- Stříhání je dovednost, kterou se učíte
a zdokonalujete se v ní celé roky,

a kterýkoli střihač vám řekne,
že se stále učí.

Nejlepší, co můžete udělat,
je, že to budete pořád dělat,

budete to cvičit.

- Stříhejte tak moc a tak často,
jak jen můžete.

Jděte ven a natáčejte jen proto,
abyste to pak mohli sestříhat.

Dávejte si úkoly a limity,

kupte si chytrý telefon,

stáhněte si nějaký program zdarma

nebo nějaký levný program
a prostě stříhejte.

Stříhejte, stříhejte, stříhejte.

Zkoušejte nové věci.

Skládejte vedle sebe obrázky.

Zkuste k nim přidávat hudbu.

Prostě to zkoušejte a experimentujte,

a neříkejte si: "Chci říct příběh
s těmihle třemi věcmi."

A pak to zkusíte. Neříkejte si:
"Je mi jedno, jestli to dává smysl,

chci prostě cítit tohle."

Prostě stříhejte.

Čím víc budete pracovat na své dovednosti,
tím lepší v ní budete.

- A buďte vytrvalí.

Vytrvalost přebije talent.

Jinými slovy, čím víc to chcete,

tím neústupněji po tom jdete.

Je to důležitější než mít talent.

- Čím víc na něčem pracujete,

tím jistější si v tom budete.

Čím víc se tomu budete věnovat,

tím pyšnější na to budete,

a to je něco,
co lidé často zapomínají.

Čím těžší je problém, 
který musíte vyřešit,

tím pyšnější budete na řešení,

které jste vymysleli.

- Pokud kreslíte jen, abyste dostali
práci, není to dobré.

Musíte kreslit pro sebe.

Musíte kreslit na základě 
svých vnitřních pocitů.

Pokud si říkáte: "Když toho 
nakreslím hodně,

dostanu práci v Pixaru", 
nepomůže to.

Musíte se dívat kolem sebe 
a najít tu pravdu,

najít, co je zábavné.

Pokud celé dny jen 
kreslíte ve sklepě,

to taky není dobré.

Musíte jít ven.

- Poslouchat a sledovat 
a číst i jiné příběhy,

jen abyste se ponořili 
do různých příběhů.

- Je skvělé se dívat na hodně filmů,

kriticky přemýšlet o scénách,

vidět, co funguje a co ne.

Když se díváte na film,
přemýšlejte o tom, jak...

Poslouchejte zvuky.

Přemýšlejte o tom, jak zvuky
pomáhají vyprávění příběhu.

- Vystoupit ze své komfortní zóny

mi toho vždycky hodně dalo
po stránce tvůrčí i osobní.

Tak nějak to otevře vaši mysl

novým nápadům a úhlům pohledu.

- Pomohlo mi například to,
že jsem jedno léto dělal

poradce na táboře.

To mě dostalo ze sklepa, 
kde jsem jen kreslil,

a ty zážitky mým filmům 
neskutečně pomohly.

První Dugova věta ve Vzhůru do oblak je:

"Teď jsem vás potkal a už vás mám rád".

A to jsem převzal od kluka,
který ke mně přiběhl

na letním táboře a řekl -

- neznal mě, bylo to malé dítě -
"Jsi můj poradce a mám tě rád!"

Jen tak!

A všehny tyhle věci si
můžete uložit ve své hlavě,

a pak se pořád odráží ve vaší tvorbě.

Takže jděte ven a zkoumejte svět,

ale nezapomeňte si skicák.

- A navíc, svět se mění.

Myslím, že na školy animace 
se hlásí spousta holek.

Momentálně holky tvoří asi 70 % studentů

na mnohých školách animace.

Takže podmínky se mění,
což je skvělé,

a já osobně nacházím spoustu inspirace

u spousty umělců online, 
spousty umělkyň online.

Už nejde jen o lidi kolem vás.

Dnes, když máme internet,

jsme propojení s celým světem,

takže určitě najdete spoustu lidí jako vy,

a to kdekoli na světě,

a ten pocit, že nejste sami, je krásný.

Je to tak.