Krásnější svět, o kterém naše
srdce ví, že je možný.

Meditace

Popadl mne nějaký žal,
než jste sem přišli.

Sledoval jsem vodu,

ptáky lovící ryby.

Však víte, tuleně a tak.

A pocítil jsem...

... jistý smutek,

že část z nich tam
v budoucnu nebude.

A možná tam nebudou žádní.

A pomyslel jsem si,

jak důležité pro mě je,

aby zde v budoucnu byli
ptáci, ryby a tuleni.

To...

To není...

o tom, že bych se obával
o svou budoucnost.

To není, že bych se bál,
jestli přežiju na planetě...

až biosféra zanikne.

Je to, protože...

Jednoduše mě bolí to,
co se právě děje.

Jakmile se dostanu do kontaktu s krásou

další věc, která se dostaví,

obvykle...

je bolest.

A myslím, že je to téměř podmíněná
odpověď na to, když člověk má dost toho,

když krása upadá.

Když jsem byl mladší,

svět, který mne obklopoval,
byl stále ten

"starý známý příběh",
který mi říkal, jak žít svůj život.

Znáte to. Studujete, abyste měli dobré známky,
dostali dobrou práci, byli schopni chytře investovat.

A toto zavrhnout
bylo velmi troufalé.

Žijeme ve velice krutém systému.

Ne jen krutém vůči těm,
které snadno vnímáme jako oběti.

Ale stejně krutém vůči
pachatelům.

Jak jinak by se z nich
stali pachatelé?

Co vše se muselo stát
těm lidským bytostem,

aby páchaly věci,
které si lidé dělají navzájem?

Mnoho lidí nahlíží na stav
planety se zoufalstvím.

Protože pravda je známá

už po desetiletí,
co provádíme biosféře.

A co nastane, když v tom
budeme pokračovat.

A vypadá to, že policejní stát,
vojensko-průmyslový komplex,

koncentrovanost médií,
a toto všechno je nyní

silnějí než kdy předtím.

Myslím, že pod touto slupkou
se právě děje to,

že se ideová podstata
naší civilizace vymílá.

Elity již nevěří v jejich
vlastní ideologii.

Jen předstírají,
že je to zajímá.

Každý se účastní,
ale nikdo nevěří.

Ale abyste našli správnou cestu,

musíte se ztratit.

Je zde obrovské pole působnosti

mezi tím, co chceme nechávat za sebou,
a tím, kam chceme směřovat.

A nemáme žádné mapy
pro tuto oblast.

Lidé se vždy baví o tom,
jak vytvořit hnutí.

Jak rozjet organizaci.

Jak se transformovat
z organizace na hnutí.

To není něco,
co zvládne jeden.

Hnutí není něco,
co vytváří jednotlivec.

Hnutí vytváří nás.

To, jak jsme schopni tvořit,

se zakládá na znalosti tvorby,

na znalosti či chápání příčiny a následku,
což je část toho "starého příběhu".

Nemůžeme se omezovat na vědomosti,
které jsme už získali.

Musíme vkročit do neznáma.

Což reálně znamená začít sloužit,
začít obdarovávat, vstoupit do...

událostí, které se nám mohou vymknout z rukou,
o kterých nevíme, jak je uskutečnit.

Protože musíme věřit v krásnější svět,
abychom mu mohli sloužit.

Nebo, řekněme, posílit důvěru v to,
že mu sloužit můžeme.