby uvěřili ve vlastní síly
  • 13:09 - 13:14
    Přitom bylo samozřejmě třeba
    zajistit bezpečnost té akce,
  • 13:14 - 13:17
    protože jsme letěli do oblasti, kde probíhaly boje.
  • 13:17 - 13:24
    Samozřejmě jsme byli nervózní. Letěl prezident země!
    Počasí bylo špatné, navíc vrtulníkem.
  • 13:26 - 13:32
    Náš vrtulník se stal terčem útoku, byli jsme
    nuceni vrátit se na základnu do Machačkaly.
  • 13:32 - 13:37
    Tak jsme připravili auta, na kterých jsme
    se dostali do Gudermesu.
  • 13:38 - 13:42
    / RAMZAN KADYROV /
    Byl jsem v Gudermesu, můj otec věděl,
  • 13:42 - 13:47
    že Putin přijíždí, odkud to znal,
    nevím, bylo to tajné.
  • 13:47 - 13:56
    Nikdo nevěřil, ani já jsem nevěřil. Všude se válčilo,
    že přijede Putin v civilních autech z Dagestánu.
  • 13:57 - 14:06
    V Gudermesu jsme byli asi někde v oblasti
    Polpjatova a Nový rok přivítali už společně s vojáky.
  • 14:07 - 14:11
    Zdravíme vás s Novým rokem, přejeme Vám štěstí,
  • 14:11 - 14:16
    všechno nejlepší v Novém roce, buďte zdraví,
    ať je s rodinami vše v pořádku.
  • 14:16 - 14:22
    Chci, abyste věděli, že Rusko
    vysoce cení to, co děláte.
  • 14:22 - 14:26
    A to co děláte, naše země velmi potřebuje,
    velmi to potřebuje.
  • 14:26 - 14:31
    Nemluvím jenom o obnovení cti
    a důstojnosti země. Ne!
  • 14:31 - 14:35
    Mluvím o daleko vážnějších věcech,
  • 14:35 - 14:39
    mluvím o nutnosti zastavit rozpad Ruska.
  • 14:40 - 14:42
    To je Váš hlavní cíl.
  • 14:42 - 14:46
    / DMITRIJ PESKOV /
    Vytyčení cíle pro Putina vždy znamenalo
  • 14:46 - 14:50
    dosažení výsledku během konkrétní doby.
  • 14:50 - 14:54
    A když Putin řekl, že problém
    bude vyřešen za dva týdny,
  • 14:55 - 14:57
    byl za dva týdny vyřešen.
  • 14:57 - 15:02
    Vedla se pečlivá práce s místními obyvateli.
  • 15:02 - 15:13
    Ve výsledku se obrovské množství obyvatel Dagestánu
    se zbraní ruce přidalo na stranu federálních sil,
  • 15:13 - 15:17
    bojovali s těmi teroristy,
    a ve výsledku je porazili.
  • 15:18 - 15:22
    Stejně tak to proběhlo i v Čečensku.
  • 15:25 - 15:28
    Musíme postupovat velmi opatrně.
  • 15:28 - 15:32
    Musíme postupovat tak, abychom
    nezpůsobili škodu místním civilistům.
  • 15:34 - 15:41
    / ČEČENSKO 20.10.1999 /
    kromě ozbrojených militantů a banditů jsou tam ženy, děti,
  • 15:41 - 15:47
    aksakalové, staří lidé, mimochodem,
    jsou tam i veteráni Velké vlastenecké války!
  • 15:49 - 15:56
    Správně? Kterým jsme všichni zavázáni tím,
    že jsme porazili fašizmus, oni se také účastnili.
  • 15:56 - 16:01
    Tam toto vše je a my se k nim stavíme jako ke svým.
  • 16:02 - 16:06
    Promiňte, nemohu se dostat ke všem.
  • 16:06 - 16:14
    Proslulý Achmat Kadyrov vlastně uvěřil Putinovi,
    uvěřil v tu věc.
  • 16:15 - 16:22
    Přidal se k němu, a za ním se přidaly
    stovky a tisíce dalších Čečenců...
  • 16:25 - 16:31
    Zdálo se mi, měl jsem pocit,
    že se objevil konečně někdo jiný.
  • 16:34 - 16:36
    Viděl jsem jeho otce i matku.
  • 16:36 - 16:41
    / GEORGIJ POLTAVČENKO /
    Pro Vladimira Vladimiroviče, asi podobně jako pro mě,
  • 16:42 - 16:48
    to není jen pojem hrdinského činu národa,
    ale ještě i rodinná tragédie, která nikdy nezmizí.
  • 16:48 - 16:53
    Na Piskorovském hřbitově je v jedné
    z bratrských mohyl pohřben jeho starší bratr,
  • 16:54 - 16:57
    který zemřel prakticky jako batole.
  • 16:57 - 17:02
    Jeho otec byl za blokády Leningradu, na Něvském
    pětníku těžce raněn, zázrakem přežil.
  • 17:02 - 17:08
    Když se vrátil z nemocnice domů,
    zastihl matku našeho budoucího prezidenta,
  • 17:08 - 17:14
    jak ji z bytu zdravotníci vynášeli jako mrtvou.
  • 17:14 - 17:23
    Krátce, odehnal je berlemi, ona byla
    zesláblá, staral se o ni a zachránil ji.
  • 17:23 - 17:29
    Když přijel pracovat v roce 1998 do Moskvy,
  • 17:30 - 17:35
    rodiče už byli staří, byla nutná určitá péče,
  • 17:35 - 17:40
    / NIKOLAJ PATRUŠEV /
    a on prakticky při každé možnosti odjížděl,
  • 17:41 - 17:47
    aby je navštívil, viděl se s nimi,
    promluvil si, pomohl jim.
  • 17:47 - 17:50
    / NURSULTAN NAZARBAJEV /
    Hovořívali jsme spolu na různá témata,
  • 17:50 - 17:58
    v obecně lidské rovině, když jsme například
    seděli a vzpomínaly na své mámy v dětství
  • 17:58 - 18:04
    Řekl jsem, že dokud je máma naživu, dokud
    žijeme my, neceníme si toho,
  • 18:04 - 18:10
    nemáme čas být s ní, popovídat si,
    vyslechnout, obejmout ji...
  • 18:11 - 18:16
    On se také pohroužil ve vzpomínky
    a pocítil jsem, jak se ho to dotýká...
  • 18:27 - 18:29
    25. března 2000
  • 18:30 - 18:36
    Chladný Petrohrad byl založen
    velikým ruským carem Petrem I.,
  • 18:36 - 18:40
    který vybudoval město u moře
    a udělal z něj hlavní město.
  • 18:40 - 18:46
    Od těch dob zosobňoval to nejlepší v zemi,
    občas však i to nejhorší.
  • 18:46 - 18:52
    Mezí veškerou tou velkolepostí jsme se
    dnes setkali s tvrdou ruskou realitou.
  • 18:53 - 19:00
    Maria Semjonovová je ve svých 80 letech nucena žít
    v komunálním bytě s dalšími 30 lidmi.
  • 19:00 - 19:11
    Je už načase zasít spravedlnost, abychom otevřeli
    oči a trochu si také užili spravedlnosti a čestnosti...
  • 19:12 - 19:16
    - Lepší je Putin, Putin je lepší.
    - A čím?
  • 19:16 - 19:23
    Vším. Vším, vzal se za spravedlnost
    a povede se to. Jen aby ho nechali na pokoji...
  • 19:23 - 19:30
    Marie se chystala hlasovat pro komunisty,
    ale jako mnoho dalších důvěřuje Putinovi.
  • 19:30 - 19:34
    Ve zlém snu bych si nemohl představit,
    že se někdy budu účastnit voleb,
  • 19:35 - 19:39
    protože se mi zdá, že je to absolutně nemravná věc.
  • 19:39 - 19:45
    Vy se smějete, ale vždy je nutné něco slibovat,
    a více než vaši konkurenti.
  • 19:45 - 19:50
    To, jak probíhala předvolební kampaň a to,
    jak se mi podařilo ji uchopit
  • 19:51 - 19:53
    mě takové nutnosti zbavilo.
  • 19:53 - 19:56
    Klamat ohromné masy obyvatel.
  • 19:57 - 20:00
    A to mi dělá radost.
  • 20:00 - 20:08
    "Zítra bude obvyklý pracovní den.
    Zítra v 10 hodin bude porada se zástupcem ..."
  • 20:10 - 20:14
    Zavolal mi a poprosil mě přijít do práce.
  • 20:14 - 20:21
    / DMITRIJ KOZAK /
    Já jsem mu na rovinu řekl, že na to nemám, že se bojím..
  • 20:21 - 20:25
    Bojíš se do takové míry, že ti to paralyzuje
    vůli a nemůžeš dělat vůbec nic?
  • 20:26 - 20:27
    Já se přece taky bojím...
  • 20:27 - 20:31
    Je to obrovská odpovědnost,
    bojím se, že to nezvládnu, ale!
  • 20:31 - 20:37
    Někdo to všechno musí řešit,
    dostali jsme takovou možnost.
  • 20:38 - 20:43
    Pojď, zkusíme zvednout zemi na nohy...
  • 20:44 - 20:49
    / GERMAN GREF /
    Myslím, že hlavní otázka, kterou jsme si pokládali,
  • 20:49 - 20:51
    byla: A co budeme dělat, až tam budeme?
  • 20:51 - 20:59
    To byla asi druhá nejdůležitější
    otázka bez odpovědi.
  • 20:59 - 21:01
    Nikdo úplně nevěděl, co je zapotřebí udělat.
  • 21:08 - 21:16
    Velmi často jsem od lidí, od těch nejobyčejnějších
    lidí na náměstích a ulicích našich měst
  • 21:17 - 21:21
    slyšel velmi prostá, ale pro mne
    velmi důležitá slova.
  • 21:25 - 21:28
    Říkali mi: My vám věříme.
  • 21:29 - 21:31
    Spoléháme se na vás.
  • 21:32 - 21:34
    Jen nás neoklamejte.
  • 21:37 - 21:48
    Můžu váš ujistit, že se ve svém konání
    budu řídit výlučně státními zájmy.
  • 21:49 - 21:53
    Možná se nepodaří vyhnout se chybám.
  • 21:54 - 22:01
    Ale to co mohu opravdu slíbit a slibuji je to,
    že budu pracovat otevřeně a čestně.
  • 22:07 - 22:14
    Tehdy jsme udělali první pokus analyzovat situaci
  • 22:15 - 22:20
    v ekonomice, financích, sociální oblasti,
    v právní a policejní oblasti.
  • 22:21 - 22:30
    Pamatuji si, že jak jsme se scházeli po večerech,
    tak někdo pronesl větu:
  • 22:30 - 22:34
    "Vypadá to, že "Čečensko"
    je u nás úplně všude."
  • 22:34 - 22:42
    "Čečensko" ne z toho zeměpisného hlediska, ale reálně
    z pohledu jeho tehdejšího stavu ve všech oblastech.
  • 22:42 - 22:45
    / VLADIMIR POTANIN /
    Slabost státu a slabost vlády v 90. letech
  • 22:45 - 22:52
    vzbuzovala strach, že ani nová vláda nezvládne
    situaci a také bude terčem různých zájmů
  • 22:53 - 22:55
    včetně ze strany oligarchů...
  • 22:55 - 23:01
    Vy jste přišel jako prezident, ale vždyť
    Rusko řídil mocný "kolchoz oligarchů".
  • 23:01 - 23:05
    / VLADIMIR SOLOVJOV /
    Dívali se na vás a přemýšleli. Toho hned zmáčkneme.
  • 23:05 - 23:07
    - Ano.
    - Dohodneme se.
  • 23:08 - 23:14
    Bylo přece třeba ty vlky, kteří celá
    90. léta určovali tvář úřední moci,
  • 23:14 - 23:17
    to, co probíhalo v zemi, nejen pacifikovat,
  • 23:18 - 23:23
    ale odervat je od moci, nedat jim
    dále možnost dělat si, co chtějí...
  • 23:23 - 23:29
    Nu, někteří z nich, když jsem byl
    premiérem, a když Jelcin oznámil,
  • 23:29 - 23:32
    že se budu ucházet o úřad prezidenta
  • 23:32 - 23:38
    Někteří z nich přišli ke mně do pracovny,
    do Bílého domu, posadili se naproti mě a řekli:
  • 23:38 - 23:42
    "Uvědomujete si, že tady
    prezidentem nebudete nikdy?"
  • 23:43 - 23:46
    Odpověděl jsem: Nu, uvidíme...
  • 23:46 - 23:52
    Takové scény jsem zažil,
    a přímo v Bílém domě...
  • 23:52 - 23:54
    A jak se podařilo je zvládnout?
  • 23:54 - 23:57
    Různě, různými prostředky.
  • 24:01 - 24:06
    Velmi dobře si pamatuji to letní setkání roku 2000,
  • 24:06 - 24:10
    to bylo prakticky první
    setkání Putina jako prezidenta
  • 24:10 - 24:14
    s představiteli mocenských kruhů
    v takovém širokém formátu.
  • 24:16 - 24:20
    Pro nás bylo velmi důležité uslyšet,
    jaký stát buduje Putin.
  • 24:20 - 24:26
    A pro Putina bylo velmi důležité vysvětlit nám,
    jaké chování od nás čeká jako od byznysmenů.
  • 24:26 - 24:31
    On hned nám řekl: "Ne chlapci, tak to nepůjde,
    utéct před tím dědictvím se nepovede."
  • 24:33 - 24:40
    Chci hned obrátit vaši pozornost na tu věc,
    že tento stát jste i vy sami formovali,
  • 24:41 - 24:47
    ve velkém stupni skrze vámi kontrolované
    politické a okolopolitické struktury.
  • 24:47 - 24:53
    Proto ze všeho nejméně můžete obviňovat druhé...
  • 24:53 - 24:56
    Putin nebyl vůbec agresivní, byl klidný:
  • 24:56 - 25:01
    Systém se bude nyní budovat JINÝ
    a vy musíte vnést svůj vklad.
  • 25:01 - 25:05
    V čem musí spočívat? V tom, že svůj
    byznys musíte vést průzračně;
  • 25:06 - 25:12
    v tom, že musíte platit daně; v tom,
    že zaměstnance nesmíte, tak říkajíc, sdírat z kůže,
  • 25:12 - 25:16
    ale dávat jim normální platy, důstojné!
  • 25:16 - 25:23
    Jinými slovy, právo na existenci
    a právo na úctu bude třeba dokazovat
  • 25:23 - 25:26
    s ohledem na to, co v principu už stihli podělat.
  • 25:27 - 25:32
    Větší část ekonomiky byla tehdy v šedé zóně,
    pokud ne v černé.
  • 25:32 - 25:36
    Výplaty obálkovou metodou, daně se neplatily,
  • 25:38 - 25:42
    bandité řádili.
  • 25:42 - 25:52
    Průměrná penze v roce 2000, mnozí už také zapomněli,
    byla jen něco přes 800 rublů.
  • 25:52 - 25:58
    Lidé dokonce ani tuto penzi nedostávali přes
    půl roku, nedostávali plat půl roku.
  • 25:58 - 26:04
    Velmi mnoho lidí, pokud ne rovnou většina obyvatel,
    byla plně zaujata holým přežitím.
  • 26:04 - 26:11
    V prvních letech 21. století bylo velmi mnoho podniků
    strategického významu vyvedeno z pod kontroly státu.
  • 26:11 - 26:15
    Byla nezaměstnanost,
    byla velká aktivita v šedé zóně...
  • 26:15 - 26:20
    / ALEXEJ KUDRIN /
    Bylo to přibližně v roce 2000.
  • 26:20 - 26:26
    On... ta země, kterou vzal do rukou, byla ve stavu
  • 26:26 - 26:29
    / ZACHAR PRILEPIN /
    rozporcovaného ledovce, už to ani nebyla loď, jenom ledovec
  • 26:29 - 26:32
    který se pomalu potápěl do nebytí.
  • 26:39 - 26:41
    ..."KURSK" má problémy...
  • 26:41 - 26:44
    ...Řekli nám, že ponorka "klesla na dno..."
  • 26:44 - 26:47
    ...v Barentsově moři hyne národní idea!...
  • 26:47 - 26:50
    ...žádná záchranná operace nebude!...
  • 26:55 - 26:58
    22.08.2000
    Vesnice Vidjajevo, murmanská oblast
  • 26:58 - 27:03
    Seděli jsme v sále a čekali Putina,
    já jsem seděl v druhé řadě
  • 27:03 - 27:07
    společně s ženami námořníků.
  • 27:08 - 27:12
    A na rovinu, myslel jsem si, že ho roztrhají zaživa.
  • 27:15 - 27:19
    Jedna z nich povídá:
    "Nechápu, jak si mohl dovolit přijet.
  • 27:19 - 27:22
    Copak nechápe,
    co s ním teď uděláme?"
  • 27:22 - 27:28
    Ony čekaly, že ponorku Kursk nějak zachrání, vyzvednou,
  • 27:29 - 27:34
    i když si pravděpodobně nějak
    uvědomovaly, že to je beznadějné.
  • 27:34 - 27:40
    Byla tam taková energetika,
    taková koncentrace nenávisti,
  • 27:41 - 27:47
    a zoufalství, a bolesti, že jsem nikdy
    v životě nejspíš nic podobného nezažil,
  • 27:48 - 27:54
    necítil, všechny otázky směřovaly
    na toho jednoho člověka.
  • 27:58 - 28:08
    Jde o to, ... o to, že bylo těžko
    představitelné, a to otevřeně i pro mě...
  • 28:08 - 28:17
    Asi víte, že naše země je v těžké situaci,
    ozbrojené síly jsou v těžké situaci, že naše námořnictvo...
  • 28:20 - 28:28
    Ale i když jsem věděl, že ten stav je hrozný,
    ale že je natolik hrozný jsem si také nepředstavoval.
  • 28:28 - 28:32
    Rozházeli všechny prostředky, není nic, ani vindra!
  • 28:32 - 28:38
    Jedna žena vedle mě ztratila vědomí po
    pěti minutách od začátku diskuse.
  • 28:38 - 28:43
    Něco křičela, zpočátku mu skákali
    do řeči, přerušovali...
  • 28:43 - 28:50
    Pochopitelně, mnohem víc chtěli vyjádřit
    své mínění, než vyslechnout co řekne.
  • 28:50 - 28:51
    ...a....
  • 28:51 - 28:56
    V jednom okamžiku dokonce zmlkl
    a jen poslouchal, co mu říkají,
  • 28:57 - 28:59
    a potom přece jenom začal odpovídat.
  • 28:59 - 29:06
    Kdybych mohl, víte, kdybych mohl, sám bych
    se tam ponořil. Už jsem se tam potápěl, jak víte.
  • 29:06 - 29:10
    Ani naši, ani zahraniční specialisté
    se do osmého oddílu nedostanou.
  • 29:11 - 29:15
    Aby bylo možné je vyzvednout, říkám to
    s veškerou zodpovědností.
  • 29:15 - 29:20
    Nemluvím jen tak, abych vám něco napovídal
    a utekl odsud. Říkám tak, jak to je.
  • 29:20 - 29:26
    Je to těžká pravda, ale je to pravda.
    Taková jaká je.
  • 29:26 - 29:32
    V určitý okamžik jsem nejspíš pochopil,
    že všechny překročily spolu s ním tu linii,
  • 29:32 - 29:38
    která oddělovala život
    jejich mužů od smrti.
  • 29:39 - 29:43
    A oni to spolu s ním překonali a vydali se dále.
  • 29:46 - 29:55
    Tehdy jsme vytvořili plány spojené s tím,
    abychom tu zemi dali zase dohromady.
  • 29:55 - 30:00
    Protože v té době, nebojím se toho slova,
    se země roztékala jako kaše.
  • 30:02 - 30:08
    Bylo v módě pohlížet na federální centrum,
    federální vládu s despektem.
  • 30:09 - 30:14
    Tehdy si mohl dovolit libovolný guvernér oblasti
    ignorovat výzvu prezidenta a nepřijet.
  • 30:14 - 30:21
    Hlava republiky Sacha / Jakutsko/ prohlásil:
    "Dáme všechny naše zdroje do pronájmu Japoncům.
  • 30:21 - 30:28
    Ať každému Jakutovi platí tolik a tolik peněz,
    dolarů, a budeme jako v bavlnce."
  • 30:31 - 30:39
    Když byl každý region sám sobě vládou, zákonodárcem,
    kontrolorem za plněním svých vlastních zákonů,
  • 30:39 - 30:46
    tak už se jednalo o ztrátu příznaků země jako suverénního státu.
  • 30:59 - 31:07
    Nelze říci, že by se naše republika, Tatarstán tehdy
    plně nacházela v právním poli Ruské federace.
  • 31:08 - 31:11
    A Vladimir Vladimirovič
    klidným hlasem povídá:
  • 31:11 - 31:19
    "Mintimere Šaripoviči, Tatarstán se přece musí
    plně nacházet v právním poli Ruské federace."
  • 31:19 - 31:25
    A řekl: "Bylo by správné přijmout speciální program
    sociálně-ekonomického rozvoje Tatarstánu
  • 31:25 - 31:31
    s podmínkou, že se Tatarstán plně přizpůsobí
    právnímu poli Ruské federace."
  • 31:31 - 31:35
    Řekl: "To je správné řešení té otázky."
  • 31:35 - 31:40
    Musím říct, že v průběhu několika měsíců
    to bylo realizováno.
  • 31:48 - 31:54
    První zima, prezidentská zima na Dálném Východě,
  • 31:54 - 32:03
    kdy zůstali bez tepla najednou 250, potom 300,
    400 tisíc lidí, potom celá města a obce.
  • 32:04 - 32:09
    Kvůli zimě, mrazu nefungovaly nemocnice,
    nikde nefungovalo vytápění.
  • 32:10 - 32:20
    Absolutní rozvrat, vertikála moci ještě nebyla,
    jemně řečeno, reálně obnovena tak,
  • 32:21 - 32:26
    jak to Putin potřeboval,
    vše se rozpadalo pod rukama.
  • 32:26 - 32:31
    Horníci v ulicích,
    nebyla práce, šachty stály...
  • 32:31 - 32:38
    Současně ve střední Sibiři, v jejích přístavech
    stály ohromné lodě s uhlím,
  • 32:38 - 32:43
    které již bylo prodáno a čekalo
    na odeslání zákazníkům
  • 32:44 - 32:47
    za hranicemi Ruska a tehdy samozřejmě
    přijal prezident rozhodnutí
  • 32:47 - 32:53
    ihned to vše stopnout a uhlí odeslat do kotelen v zemi.
  • 32:53 - 33:00
    Putinovi nezbývalo nic jiného, než řešit
    ten problém v režimu ručního řízení.
  • 33:00 - 33:05
    Baterie ústředního topení, litinové
    radiátory, se převážely letadly.
  • 33:05 - 33:10
    Bylo to jistě absurdní
    z hlediska efektivity a nákladů,
  • 33:10 - 33:15
    ale absolutně opodstatněné z hlediska
    nutnosti nenechat lidi zmrznout.
  • 33:18 - 33:24
    24 hlav oblastí a měst bylo
    na příkaz prezidenta odvoláno.
  • 33:25 - 33:32
    Zvedali je v noci z postelí a nutili
    na schodech před bytem psát výpovědi.
  • 33:32 - 33:43
    Byla zahájena trestní stíhání, a ti co zbyli,
    se postupně začali probouzet a něco dělat.
  • 33:43 - 33:48
    Ti, co ve svých funkcích
    a ve své práci zůstali.
  • 33:48 - 33:53
    Byl to takový velký razantní příklad
    a vláda demonstrovala,
  • 33:53 - 33:57
    prezident demonstroval, že v zemi
    existuje úřední moc, silná moc.
  • 33:59 - 34:01
    20. ledna 2001
  • 34:20 - 34:28
    Když přišel George Bush, začal velmi aktivně
    apelovat na lidskoprávní tématiku,
  • 34:28 - 34:31
    na ty oblíbené pasáže o demokracii.
  • 34:32 - 34:35
    Čečensko, svoboda médií,
    taková standardní kritika,
  • 34:35 - 34:42
    a přešlo to fakticky do půlroční diplomatické
    přestřelky, takový ping-pong.
  • 34:42 - 34:48
    Washington zvyšoval stupeň napětí...
    Moskva také zvyšovala stupeň...
  • 34:48 - 34:53
    "Dlouhou dobu dával Washington na vědomí,
    že není připraven jednat s Moskvou z očí do očí,
  • 34:53 - 34:55
    ale nyní se situace změnila.
  • 34:55 - 34:59
    Dnes si George Bush a Vladimir Putin
    poprvé podali ruce,
  • 34:59 - 35:02
    40 kilometrů od hlavního města
    Slovinska Lublaně, na zámku Brdo."
  • 35:02 - 35:06
    / 16. června 2001 /
    Prezident vnímavě naslouchá našim argumentům.
  • 35:06 - 35:10
    Je možné Rusku důvěřovat?
    Já na tuto otázku odpovídat nebudu.
  • 35:11 - 35:13
    Zadám vám stejnou otázku.
  • 35:14 - 35:20
    Já na tu otázku odpovím. Podíval jsem
    se tomu člověku do očí a uviděl,
  • 35:20 - 35:25
    že je to člověk upřímný, důstojný důvěry,
    provedli jsme velmi produktivní dialog.
  • 35:25 - 35:31
    / GEORGE BUSH /
    A byl jsem schopen pocítit jeho duši.
  • 35:31 - 35:35
    Je to člověk oddaný své zemi,
    ten nejlepší člověk pro svou zemi.
  • 35:36 - 35:43
    To, že ta fráze nebyla předem připravená,
    že to byla taková upřímná
  • 35:44 - 35:50
    improvizovaná reakce na první dojmy
    z besedy s prezidentem Ruska,
  • 35:50 - 35:56
    je potvrzeno tím, že během
    sedmi let se setkali 18x.
  • 35:57 - 36:03
    Lidské vztahy, osobní vztahy mezi
    ním a Putinem byly výborné.
  • 36:04 - 36:07
    Výborné. Mnoho vtipkovali, smáli se,
  • 36:08 - 36:17
    ale USA v tu dobu už uvěřily, že Rusko přešlo
    do režimu jakési koloniální demokracie,
  • 36:18 - 36:24
    že jsme silně závislí na Mezinárodním měnovém fondu,
  • 36:25 - 36:32
    že tým expertů nás musí i nadále učit,
    jak rozvíjet svou ekonomiku,
  • 36:32 - 36:39
    kam pumpovat ropu... ale vnějškově se vše projevovalo
    velmi korektně, poplácávali nás po rameni,
  • 36:39 - 36:42
    podporovali ve stylu
    "Chlapci, jdete správným směrem"...
  • 36:42 - 36:48
    Všichni jsme tehdy měli iluze, zdálo se nám tehdy,
    že po pádu Sovětského svazu
  • 36:48 - 36:51
    a poté, co Rusko dobrovolně,
    a to chci zdůraznit,
  • 36:51 - 36:57
    dobrovolně a vědomě souhlasilo
    s absolutně historickými omezeními,
  • 36:57 - 37:02
    se zřeknutím se vlastních území,
    průmyslového potenciálu,
  • 37:02 - 37:04
    a tak dále a tak podobně,
  • 37:04 - 37:08
    se nám zdálo, že s odchodem ideologické komponenty,
  • 37:08 - 37:12
    která rozdělovala bývalý Sovětský svaz,
    a všechen ostatní civilizovaný svět,
  • 37:13 - 37:17
    že nyní okovy padly a u vchodu
    nás radostně uvítá svoboda.
  • 37:17 - 37:21
    Bratři, že nám odevzdají meč,
    mám na mysli tam za hranicí,
  • 37:21 - 37:25
    ale bratři nijak nespěchali nejen
    odevzdat nám jakýkoliv meč,
  • 37:25 - 37:32
    ale s radostí by sebrali pozůstatky bývalé
    bojové moci, kterou disponoval Sovětský svaz.
  • 37:32 - 37:35
    V tom co říkáte, je slyšet velmi velké rozčarování.
  • 37:35 - 37:42
    Ano, už jsem říkal, téměř 20 let jsem
    pracoval v KGB, ve vnější rozvědce,
  • 37:42 - 37:48
    a dokonce i mě se zdálo, že s pádem té ideologické hráze
  • 37:48 - 37:55
    v podobě monopolu komunistické strany na moc,
    že se vše kardinálně změní. Vůbec ne.
  • 37:55 - 37:57
    Kardinálně se to nezměnilo.
  • 37:57 - 38:03
    Protože se ukazuje, že to vypadá jako
    úplně jednoduchá věc,
  • 38:03 - 38:08
    nicméně jsou tu ještě geopolitické zájmy,
    vůbec nesouvisející s jakoukoliv ideologií,
  • 38:08 - 38:13
    a zde bylo nutné, aby i naši partneři pochopili,
  • 38:13 - 38:18
    že taková země jako Rusko má
    a nemůže nemít geopolitické zájmy,
  • 38:18 - 38:26
    a je třeba respektovat se navzájem, hledat rovnováhu,
    hledat navzájem přijatelná řešení...
  • 38:26 - 38:30
    Ale respekt se zakládá na síle,
    a na správnosti zastávané pozice.
  • 38:30 - 38:34
    Ano, ano...
    Jak jednou řekla jedna známá osobnost,
  • 38:34 - 38:41
    že dobré slovo a Smith & Wesson jsou mnohem
    efektivnější, než samotné dobré slovo.
  • 38:41 - 38:43
    A bohužel měl pravdu.
  • 38:43 - 38:46
    Dobré slovo jste měl,
    a Smith & Wesson nikoliv.
  • 38:46 - 38:52
    Bylo třeba obnovit armádu, obnovit ekonomiku,
    zachránit vojenský průmyslový komplex..
  • 38:52 - 38:57
    Ano, to je pravda, a zde bylo samozřejmě
    třeba začít od ekonomiky.
  • 38:58 - 39:04
    Dluhů bylo mnoho, pamatuji se,
    že nejsložitější situace byla v lednu 2001,
  • 39:05 - 39:10
    sešli jsme se v prvních lednových dnech a posuzovali,
  • 39:10 - 39:16
    zda můžeme pokračovat obsluhovat vnější dluh,
    zda je to v našich silách.
  • 39:16 - 39:21
    Dluh byl 140% HDP - jedna z nejhorších situací.
  • 39:21 - 39:26
    Úroky na obsluhu tohoto dluhu doslova
    pohlcovali několik rozpočtů.
  • 39:26 - 39:31
    Putin převzal zemi právě v takové situaci,
    s takovým dluhem.
  • 39:31 - 39:36
    Když začala být víceméně jasná situace,
    že vstupujeme do zcela nové etapy,
  • 39:37 - 39:38
    / GERMAN GREF /
  • 39:39 - 39:44
    a nové mechanizmy neexistují, to zaprvé, a zadruhé,
  • 39:44 - 39:48
    že dokonce nemáme ani dostatečný počet lidí,
  • 39:49 - 39:53
    kteří by v takové situaci dokázali něco navrhnout.
  • 39:53 - 39:57
    Putin měl velmi dobré vztahy s prezidentem
    Světové banky J. Wolfensohnem.
  • 39:57 - 40:03
    Domluvil se s Wolfensohnem, že přiveze
    skupinu vedoucích světových specialistů.
  • 40:04 - 40:09
    Scházeli jsme se s těmi vedoucími
    světovými experty a Vladimir Vladimirovič
  • 40:09 - 40:13
    si pro jednání s nimi vyčleňoval i 3-4 hodiny.
  • 40:13 - 40:18
    Zadával mnoho otázek, byl rád, když mu vyprávěli
    o zkušenostech z jiných zemí,
  • 40:19 - 40:22
    o možnostech, které máme.
  • 40:23 - 40:27
    První čtyři roky jsme v Dumě neměli většinu.
  • 40:27 - 40:33
    Museli jsme velmi usilovně pracovat s ostatními frakcemi
    v Dumě, abychom dosáhli toho či onoho rozhodnutí.
  • 40:36 - 40:38
    "Vážení poslanci..."
  • 40:38 - 40:41
    Dělali jsme reformy díky silné podpoře Putina.
  • 40:41 - 40:47
    Stačilo, že jsme věděli, že ho máme
    za zády a v kritickém okamžiku nás podrží.
  • 40:47 - 40:52
    Přijali jsme desetiletý program rozvoje země.
  • 40:52 - 40:55
    Pokud se podíváte na fakta před příchodem Putina,
  • 40:55 - 41:01
    tak nikdo nic podobného desetiletí nedělal,
    ani ve straně Nové Rusko.
  • 41:03 - 41:06
    11. září 2001
  • 41:10 - 41:16
    Uslyšela jsem výbuch, vyletěla okna, lidé se rozutekli,
    vyskakovali z oken v pokusu o záchranu...
  • 41:20 - 41:25
    / SERGEJ IVANOV /
    11. září 2001 si pamatuji, jako by to bylo včera,
  • 41:25 - 41:30
    přiběhl asistent, abych si rychle zapnul televizi,
    zapnul jsem ji, zapnul jsem CNN,
  • 41:31 - 41:33
    viděl ty hrozné záběry.
  • 41:33 - 41:37
    Prezident Putin byl prvním,
    kdo prezidentovi Bushovi zavolal,
  • 41:37 - 41:40
    a ten telefon byl přirozenou
    reakcí prezidenta,
  • 41:41 - 41:45
    který velmi dobře znal a chápal,
    co je to mezinárodní terorizmus.
  • 41:47 - 41:50
    Rusko ví nejen z doslechu, co je to teror.
  • 41:50 - 41:53
    / Telemost ohledně teroristických útoků v USA /
  • 41:53 - 41:59
    A my proto velmi dobře chápeme pocity amerického národa.
  • 42:01 - 42:08
    Obracím se jménem Ruska k národu Spojených států
    a chci Vám říci, že jsme s vámi.
  • 42:10 - 42:14
    Zavolal jsem prezidentovi a ten mi řekl:
    "Jaké máš první návrhy?"
  • 42:14 - 42:24
    Řekl jsem, že jako první mě napadá,
    že na 12. září bylo dopředu naplánováno
  • 42:25 - 42:28
    cvičení našich
    strategických jaderných sil.
  • 42:28 - 42:31
    Řekl: "Co navrhuješ?"
  • 42:31 - 42:36
    Rozhodnutí je na vás, ale to
    cvičení by stálo za to odvolat.
  • 42:37 - 42:42
    Dobrá, podporuji tvůj návrh
    neznervózňovat Američany.
  • 42:42 - 42:44
    Proč je nervovat v takovém okamžiku?
  • 42:45 - 42:52
    A připomenu, že to bylo za okolností, kdy ve stejné době
    probíhaly v Čečensku aktivní bojové operace
  • 42:53 - 42:59
    a teroristy, kteří tam bojovali,
    teroristy z mnoha zemí světa,
  • 42:59 - 43:04
    Američané nazývali
    "bojovníky za svobodu".
  • 43:04 - 43:06
    Nebo přinejlepším "povstalci".
  • 43:07 - 43:13
    Jednou naše zvláštní služby
    podchytily přímé kontakty mezi
  • 43:13 - 43:22
    militanty se Severního Kavkazu a představiteli
    tajných služeb Spojených států v Ázerbájdžánu.
  • 43:22 - 43:27
    Tam jim reálně pomáhali,
    dokonce například s transportem,
  • 43:27 - 43:33
    a když jsem o tom řekl tehdejšímu prezidentu USA,
    tak mi odpověděl...
  • 43:33 - 43:37
    Prosím o prominutí, řeknu to na rovinu,
    řekl: "Já jim nakopu zadek".
  • 43:37 - 43:48
    A za deset dnů dostali mí podřízení, vedení FSB,
    od svých kolegů z Washingtonu dopis:
  • 43:48 - 43:54
    "Udržovali jsme a budeme udržovat vztahy
    se všemi opozičními silami v Rusku.
  • 43:55 - 43:58
    Máme za to, že na to máme právo,
    a budeme to dělat i nadále."
  • 43:58 - 44:04
    V žádném případě, nikdy a nikde, se nelze
    dokonce i jen pokoušet využívat teroristy
  • 44:04 - 44:12
    k řešení svých okamžitých politických
    nebo dokonce geopolitických cílů.
  • 44:12 - 44:16
    Protože pokud je podpoříte na jednom místě,
    oni pozvednou hlavu na jiném
  • 44:16 - 44:19
    a zákonitě udeří po těch,
    kdo je včera podporoval.
  • 44:20 - 44:25
    Vy jste západní partnery přece varoval:
    "Proč podporujete teroristy, vrátí se vám to.."
  • 44:25 - 44:32
    Ano, jistě. Jednoduše někdo měl za to,
    zvláště v tajných službách západních zemí,
  • 44:32 - 44:39
    že pokud někdo podniká akce k destabilizaci
    hlavního geopolitického soupeře,
  • 44:39 - 44:44
    protože tím, jak si nyní uvědomujeme,
    Rusko v jejich očích vždy zůstávalo,
  • 44:44 - 44:48
    tak že celkově je to pro ně výhodné.
    Ukázalo se, že to tak není.
  • 44:49 - 44:51
    25. září 2001, Bundestag
  • 44:51 - 44:56
    Dosud žijeme ve starém systému hodnot,
    hovoříme o partnerství,
  • 44:56 - 45:01
    ale ve skutečnosti jsme se dosud
    nenaučili navzájem si důvěřovat.
  • 45:01 - 45:07
    Nehledě na množství sladkých řečí,
    dále tajně stojíme proti sobě.
  • 45:08 - 45:14
    Dnes musíme jednou provždy prohlásit:
    "Studená válka skončila."
  • 45:14 - 45:19
    Dnes jsme povinni říci, že se zříkáme
    našich stereotypů a ambicí,
  • 45:19 - 45:24
    a že ode dneška budeme společně zajišťovat
    bezpečnost obyvatel Evropy i celého světa.
  • 45:25 - 45:29
    Dnes se rozhodnutí často
    přijímají bez naší účasti,
  • 45:29 - 45:33
    a následně nás důrazně žádají
    ta rozhodnutí podpořit,
  • 45:33 - 45:37
    a poté nás opět utvrzují, že máme být
    ve vztahu k NATO loajálními.
  • 45:37 - 45:41
    Dokonce nám tvrdí, že prý bez Ruska není
    možné ta rozhodnutí realizovat.
  • 45:41 - 45:44
    Položme si otázku:
    Je to normální?
  • 45:44 - 45:47
    Je to opravdu skutečné partnerství?
  • 46:15 - 46:19
    Po 11. září 2001 začaly Spojené státy
    mnohé akce na mezinárodní aréně
  • 46:19 - 46:24
    / IGOR IVANOV /
    ospravedlňovat bojem s terorizmem,
  • 46:24 - 46:26
    s mezinárodním terorizmem.
  • 46:26 - 46:30
    Nejzřetelněji se to projevilo v případě Iráku.
  • 46:32 - 46:39
    Bok po boku v letní vile vypadají premiér
    i ruský prezident celkem uvolněně.
  • 46:40 - 46:43
    Počasí je mrazivé,
    ale setkání bylo vřelé.
  • 46:46 - 46:50
    "... doufám že ne, velmi pěkné místo, děkuji."
  • 46:50 - 46:55
    Přívětivý tón v rozhovoru dvou vůdců
    nemohl vyřešit rozpory v otázce Iráku.
  • 46:55 - 47:00
    Ruský prezident odmítl anglický dokument
    o zbraních hromadného ničení,
  • 47:00 - 47:03
    který ruský ministr zahraniční
    nazval propagandistickým.
  • 47:03 - 47:08
    Premiér zdůraznil, že lídři byli zajedno
    v otázce nutnosti provést revizi zbraní.
  • 47:10 - 47:16
    Je možný i jiný úhel pohledu ohledně toho,
    nakolik si můžeme být jistí svědectvími
  • 47:16 - 47:19
    / TONY BLAIR /
    o zbraních hromadného ničení v Iráku.
  • 47:19 - 47:22
    Ale existuje jeden spolehlivý způsob,
    jak se to dozvědět.
  • 47:22 - 47:25
    Dovolit pozorovatelům dělat svou práci.
  • 47:25 - 47:29
    Podpora nové důležité rezoluce OSN
    o Iráku ze strany Ruska,
  • 47:29 - 47:32
    stálého člena Rady bezpečnosti OSN,
  • 47:32 - 47:37
    bude velkým úspěchem,
    ale její stvrzení postupuje velmi pomalu.
  • 47:37 - 47:43
    Rusko usiluje o ochranu svých zájmů v Iráku,
    diplomaty čeká ještě mnoho práce.
  • 47:44 - 47:49
    Všichni chápali, že jde o nanejvýš odpovědný okamžik
  • 47:49 - 47:54
    jak pro Irák, tak i pro region,
    i pro mezinárodní systém celkově.
  • 48:00 - 48:05
    Státní tajemník USA znovu obvinil Bagdád,
    že má stejně jako dříve
  • 48:05 - 48:12
    ve výzbroji celý arzenál chemických a biologických
    zbraní a prostředků jejich dopravy do cíle.
  • 48:12 - 48:16
    Aby ještě více zdůraznil
    nebezpečí plynoucí z Iráku,
  • 48:16 - 48:20
    přinesl Collin Powell dokonce i věcné důkazy.
  • 48:24 - 48:27
    / COLLIN POWELL /
    Jedna čajová lžička antraxu
  • 48:27 - 48:31
    stačila na jaře 2001 k tomu,
    aby byl uzavřen Senát USA.
  • 48:31 - 48:36
    / KANÁL TF1, Francie /
    Dostali jsme informaci od našich amerických kolegů
  • 48:36 - 48:42
    o takovém spojení mezi vládou Iráku a Al-Káidou
  • 48:42 - 48:45
    teprve nedávno v Radě bezpečnosti OSN.
  • 48:45 - 48:50
    Kde zazněla ta příslušná prohlášení
    našich amerických přátel.
  • 48:52 - 48:58
    V politice nejsem dlouho, předtím jak víte,
    jsem pracoval ve zvláštních službách,
  • 48:58 - 49:03
    v orgánech rozvědky, a měl jsem za to,
    že vše znám zevnitř.
  • 49:03 - 49:10
    Ale když jsem přišel do politiky, pochopil jsem,
    že jak já, tak i moji ruští kolegové
  • 49:10 - 49:13
    stejně jako moji francouzští a další kolegové,
  • 49:13 - 49:18
    kteří pracují ve zvláštních službách,
    jsou ve srovnání s politiky děti.
  • 49:18 - 49:24
    Takovou trasu - Moskva, Berlín, Paříž
    - mnozí považují za symbolickou.
  • 49:24 - 49:28
    Tři země sdílejí zatím jediný způsob
    řešení Iráckého problému.
  • 49:30 - 49:34
    S Francií, s Německem, a s drtivou většinou
  • 49:34 - 49:39
    to chci zdůraznit, drtivou většinou účastníků
    mezinárodního společenství máme za to,
  • 49:39 - 49:44
    že problém Iráku může a měl by být
    řešen diplomatickými prostředky.
  • 49:50 - 49:55
    Ve výsledku, nehledě na aktivní odpor
    mezinárodního společenství,
  • 49:55 - 49:59
    se Spojené státy přece jen
    odhodlaly k té válečné akci.
  • 49:59 - 50:05
    Zavolal mi prezident Putin.
    Již probíhalo bombardování.
  • 50:05 - 50:10
    / JEVGENIJ PRIMAKOV /
    V té době tam pracovalo 3,5 tisíce našich odborníků,
  • 50:11 - 50:15
    které nám nechtěli dovolit evakuovat.
  • 50:16 - 50:27
    Když jsem se naléhavě obrátil na Saddáma Husajna
    a odvolal se na pokyn svého prezidenta,
  • 50:28 - 50:32
    tak nám to Saddám povolil a dokonce
    jsme sestavili harmonogram,
  • 50:32 - 50:38
    podle kterého byli naši odborníci odváženi.
    Ani jednomu z nich se nic nestalo.
  • 50:43 - 50:49
    Na těch schůzkách, kde se setkávali,
    a které začaly být pravidelné,
  • 50:49 - 50:53
    prezident Putin, prezident Chirac a kancléř Schröder
  • 50:54 - 51:01
    projednávali otázky globálního charakteru, protože
    bylo zcela očividné, že světová konfigurace se mění.
  • 51:01 - 51:07
    Pokud chce mít Evropa v tom novém velkém světě
    svůj hlas a chce prosazovat své názory,
  • 51:07 - 51:11
    tak by v mnohém vyhrála, kdyby byla
    jednotnou, velkou Evropou.
  • 51:12 - 51:17
    Proto se ty plány velké Evropy
    od Vladivostoku po Lisabon
  • 51:17 - 51:22
    mohly stát důležitým mechanismem
    vzájemné součinnosti,
  • 51:22 - 51:26
    který by odpovídal požadavkům
    21. století. Bohužel.
  • 51:27 - 51:33
    Bohužel tento mechanismus nebyl po
    odchodu francouzského prezidenta Chiraca
  • 51:34 - 51:38
    a následně i kancléře
    Schrödera dále rozvíjen.
  • 51:38 - 51:41
    Myslím si, že byl velmi slibný.
  • 51:50 - 51:54
    Já jsem tak výkonného
    člověka nikde jinde neviděl.
  • 51:56 - 52:01
    Velmi pozdě chodí spát. Vím třeba, že večer
    šel pozdě spát a hned ráno mi již volá.
  • 52:02 - 52:04
    Kdy vlastně spí?
  • 52:04 - 52:08
    Má schopnost se koncentrovat
    na určité téma
  • 52:08 - 52:12
    a hned vzápětí opět na úplně jiné.
  • 52:16 - 52:22
    Má vlastnost, o kterou do dnešního dne nepřišel,
    a tou je schopnost naslouchat.
  • 52:23 - 52:30
    Vyslechne všechny, všem dá možnost se vyjádřit.
    Někdy i déle, než by bylo nutné.
  • 52:31 - 52:37
    Schůze se potom protahují o několik hodin
    a to velmi často bortí harmonogram.
  • 52:37 - 52:41
    Velmi mnoho se mluví o jeho zpožděních.
    Ten problém opravdu existuje.
  • 52:41 - 52:47
    Samozřejmě i pro novináře, kteří o Putinovi píší.
    Co my jsme kvůli tomu už zakusili.
  • 52:49 - 52:55
    Párkrát jsem byl svědkem toho,
    čím jsou ta zpoždění vyvolána.
  • 52:55 - 53:02
    Tak například jednou měl setkání s novináři.
    Já jsem měl nějaké doplňující otázky.
  • 53:02 - 53:08
    Jednu z těch otázek jsem mu již při odchodu položil
    a on mi řekl: "Andreji, vy tu zůstaňte."
  • 53:08 - 53:14
    A potom jsem pochopil, jak to u něj
    chodí v reálném životě.
  • 53:14 - 53:21
    Probíhají jakési nekonečné telefonní rozhovory.
    Viděl jsem, jak mluví, a jak ho to zdržuje,
  • 53:21 - 53:25
    pokud to tak mohu říci,
    od rozhovoru se mnou.
  • 53:25 - 53:29
    Byl to ministr financí Alexej Kudrin.
  • 53:29 - 53:33
    Asi 20 minut s ním celkem
    napjatě o něčem diskutoval.
  • 53:34 - 53:37
    A potom kvůli takovým věcem opět
    zcela určitě někam přijde pozdě.
  • 53:37 - 53:43
    Kudrin považoval za nutné zaplatit
    11 miliard USD Pařížskému klubu
  • 53:43 - 53:50
    a to je mírně řečeno dost složité rozhodnutí
    a do určité míry i historické.
  • 53:50 - 53:55
    Já se zeptal: "Tak jste se rozhodnul?"
    "Asi jim to zaplatíme."
  • 53:55 - 54:00
    Asi za týden, bum, novinka.
  • 54:00 - 54:03
    Rusko vrací dluhy Pařížskému klubu.
  • 54:07 - 54:14
    Putin byl toho mínění, že by Rusko mělo žít
    ve větší jistotě a platit méně dluhů.
  • 54:14 - 54:16
    / ALEXEJ KUDRIN, ministr financí 2000-2011 /
    Tedy i dělat méně nových dluhů.
  • 54:17 - 54:22
    A aby také v budoucnu bylo méně závislé
    na takových strukturách jako MMF.
  • 54:23 - 54:27
    Uvědomoval si, že Rusko musí být
    v dostatečné míře samostatné,
  • 54:27 - 54:32
    a že v kritické situaci by bylo
    složité k někomu jít s nataženou rukou.
  • 54:36 - 54:42
    Do roku 1998 jsme byli státem
    absolutně závislým na importu.
  • 54:43 - 54:51
    / ALEXEJ PETROV, podnikatel /
    Já si pamatuji na dobu, kdy v Krasnoufimsku
    stálo 2 tisíce lidí a křičelo: "Dejte nám inzulín!"
  • 54:51 - 54:54
    To znamená, že ho někdo potřeboval.
  • 54:54 - 55:03
    Nový prezident mi dal naději na to, že už bylo
    dost toho podnikání typu "nakup-prodej"
  • 55:03 - 55:05
    a je načase zase začít vyrábět!
  • 55:05 - 55:09
    Tak náš kolektiv jako
    první přijal rozhodnutí:
  • 55:09 - 55:14
    "Pojďte, postavíme farmaceutický
    závod podle evropských norem."
  • 55:14 - 55:17
    Laťku jsme si tehdy postavili
    hodně vysoko.
  • 55:20 - 55:28
    Tehdy se jednalo o přímý zásah Vladimira Vladimiroviče
    proti té zahraniční lobby, která vyvíjela nátlak...
  • 55:28 - 55:33
    Všichni mi říkali: "Pět týmů neuspělo,
    o co se to snažíš? Čeho chceš dosáhnout?
  • 55:33 - 55:40
    Já jsem obyčejný člověk, na kterém Putin předvedl,
    že pokud má člověk ideu, tak mu prostě pomůže.
  • 55:41 - 55:47
    Vytvořili jsme 300 pracovních míst
    pro mladá děvčata, která byla nezaměstnaná.
  • 55:47 - 55:54
    A věděli jsme, že kromě ekonomických otázek
    jsme dokázali vyřešit daleko více.
  • 55:54 - 55:59
    Inzulínu teď máme tolik, že dokážeme v tomto
    ohledu zajistit bezpečnost Ruska.
  • 55:59 - 56:03
    Dokonce dodáváme i do jiných zemí
    a připravujeme dodávky i do EU.
  • 56:03 - 56:05
    Copak toto není vítězství?
  • 56:05 - 56:09
    Jaké okamžiky máte v paměti jako
    ty nejtragičtější, nejtěžší?
  • 56:09 - 56:16
    Byly to zcela určitě ty strašné teroristické útoky.
    Beslan, Divadlo na Dubrovce
  • 56:16 - 56:23
    Pokud se ptáte na ty tragické okamžiky,
    tak tyto byly opravdu ty nejtěžší,
  • 56:23 - 56:27
    kterými si museli naši...
    ...celý národ musel projít.
  • 56:29 - 56:31
    / 22. října 2002 /
    Pamatujete si na ten
    "NORD-OST"?
  • 56:32 - 56:35
    Šlo o mimořádný teroristický čin,
  • 56:36 - 56:41
    / NIKOLAJ PATRUŠEV /
    o obsazení budovy plné rukojmích.
  • 56:42 - 56:47
    Informoval jsem Putina nepřetržitě,
    prakticky dnem a nocí.
  • 56:47 - 56:51
    Putin tehdy svoje pracovní
    místo vůbec neopouštěl.
  • 56:54 - 56:59
    Mnozí si mysleli, že hlavním úkolem
    byla likvidace teroristů.
  • 56:59 - 57:02
    Ne! Hlavním úkolem
    bylo zachránit lidi.
  • 57:03 - 57:06
    Bylo to již v noci, moji ochranku odřízli,
  • 57:07 - 57:14
    mně pustili dovnitř a já se setkal s velitelem
    té teroristické skupiny Barajevem,
  • 57:14 - 57:21
    který sám masku neměl, jeho lidé se
    samopaly však maskovaní byli.
  • 57:21 - 57:24
    / JEVGENIJ PRIMAKOV /
    Řekl jsem mu: "Pusťte ženy a děti.
  • 57:24 - 57:31
    Nikde v Koránu se neříká, že je povoleno
    bojovat se ženami a dětmi."
  • 57:31 - 57:40
    Odpověděl mi: "Pokud nebude vydán příkaz
    ke stažení armády z Čečenska..."
  • 57:40 - 57:42
    Měl na mysli ruskou armádu.
  • 57:43 - 57:52
    ...tak od deseti hodin ráno každou půlhodinu
    zastřelím jedno rukojmí.
  • 58:00 - 58:05
    Potom jsem odjel
    k Vladimiru Vladimiroviči.
  • 58:05 - 58:12
    On to samozřejmě prožíval. Měl přece všechny...
    ...samozřejmě, že to prožíval, samozřejmě.
  • 58:13 - 58:19
    Neřekl mi nic o tom, že ve
    čtyři hodiny ráno bude útok.
  • 58:24 - 58:28
    Opatrně, nedotýkejte se těch drátů.
    Drátů se nedotýkejte.
  • 58:34 - 58:36
    Byla to těžká zkouška.
  • 58:37 - 58:42
    / SERGEJ ŠOJGU /
    Za tak krátkou dobu bylo těch zkoušek opravdu hodně.
  • 58:42 - 58:48
    Žádný prezident žádného státu
    neprošel tolika těžkými zkouškami.
  • 58:48 - 58:50
    Ani jeden.
  • 58:53 - 59:02
    Každá z těch zkoušek samozřejmě leží na ramenou, v duši,
    na srdci jako těžké břemeno, kámen.
  • 59:08 - 59:13
    Byl to pro mě ten nejstrašnější den.
  • 59:13 - 59:18
    / RAMZAN KADYROV /
    Vůbec jsem si nedokázal představit, že by Achmat-hadži...
  • 59:21 - 59:27
    Poté, kdy zahynul Achmat-hadži,
    mě prezident pozval a přijal u sebe.
  • 59:27 - 59:32
    Prezident Čečenské republiky
    Achmat-hadži Kadyrov
  • 59:34 - 59:40
    důstojně a statečně plnil své
    povinnosti vůči svému lidu.
  • 59:40 - 59:44
    Celé ty roky svým vlastním tělem
    kryl Čečensko i Čečence.
  • 59:44 - 59:48
    S jistotou vedl svou republiku k míru.
  • 59:48 - 59:57
    Achmat-hadži Kadyrov odešel ze života 9. května
    v den našeho celostátního svátku, v Den vítězství!
  • 59:59 - 60:01
    Odešel neporažen!
  • 60:03 - 60:09
    V První čečenské válce jsem bojoval proti
    federálnímu centru. To není tajemství.
  • 60:09 - 60:13
    Všichni si pamatujeme,
    jak byl převzat Groznyj.
  • 60:13 - 60:18
    Groznyj jednoduše vydali. Všichni si pamatujeme,
    jakou pozici zastávalo federální centrum,
  • 60:18 - 60:21
    proto jsme mu nedůvěřovali.
  • 60:21 - 60:27
    Většina mladých odešla do lesa, do hor...
  • 60:30 - 60:33
    V roce 1994 mi bylo 17 let,
    byl jsem mladý.
  • 60:34 - 60:38
    Všechny povolávali do války, tak jsem šel také.
  • 60:38 - 60:46
    Byli mezi námi různí lidé: Arabové, Jordánci
    i lidé z Afriky, byli to žoldáci.
  • 60:46 - 60:48
    Přišli bojovat za peníze.
  • 60:48 - 60:54
    Nám nic neplatili. My jsme si mysleli,
    že bojujeme za svou vlast, za svobodu.
  • 60:55 - 60:58
    V roce 1999 začala druhá válka.
  • 60:58 - 61:04
    Já jsem byl na federálním seznamu,
    takže jsem nemohl být doma.
  • 61:04 - 61:06
    Zase jsem odešel do lesa.
  • 61:06 - 61:13
    Měli jsme amnestované kluky a po smrti Achmata-hadžiho
    se hned rozneslo, že je budou pronásledovat.
  • 61:13 - 61:17
    V republice se začala zvedat panika.
  • 61:17 - 61:25
    Když jsem byl v Moskvě, tak jsem zašel za prezidentem
    a vysvětlil mu, jaká je u nás situace.
  • 61:25 - 61:29
    Požádal jsem ho, aby mi dal možnost
    je nějak legalizovat,
  • 61:29 - 61:34
    že jsou připraveni bojovat za náš lid,
    za Rusko. Všechno si to pamatuji.
  • 61:34 - 61:37
    Také to, jak nelehce bylo
    to rozhodnutí přijímáno,
  • 61:37 - 61:44
    ale nakonec to dopadlo tak,
    že více než 7 000 lidí dostalo amnestii.
  • 61:44 - 61:49
    Prezidente Putine,
    my jsme s vámi a s lidem.
  • 61:58 - 62:04
    Nebylo tak zachráněno
    jenom 7 000 životů, ale 70 000.
  • 62:05 - 62:11
    Dnes je naše Čečenská republika mírovou,
    prosperující zemí.
  • 62:11 - 62:15
    Lidé žijí jinak, mají jiný pohled na život.
  • 62:16 - 62:21
    Já bych teď chtěl říci jednu věc,
    možná poněkud neočekávanou.
  • 62:22 - 62:26
    / PATRIARCHA KIRILL /
    Pravoslavní, muslimové, židé, budhisté,
  • 62:27 - 62:30
    lidé, kteří patří k tradičním náboženstvím,
  • 62:30 - 62:35
    tedy k těm náboženstvím, která vždy
    na ruském území existovala,
  • 62:36 - 62:38
    patří k jedné civilizaci,
  • 62:38 - 62:46
    která se mezi jiným vyznačuje tím, že přijímá lidi
    jiného náboženství jako své vlastní.
  • 62:47 - 62:53
    Prezident jako pravoslavný člověk, který
    navštěvuje pravoslavné kostely,
  • 62:54 - 63:00
    se současně k zástupcům jiných náboženství
    chová jako ke svým bratrům.
  • 63:02 - 63:07
    Zdraví je u příležitosti jejich
    svátků, napomáhá k tomu,
  • 63:07 - 63:12
    aby jim v mnoha věcech, o které ho požádají,
    byla poskytnuta podpora.
  • 63:15 - 63:21
    V našem Velkém divadle se konal slavnostní večer
    u příležitosti tisíciletého výročí Kazaně.
  • 63:21 - 63:26
    / MINTIMER ŠAJMIJEV /
    Vladimir Vladimirovič šel pronést svůj projev
  • 63:26 - 63:29
    a najednou začal mluvit tatarsky.
  • 63:32 - 63:41
    Kdybyste viděli, jaký to okamžitě vyvolalo poryv ovací,
    jak se lidé tvářili, jak tleskali.
  • 63:41 - 63:48
    Nenechali ho vůbec domluvit,
    ale on se nedal vyvést z míry a řekl:
  • 63:48 - 63:50
    "Počkejte, to ještě není všechno."
  • 63:52 - 63:55
    "To není všechno, co chci říci."
  • 63:56 - 64:02
    A zase pokračoval v tatarštině.
    Lidé začali tleskat ještě více.
  • 64:02 - 64:03
    Pro ty...
  • 64:06 - 64:13
    Pro začátečníky učící se tatarský jazyk, kteří
    třeba nepochopili všechno, co jsem řekl,
  • 64:13 - 64:18
    bych se ještě jednou vrátil k jedné
    myšlence z toho, co tu právě zaznělo.
  • 64:19 - 64:26
    Kazaň sehrála vskutku neopakovatelnou historickou roli
    při formování jednotného ruského národa,
  • 64:26 - 64:31
    při utváření jednotného a semknutého ruského národa.
  • 64:31 - 64:37
    Umět se naladit, najít
    společný jazyk s diváky,
  • 64:38 - 64:47
    to vám musím říci, že je pro řídící pracovníky jakékoliv
    úrovně, i pro hlavu státu, prostě dar.
  • 64:47 - 64:50
    Není to tak jednoduché.
  • 64:50 - 64:53
    Nedá se říci, že by udělal
    nějakou konkrétní věc.
  • 64:53 - 65:00
    / GEORGIJ POLTAVČENKO /
    Udělal asi to hlavní. Přišel a začal řídit stát.
  • 65:00 - 65:08
    Já si pamatuji na regiony, které se dnes možná nepovažují
    za ty úplně nejpřednější, ale za dobře prosperující.
  • 65:08 - 65:11
    Například Kurská,
    Tambovská oblast,
  • 65:12 - 65:15
    Voroněžská oblast,
    které byly prakticky na dně.
  • 65:15 - 65:21
    V každém případě ještě města jakž takž přežívala.
    Hlavní města v roce 2000, kamkoliv jste přijel...
  • 65:21 - 65:28
    Všude egyptská tma, louže, špína, rozbité cesty...
    a dnes? Jen se podívejte.
  • 65:28 - 65:35
    Lidé, kteří bydlí na vesnici, vydělávají slušné,
    velmi slušné peníze. Uživí sami sebe.
  • 65:35 - 65:40
    Navíc uživí i Moskvu a půl Ruska.
    Minimálně půl Ruska.
  • 65:40 - 65:45
    Chtěl jsem po vysoké vyzkoušet, jak si
    poradím a začít pracovat ve svém oboru.
  • 65:46 - 65:50
    Když jsem to tu poprvé všechno uviděl,
    tak jsem byl nadšený.
  • 65:50 - 65:52
    Všechny naše krávy
    tu máme velice rádi.
  • 65:52 - 65:57
    V takových podmínkách musí žít dlouho,
    šťastně a dávat nám své mléko.
  • 65:57 - 66:03
    Přijel jsem sem před dvěma roky.
    Mám bydlení a stabilní práci se stabilní výplatou.
  • 66:03 - 66:09
    Pokud každý bude dělat to, co zvládne,
    to, co umí, tak bude lépe prospívat celý náš stát.
  • 66:09 - 66:11
    Všechno to závisí jenom na nás.
  • 66:12 - 66:16
    Potravinová soběstačnost státu
    je velice důležitá.
  • 66:16 - 66:20
    Okolo nás jsou státy s vysoce
    rozvinutou ekonomikou.
  • 66:21 - 66:26
    / 16.5.2003, poselství Federálnímu shromáždění RF /
    Je třeba říci přímo, že kde to jde, vytlačují
    Rusko z perspektivních světových trhů.
  • 66:26 - 66:32
    Jejich viditelná ekonomická převaha podněcuje
    růst jejich geopolitických ambicí.
  • 66:33 - 66:37
    Všechna naše rozhodnutí, všechny naše
    činy je třeba podřídit tomu,
  • 66:37 - 66:42
    aby již v blízké budoucnosti
    Rusko pevně zaujalo své místo
  • 66:42 - 66:47
    mezi opravdu silnými, ekonomicky vyspělými
    a vlivnými světovými státy.
  • 66:48 - 66:54
    Za deset let musíme minimálně zdvojnásobit
    náš hrubý domácí produkt.
  • 66:54 - 66:57
    Mnozí pochybovali,
    že je to vůbec možné.
  • 66:58 - 67:04
    Někteří se tomu dokonce smáli
    a říkali: "Vždyť nulu není těžké zdvojnásobit."
  • 67:09 - 67:16
    Především jsme zavedli průzračné a čitelné
    zdanění těžby nerostných surovin.
  • 67:16 - 67:20
    Stát tak začal získávat
    příjmy z ropy a plynu.
  • 67:20 - 67:24
    Do té doby byly ty příjmy daleko nižší, systém byl
    neprůzračný, maximálně neprůzračný,
  • 67:24 - 67:27
    / DMITRIJ KOZAK /
    a také maximálně nespravedlivý.
  • 67:27 - 67:32
    V roce 2003 došlo k tomu
    problému s Jukosem.
  • 67:32 - 67:34
    Ohledně Chodorkovského?
  • 67:34 - 67:42
    Byl to náš kolega, a jak se to stalo,
    že to došlo tak daleko, je dnes těžko říci.
  • 67:42 - 67:48
    Abych pravdu řekl, tak kromě čistě lidského soucitu
    k Chodorkovskému, který deset let...
  • 67:48 - 67:53
    Možná nejlepších let svého života
    strávil tam, kde je strávil.
  • 67:53 - 67:57
    Je to jako v rodině, když dětem vysvětlujete, že se něco
    nesmí a oni to na vás začnou zkoušet.
  • 67:58 - 68:01
    Opravdu to nejde?
    Možná by to trochu přece jenom šlo?
  • 68:01 - 68:09
    Nejenom Jukos šel tou cestou snižování daní,
    vyhýbání se jejich placení, jiné společnosti také.
  • 68:09 - 68:15
    Jukos to dělal víc než ostatní. Poté, kdy se daňový
    úřad tak vypořádal s Jukosem,
  • 68:16 - 68:20
    mnohé další společnosti také zaplatily
    podstatné prostředky do státního rozpočtu
  • 68:21 - 68:24
    / ALEXEJ KUDRIN /
    podle výpočtů daňových doplatků
  • 68:24 - 68:27
    uvedených v soudním rozsudku.
  • 68:28 - 68:34
    Všichni vaši přátelé říkají, že hlavním vaším
    problémem je vaše právnické vzdělání,
  • 68:34 - 68:38
    že velice lpíte na zákonech,
    že vždy jednáte v rámci zákona,
  • 68:38 - 68:41
    a že donutit vás překročit zákon je nemožné.
  • 68:42 - 68:47
    To je pravda. Já jsem měl velice dobré učitele.
    Velice dobré a jsem jim velice vděčný.
  • 68:47 - 68:55
    Vtloukli nám do hlavy některé postuláty,
    některé základní věci,
  • 68:55 - 69:02
    které považuji za správné nejenom podle knih,
    ale za správné a potřebné i pro život.
  • 69:02 - 69:07
    Nevím, zda jsem to již vyprávěl nebo ne, ale když
    jsem nastoupil do práce u leningradské KGB,
  • 69:07 - 69:12
    tak jsme jednou plánovali, už si nepamatuji,
    nějakou drobnou operaci.
  • 69:12 - 69:22
    Jeden z našich veteránů navrhl určité řešení a řekl,
    že je třeba jednat tak a tak.
  • 69:22 - 69:28
    Bylo tam celkem hodně lidí a já jsem jim řekl:
    "Poslyšte, podle mě je to nezákonné."
  • 69:29 - 69:37
    Na což... a to je další zajímavá věc.
    Podíval se na mě tak divně, s údivem a řekl:
    "Jak to? Na to je předpis."
  • 69:37 - 69:40
    A řekl číslo toho předpisu KGB SSSR.
  • 69:40 - 69:44
    Já jsem odpověděl: "Pokud takový předpis existuje,
    tak je potřeba jej zrušit, protože je nezákonný.
  • 69:45 - 69:51
    Je v rozporu s tím a tím zákonem i s ústavou.
    To není vtip, nevymýšlím si, opravdu se to stalo.
  • 69:51 - 69:56
    Já jsem byl úplně mladý,
    zrovna jsem nastoupil po vysoké.
  • 69:56 - 70:04
    Oni se mi prostě jenom vysmáli,
    byl to už naštěstí rok 76, rok 1976
  • 70:04 - 70:13
    a bylo dávno po době represí.
    Byly to již úplně jiné časy.
  • 70:14 - 70:20
    Toto místo se nazývá ruskou Golgotou,
    Butovský polygon, polygon smrti.
  • 70:21 - 70:25
    Tady vláda likvidovala vlastní
    lidi bez vyšetřování a soudu.
  • 70:25 - 70:30
    Bratrská mohyla je dlouhá více než kilometr,
    těla jsou zde uložena v několika vrstvách.
  • 70:30 - 70:35
    Většina těch mrtvých byli obyčejní lidé, kteří
    byli zatčeni za pozdní příchod do práce,
  • 70:35 - 70:41
    náhodné zničení továrenského majetku nebo za
    nesplnění normy odpracovaných dnů.
  • 70:41 - 70:50
    V souvislosti s Butovským polygonem jsem byl otřesen.
    Tenkrát jsem prošel celou tu trasu společně s ním.
  • 70:50 - 70:59
    A viděl jsem, jak to na něho působí. Slyšel jsem ho říkat:
    "Bože, co že oni napáchali.."
  • 71:00 - 71:08
    Popravdě řečeno jsem dosud ani
    o všem, co tenkrát řekl, nenapsal.
  • 71:08 - 71:13
    Protože se mi v určitém okamžiku
    začalo zdát, že je to příliš osobní.
  • 71:13 - 71:23
    Viděl seznamy těch, kteří zahynuli,
    náhrobky a hlavně chodil po té zemi,
  • 71:23 - 71:28
    / ANDREJ KOLESNIKOV /
    kde ti lidé byli pohřbeni, na které stříleli.
  • 71:28 - 71:36
    Mně se zdálo, jako by mu začala ta zem
    hořet pod nohama a vůbec nepřeháním.
  • 71:42 - 71:48
    Prezident Putin. Při setkání s ním,
    po rozhovoru s ním jsem pochopil,
  • 71:49 - 71:54
    že může vypadat jako velice chladný,
    vyrovnaný a chladnokrevný člověk.
  • 71:54 - 72:00
    On se tak chová, ale já jsem si pomyslel,
    že v srdci je přívětivý a laskavý.
  • 72:11 - 72:17
    Je to člověk, který nechce žít
    nepravdivě a neupřímně.
  • 72:37 - 72:46
    Tedy takový člověk, který pokud by měl například kvůli
    získání nějakého prospěchu, peněz, zisku,
  • 72:46 - 72:55
    jednat pro něj nepřijatelně,
    tak to nikdy neudělá.
  • 72:55 - 73:04
    Měl skvělého trenéra Rachlina, který když prezidenta učil
    judo, tak nemyslel na to, že učí prezidenta.
  • 73:04 - 73:08
    Prostřednictvím juda se snažil
    vychovávat dalšího muže.
  • 73:08 - 73:12
    Člověka, který by pevně
    stál na svých nohou.
  • 73:13 - 73:20
    Já jsem vždy říkal... Víte, člověka ovlivňují dvě věci.
    Je to jeho osobnostní energie,
  • 73:20 - 73:30
    osobnostní základ - emocionální, intelektuální apod.
    a tou druhou je energie funkce, energie židle.
  • 73:30 - 73:35
    Tyto dvě energie se neustále střetávají,
    a pokud je energie funkce silnější,
  • 73:35 - 73:44
    tak velice silně chování člověka ovlivňuje. A pokud je ta
    lidská podstata silnější než energie funkce,
  • 73:44 - 73:49
    energie peněz a tak dále,
    tak člověk zůstává sám sebou.
  • 73:49 - 73:54
    Zdá se mi, že Putin má tak
    silnou osobnostní energii,
  • 73:54 - 74:01
    že se při překonávání různých etap své
    kariéry jako člověk prakticky nemění.
  • 74:01 - 74:06
    Pozval si nás do Zavidova, pamatuji si, že to bylo v srpnu.
    Sedli jsme si v nevelkém pavilónu.
  • 74:06 - 74:10
    Bylo nás tam několik a on nám
    předložil ideu národních projektů,
  • 74:10 - 74:19
    které se týkaly vzdělání, zdravotnictví,
    zemědělství a programů na bydlení.
  • 74:20 - 74:28
    Když začala v Rusku fungovat prenatální střediska, prenatální
    středisko v Jaroslavli, tak jsme to pocítili.
  • 74:28 - 74:31
    Porodů jsme zde začali
    mít daleko více.
  • 74:32 - 74:38
    Andrej a Alexandr, to jsou mí druhorození,
    ještě mám tříroční dcerku.
  • 74:38 - 74:42
    Podívejte, právě se usmívá,
    teď si jí natočte.
  • 74:42 - 74:46
    Každý rok se počet porodů v našem
    prenatálním středisku zvyšuje.
  • 74:46 - 74:52
    V posledním roce jsme měli o 500 porodů
    více než v tom minulém.
  • 74:52 - 75:01
    Vezměte si třeba jenom téma "mateřského kapitálu",
    to přece není jenom propagování rodinných hodnot,
  • 75:01 - 75:04
    / PATRIARCHA KIRILL /
    není to jenom propagování toho,
  • 75:04 - 75:06
    že je správné mít velkou rodinu.
  • 75:06 - 75:12
    Je to reálná státní politika zaměřená
    na podporování porodnosti.
  • 75:12 - 75:18
    Jde o světonázor,
    a to je to nejdůležitější.
  • 75:18 - 75:26
    Víte, prezidenti musí umět řešit různorodé úkoly, ať už
    ekonomické, politické, z oblasti zdravotnictví, vzdělání,
  • 75:27 - 75:31
    týkající se infrastruktury,
    ropy, plynu, prostě všechny.
  • 75:32 - 75:37
    Také mezinárodní vztahy a na to je nikdo nepřipraví,
    musí to zvládnout sami.
  • 75:38 - 75:43
    Putin má výjimečnou schopnost
    vniknout do tématu.
  • 75:43 - 75:49
    Jak sám říká: "Napřed se do toho zanořím,
    a potom si o tom promluvíme."
  • 75:52 - 75:56
    Pořád se chce učit něčemu
    novému a jde mu to.
  • 75:56 - 76:01
    Všichni si všimli, že se naučil anglicky.
    Hop, a už uměl anglicky.
  • 76:01 - 76:08
    Are you ready to come out in English?
    My English is very bad.
  • 76:08 - 76:13
    Nikdy nezapomínejte na to, že nikdy nemá
    volné dny ani dovolenou, již velice dlouho ne.
  • 76:14 - 76:22
    Může se učit od jedné hodiny v noci do dvou, nebo
    od sedmi ráno do osmi, jindy na to čas nemá.
  • 76:22 - 76:26
    Stejně to dělá.
    Nikdy dříve třeba nejezdil na bruslích.
  • 76:28 - 76:30
    Teď hraje hokej.
  • 76:33 - 76:39
    Nemluví hlasitě, na nikoho nekřičí
    a svůj temperament ukrývá v sobě.
  • 76:39 - 76:45
    Pro Putina bylo lyžování ze začátku velice
    intenzivním tréninkem.
  • 76:45 - 76:50
    Když ho potom vidíš na kopci,
    jak hodiny jezdí nahoru a dolů...
  • 76:50 - 76:53
    Pokud přijede na dvě a půl, tři hodiny,
  • 76:54 - 77:00
    tak nevypije ani šálek čaje, nezastaví se na kus řeči,
    jenom nahoru a dolů, nahoru a dolů...
  • 77:01 - 77:06
    Nevím, kdy a kde se učil hrát na klavír.
  • 77:06 - 77:10
    Jenom vím, že to dělal usilovně.
  • 77:11 - 77:20
    A když poprvé... Napřed jsme všichni byli svědky toho,
    jak hrál jedním prstem, jednou rukou.
  • 77:24 - 77:30
    Po několika dnech přidal druhou ruku.
  • 78:24 - 78:33
    Pochází z obyčejné rodiny pracujících, stejně jako
    milióny ostatních, milióny jeho spoluobčanů.
  • 78:33 - 78:35
    Jako já, jako vy.
  • 78:35 - 78:38
    Potřebuji vaši pomoc.
    Zatkli mého syna...
  • 78:39 - 78:41
    Prosím pomozte,
    vyšetřete to.
  • 78:42 - 78:49
    Vyrůstal v obecním bytě
    a to ho velice ovlivnilo.
  • 78:49 - 78:54
    Je to hrozné, navíc jsme byli v zimě vytopeni...
  • 78:54 - 78:58
    Vezměte si, že v podstatě,
    i když je to paradoxní,
  • 78:58 - 79:07
    tak mu 80% obyvatel často naslouchá a rozumí
    lépe, než 20% úředníků a inteligence.
  • 79:09 - 79:15
    Zdá se mi, že chápe svoji roli v první řadě
    jako roli ochránce obyčejných lidí.
  • 79:16 - 79:24
    Lidé mu neustále posílají nějaké dopisy, nějaké papírky,
    kam občas velice kostrbatým rukopisem píšou své vzkazy.
  • 79:24 - 79:31
    On si je bere, a když má již plné ruce, tak je
    předává někomu ze svých pomocníků,
  • 79:31 - 79:40
    pro které je potom nejhorší, když se po dvou
    hodinách po těch papírcích začne shánět.
  • 79:40 - 79:46
    - Jaké papírky? - Ty, co mi dala ta starší
    paní na ulici, jak jsme se zastavili.
  • 79:46 - 79:53
    Zazvoní telefon a on říká: "Tak a tak, když jsem
    byl u vás, tak ke mně přišla ta a ta starší paní,
  • 79:53 - 80:01
    obrátila se na mně taková a taková rodina,
    byl sem mnou ten a ten úředník,
  • 80:01 - 80:05
    / ALEXEJ MILLER /
    všechny údaje, jak ty lidi najít má k dispozici,
  • 80:05 - 80:08
    zavolej mu a vyřešte tu věc.
  • 80:08 - 80:10
    - Začala zima...
    - Ano, ano
  • 80:11 - 80:14
    - Vítáme vás.
    -Děkuji.
  • 80:14 - 80:21
    Rozhodli jsme se s Jevgenijem Stěpanovičem podívat se,
    jak tu u vás funguje zdravotnictví, kultura...
  • 80:21 - 80:23
    Vás zajímá, co vám lidé říkají.
  • 80:23 - 80:27
    Vy se díváte na ty, se kterými mluvíte,
    a opravdu je posloucháte.
  • 80:27 - 80:31
    Proč? Protože se snažíte
    najít jiný zdroj informací?
  • 80:31 - 80:32
    Ladička?
  • 80:33 - 80:42
    Ne, já se vůbec nepokouším najít nějaké
    doplňkové zdroje informací, ani ladičky.
  • 80:42 - 80:44
    Já je nepotřebuji hledat,
    já to všechno mám.
  • 80:45 - 80:48
    Ani nevím jak, je těžké
    to vyjádřit, chápete?
  • 80:48 - 80:53
    Já to teď neříkám, abych se předvedl,
    prostě se cítím být součástí...
  • 80:53 - 80:56
    ... součástí naší země, jejího lidu.
  • 80:56 - 81:01
    Pro mě je samozřejmě důležité,
    když se setkávám s lidmi...
  • 81:01 - 81:03
    Já ty signály vycítím okamžitě.
  • 81:03 - 81:08
    Já cítím, že lidé jsou s něčím nespokojeni,
    mají starosti, něco je znepokojuje.
  • 81:08 - 81:11
    Taková zpětná vazba je
    také samozřejmě potřebná,
  • 81:11 - 81:16
    ale mohlo by to dopadnout i tak, jako by někdo
    hrách o stěnu házel, nebo také ne...
  • 81:16 - 81:25
    A já jsem, sláva Bohu, o ten cit zatím nepřišel
    a zatím se mi daří to vše vždy vycítit.
  • 81:25 - 81:32
    Možná právě proto, že jsem nikdy
    nepatřil mezi takzvané elity.
  • 81:32 - 81:42
    A to je v podstatě velice dobře, protože když lidé
    žijí v jiné sociální vrstvě, ve které se narodí...
  • 81:42 - 81:50
    Tak to také není špatné, sláva Bohu, má to i své
    výhody, když se lidé rodí, žijí a jsou vychováváni
  • 81:51 - 81:54
    v nějakém elitářském prostředí,
    tak to také má své plusy.
  • 81:54 - 81:57
    Ale již dávno pozoruji...
  • 81:57 - 82:03
    Mám k těm lidem respekt,
    dokonce jim trochu závidím,
  • 82:03 - 82:06
    protože měli od samého začátku,
    od prvních životních krůčků,
  • 82:06 - 82:11
    možnost vstřebávat velice mnoho důležitých,
    užitečných věcí,
  • 82:11 - 82:17
    které napomáhají k dosahování dobrých
    výsledků v různých oblastech.
  • 82:17 - 82:23
    Ale pro člověka, který se zabývá takovou
    prací jako já teď i v minulosti,
  • 82:23 - 82:31
    je to spojení, ten cit vzájemného propojení
    s lidmi, s obyčejnými lidmi,
  • 82:32 - 82:36
    mimořádně důležitý
    a velice mi při práci pomáhá.
  • 82:36 - 82:39
    Máma mi říkala, musíš se bát lidí,
    kteří touží po moci
  • 82:40 - 82:43
    a jít za těmi, pro které
    moc znamená kříž, který musí nést.
  • 82:43 - 82:48
    Přišel jsem k němu a říkám mu: "Vladimire Vladimiroviči,
    musíme přenést Iljinův hrob."
  • 82:49 - 82:51
    Iljin byl geniální ruský filozof.
  • 82:51 - 82:58
    / NIKITA MICHALKOV, národní umělec RSFSR /
    Člověk, který se celý svůj život pokoušel
    vysvětlit sobě i jiným
  • 82:58 - 83:03
    a pochopit, co se děje
    a proč se to děje v Rusku.
  • 83:03 - 83:09
    Iljin zemřel v zahraničí, ve Švýcarsku
    a problém spočíval v tom,
  • 83:09 - 83:13
    že končila doba pronájmu
    země pod Iljinovou hrobkou.
  • 83:14 - 83:19
    Podle švýcarských zákonů by bylo možné do
    jeho hrobky po určité době,
  • 83:19 - 83:25
    pokud by se o ni nikdo, žádní příbuzní nestarali,
    pohřbít někoho jiného.
  • 83:25 - 83:32
    Vladimir Vladimirovič mě vyslechl, vzal si to za své.
  • 83:33 - 83:41
    Bylo přijato rozhodnutí o opětovném pohřbení
    Iljina na hřbitově Donského kláštera.
  • 83:42 - 83:53
    Bratři a sestry, dnes jsme účastníky historické události.
  • 83:55 - 84:04
    / PATRIARCHA ALEXEJ II., 1990-2008 /
    Do rodné země se navracejí
    synové Ruska hodní naší paměti:
  • 84:04 - 84:14
    generál Anton Ivanovič Děnikin
    a filozof Ivan Alexandrovič Iljin
  • 84:14 - 84:18
    společně se svými manželkami.
  • 84:18 - 84:28
    Nejedná se o prosté fyzické přenesení prachu
    dvou velikých lidí do naší země.
  • 84:28 - 84:33
    Doufám, že to je začátek
    konce hrozné občanské války.
  • 84:33 - 84:41
    Opětovné pohřbení Iljina a Děnikina a před nimi
    přenesení hrobu našeho geniálního spisovatele Šmeljeva,
  • 84:41 - 84:53
    to všechno jsou fragmenty směřující ke konsolidaci,
    k ukončení občanské války v myslích lidí.
  • 84:54 - 85:02
    Je to hnutí zaměřené na shromáždění té duchovní síly,
    kterou v sobě nesli tito úžasní ruští lidé,
  • 85:02 - 85:09
    kteří celý svůj život zasvětili myšlenkám
    a činům spojených s Ruskem.
  • 85:11 - 85:17
    Když při ohromných rozměrech naší země
    dokážete její atmosféru sjednotit,
  • 85:18 - 85:23
    tak pouze tehdy 80% lidí potom může říci:
    "Ano, my jsme s tebou."
  • 85:23 - 85:29
    Přičemž lidí, kterým se nežije právě lehce
    a jednoduše, kteří mají své problémy,
  • 85:30 - 85:35
    kteří mají mnoho námitek jak k místním úřadům,
    tak i k těm nejvyšším,
  • 85:35 - 85:45
    ale kteří, když vidí, že je vede člověk, pro kterého
    je moc kříž, který nese, který společnost konsoliduje,
  • 85:45 - 85:50
    a kterému jde jenom o národní zájmy,
    které přijímá za své vlastní,
  • 85:51 - 85:56
    když nese odpovědnost
    za všechny, za celou zemi,
  • 85:56 - 86:03
    tak pouze tehdy mohou říci lidé s nelehkým životem:
    "My jsme s tebou, my to vydržíme."
  • 86:03 - 86:12
    Mladé Rusko tehdy nedosahovalo žádných velkých
    vítězství, nemělo velké projekty,
  • 86:12 - 86:16
    / DMITRIJ ČERNYŠENKO /
    které by umožnily demonstrovat celému světu,
  • 86:16 - 86:19
    že nejsme úlomek velkého impéria,
  • 86:19 - 86:26
    že jsme samostatná, velká a důstojná země se svými
    vymoženostmi, se svými ambicemi.
  • 86:26 - 86:31
    V roce 2005 jsme podali žádost
    o možnost uspořádat zimní olympiádu.
  • 86:31 - 86:39
    Já sám jsem hříšník, který moc nevěřil, že nám to
    právo uspořádat olympijské hry přenechají.
  • 86:39 - 86:44
    Bezprostředně před začátkem zasedání
    mezinárodního olympijského výboru v Guatemale,
  • 86:44 - 86:51
    kdy se řešila otázka, zda Putin do Guatemaly pojede
    nebo ne... Protože co kdybychom prohráli?
  • 86:51 - 86:57
    Tak jsem mu řekl: "Vladimire Vladimiroviči, pokud
    nepojedete, tak vám ručím za to, že prohrajeme.
  • 86:57 - 87:04
    Ale pokud pojedete, tak tu je riziko, že stejně prohrajeme,
    ale bez vaší přítomnosti jsme bez šancí."
  • 87:05 - 87:11
    Když Vladimir Vladimirovič přiletěl do Guatemaly,
    tak za dva dny
  • 87:11 - 87:20
    absolvoval asi 30-40 schůzek s klíčovými členy
    mezinárodního olympijského výboru.
  • 87:20 - 87:22
    Trvalo to non-stop, ve dne v noci.
  • 87:23 - 87:28
    Přijel i na zkoušku, kde se
    trénovaly příchody a odchody
  • 87:28 - 87:33
    a on se toho velice disciplinovaně účastnil.
    Pro nás bylo nejdůležitější změřit čas.
  • 87:33 - 87:38
    Vytáhnul své pověstné poznámky na
    listech papíru a já jsem nastražil uši.
  • 87:38 - 87:41
    Zeptal se: "Připraven?"
    Já odpověděl: "Ano."
  • 87:41 - 87:46
    "Tak začni." Já, cvak, a dál se nic nedělo,
    četl si to sám pro sebe.
  • 87:47 - 87:50
    Pak řekl: "Konec"
    A já, cvak.
  • 87:50 - 87:56
    Pane prezidente! Členové mezinárodního
    olympijského výboru! Dámy a pánové!
  • 87:56 - 88:01
    Prosím vás, abyste podpořili olympijský
    sen miliónů ruských občanů,
  • 88:01 - 88:04
    kteří s nadějí čekají
    na vaše rozhodnutí.
  • 88:05 - 88:06
    Děkuji!
  • 88:06 - 88:09
    Bylo to jako výbuch, jako bomba.
  • 88:09 - 88:14
    Bylo třeba předvést, jak se dnes říká, poklonu
    mezinárodnímu olympijskému výboru.
  • 88:14 - 88:19
    Aby pochopili, že se jim dostalo
    gesta vyjadřujícího reálnou úctu.
  • 88:20 - 88:25
    Dvě věty ve francouzštině
    a lusknutím prstů to bylo naše.
  • 88:25 - 88:27
    Olympiáda byla naše a hotovo.
  • 88:39 - 88:43
    Jeho země je pro něho
    asi tou nejvyšší hodnotou.
  • 88:45 - 88:51
    / GERMAN GREF /
    Potom následuje rodina a osobní vztahy, přátelství.
  • 88:51 - 88:57
    Vždy dával najevo, že jsou přátelské
    vztahy pro něho důležité.
  • 89:00 - 89:07
    Já velmi dobře vím,
    jak těžce nese osobní zradu.
  • 89:08 - 89:13
    Znám lidi, se kterými udržoval
    velice přátelské vztahy a poté,
  • 89:13 - 89:20
    kdy se dopustili nějakých činů, které se
    neshodovaly s jeho měřítkem čestnosti,
  • 89:20 - 89:25
    je jednoduše odříznul a
    víckrát se s nimi nesetkal.
  • 89:26 - 89:33
    Osobní vztahy? Proto jsou osobní, aby se o nich
    moc nemluvilo, ale mohu říci několik věcí.
  • 89:34 - 89:42
    Kdysi dávno byla nahrána taková disketa, asi v roce 1999,
    která se jmenovala Písně země, která již není.
  • 89:42 - 89:49
    Byly to velice pěkné písně, které zpívali dobří zpěváci.
    Bylo tam všechno - výborná slova, pěkné melodie.
  • 89:53 - 89:55
    Takže někdy si i zazpíváme.
  • 89:55 - 90:01
    Říká se, že nepřátele a přátele si vybíráme sami
    a soused že je od Boha.
  • 90:01 - 90:05
    Takže my jsme sousedy z boží vůle.
  • 90:05 - 90:14
    Myslím si, že natolik blízké, dobré sousedské a spojenecké
    vztahy, jaké panují mezi Ruskem a Kazachstánem,
  • 90:14 - 90:17
    nemá nikdo jiný,
    to je objektivní skutečnost.
  • 90:17 - 90:21
    Ať se nikdo neuráží,
    ale naše státy jsou si nejbližší.
  • 90:21 - 90:28
    Teď se mluví o Eurasijském ekonomickém svazu.
    Ten projekt jsem navrhl já.
  • 90:29 - 90:34
    Všichni tvrdí, že Rusko chce obnovit Sovětský svaz,
    a všechny tam zve. To já jsem to navrhl!
  • 90:34 - 90:43
    Takže když vznikne Evropská unie, je to v pořádku, ale
    když se o něco pokusíme my, tak je to špatně.
  • 90:43 - 90:46
    To je obvyklý přístup k těmto věcem.
  • 90:47 - 91:01
    Zoufalé pokusy některých zemí, které si asi chtějí
    uchovat svoji roli toho jediného střediska rozvoje,
  • 91:02 - 91:13
    jediného centra světové kontroly, vedly k tomu,
    že se začalo hroutit mezinárodní právo,
  • 91:13 - 91:18
    že začalo být nejasné pojetí mezinárodní bezpečnosti,
    evropské bezpečnosti.
  • 91:19 - 91:21
    Začala eroze Jaltského systému.
  • 91:27 - 91:36
    Dějiny lidstva samozřejmě znají také období
    unipolárního světa i snahy o dosažení světové nadvlády.
  • 91:36 - 91:39
    Co všechno již dějiny lidstva zažily!
  • 91:41 - 91:45
    Co však vlastně znamená
    - unipolární svět?
  • 91:46 - 91:54
    Marné jsou snahy vylepšit tento pojem, svou podstatou
    to bude vždy prakticky znamenat pouze jedno,
  • 91:54 - 92:02
    že existuje jedno centrum moci, jedno centrum síly,
    jedno centrum pro přijímání rozhodnutí.
  • 92:03 - 92:06
    Je to svět jednoho pána,
    jednoho panovníka.
  • 92:06 - 92:12
    Udivila mě reakce německých
    a ostatních zahraničních novinářů,
  • 92:12 - 92:14
    kteří prostě zapomněli,
    že mají pracovat.
  • 92:14 - 92:18
    Úplně si přestali něco zapisovat
    a jenom seděli s otevřenou pusou.
  • 92:19 - 92:23
    Dívali se a poslouchali,
    co Vladimir Vladimirovič říká.
  • 92:23 - 92:29
    Jednostranným a často nelegitimním jednáním nebyl
    vyřešen ani jediný problém.
  • 92:29 - 92:34
    A co víc, takové jednání se stalo generátorem nových
    lidských tragédií a ohnisek napětí.
  • 92:35 - 92:41
    Z jedné strany šok, z druhé skrytá nelibost.
    Přicházeli ke mně a ptali se: "Proč tak stroze?"
  • 92:41 - 92:43
    Odpovídal jsem:
    "A co na tom bylo strohého?"
  • 92:44 - 92:50
    Jako starý voják studené války bych chtěl poznamenat,
    že jedno z vystoupení
  • 92:50 - 92:53
    / ROBERT GATES /
    ve mně téměř vzbudilo nostalgii po těch časech,
  • 92:53 - 92:56
    které, řekl bych, byly daleko jednodušší. Téměř.
  • 92:56 - 93:01
    Mnozí z vás mají velké diplomatické
    nebo politické zkušenosti.
  • 93:01 - 93:06
    Já, stejně jako jeden ze zde vystupujících,
    mám úplně jiné zkušenosti.
  • 93:06 - 93:08
    Zkušenosti z práce v rozvědce.
  • 93:09 - 93:14
    Myslím si, že staří špioni mají
    ve zvyku mluvit zpříma.
  • 93:16 - 93:21
    Tak tedy dobře. Odpovím na to,
    co sám po sobě dokážu přečíst...
  • 93:21 - 93:26
    A pokud snad na něco neodpovím,
    tak mi své otázky připomenete.
  • 93:26 - 93:32
    Co bude s Kosovem a Srbskem?
    To mohou vědět pouze Kosované a Srbové.
  • 93:32 - 93:37
    A víte co? Nebudeme rozhodovat za ně,
    jak mají naložit se svým životem.
  • 93:37 - 93:43
    Není třeba hrát si na Boha a řešit za
    všechny národy všechny jejich problémy.
  • 93:43 - 93:49
    Můžeme společně pouze vytvořit podmínky
    a pomoci lidem, aby si své problémy sami vyřešili.
  • 93:52 - 93:59
    S Putinem jsme se seznámili v jednom velice
    malém útvaru jedné velice velké organizace.
  • 93:59 - 94:02
    Tou velkou organizací byla
    samozřejmě KGB SSSR
  • 94:02 - 94:07
    a ten malý útvar byl opravdu velmi
    malý útvar vnější rozvědky.
  • 94:08 - 94:14
    Byli jsme mladými důstojníky a sloužili
    v hodnosti nadporučíků, potom kapitánů.
  • 94:14 - 94:18
    V našem útvaru jsme se setkali i s ilegály.
  • 94:18 - 94:26
    S těmi, kteří se vrátili do vlasti po dvaceti
    letech ilegální práce na Západě.
  • 94:26 - 94:31
    Někdy, když máme volnou chvilku, tak na ně
    s Vladimirem Vladimirovičem vzpomínáme.
  • 94:31 - 94:35
    Jistě chápete, že takoví
    lidé nesloužili za peníze.
  • 94:36 - 94:39
    Strašně riskovali.
  • 94:40 - 94:44
    Cokoliv by se jim stalo...
    Byli to ilegálové.
  • 94:46 - 94:52
    Oni nám byli živým vzorem.
    Pracovali pro stát, pro svou vlast.
  • 94:52 - 94:59
    V tom spočívá ta podstata bez jakéhokoliv
    politického přikrašlování, ideologie a podobně.
  • 94:59 - 95:06
    Po službě v KGB, v rozvědce, vstoupil
    do demokratického života
  • 95:06 - 95:15
    a seznamoval se s novými životními pravidly,
    s novými možnostmi při své práci u Sobčaka.
  • 95:15 - 95:20
    Právě Sobčak, který byl výraznou figurou
    a jedním z předních činitelů,
  • 95:20 - 95:23
    urychlil jeho zorientování
    se v tom, jak všechno probíhá.
  • 95:24 - 95:29
    My jsme všichni přišli ze státních funkcí a měli jsme
    za to, že stát musí vždy nad vším převažovat.
  • 95:29 - 95:34
    Zdá se mi, že nás Sobčak všechny naučil,
    jak se to všechno dá vyvážit.
  • 95:34 - 95:40
    Kde můžeme uvidět nové možnosti
    demokratického státu, demokratického zřízení:
  • 95:40 - 95:46
    ve svobodě vyjadřování názoru, v diskusích,
    v obhajování svého mínění, v politické konkurenci.
  • 95:46 - 95:57
    V roce 2008, když mu končila jeho dvě prezidentská
    období, měl Putin nezvykle vysoký rating.
  • 95:57 - 96:03
    A byla tu otázka, která se stala tou hlavní.
    Zůstane Putin na třetí funkční období?
  • 96:03 - 96:08
    / VALERIJ GERGIJEV /
    Nebo přece jen v souladu s ústavou postoupí toto místo,
  • 96:08 - 96:14
    tak důležité pro stát, který se
    ještě plně nezotavil, jinému lídrovi.
  • 96:15 - 96:18
    Ta otázka zajímala všechny, spekulovalo se
    a mluvilo jenom o tom.
  • 96:18 - 96:22
    Vladimire Vladimiroviči, poslední dva tři roky
    na vaši adresu stále častěji zněly výzvy,
  • 96:22 - 96:24
    abyste zůstal na třetí volební období.
  • 96:24 - 96:27
    / NATÁLIE GALIMOVA /
    Asi se vás v tomto smyslu snažilo ovlivnit
  • 96:27 - 96:29
    i vaše okolí, část vašeho okolí.
  • 96:29 - 96:34
    Jak velké bylo pokušení nechat se přemluvit a přece jen
    zůstat na třetí volební období? Děkuji.
  • 96:34 - 96:38
    Neměl jsem žádné pokušení
    zůstat na třetí volební období.
  • 96:38 - 96:39
    Nikdy!
  • 96:40 - 96:46
    Od prvního dne mé práce ve funkci prezidenta Ruské
    federace jsem se pro sebe ihned rozhodl,
  • 96:46 - 96:49
    že nebudu porušovat
    platnou ústavu.
  • 96:49 - 96:54
    Očkování proti tomu jsem dostal ještě
    při své práci s Anatolijem Sobčakem.
  • 96:54 - 97:02
    Myslím si, že jde o velmi jasný signál pro celou společnost,
    že všichni musí dodržovat platnou právní úpravu.
  • 97:03 - 97:05
    Hlavou státu počínaje!
  • 97:05 - 97:12
    Co bylo podle vás vaším největším úspěchem,
    kterého jste dosáhl ve funkci hlavy státu,
  • 97:12 - 97:19
    a co se vám nepovedlo, co považujete za ty roky
    za svůj hlavní neúspěch. Děkuji.
  • 97:22 - 97:28
    Nevidím žádné vážné neúspěchy. Všech
    vytyčených cílů bylo dosaženo, úkoly byly splněny.
  • 97:28 - 97:33
    Nestydím se před občany, kteří pro mne dvakrát hlasovali
    a zvolili mne prezidentem Ruské federace.
  • 97:33 - 97:39
    Celých těch osm let jsem dřel
    jako otrok na galéře od rána do noci
  • 97:40 - 97:44
    a věnoval jsem tomu všechny své síly.
  • 97:46 - 97:49
    S výsledky své práce jsem spokojený.
  • 97:54 - 98:01
    Stovky tisíc turistů a přítomnost 40ti hlav států,
    to je třísetleté výročí Sankt Petěrburgu...
  • 98:01 - 98:05
    Tento válečný veterán dostal
    jako jeden z prvních doporučení
  • 98:05 - 98:08
    do nově otevřeného víceprofilového
    zdravotnického zařízení.
  • 98:09 - 98:11
    Máme zde unikátní zařízení...
  • 98:11 - 98:17
    Na vodu byl spuštěn tanker ledové třídy...
  • 98:17 - 98:20
    Minarety jsou vidět ze všech čtvrtí
    Grozného dokonce i v noci.
  • 98:20 - 98:24
    Srdce Čečenska si teď činí nárok na titul
    největší mešity v Evropě...
  • 98:25 - 98:27
    Severní pól je náš.
  • 98:29 - 98:32
    Je tam brácho? Už letí, letí.
  • 98:36 - 98:44
    / 2.3.2008 /
    Dělostřelecká palba nás drtí, ale my přežíváme
    a do dalšího útoku se znova vrháme.
  • 98:44 - 98:48
    Za život kamaráde,
    pojď bojovat až do konce...
  • 98:48 - 98:51
    Zdravím Rusko,
    zdravím Moskvu.
  • 98:51 - 98:57
    Máme šanci rozvíjet se dále tak, jak se
    nám to dařilo v posledních letech.
  • 98:57 - 99:03
    Jsem si jistý, že si musíme vybrat právě
    tuto cestu. Máme všechny šance uspět.
  • 99:04 - 99:07
    Je vám zima? Ne..Ano..
  • 99:08 - 99:12
    Dáte mi jednu minutu?
    Anooooo!
  • 99:12 - 99:17
    Volba prezidenta Ruské federace je u konce.
  • 99:17 - 99:26
    Když v roce 2008 Putin začal
    pracovat ve funkci premiéra,
  • 99:26 - 99:36
    tak se zdálo, že to bude takový
    jeho odpočinek na vavřínech.
  • 99:36 - 99:40
    Byl hlavou státu.
    Zachránil stát před rozpadem.
  • 99:41 - 99:48
    Dostal ho na cestu stabilního rozvoje,
    zaplatil dluhy, vnější i vnitřní.
  • 99:48 - 99:56
    Zvýšil životní úroveň obyvatelstva, současné
    generace, ne až výhledově pro ty budoucí.
  • 99:56 - 99:59
    To se v dějinách naší
    země nikdy nepovedlo.
  • 99:59 - 100:05
    Takže vlastně měl vstoupit do toho překrásného
    bílého domu na Krasnopresnenském nábřeží,
  • 100:05 - 100:10
    sednout si do kanceláře a říci:
    "Sláva Bohu" ...a začala světová krize.
  • 100:13 - 100:21
    Všichni byli vyděšení, nikdo nezažil tak
    velkou krizi světového měřítka.
  • 100:21 - 100:25
    A opět, co udělal Putin?
    Vyšel a prohlásil:
  • 100:26 - 100:32
    Nesu odpovědnost za to,
    že se u nás nebude opakovat rok 1998.
  • 100:32 - 100:34
    Nesu osobní zodpovědnost.
  • 100:34 - 100:40
    Vykasal si rukávy, pracoval dnem i nocí
    a dál nesl svůj úděl.
  • 100:40 - 100:43
    Řešily se osudy desítek tisíc lidí,
  • 100:43 - 100:48
    / ALEXANDR ŽUKOV /
    pokud by nepomohl stát, oni by putovali na ulici a...
  • 100:48 - 100:49
    byli by nezaměstnaní.
  • 100:49 - 100:51
    Kolik zde pracovalo lidí do odstavení?
  • 100:51 - 100:57
    Před těmito událostmi kolem 3000 lidí.
  • 100:57 - 101:01
    - Kolik nyní?
    - Nyní 2345.
  • 101:01 - 101:02
    V pracovním poměru?
  • 101:02 - 101:06
    Ano. A z nich 2/ 3 jsou v nucené dovolené.
  • 101:06 - 101:09
    Byly tam na jednom místě tři akciové společnosti,
  • 101:09 - 101:13
    / OLEG DĚRIPASKA /
    a my jsme se v tom v určitý okamžik natolik zamotali,
  • 101:13 - 101:17
    že jsme nebyli schopni najít řešení,
    které by zabezpečilo fungování podniku.
  • 101:17 - 101:21
    Nějak nevidím vaše podpisy, pojďte sem
    a podepište to, tak prosím...
  • 101:40 - 101:43
    Mám za to, že jste udělali rukojmím
  • 101:46 - 101:51
    svých ambicí, neprofesionalizmu,
    a možná i triviální nenasytnosti,
  • 101:52 - 101:54
    tisíce lidí.
  • 101:57 - 102:00
    To je absolutně nepřijatelné.
  • 102:01 - 102:06
    A ... kde je ona sociální odpovědnost byznysu?
  • 102:07 - 102:09
    Kde je?
  • 102:09 - 102:14
    Chápete, tady vůbec nejde o nějakou urážku,
    je možné o tom dlouho mluvit.
  • 102:15 - 102:21
    Je možné takříkajíc ustrnout
    při řešení nějakých věcí.
  • 102:21 - 102:25
    On chápe, že je poslední člověk, který musí
    udělat nějaké rozhodnutí, nebo něco popostrčit,
  • 102:25 - 102:29
    aby se ty otázky už neprobíraly
    a začaly se přijímat konkrétní kroky.
  • 102:29 - 102:32
    Nyní ohledně administrativy.
  • 102:33 - 102:39
    Nikdo mě nepřesvědčí o tom,
    že vedení oblasti, a dalších úrovní,
  • 102:39 - 102:43
    udělalo vše, co od něho záviselo,
    aby pomohlo lidem.
  • 102:46 - 102:49
    Když jsem řekl, že se chystám sem přijet,
    co jste mi odpověděli?
  • 102:50 - 102:53
    Není třeba, ukážu vám jiný podnik,
    který byl nedávno dokončen.
  • 102:53 - 102:57
    Jistě, jste chlapíci,
    že jste postavili nový podnik.
  • 102:58 - 103:01
    Proč se ale zde všichni rozutekli jako švábi
    těsně před mým příjezdem?
  • 103:01 - 103:04
    Proč zde nebyli dříve lidé,
    schopní přijímat rozhodnutí?
  • 103:04 - 103:08
    Veškeré dluhy na výplatách musí být urovnány.
  • 103:10 - 103:13
    To je 41,242,000 rublů.
  • 103:13 - 103:16
    Termín DNES.
  • 103:18 - 103:20
    Děkuji za pozornost, ať se daří.
  • 103:24 - 103:30
    Během krize, když se začalo propouštět,
    tak podnik spustil takový velký projekt,
  • 103:30 - 103:32
    jako "STAN 5000".
  • 103:32 - 103:36
    Zachránilo to mnoho lidí od nezaměstnanosti.
  • 103:38 - 103:44
    Dnes potrubí, které vyrábíme,
    putuje na složité projekty jako
  • 103:44 - 103:49
    Nord Stream, plynovod "Síla Sibiře",
    na stavbu ponorek.
  • 103:49 - 103:54
    / ANDREJ TIŠKIN /
    To se přirozeně projevuje i na výplatách,
  • 103:54 - 103:59
    za poslední dobu se
    životní úroveň velmi zvýšila.
  • 103:59 - 104:02
    Reálně pozorujeme reálné změny,
  • 104:02 - 104:04
    a co je v Rusku zvykem?
  • 104:04 - 104:08
    Věřit lidem podle skutků a ne podle slov.
  • 104:10 - 104:17
    8. srpna 2008, pokud si vzpomínáte,
    byl to den zahájení olympiády v Pekingu,
  • 104:17 - 104:22
    jsme se spolu ocitli v jedné rezidenci
    a v jedné místnosti, kde byl ubytovaný.
  • 104:22 - 104:24
    Seděli jsme, povídali
    a najednou zazvonil telefon.
  • 104:24 - 104:27
    Řekl jsem: "Vladimire Vladimiroviči, já půjdu."
    Odpověděl: "Ne, zůstaň."
  • 104:27 - 104:33
    Informovali ho o událostech,
    které v tu dobu probíhaly v Osetii.
  • 104:33 - 104:37
    On poslouchal, poslouchal,
    potom zavěsil a byl velmi roztrpčený.
  • 104:37 - 104:38
    Co se stalo?
  • 104:38 - 104:40
    Pomyslel jsem si, že se
    možná stalo něco u něho doma.
  • 104:40 - 104:42
    Nebo něco takového.
    Nikdy jsem ho takhle neviděl.
  • 104:43 - 104:50
    A on řekl: "Představ si, že zaútočili
    na naše mírotvorce a zabili ty a ty vojáky.
  • 104:50 - 104:52
    Co to dělají? Co to dělají?..."
  • 104:52 - 104:59
    Situace se dramatickým způsobem vyvíjela už 17 let.
  • 105:00 - 105:05
    17 let Ruská federace plnila mírotvorné funkce,
  • 105:05 - 105:08
    napomáhala tam k zachování míru a klidu.
  • 105:08 - 105:13
    Bránila zabíjení, které se tam
    odehrávalo už od devadesátých let
  • 105:13 - 105:20
    a snažila se zachovat jednotu Gruzie.
  • 105:20 - 105:27
    Nicméně, po agresi a genocidě,
    kterou rozpoutal režim Saakašviliho,
  • 105:27 - 105:29
    se situace změnila.
  • 105:29 - 105:33
    A naším hlavním úkolem bylo
    zabránit humanitární katastrofě,
  • 105:34 - 105:35
    zachránit lidské životy
  • 105:35 - 105:37
    za které jsme byli odpovědní.
  • 105:37 - 105:48
    Putin se hned rozhodl, že z Pekingu odletí do Osetie.
  • 105:49 - 105:52
    A samozřejmě že šel hned přímo mezi lidi,
  • 105:52 - 105:54
    to je pro něho typické.
  • 105:54 - 105:59
    O všem, co se týkalo vojenských
    záležitostí, ho informovali během letu
  • 105:59 - 106:01
    a on šel tedy hned přímo k lidem.
  • 106:01 - 106:05
    Do uprchlických táborů, do nemocnic, kde leželi ranění.
  • 106:05 - 106:10
    - To je genocida.
    - Správně, to je genocida, když dobíjejí i raněné.
  • 106:10 - 106:18
    Zůstalo mi dítě, jsem v pátém měsíci.
    Ještě se nenarodilo, nevidělo svého otce. Já nevím...
  • 106:18 - 106:22
    Doprovázel ho osobní fotograf a osobní kameraman.
  • 106:22 - 106:28
    Nevím, co je s mým tchánem, který zůstal
    ve vesnici. Je to nemocný stařec.
  • 106:28 - 106:35
    A on tehdy dal dost...dost striktní příkaz,
    aby přestali natáčet,
  • 106:35 - 106:40
    protože žal těch žen byl příliš veliký.
  • 106:40 - 106:43
    A kameraman fakticky, protože byla černočerná tma,
  • 106:43 - 106:51
    tak tím světlem od kamery jenom
    osvětloval cestu, aby nikdo nezakopl.
  • 106:51 - 106:54
    Vaše prezidentství je plné zkoušek.
  • 106:54 - 106:57
    Sotva se s něčím vypořádáte,
    už se valí něco jiného.
  • 106:57 - 107:04
    Čečensko, teroristické útoky, krize, Osetie.
  • 107:04 - 107:08
    A donekonečna se to opakuje.
  • 107:08 - 107:11
    A když už se zdá, že je konec,
    tak je to tu znova a zas.
  • 107:11 - 107:16
    V jakém okamžiku se jako vůdce cítíte nejlépe?
  • 107:16 - 107:23
    Když je válka? Nebo když je mír
    a vykonáváte každodenní náročnou práci?
  • 107:23 - 107:26
    Když jsem byl předsedou vlády,
  • 107:26 - 107:33
    tak se mi ta práce moc líbila.
    Je konkrétní, jasná...no, ani ne tak jasná...
  • 107:33 - 107:41
    je... více soustředěná na konkrétní otázky
  • 107:41 - 107:46
    a hned je vidět zpětná vazba.
    Co jste udělal dobře, co ne,
  • 107:46 - 107:47
    kde jste udělal chybu.
  • 107:47 - 107:52
    Když je ten úkol globálnějšího charakteru,
  • 107:52 - 107:56
    tak výsledek není hned zřejmý.
  • 107:56 - 108:01
    Jaký vlastně bude, jak bude po nějaké době vypadat.
  • 108:01 - 108:06
    Ve skutečnosti nad tím moc nepřemýšlím.
  • 108:06 - 108:08
    Vždycky vycházím z toho, co se děje.
  • 108:08 - 108:12
    Řeším ty úkoly, které přede mnou stojí.
  • 108:12 - 108:21
    / VLADIMIR POTANIN /
    Na začátku roku 2009 jsem byl na jednání u Putina v Soči,
  • 108:21 - 108:24
    když se jednalo o osudu olympijských objektů.
  • 108:24 - 108:27
    Během porady Putin mnohokrát vyzýval k tomu,
  • 108:27 - 108:30
    abychom šetřili penězi z rozpočtu.
  • 108:30 - 108:33
    Že na jednu stranu je potřeba stavět,
    aby to vypadalo hezky, luxusně,
  • 108:33 - 108:37
    a z druhé strany je krize
    a peněz v rozpočtu je málo,
  • 108:37 - 108:38
    je potřeba šetřit.
  • 108:38 - 108:42
    V jednom okamžiku, když už po několikáté
    upozorňoval na potřebu šetřit,
  • 108:42 - 108:44
    tak řekl: "Ty peníze patří lidu."
  • 108:44 - 108:47
    A víte, řekl to tak tiše, bez patosu,
  • 108:47 - 108:53
    hlas se mu zatřásl a bylo vidět,
    jak to osobně prožívá.
  • 108:53 - 108:59
    On je opravdu přesvědčen, že peníze jsou lidí,
    to jest, že je vydělala celá země,
  • 108:59 - 109:02
    a proto se musí utrácet s rozumem.
  • 109:02 - 109:07
    Takové množství služebních cest jako tehdy,
  • 109:07 - 109:14
    do podniků, do závodů jako Rostselmaš,
    Avtovaz nikdy neabsolvoval.
  • 109:14 - 109:20
    Kromě toho, to bylo v létě,
    kdy řádily ty hrozné požáry.
  • 109:20 - 109:27
    A my jsme jezdili skoro obden
    do těch hořících vesnic.
  • 109:27 - 109:31
    Setkávali jsme se s lidmi, kteří byli,
    takový to dělalo dojem,
  • 109:31 - 109:34
    byli schopni roztrhat jakéhokoliv
    vládního představitele,
  • 109:34 - 109:36
    který se tam objeví.
  • 109:36 - 109:41
    Pomozte nám Vladimire Vladimiroviči!
  • 109:41 - 109:44
    Pomozte! / Nižněgorodská oblast /
  • 109:50 - 109:55
    Proč nikdo nic nedělal?!
    Proč jste od všeho dali ruce pryč?!
  • 109:59 - 110:05
    Z těch ruin nic rekonstruovat nebudeme.
    Budeme stavět nové domy.
  • 110:05 - 110:07
    Ať nám to Putin řekne!
  • 110:07 - 110:14
    Tak já vám to říkám. Já vám to říkám.
    Jen malý moment...Malý moment.
  • 110:14 - 110:19
    Takže.....ano.....a za druhé...
  • 110:19 - 110:22
    Chci, aby mě všichni slyšeli, ano?
  • 110:22 - 110:23
    Slyšíte mě dobře?
  • 110:23 - 110:27
    Do zimy budou stát všechny domy.
  • 110:27 - 110:30
    Naše vesnice bude znovu postavena?
    Slibujete nám to?
  • 110:30 - 110:32
    Ano, já vám slibuji, že vaše
    vesnice bude znovu postavena.
  • 110:37 - 110:43
    Tyhle služební cesty,
    zahalené do dýmu a plamenů,
  • 110:43 - 110:46
    z toho premiérského období, to je to,
    co se mi vybavuje jako první.
  • 110:49 - 110:54
    Tehdy to opravdu byla, jak se říká opravdová dřina.
  • 110:54 - 111:01
    Každodenní, prováděná v hloubi země.
    Byla to práce v terénu.
  • 111:01 - 111:07
    Pak si vzpomínám, jak jsme
    jezdili na ta samá místa,
  • 111:07 - 111:10
    jen už tam byly nově postavené domy.
  • 111:10 - 111:15
    Já jsem vás pozvala k sobě do novostavby.
    Pojďte dál.
  • 111:15 - 111:18
    Radiátor je na minimu a je tu teplo.
  • 111:18 - 111:21
    Co se týká plynu, guvernér
    mi řekl: "To nestihneme."
  • 111:21 - 111:23
    - Ale stihli.
    - Stihli. - Ano.
  • 111:23 - 111:29
    / 24. září 2011, sjezd strany Jednotné Rusko /
    S ohledem na nabídku stát v čele stranické kandidátky,
  • 111:29 - 111:31
    vykonávat stranickou práci
  • 111:31 - 111:35
    a v případě úspěchu ve volbách
  • 111:35 - 111:38
    být připraven začít pracovat ve vládě,
  • 111:38 - 111:44
    považuji za správné,
    aby sjezd podpořil kandidaturu
  • 111:44 - 111:48
    předsedy strany Vladimira Putina
    na funkci prezidenta země.
  • 112:08 - 112:14
    Když Medvěděv doporučil
    Putina a Putin Medvěděva,
  • 112:14 - 112:20
    tehdy se všem zdálo, že je to docela,
    jak to říct, povýšené
  • 112:20 - 112:24
    ve vztahu k voličům.
  • 112:24 - 112:27
    Že vlastně neproběhly ani reálné volby.
  • 112:27 - 112:28
    Jsme tu kvůli státu!
  • 112:28 - 112:35
    A ti, kteří v prezidentských volbách nevolili Putina
  • 112:35 - 112:40
    ti přišli na Bolotnoje náměstí
    / "Já jsem vás nevolil" /
  • 112:40 - 112:44
    aby řekli, ano,
    my máme jiný názor.
  • 112:44 - 112:45
    Šel jsem na Bolotnoje,
    abych se na to všechno podíval.
  • 112:45 - 112:51
    Zabrali tribunu, a hned začali určovat,
    koho na ní pustí a koho ne.
  • 112:51 - 112:55
    Potom jsem seděl v baru, tam nedaleko,
    a poslouchal jejich rozhovory,
  • 112:55 - 112:58
    zcela přihlouplé, že oni teď svrhnou vládu v Rusku,
  • 112:58 - 113:01
    že vyhráli, že demonstrují a mně to
    tehdy přišlo strašně směšné.
  • 113:05 - 113:08
    Mluvil jsem o tom s Putinem velmi podrobně.
  • 113:08 - 113:12
    Řekl jsem, že možná půjdu
    na prospekt Sacharova.
  • 113:12 - 113:16
    Nebudu říkat, co mi odpověděl, ale
    přinejmenším žádné zákazy u nás neplatily.
  • 113:16 - 113:24
    Já jsem myslel, že na Sacharovo
    poprvé přijdou ty vrstvy střední třídy,
  • 113:24 - 113:27
    které nikdy před tím neprotestovaly.
  • 113:27 - 113:30
    Je potřeba zorganizovat prostor pro dialog.
  • 113:30 - 113:37
    Jinak bude revoluce. Jinak ztratíme tu
    šanci, kterou dneska máme.
  • 113:37 - 113:43
    Snažil jsem se přimět vládu i Putina
    najít nějakou formu dialogu s lidmi
  • 113:43 - 113:49
    kteří upřímně prožívají situaci v zemi.
  • 113:49 - 113:57
    Ale vzhledem k tomu, že se ti lidé velmi
    promíchali s radikálnějšími strukturami
  • 113:57 - 114:02
    i s nacionalisty...
    Proto jsem později pochopil,
  • 114:02 - 114:09
    že Putin nechce, přesněji řečeno, nevidí
    tam vlastně partnera pro dialog.
  • 114:16 - 114:20
    Podle Putina tenkrát
    ti lidé překročili červenou čáru.
  • 114:26 - 114:29
    Začali bít policisty.
  • 114:32 - 114:36
    Bylo rozhodnuto, že bude probíhat trestní stíhání,
  • 114:36 - 114:42
    a pokud se potvrdí informace, že ten člověk
    udeřil policistu, půjde sedět.
  • 114:43 - 114:46
    A to se taky začalo dít.
  • 114:46 - 114:53
    Hlavní na tom je, že to nejen bylo v souladu
    se zákony Ruské federace,
  • 114:53 - 114:57
    ale také to odpovídalo vnitřnímu Putinovu zákonu.
  • 114:59 - 115:01
    Předehnali rogalo.
  • 115:01 - 115:07
    Předhánějí ho a přibližují se ke křídlu zleva,
    zprava, svrchu.
  • 115:07 - 115:11
    Šikulové. Dobří kluci. Sympaťáci.
  • 115:11 - 115:15
    / ALEXANDR GAMOV /
    Následně oponentka Xenia Sobčak,
  • 115:15 - 115:22
    tak ta vůbec promítla celou tu
    situaci do volební statistiky.
  • 115:22 - 115:24
    Nevím, jestli ji znáte, nebo ne.
  • 115:24 - 115:27
    Tak tedy, 63 procent jeřábů letělo za Putinem,
  • 115:27 - 115:33
    a jak se ukazuje, ostatní dali přednost letu na jih
  • 115:33 - 115:39
    a jenom nevelká část tu zůstala a udělala
    si hnízda na náměstích a bulvárech.
  • 115:39 - 115:42
    Přece jen ne všichni jeřábi se rozletěli za Putinem.
  • 115:42 - 115:45
    Dokonce slyším i potlesk.
  • 115:50 - 115:53
    Skutečně, ne všichni jeřábi letěli hned.
  • 115:53 - 115:55
    Neletěli jen slabí jeřábi.
  • 116:02 - 116:06
    A to jenom na první pokus.
    Na druhý letěli všichni.
  • 116:13 - 116:19
    Pravda...pravda, musím říct a přiznat čestně to,
  • 116:19 - 116:22
    že za to, že všichni jeřábi neletěli hned,
  • 116:22 - 116:28
    nese vinu lídr, pilot
  • 116:28 - 116:32
    Prostě v určitých okamžicích, mám na mysli
    špatné počasí a silný boční vítr,
  • 116:32 - 116:36
    je pilot nucen nabrat rychle výšku a rychlost,
  • 116:36 - 116:38
    jinak se systém může převrátit.
  • 116:40 - 116:43
    Co ještě dodat?
  • 116:43 - 116:47
    Ano, jsou samozřejmě i ptáčci,
    kteří vůbec nelétají v hejnu.
  • 116:47 - 116:50
    Dávají přednost tomu,
    mít hnízdo někde odděleně.
  • 116:50 - 116:55
    Co s tím naděláme?
    To už je jiný problém.
  • 116:55 - 117:01
    I tehdy, když nejsou v hejnu,
    jsou součástí naší populace
  • 117:01 - 117:04
    a musíme se k nim chovat ohleduplně.
  • 117:13 - 117:19
    Byli lidé, ten samý Chodorkovský, Berezovský,
  • 117:19 - 117:24
    kteří ve vztahu k němu zaujali absolutně
    nesmířlivou, agresivní pozici.
  • 117:24 - 117:30
    / Velká tisková konference prezidenta RF /
    Vladimire Vladimiroviči, před rokem jste
    udělil milost Chodorkovskému.
  • 117:31 - 117:34
    On vám tehdy slíbil,
    že nevstoupí do politiky.
  • 117:34 - 117:37
    / ALEXANDR JUNAŠEV /
    Teď promluvil snad i o svých prezidentských ambicích.
  • 117:37 - 117:40
    A v souvislosti s tím mám otázku. Nelitujete....
  • 117:40 - 117:43
    A kde...kde bude kandidovat na prezidenta?
  • 117:43 - 117:46
    Pan Chodorkovský se na mě obrátil s žádostí o milost.
  • 117:46 - 117:48
    V každém případě poslal odpovídající papíry.
  • 117:48 - 117:51
    A údajně neměl v plánu vstoupit do politiky.
  • 117:51 - 117:54
    Ale když jsem rozhodoval o milosti,
  • 117:54 - 118:00
    nevycházel jsem z toho, jestli se může nebo nemůže,
    bude nebo nebude v politice.
  • 118:00 - 118:04
    To je jeho volba. Já jsem se rozhodoval
    z humanitárních pohnutek.
  • 118:04 - 118:08
    Tehdy psal o tom, že má nemocnou matku, těžce.
  • 118:08 - 118:10
    A víte, máma, to je svatá záležitost.
  • 118:10 - 118:13
    A já vám to teď říkám bez jakékoliv ironie.
  • 118:13 - 118:17
    On si odbyl většinu trestu v nápravném zařízení
  • 118:17 - 118:22
    a jaký smysl by mělo tam člověka držet
  • 118:22 - 118:27
    s tím, že se nebude mít možnost rozloučit s matkou.
  • 118:27 - 118:36
    Matka tam samozřejmě sehrála roli,
    protože lidskost je velmi důležitá.
  • 118:36 - 118:41
    Berezovskij se chtěl vrátit do vlasti a mluvil
  • 118:41 - 118:43
    o své lásce k zemi a tak dále.
  • 118:43 - 118:48
    Ano, on píše o tom, že předpokládá,
    že udělal hodně chyb,
  • 118:48 - 118:53
    způsobil škodu. Prosil o odpuštění
    a o možnost vrátit se do vlasti.
  • 118:53 - 118:56
    Byl rozhodnutý dovolit mu vrátit se do země.
  • 118:56 - 119:03
    Putin je dostatečně silný člověk,
    aby odpustil těm,
  • 119:03 - 119:06
    kdo je k němu nesmiřitelný.
  • 119:06 - 119:10
    5. září 2013
  • 119:10 - 119:14
    V noci Barack Obama přeletěl Atlantik,
  • 119:14 - 119:16
    aby přešel k diplomatického útoku.
  • 119:18 - 119:23
    Doufám, že prodiskutujeme situaci v Sýrii.
  • 119:23 - 119:27
    Domnívám se, že bychom měli zaujmout vážný postoj k tomu,
  • 119:27 - 119:31
    že všichni souhlasíme s tím,
    že použití chemických zbraní v Sýrii,
  • 119:31 - 119:36
    to není jen tragédie, ale také
    porušení mezinárodního práva.
  • 119:36 - 119:40
    Ze Stockholmu se Barack Obama vydá do Petrohradu
  • 119:40 - 119:45
    na summit G20, i když jeho osobní schůzka
    s Vladimirem Putinem v jeho rozvrhu není.
  • 119:45 - 119:56
    6. září, Petrohrad
  • 119:56 - 120:01
    Předtím byli rozhodnuti, co se týká Sýrie,
    zaujímat pouze nesouhlasné postoje.
  • 120:01 - 120:05
    Pokud pan Obama nedokáže přesvědčit světové lídry o tom,
  • 120:05 - 120:08
    že odpověď pomocí vojenských prostředků
    je jediné správné řešení,
  • 120:08 - 120:12
    tak přesvědčit Kongres a Američany
    v příštím týdnu během hlavního hlasování,
  • 120:13 - 120:15
    pro něho bude ještě složitější.
  • 120:15 - 120:21
    Několik dní před tím, než mělo být rozhodnuto,
    zda začne bombardování Damašku
  • 120:21 - 120:30
    s cílem svrhnout režim pod záminkou jakoby
    použití chemických zbraní syrskou vládou,
  • 120:30 - 120:32
    neboť důkazy stejně nikdo nikdy nepředložil,
  • 120:32 - 120:38
    předložil Putin na summitu
    "dvacítky" v Petrohradu návrh.
  • 120:38 - 120:41
    Jednoduše prohlásil:
    "Když už vás tak znepokojují chemické zbraně,
  • 120:41 - 120:46
    tak pojďme docílit toho, aby Sýrie podepsala
    konvenci o zákazu chemických zbraní
  • 120:46 - 120:48
    a zavázala se je zlikvidovat.
  • 120:48 - 120:53
    Není potřeba bombardování, pokud mluvíte
    pouze o chemických zbraních a o ničem jiném.
  • 120:53 - 120:57
    My jsme připraveni využít svého vlivu,
  • 120:57 - 121:00
    aby se Sýrie připojila ke konvenci
    o zákazu chemických zbraní
  • 121:00 - 121:05
    a podepsala dohodu o jejich likvidaci
    s příslušnou organizací.
  • 121:06 - 121:11
    Připomínám, že použití síly proti suverénnímu
    státu je možné výlučně případě,
  • 121:11 - 121:17
    pokud se tak děje v sebeobraně a jak je známo,
    Sýrie na Spojené státy neútočí.
  • 121:18 - 121:22
    A za druhé, z rozhodnutí Rady bezpečnosti při OSN.
  • 121:22 - 121:26
    Jak řekla včera jedna z účastnic naší diskuse,
  • 121:26 - 121:30
    ti, kteří jednají opačně,
    se sami staví mimo zákon.
  • 121:31 - 121:37
    Ze začátku prakticky žádný dialog neprobíhal.
    Podali si ruce při ceremonii.
  • 121:37 - 121:42
    Někdo ho nazval chladným, někdo bázlivým, někdo agresivním.
  • 121:42 - 121:46
    A následující ráno, naprosto neplánovaně, došlo ke kontaktu.
  • 121:46 - 121:51
    Všichni účastníci dvacítky tenkrát byli svědky toho,
  • 121:51 - 121:55
    že spolu začali Putin a Obama mluvit.
  • 121:55 - 122:00
    Poté, co tuto besedu započali ve stoje,
  • 122:00 - 122:04
    si sedli do rohu nevelkého sálu.
  • 122:04 - 122:08
    A nejdříve to trvalo několik minut...
  • 122:08 - 122:10
    Ostatní hlavy států zatím stáli a čekali.
  • 122:11 - 122:14
    Potom to trvalo pět minut, deset minut...
  • 122:14 - 122:18
    Oni si přirozeně nevšímali toho, co se děje.
  • 122:20 - 122:25
    Možná, že z hlediska protokolu
    vznikla taková trapná pauza,
  • 122:25 - 122:32
    ale nijak nevadila, protože všechny
    hlavy států pošilhávaly do toho rohu,
  • 122:32 - 122:35
    kde seděli ti dva prezidenti,
  • 122:35 - 122:44
    a bylo cítit naprosté pochopení
    důležitosti této besedy pro celý svět.
  • 122:44 - 122:52
    Samozřejmě, že se Putinovi a Obamovi
    nepodařilo vyřešit syrskou otázku.
  • 122:53 - 123:01
    Ale likvidace zásob chemických zbraní,
    které tenkrát Sýrie měla,
  • 123:01 - 123:04
    proběhla a je dokončena.
  • 123:04 - 123:09
    A kdo ví? Jestli by se tehdy nedomluvili
    na likvidaci chemických zbraní,
  • 123:09 - 123:15
    co by se teď mohlo stát,
    kdyby se dostalo do rukou ISIL.
  • 123:15 - 123:21
    Do rukou těchto lidí, kteří uřezávají hlavy,
    upalují lidi zaživa atd.
  • 123:27 - 123:33
    A on svým partnerům navrhuje domlouvat se
    ne jen na půl kroku dopředu,
  • 123:33 - 123:37
    ne na období dvou, tří let,
  • 123:37 - 123:45
    kdy budou následovat další volby a bude potřeba voličům
    předložit nějaké hlasité, zvučné vítězství,
  • 123:45 - 123:50
    ale kousek dál.
    Podívat se za horizont.
  • 123:50 - 123:56
    Pochopte, v tomto se naši západní
    kolegové od Putina velmi liší.
  • 124:01 - 124:06
    Takže vy předkládáte světu tuto koncepci
    spravedlivého uspořádání
  • 124:06 - 124:09
    a najednou se ukazuje, že svět vás nechce slyšet.
  • 124:09 - 124:12
    O bílé říká, že je černá, o černé, že bílá.
  • 124:12 - 124:16
    Začala být hrozbou ta role,
    kterou Rusko začalo ve světě hrát,
  • 124:17 - 124:24
    kdy se prakticky z mizející velmoci
    najednou změnila ve velkého politického hráče.
  • 124:24 - 124:31
    Když jste se vy, pokud chcete, stal lídrem konzervativní
    části jak evropské, tak i americké společnosti.
  • 124:31 - 124:33
    Vy jste kopnul docela hluboko.
  • 124:33 - 124:37
    Já mám někdy takový pocit, že oni nás mají rádi,
    jen když potřebujeme zaslat humanitární pomoc.
  • 124:38 - 124:43
    Potom je vše v pořádku. To nám posílají brambory.
    A patří jim za to dík, to bez legrace.
  • 124:43 - 124:48
    Mnozí lidé to dělali opravdu upřímně,
    zejména obyčejní občané.
  • 124:48 - 124:54
    Ale tak zvané vládnoucí kruhy,
    politické a ekonomické elity těch zemí...
  • 124:54 - 124:59
    Ty nás mají rádi, pokud jsme chudí žebráci
    a stojíme s nataženou rukou.
  • 124:59 - 125:02
    Jakmile začínáme upozorňovat
    na nějaké své zájmy,
  • 125:02 - 125:05
    tak pociťují jakýsi element
    geopolitického soupeření.
  • 125:05 - 125:07
    A komu by se to líbilo? Vám by se líbilo,
  • 125:07 - 125:13
    kdyby k vám do televize přišel nový člověk,
    odolný, silný, mladý a dobře vychovaný
  • 125:13 - 125:17
    s encyklopedickým vzděláním
    a začal vás pomalu vytěsňovat.
  • 125:17 - 125:20
    Budete se také bránit a začnete s ním bojovat.
  • 125:20 - 125:25
    Víte, v přírodě se to tak děje všude
    a v mezinárodních vztazích je to stejné.
  • 125:25 - 125:33
    Jsem hluboce přesvědčen, že my
    neporušujeme žádná pravidla hry.
  • 125:33 - 125:37
    Když říkám pravidla hry, má na mysli
    především veřejné mezinárodní právo,
  • 125:38 - 125:41
    Chartu Organizace spojených národů
    a vše, co k tomu náleží.
  • 125:41 - 125:45
    To se týká našich vztahů s Ukrajinou.
    To se týká situace na Krymu.
  • 125:45 - 125:51
    To se týká naší pozice, kterou zastáváme
    v dalších světových regionech
  • 125:51 - 125:54
    v souvislosti s bojem
    s mezinárodním terorizmem.
  • 125:54 - 125:58
    To se týká našich problémů
    v oblasti globální bezpečnosti,
  • 125:58 - 126:06
    tím je míněn například náš postoj
    k odstoupení USA od klíčové dohody
  • 126:07 - 126:10
    o omezení systémů protiraketové obrany.
  • 126:10 - 126:14
    Takže, když o tom všem začínáme mluvit,
  • 126:14 - 126:20
    když říkáme, že nás ohrožuje
    třeba rozšíření NATO na východ,
  • 126:20 - 126:24
    přiblížení vojenské infrastruktury
    k našim hranicím,
  • 126:24 - 126:31
    pak ... vzniká přání nám čelit.
  • 126:33 - 126:39
    A k dnes to probíhá v takové
    formě, jakou pozorujeme.
  • 126:39 - 126:41
    Jsou to takzvané sankce.
  • 126:41 - 126:44
    To není nic jiného, myslím,
    že už jsem o tom mluvil v poselství.
  • 126:44 - 126:49
    Není to nic jiného než pokus zdržovat rozvoj Ruska.
  • 126:49 - 126:54
    A takové pokusy můžeme vidět napříč celou ruskou historií.
  • 126:54 - 126:56
    Počínaje už carským obdobím.
  • 126:56 - 127:04
    Tento pokus zabrzdit Rusko,
    to je politika známá už dávno, po staletí.
  • 127:05 - 127:06
    To není nic nového.
  • 127:06 - 127:11
    Ale ani my to nemusíme nijak zvlášť prožívat.
  • 127:35 - 127:39
    Vlajka stoupala vzhůru
    a já jsem hodně nahlas zpívala.
  • 127:39 - 127:41
    Možná jsem až křičela.
  • 127:43 - 127:53
    Protože jsem pod svou vlajkou zvítězila
    a chtělo se mi právě hodně nahlas zpívat
  • 127:53 - 127:54
    a křičet.
  • 127:56 - 128:01
    Když byla olympiáda a v Kyjevě probíhalo,
    to co probíhalo,
  • 128:01 - 128:03
    když se začaly dít ty věci na Ukrajině,
  • 128:03 - 128:06
    když v Kyjevě začala antiputinovská
    ani ne propaganda, ale hysterie
  • 128:06 - 128:10
    že Putin už přišel, Putin zabíjí Majdan,
    Putin střílí naše děti...
  • 128:10 - 128:15
    To všechno se dělo a z maličkostí to začalo
    nabírat celospolečenský a celostátní charakter,
  • 128:16 - 128:20
    přecházelo to do neschopnosti zvládnout
    situaci, a také to chování západních partnerů.
  • 128:20 - 128:24
    A tenhle sval na bílé Putinově čelisti se zachvěl
  • 128:24 - 128:29
    a já jsem najednou pochopil,
    že se rozehraje nějaký nový příběh.
  • 128:29 - 128:35
    Jenom to zachvění, protože nic nebylo vyřčeno, žádné
    pohárky se tentokrát nestavěly na stůl,
  • 128:35 - 128:38
    všechno bylo velmi mírumilovné a klidné.
  • 128:38 - 128:42
    Bylo ale jasné, že se cítil jako
    představitel Ruska jako subjektu,
  • 128:42 - 128:45
    kterého si neváží, o který se otírají
    a snaží se ho ponížit.
  • 128:45 - 128:57
    To je uvědomění si velikosti státnosti země,
    historie země, to je uvědomění si určité mise.
  • 128:57 - 129:00
    Začneš si uvědomovat,
    že tohle je historie.
  • 129:00 - 129:04
    Nejdůležitější pro nás bylo pochopit,
    co chtějí lidé, kteří na Krymu žijí.
  • 129:04 - 129:08
    Co chtějí? Chtějí zůstat na Ukrajině
    nebo chtějí být s Ruskem?
  • 129:08 - 129:14
    A jestli se lidé chtějí vrátit do Ruska
    a nechtějí být pod vládou neonacistů,
  • 129:14 - 129:16
    extrémních nacionalistů a banderovců,
  • 129:16 - 129:19
    tak nemáme právo je opustit.
  • 129:20 - 129:23
    A to je absolutně principiální věc.
  • 129:23 - 129:27
    A to jsem taky tenkrát říkal svým partnerům.
  • 129:27 - 129:32
    Já jsem jim řekl, že pro nás je to životně
    důležitá otázka. Ti lidé.
  • 129:33 - 129:37
    Já nevím, jaké zájmy budete hájit vy,
  • 129:37 - 129:39
    ale my budeme hájit svoje až do konce.
  • 129:39 - 129:41
    A to je mimořádně závažná věc.
  • 129:41 - 129:44
    Ne, protože bychom si chtěli
    něco odkousnout a urvat.
  • 129:44 - 129:50
    Dokonce ani ne proto, že Krym má
    strategický význam v Černém moři.
  • 129:50 - 129:54
    Ale protože je to prvek
    historické spravedlivosti.
  • 129:54 - 129:58
    Domnívám se, že jsme postupovali správně
  • 129:58 - 129:59
    a ničeho nelituji.
  • 130:01 - 130:04
    Přiletěli jsme na Krym v den referenda.
  • 130:04 - 130:06
    / NIKOLAJ RASTORGUJEV /
    Byl to neuvěřitelný pocit.
  • 130:07 - 130:13
    Viděli jsme lidi, jak s celou rodinou jdou
    s balónky, s vlajkami Ruské federace.
  • 130:13 - 130:18
    Děti držely vlaječky a všichni šli k volbám
    se šťastným výrazem na tváři.
  • 130:19 - 130:23
    Viděl jsem, jak střízliví chlapi plakali na náměstí. Střízliví!
  • 130:24 - 130:30
    Od nějakého neuvěřitelného pocitu štěstí,
    že se nakonec vrátili domů.
  • 130:32 - 130:37
    Měli jsme vystoupení, tak najednou za pochodu, a zpívali jsme.
  • 130:49 - 130:53
    Od Krymu až po Jenisej... Oni byli prostě neuvěřitelně šťastní.
  • 130:53 - 130:55
    Všichni, které jsem viděl.
  • 130:58 - 131:11
    Po těžké, dlouhé, únavné plavbě se Krym a
    Sevastopol vracejí do domovského přístavu,
  • 131:11 - 131:16
    k domovským břehům, do přístavu
    trvalého pobytu, do Ruska!
  • 131:16 - 131:22
    Rusko! Rusko! Rusko!
  • 131:21 - 131:26
    / AKŽANA ABDIKARIMOVOVÁ /
    Je super. Je skromný, skvělý. Mně se líbí.
  • 131:26 - 131:31
    Já si myslím, že je samozřejmě přiměřeně
    přísný, ale nicméně si myslím,
  • 131:31 - 131:33
    že když jsi prezident takové země,
  • 131:33 - 131:37
    velké, obrovské, silné, musíš být taky takový,
  • 131:37 - 131:39
    jako ta země, velký a silný.
  • 131:39 - 131:41
    Kolikrát se přitáhneš?
  • 131:41 - 131:42
    - 50x
    - Vážně?
  • 131:45 - 131:47
    To jsou naši lidi.
  • 131:49 - 131:52
    To pokolení, které vyrostlo za Putina,
  • 131:52 - 131:55
    to je většina naší společnosti,
  • 131:55 - 132:02
    která dál povede Rusko dalších 50 let.
  • 132:02 - 132:09
    To je pokolení, které se postupně naučilo
    vyslovovat slovo "patriotismus".
  • 132:09 - 132:14
    To je pokolení, které se naučilo nosit
    oblečení s ruskou vlajkou.
  • 132:14 - 132:16
    A je na to hrdé.
  • 132:17 - 132:20
    To je pokolení, které ví,
  • 132:21 - 132:28
    že v naší zemi to, tamto a tohle je dvakrát
    lepší než kdekoliv na světě.
  • 132:32 - 132:36
    Co bylo před 15 lety, byla
    nedůvěra a zpustošení mysli.
  • 132:36 - 132:41
    / ALEXANDR PETROV /
    Pak naděje a dneska nekonečná víra v to,
  • 132:41 - 132:44
    že správně budujeme nový stát.
  • 132:44 - 132:48
    Nejen, že se za těch 15 let mnohé změnilo,
  • 132:48 - 132:50
    ale my jsme se úplně změnili.
  • 132:50 - 132:52
    Naše společnost je jiná.
  • 132:53 - 133:00
    Vidíme před sebou nové, velké,
    soběstačné Rusko, které se umí bránit.
  • 133:13 - 133:18
    Byl jsem ve Vladimiru a Suzdali
    podívat se po památkách
  • 133:19 - 133:23
    a v jednom ze suzdalských klášterů
  • 133:24 - 133:30
    jsem psal modlitby za zdraví a poznali mě tam.
  • 133:31 - 133:36
    Přišla ke mně Matka představená a říká:
  • 133:36 - 133:42
    "Alexeji Borisoviči, víte, že za poslední rok
  • 133:42 - 133:51
    se velmi zvýšil počet modliteb za zdraví
    prezidenta Ruské federace, Vladimira Putina?"
  • 133:58 - 134:05
    Ona řekla: "Takhle to v té modlitbě za zdraví
    jednoduše napíšou: Prezident Ruské federace."
  • 134:05 - 134:08
    / Poloostrov Athos, Řecko /
  • 134:19 - 134:24
    Vladimir Vladimirovič Putin navštívil
    náš klášter 9. září 2005.
  • 134:24 - 134:28
    / Mnich ZOSIMA, ruský klášter sv.Pantelejmona na Athosu /
    To byla za celou historii Athosu
  • 134:29 - 134:31
    první návštěva hlavního představitele Ruska.
  • 134:31 - 134:36
    Po slavnostním přivítaní
    v hlavním městě Athosu Karyés,
  • 134:36 - 134:39
    se Vladimir Vladimirovič sám posadil za volant
  • 134:39 - 134:45
    rozjel se do kláštera a přímo na výjezdu
    napravo stála athoská mula.
  • 134:46 - 134:50
    / HIERODIAKON JEVSTAFIJ, klášter Simona Petra /
    První projíždělo policejní auto,
  • 134:50 - 134:53
    za ním jsem jel já svým autem
  • 134:53 - 134:58
    a za mnou jel prezident a přímo před ním
  • 134:58 - 135:03
    ta mula z nějakého důvodu vskočila na cestu
  • 135:03 - 135:06
    a běžela přímo uprostřed
    cesty před prezidentem.
  • 135:06 - 135:09
    On se snažil uhnout doleva,
    mula také uhnula doleva.
  • 135:09 - 135:12
    Když napravo, tak ona také napravo.
    Taková situace.
  • 135:12 - 135:16
    Bylo mi jasné, že prezident pochopil,
    že to je něco zvláštního a jel za tím oslem.
  • 135:16 - 135:19
    Můžu vám říct, že tohle se
    na Athosu ještě nestalo,
  • 135:19 - 135:25
    aby mula někde ve vesnici běžela před
    jakýmkoliv dopravním prostředkem
  • 135:25 - 135:29
    a schválně ho nenechala projet jako tahle.
    To se nikdy nestalo.
  • 135:30 - 135:35
    A na zpáteční cestě, když jsme se vraceli,
    projelo nejdřív policejní auto,
  • 135:35 - 135:37
    a potom jsem projel já.
  • 135:37 - 135:42
    Viděli jsme, že osel stojí na tom samém místě
    a dívá se na nás, jakoby na nás čekal.
  • 135:42 - 135:46
    Tak jsme projeli. On nás bez problému
    pustil jako by se nechumelilo.
  • 135:46 - 135:50
    My jsme projeli, zastavili jsme se
    a dívali se, co bude dál.
  • 135:51 - 135:54
    A tu se za zatáčkou objevilo
    auto Vladimira Vladimiroviče
  • 135:54 - 135:58
    a ta mula, jak tam čekala,
    tak najednou vyběhla na cestu,
  • 135:58 - 136:01
    otočila se, to jsme pozorovali já i policie,
  • 136:01 - 136:04
    a začala utíkat na opačnou stranu
  • 136:04 - 136:09
    do kopce do stoupání a stále uprostřed cesty
  • 136:09 - 136:11
    před prezidentovým autem.
  • 136:11 - 136:15
    Když osel ve stoupání patrně únavou zpomalil,
  • 136:15 - 136:18
    také Vladimir Vladimirovič zpomaloval.
  • 136:18 - 136:19
    On ji nepředjel. Mula šla krokem.
  • 136:20 - 136:27
    A už bylo vidět, že se zadýchala, tak k ní
    Vladimir Vladimirovič zleva plynule přijel,
  • 136:27 - 136:30
    srovnal se s ní, to jsme točili z auta,
  • 136:30 - 136:33
    a zastavil se. A ona se taky zastavila.
  • 136:33 - 136:38
    Několik minut, nemohu to říct přesně,
    neměřil jsem to, stáli.
  • 136:38 - 136:40
    Tohle jsme viděli, že se zastavili.
  • 136:41 - 136:43
    Říkám čestně, že si netroufám to soudit.
  • 136:43 - 136:48
    Chci poznamenat jen jedno. Když se to stalo,
    myslím, že to bylo nějaké znamení
  • 136:48 - 136:54
    Matky Boží jako patronky Athosu.
    Bylo to pro prezidenta nějaké znamení.
  • 136:54 - 136:57
    Ale myslím si, že si tu věc nejlépe vyloží sám.
  • 137:02 - 137:07
    Nikdy nechodí na takové akce nepřipravený.
  • 137:07 - 137:13
    A když jde na takové jako je tisková konference,
  • 137:13 - 137:17
    nebo přímá linka, připravuje se mnoho, mnoho dní.
  • 137:21 - 137:26
    Je stoprocentně soustředěný. Stoprocentně.
  • 137:26 - 137:34
    Pokaždé je napjatý. Patrně je to spojeno
    s odhodláním, vnitřním odhodláním.
  • 137:34 - 137:43
    Protože je to o tom, že když mluví takový prezident jako
    je Putin, je cena jeho slova příliš vysoká.
  • 137:43 - 137:44
    / 18. prosince 2014, Velká tisková konference prezidenta RF /
  • 137:52 - 138:01
    Vladimire Vladimiroviči, to se teď děje s naší ekonomikou,
    to je odplata za Krym? Možná je čas to čestně přiznat.
  • 138:01 - 138:13
    Ne, to není odplata za Krym. To je odplata, nebo
    přesněji daň, za naše přirozené přání
  • 138:13 - 138:18
    zachovat sebe sama jako národ,
    jako civilizaci, jako stát.
  • 138:18 - 138:28
    Já jsem na tzv. Valdajském klubu uváděl příklad
    a zmínil jsem náš nejvíce uznávaný symbol,
  • 138:29 - 138:32
    medvěda, který ochraňuje svou tajgu.
  • 138:32 - 138:36
    Víte, v čem to spočívá? Když budeme
    pokračovat v těchto analogiích,
  • 138:36 - 138:42
    mně samého někdy napadá, možná by
    měl náš méďa klidně sedět,
  • 138:42 - 138:49
    nenahánět divočáky po tajze
    živit se jenom jahůdkami, medem...
  • 138:49 - 138:52
    Možná by ho nechali na pokoji.
    NENECHAJÍ!
  • 138:53 - 138:56
    Protože se vždycky budou
    snažit ho přivázat na řetěz,
  • 138:56 - 138:59
    a jakmile se jim to podaří,
    přivázat ho na řetěz,
  • 138:59 - 139:03
    vyrvou i zuby, i drápy.
  • 139:03 - 139:07
    A poté, co mu vyrvou zuby a drápy,
  • 139:07 - 139:09
    toho méďu vůbec
    nebudou potřebovat,
  • 139:09 - 139:11
    udělají z něj vycpávku a konec.
  • 139:12 - 139:17
    Problém není v Krymu. Problém je v tom,
    že bráníme svou samostatnost, svou suverenitu
  • 139:17 - 139:19
    a právo na existenci.
  • 139:19 - 139:21
    Tohle si musíme všichni uvědomit.
  • 139:21 - 139:25
    Když to začalo s Krymem, a když se
    objevil takový duch patriotismu,
  • 139:25 - 139:28
    najednou se ukázalo,
    že máme armádu.
  • 139:28 - 139:32
    Najednou se ukázalo,
    že máme zbrojní průmysl.
  • 139:32 - 139:38
    Najednou se ukázalo, že bez ohledu na všechna vyjádření
    včetně těch od liberálních úředníků z vašeho týmu,
  • 139:38 - 139:40
    že není potřeba utrácet peníze na obranu,
  • 139:40 - 139:44
    se nějak zpoza rohu, nenápadně
    zformoval zbrojní průmysl,
  • 139:44 - 139:46
    na který můžeme být opět hrdí.
  • 139:47 - 139:49
    Kdybychom neměli zbrojní průmysl a armádu,
  • 139:50 - 139:55
    nemohli bychom předejít všem problémům
    spojeným s bojem proti mezinárodnímu terorismu.
  • 139:55 - 139:57
    Dokonce i v těch nejtěžších časech,
  • 139:58 - 140:00
    z pohledu ekonomiky na začátku nového tisíciletí,
  • 140:00 - 140:04
    jsme nejenom armádu dali dohromady...
  • 140:04 - 140:09
    Já už jsem o tom mluvil, tehdy jsem
    při celkovém počtu 1 300 000 lidí,
  • 140:09 - 140:12
    dal s námahou dohromady 50 000.
  • 140:12 - 140:19
    Dotáhnul jsem armádu z Dálného Východu,
    námořní pěchotu od severní flotily.
  • 140:19 - 140:22
    Dali jsme dohromady
    50 000 bojeschopných jedinců.
  • 140:22 - 140:24
    Ale teď je to úplně jiný příběh.
  • 140:24 - 140:31
    Předtím byl materiální stav
    ozbrojených sil prostě k pláči.
  • 140:31 - 140:34
    I morální i materiální.
  • 140:34 - 140:39
    Víte, v této souvislosti bych chtěl, jak se
    v takových případech říká, využít situace
  • 140:39 - 140:44
    a ještě jednou poděkovat
    všem našim vojákům,
  • 140:44 - 140:46
    kteří v tu pro naši zemi velmi těžkou dobu,
  • 140:46 - 140:50
    nesli na svých ramenou tíhu,
    v podmínkách nedostatečného financování
  • 140:50 - 140:55
    a já bych řekl, ponižujícího
    stavu ozbrojených sil
  • 140:55 - 140:59
    přesto zachránili zemi.
    Hluboce se před nimi klaním.
  • 141:01 - 141:07
    / SERGEJ IVANOV /
    Proslulá 6. rota, 76. letecké výsadkářské divize.
  • 141:07 - 141:13
    V roce 2000, to byla stovka našich
    výsadkářů proti 1000-1200 mužů.
  • 141:15 - 141:18
    Tehdy byly v Čečensku takovéhle bandy.
  • 141:18 - 141:21
    Boj to byl absolutně nerovný.
  • 141:21 - 141:26
    / LIDIA JEVTUCHINA, matka Hrdiny Ruska,
    pplk. Marka Jevtuchina /
  • 141:26 - 141:34
    Můj syn byl velitel a kluci říkali,
    že slyšeli všechny rozhovory.
  • 141:35 - 141:44
    Jeho poslední slova byla:
    "Navedu palbu na sebe. Sbohem, chlapi."
  • 141:48 - 141:51
    Jejich boj trval skoro celý den
  • 141:51 - 141:58
    a skončil tak, že z 90 kluků zůstalo na živu 6.
  • 142:01 - 142:06
    A 84 jich padlo.
  • 142:06 - 142:08
    / 14. dubna 2001, Kóta 776, Čečensko /
  • 142:10 - 142:15
    My jsme se rozhodli i prezident
    se rozhodl to místo navštívit.
  • 142:15 - 142:17
    Tehdy jsme tu oblast neměli pod kontrolou.
  • 142:17 - 142:20
    Když odlétal prezident, byl ještě klid.
  • 142:21 - 142:24
    / NIKOLAJ PATRUŠČEV /
    Ale když opouštěl to místo,
  • 142:24 - 142:28
    speciální složky už se k té kótě vydali.
  • 142:28 - 142:36
    Není to vaše vina, že se země ocitla v tom stavu,
    ve kterém se teď nachází.
  • 142:37 - 142:44
    Ale máme štěstí v tom, že existují lidé,
    objevili se lidé,
  • 142:46 - 142:53
    které jste vychovali, se kterými jste žili,
    kteří zabránili dalšímu rozpadu země.
  • 142:59 - 143:02
    Stejně by to musel někdo udělat.
  • 143:02 - 143:09
    Po desátém výročí jsem všechny obvolala,
    našla jsem všechny adresy.
  • 143:11 - 143:15
    Zjistila jsem u všech, kdo má jaké problémy,
  • 143:15 - 143:18
    co kdo potřebuje.
  • 143:18 - 143:22
    Byla z toho takováhle složka dokumentů.
  • 143:22 - 143:25
    Za 10 dní mi volali.
  • 143:26 - 143:29
    Ta složka se dostala k Vladimirovi Vladimiroviči.
  • 143:29 - 143:31
    Prý, chce se s vámi setkat.
  • 143:32 - 143:39
    A každý guvernér osobně navštívil každou rodinu,
    zjistil, jaké mají problémy,
  • 143:39 - 143:48
    aby do té schůzky, kterou jsme měli
    dohodnutou s prezidentem,
  • 143:48 - 143:50
    bylo všechno hotovo.
  • 143:50 - 143:59
    Víte, zdá se mi, že vztah k těm rodičům,
    kteří ztratili své děti,
  • 143:59 - 144:02
    všechny naše děti přece přísahali,
  • 144:02 - 144:05
    takže věděli, jak to může dopadnout.
  • 144:05 - 144:12
    Podle mého názoru, byl ten proslulý
    boj už v mnohém přelomový,
  • 144:12 - 144:19
    co se týká čečenské kampaně, protože
    militanti-teroristé, kteří proti nám bojovali...
  • 144:19 - 144:23
    Myslím, že po tom boji pochopili,
  • 144:23 - 144:29
    že zlomit bojového ducha
    a vůli naší armády se jim už nepodaří.
  • 144:35 - 144:40
    Dnešní armáda, to je zcela něco
    jiného než před 15 lety.
  • 144:40 - 144:47
    Když prezident dá nečekaně rozkaz
    zkontrolovat Východní vojenský okruh,
  • 144:47 - 144:56
    tak během několika hodin postavíme
    na nohy tak 156 000 lidí.
  • 144:56 - 145:03
    To jsou tisíce jednotek obrněné techniky,
    stovky letadel a lodí.
  • 145:03 - 145:06
    Naše cvičení jsou několikanásobně větší.
  • 145:08 - 145:11
    Jedním slovem mohu říct: střela vyletěla.
  • 145:13 - 145:16
    Armáda se začala cítit jako armáda.
  • 145:16 - 145:19
    Důstojníci si sami sebe začali vážit.
  • 145:19 - 145:25
    Služba na kontrakt se stala zajímavou a prestižní.
  • 145:25 - 145:30
    Pokud by nebyla armáda, silná armáda,
    všechno ostatní by už možná ani nebylo potřeba.
  • 145:30 - 145:33
    To by pak už nebyla naše země.
  • 145:34 - 145:36
    Momenty absolutního štěstí?
  • 145:36 - 145:39
    Och, to je pro mě těžké říci.
  • 145:39 - 145:52
    Mohu říct, že v celku se to podařilo, a všechno pohromadě
    to může vyvolávat víceméně pocit uspokojení.
  • 145:52 - 145:56
    Když si uvědomíte, kde jsme byli a co jsme dokázali.
  • 145:56 - 146:02
    Začneme státem. Přece jen zemi jsme zachovali,
    HDP zdvojnásobili.
  • 146:02 - 146:08
    Výdaje federálního rozpočtu ve srovnání s rokem 1999
  • 146:08 - 146:13
    k roku 2014 vzrostly 22x.
  • 146:13 - 146:17
    Reálný příjem obyvatelstva je trojnásobný.
  • 146:17 - 146:22
    Množství lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby,
  • 146:22 - 146:24
    bylo to téměř 42 000 000 lidí.
  • 146:24 - 146:32
    A teď máme téměř trojnásobně, 2,8x
    méně lidí žijících pod hranicí chudoby.
  • 146:32 - 146:39
    Všechno to v souhrnu nám dalo
    možnost vyřešit ještě jeden úkol.
  • 146:39 - 146:52
    Podívejte se, v roce 1999 a v roce 2000 byl přirozený
    úbytek obyvatelstva 929 000 lidí, mám ten pocit.
  • 146:52 - 146:55
    To jest skoro milión.
  • 146:55 - 146:59
    Umíralo o milión více lidí, než se rodilo.
  • 146:59 - 147:03
    A jestli bychom v Rusku ztráceli ročně milión lidí,
  • 147:03 - 147:05
    to by prostě byla katastrofa.
  • 147:05 - 147:08
    Rusko by postupně přestalo existovat.
  • 147:08 - 147:15
    My jsme nejenom stabilizovali, nejenom změnili trend,
    ale už dva roky za sebou máme přirozený přírůstek.
  • 147:15 - 147:17
    V což už nikdo nevěřil.
  • 147:17 - 147:24
    To není jen díky programu mateřskému kapitálu
    a jiným systémům podpory mateřství a dětství.
  • 147:24 - 147:28
    To je díky celkové situaci. Opakuji,
    která přináší větší důvěra lidí v to,
  • 147:28 - 147:32
    že mohou rodit děti, vychovávat je,
    nechat je vyrůstat a tak dále.
  • 147:32 - 147:37
    A to je ve skutečnosti takový multiplikátor
  • 147:37 - 147:40
    toho, co bylo uděláno.
  • 147:40 - 147:46
    To všechno dohromady, když o tom přemýšlíte,
  • 147:46 - 147:50
    když to analyzujete, tak to samozřejmě
    ani nemůže nepřinášet uspokojení.
  • 147:51 - 148:00
    / Severní Osetie /
    Pro obyvatele severo-osetské obce Nogir bylo otevření
    nového sportovního areálu opravdovým svátkem.
  • 148:00 - 148:05
    / Sachalin /
    Plošina se nachází 130 metrů nad
    hladinou moře. To je jako dvě Spaské věže.
  • 148:05 - 148:09
    Rozlohou je o trošku větší než standardní fotbalové hřiště.
  • 148:09 - 148:14
    / Moskva /
    Specialisté s dlouholetou praxí říkají:
    "Centrum s takovým zařízením není nikde v Evropě."
  • 148:14 - 148:20
    / Krasnojarský kraj /
    Nová hydroelektrárna na Angaru je
    nejmodernější v ruské hydroenergetice.
  • 148:20 - 148:22
    Přitom veškeré vybavení je domácí výroby.
  • 148:22 - 148:28
    / Ostrov Ruskij /
    Od dnešního dne ostrov Ruskij nenazývají jinak,
    než studentským hlavním městem Dálného Východu.
  • 148:28 - 148:37
    / Jamal /
    Z tohoto místa začíná Severní proud.
    Odsud začíná dlouhá cesta ruského plynu na Západ.
  • 148:37 - 148:40
    / Soči /
    Rusko v olympijském Soči
  • 148:40 - 148:46
    na olympijské dráze vítá Formuli 1.
    Poprvé legendární závod probíhá v Rusku.
  • 148:46 - 148:49
    Dnes jsou tady všichni
    nejlepší závodníci planety.
  • 148:49 - 148:57
    / PATRIARCHA KIRILL /
    Církev má svou představu a tom, jaká by měla být vláda.
  • 148:57 - 149:04
    Přitom ta představa není dána
    ani mými předchůdci, ani mnou.
  • 149:04 - 149:08
    Ta existuje po celou historii církve.
  • 149:08 - 149:15
    Církev spojuje moc,
    a zvláště vyšší představitele moci,
  • 149:15 - 149:24
    s nezbytnou potřebou plného odevzdání sebe sama
    službě té věci, pro kterou byli vybráni.
  • 149:24 - 149:28
    Nejde říct, že ten člověk pracuje jako prezident.
  • 149:28 - 149:32
    On slouží své zemi ve funkci prezidenta.
  • 149:32 - 149:35
    Já myslím, že tím je řečeno vše.
  • 149:41 - 149:44
    Vladimire Vladimiroviči, 15 let prezidentství.
  • 149:45 - 149:48
    Čeho se musí vzdát člověk,
    který se stane prezidentem?
  • 149:52 - 149:58
    Takového normálního běžného života.
  • 149:58 - 150:00
    To je nevyhnutelné.
  • 150:01 - 150:04
    Není možné žít tak
    jako žije normální člověk.
  • 150:04 - 150:08
    Nemůžete jít do kina,
    nemůžete jít jen tak do divadla,
  • 150:08 - 150:10
    nemůžete chodit po obchodech.
  • 150:11 - 150:14
    Ale také to nepostrádá určitý smysl a radost.
  • 150:14 - 150:27
    Ale to nejsou velké ztráty ve srovnání s tím,
    co osud a národ dávají těm lidem,
  • 150:27 - 150:29
    kteří se ocitnou na mém místě.
  • 150:32 - 150:36
    Přinést maximální vklad, udělat vše,
    co závisí na mně či na nás,
  • 150:36 - 150:40
    kteří pracujeme v takových funkcích,
  • 150:40 - 150:43
    pro svou zemi a pro svůj národ,
    to vynahrazuje úplně všechno.
Title:
"Президент". Фильм Владимира Соловьева
Description:

"Президент". Фильм Владимира Соловьева
Эфир от 26 апреля 2015
Режиссёр: Саида Медведева
Авторы сценария: Михаил Черваков, Татьяна Саломадина

Фильм-интервью приурочен к 15-летию пребывания у власти Владимира Путина.

Картина охватывает период с августа 1999 года до сегодняшних дней и повествует о пути, который страна вместе с Президентом прошла за последние 15 лет.
Владимир Путин вспоминает о самых драматических моментах современной российской истории – войне в Чечне, гибели экипажа подводной лодки "Курск", теракте на Дубровке, Крыме…
Рассказ самого Президента, интервью с представителями политических и бизнес-элит страны, документальная хроника, уникальная съемка личных операторов Владимира Путина воссоздают и раскрывают подробности минувшего времени, повествуя о том, как менялось отношение к России и ее лидеру в стране и мире.
Экономические кризисы 2008 и 2014 года, Олимпиада в Сочи, формирование оппозиции, Болотная площадь и проспект Сахарова, Майдан…
Отвечая на вопросы Владимира Соловьева, Владимир Путин рассказывает о поворотных моментах большой политики, которые решали судьбу мира, и о том, куда Президент ведет Россию сегодня.

Будьте в курсе самых актуальных новостей!
Подписывайтесь на офиц. канал Россия24: http://bit.ly/subscribeRussia24TV

Вести недели с Д.Киселёвым - http://bit.ly/VestiNedeli2015
Вести в субботу - http://bit.ly/VestiSubbota2015
Большие вести в 20:00 - http://bit.ly/Vesti20-00-2015
Воскресный вечер с В.Соловьёвым: http://bit.ly/VoskresnyVecher
Специальный корреспондент - http://bit.ly/SpecKor
Последние новости - http://bit.ly/LastNews1
АвтоВести - http://bit.ly/AvtoVesti
Интервью - http://bit.ly/InterviewPL
Реплика - http://bit.ly/Replika2015
Авторские передачи Н.Михалкова - http://bit.ly/Besogon
Россия и мир в цифрах - http://bit.ly/Grafiki
Hi-Tech - http://bit.ly/Hi-TecH
Вести.net - http://bit.ly/Vesti-net
Наука - http://bit.ly/NaukaNovosti
Документальные фильмы - http://bit.ly/DocumentalFilms
Познавательные фильмы - http://bit.ly/EducationalFilm

"Президент". Фильм Владимира Соловьева
https://www.youtube.com/watch?v=HyNcbVuDJyA
more » « less
Video Language:
Russian
Team:
Captions Requested

Czech subtitles

Revisions Compare revisions

Our website uses cookies for analysis purposes.