-
V tomto videu se podíváme
na problém frekvence alel.
-
Pro připomenutí, alela je varianta genu.
-
Člověk získá variantu genu od své matky,
-
a také jinou variantu genu od svého otce.
-
Takže když hovoříme o alele,
-
hovoříme o specifické variantě genu,
-
kterou jste získali od matky nebo od otce.
-
Toto jsme již viděli, ale teď
se na to podíváme více do hloubky.
-
Abychom tomu porozuměli,
-
začneme s jednoduchým příkladem.
-
Budeme uvažovat o barvě očí.
-
Je to samozřejmě velké zjednodušení,
-
ale předpokládejme, že v populaci jsou
-
jen dvě varianty genu pro barvu očí.
-
Máme gen pro barvu očí.
-
Předpokládejme, že má dvě varianty.
-
Pro první variantu, první alelu,
-
použijeme označení 'B'.
-
Řekněme, že je to alela pro hnědou barvu.
-
Hnědou barvu očí.
-
Budeme předpokládat, že je dominantní.
-
Je dominantní nad druhou alelou.
-
A teď ta druhá alela, předpokládejme,
-
že je pro modrou barvu,
-
a označíme ji 'b'.
-
Takže to je modrá barva očí,
-
a budeme předpokládat, že je recesivní.
-
Ještě jednou, toto je opakování.
-
Když má někdo jednu 'B' alelu,
-
alelu pro hnědou barvu,
tak nezáleží na tom,
-
jakou má druhou alelu,
-
protože ať už má hnědou, nebo modrou,
-
bude mít hnědé oči.
-
Toto budou hnědé oči,
-
a toto budou také hnědé oči, protože
-
'B' je dominantní.
-
Modré oči můžete mít jenom tehdy,
-
když jste recesivní homozygot.
-
To všechno je samozřejmě opakování.
-
To už jsme viděli.
-
Teď se podíváme na frekvenci alel.
-
K tomu si představíme velmi malou,
-
umělou populaci.
-
Řekněme, že naše populace má dva jedince.
-
V populaci jsou dva lidé, osoba 1
-
a osoba 2. A dejme tomu, že vidíme
-
do jejich DNA a známe jejich genotypy.
-
Osoba 1 má 'B' alelu, hnědou alelu,
-
a modrou alelu, zatímco osoba 2 má
-
dvě modré alely.
-
Když známe genotypy v této uměle malé
-
populaci, můžeme začít přemýšlet
-
o frekvenci alel.
-
Nebo o výskytu různých alel.
-
Jaká si myslíte, že bude frekvence
-
hnědé alely v této populaci?
-
Doporučuji vám pozastavit video
-
a přemýšlet o tom.
-
Předpokládám, že jste to zkusili,
-
takže možná chcete říct,
-
"Má ji jeden ze dvou lidí, je to 50%"
-
To ale není ten správný způsob
-
přemýšlení o výskytu alel.
-
U frekvencí alel musíte jít
-
více do hloubky
a podívat se na jednotlivé alely.
-
Když se na to podíváte,
-
řeknete si, "Dobře, v této populaci jsou
-
čtyři jednotlivé alely, čtyři varianty,
-
nebo doslova jsou tu čtyři chromozomy,
-
které nesou tento gen v této populaci."
-
Z nich jedna je alela 'B',
-
takže můžeme říct, že je to
-
0,25 nebo 25%.
-
Ještě jednou, 25% genů pro barvu očí
-
má 'B' alelu, hnědou alelu.
-
Teď můžeme udělat to samé
-
s alelou 'b'.
-
Jaká část genů v této populaci
-
reprezentuje alelu 'b',
-
modrou alelu?
-
Můžete pozastavit video
-
a přemýšlet o tom.
-
No, je to velmi podobné.
-
V populaci jsou čtyři geny,
-
které kódují barvu očí.
-
Z nich jeden, dva, tři jsou malá písmena,
-
modré alely.
-
Takže to je 0,75 nebo 75%.
-
75% genů tvoří modré alely,
-
zatímco 25% jsou hnědé alely.
-
Chci, abyste pochopili, jak je to odlišné
-
od výskytu fenotypu.
-
Kdybych se vás zeptal na procento
-
hnědookých lidí v populaci,
-
takže teď mluvím o fenotypu, jaké by bylo?
-
No, v populaci jsou dva lidé.
-
Jeden z nich má hnědé oči,
-
takže to je jedna polovina.
-
Podobně, kdybych se zeptal na procento
-
modrookých lidí, také by byla
-
jedna polovina.
-
Tato osoba je jedna ze dvou lidí,
-
má modré oči.
-
Ale frekvence alel jde hlouběji,
-
sleduje genotypy.
-
Z těchto čtyř genů jeden je 'B' alela,
-
takže 25% genů v populaci
-
jsou hnědé alely
-
a 75% jsou modré alely.
-
Tohle je důležité si uvědomit.
-
Protože jakmile si to uvědomíme,
-
tak myšlenka Hardyho-Weinbergova zákona
-
začne dávat smysl.
-
Teď vám něco naznačím.
-
Tohle se obvykle označuje
-
malým 'p', a používáme
-
malé 'q' k označení této frekvence.
-
Takže 'p' je frekvence dominantní alely,
-
'q' je frekvence recesivní alely.
-
Co tady platí?
-
Co platí pro p, co bude platit pro p+q,
-
čemu se bude rovnat p+q?
-
Znovu vám doporučuji pozastavit
-
video a přemýšlet o tom.
-
Čemu se tohle bude rovnat?
-
Když jsme začali, řekli jsme,
-
že jsou jen dvě možnosti,
to je jedna z věcí,
-
které jsme předpokládali,
-
že v této populaci jsou
-
jen dvě alely pro tento gen,
pro tento znak.
-
Frekvence dominantních alel plus
-
frekvence těch recesivních - každý má
-
jednu z nich, takže když sečtete
-
jejich výskyt, musí dát 100%.
-
Vidíme to tady.
-
1/4 plus 3/4 je 1, nebo 100%.
-
A 25% plus 75% je také 100%.
-
Takže můžeme říct, že p plus q je 100%,
-
nebo p plus q je 1.
-
Rovná se 1.
-
Takže v dalším videu začneme od této
-
velice jednoduché myšlenky, abychom
-
se dostali k přesné myšlence vyjádřené
-
v Hardyho-Weinbergově rovnici.