WEBVTT

00:00:01.080 --> 00:00:03.786
Naposledy jsem slyšela synův hlas,

00:00:03.786 --> 00:00:07.326
když vycházel z domovních dveří,
na cestě do školy.

00:00:08.480 --> 00:00:12.080
Ve tmě zavolal:
„Ahoj.“

NOTE Paragraph

00:00:13.000 --> 00:00:16.000
Bylo 20. dubna 1999.

00:00:16.880 --> 00:00:19.936
Později toho rána,
na střední škole Columbine,

00:00:19.960 --> 00:00:22.896
můj syn Dylan a jeho kamarád Eric

00:00:22.920 --> 00:00:25.240
zabili 12 studentů a učitele

00:00:26.280 --> 00:00:29.960
a zranili více než 20 dalších, 
než si sami vzali život.

00:00:31.160 --> 00:00:34.216
Bylo zabito 13 nevinných lidí,

00:00:34.240 --> 00:00:37.440
což zanechalo jejich milované
truchlící a traumatizované.

00:00:38.320 --> 00:00:40.176
Jiní utrpěli zranění,

00:00:40.200 --> 00:00:44.240
některá z nich vyústila ve znetvoření
a trvalé následky.

00:00:45.840 --> 00:00:47.656
Ale závažnost té tragédie

00:00:47.680 --> 00:00:51.800
nemůže být měřena jen počtem úmrtí
a zranění, která se odehrála.

00:00:52.720 --> 00:00:56.136
Neexistuje způsob, jak kvantifikovat
psychologické škody těch,

00:00:56.160 --> 00:00:58.096
kteří byli v té škole

00:00:58.120 --> 00:01:01.480
nebo kteří se účastnili záchranářských
prací a likvidací škod.

00:01:02.280 --> 00:01:05.920
Neexistuje způsob, jak vyhodnotit
závažnost tragédie jako je Columbine,

00:01:06.680 --> 00:01:08.936
obzvláště když se může stát předlohou

00:01:08.960 --> 00:01:12.400
pro ostatní střelce, 
kteří sami páchají zvěrstva.

00:01:13.600 --> 00:01:17.500
Columbine byla jako přílivová 
vlna a když dozněla,

00:01:17.500 --> 00:01:21.416
trvalo komunitě a společnosti roky,

00:01:21.440 --> 00:01:23.160
než pochopila její dopad.

NOTE Paragraph

00:01:24.720 --> 00:01:28.840
Roky jsem se snažila přijmout
odkaz svého syna.

00:01:29.760 --> 00:01:32.896
Kruté chování, které definovalo
konec jeho života,

00:01:32.920 --> 00:01:36.480
mi ukázalo, že byl zcela jiným člověkem,
než kterého jsem znala.

00:01:37.600 --> 00:01:39.976
Lidé se poté ptali:

00:01:40.000 --> 00:01:44.280
„Jak to, že jste to nevěděla?
Co jste to za matku?"

00:01:45.240 --> 00:01:47.880
Stále se na tyto otázky sama sebe ptám.

NOTE Paragraph

00:01:49.080 --> 00:01:51.960
Před tou střelbou jsem si myslela,
že jsem dobrá máma.

00:01:52.760 --> 00:01:55.216
Pomáhat mým dětem, 
aby byli pečujícími,

00:01:55.240 --> 00:02:01.206
zdravými, zodpovědnými dospělými,
byla nejdůležitější role v mém životě.

00:02:01.760 --> 00:02:05.080
Ale ta tragédie mě přesvědčila,
že jsem jako rodič selhala

00:02:05.840 --> 00:02:09.560
a tento pocit selhání mě částečně
přivádí dnes sem.

00:02:11.240 --> 00:02:16.146
Kromě jeho otce jsem byla ten, 
kdo znal a miloval Dylana nejvíc.

00:02:16.800 --> 00:02:21.356
Jestli mohl někdo vědět, co se děje,
měla jsem to být já, ne?

00:02:22.000 --> 00:02:23.200
Ale nevěděla jsem to.

NOTE Paragraph

00:02:25.280 --> 00:02:27.496
Dnes jsem tu, abych sdílela 
tuto zkušenost,

00:02:27.496 --> 00:02:31.080
jaké je být matkou někoho,
kdo zabíjí a ubližuje.

00:02:32.200 --> 00:02:36.056
Celé roky po té tragédii jsem 
procházela vzpomínkami

00:02:36.080 --> 00:02:39.680
a snažila se zjistit, kde přesně 
jsem jako rodič selhala.

00:02:40.280 --> 00:02:43.016
Ale neexistují jednoduché odpovědi.

00:02:43.040 --> 00:02:44.960
Nemůžu vám dát žádná řešení.

00:02:45.520 --> 00:02:50.430
Vše, co můžu udělat, je podělit se 
s vámi o to, co jsem se naučila.

NOTE Paragraph

00:02:51.440 --> 00:02:55.056
Když mluvím s lidmi, kteří mě 
neznali před tou střelbou,

00:02:55.080 --> 00:02:56.880
potýkám se se třemi problémy.

00:02:57.640 --> 00:03:00.840
Za prvé, když vejdu do takovéto místnosti,

00:03:01.480 --> 00:03:03.700
nikdy nevím, jestli je v ní někdo,

00:03:03.700 --> 00:03:06.800
kdo prožil ztrátu kvůli tomu, 
co udělal můj syn.

00:03:08.080 --> 00:03:12.216
Cítím potřebu vzít na vědomí utrpení
způsobené členem mé rodiny,

00:03:12.240 --> 00:03:14.440
který tu není, aby to udělal sám.

00:03:15.080 --> 00:03:19.660
Takže za prvé, z celého srdce se omlouvám,

00:03:19.660 --> 00:03:21.950
jestli vám můj syn způsobil bolest.

NOTE Paragraph

00:03:23.640 --> 00:03:25.400
Druhá obtíž, která mě čeká,

00:03:26.040 --> 00:03:29.760
je, že musím žádat o pochopení,
dokonce soucítění,

00:03:30.560 --> 00:03:33.800
když mluvím o smrti svého syna
jako o sebevraždě.

00:03:34.480 --> 00:03:40.726
Dva roky před smrtí napsal na 
kousek papíru v sešitě, že se řeže.

00:03:41.200 --> 00:03:42.816
Řekl, že prochází muky

00:03:42.840 --> 00:03:45.480
a chce si obstarat pistoli,
aby ukončil svůj život.

00:03:46.160 --> 00:03:49.920
Nevěděla jsem o ničem, až
měsíce po jeho smrti.

00:03:50.720 --> 00:03:54.136
Když mluvím o jeho smrti 
jako o sebevraždě,

00:03:54.160 --> 00:03:58.200
nesnažím se zlehčovat krutost,
kterou na konci svého života projevil.

00:03:58.840 --> 00:04:04.326
Snažím se pochopit, jak jeho 
sebevražedné myšlenky vedly k vraždě.

00:04:05.080 --> 00:04:09.986
Po rozsáhlé četbě a mluvení s experty
jsem došla k tomu,

00:04:10.000 --> 00:04:14.720
že jeho účast na této střelbě
byla zakořeněna ne v jeho touze zabít,

00:04:15.480 --> 00:04:17.160
ale v jeho touze zemřít.

NOTE Paragraph

00:04:18.320 --> 00:04:23.616
Třetí obtíž, se kterou se potýkám,
když mluvím o synově vraždění-sebevraždě,

00:04:23.640 --> 00:04:26.560
je, že mluvím o duševním zdraví --

00:04:27.680 --> 00:04:31.536
pardon --
je, že mluvím o duševním zdraví

00:04:31.560 --> 00:04:35.736
nebo zdraví mozku, jak tomu raději říkám,
protože je to konkrétnější.

00:04:35.760 --> 00:04:39.496
A stejným dechem mluvím o násilí.

00:04:39.520 --> 00:04:43.096
Poslední, co chci udělat, 
je přispět k nedorozumění,

00:04:43.120 --> 00:04:46.336
které již v oblasti duševních 
onemocnění existuje.

00:04:46.360 --> 00:04:51.136
Jen velmi malé procento těch, kteří mají
duševní onemocnění,

00:04:51.160 --> 00:04:57.980
je násilných vůči druhým,
ale o těch, kteří spáchají sebevraždu,

00:04:57.980 --> 00:05:02.176
odhaduje se, že asi 75 až,
spíše více jak 90 procent,

00:05:02.200 --> 00:05:05.600
má nějaký druh diagnostikovatelné 
poruchy duševního zdraví.

00:05:06.680 --> 00:05:08.176
Jak všichni velmi dobře víte,

00:05:08.176 --> 00:05:11.610
náš systém péče o duševní zdraví
není vybaven, aby pomohl každému

00:05:12.000 --> 00:05:14.496
a ne každý s destruktivními myšlenkami

00:05:14.520 --> 00:05:18.586
se vejde do kritérií specifické diagnózy.

00:05:19.200 --> 00:05:24.976
Mnozí, kteří mají trvající pocity
strachu, vzteku, beznaděje,

00:05:25.006 --> 00:05:26.880
nejsou nikdy vyšetřeni a léčeni.

00:05:27.640 --> 00:05:32.280
Často získají naši pozornost, až když
dojdou k nějakému zkratu v chování.

00:05:33.400 --> 00:05:35.456
Pokud jsou odhady správné,

00:05:35.480 --> 00:05:41.326
jedno až dvě procenta všech sebevražd
zahrnují vraždu dalšího člověka.

00:05:42.080 --> 00:05:46.000
Když roste míra sebevražd, jako
je tomu teď u některých populací,

00:05:46.720 --> 00:05:49.400
poroste i míra vražd s nimi spojenými.

NOTE Paragraph

00:05:50.520 --> 00:05:56.016
Chtěla jsem pochopit, co se před Dylanovou
smrtí odehrávalo v jeho mysli,

00:05:56.040 --> 00:05:59.760
tak jsem hledala odpovědi u jiných
přeživších sebevražd.

00:06:01.640 --> 00:06:06.176
Dělala jsem průzkum a pomáhala
s akcemi na výběr peněz

00:06:06.200 --> 00:06:07.976
a kdykoli jsem mohla,

00:06:08.000 --> 00:06:13.616
mluvila jsem s těmi, kteří přežili
vlastní sebevražednou krizi nebo pokus.

NOTE Paragraph

00:06:14.610 --> 00:06:17.216
Jedna z nejužitečnějších konverzací,
kterou jsem měla,

00:06:17.216 --> 00:06:18.536
byla se spolupracovnicí,

00:06:18.560 --> 00:06:21.885
která mě zaslechla, jak se bavím 
s někým ve své kanceláři.

00:06:22.760 --> 00:06:26.176
Slyšela mě, jak říkám, že mě Dylan
nemohl milovat,

00:06:26.200 --> 00:06:28.960
když mohl udělat něco tak hrozného.

00:06:30.000 --> 00:06:31.800
Později, když mě našla o samotě,

00:06:32.760 --> 00:06:35.216
se mi omluvila, že ten 
rozhovor zaslechla,

00:06:35.240 --> 00:06:36.800
ale řekla mi, že se mýlím.

00:06:37.880 --> 00:06:42.266
Řekla, že když byla mladá svobodná 
matka se třemi malými dětmi,

00:06:42.600 --> 00:06:47.240
byla v těžké depresi a hospitalizována,
aby si neublížila.

00:06:48.000 --> 00:06:50.296
V té době si byla jistá,

00:06:50.320 --> 00:06:53.576
že se její děti budou mít 
lépe, pokud zemře,

00:06:53.600 --> 00:06:55.840
tak si naplánovala, že ukončí svůj život.

00:06:56.880 --> 00:07:00.936
Ujistila mě, že mateřská láska je
nejsilnější pouto na Zemi

00:07:00.960 --> 00:07:07.310
a že milovala své děti nadevše,
ale kvůli své nemoci si byla jistá,

00:07:07.310 --> 00:07:09.720
že se budou mít lépe bez ní.

NOTE Paragraph

00:07:11.680 --> 00:07:14.056
Ona říkala, a dozvěděla jsem se
to i od ostatních,

00:07:14.080 --> 00:07:20.416
že neděláme takzvané rozhodnutí 
nebo volbu spáchat sebevraždu

00:07:20.440 --> 00:07:23.296
stejným způsobem, jakým se
rozhodujeme, jaké řídit auto

00:07:23.320 --> 00:07:25.440
nebo kam jít v sobotu večer.

00:07:26.360 --> 00:07:29.456
Když je někdo v extrémně
sebevražedném stavu,

00:07:29.480 --> 00:07:34.000
jsou ve čtvrtém stupni
lékařské pohotovosti.

00:07:34.680 --> 00:07:39.160
Mají narušené myšlení a ztratili
nástroje pro sebeovládání.

00:07:40.320 --> 00:07:43.496
Přestože dokáží vytvořit plán
a chovat se logicky,

00:07:43.520 --> 00:07:47.456
jejich smysl pro pravdu je narušen
filtrem bolesti,

00:07:47.480 --> 00:07:50.080
skrze který interpretují realitu.

00:07:50.880 --> 00:07:54.536
Někteří lidé umí velice dobře
tento stav skrývat


00:07:54.560 --> 00:07:56.920
a často k tomu mají dobré důvody.

00:07:58.840 --> 00:08:02.016
Mnozí z nás mají v určité momenty
sebevražedné myšlenky,

00:08:02.040 --> 00:08:05.536
ale neodbytné, vytrvalé myšlenky
na sebevraždu

00:08:05.560 --> 00:08:07.776
a vymýšlení způsobu, jak zemřít,

00:08:07.800 --> 00:08:11.876
jsou symptomy patologie
a jako mnohé nemoci

00:08:12.080 --> 00:08:17.180
musí být tento stav rozpoznán
a léčen, než je ztracen život.

NOTE Paragraph

00:08:18.600 --> 00:08:21.440
Ale smrt mého syna nebyla
jen čistá sebevražda.

00:08:22.200 --> 00:08:23.960
Zahrnovala masovou vraždu.

00:08:25.080 --> 00:08:30.960
Chtěla jsem zjistit, jak se jeho
sebevražedné myšlenky staly vražednými.

00:08:31.920 --> 00:08:35.630
Ale výzkumů je málo a neexistují
žádné jednoduché odpovědi.

00:08:36.240 --> 00:08:39.159
Ano, pravděpodobně měl trvající depresi.

00:08:40.679 --> 00:08:46.240
Měl osobnost, která byla 
perfekcionistická a soběstačná,

00:08:47.120 --> 00:08:50.880
což způsobilo, že by s menší 
pravděpodobností vyhledal pomoc druhých.

00:08:51.880 --> 00:08:55.336
Ve škole zažil spouštěcí události,

00:08:55.360 --> 00:09:00.760
které ho zanechaly degradovaného,
zesměšněného a naštvaného.

00:09:02.160 --> 00:09:06.286
A měl komplikované kamarádství s chlapcem,

00:09:06.286 --> 00:09:09.776
který sdílel jeho pocity 
vzteku a odcizení,

00:09:09.800 --> 00:09:14.956
a který byl vážně narušený,
kontrolující s vražednými sklony.

00:09:16.280 --> 00:09:22.756
A ještě k tomu, v této době
extrémní zranitelnosti a křehkosti,

00:09:23.280 --> 00:09:25.656
našel Dylan přístup ke zbraním,

00:09:25.680 --> 00:09:27.840
přestože jsme nikdy doma
žádnou nevlastnili.

00:09:28.800 --> 00:09:34.016
Bylo děsivě jednoduché,
aby si 17letý kluk koupil zbraně,

00:09:34.040 --> 00:09:38.680
legálně i nelegálně,
bez mého svolení nebo vědomí.

00:09:39.880 --> 00:09:44.400
A dosud, 17 let a mnoho
školních střeleb poté,

00:09:45.080 --> 00:09:47.220
je to stále děsivě jednoduché.

NOTE Paragraph

00:09:49.160 --> 00:09:51.880
To, co Dylan ten den udělal, 
mi zlomilo srdce

00:09:53.240 --> 00:09:55.096
a jak to u traumat často chodí,

00:09:55.120 --> 00:09:58.080
podepsalo se to na mém těle i mysli.

00:09:59.360 --> 00:10:01.800
Dva roky po té střelbě jsem 
dostala rakovinu prsu

00:10:03.200 --> 00:10:06.560
a dva roky poté jsem začala mít
problémy s duševním zdravím.

00:10:08.480 --> 00:10:11.896
Kromě neustálého, věčného zármutku

00:10:11.920 --> 00:10:17.456
jsem se děsila toho, že potkám
člena rodiny někoho, koho Dylan zabil

00:10:17.600 --> 00:10:21.946
nebo mě bude obtěžovat tisk
nebo naštvaný občan.

00:10:22.920 --> 00:10:25.496
Bála jsem se zapnout zprávy,

00:10:25.520 --> 00:10:30.480
že uslyším, jak mě nazývají hrozným
rodičem nebo nechutným člověkem.

NOTE Paragraph

00:10:33.320 --> 00:10:35.360
Začala jsem mít záchvaty paniky.

00:10:37.240 --> 00:10:44.006
První vlna přišla 4 roky po střelbě,
když jsem se chystala na písemné výpovědi

00:10:44.006 --> 00:10:46.800
a měla se tváří v tvář setkat
s rodinami obětí.

00:10:47.600 --> 00:10:50.976
Druhá vlna přišla 6 let po střelbě,

00:10:51.000 --> 00:10:54.456
když jsem se poprvé chystala 
veřejně mluvit

00:10:54.480 --> 00:10:56.480
o vraždě-sebevraždě na konferenci.

00:10:57.520 --> 00:10:59.920
Obě epizody trvaly několik týdnů.

00:11:02.160 --> 00:11:04.296
Záchvaty se odehrávaly všude:

00:11:04.320 --> 00:11:09.886
v železářství, v kanceláři,
dokonce i posteli, když jsem si četla.

00:11:10.600 --> 00:11:15.656
Moje mysl se najednou uzamkla
v točícím se kruhu teroru

00:11:15.680 --> 00:11:17.776
a přes to, jak moc jsem se snažila

00:11:17.800 --> 00:11:23.386
se zklidnit nebo si to vymluvit,
nedokázala jsem to.

00:11:24.440 --> 00:11:27.000
Cítila jsem se, jako kdyby mě
chtěl můj mozek zabít

00:11:27.920 --> 00:11:32.896
a potom pohltilo všechny mé myšlenky,
když jsem se bála, že se budu bát.

00:11:33.200 --> 00:11:37.856
Tehdy jsem z první ruky zjistila,
jaké to je, mít špatně fungující mysl

00:11:38.640 --> 00:11:42.120
a tehdy jsem se opravdu stala
obhájcem zdravého mozku.

NOTE Paragraph

00:11:43.760 --> 00:11:48.626
Pomocí terapie, léků a péče o samu sebe
se postupně život vrátil k tomu,

00:11:48.626 --> 00:11:52.080
co se za těchto okolností 
dá označit za normál.

NOTE Paragraph

00:11:53.240 --> 00:11:55.606
Když jsem se zpětně podívala 
na vše, co se stalo,

00:11:55.606 --> 00:11:58.880
viděla jsem, že se synova spirála
do nemoci

00:11:59.680 --> 00:12:03.176
odehrávala pravděpodobně po
dobu asi dvou let,

00:12:03.200 --> 00:12:05.360
kdy byla spousta času mu pomoci,

00:12:06.280 --> 00:12:09.296
kdyby jen někdo věděl, 
že potřebuje pomoc

00:12:09.320 --> 00:12:10.640
a věděl, co udělat.

NOTE Paragraph

00:12:15.680 --> 00:12:18.256
Pokaždé když se mě někdo zeptá:

00:12:18.280 --> 00:12:22.956
„Jak to, že jsi to nevěděla?“,
cítím to, jako ránu do břicha.

00:12:23.840 --> 00:12:28.376
Nese to s sebou obvinění
a nasedá na můj pocit viny,

00:12:28.400 --> 00:12:33.356
kterého se, bez ohledu na množství
terapie, nikdy nezbavím.

00:12:33.880 --> 00:12:38.510
Ale něco jsem se naučila:
pokud by stačila láska,

00:12:38.600 --> 00:12:40.896
aby zabránila někomu se 
sebevražednými sklony,

00:12:40.896 --> 00:12:45.480
aby si ublížil, k sebevraždám 
by téměř nedocházelo.

00:12:46.320 --> 00:12:51.260
Ale láska nestačí a 
sebevražda je rozšířená.

00:12:51.680 --> 00:12:56.936
Je to druhá nejčastější příčina smrti
u lidí ve věku 10 až 34

00:12:57.640 --> 00:13:00.706
a 15 % americké mládeže udává,

00:13:00.706 --> 00:13:04.756
že si během posledního roku
vytvořilo plán sebevraždy.

00:13:06.160 --> 00:13:10.280
Naučila jsem se, že bez ohledu na to,
jak moc chceme věřit, že to dokážeme,

00:13:11.000 --> 00:13:13.816
nedokážeme vědět a kontrolovat

00:13:13.840 --> 00:13:16.230
všechno, co si naši blízcí 
myslí nebo cítí

00:13:16.760 --> 00:13:19.880
a zaryté přesvědčení, že jsme nějak jiní,

00:13:20.560 --> 00:13:23.976
že někdo, koho milujeme, by nikdy
nepomyslel na to ublížit sobě

00:13:24.000 --> 00:13:25.200
nebo někomu jinému,

00:13:26.080 --> 00:13:30.446
může způsobit, že nám unikne,
co se ukrývá přímo před námi.

00:13:31.840 --> 00:13:35.280
A pokud dojde na nejhorší scénář,

00:13:36.520 --> 00:13:40.416
musíme se naučit si odpustit,
že jsme to nevěděli,

00:13:40.440 --> 00:13:46.126
že jsme se neptali na ty správné otázky,
nebo nenašli správnou léčbu.

00:13:47.080 --> 00:13:48.716
Vždycky bychom měli předpokládat,

00:13:48.716 --> 00:13:51.860
že někdo, koho milujeme, může trpět,

00:13:51.880 --> 00:13:56.036
bez ohledu na to, co říkají 
nebo jak se chovají.

00:13:56.720 --> 00:13:58.840
Měli bychom poslouchat celou svou bytostí,

00:13:59.800 --> 00:14:03.920
bez hodnocení, bez nabízení řešení.

NOTE Paragraph

00:14:07.360 --> 00:14:10.576
Vím, že budu žít s touto tragédií,

00:14:10.600 --> 00:14:14.306
s těmito četnými tragédiemi,
po zbytek svého života.

00:14:15.320 --> 00:14:17.320
Vím, že v myslích mnohých

00:14:21.080 --> 00:14:24.840
se nemůže moje ztráta vyrovnat
ztrátě jiných rodin.

00:14:26.240 --> 00:14:29.420
Vím, že moje potíže jim jejich
neusnadňují.

00:14:31.000 --> 00:14:36.376
Vím, že existují i tací, kteří si myslí,
že nemám nárok na žádnou bolest,

00:14:36.400 --> 00:14:39.240
jen na život plný věčného pokání.

NOTE Paragraph

00:14:41.800 --> 00:14:44.480
Ve finále jsem dospěla k tomuto:

00:14:45.320 --> 00:14:51.496
tragickou skutečností je, že ani ti
nejbdělejší a nejzodpovědnější z nás

00:14:51.520 --> 00:14:59.220
nemusí umět pomoci, ale proboha,
nikdy se nesmíme přestat snažit

00:14:59.240 --> 00:15:00.720
poznat nepoznatelné.

NOTE Paragraph

00:15:01.560 --> 00:15:02.776
Děkuji.

NOTE Paragraph

00:15:02.800 --> 00:15:04.960
(Potlesk)