Předávkování: Příští finanční krize

US announce deal to lift debt limit

To see more go to http://www.youtube.com/user/journeymanpictures

Follow us on Facebook (http://goo.gl/YRw42) or Twitter (http://www.twitter.com/journeymanvod)

With the US raising their debt ceiling, are we in a global bail-out bubble that will eventually burst? This doc offers a fresh insight into the greatest economic crisis of our age: the one still awaiting us.

The financial storm that has rocked the world began brewing in the US when congress pushed the idea of home ownership for all, propping up those who couldn't make the down payments. When it all went wrong the government promised the biggest financial stimulus packages in history and gargantuan bailouts. But what crazed logic is that: propping up debt with more debt? "They're giving alcohol to a drunk: it just sets him up for a bigger hangover."

July 2010

/ Federální rezervní systém snížil svou hlavní úrokovou sazbu na nejnižší úroveň ... /

/ Krize nastane ... /

/ Největší fiskální stimuly, jaké jsme kdy zažili ... /

/ Jsme uprostřed vážné finanční krize

a federální vláda reaguje rozhodnými kroky ... /

Vzali jste si velký úvěr na bydlení?

Nebo jste dali své úspory do akcií, podílových fondů a dluhopisů?

Pokud ne, můžete si odpočinout.

Ale každý z nás, kdo tak učinil, žije na půjčený čas.

Toto je příběh o největší finanční krizi naší doby.

Té, která je teprve na cestě.

Utratili stovky miliard dolarů, aby prokázaly, že něco dělají,

ale nenaplánovali to tak správně a efektivně, jak by měly.

Když se začnou ztrácet peníze, "Hej! Musíme se vrátit do hry."

"Musíme vhodit hrací kostky znovu. Hej! Vytvořme další bublinu."

"Myslíte si, že dot-com bublina byla příliš velká? Máme pro vás větší ..."

No, problém je, že krizi vlastně nikdy nevyliečili.

Prostě jen dávají alkohol opilci.

To mu nepomůže vystřízlivět, pouze ho to dovede, víte, k ještě větší opici.

A to je vše, co jsme udělali, a vše, co se snažíme dělat.

A tedy vím, že v jednom okamžiku prostě zabijete pacienta.

V určitém okamžiku už nemůžete pít více.

Je to prostě konec. Dostanete se na konec svých schopností.

A to je právě to, kde teď jsme ...

Kongres jim chtěl věřit.

Kongres chtěl zdůvodnění na záchranu automobilek

a vláda jim jen řekla:

"Ah, dobře, já to opravdu nedělám proto, že chci hlasy automobilek."

"A dám jim obrovské množství peněz."

"Dělám to ve skutečnosti pro americkou ekonomiku."

Takže, jedná se o řešení problému.

To je důvod, proč máme tento problém v první řadě.

Jedná se o nebezpečí v ochraně investorů a spotřebitelů

před následky svých rozhodnutí.

Předávkování:Následující finanční krize

Můžeme to udělat. Ale musíme to udělat hned,

protože hodiny tikají a čas nepracuje v náš prospěch.

Vím, že mnozí Američané mají nyní otázky.

Jak jsme dosáhli tento bod v naší ekonomice

a co to znamená pro vaši finanční budoucnost?

Jsou to dobré otázky, které si zaslouží jasné odpovědi.

Strhli symboly ... finanční symboly Ameriky.

Dvě věže světového obchodu.

/ Dnes jsme se dožili národní tragédie. /

/ Dvě letadla narazily do Světového obchodního centra. /

Celá moje stará společnost, kde jsem pracoval,

celé společnosti už není.

Příběh o velké finanční krizi

začíná stejně jako mnoho příběhů naší doby.

Ve Spojených státech 11. září 2001,

teroristé přesně věděli, co dělají.

Udeřili na hlavní symbol globální ekonomiky.

A udělali to v době, kdy se už USA propadali do recese

po prasknutí dot-com bubliny.

/ Předseda amerického Federálního rezervního systému (FED) /
I přes tragickým událostem z 11. září

základy naší svobodné společnosti zůstávají na dobré úrovni

a jsem si jistý, že se obnovíme a budeme prosperovat tak, jako v minulosti.

Na jaře roku 2001 FED začal snižovat úrokové sazby

a teď to snižování sazeb pokračovalo,

aby se uchránili problémové společnosti a aby se nezaměstnanost udržela nízká.

V průběhu roku 2001 byla úroková sazba snížena z 6,5% na 1,75%.

V roce 2003 byla snížena až na 1% a na této úrovni zůstala po celý rok.

Předpovídání paniky '08, ekonomického "9/11",

a současné ekonomické krize, ve které stále jsme,

bylo pravděpodobně jedním z nejlehčích prognóz, jaké jsme kdy udělali

během 30 let našeho předpovídání vývoje.

Bylo to velmi jednoduché.

Gerald Celente žije v Kingstonu, městě několik kilometrů severně od New Yorku.

Je to jeden z nejlepších trend-analytiků ve Spojených státech.

Je nazýván moderním Nostrdamem.

Nepředpovídal pouze současnou krizi,

předpověděl i dot-com bublinu a zhroucení akciového trhu v roce 1987.

Ihned po 9/11, prezident Spojených států George W. Bush

řekl lidem, aby byli dobrými Američany, šli ven a nakupovali.

Ale jak to jdou dělat? Jste v recesi.

FED přichází na pomoc.

Ve svých pamětech předseda FEDu Alan Greenspan píše,

že ví, že nízké úrokové sazby by mohly způsobit bubliny.

/ Přichází párty. /

Centrální banky tradičně odstraní "punčovou číši"

a párty skončí.

Úroková sazba nemůže zůstat nízká příliš dlouho

nebo lidé budou dělat věci, které budou později litovat.

/ Toto je párty, která se prostě musí zvrtnout správným směrem ... /

/ No, cílem párty je, abychom se společně bavili,

a úspěšná párty potřebuje plánování a dovednosti ... /

Greenspan tvrdí, že FED by punčovou číši nikdy neodstranil,

ale raději by ji naopak doplňoval, kdyby párty začala ochabovat.

A pokud by všechno šlo špatně, FED by uklidil nepořádek

a směřoval by k opici.

Bankám i spekulantům se to líbilo.

Teď už mohli riskovat mnohem víc než kdykoliv předtím.

Pokud byli úspěšní, mohli inkasovat zisk.

A pokud štěstí neměli, Greenspan by je zachránil.

/ Támhle je máma. /

/ Půjdu plačící domů a ona mi dá pokaždé bonbón. /

Když uvidíte akciový trh padat a prasknout realitní bublinu,

všechno falešné bohatství se odpaří

a vše z toho, co zůstane, jsou dluhy nahromaděné pro cizince ...

Peter Schiff je další analytik, který byl ostře zesměšňován,

když uprostřed boomu předpověděl krizi americké ekonomiky.

Šli jsme do bezprecedentního globálního flámu.

Američtí občané si na nákupy půjčovaly a utrácely biliony dolarů

a to je důvod, proč jsme v tak velkých problémech.

Bylo to proto, že jsme se opili z tohoto "FED-alkoholu".

FED ALKOHOL

Ve světě, který byl náhle nejistý se zemí pod útokem,

nic se nebralo bezpečnější, než investice do svého domu.

V americkém snu.

Věřím v americký sen.

Věřím, že existuje něco jako americký sen.

Vlastnit dům je součástí tohoto snu.

Je to prostě tak. Právě tady v Americe, pokud vlastníte svůj vlastní dům,

uskutečňujete americký sen.

Vernon Smith získal Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2002.

Získal ho za svůj výzkum v experimentální ekonomii.

Ve svých pokusech testuje ekonomické teorie.

Smith je expert na bubliny.

Pokud si můžete koupit dům téměř za nic,

pak to jde dobře, pokud ceny nadále stoupají.

Pokud jdou dolů, máte motivaci jít od toho pryč

a přenechat to bance.

Nízké úrokové sazby způsobily bublinu bydlení.

Levné úvěry motivovali lidi nakupovat více a větší domy.

Ceny realit začaly růst o 10% ročně.

Příliš mnoho lidí si vzalo druhou hypotéku na svůj starý dům, kvůli financování spotřeby.

Chcete jet na dovolenou, koupit nějaké nové oblečení?

Co tak vzít si navýšení na váš dům?

Nemáte peníze?

Slyšeli jste o domácích kapitálových půjčkách? Je to pro vás.

Využijme váš dům jako spořící prasátko.

Banky poskytly úvěry téměř každému.

Proč byste potřebovat slušný příjem ke koupi domu,

pokud se vám dá zbohatnout, jen pokud v něm žijete?

Trh ještě razil termín NINA úvěrů.

Žádný příjem?

Žádný majetek?

Žádný problém!

Dostanete úvěr, tak či tak.

Legislativa agresivnější tlačila věřitelů

půjčovat lidem se skromnými prostředky, lidem, jejichž příjmy

byly 80% průměrného příjmu nebo menší.

Politici to vyzývali dělat.

Po dlouhou dobu levičáci i pravičáci povzbuzovali lidi k vlastnictví domu.

Tak si vytvořili odpočty, dotace a pojištění.

A vytvořil dvě velké hypoteční finanční společnosti.

Fannie Mae a Freddie Mac.

Jejich úkolem bylo využít tisíce miliard dolarů

na pojištění úvěrů pro lidi, kteří je nemohli dostat na volném trhu.

Byly podporovány státem.

Vlastníků měli soukromých, ale byly vytvořeny Kongresem

a jejich transakce byly garantované vládou.

/ Bývalý hlavní ekonom Freddie Mac / Takže, jsou to hlavně Fannie Mae a Freddie Mac

vládou podporované podniky

a co to znamená je, ehm, jsou soukromé, nyní možná ne. Ale jsou to soukromé firmy,

které mají od vlády zvláštní výhody.

A co se týče podporovaných vládou podniků

které jsou hlavním tématem, o které se mluví

je to ve smyslu, že jsou garantované vládou.

/ 17. června 2002 / Zaprvé vládou podporované společnosti,

které pomohly vytvořit náš hypoteční systém,

představil jsem dvě z hlavních,

Fannie Mae a Freddie Mac,

i jako Federální úvěrové banky na bydlení,

zvýší svůj závazek k menšinovým trhem

o více než 440 miliard dolarů.

V posledním desetiletí, Fannie Mae a Freddie Mac dotovaly

více než 200 miliony dolarů politiků ve Washingtonu.

Podniky podporovali vládu.

Zeptal jsem se bývalého hlavního ekonoma Freddie Mac,

co dostali za své peníze.

Nevím.

Chci říct, že ... to je těžší otázka, ehm,

měli docela dobré výhody, ehm,

oni, oni ... byly regulovány rozmanitým způsobem.

V mnoha ohledech nebyla regulační struktura tak špatná,

ale toto byl případ, kdy regulační struktura byla kompromisem.

Nebylo to ministerstvo financí, nebyl to ani Bílý dům,

bylo to ... někde mezi.

Byl to obrovský morální hazard

pokrytý vládou na hypotečním trhu.

Když vláda prostřednictvím Fannie a Freddie

začala garantovat hypotéky, pak už věřitelé neměli obavy,

jak dostanou své peníze zpět, protože vláda řekla:

"Ručíme za to."

A to je důvod, proč jsem navrhoval a vyzýval Kongres

plně financovat American Dream Down Payment Fund.

Bude používat peníze, ehm, peníze daňových poplatníků pomoci

kvalifikovaným, nízkopříjmovým kupujícím složit zálohu.

No, chamtivost musí být v rovnováze s jistou dávkou strachu,

ao tom byly všechny ty pravidla platebních operací. A pravidla odpisů (amortizace dluhu).

Je to o zabezpečení, aby lidé unesli, jak říkáte, chamtivost

z očekávání, že se stali bohatými díky nákupům domů

a jejich prodeje za vyšší cenu.

A to je důležité. Pokud jedna z překážek vlastnění domu

je neschopnost udělat zálohu,

a pokud je jedním z cílů je zvýšit vlastnictví domů,

má smysl pomáhat lidem platit tyto zálohy.

Toto je problém. Morální hazard.

Do nákupčích domů jsme vložili morální hazard.

Jakmile si řeknete, že je možné koupit domy bez zálohy,

najednou tu není žádné riziko dlužníka.

Je mu jedno, jestli to nebude moci splatit,

protože pokud ceny domu stále stoupají, on vydělává peníze.

Pokud přestanou jít nahoru, banka ztrácí peníze.

Víte, v našem bankovním systému máme morální rizika.

Americká vláda garantuje všechny bankovní vklady.

No, co to znamená?

To znamená, že vkladatelů nezajímá, co banky

dělají s penězi poté, co je v nich uloženy.

Protože vědí, že stát to garantuje.

A federální vláda samozřejmě musí hrát důležitou roli.

A budeme, myslím ... když to navrhuji, myslím to vážně.

Proč to dělají?

Proč nemůžeme nechat hypotéky, aby byly financovány v soukromém sektoru?

Důvodem je skutečnost, že soukromý sektor nebude financovat

tyto šílené hypotéky a ceny nemovitostí by musely klesnout

na úroveň, kterou si lidé mohou skutečně dovolit.

Jak můžete podpořit vlastnictví domu, když si lidé dům nemohou dovolit?

Velké banky se odvážili dělat rizikovější půjčky,

protože začali dělat přebalovací úvěry

a prodávat je ostatním jako cenné papíry.

Prodávali je ostatním,

pro Fannie Mae a Freddie Mac,

a prodávali je do Norska, Německa a Číny.

Pokud by půjčky nevyšly,

někdo jiný by skončil s "horkým bramborem".

Myslím, že to přišlo trochu dříve. Co chcete dělat?

Cokoliv, jen ne kontrolu tohoto chrámu kapitalismu.

Oh, Nick.

Podívejte se na ně, oči jim vykukují z hlav.

Slintají nad věcmi, které jim berou práci.

Nick, nenechte se znechutit.

Moje rodina si myslí, že Amerika je fantastická krajina

a já nechci, abyste jim to zkazili.

Já vím.

Každý chtěl kupoval,

protože ratingové agentury, které hodnotí cenné papíry.

dali hypotečním dluhopisům nejvyšší hodnocení.

Slibovali obrovské výnosy s téměř nulovým rizikem.

Ratingové agentury si mysleli, že ceny nemovitostí budou pouze růst.

A pak tam byl ten malý detail,

že ratingové agentury byly placeny těmi, kteří prodávali cenné papíry.

Takže si myslím, že ten proces byl zkažený. Za prvé,

vláda udělila licenci pro Moody 'a Standard & Poor,

takže je tu jen málo společností, které jsou oprávněny

hodnotit tyto dluhopisy.

Tak to nebyl opravdu volný trh, protože vláda byla jedné v posteli

s Moody 'a Standard & Poor.

Ale také jste měli tento zvrácený vztah

i mezi Wall Street a ratingovými agenturami,

kde platily ratingovým agenturám,

aby hodnotili produkty, které byly v jejich struktuře.

A tedy, víte, byl to incestní vztah, kde

věděli, že kdyby jim dali špatné ohodnocení, neprodávali by,

a pokud by neprodávali, vydělávat by ty peníze,

které by jim dali zpátky za ohodnocení.

Byly to velké dny.

Ale to bylo vše založeno na trhu postaveném na steroidech.

Půjčky byly levné natolik, aby ceny nemovitostí šly nahoru.

Ale když se úrokové sazby vrátí na normální úroveň v roce 2006,

kouzlo bude rozbité.

Pro jednu osobu byla budoucnost ještě jasná.

Pro Bena Bernankeho,

nástupce Alana Greenspana ve funkci předsedy Federálního rezervního systému.

[29. července 2005] Řekněte mi, co je nejhorší scénář

pokud skutečně uvidíme pokles cen

po celé zemi?

No, myslím, že nesdílím váš předpoklad,

je to dost nepravděpodobná možnost,

nikdy jsme neměli pokles cen nemovitostí na celostátní úrovni.

Lidé si už nedokázali brát nové úvěry na splácení těch starých.

Ti, kteří dostali hypotéku i přes velmi nízkým příjmem,

si ji nemohli dovolit udržet.

Ceny začaly klesat,

a cenné papíry kryté hypotékami se stávaly stále více bezcennými.

/ 28. února 2007 / Není příliš příznaků, že se

hypoteční problémy rozšířily do širšího hypotečního trhu,

který se stále zdá být zdravý.

Ratingové agentury odebrali z cenných papírů vysoká hodnocení.

Investoři, kteří nikdy nedívali poza ratingy,

najednou nevěděli, co si mají koupit.

Nevěděli, jak riskantní tyto půjčky byly.

/ Předseda FEDu, 18. července 2007 / Zdá se pravděpodobné, že celková americká ekonomika bude expandovat mírným tempem

v průběhu druhé poloviny roku 2007

a s růstem a mírným posilováním v roce 2008

na hodnotě blízko podúrovňového trendu ekonomiky.

Domino začalo padat.

Investoři přestali nakupovat cenné papíry kryté hypotékami

a odmítli dále půjčovat těm, kteří na ně závisely.

Investiční banky jako Bear Stearns a Lehman Brothers

najednou nemohli dostat nové úvěry.

Fannie Mae a Freddie Mac již více nemohli krýt katastrofu.

Finanční krize začala způsobem,

který se příznačně podobá dnešní situaci.

Začalo to ekonomickou krizí v USA

a vládou, která rozhodně reagovala.

Po 9/11 a dot-com kolapsu

se americká vláda rozhodla zachránit ekonomiku

nadýmáním nových bublin.

Dnes se svět znovu snaží dostat z finanční krize

přes nafukování nové bubliny.

Rozdíl je v tom, že tato bublina je mnohem větší.

Po tom, co udělali dot-com bublinu a praskla,

a znovu nafoukly realitní a kreditní bublinu

a pak praskla,

nyní vytvořili bublinu všech bublin.

Nejsou to jen Spojené státy, to je globální bublina, ve které jsou všichni.

Jmenuje se záchranná bublina (bailout bubble).

"Hej, ekonomika klesá, začíná se recese,

prodeje nevypadají dobře, vývoz klesá, potřebujete více peněz? "

"A co, nazvěme to, stimulační balíčky?"

A z Austrálie do Spojených států,

z Velké Británie do Číny

se do systému pumpují peníze, aby ho udrželi v chodu.

V září roku 2008 je americká ekonomika na pokraji zhroucení.

Fannie Mae a Freddie Mac byly převzaty vládou.

15. září obří investiční banka Lehman Brothers zkrachuje

po monumentálních vkladech do nemovitostí.

AIG, největší pojišťovací společnost na světě,

se zhroutí se na další den.

Zavládl strach.

Vypadá to, že padnout může kdokoliv.

Najednou se banky již více neodváží poskytovat půjčky ani firmám ani jedna druhé.

Odborníci varují, že ekonomika se každou chvíli zhroutí.

/ CBS News Special report /

/ Projev prezidenta k národu. /

/ Z ústředí CBS News v New Yorku se hlásí Katie Couric. /

Dobrý večer všem.

Prezident Bush požádal o tento televizní čas,

a tak bude přímo s vámi mluvit o národní krizi.

Několik z největších finančních institucí této země

je v nebezpečí zhroucení pod tíhou špatných hypoték,

a to by bylo zničující pro celou ekonomiku.

Jsme uprostřed vážné finanční krize

a federální vláda reaguje rozhodnými kroky.

700 miliard dolarů

V televizním projevu Bush děsí trh ještě více

a zároveň prohlašuje, že mu mohou věřit.

Má řešení.

Podle našeho návrhu federální vláda

vyčlení až 700 miliard dolarů daňových poplatníků

na nákup problémových aktiv, které ucpávají finanční systém.

Vláda USA chce utratit velké množství peněz pro banky na Wall Street

na pokrytí jejich špatných obchodů.

Dokonce i banky, které nechtějí peníze,

budou nuceny je vzít,

čili veřejnost nebude vědět, které banky

jsou na pokraji kolapsu.

/ Všichni, kteří souhlasí, řeknou "Ano" ./

/ Ano ... /

/ Proti říkají "ne" ./

/Schválené./

Rád bych poděkoval ministru financí,

za tvrdou práci s členy (komise)

a děkuji členům (komise) za několikahodinovou práci,

kterou vykonali, aby přišli s tímto řešením,

které je nadstranické, a které problém vyřeší.

3. října Kongres schválil největší finanční záchranu v historii.

700 miliard dolarů.

Po celém světě,

v Německu, Itálii, Kanadě, Jižní Koreji a Velké Británii,

další politici udělali to samé na záchranu svých bank.

Udělali jsme správně, rozhodující a těžké rozhodnutí,

které bylo nezbytné pro ochranu stability finančního systému

a k ochraně vkladatelů.

David Walker byl americký generální kontrolor v letech 1998 - 2008.

Odešel odtud, protože měl takové obavy o ekonomiku USA,

že chtěl mít svobodu upozornit na to, co se může stát.

Podle mého názoru

byla výpomoc v některých ohledech nevyhnutelná,

ale v mnoha případech jsme vyplýtvali zbytečně mnoho peněz.

Protože se neudělali tři věci.

Zaprvé jasně stanovené cíle

o tom, co jsme se snažili dosáhnout.

Zadruhé kritéria stanovená předem

o tom, kdo dostane peníze, a kdo peníze nedostane.

A číslo tři, podmínky stanovené předem

na to, co se může a nemůže dělat s penězi.

A v důsledku toho, že jsme tyto tři věci neměli,

někteří lidé dostali peníze, které si nezasloužili,

ostatní dostali peníze, které nebyly dobře využity,

a ve výsledku to bylo obrovským plýtváním peněz daňových poplatníků.

/ 19. listopadu 2008 / Co by znamenalo, kdyby se domácí průmysl nechal padnout?

Slyšeli jste senátora Stabenow ...

V důsledku krize

se situace pro americké automobilové odvětví stává kritickou.

Dne 19. listopadu jeho ředitelé odlétají do Washingtonu požadovat peníze.

Členové vedení přišli a řekli:

"Pokud to neuděláte,

budeme vidět zaměstnanecký holocaust. "

Vydali extrémně vysoké odhady, kolik pracovních míst by se ztratilo,

což zahrnovalo započtení každé společnosti, která jim něco dodává.

To je důvod, proč je to o něčem mnohem větším než jen o Detroitu.

Je to o záchraně americké ekonomiky před katastrofickým kolapsem.

O měsíc později prezident Bush dává miliardy dolarů

pro General Motors a Chrysler.

Peníze pocházejí ze záchranného balíku,

který byl ve skutečnosti určen pouze na záchranu finančního sektoru.

/ Vedoucí představitelé některých amerických automobilek říkají,

že jejich společnosti se blíží ke kolapsu. /

/ A že jediný způsob, jak mohou získat čas na restrukturalizaci,

je pomoc federální vlády. /

Megan McArdle je finanční analytička z Atlantik

a publikovala řadu prací o problémech amerického automobilového odvětví.

Kongres žádal zdůvodnění na záchranu automobilek

a exekutiva jim řeklo pouze:

"Ah, víte, opravdu to neděláme proto, že chceme hlasy zaměstnanců automobilek,

a dáme jim obrovské množství peněz.

Ve skutečnosti to děláme pro americkou ekonomiku. "

Ale když se podíváte na to, kolik peněz jsme jim dali,

myslím, že mluvíme o téměř sto řádu miliard dolarů,

asi na tomto ukončíme toto utrácení.

Víte, i kdybyste uchránili miliony pracovních míst,

vyšlo by levnější, pokud by každý jeden z těch lidí

dostal 100.000 dolarů na hledání nové práce.

Velký kluci na Wall Street

nesnesou vlastní ztráty.

Jsou to malí ubrečení kapitalisté.

Kážou kapitalismus pro každého kromě sebe.

/ 16. prosince 2008 /

/ FED snížil svou klíčovou úrokovou sazbu

na nejnižší úroveň v historii. /

/ Předseda FEDu Ben Bernanke a jeho kolegové také slíbili

využít všechny dostupné nástroje, aby zvládly šířící se krizi

a nejdelší recesi za čtvrt století. /

16. prosince 2008.

Je čas znovu nalít alkohol do punčové číše.

FED sníží úrokové sazby téměř na nulu,

aby obnovil důvěru investorů.

Jiné centrální banky dělají také.

Hej, nemáte kredit? Nedělejte si starosti.

Jen se zapište do pořadníku.

Vhoďte minci

Realitní bublina, kterou nafoukly,

vybuchla se vším masakrem a všemi bankroty,

a nyní - jaké řešení navrhují?

"Uděláme přesně to samé, co jsme dělali předtím."

Místo toho, aby úrokové sazby šly na 1%, mějme je na nule.

A nakupujme vše, co můžeme. Pojďme tisknout peníze a kupujme hypotéky.

Nakujme dluhy na kreditních kartách, studentské půjčky.

Pojďme nakupovat dluhopisy, shazovat bankovky z helikoptér,

abychom se to riskli stejně jako obrovští hráči na Wall Street.

Přesvědčme Američanů, kteří jsou již na cestě k dluhu,

jít ven a nakupovat více věcí, jít ven a jít hlouběji do dluhů.

A v případě, že jim banky nechtějí půjčovat peníze,

pojďme jim je na půjčku vytisknout.

Myslím, že je to ekonomická, víte, sebevražda.

Zatímco FED snižuje úrokové sazby,

prezident Barack Obama chystá obrovský stimulační balíček,

aby udržel americkou ekonomiku v chodu.

Dochází nám tradiční munice,

která bývá používána v recesi,

čili snižování úrokových sazeb,

ty začínají být tak nízké, jak se jen dá.

787 miliard dolar

/ 17. února 2009 / The American Recovery and opětovných investicích Act (Americký opravný a reinvestovací zákon),

který dnes podepíšu,

plán, který splňuje zásady, které jsem uvedl v lednu,

je nejrozsáhlejší hospodářskou obnovou

v naší historii.

Dne 7.2.2009 Obama schvaluje stimulační balíček

v hodnotě 787 miliard dolarů.

S Bushovým stimulačním balíčkem schváleným o rok dříve

utratili američtí politici téměř jeden bilion dolarů,

na stimulaci americké ekonomiky.

Peníze su vynaložené na cesty, letiště, vzdělání, nezaměstnanost

a další benefity.

Byrokracie je úplně všude.

Jak se říká v Itálii, odkud pocházím:

"Pokud máte pohár s medem, budete si olizovat prsty."

Město Union se nachází jen pár hodin od kanadské hranice.

To je místo, kde se zrodila počítačová firma IBM

a vyrostla na největší na světě.

Továrny jsou nyní prázdné,

ale město si našlo rytmus malého městečka.

Byli překvapeni, když 600.000 dolarů

ze stimulačního balíčku přišlo bojovat proti bezdomovectví.

[Starosta] Ach, víte, někdy

naši policisté mohou na někoho takového narazit a pokusí se

vzít takového člověk na místo, kde může získat nějaké přístřeší

a jídlo. Ale u nás s tím není problém.

Toto je Rodeo Drive v Beverly Hills,

pravděpodobně ve světě nejznámější nákupní čtvrť.

Například, bylo to tady, kde Julia Roberts šla nákup

v Pretty Woman.

Stimulační peníze si našly cestu i zde.

Tyto ulice se připravily za 1 milion dolarů.

Jistě, jsou tu výtluky v asfaltu,

ale je to opravdu ta ekonomika, která potřebuje být podpořena?

Měli jsme 787 miliard dolarový stimulační účet,

ale jen asi jedna třetina byl skutečným stimulem.

Tím mám na mysli včasná, cílená a nouzová.

Další dvě třetiny byly věci, které lidé chtěli udělat,

chtěli to dlouhý čas,

ale nechtělo se jim za to platit.

Chtěli to udělat v rámci stavu legislativní nouze

a účtovat to na národní kreditní kartu.

Pennsylvánské letiště v Johnstowne má tři pravidelné lety denně.

Mimo toho je to docela prázdné.

Když přicházejí lety, je to čas, když tu jsou lidé.

Jinak je to prázdné.

Ale jedna tvář je všude.

Kongresman John Murtha, jméno zájmů letiště.

Je nazýván King of Pork

a na Murthovo letiště dostal z Washingtonu 200 milionů dolarů.

Začátkem tohoto roku (2010) dostalo letiště nový zdroj příjmů,

800.000 dolarů stimulačního balíčku

na vydláždění záložní přistávací dráhy.

Vedoucí letiště trvá na tom, že dráha je bezpečná.

Tak proč se to musí dělat, pokud to není otázka bezpečnosti?

Kvůli opatřením, které používáme,

tento plán je o přeřazení na plné obrátky.

Jeden z největších stimulačních programů byl zaměřen na automobilový průmysl:

Peníze na "šrotovné".

Předat své staré auto a dostat peníze na nové

od vlády.

Bylo to tak populární, že rozpočet s miliardou dolarů došel během týdne.

Takže se rychle vložili další peníze.

Mnohé země nabízejí podobné programy.

Německo mělo největší a rozdali téměř 7 miliard dolarů

pro ty, kteří se zbavili jakéhokoliv auta starého více než 9 let

za nákup nového.

Naše vláda si myslí, že německý automobilový průmysl je tak důležitý,

že ho musíme některými způsoby podporovat,

a proto vytvořili tento bonus.

Oficiálně to nenazvali "šrotovací bonus",

protože si myslím, že věděli, jaké směšné by to bylo,

tak to nazvali "environmentální bonus".

Karen Horn je doktorka ekonomie v Německém ekonomickém institutu.

A samozřejmě lidé to využili.

Zatímco to bylo puštěné, fungovalo to, program pracoval.

Ale teď to skončilo, už je po všem a samozřejmě čísla klesají,

lidé cítí, že se dostali do dalšího dluhu v důsledku tohoto bonusu,

jehož výhody chtěli využít,

a mají problémy, které nečekali.

Německo tak minulo téměř 7 miliard dolarů na sešrotování plně funkčních aut

a na udržení nadměrné automobilové výroby.

Když program skončil, průmysl byl opět v nečinnosti.

Byla jsem velmi překvapená, že lidé mohou přijmout myšlenku tak snadno,

... Že by přijali peníze na něco jiného.

Kdo by nechtěl.

Ale že budou brát tato řešení

a považovat je za životaschopné.

To mi nedává velmi dobrý dojem

z racionality voličů a daňových poplatníků, to musím říct.

A to je to, kde jsme.

Myslím, že v tomto bodě je nyní problém tak velký,

že vládní stimuly, víte,

nám nekoupí dalších pět nebo šest let falešných růstu,

jak tomu bylo minule.

Protože jsme nyní už nahromadily mnohem větší dluh.

Protože čím větší problém dostaneme, tím více musíme stimulovat,

abychom to krátkodobě podpořili,

ale teď, tím větší zátěž, protože teď máme větší stimul,

víte, na podporu ekonomiky.

Asi rok po nejhorší hospodářské krizi v moderních dějinách,

Lehman Brothers je pryč.

Ale bez ohledu na to, Wall Street vypadá velmi podobně.

Mnohé banky hlásí rekordní zisky.

Světové akciové trhy prudce vyletěly.

Trh konečně volně dýchá.

Ale není to trochu nepříjemné?

Nebyli jsme tu už někdy?

Všechna opatření, která jsme přijali na záchranu ekonomiky:

Nízké úrokové sazby,

masivní dluh,

bezpečnostní síť pro finanční sektor.

Toto jsou hlavní věci, které nás do krize vedly na prvním místě.

Byli jsme zachráněni před důsledky prasknutí jedné bubliny

- Nafukováním sto nových, na celém světě.

/ 27. ledna 2010 / Před rokem jsem se ujal úřadu uprostřed dvou válek,

ekonomika se otřásala v silné recesi.

Finanční systém byl na pokraji kolapsu a vláda hluboko v dluhu.

Odborníci z celého politického spektra varovali,

že když nebudeme jednat, můžeme čelit druhé depresi.

Tak jsme jednali.

Okamžitě a intenzivně.

A o rok později nejhorší bouře pominula.

Objevují se pozitivní signály.

Toto je Hampton vedle New Yorku,

klasické centrum pro elitu Manhattanu.

Dům u Atlantském oceánu, jak tento, stojí 30 milionů dolarů.

A párek v rohlíku se salátem z humra stojí 18 dolarů.

Fast food Hampton styl.

Krize se zapsala i zde,

na letišti je méně soukromých letadel.

Namísto aut značky Porsche se na cestě do New Yorku tisknou Mercedesy.

New York, Washington, DC a Los Angeles, Kalifornie

nepředstavují skutečný svět.

Oni také nepředstavují reálnou část Ameriky,

tzv. hlavní ulici Ameriky.

Peníze z mých daní jdou do Beverly Hill,

No, je hodně peněz v Beverly Hill.

Nemyslím si, že tam potřebují moje peníze.

To je jiný svět.

To není realita, víš, tam dole.

Pokud někdy navštívíte unii a potřebujete ostříhat,

můžete také skončit v holičství Franka Petrilliho.

Bohužel mnozí lidé ztratili své domovy,

protože přišli o práci.

A je to ...

Nyní žijí pod úrovní, na kterou byly jistý čas byli schopni dělat.

A mnoho mladých lidí, speciální vzdělaných,

snaží se pohnout, jít ven z města,

ale věřím, že bez ohledu na to, kam by šli, situace je jinde v mnohém stejná.

Kam půjdou? Detroit?

Teď poslouchej, synku,

nechtěl jsem ti to říct,

ale tys důvodem, proč jsme sem přišli až z Indiany.

Poslouchal si samých rozpávačov.

Teď ti ukážu mužů činu.

Americká vláda rozjela bailoutem, stimulační balíčky a garance

ve výši 10.000 miliard dolarů.

/ Přistihl jsem se po stý krát, než se divím,

jak jsem se to sem do pekla dostal, co to tu do pekla dělám. /

To je více než celkové náklady americké vlády

za první světové války, druhé světové války, korejské války,

vietnamské války, na invazi do Iráku, New Deal, Marshallův plán

a přistání na Měsíci.

/ ... Velký skok pro lidstvo. /

Bush nadělal téměř více amerických dluhů

jako všichni prezidenti před ním dohromady

od George Washingtona k Billu Clintonovi.

A Obama vytváří téměř větší dluh

jako všichni prezidenti před ním,

včetně George W. Bushe.

Ale není to jen USA, které stále více vypadá jako domeček z karet.

Během krize šlo mnoho vlád hluboko do dluhů.

Odhady říkají, že průměrný dluh nejbohatších států

do roku 2011 překročí 100% HDP.

Jedná se o úvěry vzato za současných nízkých úrokových sazeb.

V případě, že se úrokové sazby zvýší o 1%,

úrokové platby USA se zvýší o 100 miliard dolarů ročně.

To je více než roční náklady na válku ve Vietnamu.

/ Někdy je to jen porucha motoru,

jindy je to smrtící palba. /

/ Pokud má pilot štěstí, střelba ho zabije,

ale obvykle nemá a on uhoří k smrti, jakož i jeho letadlo. /

Zní to absurdně myslet si, že i Spojené státy,

světová ekonomická supervelmoc, může padnout.

Koneckonců, mají nejvyšší hodnocení od ratingových agentur.

Jednou z lekcí, kterou se musíme poučit

z rizikových hypoték,

je nutnost brát ratingy s velkým odstupem.

Protože jak jsme to viděli u hypotečních cenných papírech,

šli od AAA ratingu k brakové hodnotě velmi rychle

jakmile lidé pochopili skutečný stav věcí.

Dnes (2010) mají Spojené státy rating AAA,

ale pokud nezačnou podnikat kroky k ozdravení financí,

AAA rating ztratí.

Je jen otázkou, kdy a jak rychle.

V září 2008 bankrot jedné velké investiční banky

přinesl světovou ekonomiku na kolena.

Osud Lehman Brothers vyvolal otázku,

kdo byl dalším v řadě.

Takže všichni se vyhnuli obchodování s bankami.

Jak by se svět zachoval, kdyby dalším subjektům na prohlášení bankrotu

byl stát?

Kdo by byl dalším na řadě, pokud by se tak stalo?

Některé domky z karet již začaly padat.

Toto je Island.

Až do nedávné doby jeden z nejbohatších států světa.

Když udeřila krize, islandské banky se zhroutily,

islandský akciový trh zkolaboval,

zanechávajíc dluh s malou populací.

Poprvé za 50 let tato klidná krajina zhlédla nepokoje.

Toto je Řecko.

Deficity zde vyrážejí do rekordních výšek,

státní dluh se blíží 135% HDP.

Trh požaduje vyšší úrokové sazby pro půjčky Řecka,

zvyšuje tak tlak na již napjaté ekonomiku.

Vypadá to, že řecká vláda potřebuje pomoc, aby se zabránilo zhroucení.

Itálie,

Španělsko, Portugalsko

a Velká Británie

a jiné národy EU s podobnými problémy.

Jak je na tom moje země, Švédsko?

Státní finance jsou poměrně robustní,

náš státní dluh a deficit je nižší než u většiny národů.

Švédsko je však velmi závislé na světové ekonomice.

Více než polovina naší prosperity je založena na vývozu.

Při havárii v jiných zemích dostaneme tvrdý úder.

A ceny švédských domů vzrostly v době krize

i přes recesi ai přes rostoucí nezaměstnanosti,

ale z důvodu nízkých úrokových sazeb a státní hypoteční společnosti,

SBAB, což usnadňuje získání půjček.

Švédové nikdy neobstarávali větší dluh v poměru k jejich příjmu.

Nezní to všechno velmi povědomě?

Všude máme nové bubliny,

takže mám dost velkou obavu, co se bude dít.

Pokud nechceme dojít k prasknutí bubliny, pak ji v první řadě nesmíme nafukovat,

protože všechny bubliny praskají.

Kde je dostatek věcí, co se mohou pokazit, některá z nich to zřejmě udělá.

Otázkou je jen to, jaká jehla tuto bublinu praskne.

Budou to nové úvěrové ztráty bank, které braly za velkých rizik

s vědomím, že vláda je považuje za příliš velké, aby je nechala padnout?

Nebo klesající ceny akcií, když porostou úrokové sazby a steroidy vyprchají?

Bude to přehřátí čínské ekonomiky?

Nebo to bude kolaps důvěry v americký dolar?

Pokud ztratíme důvěru našich zahraničních věřitelů,

a my to nesmíme dopustit,

ale pokud by se to stalo,

pak nastane dramatický pokles amerického dolaru,

dramatický nárůst úrokových sazeb,

silné tankování inflace,

velmi, velmi hluboká recese a možná i deprese,

kterou by bylo cítit na celém světě.

Nesmíme to dopustit.

Když nejbližší bublina praskne,

nemůžete použít stejné záchranná opatření.

Nemůžete snížit úrokové sazby, pokud jsou již na dně.

Nemůžete stimulovat ekonomiku za vypůjčené peníze,

pokud nadměrný státní dluh je příčinou krize.

Vlády by mohly zachránit banky,

ale kdo může zachránit vlády?

Nakonec, bude to účet na celém světě,

který bude třeba zaplatit.

A čím déle to trvá, tím vyšší jeho cena bude.

Víte, toto je opravdu morální otázka.

Myslím, že vám mohu dát mnoho velkých a špatných čísel.

Víte, když mluvíte o desítkách bilionech dolarů,

je to jen těžko představitelné.

Musíte tomu dát tvář.

A já jsem si do toho představil moje děti a moje vnoučata.

Je to jejich budoucnost, kterou dáváme jako zálohu.

Když lidem říkáme, že to bude záchranná bublina

a vidí růst světových akciových trhů až o 50 nebo 60%,

nechtějí věřit, je to další bublina.

Chtějí vykročit zpět ke stolu,

hodit kostkou a pokusit se vyhrát s rukou

na kole štěstí, které roztočila Wall Street.

Lidé stále nechtějí věřit, že to nejhorší teprve přijde.

Je snadné považovat tyto prognózy za příliš pochmurné,

ale to je přesně to, co tito lidé v poslední době mluvili.

Když tito experti předpovídali finanční krizi roku 2008,

byly v médiích vysmátí.

Můžeme to udělat. Ale musíme to udělat brzy,

protože hodiny tikají a čas nepracuje v náš prospěch.

/ Natočeno podle knihy "Finanční fiasko" od Johana Norberg /